4 C 110/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl samosoudkyní Mgr. Terezou Vaňkátovou ve věci žalobců: a) celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa žalobce b) celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa žalobkyně oba zastoupeni advokátem anonymizováno jméno příjmení se sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem údaje o zástupci pro určení vlastnictví

I. Určuje se, že žalobci jsou vlastníky části pozemku parcelní [číslo] v k.ú. [část obce], obec Praha, která je na geometrickém plánu [číslo] [rok], ze dne 5.10.2021, vyhotoveném [anonymizováno] [jméno] [příjmení], ověřeném úředně oprávněným zeměměřickým inženýrem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] pod [číslo] [rok] a odsouhlaseném Katastrálním úřadem pro hlavní město Prahu dne 8.10.2021, označená parcelním [číslo] o výměře 12 m².

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobcům náhradu nákladů řízení v částce 52 916 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobců.

1. Žalobou ze dne 4.4.2022 se žalobci domáhají určení vlastnictví k části nemovitosti. Žalobu odůvodnili tak, že žalobci jsou manželé, kteří jsou na základě kupní smlouvy ze dne 17.12.1981 a kupní smlouvy ze dne 30.11.1995 vlastníky pozemku parc. [číslo] jehož součástí je stavba rodinného domu [adresa], dále pozemků parc. [číslo] vše v k.ú. [část obce], obec Praha. Žalovaná má ve svém výlučném vlastnictví od 9.1.2019 na základě provedené dražby pozemek parc. [číslo] v k.ú. [část obce], obec Praha. V roce 2019 adresovala žalovaná dopis žalobcům s názvem„ Písemná nabídka na rozšíření Vašeho pozemku“, která je dle svého obsahu výzvou k uzavření kupní smlouvy na část pozemku parc. [číslo] v k.ú. [část obce], obec Praha („ sporná část pozemku“), na které je plot zřízený právními předchůdci žalobců, a to minimálně od roku 1981. Teprve na základě této výzvy se žalobci dozvěděli, že užívají spornou část pozemku ve vlastnictví žalované. Následně tak žalobci nechali vyhotovit geometrický plán, na základě kterého zjistili, že sporná část pozemku užívaná žalobci má plochu 12 m2. Žalobci koupili nemovité věci od právních předchůdců ve faktickém stavu, který byl ohraničen stávajícím oplocením či obvodovými zdmi objektů, přičemž ani právním předchůdcům žalobců nebyl znám jakýkoli požadavek třetí strany na spornou část pozemku. Žalobci tvrdí, že až do dopisu žalované z roku 2019 nebyl žádnou třetí stranou vznesen jakýkoli požadavek nebo vnesena jakákoli pochybnost o výměře oploceného pozemku žalobců. Žalobci tak mají za to, že nabyli vlastnické právo ke sporné části pozemku, a to na základě mimořádného vydržení, jehož podmínky splnili, a to ke dni 1.1.2019, tedy 6 dnů před konáním dražby (7.1.2019), na základě které nabyla žalovaná vlastnické právo k pozemku parc. [číslo] v k.ú. [část obce], obec Praha.

2. Žalovaná žalobní nárok neuznala ani zčásti a navrhla zamítnutí žaloby. Má za to, že vlastníkem sporné části pozemku je žalovaná, neboť žalobci tuto částku pozemku nevydrželi z důvodu absence jejich dobré víry, avšak i kdyby vydrželi, je třeba vzít v potaz způsob nabytí vlastnického právo k pozemku parc. [číslo] v k.ú. [část obce], obec Praha, ze strany žalované. Žalovaná totiž nabyla uvedený pozemek ve veřejné dobrovolné dražbě, přičemž předmětem dražby byl pozemek parc. [číslo] o výměře 1851 m2 v k.ú. [část obce], obec Praha. V případě nabytí vlastnického práva na základě veřejné dražby jde o originární způsob nabytí vlastnického práva, kdy předchozí případné vydržení vlastnického práva ze strany žalobců, jak ho tvrdí v žalobě, je zcela nerozhodné. Žalovaná vydražila pozemek od právního předchůdce, kterému dle katastru nemovitostí svědčilo vlastnické právo v celé šíři, včetně sporné části pozemku. Žalovaná rovněž sporuje žalobní tvrzení o tom, že žalobci koupili pozemek již s oplocením. Pokud jde o žalobní tvrzení o tom, že připlocení sporné části pozemku k zahradě žalobců nikdo až do roku 2019 nerozporoval, považuje žalovaná za zavádějící, neboť právním předchůdcem žalované byl stát, od kterého nelze očekávat, že bude své vlastnické právo střežit stejně jako soukromý subjekt. [obec] víra žalobců je pak dle názoru žalovaná vyvrácena zejména stavem zapsaným v katastru nemovitostí, ze kterého je na první pohled zjevné, že žalobci neužívají svou část pozemku a dále tím, že se o probíhající veřejné dražbě mohli dozvědět tak, že dražební vyhlášky byly veřejně přístupné na draženém objektu a mohli tedy zjistit, že se jimi užívaná sporná část pozemku draží.

3. Žalobci ve své replice uvedli, že jak žalobci, tak žalovaná nabyli vlastnické právo originárním způsobem, co do právní síly jde tak o shodné nabývací tituly. Žalobci nerozporují vlastnictví žalované ohledně pozemku parc. [číslo] v k.ú. [část obce], obec Praha, rozporují pouze vlastnictví žalované v části 12 m2. Dle žalobců je nadto třeba přihlédnout k tomu, že výměra výše uvedeného pozemku je 1425 m2, tedy sporná část pozemku představuje méně než 1 %. Následným podáním pak žalobci změnili tvrzení v tom směru, že žalobci nabyli vlastnické právo ke sporné části pozemku na základě mimořádného vydržení časově až po konání veřejné dobrovolné dražby, kterou nabyla žalovaná vlastnické právo k pozemku parc. [číslo] v k.ú. [část obce], obec Praha. Datum 7.1.2019 byl totiž den, kdy bylo vydáno dražebníkem písemné potvrzení o nabytí vlastnictví a je tak zřejmé, že usnesení o příklepu, jehož datum je rozhodné pro nabytí vlastnického práva, bylo vydáno dříve. Pokud pak bude prokázáno, že žalobci nabyli vlastnické právo ke sporné části pozemku na základě vydržení později než žalovaná nabyla pozemek parc. [číslo] v k.ú. [část obce], obec Praha, je procesní obrana žalované zcela irelevantní.

4. Žalovaná ve své duplice uvedla, že žalobci, i kdyby vlastnické právo ke sporné části pozemku vydrželi, což žalovaná sporuje, stalo by se tak ještě za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku účinného do 31.12.2013, neboť není na žalobcích, aby si vybírali, dle jakého právního ustanovení vlastnické právo vydržel, a je tak zřejmé, že nemohli vydržet až po konání veřejné dražby, ale naopak před tím, konkrétně v roce 2005. Žalovaná nadále zpochybňuje dobrou víru na straně žalobců, neboť obvyklá opatrnost zahrnuje rovněž požadavek na kontrolu stavu zapsaného v katastru nemovitostí, neboť v současných podmínkách jde o úkon zcela banální trvající cca 30 vteřin. Pokud tak žalobci neučinili, nelze je chránit a zvýhodnit je oproti žalované. Nadto sporná část pozemku představuje 11 % pozemků ve vlastnictví žalobců a nejde tak o zanedbatelnou část, kterou si žalobci přisvojili.

5. Soud zjistil následující skutečnosti:

6. Z výpisu z katastru nemovitostí ze dne 31.3.2022 soud zjistil, že žalobci jsou vlastníky pozemků parc. [číslo] (271 m2), [číslo] (192 m2), [číslo] (8 m2), [číslo] (107 m2) a [číslo] (394 m2) v k.ú. [část obce], obec Praha, a to na základě smlouvy o převodu nemovitosti [anonymizována dvě slova] [rok] a kupní smlouvy [anonymizováno] [číslo] [rok].

7. Z výpisu z katastru nemovitostí ze dne 31.3.2022 soud zjistil, že žalovaná je vlastnicí pozemku parc. [číslo] v k.ú. [část obce], obec Praha, a to na základě potvrzení o nabytí vlastnictví předmětu dražby ze dne 7.1.2019. Právní účinky zápisu k okamžiku 9.1.2019.

8. Z notářského zápisu ze dne 17.12.1981 č. [spisová značka], [spisová značka], soud zjistil, že tímto notářským zápisem byla sepsána kupní smlouva mezi panem [jméno] [příjmení] jako prodávajícím a žalobci jako kupujícími, kdy předmětem kupní smlouvy byl spoluvlastnický podíl o velikosti ½ na rodinném domě [adresa] v k.ú. [část obce], obec Praha a spoluvlastnický podíl o velikosti ½ na pozemcích parc. [číslo] v k.ú. [část obce], obec Praha.

9. Z Kupní smlouvy ze dne 30.11.1995 uzavřené mezi panem [příjmení] [jméno] [příjmení] jako prodávajícím a žalobci jako kupujícími soud zjistil, že žalobci touto smlouvou koupili spoluvlastnický podíl o velikosti ½ na rodinném domě na adrese [ulice a číslo] a spoluvlastnický podíl o velikosti ½ na pozemku parc. [číslo] o výměře 277 m2 a ½ zahrady parc. [číslo] o výměře 699 m2 a parc. [číslo] o výměře 11 m2.

10. Z protokolu o vytyčení hranice pozemku ze dne 16.10.2019 vyhotoveného [anonymizováno] [jméno] [příjmení] soud zjistil, že [anonymizováno] [příjmení] tohoto dne vytyčil hranice pozemku parc. [číslo] v k.ú. [část obce], obec Praha a pozemku žalobců a dalších sousedních pozemků. Z této listiny je patrno, že hranice pozemku žalobců a sousedních pozemků vede v jedné linii, avšak existující plot je„ předsunut“ na pozemek parc. [číslo] v k.ú. [část obce], obec Praha.

11. Z geometrického plánu pro rozdělení pozemku ze dne 5.10.2021 vyhotoveného [anonymizováno] [jméno] [příjmení] soud zjistil, že část pozemku parc. [číslo] v k.ú. [část obce] o výměře 12 m2, která je připlocena k pozemku parc. [číslo] v k.ú. [část obce], obec Praha, ve vlastnictví žalobců, je geometrickým plánem nově označena jako parc. [číslo] přičemž Katastrální úřad pro hlavní město Prahu dne 8.10.2021 udělil souhlas s očíslováním parcel.

12. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení], která žije v domě sousedícím s žalobci asi ob 4 domy, soud zjistil, že žalovanou nezná svědkyni vůbec, žalobce pouze povrchně. Svědkyně chodila do domu, ve kterém nyní žije, od roku 1998 za nemocným otcem, který v roce 2000 zemřel. Pokud je svědkyni známo, ploty jsou původní, jde o staré ošuntělé ploty a hranice se od té doby, co do domu docházela, nikterak nehýbalo. Svědkyni není známo, zda žalobce v minulosti někdo upozorňoval na to, že plot je postaven na cizím pozemku. Svědkyni asi před 10 lety přišel dopis z magistrátu, ve kterém byla upozorněna na to, že má připlocenu část cizího pozemku, na což svědkyně reagovala tak, že plot nestavěla a není jí tak o tom ničeho známo. Magistrát na to již nikterak nereagoval. Dopisy z magistrátu jí přišly celkem 3, na poslední, který jí přišel asi před rokem a půl již magistrát nijak nereagoval. Svědkyni je známo, že obdobný dopis obdržel ještě pan [příjmení], se kterým věc řešila. Zda dopis obdrželi i další sousedé, jí známo není. Po předestření fotografií vlnitého plotu svědkyně vypověděla, že na pozemku žalobců nebyla, nicméně je jí známo, že tento typ plotu je na hranicích sousedních pozemků postaven a navazuje i k dalším domům, jde o souvislou hranici mezi dalšími nemovitostmi.

13. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení], souseda žalobců ob čtyři domy, soud zjistil, že žalobce zná svědek od vidění, žalovanou nezná vůbec. Pokud jde o vlnité ploty, jsou původní, nikdy se jejich poloha neměnila, dle svědka ploty stavěla výstavba sídlišť v roce 1989. Původně na stejném místě bylo pletivo, ale v roce 1989 se pletivo vyměnilo za vlnitý plech a s ohledem na to, že ploty všech sousedů jsou v jedné linii, je vyloučeno, aby se s hranicí jakkoli hýbalo. Svědkovi je známo, že sousedovi, panu [příjmení] byl doručen dopis z Magistrátu ohledně připlocení části pozemku, avšak neví, co bylo jeho obsahem. Rovněž jeho otci, který vlastní pozemek v dané lokalitě nějaký dopis z magistrátu byl doručen, ale svědek o tom neví nic bližšího. Pokud jde o veřejnou dražbu, svědek si nevšiml jakéhokoli upozornění na konající se dražbu. Po předestření fotografií vlnitého plotu svědek uvedl, že jde o předmětný plot, přičemž v této podobě plot stojí od roku 1989. Svědku není známo, zda žalobcům byl rovněž doručen dopis z Magistrátu.

14. Ze svědeckého výslechu [jméno] [příjmení] soud zjistil, že jde o souseda žalobců a s žalovanou vede u zdejšího soudu obdobný spor jako žalobci. Svědek žije v předmětné lokalitě od narození. Svědek dále vypověděl, že žalovaná vyzvala v březnu 2019 svědka dopisem k rozšíření jeho pozemku, přičemž z tohoto dopisu se svědek poprvé dozvěděl, že má připloceno více než vlastní. Pokud jde o plot, ten je souvislý, v jedné linii a u všech sousedů je plot stále na stejné hranici, došlo pouze ke změně charakteru plotu, kdy se v 90. letech z pletiva staly plechy a původní pletivo zde bylo zřejmě již při výstavbě. Svědek dále uvedl, že on sám vystavěl namísto plechu cihlovou zeď, v případě žalobců je na hranici pozemků stále plech. Svědek se dozvěděl letos v létě, že [anonymizováno] byl doručen dopis z Magistrátu.

15. Ze svědecké výpovědi [jméno] [příjmení] soud zjistil, že v daném místě bydlí o narození, přes předmětné pozemky chodila do školky. Žalobce zná jako sousedy, jde o třetí dům pod jejím domem. Svědkyně uvedla, že linie plotu je stále stejná, změnil se pouze charakter plotu z pletiva na plechový plot, což se stalo z důvodu výstavby sídliště, tedy z důvodu odstínění. První zpráva o tom, že vlastníci domů mají připlocen cizí pozemek, přišla v roce 2019 od žalované. Svědkyni je dále známo, že někteří sousedé obdrželi v minulosti dopis od Magistrátu ohledně připlocení části pozemku, to se však svědkyně dozvěděla až nyní, tedy až po roce 2019, když se začaly otevírat otázky nesouladného stavu. Svědkyně si nevšimla na pozemku ve vlastnictví žalované jakéhokoli oznámení konání dražby. První kontakt s žalovanou proběhl až v roce 2019.

16. Z výslechu svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] soud nezjistil žádné podstatné skutečnosti.

17. Z výslechu svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] soud zjistil, že byl likvidátorem státního statku, od poloviny roku 2016 do 22.4.2022, přičemž svědek žalobce nezná vůbec a pokud jde o žalovanou, je mu známo, že se účastnila dražby některých pozemků ve vlastnictví státního statku. Svědek si není vědom jakékoli nesrovnalosti ohledně hranic pozemků ani toho, že by kdokoli zasílal jakoukoli výzvu ohledně připlocení sporné části pozemku. Svědek dále uvedl, že v archivu státního statku by se dala dohledat veškerá dokumentace ke všem pozemkům, které spravoval státní statek, nicméně svědkovi skutečně žádná nesrovnalost ohledně hranic předmětného pozemku známa není. Pokud jde o informace o dražbě, k tomu svědek vypověděl, že informace se zveřejňovaly na webových stránkách dražebníka, na úřední desce příslušného úřadu a rovněž na stránkách státního statku, nikoli však fyzicky na plot daného pozemku, která se dražil. Vždy se rovněž stanovily dva termíny prohlídek ještě před konáním dražby pro případné zájemce.

18. Z dražební vyhlášky [anonymizováno] [číslo] ze dne 3.12.2018 soud zjistil, že [právnická osoba] [obec] spol. s.r.o. jako dražebníkem byla tohoto dne vyhlášena veřejná dražba dobrovolná opakovaná, přičemž dražba se měla konat dne 13.12.2018 a jejím předmětem byl pozemek parc. [číslo] o výměře 1851 m2 v k.ú. [část obce], obec Praha.

19. Z protokolu o provedené veřejné dražbě dobrovolné opakované č. [anonymizováno] [číslo], vyhotovený dle § 27 zákona č. 26/2000 Sb. ze dne 13.12.2018 soud zjistil, že se dne 13.12.2018 konala veřejná dobrovolná dražba, jejímž předmětem byl pozemek parc. [číslo] o výměře 1851 m2 v k.ú. [část obce], obec Praha. Vydražitelem se stala žalovaná.

20. Z potvrzení o nabytí vlastnictví ze dne 7.1.2019 soud zjistil, že tímto potvrzením dražebník potvrdil, že vydražitel (žalovaná) uhradil cenu dosaženou vydražením ve výši 280 000 Kč. Podpis jednatele dražebníka, [jméno] [příjmení], byl úředně ověřen 9.1.2019.

21. Z dopisu Mgr. [jméno] [příjmení], současného likvidátora státního statku, ze dne 11.11.2022, soud zjistil, že za dobu jeho přítomnosti ve státní podniku nebyly řešeny žádné aktivity ohledně sporné hranice pozemku parc. [číslo] v k.ú. [část obce].

22. Z dopisu společnosti [právnická osoba], archivu státního statku hl. m. [obec], ze dne 22.11.2022, soud zjistil, že byla prověřena uložená korespondence od roku 2013, přičemž nebyl nalezen žádný dokument, který by osvědčoval písemný kontakt mezi [anonymizována tři slova] [obec] a žalobci.

23. Z dopisu [stát. instituce] ze dne 22.11.2022 soud zjistil, že žalobcům nebyl v minulosti ze strany Magistrátu zaslán dopisem, jehož obsahem by byla výzva týkající se neoprávněného užívání pozemku.

24. Ze kopie srovnávací ortofotomapy z let 1996 a 2021 soud zjistil, že předmětný plot byl v těchto letech na stejném místě.

25. Ze svazku fotografií soud zjistil, že na fotografiích je vlnitý plechový plot, přičemž z fotografií je patrné, že plot vede v jedné linii přes několik sousedních pozemků. Na jedné z fotografií je patrné, že vlnitý plech překrývá staré pletivo.

26. Z dalších v řízení provedených důkazů soud již nezjistil žádné podstatné skutečnosti pro rozhodující skutková zjištění ani pro právní hodnocení věci, a proto je dále nehodnotil.

27. Soud zhodnotil v řízení provedené důkazy v souladu s ust. § 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu a dospěl ke zjištění následujícího skutkového stavu:

28. Žalobci se stali na základě kupní smlouvy ze dne 17.12.1981 vlastníky spoluvlastnického podílu o velikosti ½ na spoluvlastnický podíl o velikosti ½ na rodinném domě [adresa] v k.ú. [část obce], obec Praha a na pozemcích parc. [číslo] v k.ú. [část obce], obec Praha. Na základě kupní smlouvy ze dne 30.11.1995 pak nabyli žalobci spoluvlastnický podíl o velikosti ½ na rodinném domě na adrese [adresa], parc. [číslo] o výměře 192 m2, [číslo] o výměře 8 m2, [číslo] o výměře 107 m2 a [číslo] o výměře 394 m2, do katastru nemovitostí. Pozemek parc. [číslo] v k.ú. [část obce] z jedné strany sousedí s pozemkem parc. [číslo] v k.ú. [část obce], obec Praha ve vlastnictví žalované. Žalovaná tento pozemek nabyla ve veřejné dobrovolné dražbě konané dne 13.12.2018. Oba jmenované pozemky odděluje plechový vlnitý plot, který tvoří souvislou hranici mezi dalšími pozemky v jedné linii. Plechový vlnitý plot byl postaven v roce 1989, přičemž nahradil staré pletivo, které na stejném místě ohraničovalo pozemky od výstavby rodinných domů. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že plechový vlnitý plot je postaven na pozemku parc. [číslo] v k.ú. [část obce], obec Praha, přičemž jím došlo k připlocení 12 m2 jmenovaného pozemku k zahradě žalobců (parc. [číslo] v k.ú. [část obce], obec Praha). Žalobci byli poprvé informováni o tom, že užívají spornou část pozemku, ke které jim nesvědčí vlastnické právo dle katastru nemovitostí až v roce 2019, a to na základě dopisu žalované poté, co se stala vlastnicí pozemku parc. [číslo].

29. Po právním zhodnocení prokázaného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.

30. Podle ust. § 134 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění platném do 31.12.2013, oprávněný držitel se stává vlastníkem věci, má-li ji nepřetržitě v držbě po dobu tří let, jde-li o movitost, a po dobu deseti let, jde-li o nemovitost.

31. Podle § 30 odst. 1 zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, uhradil-li vydražitel cenu dosaženou vydražením ve stanovené lhůtě, přechází na něj vlastnictví předmětu dražby k okamžiku udělení příklepu.

32. Podle § 1095 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku („ OZ“), uplyne-li doba dvojnásobně dlouhá, než jaké by bylo jinak zapotřebí, vydrží držitel vlastnické právo, i když neprokáže právní důvod, na kterém se jeho držba zakládá. To neplatí, pokud se mu prokáže nepoctivý úmysl.

33. Podle ust. § 3066 OZ, do doby stanovené v § 1095 se započte i doba, po kterou měl držitel, popřípadě jeho právní předchůdce, věc nepřetržitě v držbě přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; tato doba však neskončí dříve než uplynutím dvou let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jde-li o věc movitou, a pěti let, jde-li o věc nemovitou.

34. V dané věci bylo prokázáno, že žalobci užívají rodinný dům se zahradou včetně sporné části pozemku minimálně od roku 1995, tedy minimálně 27 let. Současně nebyla v řízení prokázána jakákoli skutečnost, která byla nasvědčovala jejich nepoctivému úmyslu ve smyslu ust. § 1095 věty druhé OZ. Soud tak má za to, že žalobci splnili veškeré předpoklady pro mimořádné vydržení sporné části pozemku označené v geometrickém plánu Ing. [příjmení] ze dne 5.10.2021 jako parc. [číslo] o rozloze 12 m2, v k.ú. [část obce], obec Praha, a v souladu s ust. § 3066 OZ se stali jejími vlastníky ke dni 1.1.2019, tedy po uplynutí pěti let od účinnosti OZ. Žalovaná na svoji obranu uvedla, že žalobci jednak nebyli v dobré víře, že jsou vlastníky sporné části pozemku, neboť náhledem do katastru nemovitostí mohli snadno zjistit výměru svých pozemků a že užívají spornou část pozemků, která jim nenáleží, a tedy nemohlo u nich dojít k vydržení. Dále namítla, že předchozí případné vydržení žalobců je právně irelevantní, neboť žalovaná nabyla pozemek parc. [číslo] v k.ú. [část obce], obec Praha, ve veřejné dražbě, tedy originárně. Po změně tvrzení žalobců, že k mimořádnému vydržení žalobců došlo až poté, co žalovaná příklepem ve veřejné dražbě nabyla pozemek parc. [číslo] v k.ú. [část obce], obec Praha, žalovaná namítla, že pokud byla u žalobců dána dobrá víra, pak žalobci vydrželi na základě řádného vydržení dle zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, a to již v roce 2005, a je tak vyloučeno, aby následně u nich došlo ještě k mimořádnému vydržení.

35. Soud sice má za to, že žalobci splnili veškeré podmínky pro řádné vydržení ve smyslu ust. § 134 odst. 1 občanského zákoníku (zákona č. 40/1964 Sb.), tato skutečnost však dle názoru soudu nevylučuje, aby se později stali vlastníky sporné části pozemku na základě mimořádného vydržení ve smyslu ust. § 1095 ve spojení s ust. § 3066 OZ, a to poté, co své vlastnické právo ztratili v důsledku veřejné dražby. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že sporná část pozemku o rozloze 12 m2 nebyla předmětem kupních smluv z let 1981 a 1995 a tedy žalobci ji na základě těchto kupních smluv nenabyli. Žalobci se však spolu s koupenými nemovitostmi chopili držby i sporné části pozemku, přičemž soud má po provedeném dokazování za to, že tak učinili v omluvitelném omylu. Ze svědeckých výslechů bylo jednoznačně zjištěno, že plechový plot oddělující zahradu žalobců od sousedního pozemku parc. [číslo] v k.ú. [část obce], obec Praha, byl vybudován již v roce 1989 a nadto pouze nahradil starý pletivový plot, který byl ve shodném místě vybudován již při výstavbě rodinných domů. Tato skutečnost rovněž vyplývá z předložených fotografií, na kterých je původní pletivo v některých místech stále patrné. Je tak zřejmé, že žalobci převzali od právních předchůdců rodinný dům se zahradou ve faktických hranicích vymezených vlnitým plechovým plotem tak, jak je sami užívali právní předchůdci žalobců. Současně bylo prokázáno, že vlastnické právo žalobců k připlocené sporné části pozemků nebylo po dlouhá léta jakkoli zpochybněno. To se poprvé stalo až na základě dopisu žalované z roku 2019 (účastníci učinili při jednání nesporným, že se tak stalo až po lednu 2019). O omluvitelnosti omylu na straně žalobců svědčí rovněž fakt, že plechový plot vede v jedné linii přes další sousední pozemky a žalobci tak neměli důvod jakkoli pochybovat o tom, že hranice tak, jak je vymezená plotem, odpovídá právnímu stavu nejen u jejich zahrad, ale rovněž u zahrad sousedů. Rovněž soud přihlédl k výměře sporné části pozemku v rozsahu 12 m2, což je pouze asi 12 % rozlohy pozemků ve vlastnictví žalobců (972 m2), a rovněž k tomu, že od roku 1995 nedošlo k žádnému převodu na straně žalobců, který by odůvodňoval kontrolu zapsaného stavu v katastru nemovitostí. Soud tak má ze všech výše uvedených důvodů za to, že žalobci byli po celou dobu od roku 1995 v dobré víře, že sporná část pozemku připlocená k jejich zahradě jim náleží a tuto část pozemku tak vydrželi již za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku. Následně však došlo dne 13.12.2018 k udělení příklepu ve veřejné dražbě, a to ve prospěch žalované, která tak nabyla pozemek parc. [číslo] v k.ú. [část obce], obec Praha, v celé šíři, tedy včetně sporné části pozemku. V souladu s ustálenou rozhodovací praxí Nejvyššího soudu (např. 22 Cdo 850/2005) pak platí, že v případě platně provedené dražby je nerozhodné, zda vlastníkem sporné části pozemku byli žalobci na základě vydržení či stát, jak ukazoval tehdejší zápis vlastnického práva v katastru nemovitostí. Jinými slovy, skutečnost, zda žalobci byli vlastníky sporné části pozemku před udělením příklepu ve prospěch žalované, není pro posouzení sporu v této věci rozhodná. Ke dni udělení příklepu, tedy ke dni 13.12.2018 se tak stala vlastnicí pozemku parc. [číslo] v k.ú. [část obce], obec Praha, včetně sporné části pozemku, žalovaná. Nicméně, žalobci i nadále spornou část pozemku drželi, a nedošlo u nich k žádné skutečnosti, která by svědčila o jejich nepoctivém úmyslu. O probíhající dražbě se nedozvěděli a jak vyplynulo ze svědeckých výslechů, žádná informace o probíhající dražbě nebyla umístěna ani přímo na draženém pozemku. Žalobci se poprvé dozvěděli o tom, že mají připlocenou část pozemku parc. [číslo] v k.ú. [část obce], obec Praha, až po lednu 2019, a to na základě dopisu žalované. Vzhledem k tomu, že poctivá držba žalobců pokračovala i po udělení příklepu, splnili ke dni 1.1.2019 veškeré podmínky pro tzv. mimořádné vydržení ve smyslu ust. § 1095 ve spojení s ust. § 3066 OZ, a k tomuto dni se tak stali vlastníky sporné části pozemku na základě mimořádného vydržení, tedy rovněž originárně, způsobem, který není odvozen od právního předchůdce. Dle názoru soudu by právní výklad, jak jej činí žalovaná, tedy že předchozí řádné vydržení žalobců automaticky vylučuje možnost jejich mimořádného vydržení, zcela popřel smysl institutu mimořádného vydržení. Tím je totiž možnost nabýt vlastnické právo u dlouhodobých faktických držeb, které trvají již po tak dlouhou dobu, že skutečný vlastník by při obvyklé péči o majetek jistě přistoupil k řešení věci, pokud by měl sám již dříve za to, že držitel užívá jeho pozemek (k tomu srov. Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21.9.2016, sp.zn. 22 Cdo 1570/2016). Nelze totiž pominout, že žalobci byli poctivými držiteli sporné části pozemku minimálně od roku 1995 až do roku 2019, tedy do doručení výzvy žalované, přičemž právní výklad předestřený žalovanou by vedl k absurdnímu závěru, dle kterého by se žalobci dostali do nevýhodnějšího postavení než dlouhodobí držitelé, kteří by nebyli po celou dobu v dobré víře, a tedy by nesplnili podmínky ust. § 134 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, avšak nebyl by u nich prokázán nepoctivý úmysl, a tedy by splnili předpoklady pro mimořádné vydržení. Soud má za to, že takový výklad by byl nespravedlivý a příčil by se smyslu institutu mimořádného vydržení. Nad rámec výše uvedeného pak soud dodává, že naopak žalovaná jako vydražitelka, která měla možnost obhlídky dražené nemovitosti před konáním veřejné dražby, byla v postavení, které jí umožňovalo zjištění nesrovnalostí ve faktickém a právním stavu a mohla věc řešit ještě před konáním dražby, případně bezprostředně poté, a tím mimořádné vydržení žalobců vyloučit. To však žalovaná neučinila. Ze všech výše uvedených důvodů tak soud žalobě v plném rozsahu vyhověl.

36. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (o.s.ř.), kdy procesně úspěšným žalobcům přiznal plnou náhradu nákladů řízení. Jejich náklady řízení spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši 5 000 Kč a nákladech jejich právního zastoupení. Ty soud přiznal podle ust. § 9 odst. 4 ve spojení s ust. § 12 odst. 4 vyhlášky č 177/1996 Sb., advokátního tarifu, a to odměnu ve výši 4960 Kč za jeden úkon právní služby (za zastupování dvou žalobců) a to celkem za 7,5 úkonů právní služby dle ust. § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) (převzetí a příprava právního zastoupení, sepis žaloby, sepis vyjádření ze dne 2.9.2022 a ze dne 5.9.2022, účast při jednání soudu dne 15.9.2022, 20.10.2022 a 24.11.2022) a odst. 2 písm. h) advokátního tarifu (jednoduchá předžalobní výzva), celkem tedy odměnu ve výši 37 200 Kč. Dále soud přiznal v souladu s ust. § 13 odst. 4 citované vyhlášky hotové výdaje advokáta spojené s 8 úkony právní služby (převzetí a příprava právního zastoupení, sepis žaloby, sepis vyjádření ze dne 2.9.2022 a ze dne 5.9.2022, účast při jednání soudu dne 15.9.2022, 20.10.2022 a 24.11.2022 a předžalobní upomínka) ve výši 2400 Kč. V souladu s ust. § 137 odst. 1,3 o.s.ř soud povýšil odměnu za úkony právní služby a hotové výdaje advokáta o 21 % DPH v částce 8 316 Kč, protože zástupce žalobců je plátcem této daně. Celkové náklady řízení tak činí přiznaných 52 916 Kč. Soud nepřiznal žalobcům náhradu nákladů řízení spojených s vyúčtováním první porady s klientem, neboť tento úkon je již zahrnut v úkonu označeném jako převzetí a příprava právního zastoupení.