5 C 68/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl soudkyní Mgr. Barborou Hrčkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení částky 2 232 916,59 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 2 232 025,99 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, to vše do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do částky ve výši 890,60 Kč zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 191 214 Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce.

1. Žalobce se žalobou podanou u zdejšího soudu [datum] domáhal po žalované zaplacení částky 2 232 916,59 Kč s příslušenstvím. Žalovaná částka představuje dle žalobce přiměřenou náhradu za omezení vlastnického práva žalobcova pozemku parc. [číslo] o výměře 106 816 m², k. ú. [obec] (dále jen„ předmětný pozemek“), a to za období od [datum] do [datum]. V prvé řadě žalobce odkázal na spory, ve kterých již bylo rozhodováno o tomto nároku žalobce za období od [datum] do [datum] ve věci vedené u nadepsaného soudu pod sp. zn. [spisová značka] a dále za období od [datum] do [datum] ve věci vedeného u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka], a popsal jejich průběh, jakož i průběh řízení dalších žalobců vlastnících pozemky v areálu [anonymizováno] [obec]. Žalobce tvrdil, že je výlučným vlastníkem předmětného pozemku, pozemek mu byl vydán podle § 9 odst. 4 zák. č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, a to rozhodnutím Pozemkového úřadu – Okresního úřadu [obec] ze dne [datum] (dále jen„ rozhodnutí PÚ“). Při vydání předmětného pozemku žalobci rozhodl Pozemkový úřad o zřízení věcného břemene k tíži pozemku ve prospěch [anonymizováno] [obec], a to v rozsahu„ trpět letecký provoz a zdržet se činnosti, která by tento provoz rušila. V souvislosti se zřízením věcného břemene jsou spojena práva a povinnosti stanovená letovým řádem [anonymizováno] [číslo] letišť vydaných v roce [rok] [anonymizována tři slova] – [anonymizováno] včetně dodatku letového řádu [anonymizováno] [obec]“ (dále jen„ věcné břemeno“). V návaznosti na rozhodnutí PÚ byla [datum] mezi žalobcem a žalovanou uzavřena nájemní smlouva na dobu neurčitou (dále jen„ nájemní smlouva“), v níž si strany sjednaly podrobnosti užívání předmětného pozemku se zpětnou účinností od [datum] Touto smlouvou byla sjednána náhrada za užívání pozemku žalovanou ve výši 3 Kč, která odpovídala částce uvedené v tehdy platném cenovém výměru [stát. instituce]. Žalobce dále souhlasil s tím, že předmětný pozemek budou užívat společně s úvary armády všechny právnické a fyzické osoby, s nimiž žalovaná uzavře smlouvu o spoluužívání letiště. Takovým spoluuživatelem se stal [anonymizována dvě slova] – [obec]. Dále žalobce popsal, že předmětný pozemek se nachází v areálu funkčního celku [anonymizováno] [obec], od přistávací plochy je v nejbližším bodě vzdálen necelých 100 m. Předmětný pozemek je v katastru nemovitostí evidován jako trvalý travní porost, fakticky jde ale dle žalobce o manipulační plochu nezbytnou pro samotné letiště a jeho provoz. Užívání tohoto pozemku žalobcem ke komerčním účelům je zcela znemožněno věcným břemenem. Rovněž žalobce popsal aktuální způsoby využívání předmětného pozemku žalovanou pro seskoky padákem, pozemní přípravu seskoků, vysazení slaněním a další. V dubnu [rok] navrhl žalobce žalované zvýšení nájemného s odkazem na tehdy aktuální výměr [stát. instituce]. K dohodě stran však nedošlo a žalovaná namísto toho dopisem ze dne [datum] nájemní smlouvu ke dni [datum]. Žalovaná v dopise sděluje, že důvodem pro ukončení nájemní smlouvy je přesunutí činností prováděných nad rámec věcného břemene na cvičiště a pozemky v majetku žalované, zároveň však upozorňuje na existenci věcného břemene. Žalobce s ukončením nájmu nesouhlasil a vyzval žalovanou k pokračování nájemního vztahu. Žalobce v mezidobí zjistil, že výpověď nájemní smlouvy obdržela i další vlastnice pozemku na [anonymizováno] [obec] [anonymizováno] [jméno] [příjmení], která je vlastníkem pozemku parcelní [číslo] v k.ú. [obec]. Žalobce zjistil, že v případě [anonymizováno] [příjmení] došlo mezi ní a žalovanou postupně k uzavření tří dodatků k nájemní smlouvě, jimiž bylo zvyšováno nájemné až na 20 Kč s odkazem na aktuální cenový výměr [stát. instituce] [číslo] [rok]. Navýšení na tuto částku žalovaná k [datum] dále sjednala s panem [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], kteří jsou vlastníci pozemků v areálu [anonymizováno] [obec]. I jim však žalovaná v roce [rok] vypověděla příslušné nájemní smlouvy při zachování povinností a omezení vyplývající z věcného břemene, a to bez nároku na náhradu. Žalobce proto uzavřel, že mu náleží právo na poskytnutí náhrady dle čl. 11 odst. 4 Listiny základních práv a svobod (dále jen„ Listina“). Ohledně výše žalovaného nároku žalobce uvedl, že tato zohledňuje, že existence věcného břemene zásadně omezuje užívání či zcizení předmětného pozemku žalobcem s hospodářským užitkem. [jméno] tohoto omezení je přitom zcela na vůli žalované. Za období od [datum] do [datum] pak žalobce požaduje částku 20,42 Kč/m2/rok a za období od [datum] do [datum rozhodnutí] částku 20,99 Kč/m2/rok, tedy prvotní výši náhrady tak, jak byla pravomocně přisouzena v řízení o předmětném pozemku za předcházející období, neboť žalobní nárok nemůže být s ohledem na obecný inflační vývoj cen nemovitých věcí nižší, a dále navýšení této základní částky o meziroční míru inflace, které dle [anonymizována tři slova] činí za rok [rok] 2,1 % a za rok [rok] 2,8 %. Toto odůvodnil tím, že protiprávní stav vyvolaný žalovanou trvá dlouhodobě navzdory stoupajícím cenám. Dále upozornil, že nájemné 20 Kč/m2/rok bylo relevantní v roce 2012 (v případě obdobného pozemku [anonymizováno] [jméno] [příjmení] v roce [rok]) a nárok žalobce zdaleka nedosahuje maximální cenové hladiny nájemného 33 Kč/m2/rok uvedené pro obce obdobného typu jako [obec] v cenovém výměru [stát. instituce] [číslo] [rok]. Rovněž odkázal na rozhodnutí [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], ve kterém odvolací soud v případě obdobného pozemku pro omezení v roce [rok] uvedl částku 20 Kč/m2/rok jako minimální s tím, že nepotřeboval činit dokazování za účelem zjištění přesné výše odpovídající náhrady, když měl za dostatečně prokázané, že žaloba byla důvodná v celém rozsahu. Tyto závěry převzal odvolací soud rovněž v rozhodnutí ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], kterým bylo rozhodnuto o nároku žalobce za období od [datum] do [datum]. Pokud jde o argument žalované v jiných řízení ohledně toho, že na rozdíl od paní [příjmení] nebyla s žalobcem uzavřena nájemní smlouva na částku 20 Kč/m2/rok, uvádí žalobce, že všichni postižení vlastníci pozemků v areálu [anonymizováno] [obec] mají dle jeho názoru nárok na stejnou míru náhrady, neboť míra omezení vlastnického práva je u všech totožná. Žalobce se rovněž domnívá, že mu svědčí legitimní očekávání toho, aby byl tento případ rozsouzen se stejným závěrem, jako tomu bylo v předchozích řízeních. Ohledně splatnosti žalované částky žalobce odkázal na předžalobní výzvu ze dne [datum], která byla žalované zaslána a ve které žalobce určil lhůtu k úhradě do [datum]. Závěrem žalobce navrhl spojení tohoto řízení s již zahájeným řízením vedeným u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka].

2. Usnesením nadepsaného soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], soud návrh žalobce na spojení řízení zamítl.

3. Žalovaná vyjádřením ze dne [datum] uplatněný nárok co do základu uznala, neuznala však žalobcem požadovanou výši nároku. Podáním ze dne [datum] pak své vyjádření doplnila tak, že má za nutné zadání nového znaleckého posudku, který by reflektoval jiné časové období a zvážil též žalobcem navrhovanou valorizaci.

4. Po skutkové stránce učinili účastníci nespornými následující tvrzení. Žalobce je v katastru nemovitostí zapsán jako výlučný vlastník pozemku parc. [číslo] k. ú. [obec] o výměře 106 816 m2, který se nachází v areálu [anonymizováno] [obec] a spadá do ochranných pásem letiště. Dne [datum] vydal Pozemkový úřad – Okresní úřad [obec] rozhodnutí, na základě kterého byl pozemek vydán žalobci a zároveň v tomto rozhodnutí bylo zřízeno věcné břemeno k tíži tohoto pozemku, které bylo do katastru nemovitostí vloženo ve prospěch [anonymizováno] [obec] v rozsahu trpět letecký provoz a zdržet se činností, které by tento provoz rušily. V souvislosti se zřízením věcného břemene jsou spojena práva a povinnosti stanovená letovým řádem [anonymizováno] [číslo] letišť vydaný v roce [rok] [anonymizována tři slova] – [anonymizováno] včetně dodatku letového řádu [anonymizováno] [obec]. Mezi žalobcem jako pronajímatelem a žalovanou jako nájemcem byla uzavřena dne [datum] nájemní smlouva na dobu neurčitou, ve které si mimo jiné se zpětnou účinností ke dni [datum] sjednali finanční náhradu za užívání pozemku žalovanou ve výši 3 Kč/m2/rok. Na základě organizační změny v prosinci [rok] jedná místo [anonymizováno] [obec] v otázce majetkových záležitostí týkajících se [anonymizováno] [obec] žalovaná. Poté, co v dubnu [rok] žalobce požadoval zvýšení nájemného, žalovaná dopisem ze dne [datum] vypověděla nájemní smlouvu ze dne [datum], upozornila žalobce na existenci věcného břemene a sdělila, že důvodem pro ukončení nájemní smlouvy je přesunutí činností prováděných nad rámec věcného břemene mimo pozemek žalobce. Žalobce s tímto nesouhlasil a následovala další komunikace mezi žalobcem a žalovanou včetně vyjádření žalované ohledně možnosti využití pozemku tak, aby nebyla ohrožena bezpečnost prováděných výsadkových letů.

5. Provedeným dokazováním, a to mapou s majetkovým uspořádáním [anonymizováno] [obec], bylo prokázáno, že se jedná o travnatý pozemek v areálu tohoto letiště, kdy předmětný pozemek je obklopen pozemky jiných vlastníků a součástí areálu je i travnatá přistávací dráha s nejasnými hranicemi v terénu.

6. Z plánu výsadkového provozu ze dne [datum] bylo zjištěno, že na [anonymizováno] [obec] byl v roce [rok] naplánován výsadkový provoz 43. výsadkového praporu, a to konkrétně za období od ledna do března [rok] v počtu 16 dnů.

7. Z mezitímního rozsudku [název soudu] z [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], který byl potvrzen rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], a z rozsudku nadepsaného soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], soud zjistil, že v tomto řízení, týkajícího se shodných účastníků i pozemku, toliko jiného období, soud nejprve rozhodl o základu nároku žalobce na náhradu za omezení vlastnického práva a dále zamítl vypracování dalšího znaleckého posudku ke zjištění obvyklé ceny pronájmu žalobcova pozemku z důvodu nehospodárnosti a s ohledem na další probíhající spory, a dospěl k závěru, že je k dispozici dostatek vodítek pro rozhodnutí o výši nároku žalobce podle § 136 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). S odkazem na § 13 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) pak rozhodl o náhradě za období od [datum] do [datum rozhodnutí] ve výši 20 Kč/m2/rok.

8. Z rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], bylo zjistěno, že řízení vedeného u nadepsaného soudu pod sp. zn. [spisová značka], bylo tímto rozhodnutím pravomocně skončeno dne [datum]. V tomto rozsudku odvolací soud prvostupňové rozhodnutí jako věcně správné potvrdil a za odpovídající náhradu rovněž považoval sazbu minimálně 20 Kč/m2/rok. Toliko uvedl, že se nejedná o pohledávku z titulu bezdůvodného obohacení, nýbrž z titulu náhrady za omezení vlastnického práva věcným břemenem dle čl. 11 odst. 4 Listiny.

9. Z rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], soud zjistil, že v řešeném případě, který se týkal shodné žalované, ale jiného žalobce (žalobkyně) a jiného pozemku v areálu [anonymizováno] [obec], dospěl odvolací soud k závěru, že pro výši náhrady je mimo jiné zásadní, že věcné břemeno zatěžuje pozemek tak, že brání jeho jinému komerčnímu využití a současně znehodnocuje transakční cenu pozemku. Protiplnění tak nemůže být stanoveno na základě obvyklé výše nájemného odvozeného ze znehodnocené transakční ceny tak, jak učinil znalecký ústav [právnická osoba] ve svém znaleckém posudku [číslo] ze dne [datum]. Dále dospěl k závěru, že i při snížení transakční ceny pouze o 36,5 % a nikoliv o 80 % (jak vliv věcného břemene posoudil v tomto řízení provedený odborný posudek [právnická osoba]) či o 60 % (jak uvažoval znalec [příjmení] [příjmení]), by byla požadovaná náhrada 20 Kč/m2/rok oprávněná.

10. Z rozsudku [název soudu] z [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], ve věci [jméno] [příjmení] proti žalované dále plyne, že náhrada za omezení vlastnického práva má být stanovena na základě úvahy soudu zohledňující veškeré konkrétní okolnosti případu, kupříkladu intenzitu restrikce, délku jejího trvání, podmínky nabytí zatíženého pozemku, skutečnost, zda již v době převodu vlastnického práva dotčená limitace oprávnění vlastníka existovala jakož i předpokládaný vliv příslušného omezení na tržní cenu nemovitosti. Z důvodu, že soud nevzal v potaz veškerá [název soudu] nastíněná kritéria pak rozhodnutí odvolacího i prvostupňového soudu v tam řešené věci zrušil.

11. Z rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], týkající se shodných účastníků i pozemku, ale pro období od [datum] do [datum], soud zjistil, že v tomto řízení bylo žalobci pravomocně přiznána náhrada za omezení vlastnického práva ve výši 20 Kč/m2/rok navýšená o míru meziroční inflace.

12. Z vyjádření [stát. instituce] ze dne [datum] soud zjistil zejména to, že předmětný pozemek se nachází v ochranném pásmu přehledovým systémů – letiště a letecké stavby a jejich ochranná pásma a zájmová území, ve kterém je možné vydat územní rozhodnutí a povolit níže uvedené stavby jen na základě závazného stanoviska [stát. instituce]. Jedná se o výstavbu větrných elektráren, výškových staveb, venkovního vedení vvn a vn, základnových stanic mobilních operátorů. Územní plán [obec] definuje, že pozemkové parcely jsou zařazeny do stabilizované plochy NZ – plochy zemědělské. Vzhledem ke skutečnosti, že se území nachází ve vojenském prostoru, omezení vlastníků vyplývá z požadavků [stát. instituce].

13. Ze směrnice k provádění výcviku v záchranné a výsadkové přípravě [anonymizováno] ze dne [datum] soud zjistil, že výsadková činnost provozovaná žalovanou na travnaté ploše areálu [anonymizováno] [obec] probíhala dle Směrnice k provádění výcviku v záchranné a výsadkové přípravě [anonymizováno] schválené vedením armády pod [číslo jednací]

14. Ze sdělení žalované ze dne [datum] k výzvě soudu v řízení vedeného u nadepsaného soudu pod sp. zn. [spisová značka], soud dále zjistil počet seskoků v areálu [anonymizováno] [obec] rovněž za období srpen – prosinec [rok] a za rok [rok].

15. Z dodatku [číslo] uzavřeného mezi [anonymizováno]. [jméno] [příjmení] a žalovanou dne [datum] soud zjistil, že nájemné k pozemku nacházejícím se rovněž v areálu letiště [obec] bylo s odkazem na cenový výměr [stát. instituce] [číslo] [rok] stanoveno na částku 20 Kč/m2/rok.

16. Z nájemní smlouvy uzavřené mezi žalovanou a paní [jméno] [příjmení] ze dne [datum] soud zjistil, že strany se s odkazem na Cenový výměr [stát. instituce] [číslo] [rok] shodly na nájemném za pozemek v areálu letiště [obec] ve výši 20 Kč/m2/rok.

17. Z nájemní smlouvy uzavřené mezi žalovanou a paní [jméno] [příjmení], právní předchůdkyní pana [jméno] [příjmení], dne [datum] soud zjistil, že strany si smluvily nájemné za pozemek v areálu [anonymizováno] [obec] ve výši 3 Kč/m2/rok s tím, že toto bylo dodatkem [číslo] ze dne [datum] navýšeno na částku 20 Kč/m2/rok.

18. Z cenových výměrů [stát. instituce] [číslo] [rok] a [anonymizováno] [rok] soud zjistil, že cena nájemného dle tam uvedených kritérií určená tímto výměrem se postupně zvyšovala z částky 20 Kč/m2/rok v r. [rok] na částku 33 Kč/m2/rok v r. [rok].

19. Ze znaleckého posudku znaleckého ústavu [právnická osoba] [číslo] ze dne [datum], který byl vyhotoven za účelem stanovení spravedlivé výše nájemného za pozemek parc. [číslo] k. ú. [obec], který je rovněž v areálu [anonymizováno] [obec], a k zadání soudu ve věci vedené u nadepsaného soudu pod sp. zn. [spisová značka], soud zjistil, že pro výpočet spravedlivé výše nájemného za předmětný pozemek byla použita porovnávací metoda, která vychází z porovnání s nabízenými nájmy pozemků v daném místě a čase. Limitem této metody je skutečnost, že na realitním trhu se obvykle veřejně nenabízí pronájmy pozemků letištních areálu. Pro výpočet spravedlivé výše nájemného znalecký ústav aplikoval metodu ocenění založenou na stanovení nájemného z hodnoty pozemku. Pro odhad hodnoty pozemku použil interní databázi transakčních cen letištních pozemků. Celkové transakční ceny obdobných pozemků nejsou konzistentní a pohybují se v neobvykle širokém intervalu. Jednotkové transakční ceny za obdobné pozemky se dle uvedené databáze pohybují v intervalu od 15 Kč/m2 do 483 Kč/m2. Krajní meze tohoto intervalu jsou navíc reprezentovány transakcemi s pozemky v areálu letiště v [obec]. Z pohledu znaleckého ústavu však mezi těmito pozemky nejsou podstatné rozdíly v jejich charakteru, poloze či využitelnosti, které by měly mít tak zásadní dopad do výsledných transakčních cen. Ve většině uvedených transakcí se jednalo o postupné výkupy pozemků od fyzických osob za účelem scelení pozemků v rámci letištních areálu, které jsou ve vlastnictví soukromých či státních subjektů. Rozdílnost ve výši transakčních cen tedy znalecký ústav spatřuje především v motivaci, informovanosti a zájmu prodávajících stran, s ohledem na situaci, kdy u všech letištních pozemků jsou zúčastněné strany potenciálních transakcí předem dány. Výslednou hodnotu předmětného pozemku v cenové úrovni roku [rok] tedy znalecký ústav odhadl v průměrné výši upravených transakčních cen, tj. ve výši 214 Kč/m2. Výše nájemného je stanovena z hodnoty předmětného pozemku za pomoci procentuální sazby nájemného, která odpovídá výnosové míře předmětného pozemku. Tato sazba se v závislosti na charakteru pozemku a jeho funkční využitelnosti pohybuje v úrovni 1 až 5 % u nezastavěných pozemků a 5 až 10 % u zastavených pozemků. Nejvyšší sazby nájemného za zastavěné pozemky v úrovni 8 až 10 % je dosahováno u pozemků pak moderními administrativními a obchodními budovami. Uprostřed uváděného intervalu se pak pohybují, například nájmy pozemků pod průmyslovými a skladovými halami, na dolním okraji intervalu jsou ostatní stavby nekomerčního charakteru. Pro předmětný pozemek zvolil znalecký ústav sazbu ve výši 5 %, tedy na pomezí nejvyšší sazby pro nezastavěné pozemky a nejnižší sazby pro pozemky zastavěné, a to s ohledem na charakter pozemku.

20. Z odborného posudku [právnická osoba] – znalecký ústav, [anonymizována tři slova], [číslo] [rok], ze dne [datum] zpracovaný k objednávce [anonymizováno] [jméno] [příjmení] pro účely řízení vedeného u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka] soud zjistil, že po vyhodnocení poslední hodnoty dobrovolně sjednaného nájemného v areálu [anonymizováno] [obec], cenových výměrů [stát. instituce] a kupní ceny z převodů pozemků v areálu letiště [obec] i jiných letištích stanovil výši náhrady za užívání obdobného pozemku vlastnice [anonymizováno] [jméno] [příjmení] částkou [číslo] Kč/m2/rok.

21. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky za v žalobě specifikované období, kterou požadoval uhradit do [datum].

22. Soudu je dále z úřední činnosti známo, že nájemné z nájemní smlouvy uzavřené s [jméno] [příjmení] dne [datum rozhodnutí] činilo částku 7 Kč/m2/rok a nájemné podle nájemní smlouvy uzavřené mezi žalovanou a [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] ze dne [datum] včetně dodatku z [datum rozhodnutí] činilo částku 3 Kč/m2/rok. Rovněž je soudu z úřední činnosti známo, že znalecký ústav [právnická osoba] vyhotovil k obdobnému pozemku v řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka] znalecký posudek [číslo] ze dne [datum], ve kterém určil za spravedlivou výši nájemného pro rok [rok] částku 11 Kč/m2/rok s tím, že toto nájemné by se mělo pohybovat v rozmezí od 5 do 21 Kč/m2/rok. Ohledně zvolené metody odhadu ceny pak pro něj platí shodné závěry, jako pro posudek tohoto znaleckého ústavu provedený k důkazu.

23. Dále je soudu z úřední činnosti známo, že dle doplňku letového řádu [anonymizováno] [obec] nesmí být areál letiště oplocen bez souhlasu vojenské správy a nesmí být na něm pasen dobytek, není povoleno měnit původní vegetace, ani zde sázet stromy a keře, není zde povoleno ponechávat žádné trvalé či přechodné zařízení, senoseč musí být provedena najednou a nesmí zde být seno ponecháno.

24. Z úřední činnosti je soudu dále známo, že náhrada 20 Kč/m2/rok navýšená o meziroční inflaci byla pravomocně přiznána rovněž v obdobném řízení vedeném mezi žalovanou a [anonymizováno] [jméno] [příjmení] u nadepsaného soudu pod sp. zn. [spisová značka], a to za období roku [rok], za období roku [rok] pak byla přiznána částka 20 Kč/m2/rok, neboť vyšší částka ani nebyla požadována.

25. Provedené důkazy hodnotil soud jednotlivě i ve vzájemných souvislostech, přihlédl přitom ke všemu, co uvedli účastníci řízení. Z dalších provedených, avšak v rozhodnutí nezmíněných důkazů soud žádná relevantní zjištění nečinil. Dalšími důkazy, zejména žalovanou navrhovaným znaleckým posudkem, řízení doplňováno nebylo, neboť skutkový stav byl prokázán s dostatečnou mírou jistoty v rozsahu potřebném pro rozhodnutí o výši nároku. Provedené listinné důkazy považuje soud za věrohodné, plně prokazující skutkový stav z nich vyplývající.

26. Na základě nesporných prohlášení účastníků a provedených důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. Předmětný pozemek je ve výlučném vlastnictví žalobce, který ho nabyl rozhodnutím pozemkového úřadu z [datum] ve smyslu § 9 odst. 4 zákona o půdě. Zároveň v tomto rozhodnutí bylo zřízeno věcné břemeno k tíži tohoto pozemku, které bylo do katastru nemovitostí vloženo ve prospěch [anonymizováno] [obec] (která v otázce majetkových záležitostí týkajících se letiště do prosince [rok] jednala místo žalované) v rozsahu trpět letecký provoz a zdržet se činností, která by tento provoz rušila. Předmětný pozemek se nachází v areálu [anonymizováno] [obec] a spadá do ochranných pásem letiště. Letový řád [anonymizováno] [obec] ukládá žalobkyni mimo jiné neměnit úpravami charakter vegetace předmětného pozemku, zejména výsadbou stromů nebo keřů, nezřizovat na travnatých plochách žádné přechodné ani trvalé zařízení a rovněž neponechávat na nich zemědělské stroje, bez souhlasu vojenské správy nenechávat pást dobytek, a to za podmínek, že se nesmí pozemek oplotit. Po vydání předmětného pozemku žalobci uzavřela žalovaná se žalobcem nájemní smlouvu, podle níž byla oprávněna využívat pronajatý pozemek žalobce za sjednané nájemné ve výši 3 Kč/m2/rok. V dubnu [rok] zahájil žalobce se žalovanou písemnou komunikaci o otázce přiměřené výše nájemného dle nájemní smlouvy. K dohodě stran o žalobcem požadovaném navýšení nájemného nedošlo. Žalovaná dopisem ze dne [datum] nájemní smlouvu uzavřenou mezi účastníky [datum] vypověděla s účinností k [datum] s odůvodněním, že se tak děje pro přesunutí činností prováděných nad rámec věcného břemene mimo pozemek žalobce, s čímž žalobce nesouhlasil. [anonymizováno 5 slov] [obec] provádí na letištní ploše, tj. i na pozemku žalobce, svou činnost, a to i v době, která je předmětem tohoto řízení, v průměru několik dnů v měsíci, a to dle svých potřeb, přičemž za využívání předmětného pozemku žalobci ničeho neuhradila. V případě předmětného pozemku žalobce soud již pravomocně rozhodl o výši náhrady za omezení vlastnického práva pro období od [datum] do [datum rozhodnutí] ve výši 20 Kč/m2/rok, a pro období od [datum] do [datum] ve shodné výši navýšené nadto o míru meziroční inflace. Ve stejné výši částky za m2 navýšené o meziroční míru inflace pak pravomocně soudy rozhodly v dalších typově shodných sporech o nárocích jiných vlastníků obdobných pozemků umístěných taktéž v areálu [anonymizováno] [obec], a to např. v řízení vedeného u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka]. Z nájemních smluv uzavíraných s vlastníky obdobných pozemků pak rovněž vyplynulo, že tato částka se pohybovala v rozmezí od 3 Kč/m2/rok do 20 Kč/m2/rok, a to dle nájemních smluv uzavíraných v období od r. [rok] do r. [rok]. Žalovaná obdržela písemnou předžalobní výzvu k plnění, a to dne [datum], ve které žalobce žalovanou vyzval k úhradě dlužné částky za v tomto případě řešené období nejpozději do [datum].

27. Dle čl. 11 odst. 4 Listiny je vyvlastnění nebo nucené omezení vlastnického práva možné ve veřejném zájmu, a to na základě zákona a za náhradu.

28. Podle § 9 odst. 5 zákona o půdě, pokud je toho nezbytně třeba, může pozemkový úřad zřídit nebo zrušit na převáděné nemovitosti věcné břemeno, případně uložit jiná opatření k ochraně životního prostředí nebo důležitých zájmů jiných vlastníků.

29. Podle § 136 o. s. ř. lze-li výši nároků zjistit jen s nepoměrnými obtížemi nebo nelze-li ji zjistit vůbec, určí ji soud podle své úvahy.

30. Podle § 13 o. z. každý, kdo se domáhá právní ochrany, může důvodně očekávat, že jeho právní případ bude rozhodnut obdobně jako jiný právní případ, který již byl rozhodnut a který se s jeho právním případem shoduje v podstatných znacích; byl-li právní případ rozhodnut jinak, má každý, kdo se domáhá právní ochrany, právo na přesvědčivé vysvětlení důvodu této odchylky.

31. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba je z části důvodná a žalobkyni náleží náhrada za omezení vlastnického práva, což ostatně co do základu nároku nezpochybnila ani žalovaná.

32. Soud tedy musel posoudit, zda částka 20 Kč/m2/rok navýšená o míru meziroční inflace je částkou odpovídající tomuto omezení.

33. Z provedeného dokazování vyplynulo, že omezení plynoucí z věcného břemene brání žalobci v podstatě v jakémkoliv smysluplném využití pozemků, neboť pozemek je v blízkosti vzletové dráhy v areálu letiště, nelze ho bez souhlasu využívat pro pastvu dobytka (a s ohledem na zákaz oplocení pozemku by toto ani nebylo reálné), žalobce nesmí měnit skladbu vegetace rostlin, vysázet zde stromy či keře a rovněž nemůže nijak ovlivnit, kdy dojde na pozemcích letiště k výsadkové činnosti. Rovněž nelze zcela ovlivnit dopad výsadkářů na pozemky žalobce. Soud rovněž přihlédl, že tento stav je dlouhodobý a žalobce neměl při nabytí vlastnictví možnost ho nijak ovlivnit.

34. Z výsledků dokazování je zřejmé, že závěry znaleckých posudků zpracovávaných v obdobných případech, ať už k objednávce účastníků, popřípadě soudů v těchto řízeních, se zásadně (často řádově) liší, když jsou vždy výsledkem využití znalcem zvolené metody a subjektivního pohledu zpracovatele znaleckého posudku.

35. I v předmětné věci lze (stejně jako v řízení o nároku žalobce [příjmení] před [název soudu]) poukázat na právní názor [název soudu] týkající se ceny obvyklé ve specifické situaci lokálního trhu s monopolním postavením pronajímatele a omezeným okruhem nájemců, který se zabýval poměry jiného letiště a zdůraznil, že„ letiště [anonymizováno] je samostatným trhem, protože na něm existuje omezený počet subjektů na straně pronajímatelů i nájemců a …není pravděpodobné, aby na tento trh vstoupil nový subjekt. Je těžko představitelné, že by nájemcům pozemků pod letištěm konkuroval jiný subjekt, který by nabízel vlastníkům pozemků lepší podmínky. Rovněž absurdní je představa, že by vlastníkům pozemků pod letištěm mohl být reálnou konkurencí vlastník pozemků sousedících s areálem letiště. Na tomto trhu tak vystupuje na straně poptávky vždy jeden z … nájemců …Na straně nabídky vystupuje vždy jeden z několika pronajímatelů. …žádný z nájemců nemá jinou možnost, než si pronajmout určitý pozemek právě od určitého konkrétního pronajímatele. Žádný z pronajímatelů nemá jinou možnost, než pronajmout své pozemky určitému nájemci, a to tomu, jehož stavby se na předmětném pozemku nacházejí, resp. s nimi funkčně souvisejí. Ani jedna ze stran vztahu tedy nemá možnost vybrat si jiného smluvního partnera, než právě jednoho konkrétního. Stručně řečeno, o žádný pozemek ani žádného nájemce neprobíhá soutěž. …trh s pozemky v areálu letiště [anonymizováno] je uzavřeným trhem a podmínky na něm nelze označit za běžné.“ (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).

36. Lze tak i pro účely předmětného řízení souhlasit s názorem, že podmínky pronájmu pozemků tvořících areál [anonymizováno] [obec] jsou velice specifické, když se jedná o uzavřený„ trh“, kdy vlastníci jednotlivých pozemků jako pronajímatelé nemají jinou možnost, než je pronajmout žalované, která jako oprávněná z věcného břemene fakticky podmínky pronájmu jednostranně určuje, a nelze tudíž hovořit o ceně obvyklé jako výsledku nabídky a poptávky působících v tržním prostředí. Soud při zvažování ceny náhrady pro žalobce dále přihlédl k tomu, že znalecké posudky či odborná vyjádření byla vyhotovená k obdobným pozemkům v rozmezí let [rok] [číslo] a již v době rozhodnutí [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], považoval odvolací soud částku 20 Kč/m2/rok za spíše nižší s ohledem na to, o kolik omezení vlastnického práva v tam řešeném případě snižuje transakční cenu pozemku dle jiných znaleckých posudků, které s touto proměnou (správně) kalkulovaly. V tomto pak upozornil na chybné zpracování znaleckého posudku [právnická osoba] v tam uvedeném řízení. Soud rovněž přihlédl k maximálním cenám nájmů pozemků dle cenových výměrů [stát. instituce], na které nájemní smlouvy v případech jiných vlastníků pozemků v areálu letiště odkazovaly. Zároveň nelze přehlédnout, že v případě žalobce bylo již dvakrát pravomocně rozhodnuto o náhradě za omezení vlastnického práva, a to v částce 20 Kč/m2/rok pro období od [datum rozhodnutí] do [datum] a pro období od [datum] do [datum] byla tato částka dokonce navýšena o míru meziroční inflace. Soud přitom považuje za notorietu, že ceny nájemného pozemků, z jejichž výše bylo vycházeno při určení náhrady za omezení vlastnického práva, v předmětném období neklesaly, ba právě naopak.

37. Z těchto důvodu proto soud dospěl k závěru, že vypracování znaleckého posudku ke zjištění obvyklé ceny pronájmu žalobcova pozemku (jak požadovala strana žalovaná), by nebylo účelné a hospodárné, když nelze předpokládat, že by se závěry znaleckého zkoumání otázky obvyklé /spravedlivé náhrady za omezení vlastnického práva vyplývajícího z existence věcného břemene v budoucnu sjednotily a zároveň je již k dispozici dostatek vodítek pro rozhodnutí o výši nároku žalobce ve smyslu § 136 o. s. ř. Žalobce má dle soudu důvodně rovněž legitimní očekávání, že náhrada za omezení vlastnického práva za následující období bude posouzena na základě shodných měřítek, jako tomu bylo pro období listopad [rok] – říjen [rok].

38. Na základě shora uvedeného tedy není dle soudu pochyb o tom, že výše náhrady ve výši 20 Kč/m2/rok je obvyklou (spravedlivou) cenou i pro případ předmětného pozemku žalobce pro období od [datum] do [datum].

39. Pokud jde o navýšení této náhrady o míru meziroční inflace, považuje soud i v této části nárok žalobce za důvodný. Soud má shodně s nadepsaným soudem ve věci řešené pod sp. zn. [spisová značka] a [spisová značka] za to, že na věc lze přiměřeně aplikovat závěry vyjádřené v rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], a odrazit míru inflace ve výši náhrady žalobce. Soud i zde přihlédl s ohledem na zásady vyjádřené v § 13 o. z. k tomu, že o navýšení této částky o míru meziroční inflace bylo již v případě totožných účastníků i pozemku, pravomocně rozhodnuto rozsudkem nadepsaného soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]. Míru inflace pak soud považoval za spravedlivé a transparentní kritérium pro navýšení náhrady žalobci i pro toto období.

40. Soud proto žalobci přiznal náhradu za rok [rok] ve výši 20,42 Kč/m2/rok za období od [datum rozhodnutí] do [datum] ve výši 364 526,24 Kč a za období od [datum] do [datum rozhodnutí] ve výši 20,98 Kč/m2/rok, tedy částku 1 867 499,75 Kč, včetně včetně požadovaného příslušenství podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., o. z., jehož výše je v souladu s § 2 nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

41. Výrokem II zamítl soud žalobní požadavek jen v té části, ve kterém požadované navýšení tuto míru meziroční inflace pro rok 2020 přesahovalo, tedy o 0,01 Kč/m2/rok.

42. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 3 o. s. ř., neboť žalobce byl ve sporu neúspěšný v toliko nepatrné části tak, že žalobci přiznal plnou náhradu nákladů řízení. Ta se skládá ze zaplaceného soudní poplatku ve výši 111 646 Kč a dále z nákladů zastoupení advokátem. Ty soud přiznal dle § 7 bod 6 ve spojení s § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), a to jako odměnu vypočtenou z tarifní hodnoty ve výši 2 232 916,59 Kč sestávající ze 3 úkonů právní služby (příprava a převzetí zastoupení, žaloba, účast na jednání dne [datum]) a 1 polovičního úkonu (předžalobní výzva) ve výši 17 260 Kč, resp. 8 630 Kč, za 1 úkon, celkem tedy 60 410 Kč. V souladu s § 13 odst. 4 advokátního tarifu soud žalobci přiznal i hotové výdaje advokáta spojené se 4 úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, žaloba, účast na jednání dne [datum]) ve výši 300 Kč za 1 úkon, cestovné za cestu z [obec] do [obec] a zpět na ústní jednání ve výši 3 149 Kč (počet km 340 km, průměrná spotřeba vozidla 9,86/100km, základní sazba náhrady 5,20 Kč/km, cena paliva 41,20 Kč) a za ztrátu času v délce 10 půlhodin ve výši 1 000 Kč vč. DPH (100 Kč x 10), to vše navýšené o 21 % DPH ve výši 13 809,39 Kč. Celková výše náhrady nákladů tedy činí 191 214 Kč (po zaokrouhlení).

43. Lhůta ke splnění povinnosti byla stanovena v délce 30 dnů, když tato odpovídá možnostem žalované.