33 C 178/2020
č. j. 33 C 178/2020-33
V PLATNOSTIObvodní soud pro Prahu 6 rozhodl ve prospěch žalobkyně o výzvě k zaplacení částky 10 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8 % ročně od 7. září 2015. Soud se opřel o § 2390 a násl. o. z., který upravuje smlouvy o zápůjčce, a o § 1970 o. z. pro úroky z prodlení. Pohledávka byla původně získána způsobem převodu práva z původní věřitelky, což bylo prokázáno dokumenty. Soud stanovil náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč, včetně DPH, podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a § 14b AT.
Plný text
Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl samosoudcem Mgr. Tomášem Lehovcem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení částky 10 000 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 10 000 Kč s úrokem z prodlení z této částky od 7. 9. 2015 do zaplacení ve výši 8. 05% ročně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni plnou náhradu nákladů ve výši 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se žalobou domáhala na žalovaném zaplacení částky uvedené shora ve výroku I. tohoto rozsudku z titulu dluhu ze smlouvy o zápůjčce uzavřené dne datum mezi právní předchůdkyní žalobkyně právnická osoba, se sídlem na anonymizováno, jako věřitelkou na straně jedné a žalovaným jako dlužníkem na straně druhé, na jejímž základě původní věřitelka poskytla žalovanému částku 10 000 Kč bezhotovostním převodem na její účet. Součástí smlouvy byly smluvní podmínky původní věřitelky, v jejichž článku číslo si strany dohodly postup vedoucí k uzavření smlouvy. Žalovaný se dostal do prodlení se splácením zápůjčky a na tuto ničeho nevrátila. Uvedenou pohledávku za žalovanou společnost právnická osoba postoupila na žalobkyni.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání ve smyslu ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.„) za situace, kdy s tímto postupem oba účastníci souhlasili (žalobkyně v rámci podaného návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, žalovaný konkludentně).
4. Žalobkyně je právnickou osobou existující podle právního řádu anonymizována dvě slova, žalovaný občanem České republiky. Na jejich soukromoprávní vztah založený smlouvou o zápůjčce by tak měl dopadat dle svého ustanovení § 1 písmena a) zákon č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním, v platném znění, kterého se dle jeho ustanovení § 2 použije, nestanoví-li jinak mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána. Pravomoc soudů České republiky k projednání sporu mezi kyperskou společností a žalovanou s bydlištěm na území České republiky plyne z ustanovení § 1 písmena c), § 2 zákona čísla 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, v návaznosti na ustanovení článku 17 odstavce 1 písm. c) ve spojení s článkem 18 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) ze dne 12. prosince 2012, č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (nařízení Brusel I bis). Rozhodné právo je právo české s odkazem na čl. 6 odst. 1 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) ze dne 7. června 2008, č. 593/2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I).
5. Soud vzal za prokázaný skutkový stav, jak je vylíčen v prvním odstavci odůvodnění tohoto rozsudku shora a jak byl žalobkyní předestřen. Zjistil jej i z předložených listin. Soud dalšími důkazy řízení nedoplňoval, již provedené považoval za dostatečné k náležitému zjištění skutkového stavu, účastníci provedení dalších důkazů ani nenavrhovali. Po zhodnocení všech důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti dle ustanovení § 132 o. s. ř., soud shledal, že žaloba je důvodná.
6. Mezi původní věřitelkou na straně jedné a žalovaným jako dlužníkem na straně druhé byla v roce 2015 uzavřena smlouva o zápůjčce dle ustanovení § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“). Úroky z prodlení byly přiznány s odkazem na ustanovení § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 513/2013 Sb. Pohledávka původní věřitelky byla pak na žalobkyni platně postoupena v roce 2017 s odkazem na ustanovení § 1879 a následujících o. z.
7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobkyně měla ve věci úspěch a náleží jí náhrada nákladů řízení v plné výši. Náklady žalobkyně jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč a náklady za právní zastoupení. Z částky 10 000 Kč se jedná o tři účelně vynaložené úkony právní služby (příprava a převzetí, podání žaloby, předžalobní výzva) podle ust. § 14b odst. 1 vyhlášky 177/96 Sb. (dále jen„ AT“) á 200 Kč, tři paušály podle ust. § 14b odst. 5 AT á 100 Kč. S ohledem na to, že právní zástupce je plátcem DPH (viz osvědčení o plátci), náleží mu s odkazem na ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. i DPH ve výši 21% z těchto částek (mimo soudního poplatku). Celkem se jedná o částku 1 489 Kč, kterou soud stanovil, v souladu s ust. § 149 odst. 1 o. s. ř., zaplatit žalovanému k rukám právního zástupce žalobkyně. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.