4 C 92/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Terezy Vaňkátové a přísedících Ing. Karla Kužílka a Mgr. Zdeňky Kovaříkové ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně, narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta se sídlem Adresa advokáta proti žalované: Anonymizováno - Jméno žalované, IČO IČO žalované se sídlem Adresa žalované o náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti a náhradu za bolest a ztížení společenského uplatnění

I. Žaloba o zaplacení částky 432 562 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15% ročně z částky 432 562 Kč od 27.3.2023 do zaplacení, se zamítá.

II. Žaloba o zaplacení částky 50 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výší 15% ročně z částky 50 000 Kč od 27.3.203 do zaplacení, se zamítá.

III. Žaloba o zaplacení částky 100 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výší 15% ročně z částky 100 000 Kč od 27.3.203 do zaplacení, se zamítá.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 600 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku.

V. České republice se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 26.3.2023 domáhá na žalované náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, dále náhrady za bolest a za ztížení společenského uplatnění. Své nároky odůvodnila tak, že dne 30.3.1988 utrpěla při výkonu vojenské služby újmu na zdraví, která byla vyhodnocena jako pracovní úraz s odpovědností žalované v rozsahu 75 %. Žalobkyně upadla při sesedání z korby vojenského nákladního vozidla a utrpěla poranění kyčelního kloubu a bederní páteře. Před úrazem absolvovala lesnickou střední školu. V září 1987 nastoupila základní vojenskou službu (tenkrát jako muž, ke změně pohlaví došlo v roce 2014), v březnu 1988 došlo k pracovnímu úrazu a v srpnu 1988 byla propuštěna na tzv. trvalou dovolenou. V období 1.2.1990 – 18.9.1990 dosloužila základní vojenskou službu. V důsledku pracovního úrazu byla omezena pracovní schopnost žalobkyně, kdy žalobkyně musela opustit do té doby vykonávanou práci. V minulosti byly žalobkyni ze strany žalované vypláceny náhrady za ztrátu na výdělku. Za poslední tři roky před podáním žaloby jí žalovaná vyplatila 52 781 Kč. Žalobkyně nesouhlasí se způsobem výpočtu tohoto nároku, jak jej provedla žalovaná. Má za to, že žalovaná měla navýšit vyplácené plnění s účinností od 1.2.2020, kdy byl žalobkyni u zaměstnavatele právnická osoba. snížen úvazek z 1,0 na 0,6, a to v návaznosti na lékařskou zprávu tituly před jménem jméno FO ze dne 14.1.2020, tedy ze zdravotních důvodů žalobkyně, které jsou dle žalobkyně v příčinné souvislosti s pracovním úrazem. Žalobkyně rovněž sporuje výchozí částku, kterou žalovaná užívala pro stanovení náhrady za ztrátu na výdělku, kdy má za to, že žalovaná měla použít jako základ průměrný plat lesníka, neboť na tuto pracovní pozici se žalobkyně učila a nebýt úrazu, tak by tuto práci vykonávala. Žalovaná však nesprávně vycházela z výdělku žalobkyně před úrazem, který pouze valorizovala. Žalobkyně uplatňuje nárok na náhradu za ztrátu na výdělku v částce 432 562 Kč s příslušenstvím. Dále žalobkyně nárokuje náhradu za bolest, neboť má za to, že její zdravotní stav, kdy trpí těžkými blokádami bederní páteře, je spojen s novou bolestí. Z titulu bolestného nároku částku 50 000 Kč s příslušenstvím. Dále pak žalobkyně nárokuje náhradu za ztížení společenského uplatnění, kdy v příčinné souvislosti s pracovním úrazem žalobkyně trpí jak fyzickými obtížemi, tak psychickou újmou. Z titulu tohoto nároku žalobkyně uplatňuje částku 100 000 Kč s příslušenstvím.

2. Žalovaná s žalobou nesouhlasí ani zčásti a navrhuje její zamítnutí. Učinila nesporným, že v rozsahu 75 % je odpovědná za pracovní úraz žalobkyně z roku 1988. Pokud jde o výpočet náhrady za ztrátu na výdělku, má žalovaná za to, že bylo třeba vycházet z průměrného výdělku, který žalobkyně dosahovala před nástupem k výkonu základní vojenské služby. Žalovaná rovněž uvádí, že žalobkyní zvolená pracovní pozice v právnická osoba., je pro žalobkyni s ohledem na její zdravotní obtíže, zcela nevhodná. Žalovaná dále uvedla, že na pracovním trhu byla v období od dubna 2021 volná pracovní nabídka u společnosti Anonymizováno na pozici obchodního zástupce, která by byla pro žalobkyni s ohledem na její kvalifikaci a zdravotní obtíže vhodná a její výdělek by zde dosahoval částky 30 000 Kč hrubého. Žalovaná má za to, že od 1.4.2021 již žalobkyni žádná ztráta na výdělku nevzniká. Pokud jde o nárok na náhradu za bolest a ztížení společenského uplatnění, uvádí žalovaná, že žalobkyně nepředkládá žádný důkaz, ze kterého by existence těchto nároků vyplývala.

3. Soud zjistil tyto skutečnosti:

4. Ze znaleckého posudku č. 619/20/2023 znalce tituly před jménem Anonymizováno, ze dne 1.12.2023 soud zjistil, že žalobkyně při úrazu ze dne 30.3.1988 utrpěla prasklinu jamky kyčelního kloubu vpravo, podvrtnutí křížokyčelního kloubu vpravo. Žalobkyně byla léčena konzervativně. Ortopedické vyšetření z 7.1.2003 na RTG kyčlí uvádí pouze mírně valgózní krčky s normálním nálezem na obou kyčelních kloubech. Znalec uvedl, že zranění, která žalobkyně utrpěla, odezněla bez následků. V roce 2008 byla žalobkyně uznána osobou znevýhodněnou pro bolestivý syndrom páteře na podkladě degenerativních změn, nikoli pro následky pracovního úrazu. Od roku 2011 je invalidní v prvním stupni, kdy rozhodující příčinou byly střídavě degenerativní potíže bederní a krční páteře nebo středně těžká depresivní fáze. V obou případech jde o obecná onemocnění nesouvisející s pracovním úrazem. Znalec tak uzavřel, že pracovní úraz odezněl bez posudkově odškodnitelných následků a nevyvolal tak žádnou novou bolest. Rovněž uzavřel, že u žalobkyně nedošlo ke zhoršení trvalých následků po úrazu, neboť úraz žádné trvalé následky ani nezanechal.

5. Z výslechu znalce tituly před jménem soud zjistil, že znalec trvá na závěrech svého znaleckého posudku, vycházel zejména z lékařské dokumentace praktického lékaře žalobkyně a podkladů k přiznání invalidity žalobkyně. Znalec má za to, že dostupné podklady byly postačující pro znalecký závěr. Námitky žalobkyně považuje za velmi obecné. S ohledem na časový odstup od úrazu neprováděl znalec vlastní vyšetření žalobkyně, neboť současný zdravotní stav žalobkyně by nic neřekl o tom, jaký byl zdravotní stav po úraze. Součástí podkladů byla ortopedická vyšetření včetně zobrazovacích metod. Znalec dále uvedl, že z lékařských zpráv vyplývá, že úraz odezněl bez následků. Bezprostředně po úraze byla stanovena diagnóza naštípnutí jamky kyčelního kloubu a distorze křížo - kyčelního kloubu. V roce 2003 již ortodpedické vyšetření neukazuje na jakoukoli patologii a pracovní úraz je v této zprávě popsán pouze anamnesticky. Pokud jde o následné diagnózy krční a bederní páteře, ty se dle znalce vyskytují až později a znalec u nich neshledává žádnou souvislost s pracovním úrazem, a to ani časovou (poprvé se vyskytují v lékařských zprávách z let 2006 a 2009). Rentgeny přitom uvádí degenerativní, nikoli poúrazové změny. Znalec přímo uvedl, že dle lékařských zpráv tyto degenerativní změny nebyly vyvolány nebo eskalovány pracovním úrazem. Dále uvedl, že žalobkyně dosloužila vojenskou službu. Uváděné obtíže s bederní páteří tak dle znalce nejsou v příčinné souvislosti s pracovním úrazem. Pokud jde o posudek tituly před jménem adresa, má znalec tituly před jménem jméno FO za to, že tituly před jménem jméno FO uvádí diagnózy, které žalobkyně neutrpěla, například pokud uvádí zlomeninu kyčelní jamky, jde o nepřesnost, neboť u žalobkyně došlo pouze k naštípnutí kyčelní jamky. Docent jméno FO se nadto vůbec nevypořádal s lékařskými zprávami. Znalec dále uvedl, že u žalobkyně se neobjevila žádná nová bolest v souvislosti s pracovním úrazem, pokud jde o podvrtnutí křížo – kyčelního kloubu, jde o bolest, která odeznívá v rámci několika týdnů. Pokud jde o psychické obtíže, ty se poprvé objevují v lékařských zprávách až v roce 2009. Znalec ohledně podkladů uvedl, že zdravotnická dokumentace z adresa, kde se žalobkyně léčila bezprostředně po úraze, absentuje, nicméně s touto dokumentací pracovali dále další ambulantní lékaři a žádná další diagnóza, nad rámec těch již popisovaných, se neobjevuje. Vliv na závěry znaleckého posudku by doložení propouštěcí zprávy z adresa mělo pouze v případě, že by v ní byl uveden jiný diagnostický závěr než následně ve všech dalších lékařských zprávách. Znalec dále uvedl, že má za to, že u žalobkyně nedošlo k poklesu její pracovní schopnosti, nadto z dokumentace vyplývá, že vykonávala po úraze i dělnické profese, například skladníka.

6. Z dopisu žalované adresovaného žalobkyni ze dne 9.12.2020 soud zjistil, že žalovaná přiznala žalobkyni náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti v období 1.2. – 31.10.2020 částku 37 580 Kč.

7. Z dopisu žalované adresovaného žalobkyni ze dne 11.2.2021 soud zjistil, že žalovaná sdělila žalobkyni, že jí za období od 1.11. – 30.11.2020 nárok na náhradu za ztrátu na výdělku nevzniká.

8. Z dopisu žalované adresovaného žalobkyni ze dne 11.2.2021 soud zjistil, že žalovaná sdělila žalobkyni, že jí za období od 1.12.2020– 31.3.2021 přiznala nárok na náhradu za ztrátu na výdělku ve výši 13 594 Kč.

9. Z rozhodnutí velitele o žádosti za náhradu škody utrpěné úrazem ze dne 13.6.1988, soud zjistil, že žalobkyni bylo přiznáno bolestné v rozsahu 130 bodů. Při zohlednění uznané odpovědnosti v rozsahu 75 % bylo žalobkyni přiznáno 1462,50 Kč.

10. Ze záznamu o poučení postiženého ze dne 15.4.1988 soud zjistil, že žalobkyně podpisem této listiny prohlásila, že byla seznámena se závěrem, že vojenská správa odpovídá za škody žalobkyně vzniklé úrazem v rozsahu 75 %, s čímž vyslovila souhlas. Rovněž z této listiny soud zjistil, že bylo žalobkyni v souvislosti s úrazem přiznáno bolestné.

11. Z dopisu žalované ze dne 22.2.2012 soud zjistil, že žalovaná vyplatila žalobkyni náhradu za ztížení společenského uplatnění ve výši 54 000 Kč, a to v souladu s odborným vyjádřením tituly před jménem jméno FO, tituly za jménem 12. Z posudku tituly před jménem jméno FO, tituly za jménem, tituly za jménem, ze dne datum, který neobsahuje doložku dle ust. § 127a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, soud zjistil, že znalec uvedl, že u žalobkyně přetrvávají následky pracovního úrazu, kdy jde o postižení její páteře. Míru poklesu pracovní schopnosti žalobkyně v důsledku úrazu znalec odhaduje na 30 %. Znalec se přiklonil k závěru, že ke zkrácení pracovního úrazu žalobkyně došlo pro zdravotní následky pracovního úrazu, nikoli pro její obecná onemocnění. Posudek tituly před jménem adresa neuvádí žádné lékařské zprávy, ze kterých vycházel při stanovení svých závěrů, neprovedl ani soupis zdravotní dokumentace. Vybral pouze stručné údaje, bez uvedení, ze kterých podkladových dokumentů tyto údaje převzal.

13. Žalobkyně při jednání soudu dne 19.2.2024 uvedla, že nenavrhuje revizi znaleckého posudku tituly před jménem. Navrhla doplnit dokazování o účastnický výslech žalobkyně a doplnit zdravotnickou dokumentaci o některé lékařské zprávy z adresa.

14. Soud výše uvedené důkazní návrhy pro nadbytečnost zamítl, neboť v řízení byla existence příčinné souvislosti mezi pracovním úrazem žalobkyně z roku 1988 a ztrátou na výdělku žalobkyně jednoznačně vyvrácena, jednoznačně bylo rovněž znalecky zjištěno, že žalobkyni v souvislosti s pracovním úrazem nevznikla žádná nová bolest, ani trvalé následky, které by zakládaly nárok na ztížení společenského uplatnění. V tomto ohledu by tak na právním hodnocení věci nemohl účastnický výslech žalobkyně ničeho změnit. Pokud jde o doplnění zdravotní dokumentace některými lékařskými zprávami z adresa, kde byla žalobkyně hospitalizována po úraze, shledal je soud rovněž nadbytečnými pro právní hodnocení věci. Znalec při svém výslechu uvedl, že veškeré záznamy ambulantních lékařů navazovaly na lékařské zprávy z adresa a poskytly tak spolehlivý podklad pro posudek.

15. Z dalších v řízení provedených důkazů soud již nezjistil žádné podstatné skutečnosti pro rozhodující skutková zjištění ani pro právní hodnocení věci, a proto je dále nehodnotil.

16. Soud zhodnotil v řízení provedené důkazy v souladu s ust. § 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu a dospěl ke zjištění následujícího skutkového stavu:

17. Žalobkyně v rámci základní vojenské služby (tehdy jako muž) dne 30.3.1988 utrpěla pracovní úraz, za který je v rozsahu 75 % odpovědná žalovaná. Úraz spočíval v prasklině jamky kyčelního kloubu vpravo a podvrtnutí křížokyčelního kloubu vpravo. Úraz odezněl bez trvalých následků, nevyvolal žádnou novou bolest kromě té, která byla již v roce 1988 odškodněna. Veškerá zdravotní omezení, kterými žalobkyně v současnosti trpí, jsou pro obecná onemocnění, nikoli v souvislosti s pracovním úrazem z roku 1988. Od roku 2003 jsou již ortopedické nálezy bez jakýchkoli patologií a pracovní úraz zmiňují pouze anamnesticky.

18. Po právním zhodnocení prokázaného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

19. Podle ust. § 271c zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, v platném znění („zákoník práce“), náhrada za bolest a ztížení společenského uplatnění se poskytuje zaměstnanci jednorázově, a to nejméně ve výši podle právního předpisu vydaného k provedení odstavce 2. Podle druhého odstavce téhož ustanovení, vláda stanoví nařízením výši náhrady za bolest a ztížení společenského uplatnění odpovídající vzniklé újmě, způsob určování výše náhrady v jednotlivých případech a postupy při vydávání lékařského posudku včetně jeho náležitostí ve vztahu k posuzované činnosti.

20. Podle ust. § 271b zákoníku práce, náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při uznání invalidity přísluší zaměstnanci ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před vznikem škody a výdělkem dosahovaným po pracovním úrazu nebo po zjištění nemoci z povolání s připočtením případného invalidního důchodu pobíraného z téhož důvodu. Ke snížení invalidního důchodu pro souběh s jiným důchodem podle právních předpisů o důchodovém pojištění, ani k výdělku zaměstnance, kterého dosáhl zvýšeným pracovním úsilím, se nepřihlíží.

21. V dané věci bylo znaleckým posudkem tituly před jménem a jeho výslechem jednoznačně prokázáno, že úraz, který žalobkyně utrpěla v rámci základní vojenské služby dne 30.3.1988 u ní nezanechal žádné trvalé následky a ani v této souvislosti nedošlo k žádné nové bolesti nad rámec té, která jí již byla odškodněna. Znalec přesvědčivě a s odkazem na příslušnou zdravotnickou dokumentaci žalobkyně odůvodnil, že úraz ze dne 30.3.1988 odezněl během několika týdnů bez následků. Bolesti bederní a krční páteře, kterými žalobkyně aktuálně trpí, dle znalce nikterak nesouvisí s pracovním úrazem, jde o obecná, degenerativní onemocnění. Znalec přímo uvedl, že dle zdravotnické dokumentace pracovní úraz tyto degenerativní změny ani nevyvolal, ani je neurychlil. Od roku 2003 byl pracovní úraz žalobkyně v lékařských zprávách uváděn pouze anamnesticky. Nárok na bolestné a ztížení společenského uplatnění ve smyslu ust. § 271c zákoníku práce tak žalobkyni nevznikl, neboť žalobkyni v souvislosti s úrazem nevznikla žádná nová bolest, ani nedošlo k trvalým následkům, které by bylo nutné odškodnit. Pokud jde o nárok za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, jde o nárok, který spočívá v tom, že pracovní schopnost zaměstnance byla následkem pracovního úrazu snížena (omezena) nebo zanikla, a účelem náhrady za ztrátu na tomto výdělku je poskytnout přiměřené odškodnění zaměstnanci, který není schopen dosahovat takový výdělek, jaký měl před poškozením. Předpoklady vzniku tohoto nároku tak jsou existence pracovního úrazu, ztráta na výdělku a příčinná souvislost mezi pracovním úrazem a ztrátou na výdělku. V případě žalobkyně je však s ohledem na znalecký posudek tituly před jménem Anonymizováno zřejmé, že její pracovní úraz odezněl bez následků, a to po několika týdnech, a chybí tak příčinná souvislost mezi pracovním úrazem a ztrátou na výdělku. Pokud jde o posudek tituly před jménem adresa, který příčinnou souvislosti mezi zdravotními obtížemi žalobkyně a pracovním úrazem z roku 1988 shledal, soud uvádí, že tento posudek však není znaleckým posudkem pro chybějící doložku dle ust. § 127a o.s.ř. a rovněž jsou jeho závěry zcela nepřezkoumatelné, neboť není vůbec zřejmé, na základě jaké dokumentace (a údajů v ní) znalec své závěry učinil. Ty neuvedl ani konkrétně, ani výčtem. Navíc i diagnostický závěr tituly před jménem adresa ohledně úrazu z roku 1988 je nesprávný, jak přesvědčivě zdůvodnil tituly před jménem jméno FO, kdy místo naštípnutí jamky kyčelního kloubu, ke kterému u žalobkyně došlo, uvedl tituly před jménem jméno FO zlomeninu jamky kyčelního kloubu, což je závažnější diagnóza, která však nemá oporu v lékařských zprávách. Jen pro úplnost soud dodává, že pouhá skutečnost, že žalovaná v průběhu let plnila z titulu náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, neznamená bez dalšího, že jsou splněny předpoklady vzniku odpovědnosti. Naopak, z provedené dokazování vyplynulo, že předpoklady odpovědnosti žalované dány nejsou. Ze všech výše uvedených důvodů soud žalobu v plném rozsahu jako nedůvodnou zamítl, a to ohledně všech tří uplatněných nároků, tedy náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, bolestného i ztížení společenského uplatnění, jak je uvedeno ve výrocích I. – III. rozsudku.

22. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy procesně úspěšné žalované přiznal plnou náhradu nákladů řízení nezastoupené účastnice, a to v částce 600 Kč za dva úkony právní služby (sepis vyjádření k žalobě a účast při jednání soudu dne 19.2.2024).

23. Ve smyslu ust. § 148 odst. 1 o.s.ř. soud rozhodl tak, že stát nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť u procesně neúspěšné žalobkyně jsou dány předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 6. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.