4 C 364/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr. Ing. Terezy Vaňkátové a přísedících Karla Hořáka a JUDr. Anny Reljičové ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované pro zaplacení částky 75 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 75 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 75 000 Kč od 17. 9. 2022 do zaplacení ve výši 15 % ročně, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 24 296 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou, došlou soudu dne 20. 5. 2024 (návrh na vydání elektronického platebního rozkazu), domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované zaplatit žalobkyni částku v souhrnné výši 75 000 Kč s příslušenstvím, a to s odůvodněním, že žalovaná byla zaměstnána u žalobkyně na pozici vedoucí prodejny, a to na základě pracovní smlouvy ze dne 1. 03. 2022. Součástí této pracovní smlouvy byla rovněž Příloha č. , hodnota, , resp. dohoda o hmotné odpovědnosti zaměstnance, resp. žalované. Vzhledem k tomu, že na základě kontroly prodejny a kamerového systému provedené regionální manažerkou dne 8. 8. 2022, byla zjištěna škoda ve výši 75 000 Kč, bylo mezi žalovanou a žalobkyní dne 26. 8. 2022 uzavřeno narovnání, ve kterém žalovaná uznala své pochybení a přiznala se, že odcizila zboží v této hodnotě z prodejny. Na základě tohoto narovnání se žalovaná zavázala uhradit žalobkyni celkovou částku ve výši 75 000 Kč ve třech splátkách na účet žalované, a to konkrétně první splátku ve výši 25 000 Kč do 15. 9. 2022, druhou splátku ve výši 25 000 Kč do 15. 10. 2022 a třetí splátku ve výši 25 000 Kč do 15. 11. 2022. Dále bylo mezi žalovanou a žalobkyní v rámci tohoto narovnání ujednáno, že pro případ prodlení se splacením kterékoliv uvedené splátky se v den následující po dni její splatnosti stává okamžitě splatnou celá zbývající do té doby neuhrazená část dluhu, bez toho, aniž by o tuto skutečnost musela žalobkyně žádat. Za den splatnosti zbývající části dluhu se pak považuje první den prodlení se zaplacením příslušné částky nebo její části. Vzhledem k tomu, že žalovaná na tuto dlužnou pohledávku ničeho neuhradila, stala se ke dni 16. 9. 2022 splatná v celé výši, tedy v částce 75 000 Kč. Žalované byla dne 29. 2. 2024 prostřednictvím právního zástupce žalobkyně zaslána výzva k úhradě, kterou si žalovaná nevyzvedla a tato tak byla vrácena zpět.

2. Podáním ze dne 18. 6. 2024 vzala žalobkyně žalobu částečně zpět, co do částky 1 200 Kč, kterou požadovala za náklady spojené s uplatněním pohledávky. Usnesením ze dne 20. 6. 2024, č. j. EPR , č. účtu, -9 soud řízení co do částky 1 200 Kč zastavil.

3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

4. Soud postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže lze ve věci rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně vyslovila svůj souhlas podáním ze dne 14. 1. 2025. Soud ve smyslu ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. vyzval žalovanou, aby se vyjádřila k návrhu soudu na rozhodnutí věci bez projednání, pouze na základě listinných důkazů, a k této výzvě připojil doložku, že v případě, že se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s takovým postupem souhlasí. Tato výzva byla žalované doručena dne 27. 12. 2024. Vzhledem k tomu, že se žalovaná v dané lhůtě nevyjádřila, nastala fikce jejího souhlasu s rozhodnutím věci bez jejího projednání.

5. Z Dohody o narovnání uzavřené dne 26. 8. 2022 mezi žalobkyní a žalovanou soud zjistil, že dle bodu I. dohody o narovnání byla žalovaná u žalobkyně zaměstnaná na pozici vedoucí prodejny na základě pracovní smlouvy ze dne 1. 3. 2022. Součástí pracovní smlouvy je rovněž příloha č. , hodnota, , resp. dohoda o hmotné odpovědnosti zaměstnance. Dne 8. 8. 2022 byla při kontrole prodejny zjištěna škoda ve výši 75 00 Kč. Žalovaná tvrdí, že odcizila zboží z prodejny a je si vědoma svého pochybení. Žalobkyně tvrdí, že žalovaná porušila své povinnosti zaměstnance a je povinna uhradit žalobkyni částku 75 000 Kč. Strany se v bodě II. dohody o narovnání domluvily, že tímto ruší nárok žalobkyně dle bodu I. dohody o narovnání a nahrazují ho novým nesporným závazkem, kdy je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni částku 75 00 Kč, a to ve splátkách: 25 000 Kč do 15. 9. 2022, 25 000 Kč do 15. 10. 2022 a 25 000 Kč do 15. 11. 2022. Pro případ prodlení se splacením kterékoliv uvedené splátky se v den následující po dni její splatnosti stává okamžitě splatnou celá zbývající do té doby neuhrazená část dluhu, bez toho, aniž by o tuto skutečnost musela žalobkyně žádat. Za den splatnosti zbývající části dluhu se pak považuje první den prodlení se zaplacením příslušné částky nebo její části. Žalovaná tímto uznává svůj závazek vůči žalobkyni zaplatit částku ve výši 75 000 Kč ve výše uvedených splátkách. Dohoda byla podepsána v přítomnosti tří svědků a obsahuje podpisy obou stran.

6. Z předžalobní výzvy ze dne 28. 2. 2024 adresované žalované včetně dodejky ze dne 29. 2. 2024 soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky z titulu dohody o narovnání, a to do 7 dnů od doručení této výzvy.

7. Soud dospěl ke skutkovému závěru, že žalovaná byla zaměstnána u žalobkyně na pozici vedoucí prodejny, a to na základě pracovní smlouvy ze dne 1. 03. 2022. Vzhledem k tomu, že na základě kontroly prodejny a kamerového systému provedené regionální manažerkou dne 8. 8. 2022, byla zjištěna škoda ve výši 75 000 Kč, bylo mezi žalovanou a žalobkyní dne 26. 8. 2022 uzavřeno narovnání, ve kterém žalovaná uznala své pochybení a přiznala se, že odcizila zboží v této hodnotě z prodejny. Na základě tohoto narovnání se žalovaná zavázala uhradit žalobkyni celkovou částku ve výši 75 000 Kč ve splátkách na účet žalované. Dále bylo mezi žalovanou a žalobkyní v rámci tohoto narovnání ujednáno, že pro případ prodlení se splacením kterékoliv uvedené splátky se v den následující po dni její splatnosti stává okamžitě splatnou celá zbývající do té doby neuhrazená část dluhu, bez toho, aniž by o tuto skutečnost musela žalobkyně žádat. Za den splatnosti zbývající části dluhu se pak považuje první den prodlení se zaplacením příslušné částky nebo její části. Vzhledem k tomu, že žalovaná na tuto dlužnou pohledávku ničeho neuhradila, stala se ke dni 16. 9. 2022 splatná v celé výši, tedy v částce 75 000 Kč. Žalovaná ničeho neuhradila, ani přes zaslanou předžalobní výzvu.

8. Provedené listinné důkazy soud pojal za věrohodné, když ostatně ani žádný z účastníků pravost a pravdivost předložených listin nerozporoval.

9. Podle § 1903 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), dosavadní závazek lze nahradit novým závazkem i tak, že si strany ujednáním upraví práva a povinnosti mezi nimi dosud sporné nebo pochybné. Týká-li se narovnání věcného práva k věci zapsané do veřejného seznamu, nastávají účinky narovnání zápisem do tohoto seznamu.

10. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

11. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

12. Soud dospěl k právnímu závěru, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 75 000 Kč z titulu dohody o narovnání, jejíž uzavření mezi účastnicemi bylo soudu prokázáno. Žalovaná pak netvrdila ani neprokázala, že by dohodu o narovnání, kterou uznává svůj závazek zaplatit žalobkyni částku 75 000 Kč, a ve které si strany ujednaly, že pro případ prodlení se splacením kterékoliv uvedené splátky se v den následující po dni její splatnosti stává okamžitě splatnou celá zbývající do té doby neuhrazená část dluhu, bez toho, aniž by o tuto skutečnost musela žalobkyně žádat, neuzavřela. Žalovaná netvrdila ani neprokázala, že by dlužnou částku uhradila nebo že nastaly jiné okolnosti vylučující její povinnost k úhradě jejího závazku. Soud proto posoudil žalobu jako důvodnou a ve smyslu § 1903 o. z. rozhodl výrokem I. tohoto rozsudku tak, že žalobě v celém rozsahu vyhověl. Soud přiznal žalobkyni rovněž úrok z prodlení z částky dle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 24 296 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu účinného do 31. 12. 2024 (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 75 000 Kč sestávající z částky 4 100 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 4 100 Kč za výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t., z částky 4 100 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (sepis žaloby) dle § 11 odst. 1 písm. d) a z částky 4 100 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (částečné zpětvzetí) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 17 600 Kč ve výši 3 696 Kč.