28 C 190/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Šedivou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovaným: 1. celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalovaného a žalované zastoupená opatrovnicí příjmení celé jméno žalovaného bytem adresa žalovaného a žalované 2. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného a žalované zastoupený opatrovnicí příjmení jméno příjmení sídlem adresa žalobkyně o zaplacení částky 60 790 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně částku ve výši 26 065 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky 5 213 Kč od 1. 9. 2019 do zaplacení, z částky 5 213 Kč od 1. 10. 2019 do zaplacení, z částky 5 213 Kč od 1. 11. 2019 do zaplacení, z částky 5 213 Kč od 1. 12. 2019 do zaplacení, z částky 5 213 Kč od 1. 1. 2020 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Řízení se co do částky 34 725 Kč zastavuje.

III. Ve vztahu mezi žalobkyní a žalovanou 1) nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Ve vztahu mezi žalobkyní a žalovaným 2) nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

V. Ve vztahu mezi žalobkyní a Českou republikou nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou došlou nadepsanému soudu dne 2. 6. 2021, ve znění jejího zpětvzetí ze dne 12. 8. 2021, domáhala na obou žalovaných zaplacení částky uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku z titulu dlužného nájemného spojeného s nájmem bytu ev. [číslo] o velikosti [anonymizováno], umístěného ve [anonymizována dvě slova] domu na adrese [adresa], č. or. [anonymizováno], v [obec a číslo], k němuž mají žalovaní uzavřenu nájemní smlouvu ze dne [datum], a to za měsíce [anonymizováno] až [anonymizováno] [rok]. Pravidelné měsíční platby nájemného byly stanoveny smlouvou ve spojení s evidenčním listem ve výši 5 213 Kč za měsíc a byly splatné vždy k poslednímu dni příslušného kalendářního měsíce. Na svůj dluh dle žaloby žalovaní ničeho neuhradili, ač je žalobkyně opakovaně vyzvala.

2. Žalovaný 2) k žalobě prostřednictvím ustanoveného opatrovníka uvedl, že v předmětném období byt neužíval, pobýval v [anonymizována dvě slova] v [část obce]. Z žaloby také není patrné, že by žalobkyně doručila žalovanému 2) evidenci předpisu plateb, vyúčtování služeb za rok [rok] a upomínky dlužného nájemného. Bez prokázání těchto skutečností není možné rozhodnout ve prospěch žalobkyně.

3. Žalovaná 1) se k žalobě nevyjádřila.

4. Podáním ze dne 12. 8. 2021 vzala žalobkyně žalobu zpět co do částky 34 725 Kč, představující zálohy na služby spojené s nájmem bytu za období [anonymizováno] až [anonymizováno] [rok]. Soud tedy v tomto rozsahu podle § 96 odst. 2 o. s. ř. v souladu s dispozitivním projevem žalobce řízení zastavil.

5. Žalovaný 2) je státním příslušníkem Alžírské demokratické a lidové republiky, žalovaná 1) občankou České republiky, žalobkyně právnickou osobou existující podle právního řádu České republiky. Ve vztahu k domovské státu žalovaného 2. je nadále platná Smlouva mezi Československou socialistickou republikou a Alžírskou demokratickou a lidovou republikou o právní pomoci ve věcech občanských, rodinných a trestních podepsaná v Alžíru dne 4. února 1981 a uveřejněná pod číslem 17/1984 Sb. Ta však neobsahuje ani kolizní normy pro určení práva rozhodného ve sporu z nájemního vztahu ani normy určující pravomoc soudů smluvních stran k projednání takového sporu. Spor se týkal dluhu z nájmu. S ohledem na bydliště žalovaného 2. na území České republiky v době zahájení řízení v obvodu zdejšího soudu pak pravomoc soudů České republiky k projednání sporu plyne z ustanovení § 6 odstavce 1 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ ZMPS“), v návaznosti na ustanovení § 11 odstavce 1 věty druhé, § 84 a § 85 odstavce 1 věty první zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění (dále jen„ o. s. ř.“).

6. Použití právního řádu České republiky na vztah mezi účastníky tohoto řízení dohodou stran závazkového právního vztahu o volbě rozhodného práva předpokládá ust. § 87 odstavce 1 vět první a druhé ZMPS. Je zřejmé, že strany si odkazem na ustanovení občanského zákoníku, který je uveden v záhlaví smlouvy, zvolily právo české.

7. Na základě smlouvy o nájmu bytu uzavřené dne [datum] mezi žalobkyní na straně jedné jako pronajímatelkou a oběma žalovanými na straně druhé jako společnými nájemci se žalovaní stali společnými oprávněnými úplatnými uživateli bytu [anonymizována čtyři slova], o velikosti [anonymizováno], v [anonymizována dvě slova] domu [adresa], [anonymizována dvě slova], v ulici [ulice], což vzal soud za prokázané z nájemní smlouvy podepsané za žalobkyni pověřenou osobou správce [právnická osoba] dne [datum] a oběma žalovanými dne [datum]. Podle jejího čl. [anonymizováno] byli nájemci povinni byt řádně užívat k bydlení a řádně požívat plnění služeb, jejichž poskytování je spojeno s užíváním bytu. Podle čl. [anonymizováno] nájemní smlouvy se nájemci zavázali platit nájemné a zálohové úhrady za cenu služeb poskytovaných s nájmem bytu v měsíční výši, jaká je uvedená v evidenčním listu nebo jeho změně; nájemné a zálohy za služby spojené s nájmem bytu byly splatné měsíčně, a to nejpozději do posledního dne příslušného kalendářního měsíce, za který se platí nájemné.

8. Měsíční předpis nájemného za užívání bytu činil u žalovaných za žalované období částku 5 213 Kč a zálohy na služby spojené s nájmem bytu částku 6 945 Kč, což vzal soud za prokázané z přehledu vyúčtování za období roku [rok] ve spojení s evidenčním listem [číslo] vypracovaného ze strany [právnická osoba], [IČO]. Z těchto listin a dále přehledu dlužných částek, včetně informace [anonymizováno] vyhotovené pro žalobkyni, vznikl na nájemném žalovaným dluh v částce 26 065 Kč a na zálohách na služby spojené s nájmem bytu v částce 34 725 Kč.

9. Během žalovaného období se žalobkyně prostřednictvím [právnická osoba], obrátila na žalovanou 1. několika upomínkami, jejichž součástí byl přehled dlužných částek za žalované období. Upomínky byly žalované 1. doručeny dne [datum] a [datum]. Tímto bylo prokázáno, že žalovaným byly zaslány před podáním žaloby výzvy k uhrazení žalované částky.

10. Žalovaný 2. je omezen ve svéprávnosti tak, že je schopen činit pouze majetkové úkony do částky [částka], což vzal soud již v jiných řízeních za prokázané z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], jenž nabyl právní moci dne [datum], a je mu znám z úřední činnosti ve smyslu § 121 o. s. ř.

11. Žalovaná 1. je omezena ve svéprávnosti tak, že je schopna činit pouze majetkové úkony nepřesahující výši jejího měsíčního příjmu, což vzal soud již v jiných řízeních za prokázané z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], jenž nabyl právní moci dne [datum], a je mu znám z úřední činnosti ve smyslu § 121 o. s. ř.

12. Žalobkyně není vlastníkem domu, v němž se nachází byt užívaný žalovanými. Vystupuje však ve vztahu k tomuto bytu oprávněně jako pronajímatel dle ustanovení § 1012 věty první, § 2201, § 2235 odstavce 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen„ NOZ“). Toto vzal soud za prokázané z informace o jednotce (předmětném bytu) k [datum], je dále skutečností známou soudu z jeho činnosti, že bytové domy ve vlastnictví [územní celek] jsou svěřeny jednotlivým [anonymizována dvě slova], v jejichž obvodu se nacházejí, k hospodaření na základě [anonymizováno] [územní celek] podle ustanovení § 17 odstavce 1 písmena h) zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, v platném znění.

13. Výše popsaný skutkový stav vzal soud za prokázaný ze shora uvedených důkazů, které považoval za dostatečné ke zjištění skutkového stavu potřebného pro řádné rozhodnutí ve věci. Po zhodnocení všech důkazů jednotlivě i ve vzájemné souvislosti dle ustanovení § 132 o.s.ř. soud shledal, že žaloba je důvodná.

14. Podle ust. § 2251 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) nájemce platí nájemné předem na každý měsíc nebo na jiné ujednané platební období, nejpozději do pátého dne příslušného platebního období, nebyl-li ujednán den pozdější. Společně s nájemným platí nájemce zálohy nebo náklady na služby, které zajišťuje pronajímatel; o těchto zálohách a nákladech platí § 2253 obdobně.

15. Podle ust. § 746 odst. 1 o. z., mají-li manželé k domu nebo bytu společné nájemní právo, jsou zavázáni a oprávněni společně a nerozdílně.

16. V řízení bylo nájemní smlouvou prokázáno, že mezi účastníky vznikl nájemní vztah a žalovaným jako manželům právo společného nájmu bytu dle ustanovení § 703 odstavce 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, účinný do 31. 12. 2012. Nájem, již ovšem v režimu ust. § 2201 a následujících o. z., trval i v předmětném žalovaném období, žalovaní tedy byli nadále povinni platit žalobkyni jako pronajímatelce nájemné v dohodnuté výši a v sjednané době, aniž by tato povinnost byla vázána na zasílání upomínek do vlastních rukou žalovaných. Společná a nerozdílná povinnost žalovaných jako společných nájemců bytu k úhradě těchto nároků a částek plyne z ust. § 2271 věty druhé a § 2736 o. z.

17. K námitce žalovaného 2. učiněné prostřednictvím ustanoveného opatrovníka, že v předmětném období byt neužíval, soud uvádí, že i kdyby byla důvodná, nemá tato skutečnost žádný význam pro rozhodnutí ve věci. Povinnost platit nájemné stíhá společné nájemce bez ohledu na to, zda některý z nich byt fakticky užívá či nikoli, je spojená pouze s přenecháním bytu pronajímatelem k užívání nájemcům.

18. K druhé námitce žalovaného 2. učiněné stejným způsobem ohledně neprokázání doručení upomínek tomuto žalovanému soud uvádí, že postačovalo prokázané adresování a doručování žalované 1., neboť každý z manželů jako společných nájemců bytu může vykonávat běžné záležitosti týkající se společného užívání bytu, zejména takové, které se opakují nebo podstatně nezasahují do společných užívacích práv (srov. § 713 a § 714 o. z.). Takovou běžnou záležitostí jsou kromě plateb spojených s užíváním bytu nepochybně také výzvy a jiné úkony pronajímatele vůči nájemcům ohledně těchto plateb. Navíc žalovaný 1. již podle skutečností popsaných v odstavci 11. nebyl schopen porozumět obsahu zasílaných listin, což je zřejmé z rozsudku o omezení jeho svéprávnosti.

19. Nájemné bylo podle sjednané nájemní smlouvy splatné vždy do posledního dne příslušného kalendářního měsíce, ode dne následujících se žalovaní ocitali ohledně konkrétní měsíční platby v prodlení s úhradou peněžitého závazku, jsou proto povinni zaplatit u dlužného nájemného úroky z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády dle ustanovení § 1970 vět první a druhé o. z. a plynoucí z ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., tedy ve výši 8 % ročně zvýšených o repo sazbu stanovenou [anonymizována tři slova] a platnou k prvnímu dni kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení dlužníka, která pro žalované období činila 2 %.

20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 146 odst. 2 o. s. ř., když řízení bylo cca z poloviny žalované částky po zpětvzetí ze strany žalobkyně částečně zastaveno (usnesení č. j. 18 C 135/2018 – 61 ze dne 3. 7. 2020, které nabylo právní moci dne 4. 8. 2020), aniž by žalovaní tento postup žalobkyně jakkoli zavinili. Lze tak uzavřít, že žalobkyně měla pouze částečný úspěch ve věci, který odpovídá cca jedné polovině, a proto vyslovil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II. a III.).

21. O nákladech státu rozhodl, s odkazem na odůvodnění v odstavci 26., podle § 148 odst. 1 o. s ř.