28 C 300/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl samosoudcem Mgr. Janou Hovorkovou ve věci žalobců: a) Jméno žalobce, narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce b) Anonymizováno Anonymizováno, narozená Anonymizováno. Anonymizováno. Anonymizováno bytem Adresa žalobce oba zastoupeni advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o vyklizení

I. Žalovaná je povinna vyklidit a učinit přístupný byt v 1. patře stavby č. p. Anonymizováno, objekt k bydlení, která je součástí pozemku parc. č. hodnota, vše zapsané v katastru nemovitostí vedeném u právnická osoba pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště adresa, na LV č. hodnota, obec adresa, katastrální území adresa, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobcům náhradu nákladů řízení ve výši částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobců.

1. Žalobci se žalobou ze dne datum domáhají po žalované, s odkazem na § 1042 zákona č. 89/2012 Sb. (dále jen „o. z.“), aby vyklidila a zpřístupnila byt v 1. patře (dále též „byt 1P“) stavby č. p. Anonymizováno,objekt k bydlení (dále též „dům““), která je součástí pozemku parc. č. hodnota („nemovitost“), vše zapsané v katastru nemovitostí vedeném u právnická osoba pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště adresa, na LV č. hodnota, obec adresa, katastrální území adresa, na adrese adresa. Účastníci řízení jsou spoluvlastníky nemovitosti, žalobce a) je vlastníkem podílu ve výši ideální 1/2, žalobkyně b) vlastníkem podílu ideální 1/6 a žalovaná vlastníkem podílu ideální 1/3.

2. Žalobci odůvodnili žalobu tím, že se dne datum konalo jednání spoluvlastníků, na které byla žalovaná řádně pozvána, a na němž spoluvlastníci nemovitosti rozhodli o způsobu užívání nemovitosti tak, že 1) byt v přízemí domu budou užívat žalobci; 2) byt v 1. patře domu budou užívat žalobci; 3) byt v 2. patře domu včetně podkroví bude užívat žalovaná; 4) suterén domu budou užívat žalobci; 5) zahradu na pozemku parc. č. hodnota budou užívat společně žalovaná a žalobci v rozsahu vymezeném v rozhodnutí spoluvlastníků; a 6) zahradu na pozemku parc. č. hodnota budou užívat žalobci i žalovaná (žalovaná je oprávněna užívat přístupový chodník od pěší branky do nemovitosti). V té souvislosti vyzvali žalobci žalovanou dne datum ke zpřístupnění příslušných částí domu a jejich vyklizení, včetně bytu v 1. patře, od něhož má klíče pouze žalovaná. Rozhodnutí spoluvlastníků ze dne datum napadla žalovaná u soudu, který žalobu zamítl a k odvolání žalované zamítavý rozsudek potvrdil i soud odvolací. Žalobci zaslali žalované dne datum předžalobní výzvu. Žalovaná byt v prvním patře nevyklidila a nezpřístupnila ani po opakovaných výzvách.

3. Žalovaná žalobou uplatněný nárok neuznala. Žalovaná potvrdila, že obdržela pozvánku na schůzku spoluvlastníků dne datum, schůzky se nezúčastnila z pracovních důvodů. Dále potvrdila, že byt v 1. patře užívá, má v něm uskladněny věci, do bytu sestěhovala věci z části jiných prostor v domě. Byt využívá jako pracovnu a badatelnu, nebydlí v něm. Bydlí ve svém bytě na adresa. Spoluvlastnictví nemovitosti získala od své matky, dříve s rodinou v domě bydlela, prostory, v nichž má umístěny věci ona a její právní předchůdci užívali po několik desítek let. Požadavek na vyklizení prostoru bytu v 1. patře a vyhrazení prostor pro užívání v druhém patře pokládá za rozporný s dobrými mravy, rozhodnutí spoluvlastníků je v rozporu s pokojným stavem užívání nemovitosti. Dále namítala, že prostor v 2. patře nesplňuje kritéria bytu ze stavebnětechnického hlediska, část vyhrazeného prostoru k užívání je přístupný pouze po žebříku, jedná se o prostor označený jako horní půda. Požadavek na vyklizení bytu v prvním patře je ze strany žalobců ve svém důsledku požadavkem na vyklizení nemovitosti žalovanou, neboť s ohledem na jeho stav není prostor možné užívat, prostor je v dezolátním a neobyvatelném stavu a nesplňuje zákonná kritéria bytu.

4. Mezi účastníky bylo nesporným, že jsou spoluvlastníky nemovitosti: pozemku parc. č. hodnota, jehož součástí je stavba č. p. Anonymizováno, a pozemku parc. č. hodnota, vše zapsané v katastru nemovitostí vedeném u právnická osoba pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště adresa na LV č. hodnota obec adresa, katastrální území adresa, a to tak, že žalobce a) je na těchto nemovitostech vlastníkem podílu o velikosti 1/2, žalobkyně b) podílu o velikosti 1/6 a žalovaná podílu o velikosti 1/3. Dále bylo nesporným, že se dne datum konala schůze spoluvlastníků, při níž bylo přijato rozhodnutí spoluvlastníků o způsobu užívání nemovitosti. Nesporným byl i obsah rozhodnutí spoluvlastníků, tak jak je vymezen v žalobních tvrzeních pod odst. 2 odůvodnění. Nesporným mezi účastníky bylo i tvrzení, že dům je ve špatném stavu a vyžaduje rekonstrukci.

5. Z provedeného dokazování soud zjistil, že žalovaná podala u Obvodního soudu pro adresa žalobu na úpravu poměrů spoluvlastníků k nemovitosti, o níž bylo rozhodnuto rozsudkem ze dne datum, č. j. spisová značka, kterým soud žalobu po provedeném dokazování zamítl z důvodu uplynutí prekluzivní lhůty 30 dnů k jejímu podání. Žalobkyně v řízení zejména brojila proti vyloučení z užívání bytu v 1. patře. Ačkoli zamítnutí žaloby bylo odůvodněno uplynutím prekluzivní lhůty k jejímu podání, vyslovil soud v odůvodnění rozsudku, že rozhodnutí spoluvlastníků ze dne datum nahradilo předchozí dohodu mezi původními spoluvlastníky, a toto rozhodnutí má přednost před pokojným stavem užívání nemovitosti. Uvedené rozhodnutí nebylo přijato v rozporu s dobrými mravy, neboť žalovaní dali včas vědět žalobkyni. „Žalovaní dali včas vědět žalobkyni, kdy a kde se bude konat jednání, na němž mělo být rozhodnuto o způsobu užívání nemovitosti mezi jednotlivými spoluvlastníky. Rozhodnutí ze dne datum bylo přijato 2/3 většinou (v obecné rovině jde o přístup pružný a spravedlivý, viz shora uvedený nález). I kdyby se tedy žalobkyně tohoto jednání zúčastnila, nic by to na výsledku nezměnilo. Bylo přitom prokázáno, že žalobkyně v bytě v 1. patře nemovitosti nebydlí, nýbrž na adrese adresa. Ke shromažďování věcí, zejména odborné literatury, jí může stejně tak dobře sloužit i byt v 2. patře a podkroví. Bylo dále prokázáno, že dříve tento byt sloužil i k bydlení. Po rekonstrukci tak může být tento účel obnoven. Byt v 1. patře nemovitosti je sice v lepším stavu než byt v 2. patře, když v něm alespoň teče voda, nicméně celá nemovitost je ve špatném stavu a je zapotřebí celá jeho rekonstrukce. Z právního jednání týkajícího se společné věci jsou přitom všichni spoluvlastníci oprávněni a povinni společně a nerozdílně (srov. § 1127 o. z.). I na rekonstrukci bytu v 2. patře nemovitosti by se tedy museli podílet všichni spoluvlastníci společně a nerozdílně a rekonstrukce by tak netížila pouze žalobkyni. Proto ani tuto skutečnost soud neshledává v rozporu s dobrými mravy. Ostatně sama žalobkyně navrhuje, aby 2. patro užívali žalovaní. Z pohledu argumentace žalobkyně by tudíž v takovém případě muselo být v tomto rozsahu v rozporu s dobrými mravy i žalobkyní navrhované řešení.“ 6. Tento rozsudek byl potvrzen rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne datum, č. j. spisová značka, v jehož závěru v rámci odůvodnění odvolací soud uvedl: „Rozhodnutí (tj. spoluvlastníků ze dne datum) nestanoví rozdělení užívání nemovitosti mezi spoluvlastníky nespravedlivě, ale poměrně podle velikosti jejich vlastnických podílů na nemovitosti a zejména v rámci klidného a nekonfliktního soužití spoluvlastníků, Žalobkyně si přitom odporuje v tom, že tvrdí, že by bylo v rozporu s dobrými mravy, aby užívala byt. v 2. patře pro jeho stav, ale sama se domáhá stejného uspořádání s tím rozdílem, aby jej užívali žalovaní (v tomto řízení žalobci – pozn. soudu), což by tedy a contrario podle ní bylo v souladu s dobrými mravy. Žalobkyně ani neuvedla, proč stejné uspořádaní jen s jinými osobami uživatelů by bylo tak diametrálně odlišné, že by bylo naopak v souladu s dobrými mravy, když současně je dle jejího názoru s nimi v rozporu“.

7. Proti těmto rozhodnutím podala žalovaná dovolání k Nejvyššímu soudu, které bylo odmítnuto. Žalovaná podala u Obvodního soudu pro adresa žalobu o úpravu poměrů spoluvlastníků nemovitosti dle § 1139 odst. 1 o. z., řízení bylo zastaveno usnesením ze dne datum, č. j. spisová značka, pro překážku věci rozhodnuté s odkazem na shora uvedené rozhodnutí, a skutečnost, že věc nemůže být projednávána dle § 159a odst. 4 o. s. ř. znovu (usnesení ze dne datum, č. j. spisová značka).

8. Z fotografické dokumentace soud zjistil, že byt v 1. patře je zařízen nábytkem, běžným vybavením domácnosti, knihami, část bytu využívá žalovaná jako skladiště věcí, které přesunula v rámci vyklízení ostatních prostor v domě, a které jsou naskládány přes sebe v takové vrstvě, že činí prostor nepřístupným. Prostor v druhém patře sestává z přední a zadní části prostor, byt je vybaven několika kusy nábytku, půdní prostory, resp. část označení za „horní“ půdu nemá obytný charakter. K horní části půdy není zřízeno schodiště, tento prostor je přístupný po žebříku (fotografická dokumentace předložená žalovanou, stavební plány domu typu „ŘEZ“).

9. Z protokolu o místním šetření ve věci spisová značka a rozsudku v této věci soud zjistil, že v prvním patře domu teče voda, ve druhém nikoli (účastníci netvrdili, že by došlo k nějaké změně, naopak potvrdili, že dům včetně instalací potřebuje opravit/zrekonstruovat). Z fotografické dokumentace pořízení při místním šetření soud zjistil stav jednotlivých prostor v nemovitosti, konkrétně z větší části vyklizené prostory v II. patře domu, prostor bytu v tomto podlaží je vybaven kamny na tuhá paliva, starými židlemi, stolkem. Dále zjistil stav bytu v prvním patře, který fakticky užívá žalovaná, konkrétně stav kuchyně, která je zaplněna věcmi tak, že prostor je jen omezeně přístupný, část místnosti před oknem v kuchyni je s ohledem na rozmístění věcí a jejich množství zcela nepřístupná, dále prostor spíže a sociálního zařízení, které je vybaveno starým umyvadlem a WC, obývacího pokoje a dalších 2 místností, které jsou zcela zplaněny věcmi v rozsahu a způsobem, který brání běžnému užívání prostor, pročež pokoj má fakticky charakter skladiště (věci jsou uloženy po zemi v souvislé poměrně vysoké vrstvě, která znemožňuje pohyb v místnosti). Byt v přízemí je vybaven standardním nábytkem a běžně užíván.

10. Stav společných prostor a přilehlé zahrady byl zachycen, resp. osvědčen v exekutorském zápisu ze dne datum, sepsaného tituly před jménem jméno FO, soudním exekutorem Exekutorského úřadu v adresa, z jehož fotografické přílohy je rovněž patrné uskladnění velkého množství starých věcí ve společných prostorách domu – na jeho chodbách od suterénu až po horní patra domu, a nepříznivý stav objektu.

11. Žalobci vyzvali žalovanou ke zpřístupnění bytu 1P, odstranění věcí ze společných prostor domu a z prostor, které žalovaná není oprávněna užívat (dopis ze dne datum včetně dodejky). Žalobci vyzývali žalovanou ke zpřístupnění bytu září Anonymizováno v souvislosti s objednanými pracemi společnosti, která měla v nemovitosti provádět sondy (e-mailová komunikace mezi účastníky od datum do datum). Opětovně vyzvali žalobci žalovanou ke zpřístupnění a vyklizení bytu 1P ve lhůtě 7 dnů od doručení předžalobní výzvy ze dne datum (předžalobní výzva ze dne datum, poštovní podací lístek).

12. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Účastníci řízení jsou podílovými spoluvlastníky nemovitosti, ve vztahu k této nemovitosti přijali dne datum rozhodnutí o způsobu užívání nemovitosti, a to 2/3 většinou. Žalovaná neúspěšně napadla rozhodnutí spoluvlastníků u soudu. Součástí rozhodnutí byla taková úprava užívání nemovitosti, která změnila dosavadní způsob užívání tak, že žalobci jsou oprávněni mimo jiné užívat byt v 1 patře nemovitosti, který do té doby užívala žalovaná a žalovaná je oprávněna užívat prostory -byt v druhém patře a půdu. Žalovaná rozhodnutí spoluvlastníků nerespektovala, byt v prvním patře přes opakované výzvy k vyklizení a předání nevyklidila a žalobcům nepředala. Žalovaná v bytě v prvním patře nebydlí, bydlí ve svém bytě na adresa, byt v prvním patře nemovitosti užívá jako badatelnu a skladiště.

13. Námitku žalované, že je jako spoluvlastník oprávněna nemovitost užívat, resp. že v rámci nemovitosti užívá prostor, který z hlediska své výměry odpovídá výši jejího spoluvlastnického podílu a který její rodina užívala po dobu několika desítek let pokládal soud za irelevantní. Prostory, které žalovaná fakticky v nemovitosti užívá, vycházejíc z dřívější dohody o užívání nemovitosti mezi bývalými spoluvlastníky, byly dotčeny změnou přijatou rozhodnutím spoluvlastníků (2/3 hlasů) dne datum. Uvedené rozhodnutí předchozí dohodu spoluvlastníků nahradilo, pročež toto rozhodnutí má přednost před pokojným stavem užívání nemovitosti založeným předešlou dohodou.

14. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná není oprávněna užívat byt v prvním patře nemovitosti, naopak bylo prokázáno, že dle rozhodnutí spoluvlastníků ze dne datum jsou tento byt oprávněni užívat společně oba žalobci. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně prostory v bytě v prvním patře užívá, má v něm umístěny své věci, a byt přes opakované výzvy žalobců nezpřístupnila, nevyklidila a žalobcům nepředala klíče, čímž zasahuje do výkonu jejich vlastnického práva.

15. Soud nepřisvědčil námitce výkonu práva v rozporu s dobrými mravy, neboť v řízení bylo prokázáno, že žalovaná v bytě v prvním patře neuspokojuje svou bytovou potřebu, bydlení má zajištěno ve svém bytě na adresa a byt v prvním patře využívá především pro uskladnění věcí, ať už odborné literatury, jak uváděla žalovaná, nebo čehokoli jiného, jak dokládají fotografie jednotlivých prostor v bytě. Celá nemovitost je dle tvrzení účastníků ve špatném stavu a vyžaduje provedení rekonstrukčních prací, což se týká zejména, ale nikoli výlučně, prostor v 2. patře. Po jejich provedení nebude užívání prostor pro potřeby bydlení nic bránit. Náklady na rekonstrukci nemovitosti přitom stíhají všechny spoluvlastníky, nikoli jen žalovanou. Uskladnění věcí žalované v prostoru, který s ohledem na aktuální stav není přizpůsoben k bydlení, však ničemu nebrání, stejně tak stav tohoto prostoru nebrání žalované v bádání. Prostor je stejně vhodný pro žalovanou jako pro žalobce. Soud proto výkon práva vyplývajícího z rozhodnutí spoluvlastníků nemravným neshledal.

16. Vzhledem k tomu, že žalovaná užívá prostory v nemovitosti v rozporu s rozhodnutím spoluvlastníků přijatým dle § 1128 o. z., a k užívání těchto prostor proto není v rámci výkonu svého vlastnického práva oprávněna, vyhověl soud žalobě a uložil žalované povinnost vymezený prostor – byt v prvním patře nemovitosti vyklidit a zpřístupnit žalobcům tak, aby v souladu s rozhodnutím spoluvlastníků ze dne datum mohli realizovat výkon svého vlastnického práva.

17. O lhůtě k plnění rozhodl soud dle § 160 odst. 1 o. s. ř., které pro případ vyklizení bytu/nemovitosti stanoví pariční lhůtu 15 dnů.

18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) tak, že přiznal žalobcům, kteří byli v řízení zcela úspěšní, nárok na náhradu nákladů řízení. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši částka a nákladů zastoupení advokátem.

19. Odměna advokáta za úkony učiněné do datum je stanovená dle § 6 odst. 1, § 7 bod 4. a § 9 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) ve znění do datum. z tarifní hodnoty ve výši částka a činí částka za úkon, resp. při snížení o 20 % podle § 12 odst. 4 a.t., činí částka za každý z úkonů právní služby u každého ze žalobců, konkrétně: 1) převzetí a příprava zastoupení, 2) podání žaloby, 3) replika ze dne datum.

20. Odměna advokáta za úkony učiněné od datum je stanovená dle § 6 odst. 1, § 7 bod 4. a § 9 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu. Odměna za úkon z tarifní hodnoty ve výši částka činí částka.

21. Dle § 12 odst. 4 a. t. ve znění od datum jde-li o společné úkony při zastupování nebo obhajobě dvou nebo více osob, náleží advokátovi za druhou a každou další takto zastupovanou nebo obhajovanou osobu snížená mimosmluvní odměna. Mimosmluvní odměna se snižuje za druhou osobu o 20 %, za třetí osobu o 40 %, za čtvrtou osobu o 60 % a za pátou a každou další osobu o 80 %.

22. Odměna za jeden úkon právní služby činí u prvního žalobce částka, u druhého žalobce částka. Advokát provedl následující úkony: 1) odvolání proti usnesení o přerušení řízení, 2) účast při jednání dne datum; v případě úkonu spočívajícího v odvolání proti procesnímu rozhodnutí přiznal soud odměnu dle § 11 odst. 2 a.t. ve výši ½, tzn. u prvního žalobce částka, u druhého žalobce částka. Advokátu dále náleží náhrada hotových výdajů dle § 13 odst. 4 a.t. ve znění od datum ve výši částka za úkon.

23. Odměna za zastupování žalobce 1) činí částka za úkony do 31. 12 .2024, částka za úkony od datum, náhrada paušálních výdajů částka za období do datum a částka za období od datum. Odměna za zastupování žalobce 2) činí částka za úkony do datum, částka za úkony od datum, náhrada paušálních výdajů částka za období do datum, částka za období od datum. Celkem tyto náklady činí částka. Právní zástupce žalobců je plátcem DPH, náleží mu proto dle § 137 odst. 3 o. s. ř. i DPH ve výši 21 % z přiznaných částek (mimo soudního poplatku), tj. částka. Celkem činí náklady řízení včetně zaplaceného soudního poplatku částka V souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. uložil soud žalované zaplatit žalobcům náklady řízení k rukám jejich právního zástupce. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 6. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, mohou se žalobci.