33 C 44/2013

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl samosoudcem Mgr. Tomášem Lehovcem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátkou anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o určení vlastnického práva

I. Určuje se, že vlastníkem nemovitosti jednotky číslo v budově adresa, stojící na pozemku par. číslo zapsané na list vlastnictví v katastru nemovitostí vedeném stát. instituce, stát. instituce pro k.ú. část obce, územní celek, je žalobce.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci plnou náhradu nákladů řízení ve výši 47.659 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobce se svou žalobou domáhal určení, že je vlastníkem bytové jednotky uvedené ve výroku rozsudku. K důvodům žaloby uvedl, že bytová jednotka byla neplatně převedena na žalovanou, když za žalobce smlouvu o převodu bytové jednotky podepsala osoba, která k tomu nebyla oprávněná.

2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila, když uvedla, že osoba, která smlouvu o převodu bytové jednotky za žalobce podepisovala, byla zapsaná v obchodním rejstříku žalobce jako její jednatel. Bytovou jednotku nabyla v dobré víře.

3. Soud nyní rozhodoval poté, co Městský soud v Praze jako soud odvolací usnesením ze dne datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací, zrušil původní rozsudek zdejšího soudu ze dne datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací a věc vrátil zdejšímu soudu jako soudu prvoinstančnímu k novému rozhodnutí s tím, že současně prvoinstanční soud zavázal právním názorem.

4. Soud ve věci nařídil ústní jednání na den 14.5.2020, přičemž k žádosti žalované ústní jednání odročil na 26.5.2020 za účelem poskytnutí časového prostoru právní zástupkyni žalované pro zajištění péče pro její nezletilé děti, když současně ověřil, že ze SRN do ČR je možné v daném termínu cestovat bez omezení. Žalovaná požádala opětovně o odročení ústního jednání s tím, že není možné zajistit péči o nezletilé děti právní zástupkyně žalované. Soud nicméně považoval žádost žalované za nedůvodnou a ve věci jednal dle § 101 odst. 3 o. s. ř. bez přítomnosti žalované a její právní zástupkyně, které se na ústní jednání nedostavily.

5. Ze smlouvy o převodu vlastnictví bytové jednotky (kupní smlouva) číslo ze dne 27.4.2005 soud zjistil, že na základě této smlouvy došlo k převodu vlastnictví bytové jednotky číslo v budově adresa, stojící na pozemku par. číslo k.ú. část obce, územní celek, tj. bytové jednotky uvedená ve výroku rozsudku, ze právnická osoba anonymizováno na žalobce s tím, že k účinkům vkladu vlastnického práva došlo datum. Dále z této smlouvy bylo zjištěno, že tuto smlouvu za žalobce podepisovala celé jméno žalovaného.

6. Z výpisu z obchodního rejstříku žalobce soud zjistil, že v době od 25.6.2004 do 12.10.2012 byla jednatelkou žalobce celé jméno žalovaného. Dále bylo z téhož výpisu zjištěno, že v období od 10.4.2013 do 26.1.2018 byl jako jednatel žalobce zapsán anonymizována dvě slova. Konečně bylo z tohoto výpisu zjištěno, že v období 25.10.2012 11.2.2013 byl zapsán jako společník žalobce příjmení jméno a od 11.2.2013 do 28.6.2016 anonymizována dvě slova, manžel žalované.

7. Ze smlouvy o převodu vlastnictví bytové jednotky ze dne 25.4.2013 soud zjistil, že tato smlouva byla za žalobce podepsána anonymizována dvě slova a dále, že touto smlouvou měla být převedena předmětná bytová z žalobce na žalovanou.

8. Z plné moci ze dne 17.10.2012 soud zjistil, že touto plnou mocí měla jméno příjmení zmocnit příjmení příjmení, aby za mé vykonával práva spojená jejím podílem ve společnosti žalobce.

9. Ze zprávy ze dne 17.5.2013 soud zjistil, že touto zprávou sděluje notářka anonymizováno, že jméno příjmení se na ní s žádostí o ověření plné moci na jméno jméno příjmení, týkající se společnosti žalobce neobrátila. Dále uvedla, že ověření plné moci neprovedla.

10. Ze smlouvy o převodu obchodního podílu ze dne 17.10.2012 soud zjistil, že touto smlouvou měla jméno příjmení prodat svůj obchodní podíl ve spol. žalobce na anonymizována dvě slova, s tím, že na této smlouvě není legalizační doložka podpisu jméno příjmení.

11. Z usnesení Městského soudu v Praze ze dne datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací soud zjistil, že tímto předběžným opatřením bylo anonymizováno celé jméno žalovaného zakázáno disponovat obchodním podílem ve spol. žalobce a dále zdržet se výkonu práv společníka.

12. Z usnesení Městského soudu v Praze ze dne datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací, které nabylo právní moci dne datum soud zjistil, že jméno příjmení (dříve příjmení) je vlastníkem 100% obchodního podílu ve spol. žalobce.

13. Z protokolu o hlavním líčení ze dne datum ve věci vedené před název soudu, sp.zn. spisová značka, soud zjistil, že při svém výslechu v uvedené věci žalovaná uvedla, že dne 17.10.2012 jí u bytu zazvonila neznámá žena a řekla jí, že jméno příjmení převádí svůj obchodní podíl na spol. žalobce na anonymizováno, předala jí dokumenty, ona návrh na obchodní rejstřík podepsala, manžel jí řekl, že to vypadá, že je to v pořádku. Manžel pak návrh předal té ženě, ona jí už nikdy neviděla. Manžel příjmení neznal. Poté manžel se anonymizováno jednal a on na něho ten obchodní podíl převedl.

14. Z informativního výpisu z katastru nemovitostí soud zjistil, že zapsaným vlastníkem předmětné bytové jednotky je žalovaná.

15. Soud provedl i další listinné důkazy, konkrétně protokol o hlavním líčení ze dne datum, přičemž však vzhledem ke zjištěním z výše uvedených důkazů a z nich vyplývajících právních závěrů, nevyvodil z těchto důkazů žádné závěry rozhodující pro skutkový stav nutný pro posouzení nároku žalobkyně.

16. Dle § 13 odst. 1 zák. č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, ve znění účinném do 31.12.2013 (dále také jen„ ObchZ“), je-li podnikatelem fyzická osoba, jedná osobně nebo za ni jedná zástupce. Právnická osoba jedná statutárním orgánem nebo za ni jedná zástupce.

17. Předně co se týče naléhavosti právního zájmu žalobce na požadovaném určení, pak tento vyplývá ze skutečnosti, že žalovaná je v současné době zapsaná v katastru nemovitostí jako vlastnice předmětné bytové jednotky.

18. Dále se soud zabýval otázkou, zda žalobce původně nabyl bytovou jednotku platně. Zde soud ze smlouvy o převodu vlastnictví bytové jednotky (kupní smlouva) číslo ze dne 27.4.2005 nezjistil ničeho, co by mohlo platné nabytí bytové jednotky žalobcem zpochybňovat, když tato smlouva byla podepsána za žalobce jeho statutárním orgánem tedy jednatelkou a na katastru nemovitostí byla smlouva řádně zavkladována. Soud proto uzavřel, že žalobce nabyl vlastnictví k předmětné bytové jednotce dne 27.4.2005 platně.

19. Soud poté v souladu se závazným právním názorem odvolacího soudu posuzoval platnost smlouvy o převodu vlastnictví bytové jednotky ze dne 25.4.2013. Platnost uzavření této smlouvu soud posuzoval podle právní úpravy platně ke dni tohoto uzavření v souladu s § 3028 odst. 2 o. z. Zde dle soudu je rozhodující skutečností, že usnesením Městského soudu v Praze ze dne datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací byla vyřešena předběžná otázka řízení a bylo postaveno najisto, že jméno příjmení nikdy nepřestala být majitelkou 100% obchodního podílu žalobce. Z této skutečnosti pak vyplývá další závěr soudu o tom, že není platný převod obchodního podílu jméno příjmení na anonymizována dvě slova, což ostatně potvrzuje i zpráva ze dne 17.5.2013, kterou ukrajinská notářka potvrzuje, že plnou moc pro anonymizována dvě slova nikdy neověřovala. Proto je pak i neplatné jmenování anonymizována dvě slova jednatelem žalobce, neboť k tomu nedošlo v důsledku jednání oprávněné 100% vlastnice obchodního podílu žalobce jméno příjmení. Pokud pak tedy anonymizována dvě slova jednal při podpisu smlouvy o převodu vlastnictví bytové jednotky ze dne 25.4.2013 za žalobce jako jednatel, jednal tak neoprávněně, neboť tímto jednatelem platně nebyl. Za žalobce proto tato smlouva ze dne 17.10.2012 nebyl podepsána osobou oprávněnou za žalobce jednat v souladu s § 13 odst. 1 ObchZ. Tato skutečnost pak má za následek, že je třeba na tuto smlouvu nahlížet jako na smlouvu absolutně neplatnou, neboť jednáním osoby neoprávněné za žalobce jednat nemohlo dojít k projevu vůle žalobce směřujícímu k uzavření smlouvy dle § 34 zák. č. 40/1964, občanského zákoníku, ve znění účinném do 31.12.2013. Soud proto uzavřel, že smlouva o převodu vlastnictví bytové jednotky ze dne 25.4.2013 je absolutně neplatná, a proto na jejím základě nemohlo dojít k nabytí vlastnictví k předmětné bytové jednotce žalovanou. Soud proto určil, že vlastníkem bytové jednotky je stále žalobce a žalobě v plném rozsahu vyhověl.

20. Co se týče návrhu žalované na doplnění dokazování spočívající ve výslechu svědků k prokázání okolností převodu bytové jednotky a dobré víry žalované, pak s ohledem na to, že skutečnost, že smlouva o převodu bytové jednotky byla podepsána neoprávněnou osobou, což činí tuto smlouvu absolutně neplatnou, má v podstatě svůj základ v zodpovězení předběžné otázky vyřešeně pravomocně usnesením Městského soudu v Praze ze dne datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací, soud považoval bližší zkoumání okolností podpisu převodní smlouvy za nadbytečně, neboť by na závěrech soudu nemohlo ničeho změnit. Stejně tak prokazování dobré víry na straně žalované je dle soudu s ohledem na závazný právní názor vyjádřený odvolacím soudem nadbytečné, když při absolutní neplatnosti smlouvy o převodu nemovitosti nelze tuto nabýt ani při existenci dobré víry nabyvatele (viz. odvolacím soudem citovaný rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp.zn spisová značka).

21. Soud nicméně nad rámec nutného odůvodnění uvádí, že i v případě, že by bylo třeba zkoumat existenci dobré víry na straně žalované, pak k tomu uvádí, že má za to, že z již provedeného dokazování je zřejmé, že žalovaná nemohla při uzavírání převodní smlouvy k bytové jednotce být v dobré víře v zápis v obchodním rejstříku, když okolnosti, za nichž byla dle vlastních slov seznámena s převodem obchodního podílu na nového společníka anonymizována dvě slova, tuto dobrou víru vylučují, což ostatně je podpořeno i skutečností, že samotná smlouva o převodu tohoto obchodního podílu nebyla jméno příjmení podepsána.

22. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobce měl v řízení plný úspěch. Náleží mu tak náhrada nákladů řízení spočívající v zaplaceném soudním poplatku ve výši 5.000 Kč, odměně právního zástupce, který je advokátem, za 9 úkonů právní služby po 2.500 dle § 9 odst. 4 písm. a) dle vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (příprava a převzetí právního zastoupení, sepis žaloby, vyjádření k odvolání, účast na ústních jednání 11.1.2018, 10.5.2018, 25.9.2018, 18.12.2018, 21.1.2020, 26.5.2020), 1 úkonu právní služby po 1.250 Kč (návrh na procesní nástupnictví), 10 režijních paušálech za úkony právní služby po 300 Kč, náklady na cestovné na trase obec obec obec ve výši 2.505 Kč, náhrada za promeškaný čas v trvání 60 půlhodin á 100 Kč, vše podle vyhl. č. 177/1996 Sb. a 21% DPH z odměny za zastupování a náhrad podle § 137 odst. 3 o.s.ř., neboť advokát žalobce je plátcem DPH, ve výši 7.404 Kč, celkem tedy 47.659 Kč. Náhradu nákladů řízení je pak žalovaná povinna zaplatit žalobci do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.) k rukám jeho právního zástupce, který je advokátem (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 6. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.