4 C 136/2025

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Ondřejem Chalupou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , spol. s r.o., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Jméno žalované ., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B pro zaplacení částky 445 908,28 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba s návrhem, aby žalovaná zaplatila žalobkyni částku 445 908,28 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 4. 8. 2024 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 51 062 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalované.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit státu České republice náhradu nákladů řízení ve výši uvedené v samostatném usnesení, a to do tří dnů od právní moci tohoto samostatného usnesení na účet Obvodního soudu pro Prahu 6.

1. Žalobou došlou soudu dne 3. 6. 2025 se žalobkyně na žalované domáhala zaplacení částky uvedené v záhlaví tohoto rozsudku s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že se společností , právnická osoba, , uzavřela smlouvou o úvěru č. U-844840 ze dne 16. 6. 2022, na jejímž základě se stala vlastníkem vozidla Mercedes GLE 400 d 4 MATIC, RZ , SPZ, (dále jen Vozidlo) a jejíž součástí bylo i ujednání o sjednání pojištění GAP u žalované jako pojistitele, na základě čehož jí bylo vydáno Osvědčení o pojištění GAP ze dne 16. 6. 2022. Dne 13. 5. 2024 došlo k pojistné události, kdy do zaparkovaného Vozidla žalobkyně narazilo vozidlo Volkswagen GOLF, RZ , SPZ, , čímž došlo k poškození Vozidla žalobkyně. Škoda byla nahlášena pojišťovně viníka dopravní nehody , právnická osoba, a.s. (dále jen primární pojistitel) a byl u ní uplatněn nárok na náhradu škody. Dne 20. 5. 2024 byl v rámci likvidace pojistné události primárním pojistitelem vyhotoven společnosti , právnická osoba, . (dále jen , právnická osoba, ) zápis o poškození Vozidla. Dne 3. 6. 2024 proběhla druhá prohlídka Vozidla, na jejímž základě bylo konstatováno, že náklady na opravu Vozidla přesáhnou 800 tis. Kč a pojistná událost bude řešena formou tzv. totální škody. Dne 7. 6. 2024 obdržela žalobkyně od primárního pojistitele sdělení o totální škodě na Vozidle ze dne 4. 6. 2024. Dne 11. 6. 2024 byla žalobkyni zaslána žádost o proplacení pojistného plnění. Dne 12. 6. 2024 obdržela žalobkyně sdělení primárního pojistitele o výši pojistného plnění a nabídku na prodej vraku. Dne 12. 6. 2024 žalobkyně nahlásila žalované rozhodnutí primárního pojistitele o totální škodě a následně uzavřela smlouvu na prodej vraku Vozidla za částku 1 620 000 Kč vč. DPH. Dne 13. 6. 2024 žalovaná potvrdila přijetí podkladů k pojistné události. Dne 18. 7. 2024 sdělila žalovaná žalobkyni, že neuznává závěr primárního pojistitele o tzv. totální škodě, neboť náklady na opravu nepřesáhly hranici ekonomičnosti opravy. Žalobkyně požádala žalovanou o bližší zdůvodnění, na to žalovaná reagovala tak, že zopakovala své zamítavé stanovisko k vyplacení plnění z připojištění GAP. Výši škody na Vozidle proto žalobkyně vypočetla ve výši žalované částky, přičemž současně požaduje úrok z prodlení od 4. 8. 2024, a to dle čl. 9.1 všeobecných pojistných podmínek žalované UCZ/15, podle kterých je pojistné plnění splatné do 15 dnů od ukončení šetření pojistné události. Jelikož žalovaná odmítla plnit, byla žalobkyně nucena podat žalobu a navrhovala, aby soud podané žalobě vyhověl.

2. K podané žalobě se vyjádřila žalovaná tak, že nárok žalobkyně neuznává. Uvedla, že mezi stranami není sporu ve skutkových okolnostech dopravní nehody ani jejího viníka. Spor panuje toliko ohledně formy likvidace škody způsobené na Vozidle v rámci dopraví nehody, jak jí vyřídil primární pojistitel. Žalovaná tedy v rámci procesní obrany namítala toliko to, že škoda na Vozidle neměla být primárním pojistitelem řešena jako škoda tzv. „totální škoda“, ale měla být řešena formou opravy Vozidla. Poukázala na to, že škoda má být nahrazena uvedením do předešlého stavu, a pouze tehdy, není-li to možné, lze škodu nahradit v penězích. Aby mohlo být přistoupeno k likvidaci formou totální škody, musí být oprava neúčelná, tedy oprava by stála více, než za kolik je možno pořídit srovnatelné vozidlo, a to s tím, že judikatura vyšších soudů dokonce dovodila, že hranice ekonomičnosti (hospodárnosti) opravy může cenu srovnatelného vozidla přesáhnout o 10 – 30 % jeho hodnoty před poškozením. V zápisu o poškození Vozidla Global expert ze dne 22. 6. 2022 je uvedeno, že odhadované náklady na opravu přesáhnou 800 tis. Kč bez DPH, což je 55 % obecné ceny Vozidla (925 60 Kč bez DPH), což je stále o 757 350 Kč bez DPH méně, než byla obecná cena Vozidla. Z uvedeného žalovaná dovozovala, že nedošlo k naplnění podmínek tzv. totální škody. Z uvedeného důvodu proto s odkazem na čl. 2 odst. 7 a na čl. 8 odst. 3) VPP pojištění GAP - zvláštní část č. UCZ/GAP/19 trvala na tom, že je oprávněna odmítnout zcela pojistné plnění z důvodu, že škoda na Vozidle byla primárním pojistitelem řešena jako tzv. totální, i když ji bylo možno hodnotit jako parciální, tedy řešitelnou opravou Vozidla. Navrhla, aby žaloba byla zamítnuta.

3. Soud na základě shodných tvrzení účastníků, které vzal za svá skutková zjištění (§ 120 odst. 3 o.s.ř.) a na základě provedeného dokazování, kdy jednotlivé důkazy hodnotil postupem podle § 132 o.s.ř., dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.

4. Ze shodných (nesporných) tvrzení účastníků má soud za prokázáno, že žalobkyně je vlastníkem Vozidla, že na Vozidle byla v důsledku dopravní nehody způsobena škoda, kdy do zaparkovaného Vozidla žalobkyně narazilo vozidlo Volkswagen GOLF, RZ , SPZ, , jehož vlastník byl viníkem nehody a jež bylo pojištěno k odpovědnosti za škodu způsobenou provozem Vozidla u primárního pojistitele, a dále to, že Vozidlo bylo pojištěno u žalované na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi žalovanou jako pojistitelem, , právnická osoba, jako pojistníkem, a žalobkyní jako pojištěným, a to mj. pro případ finanční újmy v souvislosti s totální škodou nebo jeho odcizením, kdy vztah se řídí Všeobecnými pojistnými podmínkami GAP.

5. Ze smlouvy o úvěru č. U-0844840 soud zjistil, že žalobkyně financovala vozidlo prostřednictvím úvěru ve výši 1 490 235,79 Kč, přičemž kupní cena Vozidla byla sjednána ve výši 2 575 979 Kč vč. DPH.

6. Z ujednání ohledně předmětu financování k úvěrové smlouvě U-844840 soud zjistil, že žalobkyně potvrdila, že po sjednání pojištění se stane pojištěným, nikoliv pojistníkem.

7. Z Všeobecných pojistných podmínek pojištění GAP UCZ/GAP/19 soud zjistil, že dle čl. 2 odst. 7 se totální škodou rozumí taková škoda na vozidle, který splňuje následující podmínky: a) vozidlo bylo odcizeno, b) škoda na Vozidle je primárním pojistitelem řešena jako tzv. totální škoda. Současně však podle čl. 8 odst. 3 pojistných podmínek bylo sjednáno právo pojistitele, tedy žalované, pojistné plnění zcela odmítnout, pokud primární pojistitel počítal pojistné plnění jako totální škodu, i když ji bylo možno počítat jako parciální.

8. Ze záznamu o poškození Vozidla ze dne 20. 5. 2024 soud zjistil, že společností , právnická osoba, byla provedena prohlídka Vozidla po dopravní nehodě, byly zkonstatovány poškozené části Vozidla a dále byl stanoveno, že bude provedena doprohlídka Vozidla pro dofocení poškozených dílů zadní nápravy.

9. Ze záznamu o poškození Vozidla ze dne 3. 6. 2024 soud zjistil, že společností , právnická osoba, byla provedena doprohlídka Vozidla, přičemž bylo technikem konstatováno, že po druhé prohlídce a konzultaci se servisem se očekává, že náklady na opravu přesáhnou částku 800 tis. Kč, a proto bude Vozidlo řešeno formou tzv. totální škody, kdy náklady na opravu přesahují cca 55% obvyklé ceny Vozidla.

10. Ze sdělení primárního pojistitele ze dne 4. 6. 2024 soud zjistil, že škoda na Vozidle byla primárním pojistitelem vyřešena jako totální škoda, a to z důvodu, že na základě rozsahu poškození Vozidla a výpočtu nákladů na opravu bylo zjištěno, že náklady na opravu převyšují obvyklou hodnotu Vozidla a z tohoto důvodu je oprava neúčelná.

11. Ze sdělení výše pojistného plnění – totální škoda na Vozidle - ze dne 12. 6. 2024 sod zjistil, že žalobkyni bylo primárním pojistitelem vyplaceno pojistné plnění 344 157 Kč, při zohlednění obvyklé ceny Vozidla ve výši 1 683 000 Kč a ceny využitelných zbytků Vozidla ve výši 1 338 843 Kč.

12. Z nabídkového listu primárního pojistitele soud zjistil, že zbytky poškozeného Vozidla lze prodat za cenu 1 620 000 Kč včetně DPH. Tato cena byla stanovena prostřednictvím internetové aukce provozované společnosti , právnická osoba, . Platnost nabídky a garance nabídnuté ceny byla stanovena do 26. 6. 2024.

13. Z výsledku šetření pojistné události ze dne 18. 7. 2024 soud zjistil, že žalovaná nárok žalobkyně na pojistné plnění zamítla z důvodu, škoda na Vozidle nebyla totální a bylo jí možno řešit jako škodu parciální.

14. Ze znaleckého posudku č. 073706/2025 znalce , tituly před jménem, , jméno FO, soud zjistil, že pokud jde o poškození Vozidla při dopravní nehodě, šlo o poměrně běžný rozsah poškození, odstranitelný běžnou technologií doporučenou autorizovaným servisem. Obvyklou cenu opravy Vozidla znalec stanovil ve výši 914 978,97 Kč vč. DPH. Znalec ve svém posudku konstatoval, že opravitelnost Vozidla mu byla patrná již na první pohled bez bližšího ohledání. Šlo o středně závažné poškození, které bylo řešitelné opravou v podobě výměny několika výřezových součástí skeletu karosérie v oblasti levé zadní části, spolu s výměnou několika součástí spojených se skeletem vozidla rozebíratelnými spoji a dalších součástí zavěšení levého zadního kola. Pro účely splnění znaleckého úkolu nebylo třeba doložení další fotodokumentace nad rámec té znalci poskytnuté společností Global expert, neboť ta bylo pro posouzení Vozidla a splnění znaleckého úkolu zcela postačující.

15. Soud k žádosti žalobkyně postupem podle § 127 odst. 2 o.s.ř. vyslechl znalce. Znalec v rámci svého výslechu setrval na svých závěrech uvedených v písemném posudku a přesvědčivě a logicky je obhájil. Vypověděl, že doklady, které měl k dispozici, byly zcela dostatečné. Ještě si požádal společnost , právnická osoba, o zaslání dalších podkladů, zejména fotodokumentace, ta byla v rozsahu desítek fotografií, celkových pohledů, ale i detailních snímků, ty nejzásadnější fotografie potom vložil do těla samotného posudku. Porovnával fotografie s rozsahem poškození v zápisu společnosti , právnická osoba, . Na základě tohoto porovnání potom dospěl k závěru, že fotodokumentace odpovídala poznámkám technika společnosti , právnická osoba, uvedeným v zápise o poškození vozidla. Měl k dispozici oba zápisy o poškození motorového vozidla, poškození C sloupku zahrnul ve výpočtu ceny opravy, i tato část Vozidla byla vyměnitelná, odkázal na str. 13 posudku, kde je tabulka s výčtem náhradních dílů a hned v prvním řádku je uveden C sloupek, jde o nejdražší součástku za 78 000 Kč. C sloupek vnější je pak na třetím řádku, je tedy v rámci opravy započítán prakticky celý C sloupek. Doplnil, že je i znalcem v oboru oceňování motorových vozidel. Uvedl, že tržní hodnota vozidla po rozsáhlé opravě klesá, nicméně v tomto případě nešlo o nějakou fatální opravu, tím měl na mysli opravu v kategorii D. Dále znalec doplnil, že z praxe ví, že je dána snaha vlastníků vozidel nahnat poškození vozidla do tzv. „totálky“, aby dostali větší pojistné plnění, má to ekonomické důvody. V tomto konkrétním případě však závěr primárního pojistitele (ČPP a.s.) o „totální škodě“ považuje za omyl primárního pojistitele.

16. Všechny shora uvedené listinné důkazní prostředky soud hodnotí jako věrohodné, když proti jejich obsahu a správnosti účastníci ničeho nenamítali a ani soud nezaznamenal ničeho, co by mělo věrohodnost listinných důkazů jakkoliv zpochybnit.

17. Z dalších provedených důkazů soud žádné podstatné skutečnosti pro posouzení věci nezjistil, když právně významná skutková tvrzení jimi prokazovaná byla mezi účastníky nesporná. Soud pro nadbytečnost zamítl výslech svědka , jméno FO, , technika společnosti , právnická osoba, , když tento důkazní prostředek by světle závěrů znaleckého posudku znalce , tituly před jménem, , jméno FO, nebyl schopen ničeho přinést, ani by nebyl způsobilý jakkoliv zvrátit znalecké závěry jmenovaného znalce. Žalobkyně jej nadto navrhovala toliko k vysvětlení, proč byla primárním pojistitelem škoda vyhodnocena jako totální.

18. Na základě shora uvedených skutkových z jištění pak soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci.

19. Žalobkyně, jako pojištěný, je vlastníkem Vozidla, které je pojištěno u žalované jako pojistitele, a to na základě ujednání ohledně předmětu financování k úvěrové smlouvě U-844840 uzavřeného mezi žalobkyní, žalovanou a společností , právnická osoba, s.r.o jako pojistníkem. Na základě úvěrové smlouvy U-844840 byl žalobkyni na pořízení Vozidla poskytnut úvěr ve výši 1 490 235,79 Kč, přičemž kupní cena Vozidla byla sjednána ve výši 2 575 979 Kč vč. DPH. Dne 13. 5. 2024 došlo k dopravní nehodě, kdy do stojícího Vozidla žalobkyně narazilo jiné vozidlo, jehož řidič byl viníkem nehody, toto vozidlo bylo pojištěno u primárního pojistitele. Nehoda byla nahlášena jak žalované, tak primárnímu pojistiteli. Na základě šetření pojistné události dospěl primární pojistitel k závěru, že jsou dány podmínky tzv. totální škody, neboť náklady na opravu vozidla by si vyžádali částku 800 tis. Kč, což odpovídá 55 % obvyklé ceny Vozidla, a proto je oprava neekonomická. S tímto závěrem pak ukončil pojistnou událost. V rámci aukce poškozeného Vozidla pořádanou společností , právnická osoba, . pak byla dosažena prodejní cena poškozeného Vozidla ve výši 1 620 000 Kč vč. DPH. Primární pojistitel šetření pojistné události uzavřel tak, že žalobkyni bylo vyplaceno pojistné plnění ve výši 344 157 Kč, při zohlednění obvyklé ceny Vozidla ve výši 1 683 000 Kč (bez DPH) a ceny využitelných zbytků Vozidla ve výši 1 338 843 Kč (bez DPH, tj. 1 620 000 Vč. DPH). Žalobkyně následně uplatnila na žalované doplatek do výše obvyklé hodnoty Vozidla, žalovaná však plnit odmítla, neboť ve věci se nejednalo o tzv. totální škodu. Obvyklé náklady na uvedení Vozidlo do předešlého stavu byly znalcem stanoveny na částku 914 979 Kč vč. DPH, kdy znalec konstatoval, že šlo o běžné poškození již na první pohled řešitelné opravou.

20. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.

21. Podle § 2758 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.) pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné.

22. Podle § 2951 odst. 1 o.z. škoda se nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích.

23. Otázka výše škody na věci (vozidle), jde-li o poškození natolik rozsáhlé, že cena opravy přesahuje hodnotu věci před poškozením (tzv. totální škoda), byla již dovolacím soudem obecně vyřešena a judikatura k této otázce je ustálena v názoru, že není-li uvedení do předešlého stavu možné, pak skutečnou škodu představuje částka nutná k pořízení jiné věci srovnatelné s věcí ve stavu před poškozením (srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2017, sp. zn. 25 Cdo 2942/2017, Soubor C 16991). Uvedené závěry se uplatnily i při výkladu nové právní úpravy – § 2969 odst. 1 zákona o. z. (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11. 10. 2017, sp. zn. 25 Cdo 2782/2017, č. 8/2019 Sb. rozh. obč.).

24. Taková situace však v projednávané věci prokázána nebyla. V projednávané věci nelze totiž prokázanou škodu na Vozidle označit za škodu totální. Judikatura vyšších soudů je totiž ustálena v závěrech, že cena opravy motorového vozidla, která nepřevyšuje obvyklou cenu vozidla před poškozením o více než cca 30 %, zpravidla nezakládá hospodářskou nemožnost náhrady škody uvedením vozidla do předešlého stavu ve smyslu § 2951 odst. 1 věty první o. z. (srov. rozsudek NS ČR č.j. 25 Cdo 2651/2021-95).

25. S ohledem na shora uvedené proto soud uzavírá, že závěr primárního pojistitele o tzv. totální škodě na Vozidle byl již na první pohled chybný za situace, kdy vycházel z ohledání a posouzení Vozidla společností , právnická osoba, , jehož závěry konstatovaly, že náklady na opravu přesáhnou 800 tis. Kč (což je mimochodem v souladu se závěry znaleckého dokazování), tedy cca 55 % obvyklé ceny Vozidla, která byla navíc primárním pojistitelem stanovena na částku 1 683 000 Kč bez DPH (tj. 2 036 430 Kč vč. DPH). Z uvedených údajů je na první pohled zjevné, že náklady na opravu ani zdaleka nedosahují obvyklé ceny Vozidla před poškozením (nedosahují ani poloviny jeho hodnoty), natož pak aby ji převyšovaly o více než 30 %, jak uvádí shora odkazovaná judikatura Nejvyššího soudu. Šlo o běžné poškození odstranitelné opravou, jak konstatoval znalec.

26. Vzhledem k tomu, že v řízen bylo prokázáno, že primární pojistitel nesprávně počítal pojistné plnění jako totální škodu, i když ji bylo možno řešit jako parciální, tedy opravou poškozeného Vozidla, bylo právem žalované pojistné plnění žalobkyni zcela odmítnout, a to v souladu s ust. § čl. 8 odst. 3 Všeobecných pojistných podmínek k pojištění vozidel – zvláštní část – UCZ/Voz/19.

27. Za takové situace však nelze dospět k jinému závěru, než že nárok uplatněný žalobkyní byl uplatněn nedůvodně. Z toho důvodu proto soud nárok uplatněný žalobou výrokem I. zcela zamítl.

28. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 51 062 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 445 908,28 Kč sestávající z částky 10 100 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 10 100 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (vyjádření k žalobě) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 10 100 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 28. 8. 2025 a z částky 10 100 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 30. 3. 2026 včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 14 odst. 3 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 42 200 Kč ve výši 8 862 Kč.

29. O náhradě nákladů státu soud rozhodl podle § 148 odst. 1 o.s.ř., kdy stát má podle výsledku řízení právo na náhradu nákladů, které v řízení platil. Jelikož je dán značný předpoklad, že náklady znaleckého dokazování přesáhnou zálohu složenou žalobkyní ve výši 15 000 Kč (dosud vyčerpáno 14 000 Kč na zpracování znaleckého posudku dle usnesení č.j. 4 C 136/2025-56), uložil soud povinnost nahradit náklady placené státem žalobkyni, jejich výše bude uvedena v samostatném usnesení poté, co usnesení o znalcem při jednání soudu uplatněném nároku na znalečné nabude právní moci.

30. Lhůty k plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 o.s.ř., místo plnění náhrady nákladů pak podle § 149 odst. 1 o.s.ř.