4 C 202/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Ing. Terezy Vaňkátové a přísedících Ing. Karla Kužílka a Karla Hořáka ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky se sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované ., IČO IČO žalované se sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta se sídlem Adresa advokáta pro zaplacení částky 75 000 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba o zaplacení částky 75 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 75 000 Kč od 16. 6. 2021 do zaplacení ve výši 8,25 % ročně se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v částce 63 888 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalované.

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) doručenou zdejšímu soudu dne 30. 5. 2023 domáhala po žalované zaplacení částky 75 000 Kč s příslušenstvím z titulu mimořádné stabilizační odměny za práci ve ztíženém pracovním prostředí s rizikem nákazy onemocnění Covid-19. Žalobu odůvodnila tak, že žalobkyně uzavřela s žalovanou pracovní smlouvu, na jejímž základě mezi nimi vznikl pracovněprávní poměr, který trval v období od 1. 1. 2019 do 13. 5. 2021. Dne 13. 5. 2021 byl pracovní poměr mezi žalobkyní a žalovanou ukončen dohodou o rozvázání pracovního poměru (dále jen „Dohoda“). Během trvání pracovního poměru byla žalobkyně evidována jako zdravotnický pracovník u zdravotních pojišťoven, se kterými měla žalovaná uzavřené smlouvy o poskytování a úhradě hrazených služeb a byla takto vedena v Příloze 2. těchto smluv, tedy tvořila personální zajištění žalované pro poskytování zdravotních služeb hrazených z veřejného zdravotního pojištění. Dle žalobkyně došlo během trvání pracovního poměru ke vzniku jejího nároku na odměnu ve smyslu § 224 odst. 2 zákona č. 252/2006 Sb., zákoníku práce (dále jen „zákoníku práce“) ve výši 75 000 Kč. Výše určená odměna má představovat mimořádnou stabilizační odměnu za práci ve ztíženém pracovním prostředí s rizikem nákazy onemocnění Covid 19 dle vyhláška č. 172/2021 Sb., kterou se mění vyhláška č. 305/2020 Sb., o stanovení způsobu zahrnutí kompenzace do výše úhrad za hrazené služby poskytnuté v roce 2020 (dále jen „Vyhláška“). Tato odměna měla být vyplacena žalobkyni ve mzdě za měsíc květen 2021, k tomu však nedošlo. Žalovaná dále uvádí, že zmiňovaná odměna je vyplácena zdravotními pojišťovnami jako státní dotace pro zdravotnické pracovníky prostřednictvím poskytovatelů zdravotních služeb. Účelové určení těchto finančních prostředků dle žalobkyně slouží k finančnímu ohodnocení zdravotnických pracovníků poskytovatele zdravotních služeb za boj s epidemií nemoci Covid-19. Žalovaná dle žalobkyně tyto finanční prostředky, které náleží žalobkyni, obdržela od , podezřelý výraz, (dále jen „, Anonymizováno, “), , podezřelý výraz, dále jen „, Anonymizováno, “) a , podezřelý výraz, (dále jen „, Anonymizováno, “). Žalovaná dle žalobkyně však zůstala nečinná a ani s časovým odstupem žalobkyni ničeho neuhradila. Na základě výše popsaného požaduje žalobkyně vyplacení odměny ve výši 75 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 75 000 Kč od 16. 6. 2021 do zaplacení ve výši 8,25 % a náhradu nákladů řízení ve výši 18 972 Kč, protože žalovaná postupovala v rozporu se zákonem, jelikož předmětné finanční prostředky nebyly určeny na navyšování zisku nebo sanování ztráty hospodaření žalované.

2. Žalovaná neuznala žalobní nárok ani zčásti a navrhla zamítnutí žaloby. Učinila nesporným, že žalobkyně byla zaměstnankyní žalované na pozici všeobecná zdravotní sestra od 1. 1. 2019 do 13. 5. 2021, kdy mezi nimi došlo k ukončení pracovního poměru Dohodou. Žalovaná uvádí, že tvrzený nárok žalobkyně nevyplývá ani z právních předpisů, ani z ujednání mezi žalobkyní a žalovanou, ani neexistuje rozhodnutí žalované, které by tvrzený nárok žalobkyni přiznávalo. V Dohodě ze dne 13. 5. 2021 žalovaná odkazuje na čl. 3 této Dohody, který obsahuje vypořádání všech práv a nároků, které vyplývají z pracovního poměru či vzniklé v souvislosti s ním, s tím že po obdržení mzdy či náhrady mzdy za měsíc květen 2021 dojde k uspokojení všech těchto práv a nároků. Dle čl. 3 Dohody dále žalobkyně prohlašuje, že si není vědoma, že by ke dni uzavření Dohody existovaly jakékoliv další neuspokojené nároky mezi ní a žalovanou, které by jakkoliv souvisely s pracovním poměrem či jeho rozvázáním, nebo jiným právním vztahem mezi žalobkyní a žalovanou. Dále žalovaná tvrdí neexistenci rozhodnutí či dvoustranné dohody, která by přislíbila žalobkyni výplatu jejího tvrzeného nároku na odměnu. Odkazuje na § 224 odst. 2 zákoníku práce, který zní tak, že „Zaměstnavatel může zaměstnanci poskytnout odměnu zejména…“, přičemž upozorňuje již na znění daného ustanovení, ze kterého vyplývá možnost zaměstnavatele odměnu poskytnout, nikoliv však povinnost. Dle žalované se v případě této odměny jedná o tzv. nenárokovou složku mzdy, která bez rozhodnutí zaměstnavatele má povahu pouze fakultativního plnění, kterou ztrácí pouze v okamžiku, kdy zaměstnavatel rozhodne o jejím přiznání zaměstnanci. Kdy a jak dojde k takovému rozhodnutí záleží na úvaze zaměstnavatele. Žalovaná uvádí, že předmětná odměna má nenárokový charakter, přičemž v důsledku neexistence jejího rozhodnutí o vyplacení této odměny na ni žalobkyně nemá nárok. Žalovaná dále důvodnost tvrzeného nároku žalobkyně neshledává ani z Vyhlášky, která pouze obecně stanoví, že v ní zmínění poskytovatele obdrží navýšenou úhradu od zdravotní pojišťovny, a to za účelem kompenzace zvýšených osobních nákladů plynoucích z vyplácení mimořádných odměn pro zdravotnické pracovníky. Vyhláška neupravuje způsob přerozdělení odměny mezi zdravotnické pracovníky. Žalovaná s odkazem na dokument zveřejněný Českou stomatologickou komorou tvrdí, že kompenzace dle Vyhlášky se neposkytuje konkrétnímu zdravotnímu pracovníku a určení výše kompenzace dle počtu zdravotních pracovníků má jen početní charakter, nikoli určuje přidělení odměny konkrétnímu pracovníku, tedy zdravotnický pracovník nemá právní nárok na vyplacení odměny z kompenzace. Žalovaná uvádí s odkazem na emailovou komunikaci s , Anonymizováno, , že Vyhláška nijak neřeší způsob, jakým mají být odměny v rámci poskytovatele zdravotníkům vyplaceny a tento způsob vyplácení odměny je na poskytovateli zdravotních služeb. Žalovaná uvádí, že tuto odměnu vyplatila svým zaměstnancům, s tím že přihlížela k jejich práci v době pandemie onemocnění Covid-19, tedy odměnu dostali ti zaměstnanci, kterým dle rozhodnutí žalované tato odměna náleží.

3. Soud ve věci rozhodl rozsudkem ze dne 27.9.2023, č.j. 4C 202/2023-43, kterým žalobu zamítl a žalované přiznal náhradu nákladů řízení. K odvolání žalobkyně byl rozsudek zdejšího soudu usnesením Městského soudu v Praze ze dne 17.4.2024, č.j. 30 Co 35/2024- 90, zrušen a věc byla vrácena k dalšímu řízení. Odvolací soud se ztotožnil s právním hodnocením zdejšího soudu potud, že žalovaný nárok představuje nenárokovou složku mzdy neboli odměnu, prostřednictvím které zaměstnavatel může (nikoli musí) svého zaměstnance odměnit za pomoc při mimořádných událostech, při které mohl být ohrožen život nebo zdraví, kterou také pandemie COVID-19 nepochybně byla. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaná o přiznání odměny žalobkyni nerozhodla, nárok na její výplatu žalobkyni nevznikl. Poukázal však na povinnost zaměstnavatelů zajišťovat rovné zacházení se všemi zaměstnanci, pokud jde o jejich pracovní podmínky, odměňování za práci a o poskytování jiných peněžitých plnění a plnění peněžité hodnoty, o odbornou přípravu a o příležitost dosáhnout funkčního nebo jiného postupu v zaměstnání ve smyslu ust. § 16 odst. 1 zákoníku práce. Soudu prvního stupně tak odvolací soud uložil, aby se zabýval posouzením, zda byla při neposkytnutí odměny žalobkyni respektována zásada rovného zacházení při odměňování za práci a poskytování jiných peněžitých plnění ve smyslu § 16 odst. 1 zákoníku práce, které zaměstnavateli ukládá povinnost nečinit mezi zaměstnanci nedůvodné rozdíly.

4. V souladu se závazným právním názorem odvolacího soudu tak soud poučil žalobkyni dle § 118a odst. 2 o.s.ř. o tom, že jí uplatněný nárok na zaplacení částky 75 000 Kč s příslušenstvím může být posouzen jako nárok na náhradu škody podle ust. § 265 odst. 2 zákoníku práce vzniklé v důsledku porušení zásady rovného zacházení ve smyslu ust. § 16 zákoníku práce. V této souvislosti žalobkyni vyzval k vylíčení rozhodujících tvrzení týkajících se specifikace práce, kterou žalobkyně u žalované vykonávala, jakož i označení zaměstnanců, kteří pro žalovanou vykonávali stejnou práci v období 1.10.2020 – 31.12.2020.

5. Na to žalobkyně doplnila tvrzení tak, že pracovala u žalované jako všeobecná zdravotní sestra s tím, že na téže pozici byla zaměstnána ještě paní , jméno FO, , která měla oproti žalobkyni kratší praxi. Žalobkyně se za celou dobu trvání pracovního poměru nedopustila žádného porušení pracovní kázně.

6. Soud následně vyzval žalovanou dle ust. § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. k doplnění skutkových tvrzení a dále k označení důkazů k prokázání tvrzení, zda jiným zaměstnancům vykonávající stejný druh práce pro žalovanou jako žalobkyně v období 1.10.2020 – 31.12.2020 byla vyplacena odměna za mimořádné pracovní nasazení a dále, že u žalobkyně na rozdíl od ostatních zaměstnanců žalované (vykonávajících stejnou práci) nebyly dány důvody pro mimořádné ocenění jejího pracovního nasazení v předmětném období od 1.10.2020 do 31.12.2020, což bylo důvodem pro nepřiznání odměny.

7. Na to žalovaná reagovala tak, že již na přelomu dubna a května 2021 připravovala žalovaná vytýkací dopis pro žalobkyni. Následně bylo žalovanou zjištěno, že žalobkyně falšovala podpisy nadřízené lékařky , tituly před jménem, , jméno FO, , což vedlo ke schůzce ze dne 13.5.2021, kde byla podepsána dohoda o rozvázání pracovního poměru, v případě, že by k podpisu dohody nedošlo, byla však žalovaná připravena ukončit pracovní poměr žalobkyně okamžitým zrušením. Žalobkyně se opakovaně dopouštěla závažného porušení pracovních povinností, konkrétně šlo o falšování podpisu paní , jméno FO, . , jméno FO, na potvrzení o domněle provedených antigenních testech pro manžela žalobce. Žalobkyně dále opakovaně nedodržovala pokyny nadřízené lékařky, například opakovaně neprovedla lékařkou indikovaná vyšetření a dávala si podmínky frekvence výkonů indikovaných lékařem (např. odběr INR), před pacienty reagovala neadekvátně, kdy například odmítla pacientce nandat TK Holter, a to před jiným pacientem, nedodržovala pravidelný úklid v ordinaci, i když jej měla v náplni práce, nedodržoval instrukce , tituly před jménem, , jméno FO, stran zaplňování objednacího kalendáře, opakovaně nepřipravovala řádně své nadřízené lékařce výsledky pacientů, bez vědomí a souhlasu lékařky indikovala laboratorní vyšetření svým rodinným příslušníkům a následně jim rovněž bez vědomí lékařky předepisovala léky, žalobkyně přes opakované upozornění nedodržovala obecně platná pravidla při aplikaci nitrosvalové injekce, žalobkyně nedodržovala úschovu očkovacích látek po opakované edukaci, kdy nedošlo k likvidaci vakcíny.

8. Soud zjistil tyto skutečnosti:

9. Z potvrzení při změně zaměstnání organizací (žalovanou) zaměstnankyni (žalobkyni) ze dne 13. 5. 2021 soud zjistil, že žalobkyně byla zaměstnankyní žalované v období od 1. 1. 2019 do 13. 5. 2021 na pracovní pozici všeobecná zdravotní sestra.

10. Z dohody o rozvázání pracovního poměru mezi účastnicemi ze dne 13. 5. 2021 soud zjistil, že došlo k ukončení pracovního poměru mezi žalobkyní a žalovanou dne 13. 5. 2021 a to na základě dohody.

11. Z oznámení o převzetí právního zastoupení, sdělení k výplatám odměn zdravotnickému personálu za tzv. 2. vlnu pandemie ze dne 9. 6. 2021 soud zjistil, že žalovaná sdělila žalobkyni, že na vyplacení jí požadované odměny jí nevznikl nárok a žalovaná nerozhodla o vyplacení odměny. Dále konstatovala, že pracovní nasazení žalobkyně v době pandemie onemocnění Covid-19 nevnímá tak, že by za něj bylo odpovídající poskytnout jakoukoliv mimořádnou odměnu, naopak shledávala nedostatečné plnění pracovních úkolů a porušování pracovních povinností, které vedlo k uzavření dohody o rozvázání pracovního poměru.

12. Z emailové komunikace mezi žalobkyní a paní , jméno FO, ze dne 10. 6. 2021 soud zjistil, že žalobkyně dále žádala o vyplacení mimořádné odměny žalovanou.

13. Z emailové komunikace mezi , tituly před jménem, , jméno FO, z VZP a žalovanou ze dne 15. 6. 2021 soud zjistil, že specialistka úhrad zdravotní péče , tituly před jménem, , jméno FO, sdělila žalované, že VZP není kompetentní k přerozdělování přidělené odměny pro zdravotnická zařízení a ani Vyhláška nijak neřeší způsob, jakým mají být odměny v rámci poskytovatele zdravotním pracovníkům vyplaceny. Způsob vyplacení odměny je na poskytovateli zdravotních služeb.

14. Z předžalobní upomínky žalobkyně ze dne 1. 7. 2022 adresované žalované soud zjistil, že žalobkyně se domáhala zaplacení předmětné odměny z titulu neuspokojených mzdových nároků a vyzvala žalovanou k neprodlené úhradě dlužné částky.

15. Z oznámení o převzetí právního zastoupení, reakce na předžalobní výzvu ze dne 1. 7. 2022 adresovaného žalobkyni ze dne 25. 7. 2022 soud zjistil, že žalovaná uplatněný nárok odmítá a odkazuje na předešlou komunikaci mezi žalobkyní a žalovanou.

16. Z odpovědi na žádost o informace podle zákona č. 106/1999 Sb., která byla adresována žalobkyni od , Anonymizováno, ze dne 27. 7. 2022 soud zjistil, že žalovaná měla s , Anonymizováno, v období od 1. 1. 2019 do 13. 5. 2021 uzavřenou smlouvu o poskytování a úhradě hrazených služeb. Dále že žalobkyně byla evidována jako zdravotnický pracovník v Příloze č. 2 smlouvy s OZP a za žalobkyni byla ze strany , Anonymizováno, vyplacena odpovídající částka mimořádné odměny.

17. Z odpovědi na žádost o informace podle zákona č. 106/1999 Sb., která byla adresována žalobkyni od , Anonymizováno, ze dne 27. 7. 2022 soud zjistil, že žalovaná měla s , Anonymizováno, v období od 1. 1. 2019 do 13. 5. 2021 uzavřenou smlouvu o poskytování a úhradě hrazených služeb. Dále že žalobkyně byla evidována jako zdravotnický pracovník v Příloze č. smlouvy s , Anonymizováno, a za žalobkyni byla ze strany , Anonymizováno, vyplacena odpovídající částka mimořádné odměny.

18. Z odpovědi na žádost o informace, která byla adresována žalobkyni od , Anonymizováno, ze dne 28. 7. 2022 soud zjistil, že žalovaná měla s , Anonymizováno, v období od 1. 1. 2019 do 13. 5. 2021 uzavřenou smlouvu o poskytování a úhradě hrazených služeb. Dále že žalobkyně byla evidována jako zdravotnický pracovník v Příloze č. 2 smlouvy s , Anonymizováno, a za žalobkyni byla ze strany , Anonymizováno, vyplacena odpovídající částka mimořádné odměny.

19. Z dokumentu České stomatologické komory s názvem Nejčastější otázky k aktuálním kompenzacím za tzv. 2. vlnu pandemie soud zjistil, že kompenzace za tzv. 2 vlnu pandemie je zvýšenou úhradou za zdravotnické služby hrazené z veřejného zdravotního pojištění a kompenzace jsou příjmem poskytovatele zdravotních služeb. Ke zdravotnickým pracovníkům, kteří nejsou uvedeni v Příloze č. 2 smlouvy se zdravotní pojišťovnou, se při výpočtu kompenzace nepřihlíží. Dále soud zjistil, že kompenzace se neposkytuje konkrétnímu zdravotnickému pracovníku a ten tedy nemá nárok na vyplacení odměny z kompenzace. Žádný předpis neurčuje, jak má poskytovatel kompenzaci rozdělit ani kolik mají jednotlivý zdravotničtí pracovníci dostat.

20. Z výplatních pásek v anonymizované verzi, a to z 9. 7. 2021, 7. 6. 2021, 9. 7. 2021, 7. 6. 2021, 7. 6. 2021, 9. 7. 2021, 7. 6. 2021, 9. 7. 2021 soud zjistil, že žalovaná mimořádné odměny vyplatila svým zaměstnancům jednotlivě ve výši 35 000 Kč a 40 000 Kč.

21. Z účastnického výslechu žalobkyně soud zjistil, že žalobkyně u žalované pracovala 2,5 roku. Žalobkyně vypověděla, že do doby, než došlo k ukončení pracovního poměru u žalované dne 13.5.2021, nebyl žádný problém. Uváděným důvodem pro rozvázaní pracovního poměru byly výměnné listy pro manžela. Žalobkyně vypověděla, že podpis na výměnných listech nefalšovala, žádný podpis na nich totiž nebyl, tyto poukazy ani netiskla, neboť nebyly potřeba. Manžel pracoval na home-office, ale v práci po něm chtěli, aby měl hotový test v případě, že by šel do kanceláře. Žalobkyně vypověděla, že vždy měla pro něj připraveny tyto výměnné testy, přičemž antigenní testy skutečně v tyto dny proběhly, manžel se testoval doma. V případě, že by potřeboval potvrzení do práce, tak měla tyto výměnné listy připraveny a pro tento případ by se žalobkyně s , tituly před jménem, , jméno FO, domluvila na tom, aby je potvrdila. Žalobkyně vypověděla, že skutečně nahlížela do karet zaměstnanců a jejich rodinných příslušníků, toto však bylo z důvodu narozenin, nechtěla údaje jakkoliv zneužít. Žalobkyně vypověděla, že vždy respektovala indikace k vyšetření dle pokynu lékaře. Žalobkyně vypověděla, že si na její chování nikdy žádný pacient nestěžoval, nedostala ani žádnou výtku od nadřízené lékařky. Při zaplňování objednávacího kalendáře se snažila maximálně vyjít vstříc pacientům. Dále vypověděla, že pokud přišla do práce první, vždy vzala poštu s výsledky pacientů, občas však přišla , tituly před jménem, , jméno FO, do práce dříve a poštu si vzala sama a donesla ji , tituly před jménem, , jméno FO, . Žalobkyně vypověděla, že nitrosvalovou vakcínu aplikovala vždy stejně, podle pravidel, nikdy s tím žádný problém nebyl, vždy rovněž nosila ochranné pomůcky. Žalobkyně dále vypověděla, že neskladovala vakcíny do dalšího dne, věděla, že se mohou použít pouze v rámci jednoho dne. Pokud pochybila při vykazování na pojišťovnu, šlo o ojedinělé pochybení, které nebylo následováno žádnou výtkou ze strany nadřízené. Dále z tohoto výslechu soud zjistil, že paní , jméno FO, pracovala pro žalovanou dlouhodobě, spolupracovala s , tituly před jménem, , jméno FO, , žalobkyně spolupracovala s , tituly před jménem, , jméno FO, . Žalobkyně v červnu 2019 dostala odměnu 10 000 Kč, v prosinci 2019 rovněž 10 000, v červenci 2020 5000 Kč, v únoru 2021 5000 Kč, v dubnu 2021- 13 500 Kč, přičemž šlo o běžné odměny, které nesouvisely s covidovým obdobím.

22. Ze svědeckého výslechu , tituly před jménem, , jméno FO, soud zjistil, že pracuje u žalované od roku 2017, od roku 2019 spolupracuje s žalobkyní. Svědkyně vypověděla, že s žalobkyní byly určité problémy kontinuálně. Jedním z problémů bylo, když svědkyně zjistila, že žalobkyně tiskla jejím jménem výměnné listy pro svého manžela o tom, že proběhl negativní antigenní test, přičemž takový test pro pana , jméno FO, nebyl v ordinaci proveden. Svědkyně to zjistila v historii tisku ambulantního systému, bylo to několikrát v řádu měsíců, kdy byl vytisknut tento výměnný list. To svědkyně zjistila těsně před ukončením pracovního poměru žalobkyně. Mohlo to být někdy asi v dubnu 2021. Svědkyně to zjistila tak, že si nastavovala svoje prostředí v ambulantním systému a tím zjistila, že přes pár kliků se může dostat do historie tisku. Toto zjištění svědkyně sdělila , tituly před jménem, , jméno FO, . Po tomto zjištění se rovněž svědkyně v ordinaci zaměřila na tyto výměnné poukazy a v následujícím týdnu svědkyně již přímo viděla žalobkyně, jak tyto poukazy tiskne, razítkuje a podepisuje nečitelným podpisem. Svědkyně dále vypověděla, že žalobkyně používala razítko svědkyně, avšak vždy to bylo na základě souhlasu svědkyně. Následně však svědkyně zjistila, že žalobkyně používá její razítko i bez jejího vědomí a souhlasu, kdy například provedla stěr ze spojivkového vaku své dceři, takové vyšetření svědkyně nikdy nedělá. Svědkyně to zjistila až když přišel výsledek, který prokázal přítomnost patogenu typického pro zvířata, na žádance bylo uvedeno jméno svědkyně, ačkoliv toto vyšetření neindikovala. Toto svědkyně zjistila asi rok před ukončením pracovního poměru žalobkyně a sdělila to , tituly před jménem, , jméno FO, . Svědkyně dále uvedla, že dávala , tituly před jménem, , jméno FO, pravidelně zpětnou vazbu na práci žalobkyně, pozitivní i negativní, přičemž převažovala ta negativní. Svědkyně v historii přístupu rovněž zjistila, že žalobkyně si prohlížela karty pacientů, i neregistrovaných, například rodinných příslušníků , tituly před jménem, , jméno FO, . Svědkyně dále vypověděla, že je jí známo, že na jaře 2020 se konala schůzka , tituly před jménem, , jméno FO, s žalobkyní, kdy žalobkyni bylo naznačeno, ať si hledá jinou práci. Svědkyně dále vypověděla, že žalobkyně ne vždy respektovala její pokyny, například pokyn ohledně nasazení holtera pacientovi ve vedlejší místnosti, což žalobkyně odmítla a poté, co na tom svědkyně trvala, hodila žalobkyně s holterem, nechť si to svědkyně udělá sama. Svědkyně dále vypověděla, že žalobkyně nechala v lednici lahvičku s vakcínou proti covidu, a to i po expiraci, tedy v době, kdy vakcína již nemohla být použita. Svědkyně dále vypověděla, že žalobkyně při aplikaci vakcíny neprováděla aspiraci, ačkoli o tom byla opakovaně poučována. Svědkyně uvedla, že je jí známo, že paní , jméno FO, dostala odměnu za nasazení při covidu, není jí však známo, v jaké výši. Rovněž uvedla, že se po ukončení pracovního poměru žalobkyně v ordinaci řešilo, zda bude odměna žalobkyni vyplacena, ale , tituly před jménem, , jméno FO, rozhodla, že žalobkyni tato odměna vyplacená nebude.

23. Ze výslechu , tituly před jménem, , jméno FO, , jednatelky žalované, soud zjistil, že pracovní poměr žalobkyně byl ukončen v květnu 2021, a to pro naprostou ztrátu důvěry. Schůzce byla přítomna , tituly před jménem, , jméno FO, , její manžel, který je rovněž jednatelem, a , tituly před jménem, , jméno FO, . Jednatelka žalované vypověděla, že s žalobkyní byla nespokojená dlouhodobě, žalobkyně dělala věci, které jí byly opakovaně vytýkány. Vyvrcholilo to tím, že oba jednatelé začali v dubnu 2021 vypracovávat ve spolupráci s právníkem vytýkací dopis, přičemž v průběhu jeho přípravy zjistili tak závažné nedostatky, že dospěli k závěru o nutnosti rozvázání pracovního poměru okamžitě. Těmi závažnými skutečnostmi bylo opakované falšování negativních antigenních testů pro manžela žalobkyně, což bylo zjištěno z historie tisku a poté, co se , tituly před jménem, , jméno FO, na to zaměřila, tak žalobkyni přímo viděla, jak to žalobkyně dělá. V té době bylo možné provádět antigenní testy pouze v rámci zdravotnického zařízení. Jednatelka žalované dále vypověděla, že žalobkyni bylo opakovaně vytýkáno to, že nesprávně aspirovala, že nesprávně uchovávala covidovou vakcínu, neprováděla řádně úklid, opakovaně si prohlížela záznamy a anamnézy jednatelů žalované i dalších rodinných příslušníků ostatních zaměstnanců, nepoužívala vždy ochranné pomůcky při běžných odběrech nebo CRP testech, pouze pokud šlo o covidové pacienty, kdy vše dodržovala dle předpisů. Žalobkyně rovněž nesprávně vykazovala výkony, například vykazovala úkony, které nenaplňovaly náplň daného výkonu. Každý měsíc tak jednatelka žalované spolu s , tituly před jménem, , jméno FO, musely veškeré vykázané výkony zkontrolovat. Bylo rovněž zjištěno, že žalobkyně vypisovala různá vyšetření svým rodinným příslušníkům bez vědomí lékařky a rovněž jim bez vědomí lékařky předepisovala léky. Například dceři předepsala vyšetření, při kterém byl zjištěn patogen koně. Jednatelka žalované vypověděla, že obecně není problém, pokud potřebuje zaměstnanec předepsal léky pro rodinné příslušníky, vždy to však musí být s vědomím lékaře. Dále vypověděla, že u žalované v předmětné době pracovaly dvě zdravotní sestry, druhá sestra tam pracuje 25 let a její práce je významně lepší oproti práci žalobkyně, pokud jí bylo něco vytknuto, vždy se to snažila zlepšit. Druhá sestra nikdy neindikovala žádné vyšetření bez vědomí lékaře. Dále vypověděla, že peníze na covidové odměny přišly až po ukončení pracovního poměru žalobkyně, přičemž jednatelka žalované řešila, jak odměny rozdělit. U žalobkyně cítila, že by tuto odměnu neměla dostat s ohledem na dlouhodobou nespokojenost žalované s její prací, která vyústila v přípravu vytýkacího dopisu. , adresa, 000 Kč žalovaná nakonec přiznala paní doktorce , Anonymizováno, , která ze systému vypadla, protože byla na stáži ve fakultní nemocnici a starala se o pacienty na ventilaci, přičemž stát na tyto lidi nepamatoval. Již na jaře 2020 měla žalovaná s žalobkyní pohovor, při kterém bylo žalobkyni naznačeno, že by si měla hledat jinou práci, žalobkyně však žádala o druhou šanci a v té době by i pro žalovanou s ohledem na covidové období bylo obtížné hledat novou sestru. K odměnám vyplaceným žalobkyni v lednu a březnu 2021 jednatelka žalované uvedla, že žalovaná prováděla ve velkém rozsahu očkování proti covidu a chřipce, žalobkyně se na tomto také podílela, proto jí byla odměna přiznána, přestože jinak s její prací žalovaná spokojena nebyla. Obě sestry dostaly za toto očkování odměnu ve stejné výši, a to na základě vyúčtování pojišťovny. Jiné odměny žalobkyně v roce 2020 nedostala, na rozdíl od sestry , jméno FO, , s jejíž prací žalovaná spokojená byla a které přiznala žalovaná rovněž 13. plat. Jednatelka žalované rovněž uvedla, že manžel žalobkyně a jejich dcera , jméno FO, již v péčí žalované nejsou, k tomu došlo ze strany žalované, výjimečně to lze udělat pro ztrátu důvěry, žalovaná z toho důvodu požádala pojišťovnu o ukončení registrace. Starší dcera žalobkyně, paní , jméno FO, , požádala žalovanou, aby si ji v péči nechala, je na invalidním vozíku a ordinace žalované je pro ni dobře dostupná, současně sdělila, že ví, co matka udělala, ale ona za to nemůže. Žalovaná jí vyhověla a v péči si ji ponechala.

24. Ze sdělení žalované adresovaného panu , adresa, soud zjistil, že ke dni 26.9.2022 provedla žalovaná odregistraci pana , jméno FO, a nezletilé , jméno FO, .

25. Z potvrzení ČSSZ z 22.8.2024 soud zjistil, že zaměstnavatel pana , adresa, potvrdil, že pan , jméno FO, nepožadoval ani nepřijal v době protipandemických opatření žádné potvrzení o provedení antigenních testů. Zaměstnanec v této době pracoval z domova (home-office).

26. Z výpisu z účtu pojištěnce – , jméno FO, , soud zjistil, že žalovaná poskytovala zdravotní služby , jméno FO, , do 24.5.2022.

27. Z výplatní pásky žalobkyně za leden 2021 soud zjistil, že žalobkyni byla přiznána odměna 5000 Kč. Z výplatní pásky žalobkyně za červen 2020 – kategorie DPP soud zjistil, že hrubá mzda žalobkyně činila na DPP 5000 Kč. Z výplatní pásky za březen 2021 soud zjistil, že žalobkyni byla přiznána odměna 13 530 Kč.

28. Z SMS komunikace mezi žalobkyní a , jméno FO, z 13.4.2021 soud zjistil, že pod fotografií natažené injekční stříkačky sděluje paní , jméno FO, žalobkyni, že vakcína nesmí zůstat natažená ve stříkačce více než 6 hodin a nadto je nesprávně natažená. Nato žalobkyně sděluje, že si to zítra může , tituly před jménem, , jméno FO, natáhnout sama.

29. Z historie přístupů soud zjistil, že s kartou pacientky , jméno FO, pracovala dne 27.7.2020 žalobkyně, a to v 13:27 (dekurs) a 13:28 (ambulantní).

30. Z historie přístupů soud zjistil, že s kartou pacientky , jméno FO, pracovala dne 24.7.2020 žalobkyně, a to v časech 9:10 – 9:48, konkrétně v čase 9:11 byl předepsán recept.

31. Z karty , jméno FO, soud zjistil, že dne 27.7.2020 v 13:27 byl paní , jméno FO, indikován výtěr ze spojivkového vaku, a to jménem , tituly před jménem, , jméno FO, . Dne 24.7.2020 v 9:11 byl , jméno FO, předepsán OMEPRAZOL STADA a Floxal, oboje formou e-receptu, a to jménem , tituly před jménem, , jméno FO, .

32. Z e-mailové komunikace mezi jednatelkou žalované , tituly před jménem, , jméno FO, a , jméno FO, z advokátní kanceláře , Anonymizováno, ze dne 7.5.2021 soud zjistil, že předmětem e-mailu byl vytýkací dopis , právnická osoba, . , tituly před jménem, , jméno FO, sděluje, že zasílá v příloze vše, co byla schopna sepsat a může ještě doplnit printscreen přístupů do dokumentace zaměstnanců a rodinných příslušníků, doplnit kopii laboratoří indikovaných sestrou bez vědomí lékaře. Přílohou byl návrh vytýkacího dopisu, který obsahoval výtky týkající se opakovaného nedodržení instrukcí ohledně aspirace při aplikaci nitrosvalové injekce, indikace laboratorních vyšetření bez vědomí lékaře – svým rodinným příslušníkům a pravděpodobně i zvířatům (24.3.2021 manžel, 30.7.2020 zvíře kultivace spojivkového vaku), preskripce léků bez vědomí lékaře – např. dcera 9.9.2020, 24.7.2020, dále šlo o výtky stran opakovaného nevybírání pošty z důvodu pozdních příchodů, nedodržování úklidových prací, opakovaného neprovádění lékařem indikovaných vyšetření, opakovaných neadekvátních reakcí před pacienty, sdělování pacientům při vakcinaci, že za očkování před řádnou ordinační dobou nedostává žalobkyně zaplaceno, ačkoli za březen 2021 dostali všichni zaměstnanci žalované mimořádné odměny, a za opakované vystavení potvrzení o absolvování antigenního testu SARS Covid 19 svému manželovi jménem , tituly před jménem, , jméno FO, bez řádného provedení testu a informování lékařky o tomto (5.5.2021, 28.4.2021, 14.4.2021, 7.4.2021, 24.3.2021, 17.3.2021, 10.3.2021), dále nedodržení pravidel aplikace očkovacích látek po opakované edukaci slovní i písemné – dne 13.4.2021 špatně natažená očkovací látka v stříkačce k aplikaci - nedostatečné množství, dále opakované chybné vykazování některých výkonů zdravotním pojišťovnám i přes opakovanou edukaci.

33. Z výměnných listů – poukazů na jméno , adresa, ze 7.4.2021, 24.3.2021, 17.3.2021, 10.3.2021, 28.4.2021, 5.5.2021 a 14.4.2021, soud zjistil, že jménem , tituly před jménem, , jméno FO, bylo těmito výměnnými poukazy potvrzeno, že panu , jméno FO, byl proveden antigenní test s negativním výsledkem.

34. Z historie přístupu do karty pacienta , adresa, soud zjistil, že ve dnech 5.5.2021, 28.4.2021, 14.4.2021, 7.4.2021, 17.3.2021, 10.3.2021 a 24.3.2021 přistupovala k této kartě pouze žalobkyně.

35. Z historie přístupů soud dále zjistil, že v jednotlivých dnech v období 23.1.2019 – 27.4.2021 žalobkyně nahlížela do různých záznamů – např. laboratoř, zpráva, recepty, ve vztahu k pacientům , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, a , jméno FO, .

36. Z historie přístupů soud dále zjistil, že v jednotlivých dnech v období 22.11.2019 – 4.5.2021 žalobkyně nahlížela do různých záznamů – např. zpráva, recepty, anamnéza ve vztahu k pacientům , tituly před jménem, , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, .

37. Z SMS , jméno FO, bez uvedení data soud zjistil, že , tituly před jménem, , jméno FO, popsala situaci při vakcinaci, kdy žalobkyně pacientovi sdělovala, že vakcinaci by měla převzít očkovací centra, neboť žalobkyně ji provádí mimo ordinační dobu a nic z toho nemá.

38. Žalobkyně ještě k důkazu navrhovala výslech svědkyně , jméno FO, , lékařky, se kterou žalobkyně pracovala v období předcházejícím spolupráci s , tituly před jménem, , jméno FO, , a to ke svému tvrzení, že po celou dobu pracovala řádně. Soud tento důkazní návrh zamítl pro irelevanci k řízení, neboť se zjevně týká období, které relevantní pro právní posouzení této věci není. Veškeré výhrady k práci žalobkyně se týkají až období let 2020 a 2021, kdy žalobkyně již spolupracovala s , tituly před jménem, , jméno FO, , k čemuž se svědkyně , jméno FO, vyjádřit nemůže, neboť v této době již u žalované nepracovala. Žalobkyně dále navrhovala svědecké výslechy pana , adresa, a , jméno FO, . Svědek , Anonymizováno, měl vypovídat k jejímu tvrzení, že výměnné poukazy na testy na Covid-19 nikdy v práci nepoužil a paní , jméno FO, k tvrzení, že její registrace jako nezletilé pacientky byla provedena s vědomím lékaře. Soud tyto důkazy rovněž pro irelevanci k řízení zamítl, neboť provedení těchto důkazů by nemohlo mít vliv na právní hodnocení věci. Skutečnost, zda pan , jméno FO, ve skutečnosti výměnné poukazy použil či nikoli, je dle názoru soudu, irelevantní, neboť již skutečnost, že žalobkyně opakovaně připravila, vytiskla, orazítkovala a jménem , tituly před jménem, , jméno FO, podepsala tyto výměnné poukazy, odůvodňuje, a to zejména ve spojení s dalším jednáním žalobkyně, jak bude popsáno níže, závěr o ztrátě důvěry žalované v žalobkyni. Skutečnost, zda , jméno FO, byla registrována se souhlasem žalované či bez něj, nemůže mít rovněž relevanci pro právní hodnocení věci – posouzení, zda žalovaná při nevyplacení covidové odměny porušila princip rovného zacházení, a to z důvodu, že dokazování týkající se ostatních výhrad je dostatečné pro právní hodnocení věci.

39. Z dalších v řízení provedených důkazů soud již nezjistil žádné podstatné skutečnosti pro rozhodující skutková zjištění ani pro právní hodnocení věci, a proto je dále nehodnotil.

40. Soud zhodnotil v řízení provedené důkazy v souladu s ust. § 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu a dospěl ke zjištění následujícího skutkového stavu:

41. Žalobkyně byla zaměstnankyní žalované v období od 1. 1. 2019 do 13. 5. 2021, kde vykonávala práci na pozici všeobecné zdravotní sestry. Žalovaná zaměstnávala na pozici všeobecné zdravotní sestry dvě zaměstnankyně- žalobkyni a paní , jméno FO, . Dne 13. 5. 2021 byl pracovní poměr mezi žalobkyní a žalovanou ukončen na základě dohody o rozvázání pracovního poměru. Žalovaná měla v době od 1. 1. 2019 do 13. 5. 2021 uzavřené smlouvy o poskytování a úhradě hrazených služeb s , Anonymizováno, , žalobkyně byla evidována jako zdravotnický pracovník v Příloze č. , hodnota, smluv s , Anonymizováno, a za žalobkyni byla žalované ze strany , Anonymizováno, vyplacena odpovídající částka mimořádné odměně. Žalovaná vyplatila mimořádnou odměnu svým zaměstnancům jednotlivě ve výši 35 000 Kč a 40 000 Kč, a to rovněž paní , jméno FO, . Žalovaná sdělila dopisem ze dne 9. 6. 2021 žalobkyni, že na jí tvrzenou odměnu nemá nárok a nebude ji vyplacena. Žalovaná dne 7.5.2021 zasílala advokátce , jméno FO, podklady pro vytýkací dopis žalobkyni, ve kterém žalobkyni měla být vytknuta zejména tato pochybení: nedodržení instrukcí ohledně aspirace při aplikaci nitrosvalové injekce, indikace laboratorních vyšetření bez vědomí lékaře – svým rodinným příslušníkům a pravděpodobně i zvířatům (24.3.2021 manžel, 30.7.2020 zvíře kultivace spojivkového vaku), preskripce léků bez vědomí lékaře – např. dcera 9.9.2020, 24.7.2020, dále šlo o výtky stran opakovaného nevybírání pošty z důvodu pozdních příchodů, nedodržování úklidových prací, opakovaného neprovádění lékařem indikovaných vyšetření, opakovaných neadekvátních reakcí před pacienty, sdělování pacientům při vakcinaci, že za očkování před řádnou ordinační dobou nedostává žalobkyně zaplaceno, ačkoli za březen 2021 dostali všichni zaměstnanci žalované mimořádné odměny, a za opakované vystavení potvrzení o absolvování antigenního testu SARS Covid 19 svému manželovi jménem , tituly před jménem, , jméno FO, bez řádného provedení testu a informování lékařky o tomto (5.5.2021, 28.4.2021, 14.4.2021, 7.4.2021, 24.3.2021, 17.3.2021, 10.3.2021), dále nedodržení pravidel aplikace očkovacích látek po opakované edukaci slovní i písemné – dne 13.4.2021 špatně natažená očkovací látka v stříkačce k aplikaci - nedostatečné množství, dále opakované chybné vykazování některých výkonů zdravotním pojišťovnám i přes opakovanou edukaci. Žalobkyně bez vědomí a souhlasu nadřízené lékařky jejím jménem indikovala vyšetření a předepisovala oční kapky, které vykazovala na svou postiženou dceru , jméno FO, . Žalobkyně opakovaně nahlížela do karet jednatelů žalované a jejich rodinných příslušníků, jakož i paní , jméno FO, a jejích rodinných příslušníků. Žalobkyně opakovaně tiskla výměnné poukazy o provedení antigenního covidového testu na jméno manžela , adresa, , s negativním výsledkem, tyto poukazy orazítkovala razítkem , tituly před jménem, , jméno FO, a podepsala nečitelným podpisem. Žalovaná přiznávala žalobkyni odměny za vakcinaci, kterou žalobkyně prováděla v mimopracovní době, a to ve stejné výši jako druhé zdravotní sestře, paní , jméno FO, . Jiné odměny žalobkyni nepřiznala, na rozdíl od paní , jméno FO, , která od žalované dostávala i 13.plat. Zdravotní sestra , jméno FO, je zaměstnankyní žalované 25 let, s její prací je žalovaná spokojená.

42. Po právním zhodnocení prokázaného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

43. Dle § 20a Vyhláška č. 172/2021 Sb., kterou se mění vyhláška č. 305/2020 Sb., o stanovení způsobu zahrnutí kompenzace do výše úhrad za hrazené služby poskytnuté v roce 2020, poskytovateli podle § 6 až 15 a poskytovateli lékárenské péče, pokud v období druhé vlny epidemie onemocnění COVID-19 od 1. října 2020 do 31. prosince 2020 poskytovali hrazené služby a vykazovali je zdravotní pojišťovně, se za účelem kompenzace zvýšených osobních nákladů plynoucích z vyplácení mimořádných odměn pro zdravotnické pracovníky navyšuje úhrada o částku , adresa, .vlna.

44. Dle § 224 odst. 2 písm. b) zákoníku práce, zaměstnavatel může zaměstnanci poskytnout odměnu zejména za poskytnutí pomoci při předcházení požárům nebo při živelních událostech, jejich likvidaci nebo odstraňování jejich následků nebo při jiných mimořádných událostech, při nichž může být ohrožen život, zdraví nebo majetek.

45. Podle § 16 odst. 1 zákoníku práce jsou zaměstnavatelé povinni zajišťovat rovné zacházení se všemi zaměstnanci, pokud jde o jejich pracovní podmínky, odměňování za práci a o poskytování jiných peněžitých plnění a plnění peněžité hodnoty, o odbornou přípravu a o příležitost dosáhnout funkčního nebo jiného postupu v zaměstnání.

46. Podle ust. § 265 odst. 2 zákoníku práce, zaměstnavatel je povinen nahradit zaměstnanci též škodu, kterou mu způsobili porušením právních povinností v rámci plnění pracovních úkolů zaměstnavatele zaměstnanci jednající jeho jménem.

47. Dle judikatury Nejvyššího soudu (rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 8. 11. 2004, sp. zn. 21 Cdo 537/2004) k nepřiznaným odměnám odvolací soud ve svém předchozím rozsudku zaujal názor, že odměna je nenárokovou složkou mzdy, na kterou zaměstnanec nemá nárok bez dalšího, tento vzniká až konstitutivním rozhodnutí zaměstnavatele o jejím přiznání.

48. Dle ustálené judikatury Nejvyššího soudu (rozsudek NS sp. zn. 21 Cdo 1745/2015 ze dne 16. 2. 2016) je pro posouzení důvodnosti uplatněného nároku ve sporu o zaplacení mzdy (její části), bez ohledu na to, zda právním podkladem poskytované mzdy (složky mzdy) má být mzdový předpis či kolektivní smlouva, anebo je-li mzda sjednána v pracovní či v jiné smlouvě, rozhodující, zda byly naplněny předpoklady pro vznik nároku na mzdu, anebo zda tato hlediska vyznačující zákonem stanovenou či smluvenou skutkovou podstatu pro vznik mzdového nároku splněna nebyla. Z tohoto pohledu je především významné rozlišení, zda požadované plnění představuje mzdový nárok, který je zaměstnavatel povinen poskytnout, jestliže zaměstnanec splní sjednané předpoklady a podmínky (zda jde o tzv. nárokovou složku mzdy), nebo zda jde o takovou složku mzdy, na kterou vzniká nárok až na základě zvláštního rozhodnutí zaměstnavatele o jejím přiznání (zda se jedná o tzv. nenárokovou složku mzdy). Tzv. nenároková složka mzdy je totiž charakteristická tím, že bez rozhodnutí zaměstnavatele má tato složka mzdy povahu fakultativního plnění, kterou ztrácí a stává se nárokovou složkou mzdy teprve v okamžiku, kdy zaměstnavatel rozhodne o přiznání tohoto nároku zaměstnanci; kdy a zda (a o jakém obsahu) takovéto rozhodnutí mající konstitutivní povahu učiní, záleží jen na úvaze zaměstnavatele.

49. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že žalobkyně nemá právní nárok na vyplacení kompenzační odměny dle § 20a Vyhlášky. Dle Vyhlášky je účelovým určením této odměny kompenzace zvýšených osobních nákladů plynoucích z vyplácení kompenzačních odměn pro zdravotnické pracovníky. Vyhláška však nestanoví, jak mají v ní zmínění poskytovatelé odměny zdravotnickým pracovníkům přerozdělit. Vyhláška nemá zákonné zmocnění na stanovení individuálního nároku na odměny pro konkrétního zaměstnance a dle soudu z ní tedy nevyplývá povinnost poskytovatele vyplatit každému jednomu svému zaměstnanci odměnu ve výši 75 000 Kč. Pro určení výše odměny je sice pracováno s počtem zdravotnických pracovníků, avšak jedná se pouze o matematický výpočet postavený na počtu zaměstnanců poskytovatele, dle kterého můžou být odměny spravedlivě rozděleny dle velikosti zdravotních zařízení poskytovatelů zdravotních služeb. Dle soudu je tedy na poskytovateli, aby rozhodl, v jaké výši a jakému zaměstnanci kompenzační odměny, které získal na základě této Vyhlášky, vyplatí. Soud má za to, že na nárok na odměnu a její vyplácení by mohlo být nahlíženo ve smyslu ust. § 224 odst. 2 písm. b) zákoníku práce, kdy zaměstnavatel může zaměstnanci poskytnout odměnu při jiných mimořádných událostech, při nichž může být ohrožen život, zdraví nebo majetek. Soud se ztotožnil s tvrzením žalobkyně, že odměna v tomto případě přímo nesouvisí s vykonanou prací, ale jde o benefit poskytovaný v souvislosti se zaměstnáním. V tomto případě za zákonem přímo předpokládanou činnost, tedy za pomoc při mimořádné události, při které může být ohrožen život nebo zdraví. Avšak v tomto případě lze seznat již z textace zákona, že se jedná o odměnu nenárokovou, tedy zaměstnanci nemají na odměnu podle tohoto ustanovení právo automaticky. Na tuto nenárokovou složku mzdy vzniká nárok až na základě zvláštního rozhodnutí zaměstnavatele o jejím přiznání, do té doby má povahu pouze fakultativního plnění. Žalovaná v tomto případě však rozhodnutí o vyplacení odměny žalobkyni neučinila. Z účelového určení odměny ve smyslu § 224 odst. 2 písm. b) zákoníku práce a § 20a Vyhlášky lze na odměnu pohlížet jako na benefit pro zaměstnance za pomoc, kterou poskytli v rozhodné době během druhé vlny epidemie onemocnění COVID-19. Jelikož o tom, zda bude odměna vyplacena konkrétnímu zaměstnanci rozhoduje zaměstnavatel, je na jeho uvážení, zda a jakému zaměstnanci odměnu přizná podle míry jeho zásluh a pomoci.

50. Následně se tak soud zabýval posouzením, zda při neposkytnutí odměny ve výši 75 000 Kč žalobkyni byla respektována zásada rovného zacházení při odměňování za práci a poskytování jiných peněžitých plnění ve smyslu § 16 odst. 1 zákoníku práce.

51. Je-li se zaměstnancem zacházeno odlišně oproti jiným zaměstnancům (nacházejícím se ve stejném či srovnatelném postavení), aniž by byl naplněn některý z diskriminačních důvodů uvedených demonstrativně v ustanovení § 16 odst. 2 zákoníku práce nebo vymezených v ustanovení § 2 odst. 3 antidiskriminačního zákona, je třeba zabývat se tím, zda takové odlišné zacházení je opodstatněné, či zda nebyla ze strany zaměstnavatele porušena zásada rovného zacházení.

52. Z provedeného dokazování dle názoru soudu jednoznačně vyplynulo, že žalovaná poté, co obdržela prostředky na výplatu mimořádné stabilizační odměny za práci ve ztíženém pracovním prostředí s rizikem nákazy onemocnění Covid-19 žalované, zvažovala, zda tuto odměnu žalobkyni vyplatí a dospěla k závěru, že z důvodů, které ji vedly k rozvázání pracovního poměru s žalobkyní, odměna žalobkyni vyplacena nebude. V řízení bylo svědeckým výslechem , tituly před jménem, , jméno FO, a účastnickým výslechem , tituly před jménem, , jméno FO, prokázáno, že žalovaná byla s prací žalobkyně dlouhodobě nespokojená, což bylo s žalobkyní řešeno již při pohovoru na jaře 2020, kde jí bylo i naznačeno, že by si měla hledat jinou práci. Začátkem května 2021 pak žalovaná ve spolupráci s advokátní kanceláří připravovala podklady pro vytýkací dopis žalobkyni. Ten obsahoval výčet řady pochybení, kterých se žalobkyně měla dopouštět. S ohledem na závažnost některých pochybení se žalovaná rozhodla s žalobkyní rozvázat pracovní poměr okamžitě, k čemuž nakonec došlo dohodou ze dne 13.5.2021. Z provedeného dokazování pak jednoznačně vyplynula jednání žalobkyně, které soud považuje za velmi závažná porušení – zejména pokud jde o preskripci očních kapek na jméno své invalidní dcery, a to zcela bez vědomí a bez souhlasu , tituly před jménem, , jméno FO, , avšak jejím jménem. , tituly před jménem, , jméno FO, přitom vypověděla, že tyto kapky ani nezná, rovněž stěr ze spojivkového vaku, který žalobkyně indikovala na jméno své dcery bez vědomí a souhlasu , tituly před jménem, , jméno FO, , tato lékařka nikdy neprovádí, uvedla, že takové vyšetření neprovádí žádný prakticky lékař. Takové jednání dle názoru soudu nejen zcela odůvodňuje závěr o naprosté ztrátě důvěry žalované vůči žalobkyni, ale rovněž jde o jednání, které by mohlo překročit meze civilního deliktu. Takové jednání přitom vyplynulo jednoznačně z předložených listin – historie přístupů do karet paní , jméno FO, , ze kterých vyplývá, že v dny, kdy došlo k indikaci vyšetření jakož i preskripci kapek, pracovala s touto kartou pouze žalobkyně. Z výslechu , tituly před jménem, , jméno FO, pak soud zjistil, že o indikaci vyšetření ani preskripci kapek vyrozuměna nebyla, natož aby je odsouhlasila. Rovněž pak bylo v řízení prokázáno, že žalobkyně tiskla opakovaně výměnné poukazy o provedení antigenního testu na svého manžela, a to s negativním výsledkem, aniž by byl tento test v ordinaci žalované proveden a tyto poukazy orazítkovala razítkem , tituly před jménem, , jméno FO, a nečitelně podepsala. Soud považuje za nerozhodné, zda žalobkyně tyto výměnné poukazy svému manželovi následně předala a ten je použil či nikoli, neboť samotná skutečnost, že žalobkyně opakovaně, po dobu několika týdnů tyto poukazy razítkovala a podepisovala jménem lékařky, zcela bez jejího vědomí, odůvodňuje závěr o ztrátě důvěry žalované v žalobkyni. V té době navíc bylo nepřípustné vyhotovovat poukazy o negativním testu, aniž by došlo k jeho provedení přímo ve zdravotnickém zařízení, k čemuž ani v jednom případě nedošlo, což potvrdila sama žalobkyně. Popsané jednání přitom , tituly před jménem, , jméno FO, přímo viděla poté, co v historii tisku zjistila opakovaný tisk těchto poukazů na jméno pana , jméno FO, . Stejně tak z historie přístupů bylo zjištěno, že žalobkyně opakovaně lustrovala zdravotní karty zaměstnanců i jejich rodinných příslušníků, aniž by k tomu měla pracovní důvody. V řízení pak byla prokázána i další pochybení a nevhodné chování, jak k nadřízené lékařce, tak přímo před pacienty. Šlo například o reakci na výtku týkající se natažení očkovací látky v injekční stříkačce, na což žalobkyně reagovala tak, že si ji zítra může , tituly před jménem, , jméno FO, natáhnout sama; dále bylo v řízení prokázáno, že žalobkyně i po opakované edukaci nesprávně aspirovala při očkování, nesprávně vykazovala výkony na pojišťovnu tak, že žalovaná musela každý měsíc provádět kontrolu všech vykázaných výkonů; ne vždy dodržovala povinnost nosit ochranné pomůcky, což vyplynulo ze svědecké výpovědi , tituly před jménem, , jméno FO, a účastnického výslechu , tituly před jménem, , jméno FO, . Současně bylo prokázáno, že s prací druhé zdravotní sestry, paní , jméno FO, , tedy jediné zaměstnankyně, která byla ve shodném postavení s žalobkyní, žalovaná byla spokojená dlouhodobě, pracovala pro žalovanou 25 let a pokud došlo k nějakému pochybení, vždy se paní , jméno FO, snažila o nápravu. Z důvodu spokojenosti s její prací byl paní , jméno FO, přiznán i 13. plat, na rozdíl od žalobkyně. Žalobkyni byla přiznána pouze odměna za očkování, které prováděly obě sestry v mimopracovní době, proto žalovaná rozhodla o výplatě těchto odměn oběma sestrám ve shodné výši.

53. Soud tak má za to, že odlišné zacházení s žalobkyní při neposkytnutí odměny ve výši 75 000 Kč na rozdíl od druhé zaměstnankyně ve srovnatelném postavení, bylo opodstatněné a žalovaná tak neporušila zásadu rovného zacházení ve smyslu ust. § 16 odst. 1 zákoníku práce. Žalobkyni tak nevznikl nárok na zaplacení žalované částky ani z titulu náhrady škody způsobené porušením principu rovného zacházení ve smyslu ust. § 265 odst. 2 zákoníku práce. Ze všech uvedených důvodů soud žalobu v celém rozsahu jako nedůvodnou zamítl.

54. Pro úplnost soud uvádí, že právní zástupkyně žalobkyně žádala o odročení jednání (šlo za dobu řízení v pořadí již o sedmou žádost o odročení jednání ze strany právní zástupkyně žalobkyně), na kterém byl proveden účastnický výslech jednatelky žalované a došlo k vyhlášení rozsudku, a to ze zdravotních důvodů právní zástupkyně žalobkyně, přičemž soud této její žádosti nevyhověl. Právní zástupkyně žalobkyně dne 8.10.2024 požádala o odročení jednání původně nařízeného na 10.10.2024 z důvodu neodkladného operačního zákroku – karcinomu endometria, který je plánován na 14.10.2024 s předpokládanou dobou léčení minimálně 6 týdnů. Soud této žádosti vyhověl a jednání odročil na 10.12.2024. Přípisem z 5.12. právní zástupkyně žalobkyně sdělila soudu, že její pracovní neschopnost trvá a bude činit ještě cca 3-4 týdny s ohledem na provedení operace nikoli laparoskopicky, což vyžaduje násobně větší dobu rekonvalescence. Soud této žádosti již nevyhověl, a to za situace, kdy jednání již bylo zcela připraveno, přičemž žádost byla zaslána opět pouze pár dnů před jeho konáním, ačkoli důvody, pro které právní zástupkyně žalobkyně žádala o další odročení, jí dle názoru soudu musely být známy s dostatečným předstihem tak, aby byla schopna zajistit substituci. Soud jednání neodročil rovněž z důvodů, že stěžejní důkazy, které byly zásadní pro rozhodnutí ve věci, byly již provedeny při jednání, kterého se žalobkyně i její právní zástupkyně účastnily a odročení jednání by tak bylo v této situaci v rozporu s hospodárností řízení. Současně soud nabídl právní zástupkyni žalobkyně možnost zajištění její účasti prostřednictvím videokonference, což právní zástupkyně žalobkyně odmítla pro nařízený hlasový klid. Současně však sdělila, že již telefonicky požádala ošetřujícího lékaře o zaslání lékařské zprávy. Jednání se tedy konalo bez účasti právní zástupkyně žalobkyně, avšak krátce před tímto jednání žalobkyně doručila soudu své vyjádření s důkazními návrhy, se kterými se soud vypořádal, jak je uvedeno výše. Ze všech těchto důvodů má soud za to, že nedošlo k jakémukoli zkrácení práv žalobkyně.

55. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 63 888 Kč Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 75 000 Kč sestávající z částky 4 100 Kč za každý ze 12 úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava právního zastoupení, vyjádření k žalobě, účast při jednání soudu dne 17.8.2023, 27.9.2023, vyjádření k odvolání žalobkyně, doplnění skutkových tvrzení k výzvě soudu ze dne 22.7.2024, účast najednání ze dne 25.7.2024, vyjádření z 19.9.2024, účast na jednání dne 19.8.2024 – dva úkony, neboť jednání přesáhlo 2 hodiny) a účast při jednání dne 12.12.2024 – rovněž 2 úkony), včetně 12 paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 52 800 Kč ve výši 11 088 Kč. Soud nepřiznal žalované vyúčtovaný úkon za účast při jednání soudu dne 23.9.2024, neboť takové jednání bylo včas odročeno, ani poloviční úkon za podání blanketního odporu, neboť nejde o samostatný úkon právní služby dle ust. § 11 advokátního tarifu (k tomu srov. například rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14.11.2019, č.j. 20 Co 293/2019- 142).