4 C 97/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Ing. Terezy Vaňkátové a přísedících Karla Hořáka a Karla Kužílka ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně advokátem Jméno advokáta se sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , IČO IČO se sídlem Adresa žalované pro neplatnost výpovědi z pracovního poměru v rámce nemocenské a odškodnění za šikanování a pomluvy a uvedení do depresí

I. Určuje se, že výpověď z pracovního poměru doručená žalovanou žalobkyni dne 11.1. 2024 je neplatná.

II. Žaloba o zaplacení částky 500 000 Kč, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit České republice náklady za svědečné, které stát platil, a to v rozsahu jedné poloviny, tedy v částce 4 822 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku na účet Obvodního soudu pro Prahu 6.

V. Žalovaná je povinná zaplatit České republice soudní poplatek za žalobu o určení neplatnosti výpovědi z pracovního poměru ve výši 2 000 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku na účet Obvodního soudu pro Prahu 6.

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 5.4.2024 domáhá určení neplatnosti výpovědi z pracovního poměru v rámci nemocenské a náhrady nemajetkové újmy ve výši 500 000 Kč za šikanování, pomluvy a uvedení do depresí (původně uvedeno, že žalobkyně žádá roční odstupné a odškodnění ve výši 500 000 Kč, přičemž žalobkyně po výzvě soudu upřesnila, že se domáhá náhrady nemajetkové újmy ve výši 500 000 Kč). V žalobě tvrdila, že mezi účastnicemi vznikl pracovní poměr na základě pracovní smlouvy ze dne 26.5.2023, pracovní poměr byl sjednán na dobu neurčitou s tříměsíční zkušební dobou, druhem práce byl prodejní asistent a místo výkonu práce , adresa, (obchodní dům Futurum). Žalobkyně tvrdí, že jí žalovaná dne 11.1.2024 doručila výpověď, která neobsahovala ani razítko ani podpis, proto žalobkyně výpověď téhož dne vyhodila ještě na poště do koše, fotokopii nepořídila. Žalobkyně sporuje, že by byl naplněn uvedený výpovědní důvod, dle jejího názoru jde pouze o pomluvy, a navíc byla výpověď dána v ochranné lhůtě, neboť žalobkyně byla v dočasné pracovní neschopnosti. Těhotná v té době již nebyla. Žalobkyně měla psychické problémy kvůli šikaně na pracovišti a z tohoto důvodu rovněž samovolně potratila. Tato šikana ze strany nadřízené , jméno FO, začala po ukončení zkušební doby, kdy paní , jméno FO, nechtěla, aby žalobkyně získala místo manažerky na jiné prodejně. Od té doby žalobkyni paní , jméno FO, spolu s regionální manažerkou, paní , jméno FO, , nutila podepsat dohodu o rozvázání pracovního poměru a rovněž jí dávaly podepsat upozornění na porušování povinností vyplývajících z právních předpisů, které byly obsahově smyšlené a žalobkyně je podepsala pod tlakem. Žalobkyně tvrdí, že obě nadřízené na ni křičely, byly agresivní, v jednom případě ji dokonce zamkly do kanceláře a chtěly po ní, aby odešla před skončením směny a rovněž uzavřely prodejnu. Žalobkyně má rovněž za to, že s ohledem na tvrzenou šikanu by mělo být důkazní břemeno na žalované ve smyslu ust. § 133 o.s.ř. Žalobkyně tvrdí, že kvůli šikaně na pracovišti u ní dosud přetrvávají úzkosti, depresivní stavy, sklíčenost z toho, že ztratila perspektivní zaměstnání a z toho, že zůstala finančně závislá na matce. Udržení práce byla rovněž podmínka jejího bývalého manžela k tomu, aby s ní obnovil vztah, neboť rozvod inicioval právě z důvodu její dlouhodobé nezaměstnanosti. Manžel jí při prvních stížnostech na práci u žalované sdělil, že pokud půjde žalobkyně na nemocenskou a žalovaná s ní rozváže pracovní poměr, odmítá se o ni starat a živit ji.

2. Žalovaná s žalobou nesouhlasí a navrhuje její zamítnutí. Učinila nesporným vznik pracovního poměru mezi účastnicemi, jak jej popsala žalobkyně. Žalovaná tvrdí, že pracovní výsledky žalobkyně byly dlouhodobě neuspokojivé, a to přes četná upozornění nadřízených. Poté, co ústní upozornění nevedlo k nápravě, zaslala žalovaná celkem , hodnota, dopisy, ve kterých žalobkyni upozornila na porušování jejích pracovněprávních povinností. Prvním vytýkacím dopisem z 16.10.2023 bylo žalobkyni vytknuto uzavření prodejny o 5 minut dříve, než byl oficiální konec otevírací doby, žalobkyně byla upozorněna na možnost výpovědi. Druhým vytýkacím dopisem z téhož dne bylo žalobkyni vytknuto slovní napadení přímé nadřízené , jméno FO, v přítomnosti dvou kolegyň, k němuž došlo 2.10.2023. Žalobkyně do vytýkacího dopisu dopsala, že ke slovnímu napadení došlo z důvodu odebrání její skříňky, čímž de facto toto slovní napadení uznala. Ve třetím vytýkacím dopise ze dne 16.10.2023 byl žalobkyni vytknut pozdní příchod na pracoviště, tedy po zahájení směny. Čtvrtým dopisem ze dne 5.11.2023, který byl žalobkyni doručen 11.1.2024 (doručeno poštou) bylo žalobkyni vytknuto opuštění pracoviště v době směny a bez doložení omluvenky od lékaře. V tomto dopise byla upozorněna, že s ní bude z tohoto důvodu rozvázán pracovní poměr. Na základě soustavného porušování pracovních povinností, na které byla žalobkyně opakovaně upozorněna v posledních 6 měsících, pak žalovaná přistoupila k rozvázání pracovního poměru výpovědí. Výpověď byla žalobkyni doručena do vlastních rukou dne 11.1.2024. Žalobkyně navíc po doručení výpovědi činila kroky ke skončení pracovního poměru a nic nenasvědčovalo tomu, že by s výpovědí nesouhlasila. Žalovaná odmítá jakoukoli šikanu na pracovišti vůči žalobkyni, žalobkyně ani řádně netvrdí ani neprokazuje příčinou souvislosti mezi jakýmkoli jednáním žalované a jejími psychickými problémy. S žalobkyní bylo vždy zacházeno shodně jako s jinými zaměstnanci, žalovaná naopak vycházela žalobkyni maximálně vstříc, včetně stanovení směn s přihlédnutím k jejímu zdravotnímu stavu. Výpověď má veškeré zákonné náležitosti a je tak platná. Pokud jde o přenesení důkazního břemene, neuplatní se v tomto případě, neboť žalobkyně neoznačila skutečnosti, ze kterých by bylo možno dovodit, že vůči žalobkyni došlo k přímé či nepřímé diskriminaci.

3. Soud zjistil tyto skutečnosti:

4. Z pracovní smlouvy – sales assistant mezi účastníky soud zjistil, že žalobkyně byla u žalované zaměstnána na základě pracovní smlouvy ze dne 26.5.2023 na pozici sales assistant, a to na dobu neurčitou s místem výkonu práce v , adresa, . Účastníci sjednali tříměsíční zkušební dobu.

5. Z lékařské zprávy žalobkyně vystavené , tituly před jménem, , jméno FO, (psychiatrie) ze dne11.3.2024 soud zjistil, že žalobkyně je z psych. hlediska práce schopná, jelikož zrušila plánovanou hospitalizaci.

6. Z lékařské zprávy žalobkyně vystavené , tituly před jménem, , jméno FO, (psychiatrie) ze dne 2.4.2024 soud zjistil, že žalobkyně byla jednorázově vyšetřena v dubnu 2021, o další léčbu neměla zájem. Ze zprávy soud zjistil, že žalobkyně potřetí potratila. V práci si podala návrh na pozici manažerky, v práci se změnily podmínky, kdy její vedoucí prodejny se za žalobkyní běhala na záchod, co tam dělá. Z lékařské zprávy soud zjistil, že při vyšetření byla u žalobkyně zjištěna kolísající anxieta, subdepresivní ladění, žalobkyně centrována na situační faktory – vztah s manželem a problémy v práci.

7. Z lékařské zprávy žalobkyně vystavené , tituly před jménem, , jméno FO, (psychiatrie) ze dne 2.4.2024 soud zjistil, že žalobkyně byla jednorázově vyšetřena v dubnu 2021, o další léčbu neměla zájem, nyní v péčí od 12/23 pro depresivní poruchu či osobnostní rysy. Zvažována byla hospitalizace na psych. oddělení, což bylo žalobkyní odmítnuto, protože nebyl k dispozici nadstandard. Jako subjektivní důvody uváděla žalobkyně nedostatek financí. Z lékařské zprávy z 30.4.2024 soud zjistil, že žalobkyně se snaží myslet pozitivně, ale když teskní po manželovi, je jí smutno.

8. Z výslechu svědkyně , jméno FO, soud zjistil, že pracuje pro žalovanou 13 let, žalobkyně byla její podřízená, a to na pozici prodavačky. Svědkyně vypověděla, že z počátku byli z žalobkyně všichni nadšeni, po celou zkušební dobu byla výbornou zaměstnankyní, ale uplynutím zkušební doby se její chování ze dne na den zhoršilo – neustále se vymlouvala, že musí pečovat o psa, začala podrývat autoritu vedoucí v rámci týmu, kdy v konečném důsledku došlo k jeho zboření. Ostatní kolegyně s žalobkyní odmítaly pracovat a vršily se na ni stížnosti kolegyň. Žalobkyně i špinila jméno žalované před zákaznicemi. Žalobkyně následně projevila zájem o uvolněné místo vedoucí v jiné pobočce, kdy obsazení tohoto místa měla na starosti svědkyně. Žalobkyně však svědkyni nedodala podklady, na základě kterých by ji mohla zapojit do výběrového řízení. , adresa, nakonec získala paní , jméno FO, , která tak měla na starosti dvě pobočky. Od té doby začala žalobkyně brojit proti paní , jméno FO, . Svědkyně dále vypověděla, že občas se stanou pozdní příchody – pozdní otevření prodejny, nicméně žalobkyni se děly pravidelně, stejně tak u žalobkyně docházelo k užití vulgarit vůči kolegyním před zákaznicemi, žalobkyně rovněž uzavřela prodejnu dříve než měla. Svědkyně u těchto skutků nebyla, ale zadávala pokyn HR k přípravě vytýkacích dopisů poté, co jí o chování žalobkyně informovala přímá nadřízená žalobkyně paní , jméno FO, . Žalobkyně pak byla přesunuta z Futura do Avionu, kde byl jiný tým, a to z důvodu, že tým ve Futuru byl hodně mladý, převážně tvořen brigádnicemi, přesto se velmi brzy začaly dít v Avionu shodné věci jako ve Futuru. Svědkyně nebyla přítomna žádnému konfliktnímu jednání ze strany prodavaček vůči žalobkyni a dále vypověděla, že se žalobkyni snažili vyjít vstříc se vším. Svědkyně dále vypověděla, že byla přítomna předání vytýkacích dopisů žalobkyni, šlo asi o dvě setkání, atmosféra byla napjatá, neboť žalobkyně dopisy odmítala převzít, žádné výhružky zde neproběhly. Jedno z těchto setkání bylo zakončeno tím, že žalobkyně si sbalila věci a řekla, že jde k lékaři pro nemocenskou. Následovala již jen e-mailová komunikace, ve které žalobkyně svědkyní a paní , jméno FO, vytýká hrubé jednání. Svědkyně vypověděla, že jednou dostala zpětnou vazbu i od zákaznice, která jí sdělila, že starší prodavačka křičela na brigádnici. Svědkyně vypověděla, že v žádném případě žalobkyni nevyhrožovala. Dále vypověděla, že je možné, že žalobkyni svědkyně sdělila, ať odejde, což však byla reakce na to, že žalobkyně sdělovala, že u žalované již pracovat nechce. Dále vypověděla, že pobočka ve Futuru měla asi 5-6 zaměstnankyň, část z nich byly brigádnice, část byla v pracovním poměru. V jeden moment byly na směně 2-3 prodavačky, mohlo se stát, například při nemoci, že byla prodavačka na prodejně sama. Pozdní příchod do práce může znamenat, že se prodejna později otevře, neboť absenci není možné okamžitě vykrýt, v některých obchodních centrech to může znamenat i porušení nájemní smlouvy.

9. Z výslechu svědkyně , jméno FO, soud zjistil, že žalobkyně byla její přímou podřízenou, pro žalovanou pracuje jako vedoucí prodejny, a to od 1.4.2025 v Géčku, předtím ve Futuru v , adresa, . Svědkyně si po pracovním pohovoru žalobkyni vybrala, udělala na ni dobrý dojem, již z počátku pracovního poměru, kdy ji svědkyně zaučovala, mívala žalobkyně často zpoždění, které odůvodňovala dojížděním z , adresa, . Svědkyně jí v té době říkala, ať si na to dává pozor, jinak se to neřešilo. Ze začátku pracovala žalobkyně řádně, nicméně později si ostatní prodavačky svědkyni stěžovaly a žádaly o směny bez žalobkyně, neboť měly pocit, že jim diktuje. Po ukončení zkušební doby nastal diametrální obrat, kdy najednou byl pro žalobkyni vše problém. Žalobkyně začala mít problém s dvanáctihodinovými směnami a začala je svévolně měnit, v práci si často sedala s odůvodněním, že ji bolí nohy. Poté se svědkyně na práci žalobkyně zaměřila, přičemž od ostatních prodavaček zjistila, že v době nepřítomnosti svědkyně sedí žalobkyně 60 % času v kanceláři s telefonem. Ostatní prodavačky se jí bály, neboť se prezentovala tak, že pokud není v práci svědkyně, tak velí ona. Následně svědkyně zjistila od kolegů z protějšího obchodu, že žalobkyně občas uzavírá prodejnu dříve, o pár minut, což svědkyni následně potvrdila security. Žalobkyně toto popřela. Svědkyně dále vypověděla, že se uvolnilo místo vedoucí v Géčku, o které nejprve žalobkyně zájem neprojevila s odůvodněním, že nemá zájem o vedoucí pozici, se svědkyní se jí spolupracuje dobře a i dopravně je to pro ni horší. Následně o tuto práci projevila zájem svědkyně, pouze dočasně jako zástup za kolegyni na mateřské dovolené. Když se toto dozvěděla žalobkyně, začala být vůči svědkyni jedovatá. Svědkyně vypověděla, že věc eskalovala tak, že žalobkyně začala posílat hromadné e-maily se stížnostmi na chování svědkyně, a to i vedení žalované a v kopii na další pobočky. Svědkyni následně oslovila HR, svědkyně jí sdělila svůj pohled a následně měla začít shromažďovat veškerá porušení žalobkyně. Toto se dělo po létě 2023. Vytýkací dopisy připravovala paní , jméno FO, , tedy HR, podklady k tomu zajišťovala svědkyně a paní , jméno FO, . Svědkyně uvedla, že se následně konaly dvě schůzky s žalobkyní, za přítomnosti svědkyně a paní , jméno FO, . Žalobkyni byly předány vytýkací dopisy, přičemž žalobkyně přiznala, že vytýkané věci dělala. Jednou žalobkyně odešla uprostřed směny, aniž by doložila lékařské potvrzení, to bylo ještě ve Futuru. Svědkyně vypověděla, že ke konci již žalobkyně sdělovala, že svědkyni poslouchat nebude, že ji nepovažuje za svou nadřízenou a shledává ji labilní.

10. Z e-mailu žalobkyně adresovaného paní , jméno FO, ze dne 2.10.2023 soud zjistil, že žalobkyně vzala zpět svou stížnost na paní , jméno FO, , naopak si stěžuje na řadovou kolegyni, která žalobkyni od počátku nemá ráda. Žalobkyně dále v e-mailu uvedla, že vše vyvrcholilo tím, když projevila u paní , jméno FO, zájem o místo vedoucí prodejny v Géčku, od té doby na ní byla kolegyně a bohužel i paní , jméno FO, přímo vysazené. Žalobkyně paní , jméno FO, vyzvala k rychlému prošetření s tím, že jí paní , jméno FO, vyhrožuje, že pokud nepodepíše dohodu o rozvázání pracovního poměru, bude jí záměrně vysílat na pracovní cesty do Čech.

11. Z e-mailu žalobkyně ze dne 16.10.2023 adresovaného paní , jméno FO, soud zjistil, že žalobkyně uvedla, že jmenovaného dne jí paní , jméno FO, předala tři vytýkací dopisy, jejichž obsah popsala s tím, že podala k vytýkaným skutkům své vysvětlení.

12. Z e-mailové komunikace mezi žalobkyní a paní , jméno FO, z října 2023 soud zjistil, že žalobkyně žádala o osmihodinové směny namísto dvanáctihodinových s tím, že paní , jméno FO, sdělila s ohledem na zaslání potvrzení od lékaře, že žalovaná vyjde žalobkyni vstříc.

13. Z e-mailové komunikace mezi žalobkyní a paní , jméno FO, z února 2024 soud zjistil, že žalobkyně vyjádřila radost ze zaslání výpovědi a žádala odstupné, načež jí bylo sděleno, že s ohledem na výpovědní důvod jí odstupné nenáleží. Žalobkyně vyjádřila nesouhlas s výpovědním důvodem. Současně uvedla, že i kdyby ve sporu neuspěla, bude šťastná, pokud alespoň očerní jméno žalované. , jméno FO, rovněž žalobkyni sdělila, že se celou záležitostí žalovaná zabývala s výsledkem, že nikdo na prodejně šikanu žalobkyně nepotvrdil.

14. Z e-mailu žalobkyně adresovaného panu , jméno FO, ze dne 1.12.2023 soud zjistil, že žalobkyně si stěžovala na paní , jméno FO, u vedení společnosti, v obecné rovině poukázala na šikanu své osoby a dožadovala se zjednání nápravy. Z e-mailu z 15.11.2023 adresovaného paní , jméno FO, a v kopii na prodejnu Avion a Futurum soud zjistil, že žalobkyně se domáhá odpovědi vedení žalované ohledně řešení její stížnosti na paní , jméno FO, a , jméno FO, s tím, že uvedla, že jejich jednání vedlo k nutnosti nechat si předepsat antidepresiva.

15. Z e-mailové komunikace mezi žalobkyní a paní , jméno FO, z 4.1.2024 soud zjistil, že žalovaná odmítala, že by žalobkyni kdokoli šikanoval, naopak to byla žalobkyně, která svými pozdějšími příchody, uzavřením prodejny či odchodem v průběhu směny, způsobovala problém. Žalobkyně uvedla, že není ochotna podat výpověď, dožaduje se přesunu na prodejnu v Avionu, zkrácení úvazku na poloviční a odmítá pracovat o víkendu. Z e-mailu žalobkyně z 17.1.2024 soud zjistil, že žalobkyně odmítla důvod výpovědi a avizovala soudní spor.

16. Z e-mailu žalobkyně ze dne 1.12.2023 adresovaného paní , jméno FO, soud zjistil, že žalobkyně sdělila, že kvůli paní , jméno FO, potratila.

17. Z Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti ze dne 6.11.2023 soud zjistil, že žalobkyně byla od 5.11.2023 v dočasné pracovní neschopnosti, a to i v době doručení výpovědi z pracovního poměru.

18. Z dopisu žalované adresovaného žalobkyni ze dne 16.10.2023 soud zjistil, že tímto dopisem byla žalobkyně upozorněna na porušování povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci č. , hodnota, , konkrétně uzavření prodejní jednotky pře zavírací dobou a neumožnění vstupu zákazníkům na prodejní plochu během otevíracích hodin, a to dne 29.9.2023, kdy žalobkyně uzavřela prodejnu ve 20:55 namísto ve 21:

0. Žalobkyně byla upozorněna, že tímto jednáním porušuje pravidla a pracovní řád žalované. Žalobkyně byla upozorněna na možnost rozvázání pracovního poměru. Žalobkyně převzala vytýkací dopis 16.10.2023.

19. Z dopisu žalované adresovaného žalobkyni ze dne 16.10.2023 soud zjistil, že tímto dopisem byla žalobkyně upozorněna na porušování povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci č. , hodnota, , konkrétně slovní napadení přímé nadřízené a kolegyně na pozici prodejní asistentky, ke kterému mělo dojít 2.10.2023, a to tak, že žalobkyně slovně napadla svoji přímou nadřízenou, paní , jméno FO, před svědky dvou kolegyň, paní , jméno FO, a , jméno FO, . Žalobkyně ručně dopsala k vytýkanému jednání poznámku „z důvodu odebrání prac. skříňky“. Žalobkyně byla upozorněna, že tímto jednáním porušuje pravidla a pracovní řád žalované. Žalobkyně byla upozorněna na možnost rozvázání pracovního poměru. Žalobkyně převzala vytýkací dopis 16.10.2023.

20. Z dopisu žalované adresovaného žalobkyni ze dne 16.10.2023 soud zjistil, že tímto dopisem byla žalobkyně upozorněna na porušování povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci č. , hodnota, , konkrétně z důvodu pozdního příchodu na směnu, a to dne 11.10.2023. Žalobkyně byla upozorněna, že tímto jednáním porušuje pravidla a pracovní řád žalované. Žalobkyně byla upozorněna na možnost rozvázání pracovního poměru. Žalobkyně převzala vytýkací dopis 16.10.2023.

21. Z dopisu žalované adresovaného žalobkyni ze dne 5.11.2023 a k tomu doručenky z 11.1.2024, soud zjistil, že tímto dopisem byla žalobkyně upozorněna na porušování povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci č. , hodnota, , konkrétně z důvodu opuštění prodejny před ukončením směny bez doložení omluvenky od lékaře, a to dne 5.11.2023, kdy měla žalobkyně plánovanou směnu od 10-18:30, přičemž pracoviště bez omluvy opustila ve 12:

30. Žalobkyně byla upozorněna, že tímto jednáním porušuje pravidla a pracovní řád žalované. Žalobkyně byla upozorněna, že s ní bude rozvázán pracovní poměr. Žalobkyně převzala vytýkací dopis 11.1.2024.

22. Z listiny označené jako Rozvázání pracovního poměru výpovědí ze dne 23.12.2023 soud zjistil, že tímto dopisem žalovaná s žalobkyní rozvázala pracovní poměr výpovědí dle ust. § 52 písm. g) zákoníku práce z důvodu, že žalobkyně přišla pozdě na směnu, slovně napadla vedoucí prodejny, uzavřela prodejnu v otevírací době a odešla v průběhu směny bez předchozí omluvy či doložení od lékaře. Ačkoliv byla žalobkyně dne 16.10. písemně vyzvána k jejich odstranění nejpozději v době 14 dnů, v této době je neodstranila, nesplňuje žalobkyně bez zavinění zaměstnavatele požadavky kladené na řádný výkon sjednané práce. Pracovní poměr skončí dnem doručení výpovědi. Z doručenky soud zjistil, že tato listina byla žalobkyni doručena 11.1.2024.

23. Soud žalobkyni poučil dle ust. § 118a odst. 3 o.s.ř., nechť navrhne důkazy k prokázání žalobního tvrzení, že zaměstnankyně žalované žalobkyni šikanovaly na pracovišti, že žalovaná se v příčinné souvislosti s tvrzenou šikanou nervově zhroutila a potratila a rovněž že v příčinné souvislosti s tvrzenou šikanou u žalobkyně přetrvávají úzkosti, únava, stres, deprese. Současně soud žalobkyni poučil, že v případě nesplnění výzvy se vystavuje riziku neúspěchu v části, ve které se domáhá náhrady nemajetkové újmy. Ke splnění výzvy soud stanovil při jednání konaném dne , datum, lhůtu 30 a řízení bylo současně v souladu s ust. § 118b odst. 1 o.s.ř. koncentrováno.

24. Žalobkyně však na výzvu soudu reagovala až e-mailem z 28.8.2025, tedy po uplynutí koncentrační lhůty, a soud tak k důkazům přiloženým k tomuto e-mailu nemohl přihlédnout.

25. Z dalších v řízení provedených důkazů soud již nezjistil žádné podstatné skutečnosti pro rozhodující skutková zjištění ani pro právní hodnocení věci, a proto je dále nehodnotil.

26. Soud zhodnotil v řízení provedené důkazy v souladu s ust. § 132 zákona o.s.ř. a dospěl ke zjištění následujícího skutkového stavu:

27. Žalobkyně byla u žalované zaměstnána na základě pracovní smlouvy z 23.5.2023 na pozici Sales Assistant, pracovní poměr byl sjednán na dobu neurčitou a účastníci sjednali tříměsíční zkušební dobu. Dne 16.10.2023 nadřízené žalobkyně, paní , jméno FO, a , jméno FO, , doručili žalobkyni na pracovišti tři vytýkací dopisy pro tři vytýkané skutky – pozdní příchod na pracoviště dne 11.10.2023, předčasné uzavření prodejny ve 20:55 namísto 21:00 dne 29.9.2023, a slovní napadení nadřízené , jméno FO, a kolegyně na pozici sales assistant dne 2.10.2023. V těchto dopisech byla žalobkyně upozorněna na možnost výpovědi. Dne 11.1.2024 žalovaná žalobkyni prostřednictvím poštovního doručovatele doručila čtvrtý vytýkací dopis datovaný 5.11.2023, ve kterém bylo žalobkyni vytknuto opuštění pracoviště ve 12:30 dne, ačkoliv směna jí měla končit v 18:30, přičemž žalobkyně nedoložila žádnou omluvenku. V tomto dopise byla žalobkyně upozorněna, že s ní bude rozvázán pracovní poměr. Téhož dne pak byla žalobkyni doručena výpověď z pracovního poměru, ve které byl uveden výpovědní důvod dle ust. § 52 písm. g) zákoníku práce, který byl specifikován tak, že žalobkyně přišla pozdě na směnu, slovně napadla vedoucí prodejny, uzavřela prodejnu v otevírací době a odešla v průběhu směny bez předchozí omluvy či doložení od lékaře. Ve výpovědi byl uveden odkaz na vytýkací dopisy z 16.10. s tím, že žalobkyně ani ve lhůtě 14 dnů nezjednala nápravu. Žalobkyně dochází na psychiatrii, léčila se již v roce 2021 a poté opět od podzimu 2023. Na podzim 2023 potřetí potratila. Opakovaně si stěžovala u personální žalované a vedení žalované na své nadřízené či kolegyně, jejich chování označovala za hraničící s šikanou a dožadovala se zjednání nápravy.

28. Po právním zhodnocení prokázaného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba je v části, ve které se žalobkyně domáhá určení neplatnosti výpovědi z pracovního poměru, důvodná, zatímco v části, ve které se žalobkyně domáhá náhrady nemajetkové újmy, žaloba důvodná není.

29. Podle ust. § 52 písm. g) zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď jen z těchto důvodů: jsou-li u zaměstnance dány důvody, pro které by s ním zaměstnavatel mohl okamžitě zrušit pracovní poměr, nebo pro závažné porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci; pro soustavné méně závažné porušování povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci je možné dát zaměstnanci výpověď, jestliže byl v době posledních 6 měsíců v souvislosti s porušením povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci písemně upozorněn na možnost výpovědi.

30. Podle ust. § 53 odst. 1 písm. a) zákoníku práce, zakazuje se dát zaměstnanci výpověď v ochranné době, to je v době, kdy je zaměstnanci nařízena karanténa nebo je uznán dočasně práce neschopným, pokud si tuto neschopnost úmyslně nepřivodil nebo nevznikla-li tato neschopnost jako bezprostřední následek opilosti zaměstnance nebo zneužití návykových látek, a v době od podání návrhu na ústavní ošetřování nebo od nástupu lázeňského léčení až do dne jejich ukončení; při onemocnění tuberkulózou se tato ochranná doba prodlužuje o 6 měsíců po propuštění z ústavního ošetřování.

31. Podle ust. § 54 písm. d) zákoníku práce, zákaz výpovědi podle § 53 se nevztahuje na výpověď danou zaměstnanci, pro jiné porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci [§ 52 písm. g)] nebo porušení jiné povinnosti zaměstnance stanovené v § 301a zvlášť hrubým způsobem [§ 52 písm. h)]; to neplatí, jde-li o těhotnou zaměstnankyni, zaměstnankyni čerpající mateřskou dovolenou, zaměstnance čerpajícího otcovskou dovolenou, nebo o zaměstnance anebo zaměstnankyni, kteří čerpají rodičovskou dovolenou.

32. Podle ust. § 301 zákoníku práce, zaměstnanci jsou povinnia) pracovat řádně podle svých sil, znalostí a schopností, plnit pokyny nadřízených vydané v souladu s právními předpisy a spolupracovat s ostatními zaměstnanci,b) využívat pracovní dobu a výrobní prostředky k vykonávání svěřených prací, plnit kvalitně a včas pracovní úkoly,c) dodržovat právní předpisy vztahující se k práci jimi vykonávané; dodržovat ostatní předpisy vztahující se k práci jimi vykonávané, pokud s nimi byli řádně seznámeni,d) řádně hospodařit s prostředky svěřenými jim zaměstnavatelem a střežit a ochraňovat majetek zaměstnavatele před poškozením, ztrátou, zničením a zneužitím a nejednat v rozporu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele.

33. Zákoník práce rozlišuje mezi porušením pracovní povinnosti zvlášť hrubým způsobem, závažným porušením pracovní povinnosti a méně závažným porušením pracovní povinnosti. Porušení pracovní povinnosti nejvyšší intenzity (zvlášť hrubým způsobem) je důvodem k okamžitému zrušení pracovního poměru nebo k výpovědi z pracovního poměru [§ 55 odst. 1 písm. b), § 52 písm. g) část věty před středníkem zák. práce]. Závažné porušení pracovní povinnosti je důvodem k výpovědi z pracovního poměru [§ 52 písm. g) část věty před středníkem zák. práce]. Méně závažná porušení pracovní povinnosti jsou podle ustanovení § 52 písm. g) části věty za středníkem zák. práce důvodem k výpovědi z pracovního poměru jen tehdy, jde-li o soustavné zaviněné porušování zaměstnancových povinností vztahujících se k jím vykonávané práci a byl-li zaměstnanec v době posledních šesti měsíců v souvislosti s porušením pracovní povinnosti písemně upozorněn na možnost výpovědi. Nižší stupeň intenzity porušení pracovní povinnosti než je méně závažné porušení zákoník práce neupravuje; proto každé porušení pracovní povinnosti, které nedosahuje intenzity porušení pracovní povinnosti zvlášť hrubým způsobem nebo závažného porušení pracovní povinnosti, je vždy méně závažným porušením povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci (srov. – při obdobné právní úpravě v předchozím zákoníku práce – rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 12. 4. 2001, sp. zn. 21 Cdo 3019/2000, uveřejněný pod č. 56/2002 v časopise Soudní judikatura).

34. O soustavné méně závažné porušování pracovní povinnosti se jedná tehdy, dopustil-li se zaměstnanec nejméně tří porušení pracovních povinností, která nedosahují intenzity zvlášť hrubého nebo závažného porušení pracovních povinností, mezi nimiž je přiměřená časová souvislost (srov. též rozsudek býv. Nejvyššího soudu ze dne 28. 4. 1992, sp. zn. 6 Cdo 1/92, který byl uveřejněn pod č. 52/1994 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). O soustavné porušování pracovní povinnosti z hlediska přiměřené časové souvislosti jde tehdy, navazuje-li jedno porušení pracovní povinnosti na druhé (další) tak (v takovém časovém intervalu), že lze hovořit o sledu jednotlivých na sebe navazujících porušení pracovní povinnosti (srov. též již zmíněný rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 12. 4. 2001, sp. zn. 21 Cdo 3019/2000).

35. Povinnost písemně upozornit zaměstnance na možnost výpovědi z pracovního poměru zákoník práce ukládá zaměstnavateli, aniž by výslovně stanovil, při kterém méně závažném porušení pracovní povinnosti má být provedeno. Protože tzv. upozorňovací povinnost zaměstnavatele je dána v souvislosti s porušením pracovní povinnosti a protože účelem (smyslem) této povinnosti je, aby zaměstnanec věděl o následcích, jaké bude (budou) [může (mohou)] mít jeho případné další méně závažné porušení pracovní povinnosti, a aby tím byl od dalšího porušování pracovní povinnosti odrazen, je třeba dovodit, že zaměstnavatel – má-li být výpověď z pracovního poměru podle ustanovení § 52 písm. g) části věty za středníkem zák. práce platným právním jednáním – musí jednak alespoň jednou písemně upozornit zaměstnance na možnost výpovědi nejpozději při méně závažném porušení pracovní povinnosti, které předcházelo dalšímu méně závažnému porušení, po kterém následovala výpověď z pracovního poměru, jednak výpověď z pracovního poměru podat nejpozději do uplynutí šesti měsíců od písemného upozornění zaměstnance na možnost takového rozvázání pracovního poměru (srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 14. 11. 2003, sp. zn. 21 Cdo 742/2003 nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 4. 9. 2013, sp. zn. 21 Cdo 3693/2012).

36. V dané věci byla žalobkyni vytknuta nejprve tři porušení pracovních povinností, a to vytýkacími dopisy z 16.10.2023, všechna trojí porušení tak byla žalobkyni vytknuta v tentýž den a soud tak shledal, že žalovaná splnila svou upozorňovací povinnost jednou, a to právě dne 16.10.2023. Účelem této povinnosti je, aby zaměstnanec věděl o následcích, jaké bude mít jeho případně další méně závažné porušení pracovních povinností důsledky. Žalovaná sice v řízení tvrdí, že žalobkyně následně opětovně porušila své pracovní povinnosti, a to dne 5.11.2023, kdy měla odejít ze směny před jejím skončením, a toto porušení jí bylo rovněž vytknuto dopisem doručeným 11.1.2024, soud však konstatuje, že pro toto další porušení, jak bylo specifikováno ve vytýkacím dopise doručeném dne 11.1.2024, výpověď z pracovního poměru dána nebyla. Výpověď sice v obecné rovině uvádí, že je dána rovněž z důvodu, že žalobkyně „odešla v průběhu směny bez předchozí omluvy či doložení od lékaře“, není však vůbec zřejmé, kdy se tak mělo stát a zda se tak vůbec stalo v předchozích 6 měsících a není zde ani jakýkoli odkaz na předmětný vytýkací dopis, ve kterém jednání specifikováno bylo. Soud má proto za to, že řádně specifikována byla pouze porušení spočívající v opožděném příchodu na směnu, slovním napadení nadřízené a kolegyně a předčasné uzavření prodejny, a to odkazem na vytýkací dopis z 16.

10. To však nepostačuje k platnosti výpovědi z pracovního poměru, neboť žalobkyni není ve výpovědi kladeno k tíži žádné další konkrétní jednání, kterého by se dopustila poté, co byla již jednou řádně upozorněna na možnost výpovědi v případě dalšího méně závažného porušení pracovních povinností. Pro úplnost pak soud dodává, že žalovaná ve výpovědi uvádí, že žalobkyně z popsaných důvodů nesplňuje bez zavinění zaměstnavatele požadavky kladené na řádný výkon sjednané práce. Právní hodnocení je na soudu a z vylíčení skutků je zřejmé, že výpověď byla dána pro zaviněné porušení pracovních povinností, což ostatně odpovídá i odkazu na vytýkací dopis, soud tedy posuzoval věc dle ust. § 52 písm. g) zákoníku práce, nikoli § 52 písm. f) zákoníku práce. Současně soud konstatuje, že s ohledem na popis vytýkaných jednání ve vytýkacích dopisech z 16.10.2023 má soud za to, že vytýkané skutky mohly představovat pouze méně závažné porušení pracovní povinnosti. Žalobní tvrzení o tom, že výpověď nebyla řádně podepsána, v řízení prokázáno nebylo, když žalobkyně sama uvedla, že výpověď ihned vyhodila do koše a nemá toto tvrzení tedy jak prokázat. Nedůvodnou pak byla shledána i námitka žalobkyně o tom, že výpověď jí byla dána v ochranné lhůtě a již z tohoto důvodu je neplatná. S ohledem na právní závěr soudu o tom, že výpověď byla žalobkyni dána pro zaviněné porušení pracovních povinností dle ust. § 52 písm. g) zákoníku práce, se rovněž neuplatní zákaz výpovědi dle ust. § 53 písm. a) zákoníku práce, a to v souladu s ust. § 54 písm. d) zákoníku práce.

37. Pokud jde o část nároku na náhradu nemajetkové újmy za tvrzenou šikanu na pracovišti, která měla u žalobkyně vést k potratu, nervovému zhroucení a že u žalobkyně v důsledku šikany přetrvávají úzkosti, únava, stres, deprese, soud tento nárok zamítl pro neunesení důkazního břemene. Z navržených listin -zejména e-mailové komunikace a lékařských zpráv vůbec nevyplynulo, že by k jakékoli šikaně na pracovišti vůči žalobkyni docházelo, natož, aby z nich vyplývalo, že šikana byla příčinou potratu žalobkyně a jejích duševních problémů, neboť možnou šikanu naznačovaly pouze e-maily žalobkyně či její sdělení lékařům, které bylo zaznamenáno v lékařských zprávách. V této souvislosti tak soud postupoval dle ust. § 118a odst. 3 o.s.ř. a žalobkyni řádně poučil o nutnosti navrhnout důkazy k prokázání jejího tvrzení s tím, že žalobkyni rovněž poučil, že nesplnění výzvy může vést k neúspěchu v této části sporu. Žalobkyně však ve stanovené lhůtě na výzvu soudu nikterak nereagovala a důkazy (nadto z větší části shodné, které již označeny byly dříve) doložila až po uplynutí koncentrační lhůty. Soud k nim tak nemohl přihlédnout, neboť by takový postup byl v rozporu s koncentrací řízení. Pro úplnost soud dodává, že ve věci nebyly splněny předpoklady dle ust. § 133a o.s.ř. pro přenesení důkazního břemene na žalovanou, neboť žalobkyně neuvedla žádné skutečnosti, ze kterých by bylo možno dovodit, že ze strany žalované došlo k přímé nebo nepřímé diskriminaci z některé vyjmenované charakteristiky jako je pohlaví, rasa, náboženství, věk aj.

38. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky soud rozhodl tak, že žádnému z účastníků tuto náhradu nákladů řízení nepřiznal, neboť v části žaloby byla úspěšnou žalobkyně a v části žaloby byla úspěšnou žalovaná a s ohledem na to, že poměr úspěchů nelze přímo porovnat, avšak nejde o zanedbatelný úspěch či neúspěch jednoho z účastníků, soud rozhodl, jak výše uvedeno.

39. Soud rovněž rozhodl o nákladech státu dle § 148 odst. 1 o.s.ř. tak, že s ohledem na poloviční neúspěch žalované jí uložil povinnost nahradit státu polovinu nákladů, které platil – a to za svědečné dvou svědkyň, kdy jedné polovině odpovídá částka 4 822 Kč. Žalobkyně je osvobozena od soudních poplatků, a proto nemá povinnost státu náklady řízení nahradit.

40. Soud rovněž rozhodl o přenosu poplatkové povinnosti za žalobu o určení neplatnosti výpovědi z pracovního poměru ve výši 2000 Kč na žalovanou, neboť v této části byla žalovaná neúspěšnou, přičemž žalobkyně byla od soudního poplatku osvobozena.

41. Samostatným usnesením pak bude rozhodnuto o odměně ustanoveného zástupce žalobkyně.