27 C 88/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl samosoudcem JUDr. Lubomírem Janouškem, Ph.D., ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem Národní číslo , PSČ obec a číslo o zaplacení částky 540 942 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, jíž se žalobce domáhá zaplacení částky 540 942 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky za dobu od [datum] do zaplacení, oproti povinnosti žalobce k úhradě poplatku a úplaty za investiční služby žalovaného, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 52 272 Kč, k rukám právního zástupce žalovaného do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se, žalobou došlo dne [datum] domáhal zaplacení částky 540 942 Kč s příslušenstvím po žalovaném s odůvodněním, že mezi žalobcem a žalovaným byly uzavřeny tři smlouvy a to: dne [datum] klientská smlouva, dne [datum] rámcová smlouva o poskytování investičních a dalších služeb a dne [datum] rámcová smlouva o poskytování investičních a dalších služeb. V uvedených smlouvách se žalovaný zavázal poskytovat žalobci investiční služby, přijímat pokyny žalobce týkající se investičních nástrojů a peněžních prostředků a tyto předávat svým smluvním partnerům („ brokerům“) k realizaci obchodů s nimi na účet a jméno žalobce. V rámci takto vzniklých závazkových vztahů byl pro žalobce zřízen bankovní účet, na nějž žalobce převáděl investiční vklady, konkr. dne [datum] částku 400 000 Kč, dále dne [datum] částku 200 000 Kč a dne [datum] částku 200 000 Kč. Investice žalobce nebyly úspěšné a žalobci byla převedena zůstatková hodnota investovaných prostředků v celkové výši 259 058 Kč, které si žalobce ze svého investičního účtu vybral. Žalobce tvrdil, že smlouvy uzavřené mezi žalobcem a žalovaným byly uzavřeny neplatně, neboť žalobce je invalidní důchodce, kdy důvodem invalidity je schizotypální porucha osobnosti s paranoidními rysy, jak vyplývá z vyšetření a nálezu [anonymizováno] [příjmení] ze dne [datum] a [anonymizováno] [příjmení], s tím, že byl uznán jako osoba trpící paranoidní poruchou s bludy těžkého stupně a právní jednání (uzavření smluv s žalovaným) jsou tak neplatná dle § 581 o. z. Z uvedeného důvodu má žalobce za to, že na straně žalovaného došlo k bezdůvodnému obohacení, jehož výše je dána rozdílem mezi finančními prostředky žalobcem investovanými a finančními prostředky, jež žalobci zbyly. Přes výzvu žalovaný žalobci nevrátil ničeho.

2. Žalovaný navrhnul zamítnutí žaloby s odůvodněním, že je nesporné, že mezi žalobcem a žalovaným byly postupně uzavřeny 3 smlouvy, tak jak uvádí žalobce, jejichž předmětem byl závazek žalovaného poskytovat žalobci investiční služby, tj. přijímat pokyny žalobce ohledně investičních nástrojů a finančních prostředků a tyto předávat svým smluvním partnerům a za tím, účelem od žalobce žalovaný přijal dne [datum] částku 400 000 Kč, dále dne [datum] částku 200 000 Kč a dne [datum] částku 200 000 Kč a dne [datum] vyplatila žalobci částku 259 058 Kč, kdy rozdíl spočívá ve finanční ztrátě plynoucí z obchodování na kapitálových trzích a též jde o poplatky, které se žalobce zavázal žalovanému za jeho služby uhradit. Žalovaný vznesl dále námitku promlčení týkající se prostředků, kdy část nároku se promlčela dne [datum] (400 000 Kč) a zbývající část dne [datum], když promlčení začalo běžet ode dne přijetí finančních prostředků od žalobce. Žalovaný namítnul, že při uzavírání smluv nebylo o duševní poruše žalobce, žalovanému ničeho známo, nic takového žalobce žalovanému nesdělil. Žalovaný dále namítnul, že převedené finanční prostředky nikdy nebyly ve vlastnictví žalobce, ale jednalo se pouze o prostředky, které žalovaný spravoval a byly vedeny na účtu žalobce a převedením prostředků na uvedený účet nikdy nedošlo ke zvýšení majetku žalovaného a naopak nedošlo ke snížení majetku žalobce. Plněním pokynů žalobce se žalovaný nestával protistranou obchodů žalobce, naopak žalobce byl na jedné straně při obchodech uzavíraných v rámci investiční služby a na straně druhé byly třetí osoby, nikoliv žalovaný.

3. Na základě provedeného dokazování soud zjistil a má za prokázaný následující skutkový stav:

4. Mezi stranami bylo nesporné a je prokazováno jednotlivými smlouvami, že mezi žalobcem a žalovaným byly uzavřeny tři smlouvy, dne [datum] klientská smlouva, dne [datum] rámcová smlouva o poskytování investičních a dalších služeb a dne [datum] rámcová smlouva o poskytování investičních a dalších služeb a to dle zák. č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu. Jak vyplývá z jejich obsahu, předmětem smluv bylo obstarání nákupu, prodeje či jiného převodu investičních nástrojů na základě pokynů zákazníka (žalobce), vypořádání obchodů uzavřených na základě těchto pokynů (rámcové smlouvy o poskytování investičních a dalších služeb, čl. 2). Pod ujednáním v čl. 2 bylo mezi stranami sjednáno, že investiční rozhodnutí ke koupi či prodeji investičního nástroje činí zákazník na základě svého vlastního uvážení a na svoji odpovědnost. V čl. 3 uvedených smluv, bylo mezi stranami ujednáno, že v případě zájmu žalobce, žalovaný pro žalobce otevře u spolupracující finanční instituce individuální účet a majetek tam poukázaný bude žalovaný obhospodařovat na základě své volné úvahy (3.1.), s tím, že neodpovídá za vývoj tržní hodnoty obhospodařovaného majetku žalobce (3.4). Za uvedené služby se žalobce zavázal hradit žalovaném odměnu (čl. 1).

5. Z uzavřené klientské smlouvy pod č. B4193 ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalovaný se v této smlouvy zavázal přijímat pokyny od žalobce v rámci obchodování s investičními nástroji a tyto předávat brokerovi jménem a na účet žalobce, za což se žalobce zavázal platit poplatky dle ceníku služeb žalovaného (čl. 1 a čl. 2).

6. Převod peněžních prostředků žalobce na účet č. [bankovní účet] (částky 400 000 Kč a 200 000 Kč), jenž je uveden v klientské smlouvě, je mezi stranami nesporný a je prokázán potvrzeními o příkazu k úhradě vydaného [právnická osoba], [anonymizována dvě slova] ze dnů [datum], [datum], vč. převodu částky 200 000 Kč dne [datum] na účet č. [bankovní účet].

7. Z obchodních podmínek žalovaného má soud za prokázané, že žalovaný poskytuje služby jako obchodník s cennými papíry a to dle zák. č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, s tím, že k toto činnosti má povolení udělené ČNB. Obchodní podmínky žalovaného definují pokyn jako závazný pokyn k nákupu, prodeji či jinému nakládání s investičními nástroji, peněžními prostředky a jinými majetkovými hodnotami, jenž klient uděluje obchodníkovi za účelem předání těchto pokynů brokerovi.

8. Ze záznamu se schůzky ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalovaného zastupoval [příjmení] [příjmení], jenž se setkal s žalobcem, kdy mj. žalobce podpisem stvrdil, že byl poučen o tom, že podnikání na kapitálovém trhu je rizikové a může vést ke ztrátě, zároveň je v uvedeném záznamu uvedeno, že žalobce vyjádřil nespokojenost s dosaženými výsledky předchozím makléřem a bylo dohodnuto, že další obchodování bude zaštítěno [jméno] [příjmení], jenž se zavázal, že učiní maximum pro dosažení takových výsledků při obchodování, aby tyto odpovídaly možnostem investování společností žalovaného.

9. Z ostatních důkazů soud nezjistil nic pro věc podstatného.

10. Soud po té posoudil každý důkaz zvlášť, všechny ve vzájemných souvislostech, přihlížel ke všemu, co vyšlo v řízení najevo a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

11. Podle ustanovení § 2991 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

12. Podle ustanovení § 609 o. z. nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit.

13. Podle § 629 odst. 1 o. z., promlčí lhůta trvá tři roky. Podle ustanovení § 619 odst. 1 o. z., jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode den, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. Podle odstavce druhého, právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla.

14. Podle § 621 o. z., okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na vydání bezdůvodného obohacení zahrnují vědomost, že k bezdůvodnému obohacení došlo a o osobě povinné k jeho vydání.

15. Žalobce se domáhá shora uvedené částky z titulu bezdůvodného obohacení, k němuž, dle žalobních tvrzení mělo dojít tím, že převod shora uvedených peněžních prostředků byl uskutečněn na základě neplatných smlouvy, s tím, že neplatnost smluv žalobce dovozuje z vlastní nezpůsobilosti k právnímu jednání, v době podpisu předmětných smluv.

16. Podle ustanovení § 581 o. z., platí, není-li osoba plně svéprávná je neplatné právní jednání, ke kterému není způsobilá. Neplatné je i právní jednání osoby jednající v duševní poruše, která ji činí neschopnou právně jednat.

17. I v případě, kdy by právní jednání žalobce pro jeho nezpůsobilost nebylo skutečně možné posoudit jako platné a účinné, ve smyslu ustanovení § 581 o. z., nemohl by žalobce být ve svém nároku úspěšný, neboť jednak v žalobě absentují tvrzení o tom, že by se převedené prostředky žalobce staly předmětem vlastnictví žalovaného a že by došlo k bezdůvodnému rozmnožení majetku žalovaného a jednak nelze odhlédnout od vznesené námitky promlčení na vydání bezdůvodného obohacení. Jak vyplynulo z provedeného dokazování, předmětem vztahu mezi žalobcem a žalovaným bylo obchodování s investičními nástroji, kdy na základě doporučení žalovaného, které však neměly závazný charakter, to byl žalobce, kdo udílel pokyny ke konkrétním obchodním transakcím s investičními nástroji a tomu odpovídal závazek žalovaného pokyny k nákupu či prodeji předávat třetí osoby (brokerovi), jenž konkrétní transakce na trhu s cenným papíry provedl, to vše jménem a na účet žalobce, přičemž uvedené nákupy byly hrazeny prostředky, které žalobce (předem) převedl na účet označený ve smlouvě. Z žalobních tvrzení a ani ze skutkových zjištění tak nevyplývá, že by došlo k rozmnožení majetku žalovaného, tím, že by se obohatil o žalobcem převedené peníze.

18. Počátek běhu promlčecí lhůty dle § 621 o. z., se tak váže k datu převodu finančních prostředků žalobce na dohodnuté účty, z nichž pak byly konkrétní transakce realizovány. Od tohoto okamžiku je nutné vázat vědomost žalobce o případném bezdůvodném obohacení, neboť o své duševní poruše, jak plyne z žalobních tvrzení žalobce ví minimálně od data nálezu [anonymizováno] [příjmení], tj. od [datum], příp. od data posudku [anonymizováno] [příjmení] ze dne [datum]. Zároveň k témuž okamžiku je třeba vázat vědomost žalobce o osobě povinné k vydání bezdůvodného obohacení. K poslednímu převodu finančních prostředků došlo dne [datum] a od uvedeného data, pokud by finanční prostředky převedené žalobcem, byly v majetku žalovaného, tak běžela 3letá promlčecí lhůta, která marně skončila dnem [datum]. Promlčecí lhůta, jež by se týkala částek předchozích, skončila ještě před tímto datem; s ohledem na datum podání žaloby, není konkrétní datum významné. S ohledem na ustanovení § 609 o. z., i v případě prokázání všech žalobních tvrzení, by tak soud nemohl žalobci nárok přiznat pro vznesenou námitku promlčení.

19. Žalobce skutek, z nějž se domáhá svého nároku nevymezuje tvrzenými skutečnostmi jako delikt, z nějž by mu vznikl nárok na náhradu škodu, neboť v žalobě není tvrzení o porušení povinnosti žalovaného, příp. tvrzení o jednání žalovaného z něhož (bez ohledu na porušení povinnosti) by měla žalobci vzniknout škoda, ale jako skutek, jenž je vymezen duševní poruchou a z ní plynoucí právní nezpůsobilostí žalobce v době podpis smluv a převodem peněžních prostředků. Soud je vázán skutkem vymezeným v žalobních tvrzení ve smyslu ustanovení § 153 o. s. ř. a vzhledem k tomu, že případný závazek (nárok) plynoucí z deliktu, vychází ze zcela odlišných skutkových okolností, jinými slovy řečeno, jde typově zcela rozdílný skutek, nejde tak o situaci předvídanou ustanovením § 118a odst. 2 o. s. ř., neboť nelze hovořit pouze o„ doplnění skutkových tvrzení“ (viz Bureš, J. in Občanský soudní řád I., Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, str. 828), ale jednalo by se o vylíčení naprosto odlišného (jiného) skutku. Není tak naplněna podmínka dovozovaná literaturou (tamtéž, str. 829), kdy dosavadní skutková tvrzení a důkazní návrhy účastníků této jiné právní kvalifikaci mohou odpovídat, ale pouze za předpokladu, že taková nově uvažovaná skutková podstata je hmotným právem konstruována na stejném okruhu právně významných skutečností, neboť uvažovaná právní kvalifikace nároku plynoucího z náhrady škody, je konstruována na zcela odlišném okruhu právně významných skutečností, než skutek, z něhož má žalobci plynout nárok na vydání bezdůvodného obohacení. Z uvedeného důvodu tak není namístě postup dle § 118a odst. 2 o. s. ř., neboť ze skutečností, které žalobce tvrdí, soud nemohl ani učinit závěr o tom, že věc je možné po právní stránce posoudit jinak než podle účastníkova právního názoru, jak vyžaduje hypotéza normy § 118a odst. 2, část věty před středníkem, o. s. ř.

20. Soud zamítnul návrhy na doplnění dokazování znaleckým posudkem k posouzení duševní poruchy žalobce účastnickým výslechem žalobce, nahrávkami telefonních hovorů mezi žalobcem a žalovaným, dále sdělením společnosti [právnická osoba] a bankovními výpisy z účtu žalobce pro nadbytečnost, neboť na závěrech uvedených, by skutečnosti zjištěné takovým dokazováním nemohly změnit ničeho.

21. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalovaný byl zcela úspěšný a vznikly mu náklady řízení přibráním právního zástupce. Náhrada nákladů řízení se tak sestává z odměny advokáta v částce 10 500 Kč za úkon právní služby, z náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč za úkon právní služby, vše dle vyhl. č. 177/1996 Sb. V řízení právní zástupce žalovaného učinil celkem 4 úkony právní služby (převzetí a příprava, vyjádření k žalobě, replika, účast na jednání). Součástí je i DPH. Celková výše tak činí 52 272 Kč.