4 C 169/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl samosoudkyní Mgr. Ing. Terezou Vaňkátovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované pro zaplacení částky 24 600 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku o 20 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 20 000 Kč ve výši 15 % ročně od 26. 7. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se v části nároku na zaplacení částky 4 600 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 4 600 Kč od 26. 7. 2023 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaná je povinná zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 810,4 Kč, do tří dnů a právní moci rozsudku k rukám právní ho zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou, doručenou zdejšímu soudu dne 15. 3. 2024, domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované zaplatit žalobkyni částku ve výši 24 600 Kč s příslušenstvím shora uvedeným. Dle žalobních tvrzení uzavřela žalovaná se společností , právnická osoba, , IČO , IČO, (dále jen „Postupitelka“), smlouvu o úvěru, na jejímž základě Postupitelka poskytla dne 22. 5. 2023 žalované úvěr ve výši 20 000 Kč, a to se splatností nejpozději ke dni 25. 7. 2023. Postupitelka tak učinila na základě žádosti žalované, učiněné prostřednictvím webové stránky www., Anonymizováno, .cz. Smluvenou částku Postupitelka zaslala na účet sdělený žalovanou č. , č. účtu, . Ve smlouvě bylo mezi stranami rovněž ujednáno zaplacení smluvního úroku z prodlení, který žalobkyně vyčíslila na 4 600 Kč. Žalovaná poskytnutý úvěr nesplatila do data splatnosti, pročež Postupitelce vznikl kromě nároku na zaplacení jistiny úvěru rovněž nárok na zákonný úrok z prodlení. Splatnost pohledávky nastala dne 25. 7. 2023, žalovaná však neuhradila ničeho, a to ani po písemných upomínkách. Pohledávka ze shora uvedené smlouvy přešla na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 8. 12. 2022.

2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.

3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, má soud za prokázané, že žalovaná uzavřela s Postupitelkou smlouvu, v níž se Postupitelka zavázala poskytnout žalované částku ve výši 20 000 Kč a v níž se žalovaná zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit do 21. 6. 2023, a to spolu s RPSN 1 141,2 % a úrokem ve výši 4 600 Kč.

4. Z výpisu z běžného účtu má soud za prokázané poukázání částky 20 000 Kč Postupitelkou, a to dne 22. 5. 2023 na účet č. , č. účtu, .

5. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 15. 12. 2023 včetně podacího lístku má soud za prokázané, že žalovaná byla vyrozuměna o postoupení pohledávky Postupitelky na žalobkyni.

6. Z předžalobní upomínky ze dne 25. 7. 2023 má soud za prokázané, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě pohledávky ihned.

7. Soud hodnotil důkazy jednotlivě i ve vzájemných souvislostech, přičemž nemá pochyb o věrohodnosti provedených důkazů, když ani žádný z účastníků proti provedeným důkazům ničeho nenamítal. Z dalších před soudem provedených důkazů nezjistil soud žádné další skutečnosti rozhodné pro zjištění skutkového stavu ve věci.

8. Po provedeném dokazování lze o skutkovém stavu věci učinit závěr, podle kterého žalovaná uzavřela s Postupitelkou smlouvu, na jejímž základě jí bylo na jí vlastněný účet dne 22. 5. 2023 poskytnuto 20 000 Kč, které měla žalovaná vrátit do 21. 6. 2023. Ve smlouvě bylo sjednáno RPSN ve výši 1 141,2 % a úrokem ve výši 4 600 Kč. Žalovaná netvrdila, natož prokázala, že by poskytnuté finanční prostředky neobdržela či je vrátila, soud má tak za prokázané, že zmíněná finanční částka byla žalované poskytnuta.

9. Po právní stránce posuzoval soud uplatněné nároky žalobkyně podle těchto právních předpisů:

10. Podle § 576 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

11. Podle § 577 o. z., je-li důvod neplatnosti jen v nezákonném určení množstevního, časového, územního nebo jiného rozsahu, soud rozsah změní tak, aby odpovídal spravedlivému uspořádání práv a povinností stran; návrhy stran přitom vázán není, ale uváží, zda by strana k právnímu jednání vůbec přistoupila, rozpoznala-li by neplatnost včas.

12. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

13. Podle § 1796 o. z. je neplatná smlouva, při jejímž uzavírání někdo zneužije tísně, nezkušenosti, rozumové slabosti, rozrušení nebo lehkomyslnosti druhé strany a dá sobě nebo jinému slíbit či poskytnout plnění, jehož majetková hodnota je k vzájemnému plnění v hrubém nepoměru.

14. Podle § 1798 o. z. platí ustanovení o smlouvách uzavíraných adhezním způsobem pro každou smlouvu, jejíž základní podmínky byly určeny jednou ze smluvních stran nebo podle jejích pokynů, aniž slabší strana měla skutečnou příležitost obsah těchto základních podmínek ovlivnit (odst. 1). Použije-li se k uzavření smlouvy se slabší stranou smluvní formulář užívaný v obchodním styku nebo jiný podobný prostředek, má se za to, že smlouva byla uzavřena adhezním způsobem (odst. 2).

15. Podle § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

16. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

17. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

18. Podle § 1968 věty první o. z. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení.

19. Podle § 1970 o. z. může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

20. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

21. Po zhodnocení všech výše uvedených zjištění za využití zmíněných zákonných a smluvní ustanovení dospěl soud k následujícím právním závěrům: Soud právně kvalifikoval smlouvu uzavřenou mezi účastníky jako smlouvu o úvěru dle § 2395 a násl. o. z., a to uzavřenou adhezním způsobem ve smyslu § 1798 a násl. o. z. Žalovaná na straně úvěrovaného smlouvu uzavřela v postavení spotřebitele a žalobkyně na straně úvěrujícího v postavení podnikatele ve smyslu § 419, § 420 a § 1810 a násl. o. z. Smlouva podléhá rovněž režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Soudu je z úřední činnosti známo, že Městský soud v Praze jako soud odvolací posuzoval obdobnou věc rozsudkem ze dne 16. 4. 2019, č. j. 30 Co 61/2019-90. V něm odvolací soud uzavřel, že úvěrová smlouva na částku 65 000 Kč, kterou měl dlužník splatit v 36 měsíčních splátkách, s efektivním úrokovou sazbou 101,79 % ročně a nominální úrokovou sazbou 72,3 % ročně, je za daných skutkových okolností absolutně neplatná, neboť se jedná o lichvu. Soud takto rozhodoval na základě skutkových zjištění, kdy předmětem dokazování bylo i naplnění subjektivního prvku lichvy u tam konkrétně žalované strany na základě její aktivní obrany, a uzavřel, že tento prvek je naplněn, a to spolu s prvkem objektivním v podobě hrubého nepoměru vzájemného plnění stran důsledkem nemravně vysokého úroku z úvěru. Stejný názor soudy projevily i v dalších rozhodnutích s obdobnou problematikou (Rozsudek Městského soud v Praze ze dne 24. 10. 2019, č. j. 22 Co 197/2019-99, Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. 6. 2021, sp. zn. 20 Cdo 644/2021, Rozsudek Městského soud v Praze ze dne 25. 3. 2021, č. j. 70 Co 74/2021-80).

22. Dle výše uvedených právních názorů odvolacího soudu posoudil zdejší soud i nárok žalobkyně uplatněný předmětnou žalobou vyplývající z úvěrové smlouvy, podle níž měla žalovaná poskytnutý úvěr ve výši 20 000 Kč splatit s roční procentní sazbou nákladů 1 141,2 %. Tato sazba převyšovala průměrnou úrokovou sazbu spotřebitelských úvěrů poskytovaných bankami v době uzavření úvěrové smlouvy. Za situace, kdy odvolací soud ve výše uvedených řízeních vyhodnotil úrokovou míru u úvěrů poskytovaných ve výši 138 % p. a. (resp. sazby nominální 90 % p. a.) ve věci sp. zn. 22 Co 197/2019, a 101 % p. a. (resp. sazby nominální 72 % p. a.) ve věci sp. zn. 30 Co 61/2019, jako zjevně nemravou, dospěl soud i v předmětné věci k závěru, že RPSN 9 088,10 % je dramaticky vyšší než úroková míra na trhu obvyklá a představuje hrubý nepoměr mezi sjednaným plněním stran smlouvy.

23. Soud proto smlouvu uzavřenou mezi účastníky (i vzhledem k zásadě jednotného rozhodování dle ustanovení § 13 o. z.) posoudil shodně s právním hodnocením uvedeným výše podle ustanovení § 588 o. z. ve spojení s ustanovením § 576 a 577 o. z., arg. a contrario, jako absolutně neplatnou jako celek.

24. Z důvodu absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru jako celku nemá žalobkyně právo na zaplacení dalších nároků plynoucích z úvěrové smlouvy, která je absolutně jako celek neplatná, tj. smluvních pokut a nákladů žalobkyně spojených s prodlením žalované.

25. Soud tak plnění přijaté žalovanou bez právního důvodu (na základě absolutně neplatné smlouvy) posoudil ve smyslu § 2991 o. z. jako bezdůvodné obohacení, které je žalovaná povinna žalobkyni vrátit. Žalovaná je povinna vrátit žalobkyni částku 20 000 Kč, která jí byla prokazatelně žalobkyní vyplacena a dále má žalobkyně nárok na zákonný úrok z prodlení z částky 20 000 Kč ve výši 15 % ročně od 26. 7. 2023 do zaplacení. Proto soud výrokem I. tohoto rozsudku právě tuto částku žalobkyni přiznal, přičemž výrokem II. tohoto rozsudku zbylé nároky žalobkyně s ohledem na výše uvedené zamítnul.

26. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem III. tohoto rozsudku podle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení převážně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 810,4 Kč, přičemž tato částka představuje 62 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 81 % a úspěchu žalované v rozsahu 19 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 984 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 24 600 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 300 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 300 Kč za podanou žalobu dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t.. a z částky z částky 300 Kč za vyjádření ze dne 7. 8. 2024 dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 600 Kč ve výši 336 Kč. Soudu je z jeho činnost známo, že stejný typ žaloby je žalobkyní uplatňován opakovaně a ve skutkově a právně obdobných věcech, v nichž žalobkyně podává návrhy se shodným právním důvodem uplatněné pohledávky, přičemž jednotlivé žaloby se liší pouze v doplnění odlišných číselných údajů, dat a individualizace osoby žalovaného a postupitelů. Žalobkyně, resp. její právní zástupce, pracuje ve svých žalobách se stále stejným textem, předem připraveným tak, aby různé číselné či identifikační údaje mohla do tohoto textu jen doplňovat. Skutkově a právně jde o věci obdobné. Za takové situace se jedná o řízení zahájené návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, jak má na mysli shora cit. ust. § 14b a. t.