33 C 231/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl samosoudcem JUDr. Tomášem Loudou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení částky 59 111 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 59 111 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 5 190,01 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 9 549,76 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 33 507,93 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, a s úrokem ve výši 19 % ročně z částky 33 507,93 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 16 159 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 59 111 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaná částka představuje nesplacenou výši půjčky poskytnuté právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba], [IČO], na základě Smlouvy o půjčce [číslo]. Žalovaný žalovanou částku žalobkyni neuhradil, ač byl písemně upomenut.

2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

4. Ze smlouvy o půjčce [číslo] Smluvních podmínek soud zjistil, že společnost [právnická osoba], [IČO], poskytla žalovanému půjčku ve výši 48 000 Kč a žalovaný se zavázal splatit celkovou dlužnou částku ve výši 97 767 Kč spočívající v dlužné jistině, úroku, administrativní činnosti a hotovostním inkasu splátek, ve 100 měsíčních splátkách po 978 Kč a poslední splátce ve výši 945 Kč. V případě, že byla sjednána celková úhrada dlužné částky ve 100 splátkách, činí výše výpůjční úrokové sazby 19 % ročně (článek 3 Smluvních podmínek).

5. Z tabulky umoření soud zjistil, že žalovaný dlužil k 21. 1. 2020 na jistině 33 507,93 Kč, na administrativní činnosti a hotovostním inkasu 25 603,07 Kč, na kapitalizovaném zákonném úroku z prodlení částku 5 190,01 Kč a na kapitalizovaném úroku částku 9 549,76 Kč.

6. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 20. 1. 2020, z podacího lístku ze dne 24. 4. 2020 a smlouvy o postoupení pohledávek soud zjistil, že na základě smlouvy ze dne 20. 1. 2020 byla pohledávka odpovídající žalovanému nároku postoupena na žalobkyni, když toto postoupení bylo rovněž žalovanému oznámeno.

7. Shora uvedené důkazy posoudil soud jako věrohodné, když nezaznamenal žádnou skutečnost, která by jejich věrohodnost zpochybňovala a žádná taková skutečnost nebyla účastníky tvrzena. Žádná ze stran pak nezpochybnila pravost nebo pravdivost některé z listin, z kterých soud při svém rozhodování vycházel.

8. Dle § 2390 o. z., přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Dle § 2392 o. z., při peněžité zápůjčce lze dohodnout úroky. Podle § 2394 o. z., bylo-li ujednáno vrácení zápůjčky ve splátkách, může zapůjčitel od smlouvy odstoupit a požadovat splnění dluhu i s úroky při prodlení vydlužitele s vrácením více než dvou splátek nebo jedné splátky po dobu delší než tři měsíce.

9. Jelikož bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně s žalovaným uzavřeli smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky a žalovaný dle dohody půjčku nehradil, soud dospěl k závěru, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni žalovanou částku v souladu s citovanými ustanoveními. Co se týče úroků z prodlení, tyto soud žalobkyni přiznal podle § 1970 o. z., a to ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla stanovena jako třídenní dle § 160 odst. 1 o.s.ř.

10. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobkyně měla v řízení plný úspěch. Náleží jí tak náhrada nákladů řízení spočívající v zaplaceném soudním poplatku ve výši 2 365 Kč, odměně zástupce žalobkyně, který je advokátem za 3 úkony právní služby po 3 500 Kč (příprava a převzetí právního zastoupení, předžalobní upomínka, sepis žaloby), 3 režijních paušálech za úkony právní služby po 300 Kč, vše podle § 7 bod 5., § 11 odst. 1 písm. a), d), § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. a 21% DPH ve výši 2 394 Kč z odměny za zastupování a náhrad podle § 137 odst. 3 o.s.ř., neboť advokát žalobkyně je plátcem DPH, celkem tedy 16 159 Kč. Náhradu nákladů řízení je pak žalovaný povinen zaplatit žalobkyni do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.) k rukám jejího zástupce, který je advokátem (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).