27 C 404/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl soudcem JUDr. Lubomírem Janouškem, Ph.D., ve věci žalobců: a) Jméno žalobce A , narozený Datum narození žalobce A bytem Adresa žalobce A b) Jméno žalobce B , narozený Datum narození žalobce B bytem Adresa žalobce B oba zastoupeni advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o odstranění stavby

I. Žalovaný je povinen odstranit stavbu bez čísla popisného/čísla evidenčního stojící na pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, , obec , adresa, , do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobcům na náhradě nákladů řízení částku ve výši , částka, , a to k rukám právního zástupce žalobců do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou, došlou soudu dne , datum, se žalobci domáhali po žalovaném odstranění stavby v jeho vlastnictví (dále též jen ,,předmětná stavba”), a která se současně nachází na pozemku, jehož jsou žalobci spoluvlastníci (pozemek p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , dále jen „předmětný pozemek“). Tento návrh odůvodnili tím, že předmětný pozemek a i současně sousední pozemky p.č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a p.č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , na nichž se nacházejí chatky, v minulosti vlastnil otec žalobců, který je pronajímal , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, (dále jen ,,, Anonymizováno, “), jenž je dále podnajímal svým členům. Konkrétně tomu tak bylo u paní , jméno FO, . Právní předchůdce žalovaného, společnost , právnická osoba, . nabyla chatku na základě usnesení soudního exekutora, , tituly před jménem, , jméno FO, (č. j. , spisová značka, , ze dne , datum, ) v dražbě. Společnost , právnická osoba, . podala v roce 2022 proti žalobcům (, jméno FO, ) žalobu na vypořádání vlastnického práva z domnělého důvodu, že chatka stojí na cizím pozemku a dále se také domáhala zřízení věcného břemene (služebnosti) spočívající v právu cesty přes pozemky p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a , Anonymizováno, . Obvodní soud pro , adresa, zamítavým rozsudkem ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , ve spojení s potvrzujícím rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , dospěl k závěru, že společnost , právnická osoba, . nemá titul na de facto ,,nucený“ výkup pozemku pod stavbou od žalovaných (, jméno FO, a , jméno FO, ) v její prospěch a že společnost , právnická osoba, . musela vědět, co je předmětem dražby, tedy, že draží nemovitost nacházející se na pozemku cizím. Vzhledem k tomu, že dle žalobců má společnost , právnická osoba, . stavbu zřízenou na cizím pozemku, ale bez právního titulu, který by ji umožňoval mít na tomto pozemku tuto stavbu, jsou oprávněni se soudně domáhat odstranění této stavby. Žalobci vyzvali společnosti , právnická osoba, . předžalobní výzvou k odstranění předmětné stavby, avšak ve lhůtě k odstranění stavby, tato společnost předmětnou stavbu převedla na žalovaného, pana , Anonymizováno, na základě kupní smlouvy.

2. Žalovaný učinil nesporným, že je vlastníkem stavby na pozemku, jehož jsou žalobci spoluvlastníci, (pozemek p.č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ) a že vlastnické právo ke stavbě nabyl na základě kupní smlouvy uzavřené se společností , právnická osoba, . Ve zbytku žalovaný s žalobou nesouhlasil a navrhnul její zamítnutí s poukazem na judikaturu Nejvyššího soudu, dle které je rozhodujícím kritériem pro zjištění, zda se jedná o oprávněnou či neoprávněnou stavbu, je to, zda právní titul k umístění stavby na cizím pozemku existoval v době, kdy byla stavba zřízena. Neoprávněné stavby jsou ty, jež byly od počátku neoprávněně postavené na cizím pozemku. Naopak nelze dospět ke stejnému závěru u staveb, které byly postavené na základě práva (časově omezeného či neomezeného), které později zaniklo. Vzhledem ke stáří staveb je třeba věc posoudit dle tzv. starého občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. (dále jen „ObčZ“) jelikož stavba byla zřízena před , datum, ve spojení s ustanovením přechodným § 3055 současného občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen „o. z.“), dle kterého stavby zřízené na cizích pozemcích se nestanou jejich součástí. Jedná se o konkurenci dvou samostatně stojících nezávislých režimů, na jedné straně vlastnictvím k pozemkům a vlastnictví ke stavbám stojících na tomto pozemku. Dle žalovaného se nemohou žalobci jako podíloví spoluvlastníci domáhat odstranění stavby ve vlastnictví žalovaného.

3. Na základě provedeného dokazování soud zjistil a má za prokázaný následující skutkový stav:

4. Z tisku z dálkového nahlížení do katastru nemovitostí, LV , Anonymizováno, , katastrální území , adresa, spolu se snímkem katastrální mapy, z tisku z katastru nemovitostí, LV , Anonymizováno, , ze dne , datum, , k datu , datum, , má soud za prokázané, že žalobci jsou spoluvlastníci předmětného pozemku nacházejícího se v , adresa, . Žalovaný je vlastníkem stavby nacházející se na předmětném pozemku (LV , Anonymizováno, ).

5. Z kopie žaloby adresované zdejšímu soudu žalobce , právnická osoba, . ze dne , datum, , má soud za prokázané, že tato společnost podala proti , jméno FO, a , jméno FO, žalobu na vypořádání stavby (předmětné stavby) na cizím pozemku (předmětného pozemku) a žalobu o zřízení věcného břemene.

6. Z rozsudku zdejšího soudu, č. j. , spisová značka, , ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze, č. j. , spisová značka, , má soud za prokázané, že žalobě uvedené v bodě 4 tohoto rozsudku nebylo vyhověno (výrok I. tohoto rozsudku), a řízení o vzájemném návrhu na odstranění stavby podané , adresa, , jméno FO, bylo zastaveno, a to z důvodu pozdního zaplacení soudního poplatku (výrok II. tohoto rozsudku). Odvolací soud rozsudek prvního stupně, co do odvolacích důvodů potvrdil. Z odůvodnění obou soudů vyplývá, že jak soud prvního stupně, tak soud odvolací, na vztahy mezi vlastníkem předmětné stavby (právním předchůdcem žalovaného) a spoluvlastníky předmětného pozemku nelze aplikovat ustanovení § 135c ObčZ, ale ustanovení § 1042 o. z., s tím, že ochrana vlastníkovi stavby v tomto případě nenáleží žádná, neboť stavba byla zřízena na základě práva dočasného charakteru. Argumentaci rozhodnutím Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. 22 Cdo 828/2017, shledali soudy jako zcela nepřípadnou, neboť v tomto rozhodnutí byla posuzována stavba, jež byla zřízena na základě původně trvalého práva k pozemku, nikoliv dočasného. Odvolací soud k tomu uvedl, že naopak odkaz soudu prvního stupně na rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 2023/2013 je zcela případný a aplikovatelný, s tím, že oprávněnost stavby je třeba posoudit dle právní úpravy v době jejího vzniku, způsob vypořádání pak dle úpravy platné a účinné v době rozhodování o neoprávněné stavbě (shodně NS 22 Cdo 2392/99, 22 Cdo 1997/2000). Nájemní vztah tak zakládá právo k umístění stavby toliko dočasné (NS 22 Cdo 4304/2011).

7. Z předžalobní výzvy na odstranění stavby ze , datum, , má soud za prokázané, že žalobci skrze svého právního zástupce zaslali původnímu vlastníkovi předmětné stavby, společnosti , právnická osoba, ., předžalobní výzvu k odstranění předmětné stavby.

8. Z vyjádření k předžalobní výzvě ze dne , datum, , má soud za prokázané že právní zástupce společnosti , právnická osoba, . zaslal právnímu zástupci žalobců vyjádření k předžalobní výzvě, ve které shrnul judikaturu Nejvyššího soudu (shodně jako ve vyjádření k žalobě v této věci) a dospěl k závěru, že vlastník stavby, která byla zřízena před , datum, na cizím pozemku na základě práva, které zaniklo, požívá stejné ochrany jako vlastník pozemku, když původní stavebník předpokládal na tomto její trvalé zřízení. Žalobci se tak dle žalovaného nemohou s úspěchem domáhat odstranění předmětné stavby. Žalovaný i přes uvedené žalobkyni navrhl 3 možnosti řešení, a to uzavření nájemní smlouvy za podmínek, které mají ostatní vlastníci stavby na pozemcích žalobců, pronájem stavby či její prodej.

9. Z kopie kupní smlouvy mezi , právnická osoba, . a žalovaným ze dne , datum, , má soud za prokázané, že původní vlastník stavby, společnost , právnická osoba, . prodala žalovanému stavbu bez , Anonymizováno, /, Anonymizováno, nacházející se na pozemku žalobců, kteří jsou jejímu spoluvlastníky.

10. Z předžalobní výzvy na odstranění stavby ze dne , datum, , z kopie nevyzvednuté obálky ze dne , datum, (e-mailová komunikace mezi , právnická osoba, a právním zástupcem žalobců ze dne , datum, , má soud za prokázané, že žalobci skrze svého právního zástupce zaslali novému vlastníkovi, žalovanému, předžalobní výzvu k odstranění stavby. Žalovaný si tuto písemnost nemohl převzít, jelikož ta byla vrácena odesílateli z důvodu, že žalovanému nemohla být doručena, jelikož nemá domovní schránku.

11. Ze smlouvy o pronájmu části parcel ze dne , datum, , má soud za prokázané, že žalobci uzavřeli s , Anonymizováno, dne , datum, smlouvu o pronájmu části předmětného pozemku.

12. Z kopie smlouvy o podnájmu zahradního dílu v zahrádkové osadě ze dne , datum, , má soud za prokázané, že paní , jméno FO, uzavřela s , Anonymizováno, smlouvu o podnájmu zahradního dílu nacházejícího se v zahrádkové osadě na předmětném pozemku.

13. Z přípisu , Anonymizováno, , adresovaný , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , adresa, s podacím vozítkem dne , datum, a přípis , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , adresa, ze dne , datum, , má soud za prokázané, že předmětná stavba byla vystavěna v souladu se stavebně-právními předpisy.

14. Z ostatních důkazů soud nezjistil nic pro věc podstatného.

15. Soud poté posoudil každý důkaz zvlášť, všechny ve vzájemných souvislostech, zejména přitom přihlédnul k rozsudku , Anonymizováno, , Anonymizováno, pro , adresa, , j. , spisová značka, , ve spojení s potvrzujícím rozsudkem Městského soudu v Praze, č. j. , spisová značka, a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.

16. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

17. Podle § 13 o. z. každý, kdo se domáhá právní ochrany, může důvodně očekávat, že jeho právní případ bude rozhodnut obdobně jako jiný právní případ, který již byl rozhodnut a který se s jeho právním případem shoduje v podstatných znacích; byl-li právní případ rozhodnut jinak, má každý, kdo se domáhá právní ochrany, právo na přesvědčivé vysvětlení důvodu této odchylky.

18. Podle § 3028 odst. 2 o. z. není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.

19. Podle § 3055 o. z. stavba spojená se zemí pevným základem, která není podle dosavadních právních předpisů součástí pozemku, na němž je zřízena, a je ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona ve vlastnictví osoby odlišné od vlastníka pozemku, se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nestává součástí pozemku a je nemovitou věcí. Totéž platí o stavbě, která je ve spoluvlastnictví, je-li některý ze spoluvlastníků i vlastníkem pozemku nebo jsou-li jen někteří spoluvlastníci stavby spoluvlastníky pozemku.

20. Podle § 1042 o. z. vlastník se může domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší jinak než tím, že mu věc zadržuje.

21. Podle § 126 ObčZ, vlastník má právo na ochranu proti tomu, kdo do jeho vlastnického práva neoprávněně zasahuje; zejména se může domáhat vydání věci na tom, kdo mu ji neprávem zadržuje.

22. Z ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu vyplývá, že oprávněnost stavby je třeba posoudit podle právní úpravy jaká tu byla v době jejího vzniku, zatímco způsob vypořádání mezi stavebníkem a vlastníkem pozemku, na němž je stavba umístěna, probíhá podle právní úpravy účinné v době rozhodování soudu o neoprávněné stavbě ( srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. 22 Cdo 2023/2013).

23. Zřídil-li stavebník na základě dohody s vlastníkem pozemku stavbu na pozemku, který je podle této dohody oprávněn užívat jen dočasně, je povinen po uplynutí sjednané doby stavbu odstranit. Oproti tomu zřídí-li na cizím pozemku stavbu stavebník, který měl časově neomezené právo místo na tomto pozemku stavbu, a toto právo později zaniklo, nemůže se vlastník pozemku úspěšně domáhat odstranění této stavby (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, . Pro obě skupiny případu je však shodné, že jejich režim nepodléhá ustanovení § 135c ObčZ, právě proto, že v době výstavby byl občanskoprávní titul ke zřízení staveb dán, ale obě je nutno poměřovat požadavkem na ochranu vlastnického práva v režimu § 126 ObčZ., byť v prvním případě soudní praxe úspěšnou aplikaci tohoto ustanovení nepřipouští, zatímco v druhém případě může být důvodnost žaloby podle uvedeného ustanovení založena (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. 22 Cdo 2697/2011).

24. Z konstantní judikatury Nejvyššího soudu (rozsudek ze dne , datum, , sp. zn. 22 Cdo 604/2013), plyne, že věděl-li či z okolností musel stavebník vědět, že jeho oprávnění mít stavbu na pozemku umístěnou zanikne, lze jako jediný způsob řešení připustit pouze odstranění stavby, kterého se vlastník pozemku domáhá podle § 126 odst. 1 ObčZ.

25. Žalobci jsou podílovými spoluvlastníky předmětného pozemku, na němž je umístěna předmětná stavba, jež je ve vlastnictví žalovaného. Stavba byla zřízena před , datum, . Předmětný pozemek a i současně sousední pozemky p.č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a p.č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , na nichž se nacházejí chatky, v minulosti vlastnil otec žalobců, a které byly předmětem nájemního vztahu s , Anonymizováno, , který následně formou podnájmu umožňoval užívání těchto pozemků třetím osobám, např. pí. , jméno FO, . Z obou smluv, jak ze smlouvy nájemní i podnájemní vyplýval závazek uvést pozemek po konci nájmu do původního stavu. Společnost , právnická osoba, . získala předmětnou stavbu na základě usnesení o příklepu v dražbě a poté ji kupní smlouvou zcizila žalovanému.

26. Vzhledem k zákonné povinnosti soudu, dané ustanovením § 13 o. z., soud vzal v úvahu právní posouzení skutkového stavu, zjištěného v jiném řízení, které probíhalo u zdejšího soudu a týkalo se předmětného pozemku a předmětné stavby (viz shora) a lze tak mít na jisto, že předmětná stavba byla zřízena před , datum, , dle přechodných ustanovení § 3028 o. z. je třeba se řídit právní úpravou dle ObčZ. Předmětná stavba byla zřízena oprávněně, a to v souladu s stavebně-právními předpisy, na základě práva dočasného charakteru, kterým byla podnájemní smlouva uzavřená mezi právní předchůdkyní žalovaného (paní , jméno FO, ) a , Anonymizováno, (nájemce), jenž měl předmětný pozemek v nájmu na základě smlouvy uzavřené s právním předchůdce žalobců (jejich otcem). Vztah plynoucí z nájemní (podnájemní) smlouvy má toliko dočasný charakter plyne ze samotné povahy nájemního/podnájemního závazkového vztahu, čemuž odpovídá i obsah dohody obsažené v obou smlouvách, podle níž je jak nájemce, tak i podnájemce, povinen po skončení nájemního, resp. podnájemního vztahu uvést pozemek do původního stavu.

27. Jak plyne ze zjištěného skutkového stavu ve shora uvedeném řízení, okamžikem skončení nájemního vztahu (a odvozeně i vztahu podnájemního) zaniklo právo užívání předmětného pozemku, umístěním stavby, jež se na něm nachází. Odvolací soud v tomto punktu konstatoval (bod 24), že vlastník předmětné stavby má pouze „holé“ vlastnictví nemovitosti, z něhož již žádná další práva vzniknou nemohou. Nemůže se proto domáhat „nuceného“ prodeje (přikázání) pozemku pod stavbou, ani služebnosti cesty ke stavbě a je rovněž vyloučena jakákoliv dobrá víra žalovaného, že pozemek pod stavbou bude moci užívat, neboť není tvrzeno a ani prokázáno, z čeho by svoji dobrou víru odvozoval. Odvolací soud konstatoval, že dobrou víru vlastník předmětné stavby nikdy mít nemůže, neboť mu bylo známo, že nemovitost stojí na cizím pozemku, k němuž žádné právo nemá.

28. Tím, že žalovaný i nadále má svoji nemovitost umístěnou na pozemku žalobců, svým jednáním zasahuje do vlastnického práva žalobců, jež jsou dle ustanovení § 1012 o. z. oprávněni se domáhat ochrany svého vlastnického práva tak, aby vyloučili jiné osoby z užívání předmětu jejich vlastnictví. (Shodně i nadále aplikovatelné rozhodnutí NS sp. zn. 22 Cdo 604/2013, že věděl-li či z okolností musel stavebník vědět, že jeho oprávnění mít stavbu na pozemku umístěnou zanikne, lze jako jediný způsob řešení připustit pouze odstranění stavby, kterého se vlastník pozemku domáhá podle § 126 odst. 1 ObčZ). Z uvedeného vyplývá věcná aktivní legitimace žalobců k uplatněnému nároku a zároveň věcná pasivní legitimace žalovaného.

29. Pro úplnost lze dodat, že argumentace žalovaného závěry obsažené v rozsudku Okresního soudu v Berouně ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , potvrzuje naopak závěry uvedené shora, neboť v tam posuzovaném případě existoval právní titul k užívání pozemku, jímž byla platně uzavřená nájemní smlouva a z ní trvající nájemní vztah.

30. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobcům, jenž byli v řízení zcela úspěšní, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši , částka, dále nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 a § 9 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý z čtyř úkonů učiněných před , datum, uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (příprava a převzetí právního zastoupení, 2x předžalobní výzva, žaloba), a z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze dvou úkonů učiněných po , datum, uvedených v § 11 odst. 1 a.t. (replika z , datum, , účast na ústním jednání dne , datum, ), včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po , částka, za úkony učiněné před , datum, , a dále dvou paušálních náhrad výdajů po , částka, za úkony učiněné již v roce 2025 dle § 13 odst. 4 a. t., a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % ve výši , částka, .