4 C 216/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl samosoudkyní Mgr. Ing. Terezou Vaňkátovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o ochranu osobnosti

I. Žalovaný je povinen zaslat žalobci do tří dnů od právní moci rozsudku dopis následujícího znění: <i>„ Vážený pane [celé jméno žalobce],</i> <i>dne 17. 8. 2021 jsem vás v prostorách obchodního centra [anonymizováno] v [obec a číslo], [anonymizováno] ulici fyzicky napadl pohlavkem do temene hlavy a následně výslovně napadl, když jsem vůči vaší osobě adresoval řadu vulgárních nadávek. Dále vulgárních urážlivých a dehonestujících tvrzení mimo jiné o sexuálních aktivitách, jako je homosexuální orální sex na hlavním nádraží nebo orální sex s osobou ve věku 90 let a dále nadávek akcentujících Vaši romskou etnickou příslušnost a homosexuální orientaci.</i> <i>Dne 2. 9. 2021 jsem Vás opětovně v prostorách obchodního centra [anonymizováno] slovně napadl řadou vulgárních nadávek, dále vulgárních urážlivých a dehonestujících tvrzení o sexuálních aktivitách, jako je homosexuální orální sex na hlavním nádraží a dále nadávek akcentujících Vaši barvu pleti a homosexuální orientaci.</i> <i>Tím jsem se dopustil neoprávněného zásahu do Vašeho práva na ochranu osobnosti a dobré pověsti, jakož i práva na ochranu před nerovným zacházením z důvodu etnické příslušnosti a sexuální orientace.</i> <i>Za uvedené zásahy se Vám tímto omlouvám.</i> <i>[celé jméno žalovaného]“</i>

II. Žaloba se v části nároku na zaplacení částky 90 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 90 000 Kč ve výši 11,75 % ročně od 15. 6. 2022 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit České republice část soudního poplatku ve výši 1 000 Kč na účet Obvodního soudu pro Prahu 6, do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 15. 7. 2022 se žalobce domáhá vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaslat žalobci dopis s omluvou formulovanou ve výroku I. tohoto rozsudku, a dále zaplatit žalobci částku 90 000 Kč s příslušenstvím, to vše jako odčinění nemajetkové újmy z titulu ochrany osobnosti. Žalobce v žalobě tvrdí, že byl žalovaným dne 17.8.2021 a 2.9.2021 slovně a fyzicky napaden žalovaným v obchodním centru [anonymizováno] (dále také jen„ OC“). Žalobce a žalovaný se v té době znali, měli spolu nekonfliktní vztah, který však žalovaný vyhrotil kvůli půjčce 200 Kč, kterou žalobce obdržel od zaměstnankyně žalovaného v prodejně [příjmení] [příjmení] v OC. Žalobce je příslušníkem romské etnické menšiny a je homosexuální orientace, což bylo žalovaným při incidentu akcentováno natolik, že to lze považovat za jeden z důvodů napadení. Žalobce dne 17. 8. 2021 navštívil svou známou v jedné z prodejen v OC. Po několika minutách se rozhodl zakoupit u stánku [anonymizováno] (dále také jen„ stánek“) ovocný nápoj. Jakmile se žalobce ke stánku přiblížil, vyšel žalovaný z provozovny jednoho z obchodů, která se nachází jen několik metrů od stánku, zamířil k žalobci a křičel na něj urážky ve znění:„ Zmrde, buzerante.“ Následně žalovaný opakovaně, minimálně 4-5x, žalobce uhodil dlaní, a to též pěstí do oblasti hlavy. Žalobce se útoku bránil, aniž by však žalovanému způsobil jakoukoli újmu. Poté, co žalovaný fyzický útok přerušil, začal žalobce slovně napadat výroky:„ Tohle, že je můj kamarád? Postižený kuřbuřt z hlaváku. Ty kouříš čuráky na Hlavním nádraží, ty vole, jak můžeš být můj kamarád, ty vole, kryple, jsi černý cikán, mrdka.“ A dále:„ Hulibrku, jsi negr, kouříš čuráky na hlavním nádraží, lížeš 90leté stařeně, vole, ty jelito, budeš vyprávět, že jsem tvůj kamarád? Mentále, nevíš, s kým sis, ty černý zmrde, začal.“ Dne 2. 9. 2021 na stejném místě kolem 10:00 hod. žalovaný žalobce opětovně vulgárně napadl, a to slovy:„ Zloději zkurvenej, smradlavej, ty vole, kouříš čuráky na Hlavním nádraží a mně tady budeš krást v obchodě. Tohle je hulibrk z hlaváku a mně bude obtěžovat prodavačky. Jsi černá svině a zlodějská špína.“ Ve věci zmíněných skutků bylo vedeno přestupkové řízení, v němž bylo vydáno rozhodnutí o spáchání přestupku. Žalovanému byla rozhodnutím správního orgánu uložena pokuta ve výši 3 000 Kč, přičemž toto rozhodnutí nabylo právní moci. Výše uvedeným jednáním se žalovaný dopustil nejen správního deliktu, ale rovněž zásahu do práva na ochranu cti a dobré pověsti, jakož i do práva na ochranu před nerovným zacházením. Částku 90 000 Kč požaduje žalobce s ohledem na skutečnost, že omluva samotná nemůže dostatečně kompenzovat zásah do přirozených práv žalobce, ke kterému mimo jiné došlo na veřejném prostranství – v obchodním centru, kde jednání žalovaného přihlížely další osoby. Požadované povinnosti žalovaný nesplnil ani přes zaslanou předžalobní výzvu.

2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil podáním, došlým soudu dne 12. 9. 2022, v němž žalobu zcela neuznal, když tvrzení žalobce označil za nadsazená a zčásti za smyšlená. Žalovaný připustil konflikt se žalobcem, který byl však zapříčiněn jednáním žalobce, který měl ze zaměstnankyně žalovaného podvodně vylákat výše zmíněnou drobnou finanční částku pod záminkou známosti se žalovaným. Na základě této skutečnosti žalovaný žalobce opakovaně vyzval k vrácení vymámené částky a k zanechání obtěžujícího jednání vůči zákazníkům a zaměstnancům provozovny žalovaného. Žalovaný však svého obtěžujícího a provokativního jednání nezanechal, proto došlo ze strany žalovaného k jednání, jež bylo předmětem přestupkového řízení. Rozhodnutím v tomto řízení však považoval žalovaný celou událost za uzavřenou. Žalovaný nijak nezamýšlel zasáhnout do integrity žalobce či ho jakkoliv diskriminovat. Žalovaný se pokoušel pouze bránit proti trvajícímu obtěžování ze strany žalobce, který nikdy neměl zájem cokoliv v  prodejně žalovaného zakoupit.

3. Soud zjistil následující skutečnosti:

4. Z rozhodnutí Úřadu městské části [obec a číslo] ze dne 28. 3. 2022, [číslo jednací], soud zjistil, že byl žalovaný uznán vinným ze spáchání přestupku proti občanskému soužití podle § 7 odst. 1 písm. a) zákona č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích (dále jen„ z. p.“), tím, že dne 17. 8. 2021 v době od 9:31 hod. do 9:47 hod. v místě na [obec a číslo], [ulice a číslo], v OC [anonymizováno] verbálně napadl žalobce urážlivými výrazy„ tohle, že je můj kamarád, postižený kuřbuřt z hlaváku, ty kouříš čuráky na hlavním nádraží, ty vole, jak můžeš být můj kamarád, ty vole, kryple, jsi černý cikán, mrdka“, a dále„ hulibrk, jsi negr, kouříš čuráky na hlavním nádraží, lížeš 90. leté stařeně, vole, ty jelito, budeš vyprávět, že jsem tvůj kamarád, mentále, nevíš, s kým jsi si, ty černý zmrde, začal.“, čímž se dopustil ublížení na cti. Žalovaný byl dále uznán vinným ze spáchání přestupku proti občanskému soužití úmyslným narušením občanského soužití tím, že se vůči žalobci dopustil jiného hrubého jednání podle § 7 odst. 1 písm. c) bod 4 z. p., když dne 17. 8. 2021 v době od 9:26 hod. do 9:28 hod. ve výše uvedeném místě fyzicky napadl žalobce úderem otevřenou rukou do temene hlavy, dále jej udeřil otevřenou dlaní zezadu do pravé části hlavy a ucha a následně jej udeřil rukou do oblasti zad. A dále byl žalovaný uznán vinným ze spáchání přestupku proti občanskému soužití podle § 7 odst. 1 písm. a) z. p. tím, že dne 2. 9. 2021 v době okolo 10:09 hod. na výše uvedeném místě verbálně napadl žalobce uráživými výrazy„ až já tebe budu mít plné zuby, tak uvidíš, co se s tebou stane, vole, zloději zkurvenej, smradlavej, ty vole, kouříš čuráky na hlavním nádraží a mně tady budeš krást v obchodě, tohle je hulibrk z hlaváku a mně bude obtěžovat prodavačky, jsi černá svině a zlodějská špína“. Za výše popsané přestupky byl žalovanému uložen správní trest pokuty ve výši 3000 Kč. Správní orgán provedl dokazování výslechem svědka [celé jméno žalobce] a [jméno] [příjmení], zaměstnance baru [anonymizováno] v OC [anonymizováno] a dále přehráním kamerových záznamů z OC [anonymizováno].

5. Z videozáznamů pořízených a předložených žalobcem ze dne 17.8.2021 soud zjistil, že žalovaný jmenovaného dne v dopoledních hodinách (videa byla pořízena v časovém rozmezí 9:27 – 10:27) v blízkosti stánku hlasitě slovně atakoval žalobce takto:„ Zkurvysyne, vymrdanče, černej, budeš krást prachy v krámě tady (2x) ? Co ty mrdko? Budeš si vymýšlet tady na moji kolegyni tady, vole, že tě posílám pro peníze? Já ti říkám, že jsi skončil tady v tom centru, tady neprojdeš, je to jen otázka času.“ Po chvíli se žalovaný obrátil k zaměstnanci stánku, panu [příjmení]. [příjmení], se slovy:„ Hele, tenhle ten člověk přišel za mojí kolegyní v sobotu, řekl jí, že je můj kamarád a že jí vzkazuju, že mi má dát 200 Kč. Tohle je můj kamarád? Postiženej kuřbuřt z hlaváku. Ty kouříš čůráky na hlavním nádraží ty vole, jak můžeš bejt můj kamarád? Ty vole, kriple!“ Monolog žalovaného dále pokračoval slovy:„ Odpovíš mi? Hulibrku? Kouříš čůráky na hlavním nádraží a lížeš devadesátiletý stařeny, jelito, a budeš se tvářit jako můj kamarád. Mentále. Vůbec nevíš, s kým jsi si začal, ty zmrde černej.“ Žalovaný následně použil svůj mobilní telefon ve snaze vyfotografovat žalobce se slovy:„ Si tě dám na výlohu a dám tam, že kradeš v obchodech. Jdu to tisknout.“ Žalovaný při jednání namítl nepoužitelnost důkazu – videozáznamů pořízených žalobcem, neboť byly pořízeny bez souhlasu dotčených osob. Soud tuto námitku neshledal důvodnou, neboť je zřejmé, že žalobce pořídil zvukově-obrazový záznam výlučně pro důkazní účel, a to v situaci, kdy kamerové záznamy v OC neobsahují zvukovou stopu a možnost výslechu svědků s ohledem na to, že většina svědků byla představována náhodnými kolemjdoucími, byla značně limitovaná. S ohledem na výše uvedené tak soud v souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu ČR (srov. například rozhodnutí ze 14. 8. 2018, sp. zn. 21 Cdo 1267/2018) tento důkaz připustil.

6. Soud pro nadbytečnost zamítl návrh žalobce na doplnění dokazování o videozáznamy ze správního spisu Úřadu městské části [obec a číslo] v přestupkovém řízení, když takový důkaz by byl zjevně nadbytečný, neboť na tyto záznamy je podrobně odkazováno v odůvodnění zmíněného správního rozhodnutí a videozáznamy ani neobsahují zvukovou stopu (na rozdíl od videozáznamů předložených žalobcem, které soud k důkazu provedl), jak vyplývá z přepisu těchto záznamů pro účely přestupkového řízení.

7. Soud dále zamítnul pro nadbytečnost návrh žalovaného na doplnění dokazování výslechem paní [jméno] [příjmení], zaměstnankyně žalovaného, která měla vypovědět k okolnostem půjčky ve výši 200 Kč a účastnickým výslechem žalovaného, když takové důkazy by byly zjevně nadbytečné, neboť existence sporu o 200 Kč byla mezi účastníky nespornou a skutečnost, že předmětný incident v OC byl reakcí žalovaného na tento spor mezi účastníky, vyplynula rovněž z provedených videozáznamů. Pro právní posouzení věci přitom není podstatné, zda finanční částka 200 Kč byla paní [příjmení] žalobci půjčena dobrovolně, jak tvrdí žalobce, nebo zda byla žalobcem na paní [příjmení] podvodně vylákána, jak tvrdí žalovaný.

8. Soud zhodnotil v řízení provedené důkazy v souladu s ust. § 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu a dospěl ke zjištění následujícího skutkového stavu:

9. Rozhodnutím Úřadu městské části [obec a číslo] ze dne 28. 3. 2022, [číslo jednací], byl žalovaný uznán vinným ze spáchání přestupku proti občanskému soužití podle § 7 odst. 1 písm. a) zákona č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích (dále jen„ z. p.“), tím, že dne 17. 8. 2021 v době od 9:31 hod. do 9:47 hod. v místě na [obec a číslo], [ulice a číslo], v OC [anonymizováno] verbálně napadl žalobce urážlivými výrazy„ tohle, že je můj kamarád, postižený kuřbuřt z hlaváku, ty kouříš čuráky na hlavním nádraží, ty vole, jak můžeš být můj kamarád, ty vole, kryple, jsi černý cikán, mrdka“, a dále„ hulibrk, jsi negr, kouříš čuráky na hlavním nádraží, lížeš 90. leté stařeně, vole, ty jelito, budeš vyprávět, že jsem tvůj kamarád, mentále, nevíš, s kým jsi si, ty černý zmrde, začal.“, čímž se dopustil ublížení na cti. Dále byl žalovaný výše uvedeným rozhodnutím uznán vinným ze spáchání přestupku proti občanskému soužití úmyslným narušením občanského soužití tím, že se vůči žalobci dopustil jiného hrubého jednání podle § 7 odst. 1 písm. c) bod 4 z. p., když dne 17. 8. 2021 v době od 9:26 hod. do 9:28 hod. ve výše uvedeném místě fyzicky napadl žalobce úderem otevřenou rukou do temene hlavy, dále jej udeřil otevřenou dlaní zezadu do pravé části hlavy a ucha a následně jej udeřil rukou do oblasti zad. A dále byl žalovaný uznán vinným ze spáchání přestupku proti občanskému soužití podle § 7 odst. 1 písm. a) z. p. tím, že dne 2. 9. 2021 v době okolo 10:09 hod. na výše uvedeném místě verbálně napadl žalobce uráživými výrazy„ až já tebe budu mít plné zuby, tak uvidíš, co se s tebou stane, vole, zloději zkurvenej, smradlavej, ty vole, kouříš čuráky na hlavním nádraží a mně tady budeš krást v obchodě, tohle je hulibrk z hlaváku a mně bude obtěžovat prodavačky, jsi černá svině a zlodějská špína“. Za výše popsané přestupky byl žalovanému uložen správní trest pokuty ve výši 3000 Kč. Popsanému útoku žalovaného na žalobce předcházel spor o drobnou finanční částku, přičemž účastníci byli do té doby přáteli a neměli mezi sebou spory.

10. Po právním zhodnocení prokázaného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba je zčásti důvodná.

11. Podle článku 7 odst. 1 Usnesení předsednictva České národní rady č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku České republiky (dále jen„ Listina“), je zaručena nedotknutelnost osoby a jejího soukromí. Omezena může být jen v případech stanovených zákonem.

12. Podle článku 10 odst. 2 Listiny má každý právo na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého a rodinného života.

13. Podle ustanovení § 11 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) má fyzická osoba právo na ochranu své osobnosti, zejména života a zdraví, občanské cti a lidské důstojnosti, jakož i soukromí, svého jména a projevů osobní povahy.

14. Podle ustanovení § 81 o. z. je chráněna osobnost člověka včetně všech jeho přirozených práv. Každý je povinen ctít svobodné rozhodnutí člověka žít podle svého (odst. 1). Ochrany požívají zejména život a důstojnost člověka, jeho zdraví a právo žít v příznivém životním prostředí, jeho vážnost, čest, soukromí a jeho projevy osobní povahy (odst. 2).

15. Podle ustanovení § 82 odst. 1 o. z. má člověk, jehož osobnost byla dotčena, právo domáhat se toho, aby bylo od neoprávněného zásahu upuštěno nebo aby byl odstraněn jeho následek.

16. Podle ustanovení § 2951 odst. 2 o. z. se nemajetková újma odčiní přiměřeným zadostiučiněním. Zadostiučinění musí být poskytnuto v penězích, nezajistí-li jeho jiný způsob skutečné a dostatečně účinné odčinění způsobené újmy.

17. K uvedené zákonné úpravě ochrany osobnosti a náhradě nemajetkové újmy je nutno dodat, že zadostiučinění v penězích plní především satisfakční funkci, i když úlohu preventivního významu zákonu odpovídajícího a spravedlivého zadostiučinění nelze vylučovat. Vlastní zásah je nutno hodnotit vždy objektivně s přihlédnutím ke konkrétní situaci, za které k neoprávněnému zásahu došlo (tzv. konkrétní uplatnění objektivního kritéria), jakož i k osobě postižené fyzické osoby (tzv. diferencované uplatnění objektivního kritéria). Uplatnění konkrétního a diferencovaného objektivního hodnocení znamená, že o snížení důstojnosti postižené fyzické osoby či její vážnosti ve společnosti ve značné míře půjde pouze tam, kde za konkrétní situace, za které k neoprávněnému zásahu do osobnosti fyzické osoby došlo, jakož i s přihlédnutím k dotčené fyzické osobě, lze spolehlivě dovodit, že by nastalou nemajetkovou újmu vzhledem k intenzitě a trvání nepříznivého následku spočívajícího ve snížení její důstojnosti či vážnosti ve společnosti pociťovala jako závažnou zpravidla každá fyzická osoba nacházející se na místě a v postavení postižené fyzické osoby (shodně rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 7. října 2009, sp. zn. 30 Cdo 4431/2007, publikovaného ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 98/2010).

18. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že žalovaný skutečně neoprávněně zasáhl do osobnostních práv žalobce na zachování práva na občanskou čest a lidskou důstojnost ve smyslu § 11 a 81 o. z., a to vulgárními výroky žalovaného pronesenými na adresu žalobce v OC [anonymizováno] ve dnech 17.8.2021 a 2.9.2021 a rovněž fyzickým útokem vůči žalobci dne 17.8.2021. Vulgární výroky, které žalovaný použil na adresu žalobce, přitom výrazně vybočily z mezí obecně uznávaných pravidel slušnosti v demokratické společnosti a nelze je tak tolerovat. Soud tak má za to, že slovní a fyzický útok žalovaného vůči žalobci, jak byl popsán v rozhodnutí Úřadu městské části [obec a číslo] ze dne 28. 3. 2022, [číslo jednací], byl objektivně způsobilým zasáhnout do osobnostních práv žalobce. V této souvislosti soud uvádí, že je podle ustanovení § 135 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (o. s. ř.) vázán rozhodnutím příslušných orgánů o tom, že byl spáchán trestný čin, přestupek nebo jiný správní delikt postižitelný podle zvláštních předpisů, a kdo je spáchal, jakož i rozhodnutím o osobním stavu; soud však není vázán rozhodnutím v blokovém řízení. Soud proto z rozhodnutí Úřadu městské části [obec a číslo] ze dne 28. 3. 2022, [číslo jednací] při svém rozhodování vycházel a na základě tohoto rozhodnutí dospěl k výše uvedenému závěru, že k neoprávněnému zásahu do osobnostních práv žalobce na občanskou čest a lidskou důstojnost došlo. Při úvaze o prostředcích ochrany a o přiměřenosti žalobou požadované omluvy a náhrady na zadostiučinění v penězích soud vycházel z celkového komplexu právních prostředků poskytujících ochranu osobnosti fyzické osobě a hodnotil ty prostředky, které byly použity ve vztahu k závažnosti a dopadům protiprávního jednání žalovaného. Z hlediska intenzity a závažnosti jednání žalovaného soud přihlédl k tomu, že žalovaný se vulgárního a fyzického útoku dopustil vůči žalobci v ranních hodinách v obchodním centru, kdy tedy okruh přihlížejících byl časově a místně omezen na náhodné kolemjdoucí přítomné pouze v daný moment a kteří k žalobci nemají žádný vztah, což způsobilo, že důstojnost a vážnost žalobce nebyla narušena ve větší míře. Soud dále přihlédl k tomu, že vulgaritami, jak je pronesl žalovaný na veřejnosti, došlo předně k dehonestaci žalovaného samotného, což ve své podstatě potvrdil i sám žalobce, který při jednání uvedl, že prodavači z okolních obchodů bezprostředně po incidentu přišli za žalobcem (nikoli za žalovaným) a ptali se, co se stalo. Dále soud přihlédl k tomu, že žalovaný byl za přestupek již pravomocně odsouzen a tedy žalobce dosáhl satisfakce v přestupkovém řízení, kdy tuto formu satisfakce žalobce sám zvolil, neboť incident oznámil na Policii ČR a aktivně se podílel na vyšetřování skutků ze dne 17.8.2021 a 2.9.2021 a rozhodnutí přestupkového orgánu mu bylo rovněž doručeno. Dále pak se žalobci dostalo satisfakce v tomto řízení, kdy soud konstatoval neoprávněnost zásahu a uvedené jednání žalovaného odsoudil ve svém odůvodnění jako společensky nepřípustné. Současně však soud přihlédl k tomu, že se žalovaný dopustil útoku na žalovaného opakovaně, a to ve dnech 17.8.2021 a 2.9.2021 a s ohledem na charakter vulgarit pronesených na veřejném místě, které nelze v demokratické společnosti akceptovat, soud shledal přiměřeným i požadavek na zadostiučinění formou písemné omluvy ve smyslu § 82 a § 2951 o. z., přičemž formu dopisu, jakož i text navržený žalobcem v žalobním petitu shledal soud přiléhavým s ohledem na způsob provedení útoku. Proto soud výrokem I. rozsudku žalobě vyhověl v části nároku na zaslání dopisu obsahujícího písemnou omluvu žalobci. Pokud jde o nárok žalobce na poskytnutí přiměřeného zadostiučinění v penězích, a to v částce 90 000 Kč, soud jej po provedeném dokazování neshledal důvodným. Žalobce v řízení považoval za zásadní, že útok žalovaného byl motivován rasovou nenávistí a homofobií žalovaného, neboť žalobce je příslušníkem romské etnické menšiny a je homosexuální orientace. To však bylo provedeným dokazováním vyvráceno. Z videozáznamů ze dne 17.8.2021, předložených žalobcem, zcela jasně vyplynulo, že žalovaný se předmětných útoků dopustil v reakci na spor mezi účastníky o částku 200 Kč, poskytnutou zaměstnankyní žalovaného žalobci. Přesto, že šlo o zjevný a nepřípustný exces v chování žalovaného, je z videozáznamů zřejmé, že žalovaný použil vůči žalobci celou řadu nadávek a vulgarit, některé z nich měly rasový a sexuální podtext, jiné (většina) s výše uvedeným vůbec nesouvisela. Ze záznamů je zjevné, že žalovaný se svého protiprávního jednání nedopustil z rasové nenávisti či nenávisti vůči žalobci pro jeho sexuální orientaci, ostatně účastníci byli až do předmětného incidentu přáteli nebo minimálně známí, kteří spolu vycházeli bez konfliktů, což bylo na záznamech akcentováno žalovaným a tuto skutečnost učinil i žalobce za nespornou (sám žalobce při jednání uvedl, že účastníci do doby půjčky 200 Kč vycházeli bez problémů, až po této půjčce začal být žalovaný hysterický a reagoval nepřiměřeně). Soud tedy uzavírá, že s ohledem na omezený účinek difamace, který nezaložil snížení důstojnosti žalobce ve značné míře a s přihlédnutím k vyhovění žalobě v části nároku na poskytnutí přiměřeného zadostiučinění formou písemné omluvy a s přihlédnutím k satisfakci, které se žalobci dostalo již v rámci přestupkového řízení a v tomto řízení, jde o satisfakci, která zajistí skutečné a dostatečně účinné odčinění způsobené újmy ve smyslu ust. § 2951 o.z., a proto soud žalobu v části nároku na zaplacení částky 90 000 Kč s příslušenstvím zamítl, jak je uvedeno ve výroku II. rozsudku.

19. Výrok III. tohoto rozsudku je odůvodněn ustanovením 142 odst. 2 o. s. ř., když žalobě podané žalobcem bylo v části nároku na zadostiučinění písemnou omluvou vyhověno, v části nároku na zaplacení částky 90 000 Kč s příslušenstvím však byla žaloba zamítnuta. Vzhledem ke specifičnosti nároků žalobce, tj. nároku na písemnou omluvu na straně jedné a nároku na zaplacení peněžité částky na straně druhé, soud posoudil úspěch účastníků ve věci jako vyrovnaný. Proto soud rozhodl tak, že náhradu nákladů řízení nepřiznal žádnému z účastníků.

20. Výrok IV. tohoto rozsudku je odůvodněn ustanovením § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., podle něhož, je-li žalobce v řízení od poplatku osvobozen a soud jeho návrhu vyhověl, zaplatí podle výsledku řízení poplatek nebo jeho odpovídající část žalovaný, nemá-li proti žalobci právo na náhradu nákladů řízení nebo není-li též od poplatku osvobozen. Žalobce byl usnesením soudu ze dne 10. 8. 2022, č. j. 4 C 216/2022-17, od povinnosti hradit soudní poplatek osvobozen, přičemž žalobce měl dílčí - poloviční úspěch v části nároku na písemnou omluvu. Proto soud uložil povinnost k zaplacení soudního poplatku žalovanému, a to v poměrné (poloviční) výši 1 000 Kč, když soudní poplatek za žalobu by činil 2 000 Kč.