33 C 161/2021
č. j. 33 C 161/2021-37
V PLATNOSTIObvodní soud pro Prahu 6 rozhodl ve věci o určení vlastnictví pozemku, když žalobkyně žádala o uznání vlastnického práva k pozemku o výměře 43 m², který tvoří součást s jejím původním pozemkem. Soud se opřel o § 1089 odst. 1 a § 1091 odst. 2 občanského zákoníku, podle nichž poctivá a nepřerušená držba trvající deset let v dobré víře způsobí vydržení vlastnického práva. Žalobkyně a její právní předchůdci fakticky užívali pozemek jako součást svého pozemku po celou dobu od 70. let minulého století, byli v dobré víře a držbou splnili podmínky pro vydržení. Soud podané žalobě vyhověl, protože byla splněna podmínka pro vydržení vlastnického práva, a rozhodl o přiznání vlastnictví žalobkyni.
Plný text
Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl samosoudcem JUDr. Tomášem Loudou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro určení vlastnictví
I. Určuje se, že je žalobkyně vlastníkem pozemku parcelní číslo k.ú. část obce, obec Praha.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání výše uvedeného rozsudku s odůvodněním, že je vlastníkem pozemku p. číslo jehož součástí je rodinný dům adresa, a pozemku p. číslo vše k.ú. část obce, obec Praha (dále též jako„ Původní pozemek“). Žalobkyně zjistila, že v tomto katastrálním území vznikl pozemek p. číslo o výměře 43 m² (dále též jako„ Předmětný pozemek“), jehož zapsaným vlastníkem je žalovaný. Podle katastrální mapy se však jedná o pozemek, který tvoří nedílný celek s Původním pozemkem. Tento celek je oplocen jedním plotem, který jej odděluje od pozemků sousedů a od ulice ulice, a takto jej žalobkyně dlouhá desetiletí užívá. Podle obsahu listin vznikl předmětný pozemek jako samostatný jen v důsledku odstranění předchozích chyb v katastru, resp. nepřesností vyvolaných při dělení původního pozemku. Následnou digitalizací a výrazným zpřesněním měření byl pozemek zapsán nejprve na původního vlastníka pana jméno celé jméno žalovaného a následně na žalovaného. Žalobkyně užívá nyní samostatný pozemek číslo jako faktickou součást svého pozemku nejméně od roku 1970, a po celou dobu s ním nakládá jako s pozemkem vlastním, a došlo tak k jeho vydržení.
2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.
3. Z výpisu z katastru nemovitostí soud zjistil, že je žalobkyně vedena jako vlastník pozemku p. číslo jehož součástí je dům adresa, a pozemku p. číslo vše k.ú. část obce, obec Praha. Žalovaný je veden jako vlastník sousedního pozemku adresa o výměře 43 m², k.ú. část obce, obec Praha. Z prohlášení jméno příjmení, jméno příjmení, jméno příjmení, jméno příjmení, jméno příjmení a jméno příjmení soud zjistil, že rodina příjmení fakticky užívala a užívá pozemek současného p. číslo v k.ú část obce jako nedílnou součást pozemku p. číslo na němž stojí rodinný dům adresa, neboť oba pozemky tvoří fakticky jeden užívaný celek, jsou oploceny jedním plotem oddělujícím je od pozemku sousedů a od ulice ulice. Skutečnost, že jsou oba pozemky oploceny jedním plotem oddělujícím je od pozemku sousedů a od ulice ulice, potvrzují též předložené fotografie. Tento stav si jmenovaní pamatují nejpozději od roku 1970, neboť od této doby byli sousedy rodiny příjmení a od této doby se rodiny stýkaly. příjmení příjmení pak měli jmenovaní na mysli původní vlastníky jméno a jméno příjmení, oba narození v 30. letech 20. století, následně jejich syna jméno, narozeného v roce 1963 a jeho manželku celé jméno žalobkyně.
4. Z kupní smlouvy ze dne 26. 11. 1970 a ze dne 16. 12. 1974 soud zjistil, že Původní pozemek nabyli rodiče manžela žalobkyně jméno příjmení a jméno příjmení od jméno příjmení, datum narození. Z usnesení zdejšího soudu číslo jednací a notářského zápisu NZ číslo soud zjistil, že žalobkyně nabyla Původní pozemek na základě darovací smlouvy od svého manžela jméno příjmení, narozeného 9. 6. 1963, který Původní pozemek zdědil po svém otci jméno příjmení, narozeném dne 26. 1. 1931, zemřelém dne 25. 12. 2016.
5. Shora uvedené důkazy posoudil soud jako věrohodné, když nezaznamenal žádnou skutečnost, která by jejich věrohodnost zpochybňovala a žádná taková skutečnost nebyla účastníky tvrzena. Žádná ze stran pak nezpochybnila pravost nebo pravdivost některé z listin, z kterých soud při svém rozhodování vycházel.
6. Podle § 80 písm. c) o.s.ř. žalobou (návrhem na zahájení řízení) lze uplatnit, aby bylo rozhodnuto zejména o určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, je-li na tom naléhavý právní zájem. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda má žalobkyně na určení svého vlastnického práva právní zájem. Soud v daném případě vycházel z konstantní judikatury (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu 22 Cdo 1430/2001), podle které má žalobce právní zájem na určení vlastnictví nemovitosti, má-li dojít na podkladě vydaného rozhodnutí ke správnému zápisu do katastru nemovitostí. Žalovaný je vedena v katastru nemovitostí jako vlastník Předmětného pozemku, a žalobkyně tak má právní zájem na určení svého vlastnického práva, neboť na základě takového rozhodnutí může dojít k správnému zápisu do katastru nemovitostí.
7. Podle § 1089 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), drží-li poctivý držitel vlastnické právo po určenou dobu, vydrží je a nabude věc do vlastnictví. Podle § 1090 odst. 1 o. z. k vydržení se vyžaduje pravost držby a aby se držba zakládala na právním důvodu, který by postačil ke vzniku vlastnického práva, pokud by náleželo převodci nebo kdyby bylo zřízeno oprávněnou osobou. Podle § 1091 odst. 2 o. z. k vydržení vlastnického práva k nemovité věci je potřebná nepřerušená držba trvající deset let. Podle § 1092 o. z. do vydržecí doby se ve prospěch vydržitele započte i doba řádné a poctivé držby jeho předchůdce.
8. Žalobkyně a její právní předchůdci užívali na základě výše uvedených kupních smluv Předmětný pozemek společně s Původním pozemkem jako jeden celek, který byl oplocen jedním plotem oddělujícím jej od pozemku sousedů a od ulice ulice, a chovali se k těmto pozemkům jako k vlastním, a to po celou dobu, tj. od 70. let minulého století. Žalobkyně a její právní předchůdci tak byli v dobré víře, že je Předmětný pozemek jejich vlastnictvím a zároveň jej drželi na základě výše uvedených kupních smluv, a tedy se jednalo o držbu pravou a poctivou. Byly tedy naplněny podmínky pro vydržení, a soud podané žalobě vyhověl.
9. O nákladech řízen soud rozhodl podle § 143 o.s.ř., podle kterého žalovaný, který neměl úspěch ve věci, má právo na náhradu nákladů řízení proti žalobci, jestliže svým chováním nezavdal příčinu k podání návrhu na zahájení řízení. Žalovaný svým chováním nezavdal příčinu k podání určovací žaloby, a má tak právo na náhradu nákladů řízení. Žalovanému však žádné náklady řízení nevznikly. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 6. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.