27 C 5/2025

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl soudcem JUDr. Lubomírem Janouškem, Ph.D., ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o zaplacení částky 7 667 966 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, jíž se žalobce domáhal zaplacení částky , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky za dobu , datum, do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku ve výši , částka, , a to k rukám právního zástupce žalované do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou, došlou soudu dne , datum, se žalobce domáhal zaplacení shora uvedené částky po žalované, s tvrzením, že uvedená částka představuje bezdůvodné obohacení, jehož se mělo žalované dostat tak, že žalobce s žalovanou tvořili pár jako druh a družka, a to od roku 2006 do roku 2022, kdy žili též ve společné domácnosti. Žalovaná společnou domácnosti opustila na začátku roku 2022. Žalobce tvrdil, že žalovaná do vztahu přišla jako nemajetná, a za jejich společného života se žalobce, po předchozí dohodě s žalovanou, rozhodl, že zakoupí několik bytových jednotek, kdy se s žalovanou dohodli, že žalobci uhradí kupní cenu a bytové jednotky budou převedeny do jejího vlastnictví (od prodávajících) a to tak, že žalované poskytl částku ve výši , částka, ke koupi jednotku č. , hodnota, , , adresa, , dále žalované poskytl částku ve výši , částka, ke koupi družstevního bytu č. , hodnota, , , adresa, , a také částku ve výši , částka, ke koupi jednotky č. , adresa, . Kromě těchto jmenovaných bytů byly z finančních prostředků žalobce zakoupeny i jiné bytové jednotky. Žalobce uvedl, že v rámci shora uvedené dohody bylo mezi ním a žalovanou též sjednáno, že se o něj postará ve stáří. Tyto prostředky tak žalobce vynaložil s představou další společné budoucnosti. Následně však došlo ze strany žalované k nevěře a ukončení jejich vzájemného vztahu. Na základě uvedeného tak žalobce dospěl k závěru, že na straně žalované vzniklo bezdůvodné obohacení, představované uhrazenými kupními cenami za bytové jednotky, v celkové výši , částka, . V průběhu řízení vzal žalobce žalobu částečně zpět co do částky , částka, , s odůvodněním, že tato částka představuje kupní cenu za družstevní byt na adrese , adresa, .

2. Žalovaná navrhnula zamítnutí žaloby, s tím, že nárok žalobce neuznává a uvedla, že s žalobcem nikdy nesdílela žádnou domácnost, nadto nárok požadovaný žalobcem je promlčený, neboť platby na kupní ceny bytových jednotek byly žalobcem provedeny , datum, a , datum, . Dále namítla, že vlastníkem bytové jednotky č. , hodnota, , na adrese , Anonymizováno, , Anonymizováno, , adresa, , je dcera žalované, a tedy není možné, aby se z ní obohatila žalovaná.

3. Usnesením soudu zdejšího ze dne , datum, , č. J. , Anonymizováno, , č. účtu, -, Anonymizováno, , soud řízení částečně zastavil, co do částky , částka, .

4. Na základě provedeného dokazování soud zjistil a má za prokázaný následující skutkový stav:

5. Z karty zaměstnance ze dne , datum, má soud za prokázané, že žalovaná byla zaměstnaná od , datum, u společnosti , právnická osoba6. Z výpisu z OR, vedeného Městským soudem v Praze, odd. C, vl. , Anonymizováno, má soud za prokázané, že žalovaný je jednatelem společnosti , právnická osoba7. Z kupní smlouvy mezi , adresa, a žalovanou ze dne , datum, má soud za prokázané, že mezi těmito osobami byla uzavřena kupní smlouva, jejímž předmětem je bytová jednotka č. , adresa, . Kupní cena byla sjednána ve výši , částka, .

8. Z předžalobní výzvy ze dne , datum, s doručenkou datové zprávy má soud za prokázané, že žalobce skrze právního zástupce vyzval žalovanou k úhradě částky ve výši , částka, , a to včetně úhrady nákladů právního zastoupení na mimosoudní vyřešení věci.

9. Z výpisů z bankovního účtu č. , č. účtu, za období , datum, - , datum, a za období od , datum, - , datum, má soud za prokázané, že žalobce dne , datum, uhradil téměř celou kupní cenu za jednotku č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , na adrese: , adresa, na účet sjednaný mezi stranami v kupní smlouvě, když z celkové kupní ceny ve výši , částka, uhradil částku , částka, ; dále že dne , datum, uhradil kupní cenu ve výši , částka, za jednotku č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , na adrese , adresa, .

10. Z informace o jednotce č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , LV , Anonymizováno, , katastrální území , adresa, , má soud za prokázané, že vlastníkem oprávnění k uvedené jednotce má žalovaná.

11. Z informace o jednotce č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , LV , Anonymizováno, , Anonymizováno, , katastrální území , adresa, , má soud za prokázané, že vlastníkem oprávnění k uvedené jednotce má žalovaná.

12. Z kupní smlouvy mezi , Anonymizováno, , jméno FO, , , Anonymizováno, ., Anonymizováno, . a , Anonymizováno, , Anonymizováno, ze dne , datum, má soud za prokázané, že mezi stranami byla uzavřena kupní smlouva, jejímž předmětem je jednotka č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , která je součástí pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, . Kupní cena byla sjednána na výši , částka, .

13. Z potvrzení vystaveného , právnická osoba, ze dne , datum, má soud za prokázané, že žalovaná měla zmocnění k nakládání s prostředky na účtu žalobce.

14. Soud má též za prokázané tvrzení žalobce, že mezi ním a žalovanou byla před vynaložením shora uvedených finančních prostředků uzavřena dohoda, o jejímž obsahu má soud prokázáno minimálně to, že kupní cenu za jednotky, které nabyla do vlastnictví žalovaná, bude uhrazena žalobcem. Tento závěr vyplývá ze shora uvedených zjištěných skutečností, jimiž jsou existence vlastnického právo žalované k předmětným jednotkám, jež nabyla kupními smlouvami a úhrada kupních cen za tyto jednotky žalobcem.

15. Z ostatních důkazů soud nezjistil nic pro věc podstatného.

16. Podle § 559 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále též jen ,,o. z.“) každý má právo zvolit si pro právní jednání libovolnou formu, není-li ve volbě formy omezen ujednáním nebo zákonem.

17. Žalobcem tvrzenou a v řízení prokázanou dohodu, jež byla uzavřena mezi žalobcem a žalovanou soud po právní stránce hodnotí jako smlouvu o darování, uzavřenou v ústní formě, dle ustanovení § 2055 odst. 1. o. z., podle kterého darovací smlouvou dárce bezplatně převádí vlastnické právo k věci nebo se zavazuje obdarovanému věc bezplatně převést do vlastnictví a obdarovaný dar nebo nabídku přijímá. Shodně viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, : „ Byla-li finanční hotovost předána, aniž předávající přitom dal jakkoli najevo úmysl požadovat ji zpět, a činil-li tak s vědomím, že přijímající tuto hotovost použije na úhradu svého dluhu a že není schopen mu ji vrátit, a přijímající peníze za stejných okolností přijal, lze dovozovat, že mezi předávajícím a přijímajícím byla uzavřena darovací smlouva).

18. Vzhledem k uvedenému, tak není důvodný požadavek žalobce na vrácení žalované částky, jíž se domáhá z titulu bezdůvodného obohacení, neboť nebyly prokázány skutečnosti, které by vedly k závěru, že na straně žalované došlo k bezdůvodnému obohacení na úkor žalobce19. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. (odstavec 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. (odstavec 2).

20. Jak vyplývá ze shora uvedených skutkových zjištění, žalovaná získala majetkový prospěch v podobě skutečnosti, že nemusela hradit kupní cenu bytových jednotek, nikoliv bez právního důvodu, ale na základě dohody s žalobcem. Uvedené ostatně tvrdí i sám žalobce. Právním důvodem je tak uzavřená smlouva (dohoda). Srov. „Spravedlivým důvodem pro nabytí obohacení se primárně rozumí důvod právní. O existenci spravedlivého důvodu, jenž není důvodem právním a plyne ze zásad slušnosti a zvyklostí soukromého života, lze uvažovat jen zcela výjimečně. II. Za právní důvod pro nabytí obohacení lze zásadně označovat právní skutečnost, jež obohacenému zakládá právo, aby na úkor ochuzeného získal majetkový prospěch, respektive aby si tento majetkový prospěch podržel, případně právní normu, z níž takové oprávnění vyplývá přímo.“ (, spisová značka, = , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ).

21. Dále nebyly tvrzeny a ani prokázány skutečnosti, že by šlo o právní důvod, který později odpadl. Shodně tak nelze s ohledem na existenci dohody mezi žalobcem a žalovanou učinit závěr o tom, že by žalovaná užila protiprávně cizí hodnoty anebo, že bylo za žalovanou plněno něco, co měla sama po právu plnit. Právním důvodem, pro nějž žalovaná získala majetkový prospěch, je právě existence dohody mezi žalobcem a žalovanou. Žalobce netvrdil a ani neprokazoval, že by obsahem dohody mezi ním a žalovanou bylo též sjednání protiplnění za plnění jím poskytnutá, tj. za úhradu kupních cen předmětných jednotek.

22. Podle § 2072 o. z. ublížil-li obdarovaný dárci úmyslně nebo z hrubé nedbalosti tak, že zjevně porušil dobré mravy, může dárce, neprominul-li to obdarovanému, od darovací smlouvy pro jeho nevděk odstoupit. Byl-li dar již odevzdán, má dárce právo požadovat vydání celého daru, a není-li to možné, zaplacení jeho obvyklé ceny.

23. V řízení nebyly tvrzeny a ani prokázány skutečnosti, z nichž by šlo dovodit, že žalované vznikla povinnost k vrácení daru, neboť nebyly tvrzeny a ani prokázány skutečnosti, které by bylo možné posoudit jako úmyslné ublížení ze strany žalované žalobci či ublížení z hrubé nedbalosti, které by zároveň bylo zjevný porušením dobrých mravů, nadto nebylo tvrzeno a ani prokázáno, že by žalobce od darovací smlouvy odstoupil. Ani dle obsahu předžalobní výzvy a ani žaloby, nelze tak takový závěr učinit, neboť jak v předžalobní výzvě, tak v žalobě, není obsažen projev vůle žalobce vůči žalované, jenž by znamenal odstoupení od darovací smlouvy pro nevděk dle ustanovení § 2072 o. z., nadto žalobce v průběhu řízení s posouzením dohody uzavřené mezi ním a žalovanou, jako smlouvy darovací nesouhlasil a tuto popíral.

24. Lze též poukázat na ustanovení § 2997 odst. 1. o. z., podle kterého právo na vrácení nemá ani ten, kdo jiného obohatil s vědomím, že k tomu není povinen, ledaže plnil z právního důvodu, který později nenastal nebo odpadl.

25. Pro úplnost soud dodává, že dle rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , v případě odvolání daru pro nevděk, nevděkem již není jen chování v rozporu s dobrými mravy, tak jak to vyžadovala předchozí úprava, ale musí se jednat o jednání úmyslné či z hrubé nedbalosti, které dárci ublíží. Rozhodujícím má být především objektivní hledisko, teprve na místě druhém má nastoupit úvaha, jak nemravné chování pociťoval sám dotčený dárce. I za předpokladu, že po té, co žalobce a žalovaná žili jako pár a žalovaná by byla žalobci následně nevěrná, tak jak tvrdí žalobce a jejich vztah ukončila, samotná nevěra automaticky není důvodem pro odvolání daru pro nevděk, což také vyplývá z komentářové literatury: ,,Zde je předně třeba zmínit, že i nevěra může být za jistých okolností důvodem pro odvolání daru, nicméně nikoliv jen nevěra sama o sobě.“ (BEDNÁŘ, Václav, KASÍK, Petr. § 2072 [Odvolání daru pro nevděk]. In: HULMÁK, Milan a kol. Občanský zákoník. Závazkové právo. 2. vydání. , adresa, : , právnická osoba, . Beck, 2025. Dostupné na beck-online.cz.)

26. Soud proto ze shora uvedených důvodů žalobu jako nedůvodnou zamítnul, když nebylo prokázáno, že by byly naplněny skutečnosti, z nichž vznikla povinnost žalované vrátit poskytnuté peněžní prostředky ať již z titulu vrácení daru či z titulu bezdůvodného obohacení.

27. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jenž byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý z šesti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (příprava a převzetí právního zastoupení a první porada s klientkou, vyjádření k žalobě z , datum, , vyjádření žalované ke sdělení žalobce z , datum, , účast na ústním jednání dne , datum, , reakce na doplnění tvrzení a důkazů žalobce ze dne , datum, , účast na ústním jednání dne , datum, ), včetně dvou paušálních náhrad výdajů po , částka, za úkony učiněné v roce 2024, a dále čtyř paušální náhrady výdajů po , částka, za úkony učiněné v roce 2025 dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % ve výši , částka, .