4 C 316/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl samosoudkyní Mgr. Ing. Terezou Vaňkátovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky se sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta se sídlem Adresa advokáta pro vyklizení nemovitosti

I. Žalovaný je povinen do 15 dnů právní moci tohoto rozsudku vyklidit byt žalobkyně označený jako jednotka číslo , Anonymizováno, vymezená na pozemku parcelní číslo , Anonymizováno, jehož součástí je stavba č.p. 761, včetně podílu na společných částech pozemku a stavby ve výši 789/22758, to vše zapsané na LV číslo , hodnota, , vedené v k.ú. , adresa, , katastrálním úřadem pro Hlavní město Prahu, katastrální pracoviště , adresa, , a zdržet se jakéhokoliv dalšího užívání předmětného bytu.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 9 712 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhá na žalovaném vyklizení nemovitosti specifikované ve výroku I. tohoto rozsudku s odůvodněním, že žalobkyně je výlučnou vlastnicí bytu. S žalovaným byli partnery přes 20 let, mají spolu jednoho zletilého a jednoho nezletilého syna, kdy nezletilý syn byl rozsudkem zdejšího soudu svěřen do výlučné péče žalobkyně. Žalovaný užíval po dobu vztahu účastníků byt, a to zpravidla od pátku do pondělí, zbytek týdne byl pracovně na cestách. Účastníci se z důvodu neshod a hádek rozešli již na jaře 2024, žalovaný však přes výzvy žalobkyně odmítá opustit její byt.

2. Žalovaný s žalobou nesouhlasí a navrhuje její zamítnutí. Učinil nesporným, že výlučnou vlastnicí předmětného bytu je žalobkyně. Má však za to, že její žalobní návrh je v rozporu s dobrými mravy, neboť to byl právě žalovaný, který financoval celý chod domácnosti po dlouhá léta, a to včetně splátek hypotéky. Žalovaný přes týden jezdí kamionem, v bytě je pouze o víkendech.

3. Soud zjistil tyto skutečnosti:

4. Ze Smlouvy o převodu vlastnického práva k jednotce uzavřené mezi Městskou částí , adresa, jako převodcem a žalobkyní jako nabyvatelkou 30.10.20214 soud zjistil, že žalobkyně se na základě této smlouvy stala výlučnou vlastnicí předmětné bytové jednotky.

5. Z výzvy ke spolupráci ze dne 23.4.2024 soud zjistil, že právní zástupkyně žalobkyně vyzvala žalovaného ke sdělení, kdy dojde k jeho odstěhování z předmětné bytové jednotky.

6. Z výpisu z katastru nemovitostí ke dni 5.11.2024, soud zjistil, že žalobkyně je výlučnou vlastnicí bytové jednotky č. , Anonymizováno, , byt, vymezené na pozemku parcelní číslo , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba č.p. , Anonymizováno, , včetně podílu na společných částech pozemku a stavby ve výši 789/22758, to vše zapsané na LV číslo , hodnota, , vedené v k.ú. , adresa, .

7. Z výzvy k vyklizení nemovitostí žalobkyně adresované právnímu zástupci žalovaného ze dne 25.6.2024 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala jmenovaného dne žalovaného k vyklizení předmětné bytové jednotky do 30.6.2024.

8. Z účastnického výslechu žalovaného soud zjistil, že žalovaný jezdí s kamionem od pondělí do pátku, za rok 2023 si vydělal kolem 1 000 000 Kč čistého, vycházelo to asi na 83 000 Kč čistého měsíčně, což bylo dáno značnými přesčasy. Nyní si vydělává kolem 50 000 Kč měsíčně. Žalovaný hradí na mladšího syna výživné a hradí mu náklady na hokej, posílá peníze i zletilému synovi, který je onkologicky nemocný. Žalobkyně po dobu vztahu nepracovala, nejprve byla na mateřské, poté na rodičovské, poté byly její možnosti práce limitovány tím, že mladšího syna vyzvedávala ze školky po obědě a poté starší syn onkologicky onemocněl.

9. Žalovaný navrhl ještě k důkazu výpisy z účtu žalobkyně založené v opatrovnickém řízení a rovněž svědecký výslech společného syna účastníků, Sebastiana Weitze. Soud oba tyto důkazní návrhy zamítl pro irelevanci k řízení, neboť by nemohly jakkoli ovlivnit právní hodnocení věci.

10. Z dalších v řízení provedených důkazů soud již nezjistil žádné podstatné skutečnosti pro rozhodující skutková zjištění ani pro právní hodnocení věci, a proto je dále nehodnotil.

11. Soud zhodnotil v řízení provedené důkazy v souladu s ust. § 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu a dospěl ke zjištění následujícího skutkového stavu:

12. Žalobkyně je výlučnou vlastnicí bytové jednotky číslo 761/12 vymezená na pozemku parcelní číslo 843/1, jehož součástí je stavba č.p. , Anonymizováno, , včetně podílu na společných částech pozemku a stavby ve výši 789/22758, to vše zapsané na LV číslo , hodnota, , vedené v k.ú. , adresa, , katastrálním úřadem pro Hlavní město Prahu, katastrální pracoviště , adresa, . S žalovaným spolu žili jako partneři v tomto bytě, mají spolu dva syny, přičemž nezletilý syn byl svěřen do péče matky. Žalovaný je přes pracovní týden mimo domov, jezdí s kamionem. Na jaře 2024 se účastníci rozešli, žalobkyně od té doby vyzývala žalovaného k vyklizení bytu, naposledy výzvou z 25.6.2024 s lhůtou k vyklizení do 30.6.2024. Žalovaný byt do dne vyhlášení rozsudku nevyklidil.

13. Po právním zhodnocení prokázaného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.

14. Podle ust. § 1040 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.

15. Podle ust. § 1042 občanského zákoníku, vlastník se může domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší jinak než tím, že mu věc zadržuje.

16. Žalobkyně prokázala, že žalovaný užívá předmětný byt ve vlastnictví žalobkyně neoprávněně, neboť k němu nemá žádný právní důvod a žalobkyně s takovým užíváním výslovně nesouhlasí. Žalovaná vyzvala žalovaného po jejich rozchodu na jaře 2024 k tomu, aby vyřešil svou bytovou situaci a z předmětného bytu se odstěhoval. Dne 25.6.2024 žalobkyně opětovně vyzvala žalovaného k vyklizení jednotky, a to do 30.6.2024. Žalovaný tak byl povinen vyklidit byt nejpozději ke dni 30.6.2024, což neučinil. Na základě této skutečnosti shledal soud žalobu důvodnou a vyhověl jí v plném rozsahu, a to v souladu s § 1040 odst. 1 o. z. Lhůta k vyklizení bytu byla žalovanému stanovena v souladu s § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), v délce 15 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku, když soud neshledal žádné důvody pro její prodloužení. Žalovaný je výdělečně činný s nadprůměrným měsíčním výdělkem a o nutnosti vyklizení bytu věděl již několik měsíců před rozhodnutím v této věci. K tvrzené nemravnosti žalobního nároku pak soud uvádí, že požadavek na vyklizení nemovitosti v tomto případě za nemravný nepovažuje. S ohledem na rozchod účastníků a vyřešené péči o nezletilého syna je žalobní návrh naopak logickým krokem. Pokud jde o obrannou námitku, že žalovaný hradil hypotéku, uvádí k tomu soud, že žalovanému nic nebrání uplatňovat vůči žalobkyni příslušné finanční nároky, to však nemá vliv na jeho povinnost byt žalobkyně, který užívá bez právního důvodu, vyklidit. S ohledem na výše uvedené soud žalobě v plném rozsahu vyhověl.

17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 9 712 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 1, § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 000 Kč sestávající z částky 1 500 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 7 200 Kč ve výši 1 512 Kč.