53 C 90/2016

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl samosoudcem JUDr. Lubomírem Janouškem, Ph.D., ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částky 238 362 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 45 229,40 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,05 % ročně za dobu od 2. 8. 2016 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se, co do částky 193 132,60 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky za dobu od 2. 8. 2016 do zaplacení, zamítá.</b> <b>III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 43 059,23 Kč k rukám právního zástupce žalované do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Obvodnímu soudu pro Prahu 6 částku 18 504,64 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>V. Žalovaná je povinna zaplatit České republice – Obvodnímu soudu pro Prahu 6 částku 4 334,96 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobkyně se domáhala zaplacení celkem částky 238 362 Kč spolu s úrokem z prodlení z částky 178 987 Kč za dobu od podání žaloby do zaplacení a náhrady nákladů řízení po žalované s odůvodněním, že dne [datum] se stala účastníkem dopravní nehody, k níž došlo tak, že [jméno] [příjmení], jenž řídil [značka automobilu], [registrační značka] CZ ve 2,40 hod., v katastru [územní celek], okrese [anonymizováno], ve [země] po silnici I/50 při úmyslu odbočit mimo vozovku vlevo nedal přednost v jízdě v protisměru jedoucímu vozidlu, tov. zn. Mercedes Benz, řízeného řidičem [anonymizováno], kdy v důsledku uvedeného došlo k dopravní nehodě a srážce obou vozidel. Při dopravní nehodě došlo k zranění žalobkyně a její nezletilé dcery. Následně žalobkyně byla odvezena rychlou záchrannou službou do Fakultní nemocnice v [anonymizováno]. Žalobkyně při nehodě utrpěla zlomeninu 11. a 12. obratle a po převozu do [anonymizováno] byla přijata na operační terapii do [anonymizováno] nemocnice v [část obce], kde k propuštění došlo 10. 8. 2014. Následně absolvovala ambulantní léčení a opětovná hospitalizace ve Fakultní nemocnici v [část obce] k operaci páteře, jež byla provedena dne [datum]. [příjmení] byla zaviněna řidičem vozidla [značka automobilu], jež byl pro případ odpovědnosti za škodu způsobenou jeho provozem pojištěn u žalované. Žalobkyně se domáhala nároku vyplývající ze zákona č. 40/1964 Zb. (slovenský občanský zákoník, dále jen„ o. z.“), kdy se domáhala ztížení společenského uplatnění a ztráty na výdělku, a to dle ust. § 444 o. z. Své nároky uplatnila proti žalované dle ust. § 15 zák. č. 381/2001 Zb. Ohledně ztížení společenského uplatnění žalobkyně vycházela z lékařského posudku, jež si nechala vypracovat MUDr. [příjmení], a to dle ust. § 4 odst. 2 zák. č. 437/2004 Zb., o náhrade za bolesť a o náhrade za staženie společenského uplatněnia, a to za poúrazové omezení hybnosti středně těžké s příznaky kořenového dráždění ohodnoceného na 400 bodů, čemuž odpovídá náhrada ve výši 6 864 € (k této částce došla tak, že částku 400 bodů vynásobila hodnotou 17,16 € dle § 5 odst. 2 zák. č. 437/2004 Zb.) a dovozovala, že dle § 5 odst. 5 shodného zákona jsou u ní splněny podmínky pro navýšení náhrady o 50 %, k němuž může soud, v případech hodných zvláštního zřetele, přistoupit. Žalobkyně tak dospěla k zvýšené náhradě za ztížení společenského uplatnění v celkové výši 10 296 €, avšak žalovaná na tento nárok uhradila toliko částku 5 148 €. Při kurzovém přepočtu ke dni zpracování posudku nárok žalobkyně vyčíslila na částku 139 125 Kč. Žalobkyně se dále domáhala ztráty na výdělku, neboť uvedla, že v den dopravní nehody již měla podepsanou pracovní smlouvu, neboť ta od [datum] měla nastoupit do společnosti [právnická osoba], avšak z důvodu úrazu do zaměstnání nenastoupila a pracovní poměr s ní byl zrušen ve zkušební době. Její mzda, jež byla sjednána jako minimální ve výši 9 200 Kč, by tak jinak náležela nebýt dopravní nehody. Žalobkyně pobírá od 3. 8. 2014 invalidní důchod ve výši 3 110 Kč, následně zvýšený na částku 3 183 Kč, a proto na ztrátě na výdělku uplatňuje za období od 3. 8. 2014 do 31. 12. 2014 5 690 Kč za měsíce srpen a od 1. 9. 2014 do 31. 12. 2014 částku 6 090 Kč, tj. celkem 30 050 Kč. Dále za období od 1. 1. 2015 do 30. 11. 2015 se domáhala rozdílu ve výši 6 017 Kč, za 11 měsíců celkem částkou 66 187 Kč. Dále se domáhala částky 3 000 Kč, kterou vynaložila za rehabilitační pobyt v [nemocnice] na [anonymizováno].

2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s odůvodněním, že k dopravní nehodě došlo na území Slovenské republiky a rozhodným právem je tak právo slovenské. Žalovaná namítla, že žalobkyně dosud nepředložila žalované návrh dohody o náhradě za ztížení společenského uplatnění, a nesplnila tak zákonnou podmínku danou ust. § 6 odst. 3 zák. č. 437/2004 Z. z. Z uvedeného důvodu navrhla zamítnutí žaloby pro předčasnost. Žalovaná dále namítla, že lékařský posudek MUDr. [jméno] [příjmení] je v daném případě nepoužitelný, neboť MUDr. [jméno] [příjmení] nebyla jako praktická lékařka v případě žalobkyně oprávněna zpracovat lékařský posudek dle ust. § 3 písm. d) zák. č. 437/2004 Z. z. a dle § 7 odst. 1 téhož zákona. Žalovaná uvedla, že jí oslovený znalec, MUDr. [jméno] [příjmení], na rozdíl od MUDr. [příjmení] ohledně poúrazového omezení hybnosti páteře subsumoval podpoložku 304 c) jako středně těžké, neboť v lékařské zprávě, jež měla potvrzovat kořenové dráždění, se taková informace nenachází. Výše náhrady za 1 bod ve výši 17,16 € je mezi stranami nesporná. Žalovaná nesouhlasila s výší hodnocení poúrazového hodnocení hybnosti páteře o 200 % jako středně těžké pro absenci prokázání příznaků kořenového dráždění. Žalovaná namítla, že je nedůvodné zvýšení náhrady za ztížení společenského uplatnění o 50 %, tj. o 3 432 € (92 750 Kč), neboť nebyly splněny okolnosti hodné zvláštního zřetele, které by umožnily aplikaci ust. § 5 odst. 5 zák. č. 437/2004 Z. z. Jako nedůvodný žalovaná označila nárok na ztrátu na výdělku, neboť v době nehody byla žalobkyně nezaměstnaná a z pracovní smlouvy od společnosti [právnická osoba] není zřejmé, kdo ji za tuto společnost uzavřel, není označena datem, kdy mělo dojít k uzavření této smlouvy, a z právního úkonu ze dne 5. 8. 2014, který měl směřovat k ukončení pracovní poměru, vyplývá, že smlouva byla uzavřena až po dopravní nehodě ([datum]).

3. Na základě provedeného dokazování soud zjistil a má za prokázaný následující skutkový stav:

4. Mezi stranami bylo nesporné a má též soud za prokázané záznamem o dopravní nehodě vystaveném Okresním dopravním inspektorátem v [anonymizováno] pod č. [anonymizováno] [číslo] [číslo], že ve [anonymizováno] hod. dne [datum] v katastru [územní celek], okrese [anonymizováno], na komunikaci I. třídy [číslo] na [anonymizováno] km, došlo k nehodě dvou motorových vozidel, a to vozidla [značka automobilu] a [značka automobilu], při níž došlo ke zranění žalobkyně.

5. Žalobkyně byla hospitalizována ve Fakultní nemocnici v [část obce], na oddělení spondylochirurgie, a to v období od [datum] do [datum]. Žalobkyně byla operována dne [datum] MUDr. [jméno] [příjmení] z důvodu zlomeniny hrudního obratle T10 – T11 + T12 (operační výkon: repozice, socon T10 – T12). V průběhu hospitalizace byla žalobkyně bez výraznějších obtíží vertikalizována o podpažních berlích a propuštěna následně do domácí péče v celkově dobrém stavu, orientována a bez větších bolestí. Doporučení znělo tak, že je doporučeno omezení sedu na nejnutnější dobu, chůze s podpažními berlemi a na bolest užít běžná analgetika (propouštěcí zpráva Fakultní nemocnice v [část obce] vystavena dne 19. 8. 2014).

6. Žalobkyně byla následně ambulantně vyšetřena dne 30. 9. 2014 s tím, že jí bylo doporučeno možnost berle odkládat, byla schválena možná jízda v autě na místě spolujezdce v polosedě, doporučeno plavání a berle na delší procházky používat (zpráva ze dne 30. 9. 2014).

7. Žalobkyně se dne 7. 9. 2015 ve Fakultní nemocnici v [část obce] podrobila dalšímu operačnímu výkonu extrakce instrumentace s tím, že chůze je možná již bez výraznější obtíží (propouštěcí zpráva Fakultní nemocnice v [část obce] ze dne 10. 9. 2015).

8. Při kontrole (ambulantní vyšetření) provedené dne 20. 10. 2015 žalobkyni byl doporučen režim již bez dalších omezení a posilovat hluboký stabilizační systém páteře.

9. Při kontrole dne 21. 1. 2016 u obvodního lékaře bylo konstatováno, že žalobkyně chůzi zvládá pata špička, bylo doporučeno pokračovat v rehabilitaci, pravidelně cvičit a nosit důsledně bederní pás (zpráva ze dne 21. 1. 2016).

10. Z předložené pracovní smlouvy, jež měla být uzavřena mezi společností [právnická osoba] a žalobkyní soud nemá předně za prokázané, kdy k uzavření této smlouvy mělo dojít, a z listiny označené„ zrušení pracovního poměru zaměstnavatelem ve zkušební době“ vyplývá, že pracovní smlouva měla být uzavřena dne [datum] (tj. 2 dny po dopravní nehodě, kdy žalobkyně prokazatelně byla hospitalizována ve Fakultní nemocnici v [část obce]).

11. Ze zrušení pracovního poměru zaměstnavatelem ve zkušební době lze učinit závěr, že žalobkyně u společnosti [právnická osoba] neodpracovala ani jeden jediný den, avšak vzhledem k datu, které je v této listině uvedené jako datum uzavření smlouvy, jenž se však časově kryje s obdobím hospitalizace žalobkyně po dopravní nehodě, soud nemá za prokázaného věrohodně ničeho, neboť uvedený rozpor, který se v řízení nepodařilo nijak hodnověrně vysvětlit ze strany žalobkyně, snižuje věrohodnost uvedených listin na nulu.

12. Z posudku o invaliditě vystaveného Pražskou správou sociálního zabezpečení a rozhodnutí [obec] správy sociálního zabezpečení má soud za prokázané, že žalobkyně byla shledána invalidní pro invaliditu I. stupně, kdy její pracovní schopnost poklesla o 40 % s tím, že je schopna vykonávat soustavnou výdělečnou činnost jen v podstatně menším rozsahu a intenzitě.

13. Mezi stranami bylo nesporné, že žalobkyni bylo ze strany žalované vyplaceno 4 862 € a je to též potvrzováno oznámením o ukončení likvidace ze dne 19. 3. 2015.

14. V posudku ze dne 23. 11. 2019 MUDr. [jméno] [příjmení] uvedla, že poúrazové omezení hybnosti středně těžké s příznaky kořenového dráždění ohodnocuje počtem 400 bodů.

15. Skutečnost, že žalobkyně nebyla zaměstnána ve společnost [právnická osoba], naznačuje i přípis [jméno] [příjmení], jenž tuto skutečnost uvádí (č. l. 153).

16. Žalobkyně při svém účastnickém výslechu dne 24. 4. 2017 uvedla, že smlouvu sepisovala se sekretářkou ve firmě. Následně uvedla, že smlouvu nepodepisovala v kanceláři, ale smlouvu ji přinesl její manžel (č. l. 188). Svědkyně [jméno] [příjmení] při výslechu dne 26. 6. 2017 uvedla, že žalobkyně pracovala pro [právnická osoba] [anonymizováno] ve formě brigád a že nenastoupila do práce na pracovní poměr. V rozporu s tvrzením žalobkyně tato svědkyně uvedla, že pracovní smlouvu, která jí byla předložena k nahlédnutí, sepisoval osobně jednatel, a to i skončení pracovní poměru.

17. Z lékařské propouštěcí zprávy [nemocnice], s. r. o. má soud za prokázané, že ke dni 12. 11. 2017 žalobkyně byla hodnocena z lékařského hlediska tak, že je soběstačná, chodí bez opory (lékařská zpráva [nemocnice] ze dne 12. 11. 2017).

18. Soud ustanovil znalecký ústav, a to [právnická osoba] se sídlem v [anonymizováno] ke stanovení bodového ohodnocení za bolestné a ztížení společenského uplatnění ve smyslu zákona č. 437/2004 Zb. Ustanovený znalecký ústav předložil znalecký posudek [číslo] v němž bolestné ohodnotil na částku 778,13 bodů a ztížení společenského uplatnění na 390 bodů s tím, že je na místě zvýšit bodové ohodnocení ztížení společenského uplatnění o 30 % z původních 300 bodů. V tomto bodě ustanovený znalec konstatoval, že ve zdravotní dokumentaci nejsou objektivně prokazatelné příznaky radikulárního dráždění. Znalecký ústav uvedl, že se nepodařilo vyšetřit žalobkyni, neboť přes opakované dohody, snahy v červenci a srpnu roku 2019 žalobkyně odmítla vyšetření s tím, že nemůže cestovat (č. l. 384).

19. Z ostatních důkazů soud nezjistil nic pro věc významného.

20. Soud po té posoudil každý důkaz zvlášť, všechny ve vzájemných souvislostech, přihlížel ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, a dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná.

21. Mezinárodní příslušnost zdejšího soudu je dána dle Nař. Rady ES č. 1215/1012 (Brusel I bis), dle čl. 11 odst. 1 písm. b).

22. Rozhodným právem je ve smyslu Nařízení (ES) 864/2007 (dále jen„ Řím II“), čl. 4 právo slovenské, neboť podle bodu 1 tohoto článku, nestanoví-li toto nařízení jinak, je rozhodným právem pro mimosmluvní závazkové vztahy, které vznikají v civilním deliktu, právo země, kde škoda vznikla, bez ohledu na to, ve které zemi došlo ke skutečnosti, jež vedla ke vzniku škody a bez ohledu na to, ve které zemi nebo kterých zemích se projevují nepřímé následky této skutečnosti.

23. Podle ustanovení § 6, odst. 3 zák. č. 437/2004 Z. z., poškozený je oprávněn uplatnit nárok na náhradu za ztížení společenského uplatnění u soudu, pokud podal návrh na uzavření dohody dle odst. 1, a pokud do 3 měsíců od jeho podání k uzavření dohody podle odst. 1 nedošlo a nebyly uspokojeny nároky poškozeného. Podle odst. 1 téhož ustanovení poskytovatel náhrady a poškozený mohou uzavřít dohodu o náhradě za ztížení společenského uplatnění, a to i nad výši náhrady stanovené tímto zákonem.

24. Podle ustanovení § 5 téhož zákona odst. 1 při určení výši náhrady za bolest a výši náhrady za ztížení společenského uplatnění se vychází z celkového počtu bodů, kterým se bolest anebo ztížení společenského uplatnění ohodnotilo v lékařském posudku. Podle odst. 2 platí, že výše náhrady za bolest a výše náhrady za ztížení společenského uplatnění se určuje sumou 2 % z průměrné měsíční mzdy zaměstnance v hospodářství Slovenské republiky zjištěné Štatistickým úradom Slovenskej republiky za kalendářní rok předcházející roku, v kterém vznikl nárok na náhradu podle odst. 1 za 1 bod, a výsledná suma se zaokrouhluje na nejbližší celé euro směrem nahoru. Podle odst. 5 téhož ustanovení v případech hodných zvláštního zřetele, kterým je uznání invalidity, může soud náhradu za ztížení společenského uplatnění zvýšit nejvíce o 50 %.

25. Jak vyplývá z rozsudku Nejvyššího soudu Slovenské republiky sp. zn. 3 Cdo 209/2017 ze dne 21. 6. 2018, v němž byl posuzován nárok na náhradu za bolestné a snížení společenského uplatnění, Nejvyšší soud Slovenské republiky shledal jako přiměřené zvýšení náhrady za ztížení společenského uplatnění od 25 % v případě invalidity s těžkým zdravotním postižením (poúrazové kvadruplegie).

26. Jak vyplývá ze zjištěného skutkového stavu, dle Pražské správy sociálního zabezpečení byla zjištěna invalidita I. (tj. nejnižšího) stupně u žalobkyně v důsledku poškození zdraví vzniklého při dopravní nehodě a byl konstatován pokles pracovní schopnosti o 40 %, tj. na spodním okraji vymezeného hodnotového žebříčku. V posudku je uvedeno, že žalobkyně může sedět bez omezení s tím, že soustavné výdělečné práce je schopna byť v menším rozsahu a s tím že postupně může zátěž zvyšovat. Uvedené je v souladu s lékařskou zprávu [nemocnice], kde je uvedeno, že žalobkyně dobře spí, je soběstačná, chodí bez opory a je konstatováno zlepšení hybnosti.

27. Soud má za to, ve smyslu shora citovaného rozhodnutí Nejvyššího soudu Slovenské republiky, že ke zvýšení náhrady za ztížení společenského uplatnění o 50 %, ve smyslu shora citované rozhodné právní úpravy v řízení, nebyly zjištěny skutečnosti, jež by takový postup měly odůvodnit. Soud se přidržel bodového ohodnocení, které zvýšil ustanovený znalecký ústav o 30 %, byť v důsledku nedostatečné spolupráce, resp. odmítnutí dostavit se na vyšetření ze strany žalobkyně ustanovený znalec neměl možnost žalobkyni vyšetřit, a vycházel tak tedy z lékařské zdravotní dokumentace. V tomto směru námitka žalobkyně nemůže být shledána důvodná, když namítá, že nebyla vyšetřena, ačkoliv k tomu došlo v důsledku jejího vlastního rozhodnutí.

28. Ze strany žalované bylo uhrazeno 5 148 €. Ze znaleckého posudku soudem ustanoveného znaleckého ústavu, vyplývá, že je na místě ztížení společenského uplatnění žalobkyně ohodnotit na 390 bodů. Při hodnotě 1 bodu, 17,16 € (nesporná skutečnost), tak výsledná suma vychází na 6 879,60 €. Z uvedeného vyplývá, že při kurzu 26,12 € (kurz ke dni vyhlášení rozsudku [webová adresa]) vyplývá, že žalovaná je povinna doplatit žalobkyni částku 1 731,60 €.

29. Nárok žalobkyně na zaplacení částky 3 000 Kč, jíž se domáhala s odůvodněním, že jde o náklady, které vynaložila v souvislosti s rehabilitací v [nemocnice] na [anonymizováno], není důvodný, neboť podle ustanovení § 4 odst. 2 zák. č. 381/2001 Z. z., se uvedené náklady z pojištění, nehradí, s ohledem na taxativní výčet oprávněných nároků, tam uvedený.

30. Ohledně nároku žalobkyně na vyplacení náhrady za ztrátu na výdělku odkazy žalobkyně na judikaturu Nejvyššího soudu ČR nejsou případné s ohledem na to, že rozhodným právem je právo slovenské.

31. Podle ustanovení § 445 o. z. ztráta na výdělku, k níž došlo při škodě na zdraví, se hradí peněžitým důchodem, přitom se vychází z průměrného výdělku poškozeného, kterého před poškozením dosahoval.

32. Soud nemá za prokázané, že by žalobkyně v době nehody byla zaměstnána (a dosahovala tak výdělku v konkrétní výši) a nemá soud ani za prokázané, že by měla uzavřenu pracovní smlouvu, neboť z pracovní smlouvy, kterou předložila k prokázání tohoto svého nároku, s ohledem na shora uvedené rozpory v datech a rozpory ve výpovědích svědků ohledně podpisu této smlouvy, a to jak co do místa, tak i co do času, soud nemá prokázaného ničeho. Lze doplnit, že i v případě, že by uvedená smlouva byla skutečně platně uzavřena, s ohledem na to, nebylo ani v řízení prokázáno, že by žalobkyně pro uvedenou společnost odpracovala alespoň nějakou časovou jednotku, tak aby jí vznikl nárok na mzdu, ničeho by to na zamítavém výroku v tomto punktu nezměnilo. Soud má proto za to, že žalobkyni v tomto směru žádný nárok nevznikl.

33. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalovaná byla v řízení zastoupena advokátem. Výše nákladů řízení se sestává z odměny advokáta v částce 9 260 Kč za úkon právní služby a náhrady hotových výdajů advokáta ve výši 300 Kč za úkon právní služby, dle vyhl. č. 177/1996 Sb. V řízení právní zástupce žalované učinil celkem 6 úkonů právní služby (převzetí a příprava, vyjádření k žalobě, účast u jednání 4x). Součástí je i částka odpovídající DPH. Celková výše tak činí 69 405,60 Kč. Vzhledem k poměru úspěchů obou stran (úspěch žalobkyně 18,98 %, úspěch žalované 81,02 %), při jejich odečtu, má žalovaná nárok na 62,04 % náhradu nákladů řízení, což činí v absolutní částce 43 059,23 Kč.

34. Výroky IV. a V. jsou odůvodněny ustanovením § 148 odst. 1 o. s. ř., neboť stát má právo na náhradu nákladů, které v řízení platil vůči účastníkům řízení, dle výsledku řízení. Žalobkyně je tak povinna uhradit 81,02% těchto nákladů, žalovaná 18,98 % Tyto náklady jsou tvořeny znalečným ve výši 22 839,60 Kč. Žalobkyně je tak povinna uhradit částku 18 504,64 Kč a žalovaná částku 4 334,96 Kč.