4 C 254/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl samosoudkyní Mgr. Ing. Terezou Vaňkátovou ve věci žalobců: a) Jméno žalobce A , narozený Datum narození žalobce A bytem Adresa žalobce A b) Jméno žalobce B , narozená Datum narození žalobce B bytem Adresa žalobce A oba zastoupeni advokátem Jméno advokáta A se sídlem Adresa advokáta A proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta B se sídlem Adresa advokáta B pro zaplacení částky 45 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobcům částku 45 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 15 000 Kč za dobu od 1. 1. 2022 do zaplacení, dále se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 15 000 Kč za dobu od 1. 1. 2023 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 15 000 Kč za dobu od 1. 1. 2024 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobcům náhradu nákladů řízení v částce 28 617,5 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobců.

1. Žalobci se žalobou ze dne 21.8.2024 domáhají na žalovaném zaplacení dlužného nájemného ve výši 45 000 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnili tak, že jsou spoluvlastníky pozemku parc. st. , Anonymizováno, na LV č. , hodnota, v k.ú. , adresa, , obec , adresa, , a to každý se spoluvlastnickým podílem o velikosti id. ½. Žalovaný je vlastníkem budovy bez čísla popisného nebo evidenčního – zemědělské stavby, která je postavena jak na pozemku žalobců, tak na pozemku parc. č. , Anonymizováno, k.ú. , adresa, , obec , adresa, . Žalobci tvrdí, že dne 11.6.2010 uzavřeli s žalovaným nájemní smlouvu, na základě které pronajali jejich pozemek parc. č. , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, , obec , adresa, žalovanému a to na sedm let počínaje 11.6.2010. Nájemní smlouva obsahovala ustanovení o automatické prolongaci vždy o 5 let, ledaže pronajímatelé sdělí nájemci, že o pokračování nájemního vztahu nemají zájem. To však žalobci jako pronajímatelé žalovanému nesdělili a nájemní vztah mezi účastníky tak dosud trvá. Nájemní smlouvou se žalovaný zavázal hradit nájemné 15 000 Kč, které bylo splatné vždy do 31.12. za uplynulý hospodářský rok. Žalovaný uhradil sjednané nájemné naposledy v prosinci 2015. S ohledem na promlčení části nároku žalobci uplatňují dlužné nájemné za roky 2021, 2022 a 2023 a to i se zákonným úrokem s prodlením ode dne následujícího po dni splatnosti.

2. Soud rozhodl podle žaloby platebním rozkazem ze dne 19.9.2024, č.j. 4C 254/2024-10, proti kterému žalovaný podal včasný odpor. Ve svém vyjádření uvedl, že mu není známo, že by kdy podepsal zmiňovanou nájemní smlouvu. Učinil nesporným, že stavba, která stojí na pozemku žalobců, je v jeho vlastnictví. Vyjádřil ochotu uhradit náhradu za užívání pozemku žalobců bez právního důvodu, avšak částka v režimu bezdůvodného obohacení bude významně nižší, neboť cena za pronájem zemědělských pozemků je maximálně 4000 Kč za hektar ročně, obdobné nájemné by se mělo uplatnit v případě zemědělských staveb. Dotčená stavba je prázdnou budovou, žalovanému nepřináší žádný zisk. Žalovaný uvedl, že kontaktuje žalobce s možností smírného řešení, konkrétně s nabídkou odprodeje dotčené budovy žalobcům, odkupu pozemku žalobců žalovaným, popřípadě společného prodeje budovy i pozemku třetí osobě. Z opatrnosti žalovaný sporuje pravost svého podpisu na nájemní smlouvě.

3. Soud zjistil tyto skutečnosti:

4. Účastníci učinili nesporným, že žalovaný je vlastníkem stavby, která stojí na pozemku, který je v podílovém spoluvlastnictví žalobců.

5. Z nájemní smlouvy ze dne 11.6.2010 soud zjistil, že mezi žalobci jako pronajímateli a žalovaným jako nájemcem byla jmenovaného dne uzavřena nájemní smlouva, na základě které žalobci žalovanému pronajali pozemek parc. č. st. , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, , a to na dobu 7 let. V případě, že pronajímatel nejpozději 6 měsíců před uplynutím sjednané doby nesdělí, že nemá zájem na pokračování nájemního vztahu, obnovuje se nájemní vztah za stejných podmínek na dalších 5 let. Nájemce se zavázal hradit nájemné i daň z pozemků. Nájemné bylo sjednáno částkou 15 000 Kč ročně a splatnost byla stanovena na 31.12. vždy za uplynulý hospodářský rok.

6. Z výzvy k plnění ze dne 1.7.2024 soud zjistil, že právní zástupce žalobců vyzval žalovaného k úhradě nájemného za roky 2021, 2022 a 2023 ve výši 15 000 Kč ročně. Současně jej vyzval ke sdělení stanoviska, zda by byl ochotný prodat žalobcům stavbu v jeho vlastnictví.

7. Z kopií poštovních poukázek C soud zjistil, že dne 18.1.2012 zaslal , Jméno žalovaného, panu , Jméno žalobce A, částku 15 000 Kč, dne 28.12.2012 rovněž zaslal pan , Jméno žalovaného, (odesílatel označen podnikatelským razítkem s ručně dopsaným PSČ , adresa, ) panu , Jméno žalobce A, částku 15 000 Kč s poznámkou „nájemné“, rovněž dne 5.12.2012 zaslal , Jméno žalovaného, (označen podnikatelským razítkem) částku 15 000 Kč panu , Jméno žalobce A, s poznámkou „nájemné“, dále dne 20.1.2015 zaslal , Jméno žalovaného, panu , Jméno žalobce A, částku 15 000 Kč s poznámkou „nájemné 2014“ a dne 13.11.2015 částku 15 000 Kč s poznámkou „2015“.

8. Žalovaný ještě navrhoval k důkazů svůj účastnický výslech k okolnostem uzavření nájemní smlouvy, dále znalecký posudek z oboru písmoznalectví na posouzení pravosti podpisu žalovaného na nájemní smlouvě a dále odborné posouzení z oboru písmoznalectví k prokázání toho, že údaje na poštovních poukázkách nevyplňoval sám žalovaný.

9. Soud všechny tyto důkazní návrhy pro nadbytečnost zamítl, neboť má za to, že skutkový stav věci byl dostatečným způsobem prokázán v řízení provedenými důkazy, přičemž na základě zhodnocení provedených důkazů v jejich vzájemné souvislosti nemá pochybnosti o existenci nájemního vztahu vzniklého na základě nájemní smlouvy z 11.6.2010 a o věci je tak možno rozhodnout již na základě provedených důkazů.

10. Z dalších v řízení provedených důkazů soud již nezjistil žádné podstatné skutečnosti pro rozhodující skutková zjištění ani pro právní hodnocení věci, a proto je dále nehodnotil.

11. Soud zhodnotil v řízení provedené důkazy v souladu s ust. § 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu a dospěl ke zjištění následujícího skutkového stavu:

12. Žalobci jako pronajímatelé uzavřeli s žalovaným jako nájemcem dne 11.6.2010 nájemní smlouvu, na základě které žalobci pronajali žalovanému pozemek parc. č. st. , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, , za nájemné 15 000 Kč ročně, které bylo splatné vždy k 31.12. za uplynulý kalendářní rok. Nájemní smlouva byla uzavřena na dobu určitou 7 let s automatickou prolongací na dalších 5 let, pokud pronajímatelé 6 měsíců před uplynutím doby nájmu nesdělí nájemce, že s obnovou nájmu nesouhlasí. Žalovaný hradil nájemné ve prospěch žalobce , Jméno žalobce A, poštovními poukázkami typu C, a to ve výši 15 000 Kč dne 18.1.2012, 28.12.2012, 5.12.2013, 20.1.2015 a 13.11.2015. S výjimkou poukázky z 18.1.2012 je u všech poukázek poznámka „nájemné“ či „2015“.

13. Po právním zhodnocení prokázaného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.

14. Podle ust. § 3074 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku („OZ“), nájem se řídí tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti, i když ke vzniku nájmu došlo před tímto dnem; vznik nájmu, jakož i práva a povinnosti vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. To neplatí pro nájem movité věci ani pro pacht.

15. Podle ust. § 663 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 31.12.2013 („SOZ“), nájemní smlouvou pronajímatel přenechává za úplatu nájemci věc, aby ji dočasně (ve sjednané době) užíval nebo z ní bral i užitky.

16. Podle ust. § 671 odst. 1 SOZ, nájemce je povinen platit nájemné podle smlouvy, jinak nájemné obvyklé v době uzavření smlouvy s přihlédnutím k hodnotě pronajaté věci a způsobu jejího užívání. Podle druhého odstavce téhož ustanovení, není-li dohodnuto nebo zvláštními předpisy stanoveno jinak, platí se nájemné ze zemědělských nebo lesních pozemků půlročně pozadu 1. dubna a 1. října, při ostatních nájmech měsíčně pozadu.

17. S ohledem na datum uzavření smlouvy soud vznik nájmu posuzoval podle ust. § 663 a násl. SOZ. Mezi účastníky byla dne 11.6.2010 uzavřena nájemní smlouva, na základě které žalobci jako pronajímatelé přenechali za úplatu 15 000 Kč ročně žalovanému pozemek parc. č. st. , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, , obec , adresa, , jehož jsou žalobci spoluvlastníky, každý s podílem id. ½, aby jej dočasně užíval. Bylo prokázáno, že nájemní smlouva byla uzavřena v písemné podobě, byť žalobci nedisponují originálem – předložili listinu podepsanou žalovaným v kopii a žalobci v originále. To soud zohlednil v rámci hodnocení důkazů. Rozdíl mezi hodnocením originálu listiny vlastnoručně podepsané a kopií listiny je v tom, že je-li listina vlastnoručně podepsána, má se za to, že je pravá a správná (pravdivá); tvrdí-li účastník, že podpis není pravý, leží na něm ohledně tohoto tvrzení důkazní břemeno. Podpis na kopii listiny, okopírovaný spolu s dalším textem z originálu listiny, však stejné účinky jako vlastnoruční podpis na originálu listiny nemá; důkaz provedený vlastnoručně nepodepsanou kopií listiny soud hodnotí (jako každý jiný důkaz) podle zásad upravených v ustanovení § 132 a násl. o. s. ř. (k tomu srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27.11.2018, sp.zn. 22 Cdo 3646/2018).

18. Vzhledem k tomu, že žalovaný se po dobu několika prvních let po uzavření nájemní smlouvy podle této smlouvy choval, když platil sjednané nájemné 15 000 Kč a rovněž se nijak významně neodchyloval od sjednané splatnosti (nájemné platil v prosinci či lednu, v jednom případě v polovině listopadu, vždy za uplynulý rok, což plyne i z poznámek uvedených na poštovních poukázkách). Obrana žalovaného, že žádnou nájemní smlouvu s žalobci neuzavřel, se tak soudu jeví jako zcela účelová. Poznámky na poštovních poukázkách totiž přímo uvádějí, že jde o platbu nájemného, z některých poznámek přímo vyplývá, že jde o nájemné za uplynulý rok. Soud tak nemá pochybnosti o tom, že doložené platby se týkaly právě nájemného za předmětný pozemek dle nájemní smlouvy z 11.6.2010. Pro úplnost soud k obraně žalovaného o nedostatku písemné formy uvádí, že SOZ nestanovil pro nájemní smlouvu obligatorní písemnou formu s výjimkou případu nájmu bytu. Soud má za to, že z textu nájemní smlouvy a poštovních poukázek, kterými žalovaný v návaznosti na uzavření nájemní smlouvy sjednané nájemné hradil, jednoznačně vyplývá vůle žalovaného pronajmout si od žalobců pozemek za sjednané nájemné 15 000 Kč. Tento krok byl ostatně i logickým, neboť vedl k legalizaci užívání stavby ve vlastnictví žalovaného, která stojí na předmětném pozemku žalobců. Obraně žalovaného, že poštovní poukázky neobsahují podpis žalovaného a zřejmě tak tyto poukázky vyplňoval někdo za žalovaného, soud neuvěřil. Přestože u první poukázky z 18.1.2012 je jako odesílatel ručně vyplněn žalovaný jako fyzická osoba, bytem , adresa, , zatímco poté již je odesílatel identifikován jako , Jméno žalovaného, , podnikající fyzická osoba, a to pomocí razítka a ručním dopsáním PSČ, je ze všech poukázek zcela zřejmé, že byly vyplňovány jednou osobou. Obrana naznačená žalovaným, že by mělo jít o nějakou jinou osobu, se pak jeví ve světle prokázaných skutečností jako zcela nelogická. Písmo i způsob, kterým je vyplněn adresát (nejprve příjmení, poté jméno) jsou stále stejné a zejména, tyto platby odpovídají podmínkám dohodnutým nájemní smlouvou. Všechny provedené důkazy spolu pak tvoří logický celek, kdy soud nemá jakýchkoli pochybností o tom, že nájemní smlouva mezi účastníky uzavřena byla, proč se tak stalo, a rovněž že se účastníci v souladu se smlouvou chovali, a to až do roku 2015. Za této situace tak soud vyhodnotil důkazní návrhy na účastnický výslech žalovaného, jakož i znalecký posudek z oboru písmoznalectví ohledně posouzení pravosti podpisu žalovaného na nájemní smlouvě, a odborného vyjádření ohledně posouzení, zda údaje na poštovních poukázkách vyplňoval sám žalovaný, jako nadbytečné, neboť o skutkovém stavu neměl žádné pochybnosti.

19. Vzhledem k tomu, že nájemní smlouva byla sjednána na dobu určitou 7 let s automatickou prolongací vždy na dalších 5 let, ledaže by žalobci jako pronajímatelé vyjádřili nejpozději 6 měsíců před uplynutím doby nájmu nesouhlas s takovou prolongací, což žalobci neučinili, je nájemní smlouva stále platná a žalovaný tak má povinnost hradit sjednané nájemné. Žalovaný tuto svou povinnost v žalovaném období porušil, když na nájemném neuhradil ničeho (mezi účastníky nesporné). S ohledem na sjednanou splatnost pak soud vyhověl žalobě v plném rozsahu, a to včetně zákonného úroku z prodlení vždy ode dne následujícího po dni splatnosti, tedy od 1.1.2022 za prodlení s úhradou nájemného za rok 2021, od 1.1.2023 za prodlení s úhradou nájemného za rok 2022 a od 1.1.2024 za prodlení s úhradou nájemného za rok 2023.

20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobcům, jež byli v řízení zcela úspěšní, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 28 617,5 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 250 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 ve spojení s ust. § 14b odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění účinném do 31.12.2024 (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 45 000 Kč sestávající z částky 2 320 Kč za každý z 8 úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (2x převzetí a příprava právního zastoupení, 2x výzva k plnění, 2x sepis žaloby a 2x účast při jednání soudu) včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. (kterou soud přiznal pouze jednou bez ohledu na počet zastupovaných osob s ohledem na to, že právní zástupce žalobců učinil vždy pouze jeden, byť společný úkon), celkem tedy za odměnu a paušální náhradu hotových výdajů advokáta soud žalobcům přiznal 19 760 Kč. Rovněž pak soud přiznal žalobcům náhradu cestovného z , adresa, (sídlo právního zástupce žalobců) do Prahy (jednání soudu) a zpět, a to za 240 km dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., dle které činí sazba náhrady za opotřebení vozidla 5,6 Kč/km, cena nafty je stanovena na 38,70 Kč/litr a právní zástupce žalobců doložil technický průkaz, ze kterého vyplývá kombinovaná spotřeba jeho vozidla 7,4 litrů motorové nafty. Náhrada cestovného tak činí 2031,31 Kč (1344 Kč jako náhrada za opotřebení vozidla a 687,31 Kč jako náhrada paliva). Soud povýšil náhradu nákladů zastoupení advokátem o daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 21 791,31 Kč ve výši 4 576,18 Kč. Celkově tak soud žalobcům přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 28 617,5 Kč.