28 C 300/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl samosoudcem Mgr. Janou Hovorkovou ve věci žalobců: a) Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce b) Anonymizováno Anonymizováno , narozená Anonymizováno . Anonymizováno . Anonymizováno bytem Adresa žalobce oba zastoupeni advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o vyklizení

I. Žalovaná je povinna vyklidit a učinit přístupný byt v 1. patře stavby č. p. , Anonymizováno, , objekt k bydlení, která je součástí pozemku parc. č. , hodnota, , vše zapsané v katastru nemovitostí vedeném u , právnická osoba, pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště , adresa, , na LV č. , hodnota, , obec , adresa, , katastrální území , adresa, , a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobcům náhradu nákladů řízení ve výši , částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobců.

1. Žalobci se žalobou ze dne , datum, domáhají po žalované, s odkazem na § 1042 zákona č. 89/2012 Sb. (dále jen „o. z.“), aby vyklidila a zpřístupnila byt v 1. patře (dále též „byt 1P“) stavby č. p. , Anonymizováno, ,objekt k bydlení (dále též „dům““), která je součástí pozemku parc. č. , hodnota, („nemovitost“), vše zapsané v katastru nemovitostí vedeném u , právnická osoba, pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště , adresa, , na LV č. , hodnota, , obec , adresa, , katastrální území , adresa, , na adrese , adresa, . Účastníci řízení jsou spoluvlastníky nemovitosti, žalobce a) je vlastníkem podílu ve výši ideální 1/2, žalobkyně b) vlastníkem podílu ideální 1/6 a žalovaná vlastníkem podílu ideální 1/3.

2. Žalobci odůvodnili žalobu tím, že se dne , datum, konalo jednání spoluvlastníků, na které byla žalovaná řádně pozvána, a na němž spoluvlastníci nemovitosti rozhodli o způsobu užívání nemovitosti tak, že 1) byt v přízemí domu budou užívat žalobci; 2) byt v 1. patře domu budou užívat žalobci; 3) byt v 2. patře domu včetně podkroví bude užívat žalovaná; 4) suterén domu budou užívat žalobci; 5) zahradu na pozemku parc. č. , hodnota, budou užívat společně žalovaná a žalobci v rozsahu vymezeném v rozhodnutí spoluvlastníků; a 6) zahradu na pozemku parc. č. , hodnota, budou užívat žalobci i žalovaná (žalovaná je oprávněna užívat přístupový chodník od pěší branky do nemovitosti). V té souvislosti vyzvali žalobci žalovanou dne , datum, ke zpřístupnění příslušných částí domu a jejich vyklizení, včetně bytu v 1. patře, od něhož má klíče pouze žalovaná. Rozhodnutí spoluvlastníků ze dne , datum, napadla žalovaná u soudu, který žalobu zamítl a k odvolání žalované zamítavý rozsudek potvrdil i soud odvolací. Žalobci zaslali žalované dne , datum, předžalobní výzvu. Žalovaná byt v prvním patře nevyklidila a nezpřístupnila ani po opakovaných výzvách.

3. Žalovaná žalobou uplatněný nárok neuznala. Žalovaná potvrdila, že obdržela pozvánku na schůzku spoluvlastníků dne , datum, , schůzky se nezúčastnila z pracovních důvodů. Dále potvrdila, že byt v 1. patře užívá, má v něm uskladněny věci, do bytu sestěhovala věci z části jiných prostor v domě. Byt využívá jako pracovnu a badatelnu, nebydlí v něm. Bydlí ve svém bytě na , adresa, . Spoluvlastnictví nemovitosti získala od své matky, dříve s rodinou v domě bydlela, prostory, v nichž má umístěny věci ona a její právní předchůdci užívali po několik desítek let. Požadavek na vyklizení prostoru bytu v 1. patře a vyhrazení prostor pro užívání v druhém patře pokládá za rozporný s dobrými mravy, rozhodnutí spoluvlastníků je v rozporu s pokojným stavem užívání nemovitosti. Dále namítala, že prostor v 2. patře nesplňuje kritéria bytu ze stavebnětechnického hlediska, část vyhrazeného prostoru k užívání je přístupný pouze po žebříku, jedná se o prostor označený jako horní půda. Požadavek na vyklizení bytu v prvním patře je ze strany žalobců ve svém důsledku požadavkem na vyklizení nemovitosti žalovanou, neboť s ohledem na jeho stav není prostor možné užívat, prostor je v dezolátním a neobyvatelném stavu a nesplňuje zákonná kritéria bytu.

4. Mezi účastníky bylo nesporným, že jsou spoluvlastníky nemovitosti: pozemku parc. č. , hodnota, , jehož součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, , a pozemku parc. č. , hodnota, , vše zapsané v katastru nemovitostí vedeném u , právnická osoba, pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště , adresa, na LV č. , hodnota, obec , adresa, , katastrální území , adresa, , a to tak, že žalobce a) je na těchto nemovitostech vlastníkem podílu o velikosti 1/2, žalobkyně b) podílu o velikosti 1/6 a žalovaná podílu o velikosti 1/3. Dále bylo nesporným, že se dne , datum, konala schůze spoluvlastníků, při níž bylo přijato rozhodnutí spoluvlastníků o způsobu užívání nemovitosti. Nesporným byl i obsah rozhodnutí spoluvlastníků, tak jak je vymezen v žalobních tvrzeních pod odst. 2 odůvodnění. Nesporným mezi účastníky bylo i tvrzení, že dům je ve špatném stavu a vyžaduje rekonstrukci.

5. Z provedeného dokazování soud zjistil, že žalovaná podala u Obvodního soudu pro , adresa, žalobu na úpravu poměrů spoluvlastníků k nemovitosti, o níž bylo rozhodnuto rozsudkem ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , kterým soud žalobu po provedeném dokazování zamítl z důvodu uplynutí prekluzivní lhůty 30 dnů k jejímu podání. Žalobkyně v řízení zejména brojila proti vyloučení z užívání bytu v 1. patře. Ačkoli zamítnutí žaloby bylo odůvodněno uplynutím prekluzivní lhůty k jejímu podání, vyslovil soud v odůvodnění rozsudku, že rozhodnutí spoluvlastníků ze dne , datum, nahradilo předchozí dohodu mezi původními spoluvlastníky, a toto rozhodnutí má přednost před pokojným stavem užívání nemovitosti. Uvedené rozhodnutí nebylo přijato v rozporu s dobrými mravy, neboť žalovaní dali včas vědět žalobkyni. „Žalovaní dali včas vědět žalobkyni, kdy a kde se bude konat jednání, na němž mělo být rozhodnuto o způsobu užívání nemovitosti mezi jednotlivými spoluvlastníky. Rozhodnutí ze dne , datum, bylo přijato 2/3 většinou (v obecné rovině jde o přístup pružný a spravedlivý, viz shora uvedený nález). I kdyby se tedy žalobkyně tohoto jednání zúčastnila, nic by to na výsledku nezměnilo. Bylo přitom prokázáno, že žalobkyně v bytě v 1. patře nemovitosti nebydlí, nýbrž na adrese , adresa, . Ke shromažďování věcí, zejména odborné literatury, jí může stejně tak dobře sloužit i byt v 2. patře a podkroví. Bylo dále prokázáno, že dříve tento byt sloužil i k bydlení. Po rekonstrukci tak může být tento účel obnoven. Byt v 1. patře nemovitosti je sice v lepším stavu než byt v 2. patře, když v něm alespoň teče voda, nicméně celá nemovitost je ve špatném stavu a je zapotřebí celá jeho rekonstrukce. Z právního jednání týkajícího se společné věci jsou přitom všichni spoluvlastníci oprávněni a povinni společně a nerozdílně (srov. § 1127 o. z.). I na rekonstrukci bytu v 2. patře nemovitosti by se tedy museli podílet všichni spoluvlastníci společně a nerozdílně a rekonstrukce by tak netížila pouze žalobkyni. Proto ani tuto skutečnost soud neshledává v rozporu s dobrými mravy. Ostatně sama žalobkyně navrhuje, aby 2. patro užívali žalovaní. Z pohledu argumentace žalobkyně by tudíž v takovém případě muselo být v tomto rozsahu v rozporu s dobrými mravy i žalobkyní navrhované řešení.“6. Tento rozsudek byl potvrzen rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , v jehož závěru v rámci odůvodnění odvolací soud uvedl: „Rozhodnutí (tj. spoluvlastníků ze dne , datum, ) nestanoví rozdělení užívání nemovitosti mezi spoluvlastníky nespravedlivě, ale poměrně podle velikosti jejich vlastnických podílů na nemovitosti a zejména v rámci klidného a nekonfliktního soužití spoluvlastníků, Žalobkyně si přitom odporuje v tom, že tvrdí, že by bylo v rozporu s dobrými mravy, aby užívala byt. v 2. patře pro jeho stav, ale sama se domáhá stejného uspořádání s tím rozdílem, aby jej užívali žalovaní (v tomto řízení žalobci – pozn. soudu), což by tedy a contrario podle ní bylo v souladu s dobrými mravy. Žalobkyně ani neuvedla, proč stejné uspořádaní jen s jinými osobami uživatelů by bylo tak diametrálně odlišné, že by bylo naopak v souladu s dobrými mravy, když současně je dle jejího názoru s nimi v rozporu“.

7. Proti těmto rozhodnutím podala žalovaná dovolání k Nejvyššímu soudu, které bylo odmítnuto. Žalovaná podala u Obvodního soudu pro , adresa, žalobu o úpravu poměrů spoluvlastníků nemovitosti dle § 1139 odst. 1 o. z., řízení bylo zastaveno usnesením ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , pro překážku věci rozhodnuté s odkazem na shora uvedené rozhodnutí, a skutečnost, že věc nemůže být projednávána dle § 159a odst. 4 o. s. ř. znovu (usnesení ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, ).

8. Z fotografické dokumentace soud zjistil, že byt v 1. patře je zařízen nábytkem, běžným vybavením domácnosti, knihami, část bytu využívá žalovaná jako skladiště věcí, které přesunula v rámci vyklízení ostatních prostor v domě, a které jsou naskládány přes sebe v takové vrstvě, že činí prostor nepřístupným. Prostor v druhém patře sestává z přední a zadní části prostor, byt je vybaven několika kusy nábytku, půdní prostory, resp. část označení za „horní“ půdu nemá obytný charakter. K horní části půdy není zřízeno schodiště, tento prostor je přístupný po žebříku (fotografická dokumentace předložená žalovanou, stavební plány domu typu „ŘEZ“).

9. Z protokolu o místním šetření ve věci , spisová značka, a rozsudku v této věci soud zjistil, že v prvním patře domu teče voda, ve druhém nikoli (účastníci netvrdili, že by došlo k nějaké změně, naopak potvrdili, že dům včetně instalací potřebuje opravit/zrekonstruovat). Z fotografické dokumentace pořízení při místním šetření soud zjistil stav jednotlivých prostor v nemovitosti, konkrétně z větší části vyklizené prostory v II. patře domu, prostor bytu v tomto podlaží je vybaven kamny na tuhá paliva, starými židlemi, stolkem. Dále zjistil stav bytu v prvním patře, který fakticky užívá žalovaná, konkrétně stav kuchyně, která je zaplněna věcmi tak, že prostor je jen omezeně přístupný, část místnosti před oknem v kuchyni je s ohledem na rozmístění věcí a jejich množství zcela nepřístupná, dále prostor spíže a sociálního zařízení, které je vybaveno starým umyvadlem a WC, obývacího pokoje a dalších 2 místností, které jsou zcela zplaněny věcmi v rozsahu a způsobem, který brání běžnému užívání prostor, pročež pokoj má fakticky charakter skladiště (věci jsou uloženy po zemi v souvislé poměrně vysoké vrstvě, která znemožňuje pohyb v místnosti). Byt v přízemí je vybaven standardním nábytkem a běžně užíván.

10. Stav společných prostor a přilehlé zahrady byl zachycen, resp. osvědčen v exekutorském zápisu ze dne , datum, , sepsaného , tituly před jménem, , jméno FO, , soudním exekutorem Exekutorského úřadu v , adresa, , z jehož fotografické přílohy je rovněž patrné uskladnění velkého množství starých věcí ve společných prostorách domu – na jeho chodbách od suterénu až po horní patra domu, a nepříznivý stav objektu.

11. Žalobci vyzvali žalovanou ke zpřístupnění bytu 1P, odstranění věcí ze společných prostor domu a z prostor, které žalovaná není oprávněna užívat (dopis ze dne , datum, včetně dodejky). Žalobci vyzývali žalovanou ke zpřístupnění bytu září , Anonymizováno, v souvislosti s objednanými pracemi společnosti, která měla v nemovitosti provádět sondy (e-mailová komunikace mezi účastníky od , datum, do , datum, ). Opětovně vyzvali žalobci žalovanou ke zpřístupnění a vyklizení bytu 1P ve lhůtě 7 dnů od doručení předžalobní výzvy ze dne , datum, (předžalobní výzva ze dne , datum, , poštovní podací lístek).

12. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Účastníci řízení jsou podílovými spoluvlastníky nemovitosti, ve vztahu k této nemovitosti přijali dne , datum, rozhodnutí o způsobu užívání nemovitosti, a to 2/3 většinou. Žalovaná neúspěšně napadla rozhodnutí spoluvlastníků u soudu. Součástí rozhodnutí byla taková úprava užívání nemovitosti, která změnila dosavadní způsob užívání tak, že žalobci jsou oprávněni mimo jiné užívat byt v 1 patře nemovitosti, který do té doby užívala žalovaná a žalovaná je oprávněna užívat prostory -byt v druhém patře a půdu. Žalovaná rozhodnutí spoluvlastníků nerespektovala, byt v prvním patře přes opakované výzvy k vyklizení a předání nevyklidila a žalobcům nepředala. Žalovaná v bytě v prvním patře nebydlí, bydlí ve svém bytě na , adresa, , byt v prvním patře nemovitosti užívá jako badatelnu a skladiště.

13. Námitku žalované, že je jako spoluvlastník oprávněna nemovitost užívat, resp. že v rámci nemovitosti užívá prostor, který z hlediska své výměry odpovídá výši jejího spoluvlastnického podílu a který její rodina užívala po dobu několika desítek let pokládal soud za irelevantní. Prostory, které žalovaná fakticky v nemovitosti užívá, vycházejíc z dřívější dohody o užívání nemovitosti mezi bývalými spoluvlastníky, byly dotčeny změnou přijatou rozhodnutím spoluvlastníků (2/3 hlasů) dne , datum, . Uvedené rozhodnutí předchozí dohodu spoluvlastníků nahradilo, pročež toto rozhodnutí má přednost před pokojným stavem užívání nemovitosti založeným předešlou dohodou.

14. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná není oprávněna užívat byt v prvním patře nemovitosti, naopak bylo prokázáno, že dle rozhodnutí spoluvlastníků ze dne , datum, jsou tento byt oprávněni užívat společně oba žalobci. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně prostory v bytě v prvním patře užívá, má v něm umístěny své věci, a byt přes opakované výzvy žalobců nezpřístupnila, nevyklidila a žalobcům nepředala klíče, čímž zasahuje do výkonu jejich vlastnického práva.

15. Soud nepřisvědčil námitce výkonu práva v rozporu s dobrými mravy, neboť v řízení bylo prokázáno, že žalovaná v bytě v prvním patře neuspokojuje svou bytovou potřebu, bydlení má zajištěno ve svém bytě na , adresa, a byt v prvním patře využívá především pro uskladnění věcí, ať už odborné literatury, jak uváděla žalovaná, nebo čehokoli jiného, jak dokládají fotografie jednotlivých prostor v bytě. Celá nemovitost je dle tvrzení účastníků ve špatném stavu a vyžaduje provedení rekonstrukčních prací, což se týká zejména, ale nikoli výlučně, prostor v 2. patře. Po jejich provedení nebude užívání prostor pro potřeby bydlení nic bránit. Náklady na rekonstrukci nemovitosti přitom stíhají všechny spoluvlastníky, nikoli jen žalovanou. Uskladnění věcí žalované v prostoru, který s ohledem na aktuální stav není přizpůsoben k bydlení, však ničemu nebrání, stejně tak stav tohoto prostoru nebrání žalované v bádání. Prostor je stejně vhodný pro žalovanou jako pro žalobce. Soud proto výkon práva vyplývajícího z rozhodnutí spoluvlastníků nemravným neshledal.

16. Vzhledem k tomu, že žalovaná užívá prostory v nemovitosti v rozporu s rozhodnutím spoluvlastníků přijatým dle § 1128 o. z., a k užívání těchto prostor proto není v rámci výkonu svého vlastnického práva oprávněna, vyhověl soud žalobě a uložil žalované povinnost vymezený prostor – byt v prvním patře nemovitosti vyklidit a zpřístupnit žalobcům tak, aby v souladu s rozhodnutím spoluvlastníků ze dne , datum, mohli realizovat výkon svého vlastnického práva.

17. O lhůtě k plnění rozhodl soud dle § 160 odst. 1 o. s. ř., které pro případ vyklizení bytu/nemovitosti stanoví pariční lhůtu 15 dnů.

18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) tak, že přiznal žalobcům, kteří byli v řízení zcela úspěšní, nárok na náhradu nákladů řízení. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši , částka, a nákladů zastoupení advokátem.

19. Odměna advokáta za úkony učiněné do , datum, je stanovená dle § 6 odst. 1, § 7 bod 4. a § 9 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) ve znění do , datum, . z tarifní hodnoty ve výši , částka, a činí , částka, za úkon, resp. při snížení o 20 % podle § 12 odst. 4 a.t., činí , částka, za každý z úkonů právní služby u každého ze žalobců, konkrétně: 1) převzetí a příprava zastoupení, 2) podání žaloby, 3) replika ze dne , datum, .

20. Odměna advokáta za úkony učiněné od , datum, je stanovená dle § 6 odst. 1, § 7 bod 4. a § 9 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu. Odměna za úkon z tarifní hodnoty ve výši , částka, činí , částka, .

21. Dle § 12 odst. 4 a. t. ve znění od , datum, jde-li o společné úkony při zastupování nebo obhajobě dvou nebo více osob, náleží advokátovi za druhou a každou další takto zastupovanou nebo obhajovanou osobu snížená mimosmluvní odměna. Mimosmluvní odměna se snižuje za druhou osobu o 20 %, za třetí osobu o 40 %, za čtvrtou osobu o 60 % a za pátou a každou další osobu o 80 %.

22. Odměna za jeden úkon právní služby činí u prvního žalobce , částka, , u druhého žalobce , částka, . Advokát provedl následující úkony: 1) odvolání proti usnesení o přerušení řízení, 2) účast při jednání dne , datum, ; v případě úkonu spočívajícího v odvolání proti procesnímu rozhodnutí přiznal soud odměnu dle § 11 odst. 2 a.t. ve výši ½, tzn. u prvního žalobce , částka, , u druhého žalobce , částka, . Advokátu dále náleží náhrada hotových výdajů dle § 13 odst. 4 a.t. ve znění od , datum, ve výši , částka, za úkon.

23. Odměna za zastupování žalobce 1) činí , částka, za úkony do 31. 12 .2024, , částka, za úkony od , datum, , náhrada paušálních výdajů , částka, za období do , datum, a , částka, za období od , datum, . Odměna za zastupování žalobce 2) činí , částka, za úkony do , datum, , , částka, za úkony od , datum, , náhrada paušálních výdajů , částka, za období do , datum, , , částka, za období od , datum, . Celkem tyto náklady činí , částka, . Právní zástupce žalobců je plátcem DPH, náleží mu proto dle § 137 odst. 3 o. s. ř. i DPH ve výši 21 % z přiznaných částek (mimo soudního poplatku), tj. , částka, . Celkem činí náklady řízení včetně zaplaceného soudního poplatku , částka, V souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. uložil soud žalované zaplatit žalobcům náklady řízení k rukám jejich právního zástupce.