4 C 317/2025

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Ondřejem Chalupou ve věci žalobkyně: Y&T Jméno žalobkyně A Prague Czech Jméno žalobkyně B ., IČO IČO žalobkyně B sídlem Adresa žalobkyně B zastoupená advokátkou Jméno advokátky A sídlem Adresa advokátky A proti žalovaným:

1. Jméno žalované A , narozený Datum narození žalované A bytem Adresa žalované A 2. Jméno žalované B , narozená Datum narození žalované B bytem Adresa žalované A oba zastoupeni advokátkou Jméno advokátky B sídlem Adresa advokátky B pro 95 000 Kč s příslušenstvím I. Žalovaní jsou povinni zaplatit společně a nerozdílně žalobkyni částku 95 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 95 000 Kč od 6. 8. 2025 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 37 117,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právní zástupkyně žalobkyně.

1. Žalobou došlou soudu dne 18. 9. 2025 se žalobkyně na žalovaných domáhala zaplacení částky uvedené v záhlaví tohoto rozsudku s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že na základě zprostředkovatelské smlouvy uzavřené účastníky dne 5. 5. 2025 (dále jen Zprostředkovatelská smlouva) vyvíjela zprostředkovatelskou činnost směřující k uzavření nájemní smlouvy na jednotky č. , hodnota, a , hodnota, v k.ú. , adresa, , nacházející se na adrese , adresa, (dále jen Byty), které jsou ve společném jmění manželů žalovaných. Na základě Zprostředkovatelské smlouvy žalobkyně pro žalované zprostředkovala uzavření nájemní smlouvy s vyhledaným zájemcem, a to spol. , právnická osoba, ., , IČO, (dále jen Salome nebo Zájemce), za účasti , právnická osoba, , , IČO, (dále jen , právnická osoba, ). Zájemce projevil zájem k uzavření smlouvy právě na podkladě aktivní nabídky Bytů k pronájmu ze strany žalobkyně. Po vzájemném odsouhlasení podmínek byla dne 21. 7. 2025 uzavřena Nájemní smlouva na Byty mezi žalovanými a Zájemcem, a to za sjednané nájemné ve výši 95 000 Kč měsíčně. Dle zprostředkovatelské smlouvy (čl. 6) bylo účastníky ujednáno, že v případě uzavření nájemní smlouvy mezi žalovanými a zájemcem vzniká žalobkyni právo na zaplacení zprostředkovatelské provize ve výši jednoho měsíčního nájmu. Proto má žalobkyně právo na zaplacení částky 95 000 Kč z titulu ujednané zprostředkovatelské provize. Žalobkyně vystavila žalovaným fakturu č. 25010064 na částku 95 000 Kč se splatností dne 5. 8. 2025. Tuto však žalovaná neuhradila, a to ani na základě předžalobní výzvy zaslané právní zástupkyní žalobkyně.

2. Žalovaní se k podané žalobě vyjádřili tak, že nárok uplatněný žalobkyní neuznávají. Namítali, že Nájemní smlouvu fakticky uzavřeli s jiným zájemcem, než jim byl žalobkyní jako nájemce představen a než je uveden na faktuře, identitu tohoto Zájemce zjistili žalovaní na poslední chvíli před uzavřením Nájemní smlouvy. Dále namítali, že poptávali běžného dlouhodobého nájemce, nikoliv podnikatele v oblasti krátkodobých pronájmů. Namítali porušení čl. 7 Zprostředkovatelské smlouvy, že žalobkyně neprovedla prověrky Zájemce v insolvenčním rejstříku, v centrální evidenci exekucí, živnostenském rejstříku a obchodním rejstříku. Žalobce ani nepřipravil odpovídající nájemní smlouvu, ani předávací protokol, tyto písemnosti si museli žalovaní zajistit sami, neboť předávací protokol připravený žalobkyní neodpovídal dohodnuté verzi a musel být měněn na místě. Dále namítali, že žalobkyně vyvíjela zprostředkovatelskou činnosti i pro druhou stranu, což se neslučuje s povahou zprostředkovatelské činnosti. Dále namítali, že žalobcem požadovaná výše nároku je nesprávná, když část nájmu ve výši 27 000 Kč činí rizikovou přirážku za to, že nájemce dle uzavřené Nájemní smlouvy má právo podnajmout Byty ke krátkodobému pronájmu a za možnost výpovědi v krátké tříměsíční lhůtě. Navrhli zamítnutí žaloby.

3. Na námitky žalovaných reagovala žalobkyně tak, že žalovaným sice byla jako nájemce původně přestavena spol. , právnická osoba, , nicméně následně při finalizaci smluvní dokumentace bylo žalovaným sděleno, že finálním nájemcem bude , právnická osoba, ., s čímž žalobci souhlasili. Jde o propojené osoby jednající ve vzájemné shodě, což vyplývá již z toho, že spol. , právnická osoba, vystupovala v Nájemní smlouvě v postavení ručitele za závazky z Nájemní smlouvy. Dále uvedla, že postupovala vždy v plném souladu s pokyny žalovaných, když Nájemní smlouva byla uzavřena na dobu do 31. 7. 2028, byla splněna i podmínka složení kauce odpovídající třem měsíčním nájmům, kauce byla dokonce vyšší. Uvedla, že Zprostředkovatelská smlouva nikde nestanoví, že by měli být vyhledávaní jen zájemci z řad fyzických osob. Poukázala na to, že žalovaní Nájemní smlouvu se Zájemcem uzavřeli ze svobodné vůle. Pokud jde o prověrky Zájemce, tyto žalobkyně provedla. Pokud jde o text nájemní smlouvy, ten žalobkyně připravený zaslala žalovaným, ti však trvali na vlastním textu nájemní smlouvy. K námitce, že zprostředkovatelskou činnost žalobkyně vyvíjela i pro druhou stranu žalobkyně uvedla, že na to byli žalovaní upozornění ve zprostředkovatelské smlouvě a ničeho proti tomu nenamítali. Námitku rizikové přirážky 27 000 Kč k původně očekávanému nájemnému 68 000 Kč žalobkyně odmítla, kdy uvedla, že pro žalované dle jejich požadavku vyjednala měsíční nájemné dle Nájemní smlouvy ve výši 95 000 Kč a tím je pak dán její nárok na provizi. Pokud žalovaní požadovali nějaká speciální ujednaní v Nájemní smlouvě, měli možnost si je do smlouvy dát. Nájemní smlouvu v předložením znění podepsali svobodně.

4. Soud z nesporných tvrzení účastníků a na základě provedeného dokazování dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.

5. Mezi účastníky bylo nesporné, že mezi žalobkyní, coby realitním zprostředkovatelem, a žalovanými došlo k uzavření smlouvy o realitním zprostředkování dne 5. 5. 2025. Nesporné bylo i to, že mezi žalovanými a společností , právnická osoba, . jako Zájemcem došlo dne 21. 7. 2025 k uzavření Nájemní smlouvy, kde ručitelem za závazky Zájemce (nájemce) plynoucí z této smlouvy je společnost , právnická osoba6. Ze Smlouvy o realitním zprostředkování ze dne 5. 5. 2025 soud zjistil, že touto smlouvou se žalobkyně zavázala ve prospěch žalovaných vykonávat zprostředkovatelskou činnost spočívající v obstarání příležitosti uzavřít Nájemní smlouvu na Byty, které mají žalovaní ve společném jmění manželů. Jako zájemce je v odst. 2 definována osoba vyhledaná žalobkyní, nebo osoba jí blízká jednající se zájemcem ve shodě. Jako minimální měsíční nájemné za nájem Bytů byla ujednána částka 68 000 Kč. Výše provize byla sjednána ve výši jednoho měsíčního nájmu. Nárok na provizi dle ujednání zprostředkovatelské smlouvy vznikl v okamžiku uzavření zprostředkovávané smlouvy a současně uhrazení prvního nájmu, zálohy na služby a kauce. Žalobkyně ve smlouvě upozornila žalované, že nárok na provizi za zprostředkovaní ve stejné výši je oprávněna uplatnit i vůči zájemci (třetí osobě) na základě samostatné zprostředkovatelské smlouvy. Pokud jde o rozsah služeb, které byly zahrnuty ve zprostředkovatelské provizi, šlo o foto prezentaci, přípravu popisu nemovitosti, popř. jeho překlad, inzerce na webu a realitních serverech, e-mailové nabídka interním klientům, organizace prohlídek, report o zpětných vazbách zájemců, report o prohlídkách, příprava návrhu nájemní smlouvy a prověrka zájemců v rejstřících.

7. Z nájemní smlouvy ze dne 21. 7. 2025 soud zjistil, že touto smlouvou žalovaní pronajali Byty Zájemci (spol. , právnická osoba, ) za měsíční nájemné 95 000 Kč. Zálohy na služby byly ujednány zvlášť. Nájemní smlouva byla sjednána na dobu 3 let do 31. 7. 2028. Kauce byla sjednána ve výši 297 000 Kč. V čl. 9 této smlouvy , právnická osoba, převzala ručení za závazky Salome plynoucí z nájemní smlouvy. V čl. 8 odst. 8.2. byly ve prospěch žalovaných sjednány široké možnosti, kdy mohou nájem předčasně ukončit výpovědí.

8. Z LV č. , hodnota, pro k.ú. , adresa, , obec , adresa, soud zjistil, že Byty jsou ve společném jmění žalovaných coby manželů.

9. Z SMS a Whatsapp komunikace (screenshoty obrazovek mobilního telefonu) soud zjistil, že 10. 7. 2025 žalobkyně nabídla žalovaným, zda by Byty nechtěli pronajmout velmi dobrému klientovi žalobkyně, který se zabývá krátkodobým pronájmem. V rámci toho nabídla žalobkyně nájemné 85 000 Kč měsíčně. Na to žalovaní reagovali tak, že by souhlasili, ale představovali by si vyšší kauci, vyšší nájem (95 000 Kč), smlouvu na delší dobu (3 roky) a možnost výpovědi a požádali o vzor smlouvy. Byla domluvena prohlídka Bytů, za tím účelem žalovaný předal žalobkyni klíče od Bytu. Žalovaný požádal žalobkyni o zaslání vzorové nájemní smlouvy.

10. Z emailu ze dne 11. 7. 2025 soud zjistil, že žalobkyně žalovanému zaslala dle jeho požadavku vzor nájemní smlouvy.

11. Z emailu ze dne 17. 7. 2025 soud zjistil, že žalovaný zaslal žalobkyni svou verzi nájemní smlouvy, kterou připravil v součinnosti se svým právním zástupcem.

12. Z emailu ze dne 19. 7. 2025 soud zjistil, že žalovaný zaslal žalobkyni svou upravenou verzi nájemní smlouvy se zapracovanými dohodnutými body a několika drobnými korekcemi.

13. Z emailu ze dne 21. 7. 2025 soud zjistil, že žalovaný děkuje za doplnění údajů do nájemní smlouvy žalobkyni, zejm. údajů nájemce a ručitele a požádal i o doplnění kopií občanských průkazů statutárních zástupců jak nájemce, tak ručitele.

14. Z faktury č. 25010063 má soud za prokázáno, že žalobkyně žalovaným vyúčtovala provizi ze zprostředkovatelské smlouvy na částku 95 000 Kč se splatností dne 5. 8. 2025.

15. Z výzvy k úhradě provize ze dne 14. 8. 2025 má soud za prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalované před podáním žaloby k úhradě dlužné částky 95 000 Kč. Z doručenky datové zprávy je prokázáno, že výzva byla zaslána do datové schránky žalovaného dne 14. 8. 2025.

16. Z předžalobní výzvy k úhradě provize ze dne 2. 9. 2025 má soud za prokázáno, že právní zástupkyně žalobkyně vyzvala žalované před podáním žaloby k úhradě dlužné částky 95 000 Kč. Z podacího lístku je prokázáno, že výzva byla zaslána žalovaným dne 2. 9. 2025.

17. Z emailové komunikace ze dne 19. 8. 2025 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného s ohledem na vystavenou fakturu k úhradě zprostředkovatelské provize za zprostředkovaní nájemní smlouvy uzavřené se spol. Salome, a to dle zprostředkovatelské smlouvy ze dne 5. 5. 2025. Na to žalovaný reagoval pouze tak, že faktura není vystavena v souladu se smlouvou.

18. Z dalších provedených důkazů soud nezjistil žádné skutečnosti, které by byly způsobilé zvrátit skutková zjištění ohledně právně významných skutečností, které soud zjistil ze shora uvedených listinných důkazů, jejichž pravost a správnost nikdo z účastníků v řízení nenamítal. Soud pro nadbytečnost zamítl důkazní návrhy účastnickým výslechem žalovaného, který je důkazním prostředkem ultima ratio (srov. § 131 odst. 1 o.s.ř., popř. nález pléna ÚS 37/03 ze dne 11. 1. 2005) a svědeckým výslechem , jméno FO, , která za žalobkyni vedla shora odkazovanou komunikaci ohledně procesu zprostředkování a následné úhrady zprostředkovatelské provize, jejíž pravost a správnost nebyla účastníky zpochybňována.

19. Na základě shora uvedených skutkových zjištění pak soud dospěl k následujícími závěru o skutkovém stavu věci.

20. Mezi účastníky byla dne 5. 5. 2025 uzavřena smlouva o realitním zprostředkování, na základě které se žalobkyně zavázala vyvíjet zprostředkovatelkou činnost spočívající v obstarání příležitosti uzavřít nájemní smlouvou na Byty ve vlastnictví žalovaných coby manželů. Jediným požadavkem na parametry zprostředkovávané smlouvy bylo měsíční nájemné v min. výši 68 000 Kč. Nárok na provizi ve výši jednoho měsíčního nájmu dle smlouvy o zprostředkování vznikal teprve uzavřením zprostředkovávané nájemní smlouvy a dále uhrazením prvního nájmu, zálohy na služby a kauce ze strany zájemce (nájemce). Skutečnost, že došlo k uhrazení prvního nájmu, zálohy na služby a kauce ze strany zájemce (nájemce) potvrdil žalovaný k dotazu soudu při projednání věci. Tím byly splněny ujednané podmínky pro vznik nároku na provizi.

21. Za účelem obstarání příležitosti uzavřít nájemní smlouvu na Byty dotázala žalobkyně dne 10. 7. 2025 žalovaného 1., který všechny záležitosti ohledně Bytů komunikoval, zda by nechtěli pronajmout Byty jejich velmi dobrému klientovi zabývajícímu se krátkodobým pronájmem, a to za zvýšené nájemné 85 000 Kč. Šlo o spol. , právnická osoba, . Na to žalovaný 1. reagoval souhlasně s tím, že by požadoval vyšší kauci, vyšší nájem (95 000 Kč), smlouvu na delší dobu (3 roky) a možnosti výpovědi (předčasného ukončení nájemní smlouvy).

22. Dne 21. 7. 2025 byla uzavřena žalovanými Nájemní smlouva na Byty. Všechny požadavky žalovaného pro případ pronájmu Bytů společnosti zabývající se krátkodobým pronájmem, s čímž žalovaní principiálně souhlasili, byly v obsahu smlouvy naplněny, šlo o vyšší kauci, vyšší nájemné (95 000 Kč), smlouvu byla uzavřena na delší dobu (3 roky, do 31. 7. 2028) a byly ujednány široké možnosti výpovědi (předčasného ukončení nájemní smlouvy) dle čl. 8.2 Nájemní smlouvy.

23. O tom, s kým nájemní smlouva bude v konečném důsledku uzavírána, a že nejde o původně přestaveného zájemce , právnická osoba, , která bude v konečném důsledku vystupovat jako ručitel z Nájemní smlouvy, žalovaní věděli, když Nájemní smlouvu v postavení nájemce nakonec uzavřeli se spol. , právnická osoba, , jíž zprostředkovaně přes společnost , právnická osoba, coby svého klienta zajistila žalobkyně. To vyplývá z SMS, Whatsapp a emailové komunikace, kde je žalovaným komunikováno o doplnění osobních údajů jak nájemce (, právnická osoba, ), tak ručitele (, právnická osoba, ). Neobstojí proto, jako účelová, námitka žalovaných, že Nájemní smlouva byla nakonec uzavřena s někým jiným, než společností , právnická osoba, . Nelze totiž pochybovat o tom, že k uzavření zprostředkovávané Nájemní smlouvy došlo v důsledku zprostředkovatelské činnosti žalobkyně, která nájemce (tj. spol. , právnická osoba, ) zajistila zprostředkovaně přes svého klienta spol. , právnická osoba, , která se za závazky plynoucí z Nájemní smlouvy spol. , právnická osoba, zaručila.

24. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.

25. Podle § 2445 odst. 1 a 2 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.) platí, že smlouvou o zprostředkování se zprostředkovatel zavazuje, že zájemci zprostředkuje uzavření určité smlouvy s třetí osobou, a zájemce se zavazuje zaplatit zprostředkovateli provizi. Je-li již při uzavření smlouvy, kterou se jedna strana zaváže obstarat druhé straně příležitost k uzavření smlouvy s třetí osobou, z okolností zřejmé, že za obstarání bude požadována odměna, má se za to, že byla uzavřena smlouva o zprostředkování.

26. Podle § 2446 odst. 1 a 2 o.z. zprostředkovatel sdělí zájemci bez zbytečného odkladu vše, co má význam pro jeho rozhodování o uzavření zprostředkovávané smlouvy, zájemce sdělí zprostředkovateli vše, co pro něho má rozhodný význam pro uzavření této smlouvy.

27. Podle § 2447 odst. 1 a 2 o.z. provize je splatná dnem uzavření zprostředkované smlouvy; byla-li tato smlouva uzavřena s odkládací podmínkou, je provize splatná až splněním podmínky, bylo-li ujednáno, že zprostředkovatel pro zájemce obstará příležitost uzavřít s třetí osobou smlouvu s určitým obsahem, je provize splatná již obstaráním příležitosti.

28. Podle § 2450 o.z. zprostředkovatel nemá právo na provizi a na úhradu nákladů, byl-li v rozporu se smlouvou činný také pro druhou stranu zprostředkovávané smlouvy.

29. Podle § 2 zák. č. 39/2020 Sb., o realitním zprostředkování (dále jen. z.o.r.z.) se realitním zprostředkováním rozumí činnost, jejímž účelem je zprostředkovat uzavření realitní smlouvy, realitním zprostředkovatelem se rozumí ten, kdo jako podnikatel poskytuje realitní zprostředkování, smlouvou o realitním zprostředkování se rozumí smlouva o zprostředkování, kterou se realitní zprostředkovatel zavazuje, že zájemci zprostředkuje uzavření realitní smlouvy a realitní smlouvou smlouva o nabytí práva, jež obsahuje nebo s nímž je spojeno oprávnění užívat nebo požívat nemovitou věc, byt nebo nebytový prostor, ledaže se jedná o ubytování.

30. Podle § 9 z.o.r.z. smlouva o realitním zprostředkování vyžaduje písemnou formu. Námitku neplatnosti smlouvy pro nedostatek formy může vznést pouze zájemce31. Podle § 10 odst. 1 a 2 z.o.r.z. smlouva o realitním zprostředkování obsahuje také označení předmětu převodu, nebo předmětu užívání nebo požívání, výši kupní ceny, nájemného nebo jiné úplaty, popřípadě způsob jejich určení, je-li realitní smlouva úplatná, výši provize, nebo způsob jejího určení jinak je neplatná. Námitku neplatnosti může vznést pouze zájemce.

32. Podle § 12 odst. 3 z.o.r.z. realitní zprostředkovatel poskytne zájemci informaci o výši provize nebo způsobu jejího určení v případě, že tato byla ujednána ve smlouvě o realitním zprostředkování uzavřené mezi realitním zprostředkovatelem a třetí osobou ke stejnému předmětu převodu, nebo předmětu užívání nebo požívání.

33. Podle § 19 odst. 1 z.o.r.z. není-li dále stanoveno jinak, je provize splatná nejdříve dnem uzavření realitní smlouvy.

34. Na základě shora uvedených zákonných ustanovení pak soud dospěl k dále uvedeným právním závěrům.

35. Mezi účastníky byla uzavřená Zprostředkovatelská smlouva o realitním zprostředkování ve smyslu § 2 z.o.r.z., neboť byla na ze strany žalobkyně uzavřena v postavení realitního zprostředkovatele jako podnikatele, jejím předmětem bylo vyvíjení zprostředkovatelské činnosti za účelem uzavření realitní smlouvy v podobě Nájemní smlouvy a za uzavření Nájemní smlouvy byla sjednána provize.

36. Ve smyslu zásady lex specialis derogat generali (tj. že zvláštní právní předpis má přednost před obecným) se proto právní poměry mezi účastníky budou řídit přednostně právní úpravou obsaženou v z.o.r.z., subsidiárně (podpůrně) pak právní úpravou uvedenou v o.z., která právní úpravu obsaženou v z.o.r.z. z podstatné části fakticky kopíruje (k tomu rov. shora úpravu dle o.z. a z.o.r.z.).

37. Na tomto místě soud konstatuje, že Zprostředkovatelská smlouva uzavřená účastníky byla uzavřena v písemné formě, jak ji vyžaduje § 9 odst. 2 z.o.r.z. a obsahuje rovněž všechny náležitosti uvedené v § 10 odst. 1 z.o.r.z.

38. Předmětem Zprostředkovatelské smlouvy byl v souladu s § 2 z.o.r.z. závazek žalobkyně coby realitního zprostředkovatele (podnikatele) vyvíjet činnost směřující k uzavření Nájemní smlouvy, a to s konkrétními parametry, jak je požadovali žalovaní (srov. § 1446 odst. 2 o.z.). Těmito parametry pak bylo měsíční nájemné 95 000 Kč, kauce ve výši 3 měsíční nájmů (tj. nejméně 285 000 Kč), doba nájmu nejméně na 3 roky a široké možnosti předčasného ukončení Nájemní smlouvy. Všechny tyto parametry Nájemní smlouvy byly dodrženy, kdy ze vzájemné komunikace účastníků je bez pochybností prokázáno, že ujednání všech těchto parametrů Nájemní smlouvy, jak je žalovaní požadovali, bylo vyjednáno žalobkyní s budoucím nájemcem Bytů. Skutečnost, že finální podoba Nájemní smlouvy žalovaným zcela vyhovovala, je prokázána již samotnou skutečností, že ji v uvedeném znění (a s požadovanými parametry) podepsali (uzavřeli). Z toho důvodu pak nemůže obstát námitka žalovaných, že Nájemní smlouva nezohledňuje specifickou povahu krátkodobého pronájmu.

39. Zprostředkovatelská smlouva poměrně zřetelně stanovila, za jakých podmínek a v jaké výši má žalobkyně nárok na zprostředkovatelskou provizi. Takové ujednání jednak pak jednoznačně korespondovalo s ust. § 9 z.o.r.z. (srov. též § 2447 odst. 1 a 2 o.z.) potud, že nejen že nárok žalobkyně na provizi vznikl teprve uzavřením Nájemní smlouvy, ale bylo vyžadováno více, a to současně uhrazení prvního nájmu, zálohy na služby a kauce. Všechny tyto podmínky vzniku nároku žalobkyně na provizi byly fakticky splněny, což potvrdil žalovaný při projednání věci, a proto lze uzavřít, že žalobkyni právo na provizi vzniklo. Co do výše provize je z odst. 5 Zprostředkovatelské smlouvy zcela zřetelné, že provize byla sjednána ve výši jednoho měsíčního nájmu, tedy s ohledem na ustanovení Nájemní smlouvy ve výši 95 000 Kč, jak je požadována žalobkyni žalobou. Námitka žalovaných, že nájem dle Nájemní smlouvy byl ujednán ve výši 68 000 Kč, a zbývajících 27 000 Kč je riziková přirážka za krátkodobé pronájmy Bytů, nemá oporu v Nájemní smlouvě, ani ve Zprostředkovatelské smlouvě, která stanovila, že nájemné 68 000 Kč jako nabídková cena je „minimálním měsíčním nájemným“. Pokud žalobkyně vyjednala se zájemcem (nájemcem) vyšší nájem, nadto přesně ve výši požadované žalovanými, musí se tato skutečnost nutně promítnout i do výše její provize. Shodně tak argumentace žalovaných o rizikové přirážce 27 000 Kč nevyplývá ani ze vzájemné komunikace účastníků, kterou vedli před uzavřením Nájemní smlouvy.

40. Nelze uznat ani námitku žalovaných, že hledali dlouhodobého stabilního nájemce, nikoliv společnost zabývající se krátkodobým pronájmem, neboť z komunikace účastníků je bez pochybností prokázáno, že s pronájmem Bytů společnosti zabývající se krátkodobým pronájmem oslovila žalobkyně žalované a ti s tím souhlasili za uvedených podmínek, které žalobkyně pro žalované vyjednala. I tato námitka žalovaných je tak nutno odmítnout jako účelovou.

41. Neobstojí ani námitka žalovaných, že Nájemní smlouva nebyla uzavřena v důsledku zprostředkovatelské činnosti žalobkyně, když byla nakonec uzavřena se spol. , právnická osoba, , namísto spol. , právnická osoba, . Tato námitka je vyvrácena doloženou komunikací účastníků, z níž jednoznačně plyne, že konečný nájemce Bytů, spol. , právnická osoba, , byl zajištěn žalobkyní, byť zprostředkovaně přes spol. , právnická osoba, , která v Nájemní smlouvě vystupovala v postavení ručitele, i to žalovaní věděli, jak vyplývá ze vzájemné komunikace, v níž požadovali doložení občanských průkazů nájemce i ručitele z Nájemní smlouvy. Nelze tak pochybovat o tom, že nájemce zajistila v důsledku své zprostředkovatelské činnosti právě žalobkyně. Se všemi těmito skutečnostmi byli žalovaní seznámeni a věděli o nich, jak vyplývá ze vzájemné komunikace účastníků. S ohledem na ručitelský závazek lze současně uzavřít, že spol. , právnická osoba, a , právnická osoba, jsou z důvodu převzetí ručení za závazky plynoucí z Nájemní smlouvy nejméně osobami blízkými (k tomu srov. odst.

2. Zprostředkovatelské smlouvy).

42. Nelze přijmout ani námitku žalovaných, že činnost žalobkyně vykazovala vady potud, že nebyla provedena prověrka zájemce (nájemce) a nebyla vyhotovena nájemní smlouva. Z předložené komunikace účastníků vyplývá, že to byli žalovaní, kdo požadoval svůj text nájemní smlouvy vyhotovený jejích právní zástupkyní, poté, co jim žalobkyně zaslala svůj vzor nájemní smlouvy, a tento svůj vzor následně žalovaní zasílali žalobkyni k doplnění o požadované údaje. Ze vzájemné komunikace provedené k důkazu je dále zřejmé, že finální text Nájemní smlouvy, po odsouhlasení jeho podmínek, k podpisu zajistila žalobkyně a potud dostála svým povinnostem. Námitku, že nebyly provedeny prověrky zájemce, soud považoval za ryze účelovou a ve vztahu ke vzniku nároku na provizi zcela nerozhodnou. I pokud by prověrky, nebo jiné dílčí činnosti sjednané Zprostředkovatelskou smlouvou, provedeny nebyly, žalovaní na nich zjevně netrvali, když Nájemní smlouvu uzavřeli. Na tomto místě je potřeba znovu připomenout, že závazkem žalobkyně dle Zprostředkovatelské smlouvy bylo zprostředkovat uzavření Nájemní smlouvy o konkrétních parametrech, za což měla nárok na zaplacení provize vznikající uzavřením Nájemní smlouvy, zaplacením prvního nájmu, zálohy na služby a kauce. Všechny tyto rozhodné podmínky byly splněny. Pokud by zprostředkovatelská činnost žalobkyně vykazovala vady, jak nyní namítají žalovaní, měli je namítat před uzavřením Nájemní smlouvy a trvat na jejich odstranění. Jejich nynější námitky v tomto směru lze proto považovat za ryze účelové s cílem zprostit se povinnosti zaplatit sjednanou provizi.

43. Konečně pokud žalovaní namítali, že žalobkyně byla činná i ve prospěch třetí strany, ani tato námitka neobstojí. Je sice pravdou, že podle § 2450 o.z. platí, že zprostředkovatel nemá právo na provizi a na úhradu nákladů, byl-li v rozporu se smlouvou činný také pro druhou stranu zprostředkovávané smlouvy, avšak v daném případě se toto ustanovení neuplatní, neboť nic takového Zprostředkovatelská smlouva nezakazovala, naopak žalobkyně v souladu s ust. § 12 odst. 3 z.o.r.z. informovala žalované (viz. pasáž Další práva a povinnosti stran ve Zprostředkovatelské smlouvě), že je oprávněna uplatnit provizi ve stejné výši jako ve Zprostředkovatelské smlouvě i vůči třetí straně na základě samostatné zprostředkovatelské smlouvy. Žalovaní tedy věděli, že žalobkyně je (může být) činná i ve prospěch třetí strany.

44. Z důvodové zprávy k § 12 odst. 3 z.o.r.z. vyplývá, že cílem návrhu zákona není zakázat vyskytující se praxi tzv. dvojí provize, pouze se stanoví povinnost informovat zájemce o tom, že má realitní zprostředkovatel právo na provizi v konkrétní výši z důvodu existence smlouvy o realitním zprostředkování, kterou uzavřel již dříve s jiným zájemcem (třetí osoba) ke stejnému předmětu převodu, nebo předmětu užívání nebo požívání. Výše provize požadované např. od kupujícího nemovité věci má přitom zásadní vliv na celkovou kupní cenu, kterou obdrží prodávající, a proto je znalost veškerých podmínek, za kterých je realitní obchod realizován, pro všechny její účastníky podstatná a má zásadní vliv na jednání o ceně. Snahou tohoto ustanovení je tedy především narovnat podmínky mezi účastníky realitního obchodu a přispět k vyšší transparentnosti ve vztahu k placení provize realitnímu zprostředkovateli. V dané věci však podmínky Nájemní smlouvy byly ujednány zcela dle diktátu žalovaných, proto tito nemohou vůči zprostředkovatelské činnosti žalobkyně ničeho namítat, ani nemohou úspěšně namítat jakékoliv vady zprostředkovatelské činnosti žalobkyně nebo to, že byla činná i ve prospěch třetí strany.

45. Ze shora rozvedených důvodu proto soud nárok žalobkyně shledal zcela důvodným, a proto žalobě zcela vyhověl, když právo žalobkyně na požadovaný úrok z prodlení je odvozeno od splatnosti faktury účtující provizi a vyplývá z ust. § 1968 a 1970 o.z. a jeho výše je dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb. S ohledem na to, že žalovaní závazek k zaplacení provize uzavřeli jako manželé, uložili jim soud vymáhanou povinnosti splnit společně a nerozdílně.

46. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 37 117,50 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 4 750 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 95 000 Kč sestávající z částky 4 900 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 4 900 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 2. 9. 2025, z částky 4 900 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (žaloba) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 18. 9. 2025, z částky 4 900 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (replika na vyjádření žalovaných) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 3. 2. 2026 a z částky 4 900 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 2. 3. 2026 včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 26 750 Kč ve výši 5 617,50 Kč, Anonymizováno47. Soud nepřiznal žalobkyni náhradu za právní úkon vyplývající z obsahu spisu, a to vyjádření žalobkyně ze dne 1. 3. 2026, když tento byl činěn bezprostředně před jednáním konaným dne 2. 3. 2026 a neobsahoval žádné skutečnosti, které by nemohly být žalobkyní sděleny v rámci projednání věci následujícího dne. Tento úkon považuje soud za neúčelný, nehospodárný mající za důsledek zcela zbytečné navýšení náhrady nákladů řízení.

48. Lhůty k plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 o.s.ř., místo plnění náhrady nákladů řízení pak podle § 149 odst. 1 o.s.ř.