4 C 128/2025

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl samosoudkyní Mgr. Ing. Terezou Vaňkátovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně proti žalovaným:

1. Jméno žalované , narozený Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A 2. tituly před jménem . jméno FO , narozený datum bytem adresa zastoupený advokátem jméno FO , se sídlem adresa pro určení nepřípustnosti prodeje zástavy a zrušení zástavního práva I. Žaloba na určení nepřípustnosti prodeje zástavy, a to jednotky číslo , hodnota, , bytu v budově číslo popisné , hodnota, , na pozemku parcelní číslo , hodnota, v k.ú. , adresa, – sever, obec , adresa, a o nároku žalobkyně na zrušení zástavního práva zřízeného na jednotce číslo , hodnota, v bytě v budově číslo popisné , hodnota, , na pozemku parcelní číslo , hodnota, v k.ú. , adresa, – sever, obec , adresa, , se zamítá.II. Žalobkyně je povinna zaplatit prvnímu žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 22 034 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce prvního žalovaného.III. Žalobkyně je povinna zaplatit druhému žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 27 939,6 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce druhého žalovaného.

1. Žalobkyně se žalobou, doručenou Městskému soudu v Praze dne 21. 1. 2025, domáhá vůči žalovaným coby osobám jednajícím za dražebníka , právnická osoba, . (první žalovaný) a navrhovatele dražby , právnická osoba, . (druhý žalovaný) určení nepřípustnosti prodeje zástavy nemovitosti ve vlastnictví žalobkyně, a to jednotky číslo , hodnota, , bytu v budově číslo popisné , hodnota, , na pozemku parcelní číslo , hodnota, v k.ú. , adresa, – sever, obec , adresa, , zapsáno u , právnická osoba, pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, (dále jen „nemovitost“) a zrušení zástavního práva k nemovitosti. Žalobkyně uvedla, že zástava byla zřízena neplatným právním jednáním, neboť žalobkyně byla uvedena v omyl. Smlouva o provedení dražby nedobrovolné byla uzavřena právní fikcí právnické osoby , právnická osoba, . a právní fikcí právnické osoby , právnická osoba, ., kdy ani jedna z těchto právnických osob neexistuje a tyto osoby nemají žádnou vůli a nejsou svéprávné. Každý, kdo jedná jménem této právní fikce, jedná v podvodu, jelikož vytváří iluzi, že právnická osoba fyzicky existuje a má svá práva. Žalobkyni nebyla nikdy doručena dražební vyhláška od prvního žalovaného na její jedinou platnou adresu, tedy nedošlo k oznámení písemnou formou zástavnímu dlužníkovi o započetí výkonu zástavního práva. Žalobkyně dále uvedla, že je živou bytostí, která má přirozená práva a není totožná s fyzickou osobou jakožto právním pojmem a občanství právní fikce osoby , Jméno žalobkyně, bylo a stále je československé, neboť se ho vědomě nikdy nevzdala, a navíc je chráněno ústavním zákonem.

2. Soud přípisem ze dne 2. 6. 2025 vyzval žalobkyni k tvrzení a doložení, zda a kdy byla zahájena nucená dražba, a v čem žalobkyně spatřuje neplatnost této dražby. Žalobkyni byla tato výzva doručena dne 11. 6. 2025. Žalobkyně tyto tvrzení soudu neuvedla ani nedoložila.

3. První žalovaný ve svém vyjádření ze dne 9. 7. 2025 uvedl, že nárok uplatněný žalobou zcela neuznává. Žaloba je dle prvního žalovaného nesrozumitelná, když v ní není tvrzeno ani doloženo, že taková dražba byla vůbec zahájena a kdy a v čem konkrétně žalobkyně spatřuje nepřípustnost prodeje zástavy v nedobrovolné dražbě. První žalovaný má dále za to, že není v případě žaloby na určení nepřípustnosti prodeje zástavy pasivně věcně legitimován, jelikož není jako fyzická osoba dražebníkem ani zástavním věřitelem.

4. Druhý žalovaný ve svém vyjádření ze dne 11. 7. 2025 uvedl, že žalobou uplatněný nárok neuznává, a to ani z části. Jelikož druhý žalovaný nemá žádné informace týkající se nemovitosti ani případné dražby této nemovitosti, obstaral si veřejně dostupné podklady k předmětné nemovitosti z katastru nemovitostí a ze získaných podkladů druhý žalovaný zjistil, že mezi žalobkyní a , právnická osoba, (dále jen „ČS“) byla uzavřena úvěrová smlouva č. 0655662179, na základě které byl ze strany ČS žalobkyni poskytnut úvěr ve výši 1 400 000 Kč. K zajištění dluhů z této úvěrové smlouvy byla mezi žalobkyní a ČS uzavřena zástavní smlouva. Z návrhu na zápis poznámky vyplývá, že ČS zahájila výkon zástavního práva z důvodu, že žalobkyně se dostala do prodlení se splácením poskytnutého úvěru a tento byl ČS zesplatněn. Z oznámení o dražbě vyplývá, že byla uzavřená smlouva o provedení dražby mezi ČS jako zástavním věřitelem a společností , právnická osoba, , jako dražebníkem. Z potvrzení o nabytí vlastnictví vyplývá, že došlo k prodeji nemovitosti v dražbě, kdy dražebníkem byla společnost , právnická osoba, a novým vlastníkem nemovitosti se stal pan , jméno FO, , nar. , datum, , bytem , adresa, . Vlastnické právo pana , jméno FO, k nemovitosti vyplývá také z LV , hodnota, s právním stavem evidovaným ke dni 10. 7. 2025. Druhý žalovaný dále uvedl, že není stranou zástavní smlouvy (a to ani v pozici zástavního věřitele či zástavního dlužníka) a odmítá, že by byl v jakémkoliv jiném smluvním vztahu s žalobkyní. Nebyl ani účastníkem dražby, kterou prováděla společnost , právnická osoba, na základě smlouvy uzavřené s ČS, a to ani v pozici dražebníka, ani v pozici dražitele, případně vydražitele. Žádný hmotněprávní vztah mezi žalobkyní a druhý žalovaným dokonce ani nevyplývá z podané žaloby. Druhému žalovanému v projednávané věci tak nesvědčí pasivní věcná legitimace.

5. Soud nařídil jednání na dne , datum, , ke kterému předvolal účastníky v souladu s ust. § 115 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), podle kterého musí být předvolání účastníkům doručeno tak, aby měli dostatek času k přípravě, zpravidla nejméně 10 dnů přede dnem, kdy se jednání má konat, pokud nepředcházelo přípravné jednání. Žalobkyně v přípisu ze dne 6. 8. 2025, který nadepsala jako Oznámení o nemožnosti účasti na jednání dne 7. 8. 2025, uvedla, že se nemůže zúčastnit jednání, když soudkyně nedoložila žalobkyni právoplatné dokumenty zaručující její legitimitu a úřední odpovědnost k tomuto řízení a současně neprokázala, že je zákonnou soudkyní, čímž u žalobkyně došlo k tomu, že nebudou zajištěna její nezcizitelná práva. Dle soudu důvod uvedený v tomto oznámení nelze považovat za důležitý důvod pro odročení a současně má soud za to, že toto oznámení není ani žádostí o odročení ve smyslu § 101 odst. 3 o. s. ř. Jelikož se tedy žalobkyně k jednání nedostavila ani včas nepožádala z důležitého důvodu o odročení, soud v souladu s ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal v nepřítomnosti žalobkyně.

6. Soud zjistil následující skutečnosti:

7. Ze smlouvy o úvěru č. 0655662179 ze dne 21. 6. 2018 soud zjistil, že , právnická osoba, . jako úvěrující banka uzavřela s žalobkyní jako úvěrovaným klientem smlouvu o hypotečním úvěru ve výši 1 400 000 Kč, kdy tyto částka se poskytuje na financování předmětné nemovitosti.

8. Ze smlouvy o zřízení zástavního práva k nemovitostem číslo ZN/0655662179 ze dne 4. 4. 2019 soud zjistil, že tuto smlouvu jako zástavní věřitel uzavřela , právnická osoba, . IČO: , IČO, s žalobkyní jako zástavcem za účelem zřízení zástavního práva a dalších věcně-právních omezení k předmětné nemovitosti, a to v souvislosti s uzavřením a plněním smlouvy č. 0655662179, o poskytnutí úvěru ve výši 1 400 000 Kč. Dle bodu 6.1 smlouvy v případě, že nebude zajištěný dluh splněn řádně a včas, má zástavní věřitel právo uspokojení zajištěného dluhu z výtěžku zpeněžení nemovitosti ve veřejné dražbě.

9. Z návrhu na zápis poznámky započetí výkonu zástavního práva do katastru nemovitostí navrhovatele , právnická osoba, . adresován Katastrálnímu úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště Ostrava ze dne 20. 5. 2024 soud zjistil, že , právnická osoba, . zahájila výkon zástavního práva z důvodu, že žalobkyně se dostala do prodlení se splácením poskytnutého úvěru na bydlení a tento byl , právnická osoba, . zesplatněn. Výkon zástavního práva bude uskutečněn zpeněžením nemovitosti ve veřejné dražbě.

10. Z oznámení o dražbě ve smyslu § 40 zákona č. 26/2000 Sb., zákon o veřejných dražbách, ze dne 2. 5. 2024 soud zjistil, že došlo k uzavření smlouvy o provedení dražby mezi , právnická osoba, . jako zástavním věřitelem a společností , právnická osoba, ., IČO: , IČO, , se sídlem , adresa, , jako dražebníkem.

11. Z oznámení o obdržení obchodní nabídky s vadami adresováno , Jméno žalované, od , Jméno žalobkyně, včetně doručenky ze dne 22. 5. 2024 soud zjistil, že žalobkyni byl doručeno oznámení o konání dražby dne 22. 5. 2024.

12. Z potvrzení o nabytí vlastnictví dle zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, soud zjistil, že došlo k prodeji nemovitosti v dražbě, kdy dražebníkem byla společnost , právnická osoba, . a novým vlastníkem nemovitosti se stal pan , jméno FO, , nar. , datum, , bytem , adresa, .

13. Z výpisu z katastru nemovitostí, list vlastnictví , hodnota, , obec , adresa, , katastrální území , adresa, – sever, stav ke dni 1. 1. 2025 soud zjistil, že vlastníkem jednotky číslo , hodnota, , bytu v budově číslo popisné , hodnota, , na pozemku parcelní číslo , hodnota, v k.ú. , adresa, – sever, obec , adresa, , zapsáno u , právnická osoba, pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, byla ke dni 1. 1. 2025 žalobkyně, přičemž část C výpisu obsahuje zástavní právo smluvní pro oprávněnou , právnická osoba, . a poznámku o započetí výkonu zástavního práva.

14. Z výpisu z katastru nemovitostí, číslo listu vlastnictví , hodnota, , katastrální území , adresa, – sever, , adresa, , město, obec , adresa, , stav ke dni 10. 7. 2025 soud zjistil, že novým vlastníkem jednotky číslo , hodnota, , bytu v budově číslo popisné , hodnota, , na pozemku parcelní číslo , hodnota, v k.ú. , adresa, – sever se stal , jméno FO, , nar. , datum, , bytem , adresa, , kdy v části E je jako nabývací titul a jiné podklady zápisu uvedeno Potvrzení o nabytí vlastnictví předmětu dražby a o zániku zástavního práva a zákazu zcizení a zatížení ze dne 13. 2. 202515. Soud zamítl důkazní návrh žalobkyně na provedení čestného prohlášení ve cti, hlášení o narození dítěte, rodný list, příkaz k rozpuštění cestou CESTUI QUE VIE TRUST ministerstva vnitra a dále prohlášení za živou ženu, generální plnou moc, usnesení Federálního shromáždění, Ústavní zákon 542/1992 Sb., dále sdělení žádosti o poskytnutí informace Ministerstvo vnitra, a to z důvodu irelevance k žalobnímu nároku, neboť těmito důkazními návrhy nelze prokázat žádné skutečnosti týkající se určení nepřípustnosti prodeje zástavy a zrušení zástavního práva.

16. Z dalších před soudem provedených důkazů nezjistil soud žádné další skutečnosti rozhodné pro zjištění skutkového stavu ve věci.

17. Soud zhodnotil v řízení provedené důkazy v souladu s ust. § 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu a dospěl ke zjištění následujícího skutkového stavu:

18. Dne 21. 6. 2018 byla mezi žalobkyní a , právnická osoba, . uzavřena úvěrová smlouva č. 0655662179, na základě které byl ze strany , právnická osoba, . žalobkyni poskytnut úvěr ve výši 1 400 000 Kč na financování předmětné nemovitosti. K zajištění dluhů z této úvěrové smlouvy byla mezi žalobkyní a , právnická osoba, . uzavřena smlouva o zřízení zástavního práva k nemovitostem č. ZN/0655662179, dle které má , právnická osoba, . v případě, že nebude zajištěný dluh splněn řádně a včas, právo uspokojení zajištěného dluhu z výtěžku zpeněžení nemovitosti ve veřejné dražbě. Návrhem ze dne 20. 5. 2024 adresovaným Katastrálnímu úřadu pro Moravskoslezský kraj, , právnická osoba, . zahájila výkon zástavního práva z důvodu, že žalobkyně se dostala do prodlení se splácením poskytnutého úvěru na bydlení a tento byl , právnická osoba, . zesplatněn. Mezi , právnická osoba, . jako zástavním věřitelem a společností , právnická osoba, ., IČO: , IČO, , se sídlem , adresa, , jako dražebníkem, došlo k uzavření smlouvy o provedení dražby. Oznámení o konání dražby bylo žalobkyni doručeno dne 22. 5. 2024. Nemovitost byla prodána v dražbě, a novým vlastníkem se stal pan , jméno FO, , nar. , datum, , bytem , adresa, .

19. Po právním zhodnocení prokázaného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

20. Podle ust. § 2 písm. e) zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách (dále jen „ZoVD“) je dražebníkem osoba, která organizuje dražbu a má k tomu příslušné oprávnění (§ 6 odst. 1).

21. Podle ust. § 46b odst. 1 ZoVD pokud byla proti zástavnímu věřiteli a dražebníkovi podána u soudu žaloba na určení nepřípustnosti prodeje zástavy nebo pokud bylo soudem vydáno předběžné opatření o nepřípustnosti prodeje zástavy, veřejná dražba se ve stanoveném termínu nekoná.

22. Dle ustálené judikatury Nejvyššího soudu se věcnou legitimací (ať již aktivní či pasivní) rozumí stav vyplývající z hmotného práva (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 12. 2008, sp. zn. 30 Cdo 2634/2007, ze dne 8. 2. 2012, sp. zn. 25 Cdo 397/2011, nebo rozsudek téhož soudu ze dne 24. 1. 2017, sp. zn. 30 Cdo 3411/2016) a že nedostatek pasivní věcné legitimace znamená, že podle hmotněprávních ustanovení není žalovaný subjektem tvrzené povinnosti a že žaloba proti němu nemůže být proto úspěšná, což vede k jejímu zamítnutí (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 8. 1999, sp. zn. 21 Cdo 2588/98, ze dne 21. 11. 2001, sp. zn. 25 Cdo 1767/2001, a ze dne 8. 2. 2012, sp. zn. 25 Cdo 397/2011).

23. Dle usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 9. 2022, sp. zn. 23 Cdo 15/2022: „Podstata dovolacích námitek žalobkyně spočívala v tom, že soud nesplnil svou zákonnou poučovací povinnost, když dovolatelku nepoučil o nedostatku pasivní věcné legitimace žalované. Podle žalobkyně se jedná o nesplnění poučovací povinnosti o jiném právním názoru soudu ve smyslu § 118a odst. 2 o. s. ř. K odpovědi na první a druhou dovolatelkou formulovanou podotázku tedy Nejvyšší soud shrnuje, že poučení o věcné legitimaci účastníka, je poučením o hmotném právu, a takového poučení se účastníkům řízení ze strany soudu nemůže dostat.“24. Po provedeném zhodnocení skutkových zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná, a to pro nedostatek věcné pasivní legitimace prvního i druhého žalovaného, kteří nemají žádný hmotněprávní vztah k projednávané věci. Pasivní věcná legitimace u žaloby pro určení nepřípustnosti prodeje zástavy a zrušení zástavního práva svědčí dle § 46b odst. 1 ZoVD zástavnímu věřiteli a dražebníkovi. Po provedeném dokazování bylo zjištěno, že žalobkyně uzavřela zástavní smlouvu s , právnická osoba, ., která je tedy v tomto případě zástavním věřitelem. Dále bylo dokazováním zjištěno, že dražba předmětné nemovitosti byla provedena společností , právnická osoba, ., která je dle § 2 písm. e) ZoVD dražebníkem, neboť organizovala dražbu a má k tomu příslušné oprávnění. Jelikož jsou žalovaní fyzické osoby odlišné od zástavního věřitele a dražebníka, má soud za to, že z podané žaloby nevyplývá žádný hmotněprávní vztah mezi žalobkyní a žalovanými a současně nebyla v řízení prokázána existence jakékoliv povinnosti žalovaných vůči žalobkyni nebo nároku žalobkyně vůči žalovaným. Protože je věcná legitimace stav vyplývající z hmotného práva, kdy v případě jejího nedostatku na straně žalované vede k procesnímu neúspěchu žalobkyně, soudu nezbylo než žalobu zamítnout tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

25. Nad to soud dodává, že v žalobě nejsou přesným a určitým způsobem tvrzeny důvody, natož prokázány (kromě tvrzení, že nedošlo k oznámení písemnou formou zástavnímu dlužníkovi o započetí výkonu zástavního práva, což bylo vyvráceno oznámením o obdržení obchodní nabídky s vadami), které by mohly předmětný prodej zástavy učinit nepřípustným, a to přestože soud žalobkyni vyzval před jednáním k doplnění těchto tvrzení a současně za situace, kdy nemohl dát žalobkyni poučení dle § 118a o. s. ř., neboť se k jednání nedostavila ani včas nepožádala z důležitého důvodu o jeho odročení.

26. O náhradě nákladů řízení prvního žalovaného rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal prvnímu žalovanému, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 22 034 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 4 písm. a) a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 113 00 Kč sestávající z částky 5 620 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 5 620 Kč za vyjádření ze dne 9. 7. 2025 dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., a z částky 5 620 Kč za účast na jednání dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 18 210 Kč ve výši 3 824 Kč.

27. O náhradě nákladů řízení druhého žalovaného rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal druhému žalovanému, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 27 939,6 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 4 písm. a) a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 113 00 Kč sestávající z částky 5 620 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 5 620 Kč za vyjádření ze dne 11. 7. 2025 dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., a z částky 5 620 Kč za účast na jednání dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 18 210 Kč ve výši 3 824 Kč. Soud nepřiznal druhému žalovanému náhradu nákladů řízení za úkon nahlížení do spisu dne 15. 7. 2025, neboť má soud za to, že se nejedná o účelný samostatný úkon právní služby, když s tímto úkonem současně nedošlo k přípravě podání, když se žalovaný vyjádřil na výzvu soudu již dne 11. 7. 2025 a současně ani k přípravě na jednání, když jednání bylo nařízeno až na dne 7. 8. 2025 a do této doby nedošlo k rozšiřování spisového materiálu. Dále soud přiznal náhradu cestovních výdajů ve výši 3 380,59 Kč za cestu na a ze soudního jednání dne 7. 8. 2025 z Brna (sídla právního zástupce) do Prahy. Cestovné osobním automobilem ze sídla zástupce k soudu a zpět (celkem 404 km) bylo vypočítáno v souladu s vyhláškou č. 475/2024 Sb., vyhláška o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad pro rok 2025 (dále jen „Vyhláška“). Technickým průkazem k vozidlu zástupce byla prokázána průměrná spotřeba nafty 7,4/l/100 km. Sazba náhrady za 1 km jízdy činí podle § 1 písm. b) Vyhlášky 5,80 Kč a výše průměrné ceny za 1 litr nafty činí podle § 4 písm. c) Vyhlášky 34,70 Kč. Dle § 14 odst. 3 a. t. přiznal soud druhému žalovanému také náhradu za promeškaný čas za 10 započatých půlhodin, kdy náhrada za jednu půlhodinu činí 150 Kč, tedy celkem 1 500 Kč, a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 4 880,6 Kč za cestovné a náhradu za promeškaný čas ve výši 1 025 Kč.