33 C 111/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl soudcem JUDr. Tomášem Loudou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovaným:

1. Jméno žalované., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B 2. Jméno advokáta C., IČO IČO advokáta C sídlem Adresa advokáta C zastoupená advokátem Jméno advokáta D sídlem Adresa advokáta D o zaplacení částky 2 669 823 Kč s příslušenstvím I. 1. žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 2 669 823 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z uvedené částky od 15. 7. 2017 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá po 2. žalované zaplacení společně a nerozdílně s 1. žalovanou částky 2 669 823 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z uvedené částky od 15. 7. 2017 do zaplacení, se zamítá. III. 1. žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 600 068 Kč k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. IV. Žalobkyně je povinna zaplatit 2. žalované na náhradě nákladů řízení částku 349 932 Kč k rukám zástupce 2. žalované do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. V. 1. žalovaná je povinna zaplatit České republice – Obvodnímu soudu pro Prahu 6 náklady řízení ve výši 2 995,28 Kč.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhá po žalovaných zaplacení částky 2 669 823 Kč se zákonným úrokem z prodlení z uvedené částky od 15. 7. 2017 do zaplacení s tím, že dne 21. 11. 2016 uzavřela žalobkyně jako zájemce se společností právnická osoba., IČO: IČO, se sídlem adresa, adresa, ulice adresa, dále jen „právnická osoba“) jako budoucí prodávající za účasti 1. žalované jako vedlejšího účastníka smlouvu o smlouvě budoucí kupní (dále též jako „Smlouvu o smlouvě budoucí“). Dle této Smlouvy o smlouvě budoucí byla žalobkyně oprávněna vyzvat společnost právnická osoba ke koupi a uzavřít s ní jako kupující kupní smlouvu ohledně pozemků i) parc. č. st. hodnota včetně stavby rozestavěné budovy na tomto pozemku umístěné, ii) parc.č. st. hodnota včetně stavby rozestavěné budovy na tomto pozemku umístěné, iii) parc. č. st. hodnota včetně stavby rozestavěné budovy na tomto pozemku umístěné a iv) parc. č. hodnota, vše v k.ú. adresa, v té době zapsaných na LV hodnota a v) pozemku parc. č. hodnota v k.ú. adresa u adresa, v té době zapsaný na LV hodnota (dále též jako „Pozemky EFES“), a to za předem dohodnutou kupní cenu ve výši 32 547 265 Kč.

2. Dále žalobkyně uvedla, že dne 14. 6. 2017 uzavřela jako postupitel a 1. žalovaná jako postupník dle § 1895 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), smlouvu o postoupení smlouvy o smlouvě budoucí kupní, a to se souhlasem společnosti právnická osoba jako budoucího prodávajícího (dále jen „Smlouva o postoupení“), dle které žalobkyně postoupila na 1. žalovanou práva a povinnosti ze Smlouvy o smlouvě budoucí, a to včetně práva uzavřít kupní smlouvu na Pozemky EFES se společností právnická osoba. Kupní smlouva byla následně mezi 1. žalovanou jako kupujícím a společností právnická osoba jako prodávajícím skutečně uzavřena a 1. žalovaná nabyla Pozemky EFES do vlastnictví. Dle čl. II. odst. 1 a 3 Smlouvy o postoupení byla 1. žalovaná povinna zaplatit žalobkyni úplatu za postoupení Smlouvy o smlouvě budoucí ve výši 2 669 823 Kč, a to do 30 dnů od podpisu Smlouvy o postoupení, tedy do 14. 7. 2017. 3. 1 žalovaná ve vyjádření ze dne 22. 10. 2020 uvedla, že žalobkyně vytrhla část obchodní transakce, která tvoří jeden celek (dále jen „Exit 66“), a musí na ni být pohlíženo jako na celek a nikoliv na jednotlivé části. Do uvedené transakce byly na straně žalobkyně zapojeny následující subjekty: žalobkyně, právnická osoba, IČO: IČO, se sídlem adresa (dále jako též „právnická osoba“), právnická osoba., IČO: IČO, se sídlem adresa (dále též jako „právnická osoba“) a právnická osoba., IČO: IČO se sídlem adresa, které jsou přímo či nepřímo ovládány pány jméno FO, nar. 1. 12. 1969, bytem adresa, a jméno FO, nar. 17. 11. 1964, bytem adresa, adresa, a na straně 1. žalované, 1. žalovaná (dále též jako „právnická osoba.“), právnická osoba., IČO: IČO se sídlem adresa, adresa (dále též jako „právnická osoba.“). Žalovaná na koupi Pozemků EFES od společnosti právnická osoba získala část peněz ve výši 36 712 368 Kč od své mateřské společnosti právnická osoba. na základě smlouvy o úvěru ze dne 20. 6. 2017, ve znění dodatku č. hodnota ze dne 19. 6. 2018. Další pozemky transakce Exit 66 si žalovaná zakoupila od společnosti CFG na základě kupní smlouvy ze dne 19. 5. 2016.

4. Z důvodu zatajení informací bratry jméno FO o skutečnosti, že se na předmětných pozemcích nachází ochranné pásmo vodního díla Želivka, nebyla realizace výstavby průmyslových hal dle záměru Exitu 66 možná. právnická osoba. postoupila pohledávku za 1. žalovanou z výše uvedené smlouvy o úvěru na právnická osoba na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 23. 5. 2019. Finanční prostředky představující úplatu za postoupenou pohledávku byly dne 11. 9. 2019 na bankovním účtu 1. žalované policejním orgánem PČR zajištěny, a to na základě usnesení č. j. NCOZ-6077-4/TČ-2019-417204-právnická osoba zajištění došlo na základě podnětu banky společnosti právnická osoba, kdy zde existovalo podezření ze spáchání trestného činu.

5. Protože právnická osoba, potažmo bratři jméno FO, neměli jiné finanční prostředky, které by mohli poskytnout namísto těch, které byly zajištěny policií, se strany dohodly, že si situaci kolem Exitu 66 vyřeší pan jméno FO sám. právnická osoba. odstoupil od smlouvy o postoupení pohledávky dne 23. 10. 2019, neboť společná vyjednávání nikam nevedla a s obdrženými finančními prostředky nemohl disponovat. Zaplacením kupní ceny za Pozemky CFG mělo dojít i k vypořádání částky, která je předmětem této žaloby. Na základě čl. III odst. 1 smlouvy o advokátní úschově ze dne 20. 11. 2019 došlo k výplatě peněžních prostředků v celkové výši 22 000 000 Kč, a 1. žalovaná měla za to, že v rámci této transakce došlo i k vypořádání částky, která je předmětem této žaloby. Dále 1. žalovaná uvedla, že závazek žalobkyně neeviduje ve svém účetnictví.

6. K uvedenému žalobkyně sdělila, že dne 13. 5. 2019 zaslal účetní žalované pan jméno FO jednateli 1. žalované panu jméno FO a účetní žalobkyně paní jméno FO email, v jehož příloze se nacházelo daňové přiznání 1. žalované za rok 2018 a jeho přílohy, včetně předvahy 1. žalované vysčítané po syntetikách. U syntetiky „Za syntetiku 379“ je pohledávka žalobkyně za 1. žalovanou ve výši 2 669 823 Kč výslovně uvedena. Mimochodem ve stejné syntetice je uveden i dluh žalované za společností CFG ve výši 22 177 938 Kč. 7. 1. žalovaná své vyjádření doplnila podáním ze dne 26. 3. 2021, ve kterém uvedla, že nelze jednotlivé transakce posuzovat odděleně, jak se to v tomto řízení snaží prezentovat žalobkyně, ale právě pouze jako soubor vzájemně závislých smluv. Všechny smlouvy, které jsou založeny ve spise, byly uzavřeny jako celý soubor navzájem závislých smluv, které jsou propojeny závislým kontraktačním jednáním, jakož i svým předmětem a účelem. Předmětem a účelem bylo realizovat projekt EXIT 66 jako celek. Nelze tedy smlouvy posuzovat izolovaně, jelikož je dána jejich vzájemná věcná souvislost a směřování ke společnému cíli. Je zřejmé, že u souboru závazků směřujících ke společnému cíli by toliko izolované posuzování mohlo vést k nemožnosti dosažení cíle. Teprve z posouzení celého smyslu kontraktačního procesu lze dojít k závěru o vzájemné závislosti smluv, jakož i ke způsobu zániku závazku, a to tak, že peněžitá částka, která je předmětem nadepsaného řízení, byla vypořádána prostřednictvím advokátní úschovy u advokátky tituly před jménem právnická osoba, kdy základě čl. III odst. 1 smlouvy o advokátní úschově ze dne 20. 11. 2019 došlo k výplatě peněžních prostředků v celkové výši 22 000 000 Kč a žalovaná uvádí, že v rámci této transakce došlo i k vypořádání částky, která je předmětem nadepsaného řízení, jelikož mezi účastníky bylo dohodnut určitý závazek na konci celé transakce a ten byl splněn, v důsledku čehož automaticky zanikly závazky ostatní.

8. Dále 1. žalovaná uvedla, že se jedná o závazek zdánlivý, resp. neexistující, neboť celou transakci je nutno vnímat jako komplex a mezi stranami nikdy de facto nebylo sjednáno, že by měla jakýmkoli způsobem kompenzovat částku v žalované výši jako úhradu za postoupení smlouvy, nebo že by bylo dohodnuto, že by měla vydat plnění poskytnuté žalobkyní do advokátní úschovy jako zálohu na kupní cenu. Doba, po kterou byla žalobkyně zcela pasivní a nikdy se ničeho na žalované nedomáhala, zcela jasně prokazuje, že komplex závislých smluv byl nakonec vypořádán. Pokud by nešlo o závislé smlouvy (projekt EXIT 66), pak by se zřejmě jakýchkoli dílčích nároků žalobkyně domáhala daleko dříve. Jedná se tedy z pohledu žalované o zdánlivé právní jednání, je-li vytržen jeden závazek z celého komplexu vzájemných vztahů, které v době uzavírání všech partikulárních transakcí všechny zúčastněné subjekty a osoby mající na jejich rozhodování vliv, považovaly za vzájemně závislé a propojené, mající za cíl přesun nemovitých věcí do majetkové sféry jméno FO.

9. Dále 1. žalovaná namítla účelovost jednání žalobkyně, která se domáhá stejné částky z titulu bezdůvodného obohacení, když tyto nároky nemohou existovat vedle sebe. Z procesní opatrnosti pak 1. žalovaná vznesla námitku promlčení. V podání ze dne 30. 8. 2022 pak s odkazem na znalecký posudek č.j. 2468/2022 ze dne 29. 3. 2022 zpracovaný tituly před jménem jméno FO, soudní znalkyní z oboru písmoznalectví uvedla, že podpis jméno FO na Smlouvě o postoupení ze dne 14. 6. 2017 není pravým podpisem jmenovaného a jeho pisatelem je pravděpodobně jméno FO. Smlouva o postoupení je tedy zdánlivým právním jednáním, resp. není právním jednáním ve smyslu § 551 o.z., podle něhož platí, že o právní jednání nejde, chybí-li vůle jednající osoby. Žalobkyně totiž nikdy neprojevila vůli Smlouvu o postoupení uzavřít, neboť takovou vůli mohl projevit pouze její statutární ředitel jméno FO. Jeho projev vůle a tím i projev vůle žalobkyně však na Smlouvě o postoupení zachycen není.

10. Podáním ze dne 23. 7. 2021 navrhla žalobkyně přistoupení dalšího účastníka na straně žalované, a to společnosti právnická osoba (dále též jako „2. žalovaná“ nebo „CPI“). Dle žalobkyně vznikl v případě žalovaných společný závazek podle § 1893 odst. o.z., neboť (i) je nesporné, že 2. žalovaná, v postavení kupujícího (nabyvatele), převzala na základě kupní smlouvy ze dne 21. 11. 2019 od žalované, jako prodávajícího (zcizitele), veškeré Pozemky EFES a Pozemky CFG za kupní cenu ve výši 119 mil. Kč bez DPH, (ii) kromě těchto pozemků nevlastnila 1. žalovaná skoro žádný jiný majetek, (iii) dluh ve své podstatě představuje neuhrazený závazek na zaplacení části pořizovacích nákladů těchto pozemků, (iv) o existenci dluhu CPI musela vědět a musela se dozvědět, neboť společnost patřící do renomovaného developerského a realitního seskupení, a to v evropském měřítku, nepochybně provedla tzv. standardní due diligence, tedy právní a finanční prověrku budoucí transakce, z důvodu péče řádného hospodáře a z důvodů elementární opatrnosti v rámci korporativních standardů správy rizik u transakce, jejíž hodnota přesahovala 152 mil. Kč, a to v souladu s ust. § 4 odst. 2 o.z. V rámci rutinních kontrolních činností tak museli právní poradci CPI nutně zjistit alespoň stav závazků zcizitele, vzniklých z titulu neuhrazených pořizovacích nákladů na předmět převodu, a to právě za účelem vyloučení nebezpečí vzniku solidárního ručení v důsledku převzetí majetku, zakotveného po rekodifikaci v ust. § 1893 o.z. K tomu mohli a měli zástupci CPI čerpat informace přímo z účetních a finančních výkazů žalované, což určitě učinili, neboť nelze jinak vysvětlit až pedantně se opakující ujištění 1. žalované, a to ve všech třech verzích kupních smluv (jak v zrušených kupních smlouvách na pozemky ze dne 23. 10. 2019 a ze dne 25. 10. 2019, tak i ve finální kupní smlouvě ze dne 21. 11. 2019), že „veškeré závazky“ vůči právnická osoba jsou „jsou ke dni podpisu této smlouvy vypořádány“. O existenci závazků vůči právnická osoba se CPI mohla dozvědět jedině z účetní dokumentace žalované, kde byl od června roku 2017 rovněž veden i neuhrazený závazek vůči žalobkyni ve výši 2 669 823 Kč.

11. V předchozím odstavci uvedenou argumentaci žalobkyně dále rozvedla podáním ze dne 18. 1. 2023 následovně: Policie České republiky, Krajské ředitelství policie h.l. města Prahy, Služba kriminální policie a vyšetřování, Odbor hospodářské kriminality, 4. oddělení, vydala dne 7. 12. 2022 usnesení č.j. KRPA-222623-308/TČ-2020-000094-PR, kterým bylo ve smyslu ust. § 160 odst. 1 trestního řádu zahájeno trestní stíhání mimo jiné jméno FO v souvislosti s „odcizením“ obchodního podílu ve společnosti právnická osoba a v pokusu o zmaření řízení vedeného Okresním soudem v Benešově pod sp. zn. 11 C 135/2020, kdy tato jednání jsou policejním orgánem kvalifikována jako organizování zvlášť závažného zločinu podvodu podle § 24 odst. 1 písm. a) trestního zákoníku k ustanovení § 209 odst. 1, odst. 5 písm. a) trestního zákoníku v případě jméno FO, zvlášť závažný zločin podvodu podle § 209 odst. 1, odst. 5 písm. a) trestního zákoníku v případě pana jméno FO a pomoc k zvlášť závažnému zločinu podvodu podle § 24 odst. 1 písm. c) trestního zákoníku k ustanovení § 209 odst. 1, odst. 5 písm. a) trestního zákoníku v případě pana jméno FO. Z obsahu trestního spisu vedeného ve výše uvedené věci policejním orgánem přitom vyplývají zcela zásadní skutková zjištění, jež jsou pro účely tohoto řízení novými skutečnostmi, které žalobce dosud bez své viny nemohl uplatnit v dosavadním průběhu tohoto řízení, a jež zcela jednoznačně dokládají, že zástupce, či snad zástupci, 2. žalované přijali od 1. žalované úplatek za realizaci předmětné transakce.

12. Z výpisu z bankovního účtu 1. žalované vyplývá, že ve stejný den (20. 12. 2019) kdy obdržela (údajnou) částku odpovídající kupní ceně, tj. částku 152 460 000 Kč, veškeré tyto prostředky poukázala ve prospěch bankovních účtů třetích osob, a to, mimo jiné, ve prospěch společnosti právnická osoba, IČO: IČO, se sídlem adresa (dále též jako „právnická osoba“), na jejíž bankovní účet zaslala dne 20. 12 2019 částku 7 260 000 Kč. Jednatelem a společníkem společnosti právnická osoba je a v rozhodné době byl pan tituly před jménem jméno FO, nar. 14. 10. 1971, bytem adresa, přičemž druhým jednatelem a druhým společníkem této společnosti je manželka pana tituly před jménem právnická osoba, paní jméno FO. Společnost má zároveň sídlo v nemovitosti, která je ve společném jmění manželů pana jméno FO a paní jméno FO. Pro úplnost žalobkyně dodala, že předmětná částka 7 260 000 Kč byla 1. žalovanou odeslána na bankovní účet č.ú. č. účtu, jež je, dle příslušné evidence plátců DPH zveřejněným bankovním účtem právě společnosti právnická osoba.

13. Společnost, jejíž společníkem a jednatelem je vedoucí manažer 2. žalované (tituly před jménem jméno FO), který měl za 2. žalovanou předmětnou transakci sjednávat a 2. žalovanou při jednáních zastupovat, ve stejný den, kdy 1. žalovaná obdržela od 2. žalované finanční prostředky určené na úhradu kupní ceny z této transakce, obdržela od 1. žalované částku ve výši 7 260 000 Kč. V daném případě pak vzniká naprosto konkrétní a důvodné podezření, že se jednalo o jakousi formu odměny ba až úplatku, kterou pan tituly před jménem jméno FO, jakožto zástupce 2. žalované obdržel. 14. 2. žalovaná k žalobě uvedla, že z odborné komentářové literatury a především pak z důvodové zprávy k občanskému zákoníku vyplývá, že smyslem ustanovení § 1893 o.z. je ochrana věřitelů, jejichž zájmy jsou ohroženy tím, že se dlužník zbaví své schopnosti platit své dluhy. Právě z hlediska proporcionality je ale zřejmé, že taková ochrana nemůže být bezbřehá, a to zejména proto, že její následek je velmi razantním zásahem do ústavně zaručených práv třetí osoby (zde 2. žalované), u níž může být ze zákona založena povinnost hradit dluhy, na jejichž vzniku se nijak nepodílela a neprofitovala, jak je přitom u závazků postavených běžně na protiplněních obvyklé. Žalobkyně při dovozování rozsahu majetku 1. žalované opomíjí tu zásadní skutečnost, že jeho součástí k okamžiku prodeje pozemků byla pohledávka činící více než 152 milionů Kč, která byla dne 20. 12. 2019 v plné výši vyplacena na bankovní účet 1. žalované, jak toto prokazuje potvrzení o výplatě z jistotního účtu vystavené dne 7. 4. 2020 bankou právnická osoba. Skutečnost, že se jedná o bankovní účet 1. žalované pak vyplývá z článku III. odst. 2 Smlouvy o jistotním účtu uzavřené dne 22. 10. 2019 mezi jmenovanou bankou a žalovanými. Byť jsou peníze zcela jistě mnohem likvidnějším aktivem než nemovité věci, v případě tak vysoké částky jako je 152 mil. Kč, je nedůvodné dovozovat, že by tak rozsáhlý majetek 1. žalovaná bez náhrady ztratila, a to zvlášť za situace, kdy z ničeho nevyplývá (a žalobkyně toto ani netvrdí), že by měla nějaké dluhy vůči jakýmkoliv třetím osobám. Není proto nutné hledat důvod pro potřebu zvláštní ochrany žalobkyně jako věřitele v § 1893 odst. 1 o.z. z pohledávky ve výši 2,7 mil Kč za situace, kdy jeho údajný dlužník (1. žalovaná) disponuje majetkem 152 mil. Kč zcela dostačujícím k její úhradě.

15. Jestliže žalobkyně tvrdí, že dluh z titulu práva na úplatu za postoupení má představovat ve své podstatě neuhrazený závazek na zaplacení části pořizovacích nákladů pozemků, pak zde jakákoliv přímá souvislost absentuje. Podmínku souvislosti by bylo možno dovodit, pokud by dluh představoval dluh z kupní ceny předmětných pozemků, za níž 1. žalovaná tyto pozemky v minulosti nabyla, nebo za dluh z účelového úvěru, kterým například mohla 1. žalovaná nákup pozemků financovat. Jak ale žalobkyně sama ve své žalobě uvedla, dluh vznikl z titulu práva na zaplacení úplaty za postoupení, takže jde o dluh vzniklý ze Smlouvy o postoupení, která se ale pozemků přímo netýkala, a šlo tedy o dluh z finančních operací před jejich koupí. Žalobkyně opomíjí fakt, že předmětem kupní smlouvy byly pozemky, a nikoliv podíl ve společnosti 1. žalované či její závod. Jelikož 2. žalovaná kupovala pozemky, zcela logicky prověřovala jejich stav, a nikoliv stav zcela nesouvisejících finančních operací 1. žalované. Takový postup je zcela v souladu s § 4 odst. 1 i 2 občanského zákoníku a nelze po nikom žádat, aby si ověřoval stav majetku, který nekupuje a kupovat nehodlá. Pokud se žalobkyně snaží vědomost 2. žalované o dlužné úplatě dle Smlouvy o postoupení dovodit z toho, že se v kupní smlouvě a předchozích smluvních dokumentech pojednává o vypořádání práv k projektové dokumentaci, která byla explicitně předmětem prodeje vedle pozemků, samozřejmě jde o zcela odlišnou situaci, pro kterou platí výše uvedené ve vtahu k pozemkům – 2. žalovaná prověřovala stav toho, co kupovala. Ve vztahu k projektové dokumentaci kupní smlouva, stejně jako předchozí (zrušené) kupní smlouvy, obsahují stále stejné prohlášení 1. žalované směřující k tomu, že 2. žalovaná jeden z předmětů koupě nabude bez jakýchkoliv možných právních vad (z povahy věci mířící především na autorskoprávní rovinu). Z tohoto prohlášení pochopitelně nelze dovozovat, že se 2. žalovaná musela zajímat o nesouvisející další závazky 1. žalované.

16. Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícím závěrům o skutkovém stavu:

17. Dne 19. 5. 2016 uzavřela společnost CFG zastoupená statutárním ředitelem jméno FO jako prodávající a 1. žalovaná zastoupená jednatelem jméno FO jako kupujícím kupní smlouvu, kterou prodávající převedl na kupujícího pozemky parc. č. hodnota, hodnota vše katastrální území adresa a parc. č. hodnota, hodnota, vše katastrální území adresa u adresa (dále též jako „Pozemky CFG“), za kupní cenu 22 177 638 Kč bez DPH, jež bude vypořádána způsobem stanoveným v příloze 1. Uvedené soud zjistil z kupní smlouvy ze dne 19. 5. 2016. Dle uvedené přílohy 1. (založena na čl 264 spisu) prodávající (podle všeho mělo být uvedeno kupující) uhradí kupní cenu Pozemků CFG do 14 měsíců od uzavření kupní smlouvy, a to na účet určený prodávajícím. Prodávající se zavazuje sdělit kupujícímu číslo účtu nejpozději do 14 dnů přede dnem splatnosti kupní ceny.

18. Ze smlouvy o smlouvě budoucí kupní ze dne 21. 11. 2016 soud zjistil, že společnost právnická osoba jako budoucí prodávající a žalobkyně jako zájemce uzavřely smlouvu o smlouvě budoucí kupní, podle které byla žalobkyně oprávněna vyzvat společnost právnická osoba ke koupi a uzavřít s ní jako kupující kupní smlouvu, jež tvořila přílohu č. hodnota, ohledně Pozemků EFES, a to za předem dohodnutou kupní cenu ve výši 32 547 265 Kč bez DPH (39 382 1941 Kč včetně DPH). Smluvní strany se zavázaly uzavřít kupní smlouvu do 30. 6. 2017. Dalším účastníkem smlouvy byla 1. žalovaná a podle článku 3.7 úhrada budoucí škody budoucímu prodávajícímu bude zajištěna zástavním právem smluvním na nemovitostech vlastněných 1. žalovanou v areálu EXIT. Podle čl. 3.3 se žalobkyně zavázala složit do 15 dnů od podpisu smlouvy na úschovní účet uvedený ve smlouvě o úschově částku 2 669 823 Kč jako zálohu na kupní cenu. Dle článku 4.1 smluvní strany prohlásily, že souhlasí s převoditelností práv a povinností vyplývajících z této smlouvy na třetí osoby v souladu s § 1895 a násl. o.z. s tím, že dle bodu 4.2 zájemce bude moci převést za úplatu práva a povinnosti vyplývající z této smlouvy na kteroukoli třetí osobu s tím, že nelze postoupit právo na uzavření kupní smlouvy odděleně od postoupení práv zájemce ze smlouvy o úschově.

19. Dne 21. 11. 2016 uzavřela společnost právnická osoba jako budoucí prodávající, žalobkyně jako zájemce a advokátka tituly před jménem jméno FO smlouvu o úschově a správě finančních prostředků, dle které se žalobkyně jako zájemce zavázal do 15 dnů od podpisu smlouvy složit na úschovní účet částku 2 669 823 Kč jako zálohu na kupní cenu za Pozemky EFES. Uvedená záloha byla zaplacena podle výpisu z účtu u UNICredit Bank ve třech splátkách, a to ve dnech dne 14. 12. a 15. 12. 2016 panem jméno FO. Uvedené má soud za prokázané smlouvou o úschově a správě finančních prostředků a transakční historií.

20. Ze Smlouvy o postoupení soud zjistil, že dne 14. 6. 2017 uzavřela žalobkyně jako postupitel a 1. žalovaná jako postupník se souhlasem společnosti právnická osoba jako budoucího prodávajícího dle § 1895 a násl. o.z. smlouvu, dle které žalobkyně postoupila na 1. žalovanou práva a povinnosti ze Smlouvy o smlouvě budoucí, a to včetně práva uzavřít kupní smlouvu Pozemků EFES se společností právnická osoba. Dle čl. II. odst. 1 a 3 Smlouvy o postoupení byla 1. žalovaná povinna zaplatit žalobkyni úplatu za postoupení Smlouvy o smlouvě budoucí ve výši 2 669 823 Kč, a to do 30 dnů od podpisu Smlouvy o postoupení, tedy do 14. 7 2017.

21. Žalobkyně byla při podpisu smlouvy zastoupena statutárním jednatelem jméno FO, společnost právnická osoba jednatelem jméno FO a právnická osoba. jednatelem jméno FO. Uvedené má soud za prokázané Smlouvou o postoupení a účastnickým výslechem jméno FO a jméno FO.

22. Dne 20. 6. 2017 uzavřela 1. žalovaná jako dlužník a společnost právnická osoba. jako věřitel smlouvu o úvěru, kterou se věřitel zavázal poskytnout dlužníkovi úvěr ve výši 36 712 368 Kč za účelem nákupu Pozemků EFES, a to bezhotovostním převodem na bankovní účet úschovy č. č. účtu vedený u Oberbank AG s úrokem 10 % p.a. ode dne vyplacení finančních prostředků z účtu věřitele do jejich zaplacení (čl. 2.3), a 1. žalovaná se zavázala splatit úvěr do jednoho roku, tj. do 20. 6. 2018 (čl. 2.2). Uvedené soud zjistil ze smlouvy o úvěru ze dne 20. 6. 2017.

23. Dne 26. 6. 2017 uzavřela žalobkyně jako postupitel a 1. žalovaná jako postupník smlouvu o postoupení smlouvy o úschově a správě finančních prostředků, dle které žalobkyně postoupila na 1. žalovanou celou nesplněnou smlouvu o úschově a správě finančních prostředků ze dne 21. 11. 2016 (viz uvedená smlouva). Dne 26. 6. 2017 uzavřela společnost právnická osoba jako budoucí prodávající, 1. žalovaná jako budoucí kupující a tituly před jménem jméno FO jako schovatel dodatek č. hodnota ke smlouvě o úschově a správě finančních prostředků ze dne 21. 11. 2016, což má soud za prokázané z uvedeného dodatku (založen na čl. 269).

24. Dne 26. 6. 2017 vyzvala žalovaná společnost právnická osoba k uzavření budoucí smlouvy, jejímž předmětem bude prodej Pozemků EFES dle smlouvy o smlouvě budoucí ze dne 21. 11. 2016 (zjištěno z výzvy ze dne 26. 6. 2017).

25. Dne 26. 6. 2017 uzavřela společnost právnická osoba jako prodávající a 1. žalovaná jako kupující kupní smlouvu, kterou prodávající převedl vlastnické právo k Pozemkům EFES na kupujícího za kupní cenu 32 547 265 Kč bez DPH (39 382 1941 Kč včetně DPH) a dne 27. 6. 2017 byl podán návrh na vklad vlastnického práva podle této smlouvy (viz kupní smlouva ze dne 26. 6. 2017 a návrh na vklad). Dle článku 3 bude kupní cena vypořádána prostřednictvím jistotního účtu v souladu s dohodou o jistotním účtu, a to vyjma části kupní ceny ve výši 2 669 823 Kč, která již byla před podpisem této smlouvy uhrazena s tím, že zbývající část kupní ceny ve výši 36 712 368 Kč byla před podpisem této smlouvy složena na jistotní účet u Oberbank AG. Část kupní ceny ve výši 2 669 823 Kč bude vyplacena advokátkou tituly před jménem jméno FO prodávajícímu v souladu s ujednáním smlouvy o úschově a správě finančních prostředků.

26. Z přiznání k dani z příjmu právnických osob za rok 2018, rozvahy ke dni 31. 12. 2018, výkazu zisku a ztrát a předvahy, vyčíslené po syntetikách soud zjistil, že 1. žalovaná měl v roce 2018 roční úhrn čistého obratu ve výši 60 000 Kč a evidovala závazek právnická osoba. ve výši 31 211 284 Kč + úroky ve výši 1 768 4178,96 Kč, závazek CFG ve výši 22 177 938 Kč a závazek žalobkyně ve výši 2 669 823 Kč.

27. Dne 23. 5. 2019 uzavřela společnost právnická osoba. zastoupená jednatelem jméno FO a společnost právnická osoba zastoupená jednatelem jméno FO smlouvu o postoupení pohledávky, kterou právnická osoba. jako postupitel postoupila na právnická osoba jako postupníka pohledávku ve výši 36 921 131,38 Kč, jež se skládá z jistiny ve výši 32 168 284 Kč a úroků ve výši 4 752 857,38 Kč, vyplývající se smlouvy o úvěru ze dne 20. 6. 2017 (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 23. 5. 2019). Postupitel postoupil uvedenou pohledávku na postupníka za úplatu ve výši 36 921 131,38 Kč, jež byla splatná ihned na bankovní účet č. účtu. Postoupení pohledávky bylo oznámeno dlužníkovi, což soud zjistil z oznámení o postoupení pohledávky.

28. Z usnesení Policie ČR ze dne 11. 6. 2019, č.j. NCOZ-6077-4/TČ-2019-417204-F, soud zjistil, že policie podle §79a odst. 1 trestního řádu zajistila peněžní prostředky vedené na bankovním účtu č. účtu u Oberbank AG, jehož majitelem je společnost právnická osoba., a to v celkové výši 31 227 946 Kč, neboť zjištěné skutečnosti nasvědčují tomu, že jsou výnosem z trestné činnosti. Usnesením ze dne 6. 5. 2020 policie zrušila výše popsané zajištění finančních prostředků na účtu u Oberbank AG, což soud zjistil z usnesení č. j. NCOZ-6077-206/TČ-2019-417204-F.

29. Dopisem ze dne 23. 10. 2019 společnost právnická osoba. zastoupená statutárním ředitelem jméno FO odstoupila od smlouvy o postoupení pohledávky za 1. žalovanou z důvodu zajištění finančních prostředku policí, neboť podle informací postupitele to byla banka (ČSOB a.s.) postupníka, jež postupovala takovým způsobem, že z jejího podnětu došlo k zajištění prostředků policií.

30. Žalovaná č. hodnota jako kupující a 1. žalovaná jako prodávající uzavřely dne 23. 10. 2019 kupní smlouvu, kterou prodávající prodala kupující pozemky parc. č. st. hodnota, parc.č. st. hodnota, iii) parc.č. st. hodnota, parc. č. hodnota, hodnota, vše katastrální území adresa. Prodávající prohlásila, že poskytla kupující veškeré známé informace o právním stavu pozemků a že kupující nic nezatajila, ani tuto smlouvu neuzavírá s cílem zkrácení jakéhokoli svého věřitele (čl 1.2). Prodávající dále mimo jiné prohlásila, že ohledně pozemků nejsou vedeny žádné soudní či rozhodčí spory na určení vlastnického práva, ani jakákoli jiná řízení zpochybňující vlastnické právo prodávající (čl 1.3). Prodávající dále prohlásila, že není v úpadku, není na její majetek prohlášen konkurs, není proti ní vedena exekuce ani výkon rozhodnutí (čl 1.4). Podle článku 5.3 se prodávající zavázala zajistit podání návrhu na výmaz zástavního práva z katastru nemovitostí. Přílohou této smlouvy je výpis z katastru nemovitostí LV hodnota, k.ú. adresa, z kterého se podává, že k převáděným pozemkům bylo zřízené zástavní právo smluvní pro pohledávky právnická osoba. ve výši 36 712 368 Kč. Dále prodávající prohlásila, že veškeré závazky vůči společnosti RotaGroup s.r.o. vyplývající ze zpracování projektové dokumentace k pozemkům jsou ke dni podpisu smlouvy vypořádány (čl 1.5). Dále prodávající prodala touto smlouvou veškerou dokumentaci dle přílohy č. hodnota. Podle článku 2.5 kupní cena převáděných pozemků byla mezi smluvními stranami dohodnuta ve zvláštní dohodě o kupní ceně. Uvedené má soud za prokázané kupní smlouvou ze dne 23. 10. 2019.

31. Z listiny označené jako dohoda o kupní ceně ze dne 23. 10. 2019 soud zjistil, že 2. žalovaná jako kupující a 1. žalovaná jako prodávající uzavřely dne 23. 10. 2019 uvedenou smlouvu, kde byla stanovená kupní cena za převáděné pozemky ve výši 119 000 000 Kč + DPH a kupní cena za projektovou dokumentaci ve výši 7 000 000 Kč + DPH, celkem tedy 152 460 000 Kč. Dne 25. 10. 2019 pak smluvní strany uzavřely dodatek číslo hodnota k dohodě o kupní ceně, který zohledňoval skutečnost, že kupní smlouvou ze dne 25. 10. 2019 byly převáděny další pozemky.

32. Z listiny nazvané seznámení s podklady pro rozhodnutí ze dne 14. 11. 2019 vydané Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, sp. zn. V-8284/2019-201, se podává, že katastrální úřad, v řízení o vkladu vlastnického práva podle kupní smlouvy uvedené v předchozím odstavci uvedl, že vzhledem k absenci kupní ceny v kupní smlouvě nelze provést na základě této listiny vklad vlastnického práva. Následně katastrální úřad usnesením ze dne 22. 11. 2019, č.j. V8284/2019-201-8, řízení na základě zpětvzetí návrhu ze dne 20. 11. 2019 zastavil a účastníci vkladového řízení (žalované společnosti) se vzdaly práva odvolání. Uvedené má soud za prokázané usnesením katastrálního úřadu ze dne 22. 11. 2019, č.j. V8284/2019-201-8, zpětvzetím návrhu ze dne 20. 11. 2019 a vzdáním se práva odvolání ze dne 25. 11. a 28.11.2019. 33. 2. žalovaná jako kupující a 1. žalovaná jako prodávající uzavřely dne 25. 10. 2019 kupní smlouvu, kterou prodávající prodala kupující pozemky parc. č. hodnota, hodnota vše katastrální území adresa u adresa. Smluvní ujednání byla totožná jako dle kupní smlouvy ze dne 23. 10. 2019. Podle článku 2.5 kupní cena převáděných pozemků byla mezi smluvními stranami dohodnuta ve zvláštní dohodě o kupní ceně ze dne 23. 10. 2019. Uvedené má soud za prokázané kupní smlouvou ze dne 25. 10. 2019. Z listiny nazvané Seznámení s podklady pro rozhodnutí ze dne 14. 11. 2019 vydané Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, sp. zn. V-8358/2019-201, se podává, že katastrální úřad v řízení o vkladu vlastnického práva dle kupní smlouvy ze dne 25. 10. 2019 uvedl, že vzhledem k absenci kupní ceny v kupní smlouvě nelze provést na základě této listiny vklad vlastnického práva. Následně katastrální úřad usnesením ze dne 22. 11. 2019, č.j. V8358/2019-201-8, řízení na základě zpětvzetí návrhu ze dne 21. 11. 2019 zastavil a účastnici vkladového řízení (žalované společnosti) se vzdaly práva odvolání. Uvedené soud má za prokázané usnesením katastrálního úřadu ze dne 22. 11. 2019, č.j. V8358/2019-201-8, zpětvzetím návrhu ze dne 21. 11. 2019 a vzdáním se práva odvolání ze dne 25. 11. a 28.11.2019. 34. 2. žalovaná jako kupující a 1. žalovaná jako prodávající uzavřely dne 21. 11. 2019 další kupní smlouvu, kterou prodávající prodala kupující Pozemky CFG a Pozemky EFES. Prodávající prohlásila, že poskytla kupující veškeré známé informace o právním stavu pozemků a že kupující nic nezatajila, ani tuto smlouvu neuzavírá s cílem zkrácení jakéhokoli svého věřitele (čl. 1.3). Prodávající dále mimo jiné prohlásila, že ohledně pozemků nejsou vedeny žádné soudní či rozhodčí spory na určení vlastnického práva, ani jakákoli jiná řízení zpochybňující vlastnické právo prodávající (čl 1.4). Prodávající dále prohlásila, že není v úpadku, není na její majetek prohlášen konkurs, není proti ní vedena exekuce ani výkon rozhodnutí (čl 1.5). Dále prodávající prohlásila, že veškeré závazky vůči společnosti RotaGroup s.r.o. vyplývající ze zpracování projektové dokumentace k pozemkům jsou ke dni podpisu smlouvy vypořádány (čl. 1.6). Dále prodávající prodala touto smlouvou veškerou dokumentaci dle přílohy č. hodnota (čl. 2.3.). Podle čl. 2.5 činila kupní cena za převáděné pozemky 119 000 000 Kč + DPH a kupní cena za převáděnou projektovou dokumentaci 7 000 000 Kč + DPH s tím, že kupující složí kupní cenu do bankovní úschovy. Uvedené má soud za prokázané kupní smlouvou ze dne 21. 11. 2019.

35. Dne 22. 10. 2019 uzavřela právnická osoba. jako banka, 1. žalovaná jako prodávající a 2. žalovaná jako kupující smlouvu o jistotním účtu, podle které banka zřídila jistotní účet č. č. účtu, který slouží k vypořádání kupní ceny dle kupní smlouvy. Kupující se zavázala převést na uvedený účet kupní cenu v celkové výši 152 460 000 Kč, a to bezodkladně po uzavření kupní smlouvy, a banka se zavázala vyplatit kupní cenu prodávající po splnění uvedených podmínek. Z potvrzení o výplatě z jistotního účtu ze dne 7. 4. 2020 a z výpisu z jistotního účtu vyplývá, že banka dne 20. 12. 2019 provedla výplatu na účet 1. žalované č. č. účtu. Z výpisu z uvedeného účtu a listiny označené jako údaje o subjektech DPH soud zjistil, že 1. žalovaná poté, co obdržela prostřednictvím uvedeného jistotního účtu od 2. žalované kupní cenu ve výši 152 460 000 Kč, převedla dne 20. 12 2019 ve prospěch společnosti právnická osoba, IČO: IČO, se sídlem adresa, 7 260 000 Kč. Jednatelem a společníkem společnosti právnická osoba je a v rozhodné době byl pan tituly před jménem jméno FO, nar. 14. 10. 1971, bytem adresa, přičemž druhým jednatelem a druhým společníkem této společnosti je manželka pana tituly před jménem právnická osoba, paní jméno FO, což má soud za prokázané úplným výpisem z obchodního rejstříku společnosti právnická osoba.

36. Ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 13. 6. 2016 soud zjistil, že společnost CFG postoupila dne 13. 6. 2016 svou pohledávku za 1. žalovanou na zaplacení peněžních prostředků v celkové výši 22 177 638 Kč vzniklou na základě neuhrazené kupní ceny za Pozemky CFG dle kupní smlouvy ze dne 19. 5. 2016 na společnost právnická osoba. Dle článku 3.1. smlouvy se smluvní strany dohodly, že pohledávka je postupována za úplatu, která činí 18 500 000 Kč, která byla zaplacena směnkami. Následně společnost právnická osoba jednající na základě plné moci paní Mable Lea postoupila uvedenou pohledávku na společnost právnická osoba., což soud zjistil ze Zmluvy o postupení pohľadávky ze dne 4. 2. 2019. Dle článku 3.1. se smluvní strany dohodly, že pohledávka je postupována za úplatu ve výši 21 500 000 Kč, jež byla uhrazena směnkami.

37. Uvedená pohledávka byla následně postoupena společností právnická osoba. na společnost právnická osoba, a to smlouvou ze dne 20. 11. 2019, kdy za společnost právnická osoba. jednal pan jméno FO a za společnost právnická osoba pan jméno FO. V daném případě byla sjednána úplata za postoupenou pohledávku ve výši 22 000 000 Kč. Smluvní strany se dohodly, že úplata bude postupníkem uhrazena do advokátní úschovy advokátní kanceláře AK jméno FO s tím, že bude uhrazena ve třech pravidelných splátkách, přičemž první splátka musí být uhrazena do 15 pracovních dnů, druhá splátka do 30 pracovních dnů a třetí splátka do 45 pracovních dnů od podpisu této smlouvy. Uvedené má soud za prokázané smlouvou ze dne 20. 11. 2019. Ze smlouvy o advokátní úschově ze dne 20. 11. 2019 soud zjistil, že advokátní kancelář AK právnická osoba. jako schovatel a společnosti právnická osoba. jako postupitel a oprávněný a společnosti právnická osoba jako složitel nebo postupník uzavřely smlouvu o advokátní úschově, podle které se složitel a oprávněný dohodly, že do úschovy schovatele bude složena kupní cena za koupi pohledávky ve výši 22 000 000 Kč, a to z důvodu její úhrady ve splátkách a jistoty smluvních stran, že kupní cena bude uhrazena v plné výši. Kupní cena pak bude uhrazena na účet číslo č. účtu.

38. Z žaloby ze dne 25. 6. 2020 ve věci žalobkyně adresa a žalované právnická osoba vedené zdejším soudem pod sp. zn. spisová značka soud zjistil, že se žalobkyně domáhá po 1. žalované shodné částky jako v tomto řízení, a to z titulu vydání bezdůvodného obohacení.

39. Z usnesení Policie ČR ze dne 7. 12. 2022 soud zjistil, že Policie ČR zahájila trestní stíhání jméno FO, jméno FO, a jméno FO jako obviněných ze spáchání: jméno FO organizátor zvlášť závažného zločinu podvodu podle § 24 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku k § 209 odst. 1, odst. 5 písm. a) tr. zákoníku, jméno FO zvlášť závažného zločinu podvodu podle § 209 odst. 1, odst. 5 písm. a) tr. zákoníku, jméno FO pomoc zvlášť závažnému zločinu podvodu podle § 24 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku k § 209 odst. 1, odst. 5 písm. a) tr. zákoníku, kterých se měli dopustit tím, že jméno FO jako vlastník společnosti právnická osoba. a právnická osoba s cílem vyloučit společnost právnická osoba jako žalující protistranu civilního sporu vedeného u Okresního soudu v Benešově pod sp. zn. 11 C 135/2020, kde jsou údajné společnosti žalovány ohledně určení zástavního práva k nemovitostem, k zajištění pohledávky ve výši 36 921 131,28 Kč zorganizoval podvodný převod vlastnictví a jednatelství společnosti právnická osoba za použití dalších osob a jejich spolupráce (jméno FO a jméno FO), následně pak osoba vydávající se za jméno FO, jež zastupoval společnost právnická osoba, převedla pohledávku společnosti právnická osoba ve výši 36 921 131,28 za společností právnická osoba. Kč na společnost právnická osoba, která je následně převedla na společnost právnická osoba., aniž došlo k faktické úhradě ceny za postupované pohledávky. Dále pan jméno FO, který si nechal na pobočce právnická osoba zřídit přístup do datové schránky společností právnická osoba a dne 21. 5. 2020 učinil zpětvzetí žaloby vedené u Okresního soudu v Benešově pod sp. zn. spisová značka.

40. Z listiny označené jako narovnání pohledávka za právnická osoba ze dne 12. 2. 2020 a z nepodepsané dohody o narovnání soud nezjistil žádné podstatné skutečnosti, neboť tyto listiny se týkají návrhu na narovnání ze smlouvy o postoupení pohledávky uzavřené mezi právnická osoba. a právnická osoba. Z jednotlivých předložených článků soud nezjistil žádnou pro rozhodnutí podstatnou skutečnost. Z listiny označené jako úřední záznam – předávací protokol – trestní oznámení ve věci ze dne 11. 9. 2020 podání adresované právnická osoba, Krajské ředitelství policie hlavního města Prahy, Služba kriminální policie a vyšetřování, odbor hospodářské kriminality, oznamovatele pana jméno FO a doplnění podstatných skutečností, důvody nasvědčující k tomu, že byl spáchán zvlášť závažný zločin podvodu ke sp. zn. KRPA 222623/TČ-2020-000097, soud nezjistil pro rozhodnutí žádné podstatné skutečnosti, neboť podvod týkající se společnosti právnická osoba s projednávaným případem souvisí jen velmi vzdáleně.

41. Z účastnického výslechu jméno FO a jméno FO má soud za potvrzené, že podpis na Smlouvě o postoupení je pravým podpisem jméno FO.

42. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku žalobkyně, jež byl předložen jako příloha znaleckého posudku tituly před jménem jméno FO, soud zjistil, že v období od 7. 11. 2016 do 1. 1. 2021 zastupoval společnost samostatně statutární ředitel jméno FO.

43. Výše uvedené listinné důkazy soud hodnotil jako věrohodné, když účastníci nezpochybnili pravost nebo pravdivost uvedených listin (s níže uvedenými výjimkami), a o popsaném skutkovém stavu tak nebylo mezi účastníky sporu. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že jednotlivé smlouvy byly uzavřeny. 1. žalovaná pak zpochybnila v řízení pravost podpisu tituly před jménem jméno FO na Smlouvě o postoupení ze dne 14. 6. 2016 a podpis pana jméno FO na Smlouvě o postoupení pohledávky ze dne 23. 5. 2019. Vzhledem k tomu, že otázka postoupení pohledávky ze smlouvy o úvěru ze dne 20. 6. 2017 není pro rozhodnutí významná, soud se pravostí podpisu jméno FO dále nezabýval. V případě Smlouvy o postoupení 1. žalovaná předložila znalecký posudek z oboru písmoznalectví, odvětví písmoznalectví, specializace ruční písmo tituly před jménem jméno FO, ze kterého se podává, že se nejedná o podpis jmenovaného a pravděpodobně se jedná o podpis jeho bratra jméno FO. Soud k návrhu žalobkyně vyslechl oba jmenované. jméno FO opakovaně potvrdil, že se jedná o jeho podpis a jméno FO vyloučil, že uvedenou listinu podepsal. Soud oběma bratrům ohledně podpisu uvedené smlouvy uvěřil, neboť jejich výpovědi korespondují s dalšími v řízení provedenými listinnými důkazy. Za podstatnou soud považuje zejména skutečnost, že se podle uvedené smlouvy a smluv na ni navazujících všichni účastníci, tedy žalobkyně, 1. žalovaná a právnická osoba chovali, což potvrzuje, že se jedná o skutečnou vůli všech jednajících (zejména žalobkyně), která nebyla následně (až do tohoto řízení) nijak zpochybněna. Žalobkyně svůj závazek z takto projevené vůle splnila, a na základě této smlouvy bylo převedeno na 1. žalovanou právo uzavřít kupní smlouvu, čehož následně také využila a Pozemky EFES nabyla do svého vlastnictví. Též žalobkyně takto svou projevenou vůli respektovala a umožnila 1. žalované nabýt předmětné pozemky. 44.

1. Žalovaná v řízení dále tvrdila, že peněžitá částka, která je předmětem tohoto řízení, byla vypořádána prostřednictvím advokátní úschovy u advokátky tituly před jménem právnická osoba, kdy na základě čl. III odst. 1 smlouvy o advokátní úschově ze dne 20. 11. 2019 došlo k výplatě peněžních prostředků v celkové výši 22 000 000 Kč, a žalovaná uvádí, že v rámci této transakce došlo i k vypořádání částky, která je předmětem nadepsaného řízení, jelikož mezi účastníky byl dohodnut určitý závazek na konci celé transakce a ten byl splněn, v důsledku čehož automaticky zanikly závazky ostatní. Při jednání dne 30. 9. 2020 zástupce 1. žalované uvedl, že se jednalo o dohodu mezi panem jméno FO a jméno FO. Podle čestného prohlášení tituly před jménem jméno FO (čl. 277) v průběhu jednání o této smlouvě (smlouva o postoupení pohledávky z právnická osoba. na společností právnická osoba ze dne 20. 11. 2019) jméno FO a jméno FO a jméno FO deklarovali, že úhradou částky 22 mil Kč za postoupení pohledávky ve prospěch společnosti GMI bude vypořádán EXIT 66 a zúčastněné strany nebudou mít žádné jiné závazky.

45. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že žádná taková dohoda uzavřena nebyla a čestnému prohlášení tituly před jménem jméno FO neuvěřil. V daném případě soud vyšel z jednotlivých listinných důkazů, když uhrazená pohledávka ve výši 22 mil Kč představuje postupovanou pohledávku z kupní ceny při prodeji Pozemků CFG (kupní cena činila 22 177 638 Kč bez DPH a tato pohledávka byla následně postupována – viz bod 36. a 37. výše) a nikoli kupní cenu Pozemků EFES. V případě převodu Pozemků EFES byla stanovena samostatná kupní cena, jež byla také společnosti právnická osoba uhrazena, žádná spojitost těchto dvou transakcí z předložených listin nevyplývá. Pozemky EFES a Pozemky CFG spolu v ekonomickém smyslu sice souvisí a jejich osud v rámci tvrzeného projektu EXIT 66 (ať už si pod ním představíme cokoli) byl shodný (vlastnické právo přešlo na 1. a následně na 2. žalovanou). Nicméně Pozemky CFG a Pozemky EFES měly odlišného vlastníka, byly převáděny samostatnými kupními smlouvami za samostatně sjednané kupní ceny. V žádné z předložených písemných smluv (týkající se převodu Pozemků CFG, Pozemků EFES, smluv o postoupení pohledávky či o úschově) nevyplývá jakákoli vzájemná podmíněnost či provázanost těchto smluv, např. tak, že v případě neuskutečnění převodu vlastnického práva jedněch pozemků dojde ke zrušení smlouvy o převodu pozemků druhých, anebo že by plnění týkající se jedněch pozemků měly být jakkoli zohledněny v případě pozemků druhých. Lze tak uzavřít, že vyplacením úschovy u tituly před jménem jméno FO ve výši 22 000 000 Kč došlo k vypořádání postupované pohledávky z kupní ceny v případě Pozemků CFG a ničeho dalšího. Tvrzená ústní dohoda o zániku předmětného závazku tak z žádného z předložených listinných důkazů nevyplývá. Bez významu pak je, jaký byl celkový záměr jednajících osob (převod všech předmětných pozemků do majetkové sféry pan jméno FO anebo jakési „zaparkování“ pozemků a získání času na obstarání finančních prostředků žalobkyní). Vůle stran byla projevena zcela jednoznačně, byly uzavírány dvě kupní smlouvy na Pozemky EFES a Pozemky CFG, na základě kterých došlo k převodu vlastnického práva, a z každé ze smluv vznikala jejich kontrahentům na sobě nezávislá práva povinnosti. Argumentace 1. žalované, že plněním částky 22 000 000 Kč mělo dojít k zániku žalovaného závazku je zcela absurdní, neboť se jedná o zcela odlišné závazky vzniklé na základě odlišných právních skutečností mezi odlišnými účastníky.

46. Soud při hodnocení důkazů v tomto případě přihlédl podle § 132 o.s.ř. též k tomu, co uvedli účastníci (v tomto případě 1. žalovaná). Ta v podání ze dne 22. 10. 2020 uvádí, že výplatou částky 22 mil Kč došlo k vypořádání pohledávky, jež je předmětem tohoto řízení, bez dalšího, žádnou ústní dohodu nezmiňuje. V podání ze dne 26. 3. 2021 1. žalovaná rekapituluje časovou osu celého případu a tvrzená ústní dohoda opět není v této časové ose zmíněna. 1. žalovaná ji pak nezmiňuje ani v podání ze dne 30. 8. 2022. Náznak takové dohody se poprvé objevuje až ve vyjádření 1. žalované ze dne 23. 9. 2022, tedy po více než dvou letech od zahájení řízení. Při jednání dne 30. 9. 2022 pak 1. žalovaná uvádí, že došlo k dohodě mezi jmenovanými osobami o tom, že vyplacením neuhrazené kupní ceny ve výši 22 177 638 Kč budou veškerá práva a pohledávky ze všech uzavřených smluv vypořádány s tím, že se jednalo o ústní dohodu mezi panem jméno FO a jméno FO. Při hodnocení důkazů, zda byla tato dohoda uzavřena nutno též přihlédnout ke skutečnosti, že další tvrzení účastníci této dohody (jméno FO a jméno FO) takovou dohodo popřeli. Pro úplnost soud dodává, že v době, kdy měla být tato dohoda uzavřena (listopad 2019) pan jméno FO nebyl statutárním orgánem žalobkyně (viz bod 41 výše), a nemohl ji tak v tomto případě zastupovat.

47. Z dalších v řízení provedených důkazů soud nezjistil žádnou pro rozhodnutí podstatnou skutečnost.

48. Soud neprovedl důkaz výslechem svědka jméno FO, neboť měl být slyšen ke skutečnosti, která již byla v řízení prokázána (evidence předmětné pohledávky v účetnictví 1. žalované). Soud dále neprovedl žalobkyní navrhovaný výslech tituly před jménem jméno FO, neboť její výslech byl žalobkyní navržen z důvodu konfrontace ohledně tvrzení uvedených v jejím čestném prohlášení ze dne 19. 9. 2022. Vzhledem k tomu, že soud čestnému prohlášení neuvěřil, byl její výslech nadbytečný. Soud dále jako nadbytečný neprovedl důkaz ověřovací knihou Úřadu Městské části Praha 4, neboť podpis jméno FO na Smlouvě o postoupení byl v řízení prokázán.

49. Soud dále neprovedl v řízení následující důkazy navržené 1. žalovanou v podání ze dne 26. 3. 2021, a to výslech jméno FO, jméno FO, tituly před jménem adresa, jméno FO, spisem sp. zn. NCOZ – 6077-4/TČ-2019-417204F, spisem Městského soudu v Praze sp. zn. spisová značka. Soud v rámci předvolání k jednání vyzval 1. žalovanou, nechť upřesní tyto důkazní návrhy tak, že uvede, jaké konkrétní skutečnosti budou prokázány výslechem navrhovaných osob a v případě spisu Policie ČR sp. zn. NCOZ-6077-4/TČ-2019-417204-F a spisu Městského soudu v Praze sp. zn. 74 Cm 171/2020, nechť označí konkrétní listiny, které jsou navrhovány z těchto spisů k důkazu s uvedením, jaká konkrétní skutková zjištění soud z těchto listin učiní. Podáním ze dne 30. 8. 2022 vzala 1. žalovaná tyto důkazní návrhy zpět s tím, že trvá v případě zániku žalované pohledávky na výslechu jméno FO a jméno FO (výslech jmenovaných byl proveden).

50. Dále soud neprovedl výslech svědka jméno FO, jehož výslechem mělo být prokázáno, že pan jméno FO podepsal Smlouvu o postoupení, neboť tuto skutečnost má soud za prokázanou. Dále soud neprovedl důkaz odůvodněním stížnosti jméno FO adresované policii v řízení NCOZ-6607-4/TČ-2019-417204-F, a výpisem z obchodního rejstříku společnosti právnická osoba., neboť jimi měla být prokázaná skutečnost, že součástí celé transakce měl být též převod 1. žalované do majetkové sféry pana jméno FO, neboť tato skutečnost není pro rozhodnutí podstatná.

51. Při jednání dne datum 1. žalovaná navrhla doplnit dokazování opční smlouvou uzavřenou mezi žalobkyní a společností právnická osoba, jejímž předmětem mělo být opční právo žalobkyně na koupi pozemků, a výslechem jednatele společnosti právnická osoba jméno FO. Navrhovaná opční smlouva měla prokázat, že povinnost k úhradě částky za postoupení smlouvy nikdy nevznikla, neboť 1. žalovaná plnila dluhy za žalobkyni. Opční smlouva a navrhovaný výslech pak měly prokázat, že nelze jednotlivé transakce posuzovat odděleně, ale pouze jako komplex závislých smluv (což ostatně potvrzují i provedené výslechy). Soud uvedené důkazy neprovedl, neboť údajná opční smlouva uzavřená mezi žalobkyní a právnická osoba v době předcházející uzavření Smlouvy o postoupení mezi žalobkyní a 1. žalovanou není způsobilá prokázat, že takový závazek nevznikl, neboť byl sjednán později a mezi jinými subjekty. Z tohoto důvodu též nebyl proveden výslech pana jméno FO, jednatele právnická osoba.

52. V řízení tak bylo prokázáno, že dne 14. 6. 2017 uzavřela žalobkyně jako postupitel a 1. žalovaná jako postupník dle § 1895 a násl. o.z. Smlouvu o postoupení, a to se souhlasem společnosti právnická osoba jako budoucího prodávajícího, dle které žalobkyně postoupila na 1. žalovanou práva a povinnosti ze Smlouvy o smlouvě budoucí, a to včetně práva uzavřít kupní smlouvu Pozemků EFES se společností právnická osoba. Dle čl. II. odst. 1 a 3 Smlouvy o postoupení byla 1. žalovaná povinna zaplatit žalobkyni úplatu za postoupení Smlouvy o smlouvě budoucí ve výši 2 669 823 Kč, a to do 30 dnů od podpisu Smlouvy o postoupení, tedy do 14. 7. 2017.

53. Podle § 1895 o.z. nevylučuje-li to povaha smlouvy, může kterákoli strana převést jako postupitel svá práva a povinnosti ze smlouvy nebo z její části třetí osobě, pokud s tím postoupená strana souhlasí a pokud nebylo dosud splněno.

54. Podle § 1721 o.z. ze závazku má věřitel vůči dlužníku právo na určité plnění jako na pohledávku a dlužník má povinnost toto právo splněním dluhu uspokojit.

55. Žalovaná se podle Smlouvy o postoupení zavázala zaplatit žalobkyni úplatu za postoupení ve výši 2 669 823 Kč, a to do 30 dnů od podpisu Smlouvy o postoupení smlouva uzavřena dne 14. 6. 2017), tedy do 14. 7. 2017. Soud tak podané žalobě ve vztahu k 1. žalované vyhověl a vzhledem k tomu, že 1. žalovaná neuhradila výše uvedenou pohledávku včas, ocitla se tak s placením svého dluhu v prodlení, a soud proto žalobkyni přiznal ode dne následujícího po splatnosti, tj. od 15. 7. 2017, úrok z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku ve výši stanovené § 2 nařízením vlády č. 351/2013 Sb., podle kterého výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

56. Soud neshledal jako relevantní námitky 1. žalované, že předmětný závazek nevznikl, neboť se jej žalobkyně domáhala až s odstupem několika let. Kdy věřitel přistoupí k uplatnění svého nároku je na jeho uvážení a bez dalšího z něj nelze dovozovat neexistenci nároku. Bez významu je též skutečnost, že se žalobkyně domáhá žalované částky též z titulu bezdůvodného obohacení, neboť tyto pohledávky mohou, teoreticky, stát vedle sebe. Jako nedůvodnou soud shledal též námitku promlčení. Podle § 609 o.z. nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Plnil-li však dlužník po uplynutí promlčecí lhůty, nemůže požadovat vrácení toho, co plnil. Podle § 619 odst. 1 o.z. jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. Podle § 619 odst. 1 o.z. promlčecí lhůta trvá tři roky. Splatnost žalované pohledávky nastala dne 14. 7. 2017, a tříletá promlčení lhůta tak začala běžet dne 15. 7. 2017, neboť to byl první den, kdy mohla být pohledávka uplatněna u soudu. Žaloba byla podána dne 11. 7. 2020, a tedy včas.

57. Žalobkyně se domáhala žalované částky po 2. žalované s odkazem na § 1893 odst. 1 o.z., podle kterého převezme-li někdo od zcizitele veškerý majetek nebo jeho poměrně určenou část, stává se společně a nerozdílně se zcizitelem dlužníkem z dluhů, které s převzatým majetkem souvisí a o nichž nabyvatel při uzavření smlouvy věděl nebo musel vědět. Nabyvatel však není povinen plnit více, než kolik činí hodnota majetku, jehož takto nabyl.

58. Předpokladem pro aplikaci citovaného ustanovení je mimo jiné souvislost dluhů s převzatým majetkem a vědomost o existenci dluhů. Postačí, pokud nabyvatel o dluzích musel v okamžiku nabytí vědět. Dle § 4 odst. 2 o.z. jde o vědomost, jakou si důvodně osvojí osoba případu znalá při zvážení okolností, které jí musely být v jejím postavení zřejmé. Soud se ztotožňuje s 2. žalovanou ve výkladu, podle kterého by toto ustanovení mělo být vykládáno restriktivně (viz GURIČOVÁ, Jana. § 1893 [Převzetí majetku]. In: PETROV, Jan, VÝTISK, Michal, BERAN, Vladimír a kol. Občanský zákoník. 2. vydání (2. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2023, marg. č.

2. V řízení nebyl předložen jediný důkaz, z kterého by vyplývalo, že 2. žalovaná o předmětném dluhu věděla. Soud se tak zabýval otázkou, zda předmětný dluh s převzatým majetkem souvisí a zda 2. žalovaná o předmětném dluhu věděla nebo při zvážení všech okolností vědět musela. Nejedná se o kupní cenu, popř. část kupní ceny, nebo úvěr určený na nákup nemovitosti, ale o úplatu za postoupení práv ze smlouvy o smlouvě budoucí kupní. Jedná se tak o závazek, který s nabývaným majetkem souvisí jen nepřímo a zprostředkovaně, neboť se jedná o nepřímý náklad vynaložený v souvislosti s nákupem Pozemků EFES. Žalovaná částka je sice rovna zaplacené záloze na kupní cenu podle Smlouvy o smlouvě budoucí, nicméně zálohu na kupní cenu nepředstavuje. Jak již bylo uvedeno a je nutné to zopakovat, jedná se o úplatu za postoupení práv a povinností ze Smlouvy o smlouvě budoucí. Zda měla tato odměna žalobkyni pouze refundovat zaplacenou zálohu anebo uhrazená záloha představuje další pohledávku žalobkyně z bezdůvodného obohacení (žalobkyně uhradila část kupní ceny Pozemků EFES) je předmětem řízení vedeného zdejším soudem pod sp. zn. 27 C 260/2020.

59. Jak přiléhavě uvedla 2. žalovaná, předmětem kupní smlouvy byly pozemky, nikoli 1. žalovaná nebo její podnik. V takovém případě nelze po kupujícím spravedlivě požadovat, aby prováděl prověřování účetnictví prodávajícího, jeho majetku a závazků se zaměřením na všechny potenciální závazky, když předmětem prodeje je pouze soubor nemovitostí. Za takové situace 2. žalovaná nabyla veškeré pozemky na základě kupní smlouvy ze dne 21. 11. 2019 od 1. žalované, která v případě Pozemků EFES tyto nabyla od společnosti právnická osoba na základě kupní smlouvy ze dne 26. 6. 2017. Podle této smlouvy prodávající (právnická osoba) převedl vlastnické právo k Pozemkům EFES na kupujícího (1. žalovaná) za kupní cenu 32 547 265 Kč bez DPH (39 382 1941 Kč včetně DPH). Dle článku 3 bude kupní cena vypořádána prostřednictvím jistotního účtu v souladu s dohodou o jistotním účtu, a to vyjma části kupní ceny ve výši 2 669 823 Kč, která již byla před podpisem této smlouvy uhrazena. Z uvedeného vyplývá, že 2. žalovaná o předmětném závazku vědět nemusela, když podle kupní smlouvy ze dne 26. 6. 2017 byla část kupní ceny ve výši 2 669 823 Kč, jež by mohla případně vést kupujícího k předmětném závazku, uhrazena. Jak bylo uvedeno výše, je nutné ustanovení § 1893 o.z. vykládat restriktivně, neboť na základě citované úpravy nedochází ke kumulativní intercesi na základě dohody, ale ex lege. Jedná se tak o podstatný zásah do smluvní svobody. Předmětný dluh představuje úplatu za postoupení smlouvy o smlouvě budoucí kupní a z listin, z nichž 2. žalovaná nutně musela při koupi pozemků vycházet (kupní smlouva ze dne 26. 6. 2017), tento dluh seznatelný není.

60. Na uvedeném závěru nic nemění ani nestandardní okolnosti provázející koupi předmětných nemovitostí 2. žalovanou. V řízení bylo prokázáno, že částka kupní ceny ve výši 7 260 000 Kč byla po zaplacení kupní ceny 2. žalovanou poukázána ve prospěch společnosti právnická osoba, jejímž majitelem je osoba zastupující 2. žalovanou při realizaci předmětného obchodu (tituly před jménem jméno FO). Žalobkyně označuje uvedené plnění jako úplatek, což v řízení nebylo prokázáno ani prokazováno. Z uvedeného plnění však nelze dovozovat, že se jednalo o úplatek, co bylo jeho účelem, popř., že jmenovaný o předmětném závazku 1. žalované věděl nebo vědět musel.

61. O náhradě nákladů řízení ve vztahu mezi žalobkyní a 1. žalovanou rozhodl soud výrokem III. tohoto rozsudku, a to podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení ve vztahu k 1. žalované zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 068 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 133 492 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 669 823 Kč sestávající z částky 18 980 Kč za každý z celkem 20 úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění se základní skutkovým i právním základem před podáním žaloby, podaná žaloba ze dne 11. 7. 2020, písemná vyjádření žalobkyně ve věci samé ze dne 4. 2. 2021, 19. 4. 2021, 22. 7. 2022, 23. 9. 2022, a 11. 7. 2023; účast na jednání soudu ve dnech 30. 3. 2021, 27. 7. 2021, 8. 9. 2022 [zde ve dvojnásobku odměny za tuto účast pro celkovou dobu jednání překračující 2 hodiny], 30. 9. 2022 [zde ve dvojnásobku odměny za tuto účast pro celkovou dobu jednání překračující 2 hodiny], 16. 11. 2022 [zde ve trojnásobku odměny za tuto účast pro celkovou dobu jednání překračující 4 hodiny], 13. 7. 2023 a 12. 9. 2023 [zde ve dvojnásobku odměny za tuto účast pro celkovou dobu jednání překračující 2 hodiny]), a z částky 9 490 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. (účast na jednání soudu dne 18. 9.2023, při němž však došlo toliko k vyhlášení rozsudku), to vše včetně 20 paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 385 600 Kč ve výši 80 976 Kč. Soud nepřiznal žalobkyni náklady vynaložené na návrh na přistoupení žalované č. 2 do řízení a podání ze dne 27. 10. 2022 (vyjádření k odvolání proti usnesení přistoupení 2. žalované), když se jedná o náklady ve vztahu k 2. žalované, vůči které však žalobkyně nebyla úspěšná. Dále soud nepřiznal žalobkyni náklady za písemná podání ze dne 19. 4. 2021, 26. 8. 2022, 23. 9. 2022 a 20. 10. 2022, neboť je považuje za neúčelně vynaložené náklady. V souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. uložil soud 1. žalované zaplatit žalobkyni náklady řízení na účet jejího zástupce.

62. O náhradě nákladů řízení ve vztahu mezi žalobkyní a 2. žalovanou rozhodl soud výrokem IV. tohoto rozsudku, a to rovněž podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal 2. žalované, jež byla v řízení ve vztahu k žalobkyni zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 349 932 Kč. Tyto náklady rovněž sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 a. t. z tarifní hodnoty ve výši 2 669 823 Kč sestávající z částky 18 980 Kč za každý z 15 úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (písemná vyjádření 2. žalované ve věci samé ze dne 14. 2. 2022, 23. 9. 2022, 13. 2. 2023, 30. 6. 2023 a 7. 9. 2023; účast na jednání soudu ve dnech 8. 9. 2022 [zde ve dvojnásobku odměny za tuto účast pro celkovou dobu jednání překračující 2 hodiny], 30. 9. 2022 [zde ve dvojnásobku odměny za tuto účast pro celkovou dobu jednání překračující 2 hodiny], 16. 11. 202 [zde ve trojnásobku odměny za tuto účast pro celkovou dobu jednání překračující 4 hodiny], 13. 7. 2023 a 12. 9. 2023 [zde ve dvojnásobku odměny za tuto účast pro celkovou dobu jednání překračující 2 hodiny]), to vše včetně patnácti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 289 200 Kč ve výši 60 732 Kč. V souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. uložil soud žalobkyni zaplatit 2. žalované náklady řízení na účet jejího zástupce.

63. O náhradě nákladů řízení, které v řízení platil stát, rozhodl soud výrokem V. tohoto rozsudku, a to podle § 148 odst. 1 o. s. ř., když byl v řízení slyšen u jednání soudu dne 16. 11. 2022 svědek, pan tituly před jménem jméno FO, jemuž byla usnesením soudu ze dne 13. 2. 2023, č. j. 33 C 111/2020-365, přiznána náhrada nákladů vynaložených na svědeckou výpověď v celkové výši 2 995,28 Kč. Byť zmíněné usnesení ke dni vydání tohoto rozsudku nenabylo právní moci, nelze se proti němu ve světle § 202 odst. 1 písm. e) odvolat, soud proto mohl v rámci rozhodnutí ve věci samé o této povinnosti, rozhodnout. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 6. Nesplní-li 1. žalovaná a žalobkyně povinnost uloženou tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se oprávněný domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.