33 C 6/2019

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl samosoudkyní Mgr. Terezou Vaňkátovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně se sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A se sídlem Adresa advokáta A proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta B se sídlem Adresa advokáta B pro zaplacení částky 1 633 500 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 275 487,26 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 1 275 487,26 Kč od 11. 4. 2018 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se v části nároku na zaplacení částky 358 012,74 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 358 012,74 Kč od 11. 4. 2018 do zaplacení zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 349 049,68 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Obvodního soudu pro Prahu 6 náhradu nákladu řízení v částce 287,75 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

V. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na účet Obvodního soudu pro Prahu 6 náhradu nákladu řízení ve výši 25 838,397 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 1.633.500 Kč s příslušenstvím z důvodu neuhrazené provize ze smlouvy o zprostředkování. Žalobkyně uvedla, že s žalovaným v roce 2015 uzavřela ústní smlouvu o zprostředkování, jejímž předmětem bylo zprostředkovat žalovanému možnost koupě 100 % podílu ve společnosti , právnická osoba, ., která je vlastníkem domu na adrese , adresa, , jenž je součástí pozemku parc. č. , hodnota, , vše k. ú. , adresa, (dále jen „nemovitost“), a to za úplatu. Žalobkyně provedla s žalovaným a jeho zástupci prohlídku nemovitosti a následně byla ze strany žalovaného učiněna nabídka ceny za obchodní podíl ve výši 36.000.000 Kč. Zároveň si žalobkyně s žalovaným sjednali provizi za zprostředkování ve standardní výši 3 % z kupní ceny + DPH. Nabízená kupní cena však nebyla pro vlastníky společnosti akceptovatelná, a tak k uzavření kupní smlouvy nedošlo. Mezi žalobkyní a žalovaným však byl v této věci udržován stálý kontakt, přičemž toto jednání v listopadu 2017 vyústilo ve finální nabídku žalovaného na odkup podílu za 45.000.000 Kč, s kterou vlastníci společnosti souhlasili. Žalobkyně následně opakovaně vyzývala žalovaného ke společné schůzce, na které měly být dořešeny další záležitosti ohledně převodu podílu, avšak v prosinci 2017 přestal žalovaný s žalobkyní zcela komunikovat. Žalobkyně se domnívá, že žalovaný přerušil jejich společnou komunikaci z důvodu, že pravděpodobně zahájil jednání přímo s vlastníky nemovitosti v úmyslu vyhnout se zaplacení provize za zprostředkování. Žalovaný se následně dne 10. 4. 2018 skutečně stal vlastníkem nemovitost. Žalobkyni není známá přesná cena, za kterou byla nakonec nemovitost odkoupena, nicméně při stanovení svého nároku vychází z ceny nabídnuté žalovaným a odsouhlasené vlastníky, tedy z částky 45.000.000 Kč. Pokud soud neuzná, že žalobkyni vznikl nárok na provizi, má žalobkyně za to, že jí minimálně náleží právo na náhradu nákladů, které jí v souvislosti s uzavíráním obchodu vznikly.

2. Žalovaný ve svém vyjádření uvedl, že nárok uplatněný v žalobě ani z části neuznává. S žalobkyní zprostředkovatelskou smlouvu neuzavřel, a nebyla tedy sjednána ani žádná provize. Rovněž mu není zřejmé, z čeho žalobce dovozuje kupní cenu nemovitosti ve výši 45.000.000 Kč. Žalovanému nebyla zajištěna prohlídka nemovitosti, ani předán žádný kontakt. Žalovaný proto navrhl žalobu zamítnout v plném rozsahu.

3. Soud ve věci rozhodl nejprve rozsudkem ze dne 6.3.2020, č.j. 33 C 6/219-59 , který byl Městským soud v Praze jako soudem odvolacím usnesením ze dne 23.10.2020, č.j. 19 Co 278/2020-86, zrušen a věc byla vrácena zdejšímu soudu jako soudu prvoinstančnímu k novému rozhodnutí s tím, že Městský soud v Praze současně prvoinstanční soud zavázal právním názorem spočívajícím v nutnosti prokázání obsahu žalobkyní tvrzené smlouvy o zprostředkování.

4. Soud po doplnění dokazování ve věci rozhodl znovu rozsudkem ze dne 1.12.2020, č.j. 33C 6/2019-104 tak, že žalobu jako nedůvodnou zamítl. K odvolání žalobkyně Městský soud v Praze tento rozsudek usnesením ze dne 2.6.2021, č.j. 19Co 151/2021, zrušil a věc vrátil zdejšímu soudu k dalšímu řízení. V tomto usnesení odvolací soud uvedl, že zprostředkovatelská smlouva je právní jednání, kterým se zprostředkování jako právní vztah zakládá a obsahem této smlouvy je určení práv a povinností, jež budou tvořit obsah smlouvou zakládaného závazku, přičemž obsah této smlouvy musí být jednoznačně prokázán. Současně uvedl, že je třeba ve věci specifikovat obsah smlouvy, která je předmětem zprostředkování, a to z důvodu posouzení, zda žalobkyně své povinnosti ze smlouvy splnila a vznikl jí nárok na provizi, tedy posouzení, zda byla uzavřena smlouva dohodnutého obsahu. Podstatnými obsahovými náležitostmi v daném případě zprostředkovávané kupní smlouvy jsou předmět převodu a jeho cena. Přitom k posouzení vzniku nároku na provizi je podstatné právě to, zda byla uzavřena smlouva dohodnutého obsahu. Jednoznačně pak odvolací soud uzavřel, že žalobkyně skutečně vyvíjela činnost směřující k uzavření kupní smlouvy žalovaným, jejímž předmětem byl prodej obchodního podílu ve společnosti , právnická osoba, . a současně, že jednání žalobkyně (předání informace žalovanému o tom, s kým je možno uzavřít smlouvu, za jakých cenových podmínek a zajištění prohlídek nemovitosti) lze považovat za obstarání příležitosti k uzavření smlouvy. Zdejšímu soudu pak uložil doplnit dokazování tak, aby bylo možné učinit závěr, zda přičiněním žalobkyně byla nakonec mezi žalovaným a společností , právnická osoba, . uzavřena smlouva s dohodnutým obsahem. Konkrétně je třeba doplnit dokazování ohledně zjištění, za jakou částku byl obchodní podíl žalovanému prodán. A v případě, že bude zjištěno, že uzavřená kupní smlouva je shodného obsahu jako zprostředkovávaná smlouva, bude nutné provést dokazování k výši provize náležející žalobkyni, přičemž výše této provize by měla být výší obvyklou pro dané obchody v daném místě a čase.

5. Soud zjistil tyto skutečnosti:

6. Z výpisu z obchodního rejstříku soud zjistil, že předmětem činnosti žalobkyně je pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor. Jednatelem a zároveň jediným společníkem společnosti je , jméno FO, , nar. 5. 7. 1970. Dále soud zjistil, že jednatelem spol. , právnická osoba, . byl do 10. 4. 2018 , právnická osoba, , nar. 30.3.1968. Dne 10. 4. 2018 se jednatelem a jediným společníkem společnosti stal žalovaný , Jméno žalovaného, , nar. , Datum narození žalovaného, .

7. Z výpovědi svědka , jméno FO, , který byl jednáním mezi žalobkyní a žalovaným osobně přítomen, soud zjistil, že se žalobkyně a žalovaný ústně v roce 2015 dohodli, že žalobkyně pro žalovaného obstará příležitost ke koupi společnosti , právnická osoba, ., nebo přímo nemovitost , adresa, . Současně z téže svědecké výpovědi soud zjistil, že pokud svůj závazek žalobkyně splní, měla jí za to náležet provize. Na přesné výši této provize se účastníci nedohodli. Konečně bylo z této svědecké výpovědi soudem zjištěno, že žalobkyně sjednanou příležitost neobstarala, když k žádným jednáním mezi majitelem spol. , právnická osoba, . a žalovaným nedošlo.

8. Z e-mailové komunikace předložené žalobkyní soud zjistil následující skutečnosti: dne 3. 9. 2015 , jméno FO, sdělil , jméno FO, , jednateli žalobkyně, že spolu s žalovaným mají zájem o koupi nemovitosti za 36.000.000 Kč. E-mailem ze dne 24. 11. 2017 , jméno FO, sdělil , jméno FO, , že spolu s žalovaným mají opět zájem o nemovitost, za kterou nabízejí částku 45.000.000 Kč, pouze však za předpokladu, že koupě bude provedena rychle. Z e-mailu žalobkyně ze dne 4.12.2017 adresovaného panu , Anonymizováno, soud zjistil, že žalobkyně připojuje nabídku na , právnická osoba, za 45 000 000 Kč – prodej podílů ve společnosti , právnická osoba, . Po odečtení úvěru je to 1 vy65 000 eur za podíl.

9. Z výzvy k úhradě ze dne 23. 6. 2018 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě částky ve výši 1.350.000 Kč + DPH jako provize za zprostředkování koupě nemovitosti, a zároveň žalovaného vyzvala ke sdělení skutečné kupní ceny nemovitosti. Z poštovní dodejky ze dne 25. 6. 2018 soud zjistil, že výzvu žalobkyně se žalovanému nepodařilo doručit a byla vrácena zpět žalobkyni.

10. Z výpovědí svědka , jméno FO, a , jméno FO, soud dále zjistil, že v roce 2016-2017 byla provedena prohlídka nemovitosti, o kterou měl žalovaný se svědkem , jméno FO, zájem.

11. Z výpovědi svědkyně , jméno FO, soud zjistil, že tato se na konečném zprostředkování prodeje nemovitosti ve společnosti , právnická osoba, . nepodílela, když měla informaci, že žalovaný si koupi zajišťuje sám.

12. Ze smlouvy o převodu podílu ze dne 10.4.2018 uzavřené mezi těmito převodci: , jméno FO, , Anonymizováno, , , jméno FO, , , právnická osoba, , , právnická osoba, , , právnická osoba, ., , jméno FO, ., Anonymizováno, na straně jedné a žalovaným jako nabyvatelem na straně druhé soud zjistil, že převodci byli společníky společnosti , právnická osoba, . Převodci prohlásili, že v majetku společnosti , právnická osoba, . se nachází jednotky č. 532/1 – 532/10 vymezené dle zákona o vlastnictví bytů v budově č.p. 532 na pozemku parc. č. , hodnota, , v k.ú. , adresa, , obec , adresa, . Převodci dále prohlásili, že společnost , právnická osoba, . má dluhy vůči společníkům v celkové výši 25 523 664,5 Kč a dále dluh vůči společnosti , právnická osoba, ve výši 11 206 242 Kč. Dále soud zjistil, že předmětem převodu byly obchodní podíly ve společnosti , právnická osoba, . představující 100 % účast v této společnosti a rovněž touto smlouvu byly na žalovaného postoupeny pohledávky převodců vůči společnosti. Převod byl úplatný, přičemž kupní cena za podíly byla dohodnuta na částku 5 931 632,50 Kč a kupní cena za pohledávky společníků byla dohodnuta částkou 25 378 367,50 Kč. Celkem tak kupní cena, která byla převodcům uhrazena, činila částku 31 310 000 Kč.

13. Ze znaleckého posudku č. , č. účtu, ze dne 26.9.2023 znalce , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , , tituly za jménem, , , tituly před jménem, soud zjistil, že obvyklá výše zprostředkovatelské provize při zprostředkování nákupu nemovitosti leží v intervalu 3 – 5 % se střední hodnotou , hodnota, %. Zprostředkovatelská provize je v zásadě identická bez ohledu na to, zda se jedná o převod nemovitosti prostřednictvím prodeje 100 % podílu v právnické osobě, která vlastní pouze předmětnou nemovitost, či o přímý prodej nemovitosti. Znalec vycházel ze vlastní zkušenosti, kdy působil v minulosti jako zprostředkovatel prodeje nemovitostí, dále z rozhovoru s relativními makléři, a dále ze sdělení realitních kanceláři k výši provize, jak jsou uvedena na str. 14 posudku. Z tabulky 1: Sazebník obvyklých úhrad za služby RK na str. 25 tohoto posudku soud zjistil, že obvyklá provize se různí i podle hodnoty zprostředkovávaného prodeje, a to nepřímou úměrou, tedy čím vyšší hodnota předmětu prodeje, tím procentuálně nižší provize – v případě předmětů prodeje nad 20 milionů Kč bývá obvyklá provize ve výši 3 %.

14. Z výslechu znalce , tituly před jménem, , jméno FO, soud zjistil, že zprostředkování nákupu i prodeje podílu v korporaci je od DPH osvobozeno. Znalec dále uvedl, že provize se vyplácí z realizované kupní ceny. Obvykle se to děje v praxi tak, že se před prodejem společnost očistí od a prodává se již čistá společnost. Pokud ale toto neproběhne, tak se platí provize pouze s kupní ceny, která je skutečně vyplácena prodávající straně. Dále znalec uvedl, že pokud je dohodnuta hodnota transakce na 45 000 000 Kč a v průběhu transakce se zjistí, že společnost má dluh 12 000 000 Kč, tak to nemá vliv na hodnotu transakce, která je stále 45 000 000 Kč. Znalec uvedl, že je rozdíl, zda se v případě, že se k předmětu převodu váže dluh, jedná o situaci, kdy se dluh vypořádá v rámci transakce, či zda kupující závazek převezme a splácí jej v budoucnu a o tento závazek je snížena hodnota transakce. V prvním případě bude provize počítána z celé částky (nesnížené o dluh), v druhém případě se bude počítat provize pouze z částky snížené o dluh.

15. Z dalších v řízení provedených důkazů soud již nezjistil žádné podstatné skutečnosti pro rozhodující skutková zjištění ani pro právní hodnocení věci, a proto je dále nehodnotil.

16. Právní zástupce žalovaného ještě navrhoval doplnit dokazování o účastnický výslech žalovaného a svědecký výslech pana , Anonymizováno, , kteří by měli být vyslechnuti k vyvrácení žalobního tvrzení o tom, že zprostředkovatelská smlouva byla uzavřena, dále k prokázání toho, jak došlo ke kontaktu mezi žalobcem, žalovaným a společností , Anonymizováno, .

17. Soud tyto důkazní návrhy pro nadbytečnost zamítl, neboť jak vyplývá ze závazného právního názoru odvolacího soudu, v řízení bylo prokázáno jednání žalobkyně, které lze jednoznačně považovat za obstarání příležitosti žalovanému k uzavření kupní smlouvy na obchodní podíl ve společnosti , Anonymizováno, , přičemž takové obstarání příležitosti je postačující pro vznik nároku na provizi. Je tak již dále nadbytečné se zabývat tím, jak proběhl kontakt mezi žalobkyní, žalovaným a společností , Anonymizováno, .

18. Soud zhodnotil v řízení provedené důkazy v souladu s ust. § 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu a dospěl ke zjištění následujícího skutkového stavu:

19. Žalobkyně vyvíjela činnost směřující k uzavření kupní smlouvy s žalovaným, jejímž předmětem byl prodej obchodního podílu ve společnosti , právnická osoba, . Žalovaný měl zájem koupil předmětný podíl za částku 45 000 000 Kč. Žalovaný předmětný podíl ve společnosti , právnická osoba, . představující 100 % účast v této společnosti koupil za částku 5 931 632,50 Kč, dále na něj v souvislosti s převodem podílů byly postoupeny pohledávky společníků vůči společnosti , právnická osoba, ., přičemž za tyto pohledávky se žalovaný zavázal uhradit částku 25 378 367,50 Kč. Společnost , právnická osoba, . měla ke dni uzavření smlouvy o převodu podílu mezi tehdejšími společníky a žalovaným dluh vůči společnosti , Anonymizováno, ve výši 11 206 242 Kč. Obvyklý provize za zprostředkování nákupu nemovité věci se dlouhodobě pohybuje v rozmezí 3 – 5 %, se střední hodnotou , právnická osoba, případě běžných transakcí je výše provize stejná i pro nákup podílu v obchodní společnosti, která vlastní pouze předmětnou nemovitost. V takovém případě zprostředkování nepodléhá DPH.

20. Po právním zhodnocení prokázaného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba je zčásti důvodná.

21. Podle ust. § 2445 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku („o.z.“), smlouvou o zprostředkování se zprostředkovatel zavazuje, že zájemci zprostředkuje uzavření určité smlouvy s třetí osobou, a zájemce se zavazuje zaplatit zprostředkovateli provizi. Podle druhého odstavce téhož ustanovení, je-li již při uzavření smlouvy, kterou se jedna strana zaváže obstarat druhé straně příležitost k uzavření smlouvy s třetí osobou, z okolností zřejmé, že za obstarání bude požadována odměna, má se za to, že byla uzavřena smlouva o zprostředkování.

22. Podle ust. § 2447 odst. 2 o.z., bylo-li ujednáno, že zprostředkovatel pro zájemce obstará příležitost uzavřít s třetí osobou smlouvu s určitým obsahem, je provize splatná již obstaráním příležitosti.

23. V řízení bylo poté, co byl rozsudek zdejšího soudu ze dne 1.12.2020, č.j. 33C 6/2019-104 zrušen odvolacím soudem, doplněno dokazování smlouvu o převodu podílu ze dne 10.4.2018. Z té bylo zjištěno, že žalovaný jmenovaného dne uzavřel s tehdejšími společníky společnosti , právnická osoba, . smlouvu o převodu podílu, na základě které nabyl podíl ve výši 100 % v této společnosti. Současně smlouvou odkoupil pohledávky tehdejších společníků za společností. Společnost , právnická osoba, . měla ke dni uzavření smlouvy dluh vůči , právnická osoba, ve výši 11 206 242 Kč. Za podíly a pohledávky společníků žalovaný uhradil převodcům celkem 31 310 000 Kč. Soud tak má po takto doplněném dokazování za to, že žalobkyně své povinnosti ze zprostředkovatelské smlouvy splnila, neboť žalovaný skutečně ke dni 10.4.2018 nabyl podíl ve společnosti , právnická osoba, . představující 100 % účast v této společnosti, přičemž společnost , Anonymizováno, vlastnila pouze dům č.p. , Anonymizováno, na pozemku parc. č. , hodnota, , v k.ú. , adresa, , obec , adresa, . Rovněž cena za koupi podílu, respektive cena transakce, nepřekročila částku, za kterou byl žalovaný ochoten podíl (potažmo dům, neboť šlo o prodej formou , Anonymizováno, , kdy společnost , právnická osoba, . byla založena pouze za účelem nabytí domu č.p. , Anonymizováno, na pozemku parc. č. , hodnota, , v k.ú. , adresa, , obec , Anonymizováno, , jiný účel neměla). Žalovaný skutečně vyplatil společníkům částku 31 310 000 Kč a současně fakticky převzal dluh ve výši 11 206 242 Kč vůči bance. Celková hodnota transakce tak odpovídá částce 42 516 242 Kč. Jiný způsob výpočtu by dle názoru soudu nebyl správný, neboť převzetí úvěru mělo nepochybně vliv na cenu, kterou žalovaný skutečně převodcům za podíly vyplatil. To ostatně vyplývá i z e-mailu pana , jméno FO, ze dne 24. 11. 2017, ze kterého vyplývá, že opětovně mají s žalovaným zájem o nemovitost a nabízejí částku 45 000 000 Kč. Žalovaní tak nabízenou cenu zvýšili z 36 na 45 milionů Kč. Pokud pak znalec uvedl, že v případě prodeje podílů ve společnosti se obvykle provede před realizací transakce očištění od dluhů a od peněz a prodává se tzv. čistá společnost, má soud za to, že v případě, kdy k tomuto očištění nedošlo, nelze pro účely výpočtu zprostředkovatelské provize závazek vůči bance od hodnoty transakce odečíst, a to již proto, že z komunikace mezi účastníky, případně žalobkyní a panem , jméno FO, vyplývá, že částka, za kterou mohla být transakce realizována, musela být vyšší než 36 000 000 Kč, za kterou převodci nebyli ochotni převod realizovat. Pokud pak byla realizovaná hodnota transakce 42 516 242 Kč, tedy méně než žalovaným nabízených 45 000 000 Kč, lze z toho jednoznačně uzavřít, že smlouva o převodu podílu ze dne 10.4.2018 odpovídá zprostředkovávané smlouvě, neboť tato nižší cena byla výhodná zejména pro žalovaného. Žalovaný tak uzavřel smlouvu, jejíž uzavření bylo předmětem zprostředkování dle zprostředkovatelské smlouvy. Žalobkyni tedy vzniklo právo na provizi ve smyslu ust. § 2447 odst. 2 o. z. Pokud jde o výši provize, nepodařilo se žalobkyni prokázat její dohodnutou výši. Soud proto vycházel ze znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, , ze kterého vyplývá obvyklá výše provize za zprostředkování nákupu nemovitostí (jakož i SPV, pokud společnost vlastní pouze předmětnou nemovitost a nevyvíjí jinou činnost než správu této nemovitosti) se pohybuje v rozmezí 3 – 5 %. Soud se přiklonil k provizi ve výši 3 %, neboť jak vyplývá z tabulky 1: Sazebník obvyklých úhrad za služby RK na str. 25 tohoto, obvyklá provize se různí i podle hodnoty zprostředkovávaného prodeje, a to nepřímou úměrou, tedy čím vyšší hodnota předmětu prodeje, tím procentuálně nižší provize – v případě předmětů prodeje nad 20 milionů Kč bývá obvyklá provize ve výši 3 %. Současně soud přihlédl k tomu, že rozsah činnosti žalobkyně při zprostředkování byl spíše nižší, v řízení nevyplynula žádná skutečnost, která by odůvodňovala v tomto konkrétním případě přiklonit se k vyšší procentní sazbě provize v rozmezí 3 – 5 %. Pokud jde o částku, ze které soud provizi počítal, vycházel z hodnoty transakce 42 516 242 Kč, jak je odůvodněno výše, přičemž vycházel i z výslechu znalce, který uvedl, že obvykle se provize počítá z realizované hodnoty transakce. O DPH soud provizi nenavyšoval, neboť dle sdělení znalce zprostředkování prodeje i nákupu podílu v korporaci DPH nepodléhá. Provize, na kterou vznikl žalobkyni nárok, tak činí přiznaných 1 275 487,26 Kč, a to spolu se zákonným úrokem z prodlení dle ust. § 1970 o.z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a to od 11.4.2018 (výrok I.), neboť dle ust. § 2447 odst. 2 o.z. byla provize splatná již obstaráním příležitosti, tedy nejpozději k 10.4.2018, kdy byla uzavřena smlouva o převodu podílu. Ve zbylém rozsahu soud žalobu jako nedůvodnou zamítl, a to v částce 358 012,74 Kč s příslušenstvím.

24. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že procesně úspěšnější žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení v rozsahu 56%, neboť žalobkyně byla procesně úspěšná v rozsahu 78 % a žalovaný v rozsahu 22 %. Náklady řízení žalobkyně jsou tvořeny soudním poplatkem za žalobu ve výši 81675 Kč, soudním poplatkem za odvolání ve výši 81675 Kč a za návrh na vydání předběžného opatření ve výši 1000 Kč. a nákladů jeho právního zastoupení. Ty soud přiznal žalobkyni dle ust. § 7 bodu 6 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve výši 14 860 Kč za jeden úkon právní služby, a to za celkem 24 právní služby dle ust. § 11 odst. 1 písm. a), d), g) a k) advokátního tarifu (převzetí a příprava právního zastoupení, předžalobní výzva, sepis žaloby, sepis repliky ze dne 18.6.2019, účast při jednání dne 27.6.2019, sepis vyjádření ze dne 30.10.2019, účast při jednání dne 19.12.2019, 23.1.2020, 5.3.2020, sepis vyjádření ze dne 30.11.2020, účast při jednání dne 1.12.2020, sepis odvolání ze dne 4.1.2021, sepis vyjádření ze dne 2.7.2021, účast při jednání soudu dne 27.7.2021, účast při jednání dne 14.9.2023, sepis vyjádření ze dne 30.9.2021, ze dne 6.10.2021, účast při jednání dne 24.5.2022, sepis vyjádření ze dne 15.6.2022, ze dne 29.9.2022 a 31.10.2022, účast při jednání dne 24.11.2022, účast při jednání dne 7.3.2024 a 14.3.2024) a dále odměnu v poloviční výši 7430 Kč dle ust. § 11 odst. 2 písm. b) advokátního tarifu, za dva úkony právní služby, a to sepis návrhu na předběžné opatření po podání žaloby a vyjádření k odvolání proti předběžnému opatření ze dne 25.8.2021. Odměna advokáta žalobkyně tak činí 371 500 Kč. Současně soud přiznal žalobkyni náhradu hotových výdajů advokáta v paušální výši 300 Kč spojenou s celkem 26 úkony právní služby, jak jsou specifikovány výše, celkem ve výši 7 800 Kč. Odměnu a náhradu hotových výdajů soud povýšil o DPH ve výši 21 %, neboť právní zástupce žalobkyně je plátcem této daně. DPH činí 79 653 Kč. Celkové náklady řízení žalobkyně činí 623 303 Kč, přičemž soud žalobkyni přiznal náhradu 56 % jejích nákladů, tedy částku 349 049,68 Kč.

25. O náhradě nákladů státu rozhodl soud dle ust. § 148 odst. 1 o.s.ř., kdy náklady státu jsou činí celkem 33 126,15 Kč (náklady znaleckého posudku ve výši 29 282 Kč a náklady spojené s výslechem znalce ve výši 3844,15 Kč), přičemž soud je rozdělil mezi účastníky dle jejich procesního neúspěchu. Žalobkyně tak je povinna nahradit státu 22 % nákladů, které platil, tedy částku 7 287,75 Kč. Žalobkyně v průběhu řízení zaplatila zálohu na náklady znaleckého posudku ve výši 7000 Kč a zbývá tak nyní doplatit částku 287,75 Kč. Žalovaný je povinen státu nahradit 78 % nákladů, které platil, tedy částku 25 838,397 Kč.