33 C 17/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl samosoudcem JUDr. Tomášem Loudou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 382 379,80 Kč

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 201 748,10 Kč s úrokem ve výši 10 % ročně z částky 477 103,30 Kč od [datum] do [datum] a z částky 200 000,30 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem ve výši 10 % ročně z částky 912,20 Kč od [datum] do [datum], a s úrokem ve výši 8,25 % ročně z částky 1 747,80 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhá po žalované zaplacení 180 631,70 Kč s úrokem ve výši 8,5 % ročně z částky 44 944 Kč od [datum] do [datum], s úrokem ve výši 8,5 % ročně z částky 19 328 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem ve výši 10 % ročně z částky 477 103,30 Kč za den [datum], s úrokem ve výši 10 % ročně z částky 160 773,70 Kč od [datum] do zaplacení, ve výši 10 % ročně z částky 2 610,80 Kč od [datum] do [datum], ve výši 10 % ročně z částky 2 278 Kč od [datum] do [datum], ve výši 10 % ročně z částky 530,20 Kč od [datum] do zaplacení, a ve výši 1,75 % ročně z částky 1 747,80 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 16 553 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

IV. Žalovaná je povinna i zaplatit České republice – Obvodnímu soudu pro Prahu 6 náklady řízení, které platil stát, a jejichž výše bude stanovena samostatným usnesením 1. Žalobkyně se podanou žalobou po jejím částečném zpětvzetí domáhala zaplacení 406 192,80 Kč. Uvedená částka představuje škodu, jež žalobkyni vznikla v důsledku dopravní nehody dne 5. 5. 2017, kdy kolem 9.43 hodin byla v ulici [ulice] sražena vozidlem [anonymizována dvě slova], [registrační značka], které řídil pan [jméno] [příjmení]. K nehodě došlo tak, že jmenovaný řidič nesledoval situaci v silničním provozu, nevěnoval se řízení a nezastavil vozidlo před přechodem pro chodce, ačkoliv v pravém jízdním pruhu v jeho směru jízdy stálo před přechodem pro chodce jiné vozidlo, jehož řidič dával přednost přecházejícím chodcům, v důsledku čehož narazil přední částí svého vozu do žalobkyně. Za přečin těžkého ublížení na zdraví byl jmenovaný odsouzen rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 2, sp. zn. [spisová značka] ze dne 18. 12. 2017 ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 27. 3. 2018, sp. zn [spisová značka]. V důsledku dopravní nehody utrpěla žalobkyně těžký otřes mozku, distorzi krční páteře, povrchní poranění v oblasti pravého ucha, zlomeninu pravé horní končetiny a zhmoždění pravého kolene.

2. Více než tři roky trpí žalobkyně trvalými následky, a to těžkým posttraumatickým syndromem s úzkostmi a depresemi, těžkým omezením hybnosti pravého ramenního kloubu, reflexním algodystrofickým syndromem a hůře slyší na pravé ucho. Pro trvalý třes pravé horní končetiny (dále též jako„ PHK“) není schopna psát a je limitována v jejím používání (porušený úchop, jemná motorika, omezení při osobní hygieně atd.).

3. V důsledku dopravní nehody vznikla žalobkyně následující škoda.

4. Peněžitá náhrada za vytrpěné bolesti (dále též jako„ bolestné“). Za výše uvedená zranění náleží žalobkyně bolestné podle vyčíslení [anonymizováno] [jméno] [příjmení], který stanovil bolestné na 317 bodů po 275,89 Kč, tedy celkem 87 457 Kč, z níž žalovaná uhradila 73 249 Kč, a zbývá tak k doplacení 14 208 Kč Náklady na znalečné při stanovení bolestného. Žalobkyně zaplatila za znalecký posudek [anonymizováno] [jméno] [příjmení] 1 500 Kč, a žalovaná uhradila z této částky 1 050 Kč, zbývá tak doplatit 450 Kč.

5. Peněžitá náhrada za ztížení společenského uplatnění (dále též jako„ ZSÚ“). Žalobkyni náleží dle znaleckého posudku [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [číslo] za ztížení společenského uplatnění celkem částka 1 594 737 Kč, z které žalovaná uhradila 1 235 263 Kč, a zbývá tak k úhradě 359 473 Kč Náklady na znalečné při ztížení společenského uplatnění. Žalobkyně zaplatila za znalecký posudek [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [číslo] celkem 13 000 Kč, a žalovaná uhradila z této částky 11 700 Kč, zbývá tak doplatit 1 300 Kč.

6. Náklady léčení, na které žalobkyně vynaložila celkem 7 726 Kč, z kterých žalovaná uhradila 5 448 Kč, a zbývá tak k úhradě 2 278 Kč.

7. Ztráta na výdělku. Před nehodou byla žalobkyně zaměstnána na základě dohody o provedení práce u společnosti [právnická osoba] pro úklid provozovny, za což jí při sjednaném rozsahu práce 300 hodin náležela odměna 200 Kč za hodinu. Ke dni nehody žalobkyni zbývalo odpracovat ještě 164,25 hodin. Žalobkyni tak vzniklo právo na náhradu ztráty na výdělku ve výši 32 850 Kč, z čehož žalovaná uhradila 29 565 Kč, a zbývá tak doplatit 3 285 Kč.

8. Asistence. Po úrazu se musel o žalobkyni starat její přítel pan [jméno] [příjmení], když nezbytný rozsah péče v období od 17. 7. – 26. 9. 2017 představoval náklady ve výši 13 845 Kč, z čehož žalovaná uhradila 14 460 Kč, zbývá tak doplatit 1 385 Kč.

9. Žalovaná [anonymizováno], u které bylo pojištěno výše uvedené vozidlo, namítla spoluzavinění žalobkyně s následujícím odůvodněním. Žalobkyně přecházela přes jednosměrnou dvouproudou komunikaci z tramvajového ostrůvku zleva doprava a před vstupem do vozovky se nerozhlédla, jak prokazuje kamerový záznam a konstatovat i odvolací Městský soud v Praze. Nicméně vozidlo v pravém pruhu stálo před přechodem a pouštělo chodce, škůdce jel v levém pruhu a na situaci na přechodu nereagoval snížením rychlosti nebo zastavením vozidla. Poškozená vstoupila do vozovky bez rozhlédnutí cca 12 metrů před blížícím se vozidlem a byla jím sražena v levém pruhu vozovky. Dále pak poukázala na následující odůvodnění rozsudku Městského soudu v Praze [spisová značka]:„ Poškozená v okamžiku, kdy přecházela tramvajové pásy, nemohla mít, vzhledem k tramvajové zastávce a ochrannému zábradlí, dostatečný přehled o vozidlech přijíždějících k přechodu v levém jízdním pruhu. Z její kamerou zachycené chůze vyplývá, že před přechodem nezpomalila, nezastavila a ani se nerozhlédla. Sama se tedy nijak nepřesvědčila, zda nevkročí do jízdní dráhy bezprostředně se blížícího vozidla, a na přechod pro chodce vstoupila. V tomto směru je odvolání obžalovaného důvodné, neboť toto porušení ustanovení § 54 odst. 3 zákona č. 361/2000 Sb. ze strany poškozené je součástí skutkových zjištění nehodového děje a jak sám nalézací soud uvedl, má význam i z hlediska posouzení nároku na náhradu škody. Z tohoto důvodů nemohl napadený výrok o vině obstát, neboť v popisu skutku nebylo jednání poškozené popsané ve shodě s prokázaným i skutečnostmi. Porušení povinnosti ze strany poškozené však obžalovaného nijak nevyvinuje…“. S ohledem na výše uvedené namítala míru spoluzavinění ve výši 10%.

10. Žalovaná dále vznesla námitku promlčení s tím, že k dopravní nehodě došlo dne [datum] a žaloba byla podána dne [datum].

11. Z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2, č.j. 5 T 212/2017-230, a rozsudku Městského soudu v Praze, č.j. [číslo jednací], soud zjistil, že pan [jméno] [příjmení], [datum narození], byl shledán vinným, že dne 5. 5. 2017 kolem 9.43 minut v [obec a číslo], řídil po ulici [ulice] ve směru jízdy od ulice [ulice] k ulici [ulice], v levém jízdním pruhu vlastní osobní motorové vozidlo [značka automobilu] AX, [registrační značka], přičemž v blízkosti sloupu veřejného osvětlení [číslo] v úrovni zastávky tramvaje„ [ulice]“, kde je přes vozovku vyznačen přechod pro chodce, dostatečně nesledoval situaci v silničním provozu, nevěnoval se řízení vozidla, nepřizpůsobil rychlost své jízdy skutečnosti, že se nachází v úrovni tramvajové zastávky, kde jsou vyznačeny přechody pro chodce a je zde pravděpodobný zvýšený pohyb chodců přes vozovku, nezastavil vozidlo před přechodem pro chodce, ačkoliv v pravém jízdním pruhu v jeho směru jízdy stálo před přechodem pro chodce jiné vozidlo, jehož řidič dával přednost přecházejícím chodcům, v důsledku čehož obviněný narazil přední částí svého vozidla do poškozené [celé jméno žalobkyně], [datum narození], která přecházela po uvedeném přechodu pro chodce ve směru jízdy obviněného zleva doprava, a způsobil jí tak tříštivou zlomeninu horního konce pravé kosti pažní, úraz hlavy s otřesem mozku a poraněním měkkých tkání obličeje, pohmoždění měkkých tkání krku a krční páteře, poúrazový cervikokraniální syndrom a poranění měkkých tkání dolních končetin, tedy zranění s dobou omezení v obvyklém způsobu života minimálně 8 – 12 týdnů, čímž spáchal přečin těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti podle § 147 odst. 1,2 trestního zákoníku, za který byl odsouzen mimo jiné k trestu odnětí svobody v trvání osmi měsíců, jehož výkon byl podmíněně odložen na zkušební dobu 12 měsíců.

12. Ze znaleckého posudku [titul] [jméno] [příjmení] [číslo] doplňku k tomuto posudku, protokolu o hlavním líčení ze dne [datum], při kterém byl slyšen jmenovaný znalec [titul]. [příjmení] a kamerového záznamu dopravní nehody soud zjistil, že v době vstupu žalobkyně do jízdního pruhu bylo vozidlo [anonymizováno] vzdáleno cca 12 metrů od místa střetu a pohybovalo se rychlostí cca 54 km/h, žalobkyně před vstupem do vozovky nijak nezpomalila, nezastavila se a zejména se nerozhlédla ve směru možných přijíždějících vozidel, přestože nemohla mít v okamžiku, kdy přecházela tramvajové pásy, vzhledem k tramvajové zastávce a ochrannému zábradlí, dostatečný přehled o vozidlech přijíždějících k přechodu zprava, a vstoupila tak před bezprostředně se blížící vozidlo. Žalobkyně mohla střetu zabráni, kdyby se před vstupem do vozovky rozhlédla.

13. Z protokolu o hlavním líčení ze dne [datum] a [datum] soud zjistil, že se uvedených hlavních líčení ve věci obžalovaného [jméno] [příjmení] dále osobně účastnila žalobkyně a její zmocněnec.

14. Z překladové zprávy [anonymizována tři slova] [část obce] (dále jen„ [anonymizováno]“) soud zjistil, že byla žalobkyně hospitalizována dne [datum] na jednotce intenzivní péče chirurgické kliniky na pozorování s otřesem mozku, po stabilizaci dne [datum] přeložena na ortopedii k operativnímu řešení tříštivé zlomeninu horního konce pravé kosti pažní. Z propouštěcí zprávy [anonymizováno] – [anonymizováno] kliniky [anonymizováno] ze dne [datum] soud zjistil, že byla žalobkyně operována pro tříštivou zlomeninu horního konce pravé kosti pažní, a dále byl diagnostikován whiplash syndrom a zhmoždění pravého kolene, propuštěna dne [datum]. Ze zprávy [anonymizováno] – [anonymizováno] kliniky [anonymizováno] ze dne [datum], [datum] a 1. 6. se podává, že žalobkyně byla na kontrole po operaci kosti pažní a pro zhmoždění zad a pravé nohy, udávala bolesti pravého ramene a trvalé bolesti hlavy. Ze zprávy [anonymizováno] kliniky [anonymizováno] ze dne [datum] soud zjistil, že u žalobkyně byl shledán úzkostně depresivní syndrom, posttraumatický syndrom a cervikalgie při cervikokraniálním syndromu s doporučením na konzultaci psychiatra a v případě zhoršení kontrola neurologem. Ze zprávy [anonymizována dvě slova] ze dne 19. 6., 20. 6. a [datum] soud zjistil, že se u žalobkyně projevila náhlá idiopatická nedoslýchavost (ztráta sluchu). Ze zprávy [anonymizováno] – traumatologické kliniky [anonymizováno] ze dne [datum] soud zjistil, že uvedeného dne žalobkyně udávala, že se cítí lépe s doporučením na [anonymizováno] a mobilizaci ramene. Ze zprávy z Psychiatrické nemocnice [část obce] ze dne [datum] se podává, že žalobkyně absolvovala vyšetření v uvedeném zařízení se závěrem o posttraumatické stresové poruše, pacientka v depresivní náladě, úzkostní, disomnie, anxiozita až panické ataky, obavy z trvalého postižení s doporučením na psychoterapii. Ze zprávy [anonymizována tři slova] [anonymizováno] ze dne [datum] a [datum] soud zjistil, že subjektivně žalobkyně uvádí bolest ramene při flexi, brnění všech prstů PHK, ataky chladu jdoucí z ramene do prstů, objektivně pak zjištěn třes ruky a prstů, třes hlavy, u pravého ramene flexe bolestivá s třesem, silně bolestivá na pohmat. Ze zprávy oddělení psychiatrie [anonymizováno] ze dne [datum] a zprávy praktické lékařky [anonymizováno] [příjmení] ze dne 28. 5. a [datum] potvrzeno, že byla u žalobkyně diagnostikována mimo jiné posttraumatická stresová porucha.

15. Z dohody o provedení práce ze dne [datum] soud zjistil, že měla žalobkyně uzavřenou uvedenou dohodu se [právnická osoba] s.r.o., kde pracovala při úklidu provozovny za odměnu 200 Kč na hodinu při maximálních 300 hodinách ročně.

16. Z výslechu svědka pana [jméno] [příjmení] soud zjistil, že se jedná o partnera žalobkyně. Ta před nehodou neměla žádná zdravotní omezení, chodila do práce, ve volném čase chodila hrát badminton, jezdili spolu na výlety. V důsledku nehody se bojí vycházet, uvedené aktivity již neprovozuje, většinu dne tráví doma, neboť má obavu vycházet. Žalobkyni musí pomáhat s hygienou i oblékáním, jídlo připravuje svědek, žalobkyně se většinou sama nají. Z účastnického výslechu žalobkyně soud zjistil, že před nehodou pracovala, chodili s přítelem do přírody, starali se společně o králíka. Po nehodě má problémy se o zvíře postarat, neboť má problém s třesem ruky. V důsledku bolesti krční páteře se často budí. Špatně spí, pak je přes den unavená, nemůže se pořádně napít, nemůže s přítelem na výlet, nemůžu pít ani ze sklenice, ani z lahve, pořádně si nevyčistí zuby, s těmi mám pak problémy. Po nehodě nemá na nic náladu, nemá v podstatě žádné aktivity, před nehodou s přítelem chodili na výlety a do restaurací, nyní vůbec ven nechodí, neboť se v restauraci stydí, sama ven ani nechodí, protože má strach, aby se nestala podobná nehoda. S osobní hygienou jí musí pomáhat přítel. Dále hůř slyší na pravé ucho, špatně drží věci, není schopna sama nakoupit, musí jenom s přítelem, není schopna se najíst příborem, udrží jenom lžíci nebo vidličku, ale i to se třesem, nemůže ležet na pravém boku. Není schopna sama jezdit MHD, cítí se v ní ohrožena. Co se týče telefonování, tak toho je schopná i když se jí telefon třese, není schopna napsat SMS.

17. Z vyčíslení bolestného z [datum] [anonymizováno] [jméno] [příjmení] soud zjistil, že jmenovaný lékař stanovil hodnotu bolestného na 317 bodů. Dle Metodiky k náhradě nemajetkové újmy na zdraví, jejíž základní zásady byly publikovány pod [číslo] Sb. rozh. obč. (dále jen„ Metodika“) přehled bolesti je obsahem části B Metodiky. Skládá se z jednotlivých položek, jimž jsou přiřazeny bodové hodnoty vyjadřující vzájemné proporce mezi těmito položkami. Pro určení výše náhrady je třeba výsledný bodový součet vynásobit částkou odpovídající hodnotě jednoho bodu. Doporučuje se hodnotu bodu odvozovat od jednoho procenta hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství za kalendářní rok předcházející roku, v němž vznikl nárok/vznikla bolest. Hodnota bodu v případě bolestí vzniklých v roce 2017 činila 275,89 Kč, a při stanovených 317 bodech činí celkové bolestné 87 457,13‬ Kč. Z faktury [číslo] 2017 ze dne [datum] soud zjistil, že si jmenovaný lékař vyúčtoval za vyčíslení bolestného odměnu ve výši 1 500 Kč.

18. Ze znaleckého posudku [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [číslo] stvrzeného výslechem jmenovaného znalce při jednání soudu bylo zjištěno, že jmenovaný znalec ohodnotil ztížení společenského uplatnění žalobkyně na 12,28 % [ulice] rámcová částka pro rok 2018, ve kterém se ustálil zdravotní stav žalobkyně, činila 11 801 600 Kč, a při započtení modifikačního koeficientu ve výši 10 % za věk žalobkyně v době nehody (37 let), činí náhrada za ztížení společenského uplatnění žalobkyně 1 594 737 Kč.

19. Z jednotlivých paragonů soud zjistil, že žalobkyně vynaložila za léky v období od [datum] do [datum] celkem 1 584,50 Kč a v období od [datum] do [datum] celkem 1 944 Kč. Dále žalobkyně uhradila dne [datum] za rentgenové vyšetření ve [anonymizováno] 250 Kč, dne [datum] za vyšetření ve [anonymizováno] 1 000Kč, dne [datum] za rentgenové vyšetření u znalce [příjmení] [příjmení] 942 Kč, dne [datum] za psychiatrické ambulantní vyšetření ve [anonymizováno] 834 Kč, dne [datum] za psychiatrické ambulantní vyšetření ve [anonymizováno] 417 Kč, dne [datum] za psychiatrické ambulantní vyšetření ve [anonymizováno] 432 Kč, což má soud za prokázané z jednotlivých poukazů na vyšetření a příjmových pokladních dokladů.

20. Z jednotlivých sdělení žalované o výši pojistného ze dne [datum], [datum] a [datum] soud zjistil, že žalovaná uznala náklady žalobkyně na posudek ve výši 1 500 Kč, náklady na léčbu ve výši 2 715 Kč, na léky 1 846 Kč, po uplatnění spoluzavinění žalobkyně ve výši 30 % a při zohlednění již vyplacených 2 650 Kč, poukázala na účet žalobkyně 1 593 Kč, dále žalovaná uznala náhradu za ztížení společenského uplatnění ve výši 1 372 515 Kč s náklady na zpracování znaleckého posudku ve výši 13 000 Kč, a po uplatnění spoluzavinění žalobkyně ve výši 30 % vyplatila žalobkyni 969 860 Kč, dále žalovaná uznala ztrátu na výdělku žalobkyně ve výši 32 850 Kč a po uplatnění spoluzavinění žalobkyně ve výši 30 % vyplacených vyplatila žalobkyni 22 995 Kč, dále žalovaná uznala účtovanou asistenci [jméno] [příjmení] ve výši 13 845 Kč a po uplatnění spoluzavinění žalobkyně ve výši 30 % vyplatila žalobkyni 9 691 Kč, dále žalovaná uznala bolestné ve výši 81 388 Kč a po uplatnění spoluzavinění žalobkyně ve výši 30 % vyplatila žalobkyni 56 972 Kč.

21. Z jednotlivých sdělení žalované o výši pojistného ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná uznala náklady žalobkyně na posudek ve výši 1 500 Kč, náklady na léčbu ve výši 2 715 Kč, na léky 2 007 Kč, celkem 6 222 Kč, po uplatnění spoluzavinění žalobkyně ve výši 10 % a při zohlednění již vyplacených 4 355 Kč, poukázala na účet žalobkyně 1 245 Kč, dále uznala náhradu za ztížení společenského uplatnění ve výši 1 372 515 Kč s náklady na zpracování znaleckého posudku ve výši 13 000 Kč, a po uplatnění spoluzavinění žalobkyně ve výši 10 % a při zohlednění již vyplacených 969 860 Kč vyplatila žalobkyni 277 103 Kč, dále žalovaná uznala ztrátu na výdělku žalobkyně ve výši 32 850 Kč a po uplatnění spoluzavinění žalobkyně ve výši 10 % a při zohlednění již vyplacených 22 995 Kč vyplatila žalobkyni 6 570 Kč, dále žalovaná uznala účtovanou asistenci [jméno] [příjmení] ve výši 13 845 Kč a po uplatnění spoluzavinění žalobkyně ve výši 10 % a při zohlednění již vyplacených 9 691 Kč vyplatila žalobkyni 2 769 Kč, dále žalovaná uznala bolestné ve výši 81 388 Kč a po uplatnění spoluzavinění žalobkyně ve výši 10 % a při zohlednění již vyplacených 56 972 Kč vyplatila žalobkyni 16 277 Kč.

22. Výše uvedené listinné důkazy považoval soud za věrohodné, když nezaznamenal žádnou skutečnost, která by jejich věrohodnost zpochybňovala a žádná taková skutečnost nebyla účastníky tvrzena. Žádná ze stran pak nezpochybnila pravost nebo pravdivost některé z listin, ze kterých soud při svém rozhodování vycházel. Listinné důkazy si navzájem neodporují a tvoří spolu jednotný logický celek. O skutkovém stavu nebylo mezi účastníky sporu s výjimkou výše peněžité náhrady za ztížení společenského uplatnění, když každá ze stran předložila vlastní znalecký posudek a dále v otázce, zda se žalobkyně na vzniku škody svým jednáním spolupodílela. Soud též uvěřil svědecké výpovědi svědka [příjmení] a účastnické výpovědi žalobkyně, když jejich výpovědi spolu vzájemně korespondovaly, byly vnitřně konzistentní a bez logických rozporů. Zároveň byly ohledně zdravotního stavu žalobkyně v souladu s jednotlivými lékařskými zprávami.

23. V případě stanovení výše peněžité náhrady za ztížení společenského uplatnění soud vyšel ze znaleckého posudku [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [číslo] jeho výslechu při jednání. Uvedený znalecký posudek byl vnitřně konzistentní a řádně odůvodněný. Znalec vycházel z předložené zdravotní dokumentace a vlastního vyšetření poškozené. Soud dále provedl k důkazu znalecký posudek [anonymizováno] [příjmení], která se v převážné většině kapitol shodovala s [anonymizováno] [příjmení]. Soud tak dospěl k závěru, že není nutné přistoupit k zadání revizního znaleckého posudku, když se oba znalci ve většině kapitol shodli na použití daného kvalifikátoru. Soud tak měl za to, že k řádnému zjištění skutkového stavu postačí výslech obou znalců. 24. [anonymizováno] [příjmení] se při stanovení ZSÚ držel průměrného procentního rozpětí kvalifikátorů dle [anonymizováno] [příjmení] pak ve sporných kapitolách hodnotila dle vlastního procentuálního stupně omezení, jejichž odůvodnění však soud nepovažoval za přiléhavé, anebo nehodnotila vůbec. Dle Metodiky při hodnocení v úrovni Kvalifikátorů se pro účely výpočtu vyjde z průměru procentního rozpětí s výjimkou stupňů 0 (zde se přiřazuje 0%) a 4 (100%). Jestliže je však možné přesnější určení, stanoví se stupeň omezení přímo procentní sazbou. Přesnější určení procentní sazbou pak přichází v úvahu v případech, kdy jsou pro takové přesné určení náležité a přezkoumatelné podklady, nemělo by se jednat o početní úlohy s cílem snížení náhrady [anonymizováno] [příjmení] tak dospěla v případě kapitoly d120 - jiné účelné vnímaní k hodnotě 2 %, a to pouhým přepočtem povrchu končetiny k povrchu těla při zohlednění dalších smyslů. Takový postup však nijak nevyjadřuje vnímání obtíží žalobkyní a jednalo by se tak v podstatě o žádnou obtíž. Obdobně v případě položky d310 - Komunikace – přijímání mluvených zpráv, MUDr. [příjmení] hodnotila 7 %, když porucha sluchu žalobkyně vyplývá z jednotlivých lékařských zpráva i vyšetření [anonymizováno] [příjmení]. Dále bez náležitého odůvodnění, které znalkyně nepředložila soudu ani při svém výslechu, hodnotila konkrétní procentním určením v případě kapitoly d455 – Pohyb (7%), d475 – Řízení (7%). Vzhledem k tomu, že ani v těchto případech nebyly přezkoumatelné důvody pro použití takto stanovené sazby, soud považoval za vnitřně konzistentní znalecký posudek [anonymizováno] [příjmení], z které tak při určení výše ZSÚ vycházel.

25. Podle § 2894 odst. 2 z. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též jen jako „o.z.“), nebyla-li povinnost odčinit jinému nemajetkovou újmu výslovně ujednána, postihuje škůdce, jen stanoví-li to zvlášť zákon. V takových případech se povinnost nahradit nemajetkovou újmu poskytnutím zadostiučinění posoudí obdobně podle ustanovení o povinnosti nahradit škodu.

26. Podle § 2956 o.z. vznikne-li škůdci povinnost odčinit člověku újmu na jeho přirozeném právu chráněném ustanoveními první části tohoto zákona, nahradí škodu i nemajetkovou újmu, kterou tím způsobil; jako nemajetkovou újmu odčiní i způsobené duševní útrapy.

27. Podle § 2958 o. z. při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy; vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.

28. Podle § 2918 občanského zákoníku vznikla-li škoda nebo zvětšila-li se také následkem okolností, které se přičítají poškozenému, povinnost škůdce nahradit škodu se poměrně sníží. Podílejí-li se však okolnosti, které jdou k tíži jedné či druhé strany, na škodě jen zanedbatelným způsobem, škoda se nedělí. Žalobkyně tím, že vstoupila před bezprostředně se blížící vozidlo, aniž by se zastavila anebo zpomalila chůzi a rozhlédla se, čímž porušila ustanovení § 54 odst. 3 zákona č. 361/2000 Sb., o pozemních komunikacích, podle kterého chodec nesmí vstupovat na přechod pro chodce nebo na vozovku bezprostředně před blížícím se vozidlem. Soud tak dospěl k závěru, že je na místě povinnost škůdce (žalované pojišťovny) poměrně snížit, neboť ke škodě došlo též následkem okolností, které se přičítají žalobkyni, a to porušení citovaného ustanovení zákona o pozemních komunikacích. Soud stanovil poměr žalobkyně ve výši 10 %, neboť to bylo zejména jednání řidiče motorového vozidla, který se nevěnoval řízení vozidla, nepřizpůsobil rychlost své jízdy skutečnosti, že se nachází v úrovni tramvajové zastávky, kde jsou vyznačeny přechody pro chodce a je zde pravděpodobný zvýšený pohyb chodců přes vozovku, nezastavil vozidlo před přechodem pro chodce, ačkoliv v pravém jízdním pruhu v jeho směru jízdy stálo před přechodem pro chodce jiné vozidlo, jehož řidič dával přednost přecházejícím chodcům, které podstatnou měrou vedlo ke vzniku škody. Na druhou stranu se na nehodovém ději podílelo i jednání žalobkyně, která podle závěrů znalce [titul]. [příjmení] mohla nehodě předejít, kdyby se bezprostředně před vstupem do vozovky rozhlédla. Skutečnost, že žalobkyně před přechodem nezpomalila a nerozhlédla se, zřetelně vyplývá s kamerového záznamu nehody.

29. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 9 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), plnění pojistitele je splatné do 15 dnů, jakmile pojistitel skončil šetření nutné k zjištění rozsahu jeho povinnosti plnit nebo jakmile pojistitel obdržel pravomocné rozhodnutí soudu o své povinnosti poskytnout pojistné plnění. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

30. Žalobkyni vznikla, po zohlednění její účasti na nehodovém ději ve výši 10 %, v důsledku výše popsané dopravní nehody následující škoda a nárok na úhradu nemajetkové újmy:

31. Peněžitá náhrada za vytrpěné ve výši 78 711,43 Kč, na které žalovaná plnila dne [datum] částku 56 972 Kč a dne [datum] částku 16 277 Kč, celkem 73 249 Kč, a náklady na stanovení bolestného ve výši 1 350 Kč, na což žalovaná plnila dne [datum] částku 1 050 Kč.

32. Žalovaná v tomto případě vznesla námitku promlčení, která je důvodná. Podle § 609 věta prvá o.z. nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Podle § 619 odst. 1,2 o.z. jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. Právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla. Podle § 620 odst. 1 o.z. okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na náhradu škody zahrnují vědomost o škodě a osobě povinné k její náhradě. To platí obdobně i pro odčinění újmy. Podle § 629 odst. 1 o.z. Promlčecí lhůta trvá tři roky.

33. Žalobkyně se okolnosti rozhodné pro uplatnění bolestného a nákladů na jeho stanovení dozvěděla nejpozději dne [datum] při hlavním líčení, kterého byla účastna, a na kterém byla přednesena obžaloba [jméno] [příjmení], když výše bolestného a nákladů na jeho stanovení vyplývalo z vyčíslení bolestného [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne [datum] (obdobně se žalobkyně dozvěděla o výši ztráty na výdělku a náhrady za asistenci pana [příjmení] před [datum], kdy o těchto nárocích žalovaná ukončila šetření). Tříletá promlčecí lhůta tak marně uplynula dne [datum]. Soud tak žalobu v části požadovaných 14 658 Kč s úrokem ve výši 8,5 % ročně z částky 30 935 Kč od [datum] do [datum] a z částky 14 208 Kč od [datum] do zaplacení, zamítl.

34. Žalobkyni dále vznikl nárok na ztrátu na výdělku ve výši 29 565 Kč, na který žalovaná plnila dne [datum] částku 22 995 Kč, a dne [datum] částku 6 570 Kč, celkem tedy 29 565 Kč. Soud tak žalobu v části požadovaných 3 285 Kč s úrokem ve výši 8,5 % ročně z částky 9 855 Kč od [datum] do [datum] a s úrokem ve výši 8,5 % ročně z částky 3 285 Kč od [datum] do zaplacení zamítl. Vzhledem k vznesené námitce promlčení, soud zamítl žalobu i v části požadovaného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 9 855 Kč za dobu od [datum] do [datum].

35. Žalobkyni dále vznikl nárok na náhradu za asistenci pana [příjmení] ve výši 12 460 Kč, na který žalovaná plnila dne [datum] částku 9 691 Kč, a dne [datum] částku 2 769 Kč, celkem tedy 12 460 Kč. Soud tak žalobu v části požadovaných 1 385 Kč s úrokem z částky 4 154 Kč ve výši 8,5 % ročně od [datum] do [datum], a s úrokem ve výši 8,5 % ročně z částky 1 385 Kč od [datum] do zaplacení zamítl. Vzhledem k vznesené námitce promlčení, soud zamítl žalobu i v části požadovaného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 4 154 Kč za dobu od [datum] do [datum].

36. Žalobkyni dále vznikl nárok na peněžitou náhrada za ztížení společenského uplatnění ve výši 1 435 263,30 Kč, na které žalovaná plnila dne [datum] částku 960 760 Kč a dne [datum] částku 274 503 Kč, celkem 1 235 263 Kč, a náklady na stanovení ZSÚ ve výši 11 700 Kč, na které žalovaná plnila dne [datum] částku 9 100 Kč a dne [datum] částku 2 600 Kč. Soud tak přiznal žalobkyni dosud neuhrazených 200 000,3 Kč s úrokem ve výši 10 % ročně z částky 477 103,30 Kč od [datum] do [datum] a z částky 200 000,3 Kč od [datum] do zaplacení (viz bod 29 výše), když žalovaná ukončila šetření [datum] a v souladu s bodem 28 výše je uplynutém 15 denní lhůty k plnění v prodlení od [datum]. Soud pak žalobu v části požadovaných 160 773,7 Kč s úrokem ve výši 10 % ročně z částky 477 103,30 Kč za den [datum], a úrokem ve výši 10 % ročně z částky 160 773,7 Kč od [datum] do zaplacení, zamítl.

37. Žalobkyni dále vznikl nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů na léčbu. Tento nárok se skládá z nákladů na léky ve výši 1 285 Kč, jež byly vynaloženy do [datum], z nákladů na léky ve výši 2 266 Kč, jež byly vynaloženy po [datum]. Dále vznikly žalobkyni náklady na jednotlivá vyšetření ve výši 3 876 Kč. Celkové náklady ve výši 7427 Kč, a po odečtení 10 % dle bodu 28 výše činí nárok žalobkyně 6 684,3 Kč. Na uvedené náklady hradila žalovaná nejprve 3 192 Kč dne [datum] a následně dne [datum] částku 1 057,1 Kč. Po zohlednění námitky promlčení soud přiznal žalobkyni neuhrazenou část nákladů na léčbu a vyšetření ve výši 1 747,80 Kč s úrokem ve výši 10 % ročně z částky 912,20 Kč od [datum] do [datum], a s úrokem ve výši 8,25 % ročně z částky 1 747,80 Kč od [datum] do zaplacení a v části požadovaných 530,2 Kč s úrokem výši 10 % ročně z částky 2 610,80 Kč od [datum] do [datum], ve výši 10 % ročně z částky 2 278 Kč od [datum] do [datum], ve výši 10 % ročně z částky 530,20 Kč od [datum] do zaplacení, a ve výši 1,75 % ročně z částky 1 747,80 Kč od [datum] do zaplacení, zamítl. Úrok z prodlení z částky 530,20 Kč byl přiznán od [datum] dle odstavce 29. výše, když v této části žalobkyně uplatnila svůj nárok u žalované až podanou žalobou.

38. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 ve spojení s § 146 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež měla v řízení úspěch jen částečný, nárok na náhradu nákladů řízení v poměrné výši. Žalobkyně byla úspěšná co do částky 201 748,10 Kč a dále jí náleží náhrada nákladů řízení co do částky 23 813 Kč, o níž bylo řízení zastaveno z důvodu zpětvzetí žaloby, neboť žalovaná po podání žaloby tuto částku uhradila. Žalobkyně tak byla úspěšná v části požadovaných 225 561,1 Kč a žalovaná měla úspěch v části zamítaných 180 631,70 Kč. Po odečtení úspěchu žalované od úspěchu žalobkyně má žalobkyně nárok na 11 % nákladů řízení. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 9 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 7 bod 6 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 406 192,80 Kč za úkony do částečného zastavení žaloby dne [datum] a z tarifní hodnoty 382 379,8 Kč po tomto částečném zastavení, v souhrnné výši 23 800 Kč, sestávající ze 10 úkonů právní služby, konkrétně z částky 9 940 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 9 940 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 9 940 Kč za podanou žalobu dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 9 860 Kč za vyjádření ze dne [datum], z částky 29 580 Kč za účast na jednání soudu dne 3. 8., 23. 9. a [datum] dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t., z částky 19 720 Kč za účast na jednání soudu dne [datum] delší 2 hodin dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t., z částky 9 860 Kč za písemné vyhotovení závěrečného návrhu dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 9 860 Kč za účast na jednání soudu dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t., a z částky 4 930 Kč za účast u jednání soudu, na kterém došlo pouze k vyhlášení rozsudku dne [datum] dle § 11 odst. 2 písm. f) a. t., včetně 11 paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 116 930 Kč ve výši 24 555,3 Kč. Celkové náklady řízení žalobkyně tak činí 150 485,3 Kč, a soud tak přiznal žalobkyni 11 % z uvedené částky, tedy 16 553 Kč. V souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. uložil soud žalované zaplatit žalobkyni náklady řízení k rukám jejího zástupce.

39. Výroky IV. je odůvodněn ustanovením § 148 odst. 1 o.s.ř., podle kterého má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Státu vzniknou náklady na znalečné za výslech znalců při jednání dne [datum]. Výše těchto nákladů není v době vyhlášení i písemného vyhotovení rozsudku soudu známa, proto o jejich výši bude rozhodnuto samostatným usnesením. Soud tak rozhodl pouze o základu tohoto nároku a uložil podle úspěchu ve věci žalované zaplatit státu tyto náklady, když se jedná o náklady na stanovení výše ztížení společenského uplatnění, když žalobkyně byla v této části řízení plně úspěšná. Otázka spoluzavinění na uvedeném rozložení povinnosti zaplatit náklady státu nemá vliv, neboť se nejedná o otázku, pro jejíž zodpovězení byla potřeba tohoto odborného posouzení.