5 C 96/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl soudcem JUDr. Tomášem Loudou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozená Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 1/0 , narozený Datum narození zainteresované osoby 1/0 bytem Adresa zainteresované osoby 1/0 zastoupený advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 1/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 1/0 o zaplacení částky 1 500 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 1 500 000 Kč s úrokem ve výši 0,5 % ročně z uvedené částky od 2. 4. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 172 530,65 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou, došlou Obvodnímu soudu pro Prahu 7 dne 29. 3. 2022, domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 1 500 000 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že mezi účastníky byla dne 20. 8. 2018 uzavřena smlouva o zápůjčce peněž (dále jen „Smlouva“), na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému částku ve výši 1 500 000 Kč, a to ve lhůtě do 15. 9. 2018, žalovaný se pak zavázal vrátit zápůjčku žalobkyni nejpozději do 1. 4. 2019. I když byla zápůjčka žalobkyní poskytnuta, nebyla ve smluvené lhůtě žalovaným vrácena, čímž se žalovaný dostal do prodlení. Pro případ takového prodlení si strany ve Smlouvě ujednaly smluvní úrok z prodlení ve výši 0,5 % p. a., který žalobkyně požaduje ode dne následujícího splatnosti předmětné částky, tj. od 2. 4. 2019. Žalovaný pak žalobkyni neuhradil ničeho ani přes zaslanou předžalobní výzvu k plnění.

2. Obvodní soud pro Prahu 7 vyslovil usnesením ze dne 20. 9. 2022, č. j. , spisová značka, , jeho místní nepříslušnost a postoupil věc soudu zdejšímu. Zmíněné usnesení nabylo právní moci dne 19. 10. 2022.

3. Žalovaný se k podaná žalobě vyjádřil v tom směru, že nikterak nezpochybňuje uzavření Smlouvy a vyplacení předmětné částky, nicméně namítá, že dluh byl v plné výši uhrazen.

4. Mezi účastníky je ve smyslu ust. § 120 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), nesporné, že došlo k uzavření Smlouvy a poskytnutí zápůjčky ve výši 1 500 000 Kč.

5. S ohledem na nespornost tvrzení žalobkyně ohledně jí vyřčených žalobních tvrzení vyzval soud žalovaného při jednání dne 10. 8. 2023, aby doplnil jím vyřčená skutková tvrzení ohledně splnění dluhu a aby k těmto tvrzením označil důkazy. Přes poučení soudu ve smyslu ust. § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. a dodatečně poskytnutou lhůtu však žalovaný ke dni vydání tohoto rozsudku tvrzení nedoplnil a důkazy neoznačil a k dalšímu jednání ve věci se nedostavil.

6. Ze Smlouvy o zápůjčce peněz ze dne 20. 8. 2018 soud zjistil, že se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému částku ve výši 1 500 000 Kč ve lhůtě do 15. 9. 2018, žalovaný se pak zavázal vrátit zápůjčku žalobkyni nejpozději do 1. 4. 2019. Účastníci si pro případ prodlení žalovaného s vrácením zápůjčky smluvili úrok z prodlení ve výši 0,5 % p. a.

7. Z Výzvy k úhradě dlužné částky ze dne 21. 3. 2022 včetně podacího lístku soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě částky ve výši 1 500 000 Kč, dlužné na základě Smlouvy.

8. Z E-mailové komunikace účastníků z období od 25. 3. 2022 do 28. 3. 2022 soud zjistil, že žalovaný reagoval na výzvu žalobkyně s tím, že žil v domnění, že je částka zaplacena a že bude žalobkyni po konzultaci s notářem informovat.

9. Ze shodných tvrzení účastníků soud zjistil, že žalovaná částka 1 500 000 Kč byla žalobkyní žalovanému vyplacena.

10. Provedené důkazy hodnotil soud jednotlivě i ve vzájemných souvislostech, přihlédl přitom ke všemu, co uvedli účastníci řízení. Soud nemá důvod pochybovat o věrohodnosti a průkaznosti žalobkyní předložených listin, když ostatně ani žalovaný neuvedl nic, co by mělo věrohodnost tvrzení žalobkyně zpochybnit. O zjištěném skutkovém stavu nebylo mezi účastníky sporu.

11. Z provedených důkazů a nesporných tvrzení účastníků má soud za prokázané, že mezi účastníky došlo dne 20. 8. 2018 k uzavření Smlouvy a následně k poskytnutí finančních prostředků ve výši 1 500 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit zápůjčku žalobkyni nejpozději do 1. 4. 2019. Účastníci si pro případ prodlení žalovaného s vrácením zápůjčky smluvili úrok z prodlení ve výši 0,5 % p. a. Žalobkyně pak vyzvala žalovaného k úhradě částky ve výši 1 500 000 Kč, dlužné na základě Smlouvy, přičemž žalovaný reagoval na výzvu žalobkyně s tím, že žil v domnění, že je částka zaplacena a že bude žalobkyni po konzultaci s notářem informovat.

12. Podle ust. § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

13. Podle ust. § 2393 odst. 1 o. z., neurčí-li smlouva, kdy má být zápůjčka vrácena, je splatnost závislá na vypovězení smlouvy. Není-li o výpovědi ujednáno nic jiného, je výpovědní doba šest týdnů.

14. Podle ust. § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

15. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

16. Soud aplikoval na prokázaný skutkový stav výše uvedená zákonná a smluvní ustanovení a dospěl k právnímu závěru, že žaloba je důvodná. Mezi účastníky prokazatelně vzniknul závazek ze smlouvy o zápůjčce ve smyslu ust. § 2390 o. z., přičemž ve smyslu ust. § 2393 odst. 1 o. z. byla smluvena splatnost zápůjčky ke dni 1. 4. 2019, přičemž k tomuto datu žalovaný předmět zápůjčky nevrátil. Tím se dostal do prodlení ve smyslu ust. § 1968 o. z., přičemž žalobkyni proto krom nároku na vrácení zápůjčky vzniknul rovněž nárok na zaplacení úroků z prodlení ve smyslu ust. § 1970 o. z. ve smluvené výši 0,5 % p. a. z předmětu zápůjčky. Žalovaný přes poučení soudu a poskytnutou lhůtu neprokázal, že by jemu vzniklý dluh uhradil, proto soud výrokem I. tohoto rozsudku žalobě v plném rozsahu vyhověl.

17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem II. tohoto rozsudku podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 172 530,65 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 75 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 1 500 000 Kč sestávající z částky 14 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 14 300 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 14 300 Kč za podanou žalobu dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 14 300 Kč za účast na jednání soudu dne 10. 8. 2023 dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. a z částky 14 300 Kč za účast na jednání soudu dne 5. 9. 2023 dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. Žalobkyni byla rovněž přiznána cestovní náhrada jejího zástupce v souhrnné výši 7 603,84 Kč, a to jednak v souvislosti s cestou realizovanou dne 10. 8. 2023 čítající náhradu nákladů cesty ve výši 3 801,92 Kč za 400 ujetých km vozidlem r. z. , Anonymizováno, v částce 3 001,92 Kč (34,40 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 6,7 l/100 km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a dále náhradu za ztrátu času v trvání 8 × 30 minut v částce 800 Kč podle § 14 a. t., dále pak v souvislosti s cestou realizovanou dne 5. 9. 2023 čítající náhradu nákladů cesty ve výši 3 801,92 Kč za 400 ujetých km r. z. , Anonymizováno, v částce 3 001,92 Kč (34,40 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 6,7 l/100 km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a dále náhradu za ztrátu času v trvání 8 × 30 minut v částce 800 Kč podle § 14 a. t. Konečně soud přiznal žalobkyni daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 80 603,84 Kč, tj. ve výši 16 926,81 Kč. V souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. uložil soud žalovanému zaplatit žalobkyni náklady řízení na účet jejího zástupce.