6 C 109/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl samosoudkyní JUDr. Zuzanou Barochovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastupování státu ve věcech majetkových sídlem adresa žalované o určení dědického práva

I. Určuje se, že žalobkyně je dědičkou po zemřelém [jméno] [příjmení], [datum narození], zemřelém dne [datum], posledním evidovaným trvalým pobytem na adrese [adresa], [ulice a číslo].

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 15 552 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet právního zástupce žalobkyně.

III. Česká republika nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně podala dne [datum] u zdejšího soudu žalobu proti žalované o určení dědického práva s odůvodněním, že dne [datum] obdržela od zdejšího soudu usnesení ze dne 7.3.2023 č. j. 26D 1229/2021-106, kterým jí bylo uloženo, aby do 2 měsíců od právní moci tohoto usnesení podala u zdejšího soudu žalobu proti České republice na určení, že je dědičkou. Zůstavitel pan [jméno] [příjmení], [datum narození] zemřel dne [datum], pozůstalostní řízení je vedeno pod sp. zn. 26D 1229/2021. Zůstavitel byl svobodný, neměl děti, jeho rodiče předemřeli, žil sám, měl 2 sourozence – pozůstalou sestru [celé jméno žalobkyně] – žalobkyni a bratra [jméno] [příjmení], který zemřel před smrtí zůstavitele dne [datum] jako bezdětný, takže jako jediná dědička ze zákona ve třetí třídě dědiců přichází v úvahu žalobkyně. Zůstavitel zanechal 2 závěti – první ze dne [datum], ve které disponoval veškerým svým majetkem ve prospěch své matky [jméno] [příjmení], [datum narození] a jako náhradního dědice povolal Společnost pro normální život lidí s postižením POHODA, [IČO]. Dále z dědění vyloučil žalobkyni a svého bratra [jméno] [příjmení]. Druhá závěť je ze dne [datum], kterou zrušil závěť ze dne [datum] a veškerým svým majetkem disponoval ve prospěch matky [jméno] [příjmení] a z dědění vyloučil žalobkyni a svého bratra [jméno] [příjmení] včetně všech jejich potomků, tedy synovců a neteří, prasynovců a praneteří. Matka zůstavitele [jméno] [příjmení] předemřela. Usnesením zdejšího soudu ze dne [datum], které nabylo právní moci dne [datum], byla ukončena účast Společnosti pro normální život lidí s postižením POHODA v pozůstalostním řízení. Z uvedeného důvodu se o dědictví přihlásila žalovaná, která uplatňuje v dědickém řízení svá práva. Žalobkyně obě označené závěti považuje za pravé, ale nikoli platné. Důvodem je fakt, že zůstavitel neměl a ani nemohl mít způsobilost k takovému jednání, jakým jsou tyto závěti. Ohledně způsobilosti zůstavitele k právním jednáním bylo rozhodováno v řízení o omezení jeho způsobilosti, které skončilo pravomocným rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 12.1.2016 č. j. 10Nc 1016/2014-116, kterým byl zůstavitel omezen ve svéprávnosti. Z odůvodnění rozsudku plyne, že zůstavitel byl nezralé osobnosti odpovídající též psychické infantilitě, měl statut invalidního důchodce, trpěl střední mentální retardací spolu s mnohotným postižením tělesným, vše způsobeno Downovým syndromem, což je nemoc trvalého charakteru, která se jako celek nedá léčit a která způsobila, že zůstavitel nebyl mj. způsobilý právně jednat zcela, nebyl schopný účelně nakládat s penězi a majetkem zcela a dále pak nebyl schopen pořizovat závěť v jakémkoli rozsahu. Tyto závěry vyplynuly v řízení z psychiatrického posudku zpracovaného znalkyní [příjmení] [jméno] [příjmení] dne [datum]. Z těchto důvodů Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl o svéprávnosti zůstavitele tak, že jej omezil ve svéprávnosti mimo běžné záležitosti (§ 64 občanského zákona) ke všem ostatním jednáním. Na věci nemůže měnit ničeho ani fakt, že zůstavitel učinil závěti ve formě notářského zápisu, neboť notář je povinen zkoumat duševní stav osoby právně jednající.

2. Žalovaná v písemném vyjádření ze dne [datum] navrhla žalobu zamítnout. Uvedla, že zůstavitel za svého života pořídil 2 závěti, první byla sepsána dne [datum] formou notářského zápisu JUDr. [jméno] [příjmení], notářkou se sídlem [adresa] Touto závětí povolal za dědičku veškerého majetku svou matku [jméno] [příjmení], [datum narození] a jako náhradního dědice pro případ, že by se jeho matka nestala dědičkou, povolal zůstavitel Společnost pro normální život lidí s postižením POHODA. Touto listinou současně vyloučil z jakéhokoli dědictví jeho polorodé sourozence [jméno] [příjmení], [datum narození] a [celé jméno žalobkyně], [datum narození]. V tomto notářském zápisu notářka konstatovala, že zůstavitel je podle svého prohlášení způsobilý ke všem právním úkonům. Dále je v závěti konstatováno, že zůstavitel tuto závěť pořizuje při plném vědomí, svobodně a vážně a v závěru závěti je konstatováno, že zůstavitel si závěť před notářkou přečetl, co do obsahu bez výhrad schválil a vlastnoručně podepsal. Druhou závěť pořídil zůstavitel dne [datum] rovněž formou notářského zápisu, rovněž před notářkou JUDr. [jméno] [příjmení] Touto závětí zrušil veškeré případné dřívější závěti, jmenovitě pak odvolal závěť ze dne [datum]. I v této nové závěti povolal za dědičku veškerého majetku svoji matku [jméno] [příjmení], ale již neurčil žádného náhradního dědice pro případ, že by jeho matka nedědila, naopak rozšířil okruh osob, které vyloučil z dědění o jeho tetu [jméno] [příjmení]. Rovněž v této závěti notářka osvědčila, že zůstavitel tuto závěť pořídil po zralém uvážení zcela svobodně, vážně, prost jakéhokoli nátlaku, vlivu či omylu, což zůstavitel podepsal. Žalovaná je toho názoru, že v obecké rovině je každý notář před sepisem závěti notářským zápisem povinen seznámit se s každým účastníkem a neformálním pohovorem se ujistit, že je účastník způsobilý samostatně jednat v rozsahu právního jednání, o kterém je notářský zápis pořízen. [příjmení] [příjmení] v obou případech toto provedla, neboť jinak by nemohla konstatovat, že zůstavitel závěti pořídil po zralém uvážení svobodně bez jakéhokoli nátlaku. Za toto osvědčení nese odpovědnost paní notářka a žalovaná nemá důvod ani oprávnění toto osvědčení zpochybňovat. Pokud se žalobkyně odvolává na rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 3 č. j. 10NC 1016/2014-116 ze dne 12.1.2016, kterým byla omezena svéprávnost zůstavitele, pak návrh k soudu na omezení svéprávnosti podala jeho matka až téměř 2 roky po pořízení v pořadí druhé závěti zůstavitele ([datum]) a krátce na to zemřela. Nelze proto vyloučit, že až ztráta nejbližší osoby u zůstavitele způsobila psychický stav popisovaný v rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 3.

3. Soud zjistil z usnesení Obvodního soudu pro Prahu 6 č. j. 26D 1229/2021-106 ze dne 7.3.2023, které nabylo právní moci dne [datum], že soud tímto usnesením uložil pozůstalé sestře zůstavitele [jméno] [příjmení] [celé jméno žalobkyně], aby do 2 měsíců od právní moci tohoto usnesení podala u Obvodního soudu pro Prahu 6 žalobu proti České republice na určení, že pozůstalá sestra [celé jméno žalobkyně] je dědicem, a aby současně o podání žaloby vyrozuměla soud, který vede řízení o pozůstalosti.

4. Žalobkyně podala předmětnou žalobu u zdejšího soudu dne [datum], tedy v zachované lhůtě.

5. Z opisu notářského zápisu N 169/2006, NZ 150/ 2006 ze dne [datum] má soud za prokázáno, že žalovaný pořídil do tohoto zápisu závěť, kterou pro případ své smrti povolal jako svoji dědičku svoji matku [jméno] [příjmení], [datum narození], které odkázal veškerá majetková práva a veškerý majetek movitý i nemovitý sestávající ze zůstatku na účtu vedeném [právnická osoba], pobočka [obec a číslo] – [část obce], [ulice a číslo], zůstatku na účtu vedeném [právnická osoba], pobočka [obec a číslo], [ulice], podílu na domech [adresa] a [adresa] v [obec] na pozemku parc. [číslo] pozemku parc. [číslo] na adrese [adresa], 64, a pro případ, že by se jeho matka [jméno] [příjmení] nestala dědičkou, a to z jakéhokoli důvodu, povolal na její místo Společnost pro normální život lidí s postižením POHODA, [IČO] a zároveň v každém případě z jakéhokoli dědictví po své osobě vyloučil své polorodé sourozence [jméno] [příjmení], [datum narození] a [celé jméno žalobkyně], [datum narození]. V závěti je uvedeno, že ji zůstavitel pořídil beze všeho nátlaku a vlivu, zřetelně a určitě, že si ji před notářkou přečetl, co do obsahu bez výhrad schválil a vlastnoručně podepsal.

6. Z notářského zápisu sp. zn. N 002/2013, NZ 002/ 2013, SZ 282/ 2013 ze dne [datum] má soud za prokázáno, že toho dne pořídil zůstavitel do notářského zápisu závěť, kterou pro případ své smrti povolal jako svoji dědičku svoji matku [jméno] [příjmení], [datum narození], které odkázal veškerá majetková práva a veškerý majetek, a to movitý i nemovitý sestávající zejména ze zůstatku na účtu vedeném [právnická osoba], pobočka [obec a číslo] – [část obce], [ulice a číslo], zůstatku na účtu vedeném [právnická osoba], pobočka [obec a číslo], [ulice], podílu na domech [adresa] a [adresa] v [obec] na pozemku parc. [číslo] pozemku parc. [číslo] na adrese [adresa], 64, a v každém případě z jakéhokoli dědictví po své osobě vyloučil své polorodé sourozence [jméno] [příjmení], [datum narození], [celé jméno žalobkyně], [datum narození] a dále svoji tetu [jméno] [příjmení] a všechny jejich potomky. I v této listině je uvedeno, že závěť pořídil po zralém uvážení zcela svobodně a vážně, prost jakéhokoli nátlaku, vlivu či omylu a prohlásil ji za jedinou a jedině platnou s tím, že ruší touto závětí své veškeré případné, jím kdykoli předtím učiněné závěti, které by mohly být s touto závětí v rozporu, zejména pak odvolal svoji závěť ze dne [datum]. I v této závěti je uvedeno, že si zůstavitel před notářkou závěť přečetl, co do obsahu bez výhrad schválil a vlastnoručně podepsal.

7. Ze soudně znaleckého posudku z oboru zdravotnictví – psychiatrie ze dne [datum], zpracovaného pro řízení vedené u Obvodního soudu pro Prahu 3 sp. zn. 10Nc 1016/2014, vypracovaného znalkyní [příjmení] [jméno] [příjmení], znalkyní z oboru zdravotnictví – psychiatrie a z výslechu znalkyně při jednání soudu ve věci 6C 109/2023 ze dne 13.10.2023 má soud za prokázáno, že zůstavitel [jméno] [příjmení] trpěl střední mentální retardací spolu s mnohotným postižením tělesným, a to na bázi chromozomální vady (Downův syndrom). Tato porucha není přechodná, je trvalá a léčebně lze ovlivnit pouze jednotlivé příznaky, např. poruchy chování apod. Tato porucha vylučuje jeho schopnost právně jednat, a to zcela. Tato porucha vylučuje jeho schopnost účelně nakládat penězi či majetkem, vylučuje jeho schopnost samostatně právně jednat i v běžných záležitostech každodenního života, vylučuje jeho schopnost porozumět důsledkům uzavření kupní, darovací či jiné smlouvy, není schopen rozpoznat potřebu uzavírat smlouvy o poskytování sociálních služeb, není schopen obstarávat si své záležitosti včetně jednání na úřadech, tato porucha vylučuje jeho schopnost pochopit účel a důsledky uzavření manželství, pochopit význam a důsledky institutu popření otcovství, vylučuje jeho schopnost pochopit význam a důsledky institutu osvojení dítěte, vylučuje jeho schopnost dostát rodičovského odpovědnosti, osobně se setkat s dítětem, vylučuje jeho schopnost pořizovat závěť v žádném rozsahu, porozumět smyslu a důsledku voleb a jeho účast na volbách, právně jednat v pracovněprávních záležitostech, chápat smysl řízení, účastnit se jej a porozumět vydanému rozhodnutí. Není schopen samostatného extramurálního života, je odkázán na péči druhé osoby. Zůstavitel byl nevzdělatelný, pracovně nezapojitelný a při vyšetření znalkyní selhával i v triviu. Ani v době sepisu obou závětí (2006 a 2013) nemohl být jeho psychický stav takový, aby byl schopen pořídit závěti, tedy ani formou notářských zápisů. Ani před notářem nebyl schopen odpovídat přiléhavě na otázky, rozhodně nebyl schopen rozhodovat o tak velkých a důležitých záležitostech, jako je závěť, byl schopen pouze vyjádřit své city a přání, ale pouze na jednoduché úrovni. I na první pohled šlo o osobu defektní. Zůstavitel byl velice ovlivnitelný a srdečný, s každým se objímal, i jeho vzhled byl chorobný, stejně tak řeč a vyjadřování. V sociálním ústavu byl velice spokojený, při vyšetření znalkyní vůbec svoji matku nezmínil, neměl k ní tedy vytvořenu ani žádnou mimořádnou citovou vazbu. Downova choroba je dána na buněčné úrovni, nelze ji žádným způsobem ovlivnit, a pakliže je mozek atrofický, není schopen přemýšlení ani v roce 2006 nebo 2013 nebo 2015, kdy byl vypracován znalecký posudek.

8. Z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 3 č. j. 10Nc 1016/2014-116 ze dne 12.1.2016, který nabyl právní moci dne [datum] ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze č. j. 58Co 96/2016-145 ze dne 28.4.2016 soud zjistil, že zůstavitel byl tímto rozsudkem omezen ve svéprávnosti mimo běžné záležitosti (§ 64 o. z.) ke všem ostatním právním jednáním, a byl mu ustanoven opatrovník.

9. Soud zhodnotil v řízení provedené důkazy v souladu s ust. § 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. s. ř.) a má za prokázaný tento skutkový stav: zůstavitel sepsal formou notářských zápisů dvě závěti – první dne [datum], kterou povolal jako svoji dědičku svoji matku [jméno] [příjmení], které odkázal veškerý svůj majetek a jako náhradního dědice povolal Společnost pro normální život lidí s postižením POHODA a z dědění vyloučil žalobkyni a svého bratra [jméno] [příjmení], druhou závětí ze dne [datum] povolal jako svoji dědičku svoji matku [jméno] [příjmení], které odkázal veškerý svůj majetek a z dědění vyloučil žalobkyni, svého bratra [jméno] [příjmení] a svoji tetu [jméno] [příjmení], a všechny jejich potomky, a zároveň zrušil závěť ze dne [datum] Obvodní soud pro Prahu 3 pravomocným rozsudkem ze dne 12.1.2016 č. j. 10Nc 1016/2014-116 omezil zůstavitele ve svéprávnosti mimo běžné záležitosti (§ 64 občanského zákona) ke všem ostatním právním jednáním a ustanovil mu opatrovníka. Zůstavitel v době sepisu obou závětí trpěl (již od narození) střední mentální retardací spolu s mnohotným tělesným postižením na bázi chromozomální vady (Downův syndrom), kterážto porucha není přechodného rázu, nýbrž je trvalá a léčebně celkově neovlivnitelná a vylučuje jeho schopnost právně jednat, a to zcela.

10. Po právním zhodnocení prokázaného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.

11. Podle ust. § 3069 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákon v platném znění, při dědění se použije právo platné v den smrti zůstavitele.

12. Podle ust. § 3070 věta prvá občanského zákona, zemře-li zůstavitel po dni nabytí účinnosti tohoto zákona a odporuje-li jeho pořízení pro případ smrti právním předpisům účinným v době, kdy bylo učiněno, považuje se za platné, vyhovuje-li tomuto zákonu.

13. Podle ust. § 581 občanského zákona, není-li osoba plně svéprávná, je neplatné právní jednání, ke kterému není způsobilá. Neplatné je i právní jednání osoby jednající v duševní poruše, která ji činí neschopnou právně jednat.

14. Podle ust. § 1633 odst. 1 věta prvá občanského zákona, kde nedojde k posloupnosti podle dědické smlouvy nebo podle závěti, nastane zákonná dědická posloupnost k pozůstalosti nebo k její části.

15. Podle ust. § 1637 odst. 1 občanského zákona, nedědí-li manžel ani žádný z rodičů, dědí ve třetí třídě stejným dílem zůstavitelovi sourozenci a ti, kteří žili se zůstavitelem nejméně po dobu jednoho roku ve společné domácnosti a kteří z tohoto důvodu pečovali o společnou domácnost nebo byli odkázáni výživou na zůstavitele.

16. Podle ust. § 476 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákon (dále jen o.z.) ve znění účinném do 31.12.2013, zůstavitel může závěť buď napsat vlastní rukou nebo ji zřídit v jiné písemné formě za účasti svědků nebo ve formě notářského zápisu.

17. Vzhledem k tomu, že zůstavitel zemřel dne [datum], řídí se dědické právo občanským zákonem účinným od 1.1.2014. Vzhledem k datu pořízení obou závětí - [datum] a [datum], tedy za účinnosti o.z., je však třeba při posuzování platnosti těchto právních jednání aplikovat nejprve přechodné ustanovení občanského zákona (§ [číslo]). Z něj vyplývá základní pravidlo, podle něhož vznik právního poměru založeného právním úkonem učiněným před [datum] se i po tomto datu posuzuje podle o.z., s výjimkou stanovenou v ust. § 3070 občanského zákona.

18. Zůstavitel pořídil obě závěti formou notářského zápisu, které mají po formální stránce veškeré náležitosti platné závěti, avšak pořídil je stižen duševní poruchou trvalého rázu, která mu zabraňovala učinit toto právní jednání svobodně, vážně a určitě, byť v obou závětích je uvedeno, že se tak stalo. Závěry znaleckého posudku znalkyně [příjmení] [příjmení], které byly podkladem pro rozhodnutí soudu o omezení zůstavitele ve svéprávnosti (viz odstavec 8 tohoto rozsudku), i její výpověď před soudem v této věci jednoznačně vylučují schopnost zůstavitele pochopit význam, smysl a právní důsledky závěti, a proto nelze dospět k jinému závěru, než že obě závěti pořízené formou notářských zápisů jsou pro duševní poruchu zůstavitele neplatné. Argument žalované, že výsledek znaleckého zkoumání v roce 2015 (tedy po sepsání obou závětí) mohl být negativně ovlivněn úmrtím zůstavitelovy matky, byl jednoznačně vyvrácen výpovědí znalkyně [příjmení] [příjmení], která vypověděla, že při vyšetření zůstavitele v době vypracování znaleckého posudku zjistila, že neměl k matce vytvořený žádný mimořádný vztah, o matce se při podrobném znaleckém vyšetření ani nezmínil. Ze znaleckého posudku vyplynulo jednoznačně, že Downův syndrom, kterým zůstavitel trpěl od narození, je založen na bázi chromozomální vady, že tato porucha je trvalá a zcela vylučuje schopnost takto postiženého právně jednat. Nemůže proto obstát ani argument žalované, že obě závěti byly pořízeny formou notářského zápisu, a tedy notářka je garantem zůstavitelovy způsobilosti takové právní jednání učinit. Vzhledem k tomu, že obě zůstavitelem pořízené závěti jsou neplatné, svědčí zákonné dědické právo podle ust. § 1633 a § 1637 odst. 1 občanského zákona žalobkyni jako sestře zůstavitele. Soud proto důvodné žalobě vyhověl a rozhodl, jak ve výroku I. tohoto rozsudku uvedeno.

19. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. Soud neshledal podmínky pro aplikaci ust. § 143 o. s. ř., jak navrhovala žalovaná, neboť se neztotožňuje s jejím argumentem, že nezavdala svým chováním příčinu k podání návrhu na zahájení řízení. Žalobkyně byla odkázána k podání žaloby soudním komisařem v rámci pozůstalostního řízení po zůstaviteli, protože žalovaná v pozůstalostním řízení dědické právo žalobkyně sporovala, a tento postoj nezměnila až do vyhlášení rozsudku v této věci. Soud proto přiznal žalobkyni náklady řízení za zaplacený soudní poplatek ve výši 2 000 Kč a náklady právního zastoupení žalobkyně. Ty soud přiznal podle § 9 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif) ve znění pozdějších předpisů z punkta 35 000 Kč za 4 úkony právní služby (předžalobní výzva k plnění, sepis žaloby, účast při jednání soudu dne [datum] a [datum]) ve výši 2 500 Kč za 1 úkon. V souladu s ust. § 13 odst. 3 citované vyhlášky soud přiznal i hotové výdaje advokáta spojené s 4 úkony právní služby (předžalobní výzva k plnění, sepis žaloby, účast při jednání soudu dne [datum] a [datum]) ve výši 300 Kč za 1 úkon. V souladu s ust. § 137 odst. 1, 3 o. s. ř. soud zvýšil odměnu za úkony právní služby a hotové výdaje advokáta o 21% DPH v částce 2 352 Kč, protože zástupce žalobkyně je plátcem této daně. Celkové náklady řízení tak činí přiznaných 15 552 Kč.

20. Výrok III. rozsudku je odůvodněn ust. § 148 odst. 1 o. s. ř. Náklady státu představuje znalečné ve výši 2 000 Kč přiznané znalkyni [příjmení] [jméno] [příjmení] pravomocným usnesením č. j. 6C 109/2023-26 ze dne 13.10.2023. Vzhledem však k tomu, že subjekt oprávněný (Česká republika) splývá se subjektem povinným (Česká republika), formuloval soud výrok III. rozsudku tak, jak v něm uvedeno.