4 C 206/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl samosoudkyní Mgr. Ing. Terezou Vaňkátovou ve věci žalobce: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 1/0 , narozená Anonymizováno Adresa zainteresované osoby 1/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 1/0 pro vydání odvolaného daru

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhá rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost předat do soudní úschovy k řízení vedenému Okresním soudem pro Prahu-západ pod spisovou značkou , spisová značka, částkou 533 661 Kč jako součást aktiv zemřelého , jméno FO, , se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 43 040 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právní zástupkyně žalované.

1. Žalobce se žalobou, doručenou soudu dne 2. 8. 2023, domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost vydání odvolaného daru. Žalobu odůvodnil tím, že žalobce jako dědic po zemřelém otci , jméno FO, dne 27. 6. 2023 prostřednictvím řízení o dědictví vedeném u Okresního soudu pro Prahu-západ, č.j. , spisová značka, , odvolal dar pro nevděk. Darem byly finanční prostředky uložené na třech vkladních knížkách v celkové výši 533 661 Kč, dárcem byl otec účastníků , jméno FO, a k darování došlo dne 26. 5. 2022 a 28. 7. 2022. Za nevděk vůči žalobci považuje žalobce skutečnost, že žalovaná záměrně znemožňuje řádné projednání dědictví, jelikož ukradla a zadržuje veškeré doklady od majetku zemřelého otce a odmítá je vydat. Žalovaná znemožnila žalobci spravovat pozůstalost, neboť dodnes nepředala žalobci klíče od nemovitosti v , Anonymizováno, . Bez právního důvodu si přivlastnila rozhodovací pravomoc nad majetkem otce i průběhem řízení o dědictví. Žalovaná se dopustila podvodu v řízení o pozůstalosti tím, že předložila falešný odborný posudek určující obvyklou cenu nemovitosti patřící do pozůstalosti ve výši 6 696 000 Kč, který obsahoval falešné údaje o stavu nemovitosti, přičemž na jednání u notáře potvrdila, že reálná hodnota nemovitosti je 3 000 000 Kč. Nemovitost, jejíž správu žalovaná žalobci upírá, byla vyloupena, což žalobce dává za vinu žalované. Za jednání, které je úmyslně v rozporu s dobrými mravy vůči dárci, žalobce považuje lež žalované, že bude o otce pečovat, avšak pod záminkou vylákání peněz z dárce. Žalobce tvrdí, že žalovaná o otce nepečovala, chtěla otce prohlásit za nesvéprávného a sebe za osobu, která převezme jeho práva tak, aby se mohla zmocnit jeho majetku. Žalovaná předstírala lásku k otci, o čemž svědčí i fakt, že otce odvezla dne 22. 12. 2021 do domova důchodců. Tvrzení žalované, že o otce pečovala denně, je dle žalobce lež a podvod. Žalovaná v minulosti opakovaně požadovala po zemřelém otci peníze, ten ji však vždy odmítl. V únoru roku 2022 žalobce informovala žalovaná o svém záměru vylákat peníze z otce pod záminkou vysoké inflace s tím, že prostředky z vkladních knížek, kde nejsou úročeny, uloží na spořící účet s úrokem 5 %. Otec žalobce informoval dne 16. 1. 2021, že žalované žádné peníze nedá, jelikož chce majetek rozdělit podle zákona. Otec žalobci daroval částku 400 425 Kč, kterou mu předal v hotovosti.

2. Žalovaná uvedla, že je dcerou zemřelého , jméno FO, a má tak nárok na zákonný podíl ve výši ½ pozůstalosti. V řízení o pozůstalosti spolupracovala a poskytovala veškerou součinnost. Žalovaná obdržela od zemřelého otce dar ve výši 533 661 Kč proto, aby jí otec kompenzoval finanční prostředky, které daroval žalobci dne 21. 12. 2021 ve výši 430 000 Kč a také jako vděk, jelikož žalovaná o otce do poslední chvíle pečovala, pravidelně ho navštěvovala v Domově , adresa, , kde strávil poslední měsíce života. Žalovaná hradila veškeré náklady související s pobytem otce v tomto domě a nadále hradí pojištění odpovědnosti z provozu za vozidlo, které patřilo zemřelému otci a také dodávky elektřiny domu v , Anonymizováno, , který je součástí pozůstalosti. Žalovaná se žádného chování, kterým by ublížila zůstaviteli úmyslně či z hrubé nedbalosti tak, že by zjevně porušila dobré mravy, nedopustila. Žalovaná o otce pečovala každodenně, a to minimálně telefonními hovory, jinak ho vozila k lékaři a zajišťovala mu nákupy. Žalovaná zařídila otcův přesun do domova důchodců, jelikož otec již nemohl žít v domě sám a dne 21. 12. 2021 se jí ozvali z jednoho domova důchodců, že se jim uvolnilo místo. Otec žalované žádné peníze nikdy nedával, přestože pro něj žalovaná mnoho věcí kupovala, nicméně potom, co daroval peníze žalobci, se v lednu rozhodl darovat jí vkladní knížky jako kompenzaci a na jeho popud jeli společně do spořitelny. Žalovaná uvedla, že u vkladních knížek je výpovědní doba, otec vše podepsal a následně se čekalo na uplynutí doby. Žalovaná měla možnost vkladní knížky zcela zrušit, ale tam se platil poplatek, druhá varianta byla ponechat nějakou minimální částku a nechat vkladní knížku na památku, to bylo zdarma a žalovaná si vybrala druhou variantu. Dle žalované je její vztah s žalobcem komplikovaný, ale i přesto se snažila řízení o pozůstalosti co nejdříve ukončit, a protože žalovaná chtěla předejít možným dohadům ohledně obvyklé ceny nemovitosti patřící do pozůstalosti a žalobce sám ocenění nemovitosti nezajistil, nechala ho vyhotovit společností , právnická osoba, , IČO: , Anonymizováno, . Obvyklá cena nemovitosti ke dni smrti zůstavitele byla stanovena ve výši 6 696 000 Kč. Jelikož však nebylo možné dojít s žalobcem k dohodě, souhlasila žalovaná s cenou nemovitosti navrženou žalobcem ve výši 3 000 000 Kč, neboť chtěla předejít průtahům řízení. Žalovaná dále uvedla, že opakovaně sdělovala žalobci, že žádné doklady od majetku zemřelého otce nezadržuje. Žalovaná nijak neporušuje práva žalobce jako správce pozůstalosti, jelikož notář správce nestanovil a smyslem prosté správy pozůstalosti dědici je pouze zachování majetkové hodnoty majetku zůstavitele. Žalovaná při jednání uvedla, že po smrti matky se o otce starala sama, žalobce o otce neprojevoval zájem.

3. Soud zjistil následující skutečnosti:

4. Z protokolu o jednání v řízení o pozůstalosti ze 17. 2. 2023, sepsaného v kanceláři notáře , tituly před jménem, , jméno FO, č. j. , spisová značka, (řízení vedené Okresním soudem Praha-západ), soud zjistil, že probíhá řízení o pozůstalosti po , jméno FO, , jehož účastníci jsou účastníci tohoto řízení, a to každý s právem na polovinu pozůstalosti. K otázce aktiv doložila žalovaná odborné ocenění společnosti , právnická osoba, , která určila obvyklou cenu nemovitosti ve výši 6 696 000 Kč. Žalobce nepovažuje tuto cenu za správnou a navrhuje cenu ve výši 3 000 000 Kč. Žalovaná s touto cenou souhlasila. Žalobce navrhuje zařazení částky 533 661 Kč, která byla uložena na vkladních knížkách zůstavitele, do pozůstalosti. Žalovaná s tím nesouhlasí a uvádí, že to byl dar za života zůstavitele, ke kterému došlo poté, co zůstavitel daroval finance žalobci. Žalovaná uvádí, že otec na pobočce u , Anonymizováno, podepsal příkaz k převodu peněz na účet žalované, výpovědní doba byla 6 měsíců. U ČS byly peníze vybrány v hotovosti.

5. Z výpisu z katastru nemovitostí na listu vlastnictví č. , hodnota, z 1. 8. 2022 k nemovitosti v kat. území , adresa, , soud zjistil, že vlastnické právo k pozemku par. č. st. 203, jehož součástí je stavba č.p. 89 v části obce , adresa, a pozemku par. č. 637/2 zahrada, je zapsáno ve prospěch , jméno FO, .

6. Z odhadu ceny nemovitosti, vyhotoveného společností , právnická osoba, , odhad číslo PM/4141/2022, soud zjistil, že rodinný dům v , Anonymizováno, , , adresa, , který si objednala žalovaná a jehož vlastníkem je zemřelý , jméno FO, , má odhadovanou cenu ke dni úmrtí zůstavitele ve výši 6 696 000 Kč.

7. Z usnesení Okresního soudu , adresa, -západ č. j. , spisová značka, , které nabylo právní moci 23. 4. 2018, soud zjistil, že byla schválena dohoda dědiců o vypořádání jmění zůstavitelky , jméno FO, a jejího manžela, , jméno FO, tak, že žalovaná nabyla do svého vlastnictví určitý majetek, žalobce nežádal do svého vlastnictví ničeho.

8. Z kopie vkladních knížek soud zjistil, že vkladní knížky u , právnická osoba, číslo vkladového účtu 826001 a 826864 na jméno , jméno FO, , mají výpovědní lhůtu 6 měsíců, dispoziční oprávnění má žalovaná (místo příjmení , Anonymizováno, je zde uvedeno , Anonymizováno, , avšak rodné číslo odpovídá rodnému číslu žalované). Poslední zůstatky ke dni 25. 5. 2022 u jedné vkladní knížky byly ve výši 16,65, Kč, u druhé 13,17 Kč, s tím, že tedy předchozí zůstatek od dne 19. 1. 2022 byl ve výši 122 000 Kč.

9. Z listiny odvolání daru ze dne 3. 4. 2023 adresované žalované soud zjistil, že žalobce se rozhodl poskytnout žalované svůj podíl dědictví po jejich matce, aby žalovaná měla dostatek prostředků na zajištění potřeb otce. Žalobce tedy požaduje navrácení daru, konkrétně částku jeho čistého dědického podílu ve výši 167 884 Kč, jelikož jednání žalované je v rozporu s dobrými mravy.

10. Z listiny odvolání daru ze dne 27. 6. 2023, adresované žalované žalobcem soud zjistil, že žalobce odvolává dar ve výši 533 661 Kč, vybraný z vkladních knížek v roce 2022 pro nevděk, který žalobce spatřuje v tom, že žalovaná nedodržuje dohody a neplní sliby, nerespektuje morální hodnoty, úmyslně porušuje svoje povinnosti a rozhodla se žalobce okrást.

11. Z čestného prohlášení paní , tituly před jménem, , jméno FO, , ze dne 3. 1. 2024, soud zjistil, že paní , tituly před jménem, , jméno FO, je zaměstnankyní v Domově , adresa, , kde pracuje jako sociální pracovnice. , tituly před jménem, , jméno FO, prohlásila, že žalovaná pravidelně navštěvovala a v rámci svých možností pečovala až do smrti o svého otce , jméno FO, , kdy zemřelý , jméno FO, nastoupil do Domova , adresa, dne 22. 12. 2021, kde také zemřel dne 1. 8. 2022.

12. Z poukazu na vyšetření , jméno FO, , , tituly za jménem, , jméno FO, , oční lékařky ze 14. 5. 2020 soud zjistil, že zemřelému , jméno FO, byl lékařkou vystaven poukaz na vyšetření na klinice Lexum, která se nachází na , adresa, .

13. Z operačních protokolů ze dnů 26. 5. 2020, 28. 7. 2020, 15. 9. 2020, 10. 11. 2020 a 26. 1. 2021 a z doplatků ve výši 2x 1 200 Kč a 600 Kč soud zjistil, že zemřelému , jméno FO, byly v uvedených dnech na klinice , Anonymizováno, aplikovány nitrooční injekce , Anonymizováno, .

14. Z daňového dokladu za pohřeb zemřelého , jméno FO, , soud zjistil, že odběratelem je žalovaná a faktura je vystavena na částku 24 839 Kč. Faktura byla uhrazena hotově.

15. Z emailové komunikace mezi právní zástupkyní žalované a žalobcem za období od 25. 10. 2022 do 21. 9. 2023 soud zjistil, že mezi stranami probíhala komunikace o předání klíčů k nemovitosti, které měla dle žalobce u sebe mít žalovaná a dále žalobce vyzýval žalovanou k vydání ukradených dokladů od majetku otce. Právní zástupkyně žalované opakovaně sdělila žalobci, že žalovaná žádné doklady od majetku otce nezadržuje a v emailu ze dne 31. 10. 2022 sdělila žalobci, že dojde k předání klíčů od nemovitosti. V emailu ze dne 10. 11. 2022 sdělila právní zástupkyně žalované, že následujícího dne jsou připraveny klíče od nemovitosti, současně požádala žalobce, aby vzal případné klíče od zámků, kterými nemovitost zabezpečil. V e-mailu ze dne 16. 2. 2023 žalobce uvádí, že klíče ani doklady předány nebyly a očekává předání následující den. E-mailem ze dne 30. 8. 2023 právní zástupkyně žalované vyzvala žalobce k umožnění přístupu do nemovitosti, neboť se žalovaná bez součinnosti žalobce do nemovitosti nedostane. Žalobce totiž sdělil, že zajistil nemovitost proti vloupání u všech vstupních dveří přídavnými zámky a vrata řetězem a zámkem.

16. Z dalších v řízení provedených důkazů soud již nezjistil žádné podstatné skutečnosti pro rozhodující skutková zjištění ani pro právní hodnocení věci, a proto je dále nehodnotil.

17. Po provedeném dokazování soud konstatoval, že nemá za prokázané žalobní tvrzení žalobce, že se žalovaná vůči dárci či žalobci chovala způsobem, kterým by jim ublížila úmyslně či z hrubé nedbalosti tak, že zjevně porušila dobré mravy a ve smyslu ust. § 118a odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, vyzval žalobce k navržení důkazů k prokázání tohoto tvrzení, s poučením, že v případě nesplnění výzvy nebude s žalobou úspěšný. Ke splnění výzvy soud již žalobci neposkytl lhůtu s ohledem na to, že žalobce poučil shodně již před ústním jednáním na základě písemné výzvy.

18. Žalobce na výzvu soudu reagoval tak, že navrhl doplnit dokazování o upomínky dlužné částky , právnická osoba, k pojistné smlouvě 1873701014 ze dne 7. 1. 202, vztahující se k vozidlu zemřelého. Tento důkaz žalobce navrhl k prokázání tvrzení, že žalovaná nezaplatila povinné ručení po smrti otce. Dále navrhl zpracování znaleckého posudku k určení ceny nemovitosti v , adresa, , kterým chtěl prokázat, že žalovaná předložila falešný odhad ceny nemovitosti, vyhotovený společností , právnická osoba, Dále navrhl, aby soud doplnil dokazování o dotaz na ošetřující lékařku otce , tituly před jménem, Kyvalovou (pozn. soudu – žalobce neznal jméno zůstavitelovy praktické lékařky, jméno doplnila žalovaná), kterým by mělo být prokázáno, že žalovaná požadovala po lékařce, aby omezila otce ve svéprávnosti a rovněž by měla lékařka uvést, do kdy měl otec řidičský průkaz. Dále žalobce k důkazu navrhl dotaz na starostu obce , adresa, k prokázání skutečnosti, že zemřelému otci hradila část obědů obec a po jak dlouhou dobu.

19. Soud usnesením zamítl všechny výše uvedené důkazní návrhy z důvodu irelevance k tomuto řízení. K upomínce dlužné částky, kterou mělo být prokázáno, že žalovaná nezaplatila povinné ručení po smrti otce, soud uvádí, že případné nezaplacení povinného ručení na vozidlo zůstavitele po jeho smrti, i kdyby prokázáno bylo, nemůže prokázat nevděk žalované vůči zůstaviteli, natož pak vůči žalobci jako osobě dárci blízké. K návrhu na zpracování znaleckého posudku k určení ceny nemovitosti v , adresa, , kterým chtěl žalobce prokázat, že žalovaná předložila falešný odhad ceny nemovitosti, soud konstatuje, že i kdyby znaleckým posudkem došlo k určení jiné ceny nemovitosti než v odhadu, který nechala vyhotovit žalovaná, je tato skutečnost irelevantní, neboť v řízení o pozůstalosti nebylo pracováno ani s odhadem ceny, který nechala vyhotovit žalovaná, když se účastníci domluvili na ceně nemovitosti, kterou uvedl žalobce a navíc tento důkazní návrh nikterak nesouvisí s řízením na vydání odvolaného daru. K dotazu na ošetřující lékařku otce , tituly před jménem, , Anonymizováno, , kterým by mělo být prokázáno, že žalovaná požadovala po lékařce, aby omezila otce ve svéprávnosti a potvrdila, do kdy měl otec řidičský průkaz soud uvádí, že institut omezení svéprávnosti je určen především pro ochranu omezovaných osob, a i v případě, že by bylo tímto důkazem prokázáno, že žalovaná navrhovala praktické lékařce tuto možnost, nesvědčí to samo o sobě o jakémkoli nevděku. Navíc, o omezení svéprávnosti rozhoduje soud po provedeném dokazování, zejména znaleckém. Z pouhého dotazu na omezení svéprávnosti, i kdyby prokázán byl, nemůže soud dovozovat ani úmysl žalované navrhovat omezení svéprávnosti otce, natož jednání, které naplňuje znaky uvedené v § 2072 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (o.z.). Mezi dotazem do kdy měl otec řidičský průkaz a předmětem řízení soud neshledává žádnou souvislost. K dotazu na starostu obce , adresa, k prokázání skutečnosti, že zemřelému otci hradila část obědů obec a jak dlouhou dobu, soud uvádí, že ani tato skutečnost, byla-li by prokázána, by neměla vliv posouzení, zda žalovaná ublížila dárci úmyslně nebo z hrubé nedbalosti tak, že tím zjevně porušila dobré mravy. Žalovaná nebyla povinna zajišťovat osobně zůstaviteli obědy a pokud tak nečinila, nelze v tom shledávat nevděk ve smyslu výše jmenovaného ustanovení o.z.

20. Soud pro nadbytečnost zamítl důkazní návrh žalobce, a to knihou jízd služebním vozem žalované, k prokázání toho, že žalovaná tímto vozem nejezdila za otcem. Soud má za to, že skutkový stav věci týkající se navštěvování žalovanou otce byl spolehlivě prokázán v řízení již provedenými důkazy, například čestným prohlášením paní , tituly před jménem, , jméno FO, , o jehož věrohodnosti soud nemá jakýkoli důvod pochybovat, a nad to dodává, že i kdyby bylo prokázáno, že žalovaná nejezdila za otcem jedním typem dopravního prostředku (tedy služebním vozem), si soud nemůže dovozovat závěr, že by žalovaná otce nenavštěvovala vůbec a nepečovala o něj, a že tímto jednáním byla naplněna intenzita jednání požadovaná ustanovením § 2072 o.z.

21. Soud zhodnotil v řízení provedené důkazy v souladu s ust. § 132 zákona 99/1963 Sb., občanského soudního řádu a dospěl ke zjištění následujícího skutkového stavu:

22. Žalobce a žalovaná jsou sourozenci , právnická osoba, , jméno FO, , který zemřel dne 1. 8. 2022. V současné době probíhá řízení u Okresního soudu Praha-západ, sp. zn. , spisová značka, , v němž každý z nich má v řízení postavení dědiců, a to každý s právem na polovinu pozůstalosti. Žalobce byl obdarován otcem za jeho života částkou ve výši přibližně 400 000 Kč. Žalovaná obdržela od otce za jeho života dar v podobě finančních prostředků ze třech vkladních knížek ve výši 533 661 Kč. K těmto vkladním knížkám měla žalovaná zřízeno dispoziční právo. Žalobce dne 27. 6. 2023 prostřednictvím řízení vedeného u Okresního soudu pro Prahu-západ, odvolal tento dar pro nevděk. Žalovaná zajistila zůstaviteli od 22.12.2021 umístění v domově pro seniory v , Anonymizováno, . V tomto zařízení jej v rámci svých možností navštěvovala a pečovala o něj do jeho smrti, v letech 2020 a 2021 se zůstavitelem navštěvovala oční kliniku , Anonymizováno, , kde podstoupil operaci očí, docházela s ním k jeho praktické lékařce , tituly před jménem, , Anonymizováno, . Po jeho smrti uhradila náklady jeho pohřbu. V rámci pozůstalostního řízení byla mezi účastníky jako dědici po zemřelém otci uzavřena dědická dohoda, správce pozůstalosti nebyl určen. Mezi právní zástupkyní žalované a žalobcem probíhala komunikace ohledně předání klíčů k nemovitosti, přičemž k domluvě mezi nimi nedošlo.

23. Po právním zhodnocení prokázaného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

24. Podle ust. § 2072 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ublížil-li obdarovaný dárci úmyslně nebo z hrubé nedbalosti tak, že zjevně porušil dobré mravy, může dárce, neprominul-li to obdarovanému, od darovací smlouvy pro jeho nevděk odstoupit. Byl-li dar již odevzdán, má dárce právo požadovat vydání celého daru, a není-li to možné, zaplacení jeho obvyklé ceny. Odůvodňují-li to okolnosti, považuje se za nevděk vůči dárci také zjevné porušení dobrých mravů vůči osobě obdarovanému blízké.

25. Podle ust. § 22 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, osoba blízká je příbuzný v řadě přímé, sourozenec a manžel nebo partner podle jiného zákona upravujícího registrované partnerství (dále jen „partner“); jiné osoby v poměru rodinném nebo obdobném se pokládají za osoby sobě navzájem blízké, pokud by újmu, kterou utrpěla jedna z nich, druhá důvodně pociťovala jako újmu vlastní. Má se za to, že osobami blízkými jsou i osoby sešvagřené nebo osoby, které spolu trvale žijí.

26. Podle ust. § 2074 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, Právo odvolat dar přechází na dárcova dědice, zabránil-li obdarovaný dárci v odvolání daru nebo zabránila-li v tom dárci vyšší moc.

27. Dle ustálené judikatury k naplnění skutkové podstaty pro vrácení daru směřuje pouze takové závadné jednání obdarovaného vůči dárci nebo členům jeho rodiny, které z hlediska svého rozsahu a intenzity a při zohlednění vzájemného jednání účastníků právního vztahu nevzbuzuje z hlediska společenského a objektivizovaného (nikoliv jen podle subjektivního názoru dárce) pochybnosti o hrubé kolizi s dobrými mravy. Obvykle jde o porušení značné intenzity nebo o porušování soustavné, a to ať už fyzickým násilím, hrubými urážkami, neposkytnutím potřebné pomoci apod. Ne každé chování, které není v souladu se společensky uznávanými pravidly slušného chování ve vzájemných vztazích mezi lidmi, naplňuje znaky této skutkové podstaty (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 5. 2013, sp. zn. 33 Cdo 942/2012, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 6. 2018, sp. zn. 33 Cdo 3370/2017, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. 33 Cdo 1794/2018). Odvolat dar pro nevděk je tedy možné jen z důvodu chování dosahující zvýšené intenzity zmiňované v ust. § 207 zákona 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a konkretizované v judikatuře Nejvyššího soudu, tam kde z hlediska svého rozsahu a intenzity nevzbuzuje žádné pochybnosti o jeho kolizi s dobrými mravy. Předpokladem úspěšného uplatnění práva dárce, není jakékoliv nevhodné chování obdarovaného, nýbrž takové chování, které s ohledem na všechny okolnosti konkrétního případu lze kvalifikovat jako hrubé porušení dobrých mravů.

28. Soud se nejprve zabýval aktivní věcnou legitimací žalobce. Dle ust. § 2074 o.z., právo odvolat dar přechází na dárcova dědice, zabránil-li obdarovaný dárci v odvolání daru nebo zabránila-li v tom dárci vyšší moc. S ohledem na to, že dárce , jméno FO, zemřel, práva odvolat dar náleží nyní dědici dárce, kterým žalobce je. Je tedy oprávněn dar odvolat a jeho aktivní legitimace v řízení je dána.

29. Následně se tak soud zabýval posouzením, zda se žalovaná dopustila vůči dárci či žalobci nevděku ve smyslu ust. § 2072 a následující o.z. Nevděk sestává ze zjevného porušení dobrých mravů (objektivní hledisko) a ublížení dárci či osobě dárci blízké (subjektivní hledisko). Aby mohl být žalobce s žalobou úspěšný, musel by prokázat kumulativně naplnění objektivního a subjektivního hlediska. Tyto předpoklady se však žalobci nepodařilo prokázat i přes opakované poučení soudem. Žalobce spatřuje nevděk vůči dárci v tom, že žalovaná mu měla lhát, že o něj bude pečovat, což však měla být pouze záminka k vylákání peněz od otce. Dále tvrdí, že žalovaná o otce nepečovala, chtěla otce prohlásit na nesvéprávného a sebe jako osobu, která převezme jeho práva tak, aby se mohla zmocnit jeho majetku. Rovněž žalobce tvrdí, že žalovaná předstírala lásku k otci, o čemž svědčí i fakt, že otce odvezla dne 22. 12. 2021 do domova důchodců. Tato svá tvrzení však nikterak neprokázal. Tvrzení žalobce o tom, že žalovaná o otce nepečovala, bylo přitom přímo vyvráceno čestným prohlášením zaměstnankyně domova pro seniory, ve kterém byl zůstavitel do své smrti umístěn. Soud v této souvislosti rovněž poukazuje na to, že žalovaná, na rozdíl od žalobce, znala jména i sídla lékařů zůstavitele, měla k dispozici lékařské zprávy z oční kliniky , Anonymizováno, , soud tedy považuje za věrohodné její obranné tvrzení, že s ním k těmto lékařům jezdila. Ostatně, sám žalobce tvrdil, že žalovaná hovořila s praktickou lékařkou zůstavitele o možném omezení svéprávnosti, z čehož je zřejmé, že žalovaná byla s touto lékařkou v kontaktu. V řízení bylo také prokázáno, že žalovaná hradila výdaje týkající se nemovitosti, ve které zůstavitel žil a nyní je součástí řízení o pozůstalosti. Žalovaná rovněž zaplatila výdaje týkající se pohřbu otce. Žalobce nijak neprokázat to, že se žalovaná chtěla zmocnit majetku otce a její péče byla jen záminkou pro vylákání peněz z otce, naopak v řízení bylo prokázáno, že zůstavitel jako vlastník vkladních knížek zřídil žalované dispoziční oprávnění k prostředkům na těchto vkladních knížkách. V kontextu nesporného tvrzení účastníků, že zůstavitel daroval částku kolem 400 000 Kč žalobci se pak jeví soudu věrohodným tvrzení žalované, že dar, který je předmětem sporu v této věci jí byl dán jako kompenzace daru ve prospěch žalobce. Pokud žalobce spatřuje umístění zůstavitele v domově pro seniory jako nevděk, má soud za to, že takové jednání nelze bez dalšího považovat za jakýkoli projev nevděku, naopak mohlo být takové umístění v nejlepším zájmu zůstavitele. Žalobce nenavrhl žádný důkaz, kterým by prokázal, že umístění v domově pro seniory bylo v rozporu se zájmy zůstavitele. Soud tak uzavírá, že důkazy provedenými v tomto řízení nebylo prokázáno jakéhokoliv chování žalované, které by mohlo naplnit objektivní i subjektivní hledisko nevděku, tedy zjevného porušení dobrých mravů a ublížení dárci.

30. Dále se tak soud zabýval posouzením, zda se žalovaná vůči žalobci chovala tak, že by tím zjevně porušila dobré mravy. Žalobce tvrdil, že za nevděk vůči jeho osobě ze strany žalované považuje to, že žalovaná záměrně znemožňuje řádné projednání dědictví, jelikož ukradla a zadržuje veškeré doklady od majetku zemřelého otce a odmítá je vydat. Dle tvrzení žalobce žalovaná znemožnila žalobci spravovat pozůstalost, neboť dodnes nepředala žalobci klíče od nemovitosti v , Anonymizováno, . Bez právního důvodu si měla přivlastnit rozhodovací pravomoc nad majetkem otce i průběhem řízení o dědictví a dále se měla dopustit podvodu v řízení o pozůstalosti tím, že předložila falešný odborný posudek určující obvyklou cenu nemovitosti patřící do pozůstalosti ve výši 6 696 000 Kč, přičemž na jednání u notáře potvrdila, že reálná hodnota je 3 000 000 Kč. V neposlední řadě se žalovaná měla dopustit úmyslného poškození této nemovitosti tím, že znemožňovala správu nemovitosti žalobci, čímž došlo k jejímu vyloupení. V řízení sice bylo z e-mailové komunikace mezi účastníky prokázáno, že účastníci mají mezi sebou spory týkající se správy nemovitosti po otci, avšak tyto spory soud shledává jako poměrně obvyklé mezi dědici, kteří mezi sebou mají napjaté vztahy a lze je jistě řešit právními prostředky. Jen z existence těchto sporů však nelze v žádném případě učinit závěr o hrubé kolizi chování žalované s dobrými mravy. Naopak, v řízení bylo prokázáno, že žalovaná nechala zpracovat posudek na obvyklou cenu nemovitosti po zůstaviteli, se kterou žalobce nesouhlasil, neboť měl za to, že nemovitost má hodnotu významně (o více než polovinu) nižší. V rámci dědického řízení pak žalovaná tuto hodnotu akceptovala, což umožnilo uzavření dědické dohody. Odborné vyjádření tak nebylo podkladem jakéhokoli rozhodnutí v dědickém řízení a v tomto ohledu je tak zcela nedůvodná námitka žalobce, že se snad žalovaná dopustila podvodu ohledně výše obvyklé ceny. Soud tak uzavírá, že již tvrzená jednání žalované v rámci dědického řízení nemohou dosahovat takové intenzity, aby naplnila předpoklady uvedené v § 2072 o.z. Pokud jde o tvrzení žalobce o vloupání do nemovitosti, které dává žalobce za vinu žalované, konstatuje soud, že jednak nebylo vloupání ničím doloženo, ale i kdyby doloženo bylo, měly být jeho okolnosti řešeny orgány činnými v trestním řízení. Opět z žádného provedeného důkazu nevyplývá, že by se v této souvislosti žalovaná dopustila jakéhokoli úmyslného nebo hrubě nedbalého jednání v rozporu s dobrými mravy.

31. Ze všech výše uvedených důvodů tak soud uzavírá, že se žalobci nepodařilo prokázat žádné tvrzení, které by dle jeho názoru naplňovalo znaky jednání sestávajícího ze zjevného porušení dobrých mravů a ublížení dárci či žalobci jako osobě blízké dárci. Nad to soud dodává, že žádné tvrzené jednání žalované samostatně ani v souhrnu by nenaplňovalo intenzitu ublížení a zjevného porušení dobrých mravů, pro kterou je možné revokovat dar, i když žalobce může tato jednání subjektivně považovat za nemravná. Bylo zjevné, že mezi účastníky panují nepřátelské vztahy, avšak nevděk, jak ho chápe ustanovení § 2702 o.z. nepředstavují několik let panující vzájemné neshody a nedobré vztahy, které panují mezi účastníky, aniž by byla prokázána zcela zjevná hrubá kolize s dobrými mravy. Ta však provedeným dokazováním zjištěna nebyla. Pro úplnost pak soud dodává, že ve vztahu mezi žalovanou a samotným dárcem pak nebyly zjištěny vůbec žádné skutečnosti, které by svědčily o jakémkoli nevhodném chování.

32. Soud tak s ohledem na výše uvedené žalobu jako nedůvodnou zamítl.

33. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, která byla v řízení zcela úspěšnou, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 43 040 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátkou, které náleží odměna stanovená dle § 8 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 533 661 Kč sestávající z částky 10 460 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 písm. a), d), g) a. t. (převzetí a příprava právního zastoupení, vyjádření žalované ze dne 13. 11. 2023 a 2x účast při jednání soudu dne 8. 1. 2024, a to každé započaté dvě hodiny) včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. Právní zástupkyně žalované není plátkyní DPH. O povinnosti zaplatit náhradu nákladů k rukám právní zástupkyně bylo rozhodnuto dle § 149 o.s.ř. a lhůtě k plnění určena dle § 160 o.s.ř.