6 C 109/2025

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl samosoudkyní JUDr. Zuzanou Barochovou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce . Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Česká Anonymizováno republika - Jméno žalované , IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované o zaplacení částky 184 312,44 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 132 948,71 Kč do 15 dnů od právní moci toho rozsudku.

II. Co do částky 51 363,73 Kč se žaloba zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na nákladech řízení částku ve výši 48 800,63 Kč, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet právního zástupce žalobce.

1. Žalobce se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 16. 4. 2025, domáhal přiznání zadostiučinění za průtahy správního řízení s odůvodněním, že byl vojákem z povolání a vůči služebnímu orgánu uplatnil nárok na doplacení nesprávně vyměřené mzdy za práci přesčas. Řízení ve věci bylo zahájeno dne 26. 6. 2007 podáním žaloby u Okresního soudu v Přerově o zaplacení částky 900 000 Kč včetně úroků z prodlení. Usnesením č.j. 9 C 246/2007–8 ze dne 15. 8. 2007 Okresní soud v Přerově řízení o žalobě zastavil a postoupil věc věcně příslušnému správnímu orgánu k vyřízení, v daném případě Ministerstvu obrany. To postoupilo žalobu dne 2. 2. 2008 veliteli VÚ , adresa, za účelem jejího vyřízení jako žádost o doplacení ušlého platu. Žádost byla založena na tvrzení žalobce, že za část odpracované doby služby obdržel mzdové náležitosti jako za služební pohotovost, ačkoliv se jednalo fakticky o výkon služby, za kterou mu náležel příplatek jako za práci přesčas. Řízení tak bylo zahájeno dne 2. 2. 2008 a pravomocně ukončeno rozhodnutím ze dne 14. 1. 2025 vydaným Velitelstvím vzdušných sil jako odvolacím správním orgánem pod č.j. MO 25081/2025–, Anonymizováno, , kterým bylo částečně změněno předcházející rozhodnutí služebního orgánu v prvním stupni, rozhodnutí velitele VÚ , adresa, , č.j. MO 481002/2024–, Anonymizováno, ze dne 13. 6. 2024. Výsledkem řízení po uplynutí více než 16 let ode dne jeho zahájení je tak stav, kdy je řízení zcela pravomocně skončeno, a to tak, že žádosti bylo zčásti vyhověno, tedy nárok žalobcem žádostí uplatněný byl shledán co do základu oprávněným. V rámci řízení před služebními orgány docházelo opakovaně k nedůvodným průtahům, v jejichž důsledku celková doba řízení o nároku, který je ve své podstatě důvodný, trvalo více než 16 let. Žalobce odkázal na ust. § 153 odst. 3 zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, podle něhož činí lhůta pro rozhodnutí v řízení ve věcech služebního poměru 60 dní. Dále odkázal na příslušná ustanovení správního řádu. Dne 19. 2. 2008 bylo velitelem VÚ , adresa, vydáno rozhodnutí o zamítnutí žádosti žalobce. Proti němu podal žalobce odvolání k veliteli VÚ , adresa, . Dne 16. 5. 2008 velitel VÚ , adresa, vydal rozhodnutí o zamítnutí odvolání a napadené rozhodnutí potvrdil. Žalobce podal žalobu proti rozhodnutí odvolacího správního orgánu k Městskému soudu v Praze, který dne 28. 3. 2013 vydal rozsudek o zrušení rozhodnutí velitele VÚ , adresa, a vrátil věc k dalšímu řízení VÚ , adresa, . Rozhodnutím o zrušení rozhodnutí o zamítnutí žádosti byla věc vrácena služebnímu orgánu prvního stupně VÚ , adresa, k dalšímu řízení. Po zrušení VU , adresa, se jeho právním nástupcem stal VÚ , Anonymizováno, , který řízení v této věci převzal. Dne 6. 1. 2015 bylo velitelem VÚ , Anonymizováno, vydáno rozhodnutí, kterým byla žádost žalobce opětovně zamítnuta jako nedůvodná. Žalobce podal proti tomuto rozhodnutí dne 21. 1. 2015 odvolání k veliteli VÚ , adresa, . Dne 7. 9. 2015 vydal velitel VÚ , Anonymizováno, rozhodnutí, kterým ve světle nově vydaného rozhodnutí krajského soudu pod č.j. 22 Ad 20/2014–69 rozhodnutí velitele VÚ , Anonymizováno, zrušil a věc vrátil tomuto prvoinstančnímu orgánu k novému projednání. Dne 15. 3. 2017 vydal velitel VÚ , Anonymizováno, rozhodnutí, kterým bylo žádosti žalobce zčásti vyhověno a byla mu přiznána odměna za práci přesčas, ve zbylé části byla žádost opětovně zamítnuta jako nedůvodná. Žalobce podal dne 29. 3. 2017 proti tomuto rozhodnutí odvolání. Toto odvolání bylo v odvolacím řízení rozhodnutím velitele vzdušných sil ze dne 15. 8. 2018 zamítnuto. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu u Krajského soudu v Brně, o které tento soud rozhodl rozsudkem, č.j. 31 Ad 4/2019–52 ze dne 27. 7. 2021, ve kterém shledal rozhodnutí velitele VÚ , Anonymizováno, nepřezkoumatelným a vrátil mu je k dalšímu řízení. Na základě tohoto rozsudku vydal velitel vzdušných sil rozhodnutí, kterým rozhodnutí služebního orgánu prvního stupně zrušil a vrátil tomuto orgánu k novému projednání, které je ukončeno vydáním tohoto rozhodnutí. Jak před, tak i po zrušení rozhodnutí odvolacího orgánu Městským soudem v Praze v rozsudku ze dne 28. 3. 2013 dochází v řízení k opakovaným průtahům, kdy správní orgány porušují zákonnou šedesátidenní lhůtu pro vydání rozhodnutí o žádosti stanovenou v ust. § 153 odst. 3 zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání. Teprve dne 18. 6. 2014, tj. po uplynutí dalších 16 měsíců, bylo (nyní VÚ , adresa, ), vydáno vyrozumění o možnosti vyjádřit se k podkladům pro vydání rozhodnutí. Této možnosti žalobce v řízení využil a dne 4. 7. 2014 se seznámil s obsahem spisu. Dne 20. 7. 2014 podal žalobce k obsahu spisu písemné vyjádření, v němž poukázal na zjištění z obsahu spisu, podle nichž správní orgán v průběhu řízení provedl řadu nezákonných úkonů, a to zejména výslechu svědků, o kterých nebyl žalobce ani jeho právní zástupce vyrozuměn. Šlo o výslech svědka , tituly před jménem, , jméno FO, , provedený dne 22. 7. 2010, výslech svědka , tituly před jménem, , jméno FO, , provedený dne 29. 4. 2000, dále usnesení správního orgánu ze dne 30. 4. 2014 o dožádání Magistrátu města , adresa, o výslechu svědka , tituly před jménem, , jméno FO, , které nebylo žalobci ani jeho zmocněnému právnímu zástupci doručeno a usnesení správního orgánu ze dne 30. 4. 2014 o dožádání VÚ , adresa, o výslechu svědka , tituly před jménem, , jméno FO, , adresa, , obsahující seznam otázek, které rovněž nebylo žalobci ani jeho právnímu zástupci doručeno, dále se jedná o výslech svědka , tituly před jménem, , jméno FO, , adresa, , který byl konán dne 2. 6. 2014. Veškeré tyto důkazy správní orgán provedl v rozporu se zákonem a jejich provedení muselo být z tohoto důvodu zopakováno. V důsledku nesprávného postupu správního orgánu tak došlo k dalším průtahům v řízení. Bez jakéhokoliv dalšího procesního opatření tak ode dne podání vyjádření žadatele k obsahu spisu ze dne 20. 7. 2014 uplynulo dalších téměř šest měsíců, než bylo dne 6. 1. 2015 vydáno pod č.j. MOCR 221–1/2015–, Anonymizováno, k č.j. 1124/9/4/2014–, Anonymizováno, rozhodnutí, kterým byla žádost správním orgánem v prvním stupni zamítnuta. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce odvolání, o kterém rozhodl nadřízený služební orgán, Velitelství vzdušných sil dne 7. 9. 2015 rozhodnutím pod č.j. MOCR 221–6/2015-, Anonymizováno, tak, že se toto rozhodnutí správního orgánu zrušuje a věc se vrací k dalšímu řízení. V návaznosti na vrácení věci odvolacím orgánem k prvnímu stupni vydal prvoinstanční správní orgán dne 14. 10. 2015 výzvu k doplnění tvrzení žalobce ohledně uplatnění institutu promlčení ze strany správního orgánu. Na tuto výzvu reagoval žalobce podáním ze dne 13. 1. 2016, ve kterém požadované vylíčení rozhodných skutečností doplnil. Od tohoto podání pak služební orgán v řízení ničeho neučinil, dne 7. 11. 2016 proto žalobce podal k odvolacímu orgánu Velitelství vzdušných sil podnět k přijetí opatření proti nečinnosti správního orgánu. Dne 15. 3. 2017 bylo vydáno rozhodnutí služebního orgánu prvního stupně, velitele vojenského útvaru , adresa, , č.j. 1124/9/4–2014–, Anonymizováno, ze dne 15. 3. 2017, kterým bylo žádosti zčásti vyhověno a č.j. MO 164840/2017-, Anonymizováno, ze dne 15. 8. 2017, kterým bylo rozhodnuto ve věci příslušenství nároku žadatele. Žalobce podal proti rozhodnutí odvolání, o kterém bylo rozhodnuto odvolacím služebním orgánem Velitelství vzdušných sil ze dne 18. 1. 2018 pod č.j. MO-17827/2018–, Anonymizováno, tak, že bylo odvolání zamítnuto a rozhodnutí orgánů prvního stupně potvrzeno. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce dne 15. 3. 2018 správní žalobu ke Krajskému soudu v Brně. O ní tento soud rozhodl rozsudkem ze dne 27. 7. 2021 sp. zn. 31 Ad 4/2019 tak, že rozhodnutí velitele vzdušných sil ze dne 18. 1. 2018, č.j. MO 17827/2018–, Anonymizováno, zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení žalované. Na základě tohoto rozsudku vydal velitel vzdušných sil dne 26. 10. 2021 rozhodnutí, č.j. MI 311166/2021–, Anonymizováno, , kterým rozhodnutí služebního orgánu prvního stupně zrušil a vrátil věc k novému projednání. Po uplynutí dalších cca tří let správní orgán v řízení ničeho neučinil, tj. ve věci nijak nerozhodl, ani nečinil žádné procesní úkony, a to až do vydání rozhodnutí ze dne 13. 6. 2024 pod č.j. MO 481002/2024–, Anonymizováno, , kterým bylo rozhodnuto tak, že se žádosti vyhovuje a žadateli se přiznává doplacení hrubého platu ve výši 348 796,36 Kč, vůči kterému byla započtena vyplacená odměna a žalobci byl dále přiznán úrok z prodlení z části odpovídající jednotlivým nedoplatkům měsíčních platů žadatele v souhrnné výši 629 237,56 Kč a dále bylo rozhodnuto, že podle § 161 odst. 1 a 2 zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání ve znění účinném ke dni podání žádosti, jsou nároky uplatněné u služebního orgánu touto žádostí za dobu do 31. 5. 2004 promlčeny. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce odvolání, o kterém bylo rozhodnuto dne 13. 1. 2025, proti němuž žalobce již nepodal další opravný prostředek a řízení je tak zcela skončeno. Ve správním řízení vedeném o žádosti žalobce došlo v první fázi správního řízení a rovněž ve fázi po vrácení věci k novému projednání rozsudkem Městského soudu v Praze z března roku 2013 k opakovaným, neodůvodněným a nezákonným průtahům. V předmětném řízení je zákonná lhůta 60 dnů správním orgánem opakovaně překračována, a to několikanásobně. Současně je zřejmé, že správní orgán v řízení postupoval nesprávně, prováděl dokazování (výslechy svědků) v rozporu se zákonem, v důsledku čehož byly výslechy svědků opakovány a opět došlo k průtahům v řízení. Příčina průtahů tak jde zcela k tíži správního orgánu a jeho nečinnosti, popřípadě postupu v rozporu se zákonem. Současně je zřejmé, že minimálně od roku 2013 disponovaly správní orgány závazným právním názorem soudu o tom, jak má být v dané věci rozhodnuto, a jaké skutečnosti jsou pro stanovení výše nároků žalobce podstatné. Přesto až do června roku 2024, tj. dalších 11 let, nebyly správní orgány schopny vydat rozhodnutí, které by bylo věcně správné, zákonné a přezkoumatelné. Správní rozhodnutí byla následně ještě několikrát správním soudem jako nezákonná zrušena. To vše za stavu, kdy nárok žalobce byl v základu od prvopočátku oprávněný a důvodný. Dále žalobce odkázal na ust. § 13 odst. 1 a § 31a zákona č. 82/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Uvedl dále, že v průběhu průtažného správního řízení probíhalo i řízení před správním soudem. Je nutno vzít v potaz skutečnost, že výsledkem soudního přezkumu bylo rozhodnutí o nezákonnosti přezkoumávaných správních rozhodnutí, proto délka celého řízení jde jednoznačně k tíži správního orgánu. Pokud jde o složitost řízení, věc je podle žalobce po skutkové stránce definována jednoduše. Žalobce skutkově tvrdí, že ve specifikovaných dnech, kdy měl podle evidence správního orgánu vykonávat služební pohotovost, vykonával službu. Žalobce konkrétně a přesně specifikoval dny, o které se jedná, částky, které obdržel, a částky, jejichž doplacení požaduje. Současně veškeré podklady má správní orgán k dispozici, neboť jde o mzdové podklady a služební rozkazy, nejedná se tedy o věc skutkově složitou, veškeré podklady má správní orgán k dispozici a žalobce své nároky konkrétně vyčíslil a doložil. Sám žalobce průtahy v řízení nezpůsoboval, vždy reagoval na výzvy správního orgánu. Řízení probíhalo ve třech stupních, –v rámci orgánů Armády ČR a v rámci přezkumu ve správním soudnictví – rozhodnutí byla vždy zrušena s jasně vyjeveným právním názorem soudu a návodem na další postup a náležitosti odůvodnění. Ze strany soudu nebylo nikdy zpochybněno, že by základ nároku žalobce nebyl oprávněný, vždy byla řešena otázka pochybení a nesprávného odůvodnění správních orgánů. Pokud jde o význam předmětu řízení pro žalobce, pak poukázal na to, že strávil službou v Armádě České republiky podstatnou část svého produktivního života. Po řadu let, které se týkají předmětného řízení, trávil většinu svého veškerého času, včetně víkendů, výkonem služby, a to na úkor rodiny a volného času. Za toto pracovní nasazení neobdržel podle svého přesvědčení zákonem stanovenou mzdu, v důsledku personálních opatření v době podání žádosti byl nucen služební poměr ukončit. V daném případě tak správní orgán nejenže rozhoduje o právech žalobce, ale je fakticky i subjektem, který žalobce na právech na zákonnou mzdu zkrátil. Průtahy v řízení tak žalobce považuje i za výraz neochoty správního orgánu jeho nároky věcně projednat. Správní orgán je tak nejen původce průtahu řízení, ale v důsledku jeho činnosti, respektive nesprávného postupu při vyplácení mzdy, bylo celé řízení vyvoláno. Z tohoto pohledu jsou průtahy řízení na straně správního orgánu ještě závažnější. Celkovou situaci v řízení vnímá žalobce jako mimořádně nespravedlivou, poškozující nejen jeho právo jako žalobce, ale i práva chráněná Listinou základních práv a svobod a Úmluvou o ochraně lidských práv na spravedlivý proces. Nesprávně stanovená výše příplatků za práci přesčas má přitom současně podstatný vliv na celkovou výši dosažených příjmů v průběhu trvání služebního poměru a dotýká se výše vyplácených výsluh žalobce. Krom roviny osobní, tak mají průtahy v řízení i jednoznačně ekonomický dopad do života žalobce a jeho rodiny. Předmět řízení tak má v kontextu výše uvedeného pro žalobce mimořádný význam a délka správního řízení je pro žalobce zcela frustrující. Žalobce tedy požaduje, aby mu byl přiznán nárok na zaplacení přiměřeného zadostiučinění za průtahy správního řízení, přičemž požaduje za každý rok trvání správního řízení od 2. 2. 2008 do vydání konečného rozhodnutí odvolacím služebního orgánu ze dne 13. 1. 2025 částku 20 000 Kč měsíčně, tedy celkovou částku 320 000 Kč. Před podáním této žaloby uplatnil žalobce nárok na přiměřené zadostiučinění vůči žalované písemně, podáním doručeným Ministerstvu obrany dne 27. 11. 2024, ve kterém vylíčil všechny rozhodné skutečnosti s tím, že za průtahy v řízení požaduje přiměřené zadostiučinění v penězích ve výši 320 000 Kč. Do dne podání žaloby žalobce neobdržel od správního orgánu žádné věcné vyjádření.

2. Při jednání soudu dne 10. 11. 2025 učinili účastníci nespornou délku průtažného řízení uplatněného žalobou, v intervalu 2. 2. 2008–13. 6. 2024.

3. Žalovaná v písemném vyjádření k žalobě navrhla její zamítnutí. Potvrdila, že žalobce dne 27. 11. 2024 u ní uplatnil žádost o zaplacení přiměřeného zadostiučinění za průtahy předmětného správního řízení ve výši 320 000 Kč. Následně dne 15. 4. 2025 podal žalobu. Žalovaná odkázala na § 15 odst. 2 zák. č. 82/1998 Sb., podle něhož domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen. Žalobce však podal žalobu jen necelé čtyři měsíce od uplatnění svého tvrzeného nároku u žalované. Žalobce byl žalovanou informován o výsledku jeho žádosti sdělením velení Armády České republiky ze dne 5. 6. 2025 a bylo mu přiznáno zadostiučinění ve výši 135 687,56 Kč za nepřiměřenou délku správního řízení ode dne 26. 6. 2007 do 13. 6. 2024, tj. za 16 let, 11 měsíců a 17 dnů, když žalovaná bere v potaz, že řízení ve věci služebního poměru žalobce bylo zahájeno podáním žaloby u Okresního soudu v Přerově dne 26. 6. 2007. Žalobce se však v žalobě domáhá odškodnění za období od 2. 2. 2008 do 13. 1. 2025. Žalovaná tedy žalobce odškodnila nad rámec žaloby za období od 26. 6. 2007 do 1. 2. 2008. Namítla dále, že nelze přihlížet k období řízení, které žalobce uplatňuje v žalobě, to je období po rozhodnutí služebního orgánu prvního stupně, tedy po 13. 6. 2024, neboť z obsahu žádosti vyplývá, že tato žádost byla podána za období od 26. 6. 2007 do 13. 6. 2024. Délka další části řízení nebyla žádostí uplatňována, a tedy toto období nelze posuzovat v rámci soudního řízení, jelikož se žalobce ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb. zadostiučinění nedomáhal. Žalovaná na svoji obranu uvedla, že služební orgány s náležitou péčí postupovaly ve všech fázích řízení. Žádost žalobce o doplacení ušlého platu ze dne 6. 7. 2007, která byla podkladem pro zahájení správního řízení, nebyla ojedinělá, neboť skutečnost, že se žalobcem probíhalo řízení i v jiných analogických věcech, je patrná z podání Krajského vojenského velitelství Olomouc, které zasílá dne 28. 8. 2012 veliteli VÚ , Anonymizováno, kopie popisu pracovních činností bývalých vojáků, a dále z podání Velitelství vzdušných sil ze dne 19. 7. 2013 veliteli VÚ , Anonymizováno, , jehož obsahem jsou pokyny k žádostem bývalých vojáků z povolání zařazovaných do služeb SAR, LZS, ve kterém se hovoří o dořešení devíti žádostí bývalých vojáků z povolání, kteří se dožadují doplacení platu. Nápad žádostí bývalých vojáků z povolání zařazovaných do služeb SAR a LZS dosahoval nižších desítek. Správní řízení ve věcech analogických žádostí o doplacení finančních náležitostí z titulu zařazování do služeb LZS/SAR probíhal paralelně. V každé věci bylo nutno posoudit obsáhlý podkladový materiál, jehož rozsah je zřejmý ze spisů. Jak vyplývá i z rozhodnutí služebního orgánu prvního stupně ze dne 13. 6. 2024, služební orgán prováděl kontrolu odsloužených služeb žalobce z jednotlivých denních rozkazů velitele VÚ , adresa, , zjišťoval konkrétní dny služební pohotovosti ve vojenském objektu odsloužené žalobcem v rámci jeho zařazení do služeb LZS/SAR, počet hodin služební pohotovosti ve vojenském objektu v daném dni a celkový počet hodin služební pohotovosti ve vojenském objektu za celé měsíce. Ve věci byla prováděná též řada výslechů svědků. Pominout podle žalované nelze ani skutečnost, že projednání věci bylo ovlivněno organizačními změnami v resortu Ministerstva obrany České republiky. V průběhu řízení byl například zrušen VÚ , adresa, , který věc projednával původně a věc převzal VÚ , Anonymizováno, . Z uvedeného podle žalované vyplývá, že názor žalobce, že se nejednalo o věc skutkově či právně složitou, je zcela neopodstatněný. Sama skutečnost, že podkladové materiály měl služební orgán k dispozici, ještě nic nevypovídá o jejich značném rozsahu a náročnosti jejich posouzení. Ani to, že jak žalobce uvádí, své nároky vyčíslil, nesnižuje danou složitost věci. Nárok žalobce musel být bez ohledu na jím provedené vyčíslení posouzen z hlediska zákonných kritérií, přičemž byl shledán částečně neoprávněně uplatněným. V žádném případě tedy nešlo bez dalšího převzít žalobcem provedené vyčíslení. Mezi žalobcem a služebními orgány byl zásadní rozpor v právním nahlížení na meritum věci, tj, zda byla žadateli služební pohotovost nařízena náležitým způsobem a v souladu s platnou legislativou a vnitřními předpisy Armády České republiky, a zda rozdělení 24hodinové směny nebylo toliko formální, tj, zda žalobce z materiálního hlediska i v době označené jako služební pohotovost nevykonával službu. Podle žalované se nelze ztotožnit s názorem žalobce, že od 28. 3. 2013 disponovaly služební orgány závazným právním názorem na základě rozsudku Městského soudu v Praze. Je-li zmiňován rozsudek z 28. 3. 2013, č.j. 8 Ad 8/2012–61–66, pak ten není možno vykládat tak, že by představoval závazný právní názor, jak má být věc právně posouzena. Zrušující rozsudek byl v tomto případě vydán především pro nedostatek důvodů a z nutnosti doplnění skutkových zjištění. V řízení byla posuzována otázka možnosti určování a využívání institutu pohotovosti na pracovišti. Tato otázka nebyla do doby řešení věci žalobce, respektive i řešení jiných časově i meritorně analogických kauz, autoritativním způsobem posouzena, a názory soudů nebyly v průběhu doby vždy zcela jednotné. Žalovaná považuje za adekvátní základní částku zadostiučinění za nemajetkovou újmu 17 000 Kč za jeden rok řízení s tím, že první dva roky jsou hodnoceny polovinou. Žalovaná při vyplacení finančního zadostiučinění žalobci zohlednila snížení o 40 % vzhledem k tomu, že předmětné řízení nebylo standardní a u dotčeného služebního orgánu obvyklé a rovněž vzhledem k množství analogických žádostí, což bylo pro služební orgány nesmírně časově náročné. Stejný rozsah redukce ve výši 40 % přiznaného zadostiučinění shledala žalovaná jako adekvátní vzhledem ke kritériu počtu stupňů správních a soudních orgánů, na nichž byla věc projednávána. V předmětné věci rozhodovaly jak správní, tak soudní orgány. Služební orgán prvního stupně byl v rozhodné době mimořádně vytížen, přičemž toto vytížení bylo nepředvídatelné (vzhledem k hromadné iniciaci podávání žádostí o doplatek ušlého platu v letech 2007 a 2008), což bylo vzhledem k nespornosti dosavadní praxe správního orgánu, která existovala od roku 1999, významně nepředvídatelné. Vzhledem však ke zvýšenému významu věci pro žalobce, jelikož se jednalo o věc služebního poměru, žalovaná uznala zvýšení základní částky zadostiučinění o 30 %. Žalovaná má tak za to, že zadostiučinění ve výši 135 687,56 Kč za nepřiměřenou délku správního řízení, které žalobci vyplatila po podání žaloby, je dostatečné a vůči žalobci zcela spravedlivé. Při stanovení výše zadostiučinění žalovaná postupovala v souladu se závěry stanoviska občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu České republiky ze dne 13. 4. 2011, Cpjn 206/2010 a zohlednila i Metodiku pro výpočet částky přiměřeného zadostiučinění za nepřiměřenou délku řízení používanou v obdobných případech ústředními orgány státní správy. Žalobcem požadovanou základní částku ve výši 20 000 Kč ročně proto považuje žalovaná za nepřiměřeně vysokou.

4. Žalobce v replice ze dne 21. 7. 2025 k vyjádření žalované potvrdil, že mu po podání žaloby bylo na jeho bankovní účet vyplaceno plnění ze strany žalované ve výši 135 687, 56 Kč. Nadále však považuje za přiměřené zadostiučinění ve výši, kterou po žalované požadoval, tj i ve zbývající části 184 312,44 Kč. S moderací provedenou žalovanou nesouhlasí. Pokud jde o právní posouzení věci, to spočívalo pouze v tom, zda výkon nepřetržité doby služby v trvání 24 hodin lze pro účely stanovení mzdy rozdělit na 12 hodin výkonu služby a 12 hodin služební pohotovosti. Žalobce po celou dobu řízení tvrdil, že to možné není. Žalovaná zastává stanovisko opačné. Jestliže žalovaná tvrdí, že se v daném případě mělo jednat o výrazné právní složitosti, pak toto tvrzení je naprosto neurčité, z vyjádření žalované není seznatelné, jaké konkrétní výrazné právní složitosti má žalovaná na mysli. Pokud jde o skutkový základ věci, úkolem žalované bylo přepočítat mzdové nároky žalobce za odpracovanou dobu služeb. Žalovaná měla tyto údaje od počátku k dispozici. Věděla rovněž, jaké částky již žalobci v rozhodném období vyplatila, dopočítání rozdílu mezi služební pohotovostí a službou tak bylo početní operací excelu, popřípadě mzdového softwaru. Zopakoval, že doba trvání řízení je neakceptovatelná, svědčí spíše o neochotě nárok žalobce vůbec projednat a žalobci jej přiznat, a že délka projednávání oprávněného nároku žalobce měla dopad nejen do jeho života, kdy musel nést náklady právního zastoupení, opakovaně řešit procesní úkony a nést v sobě trpkost z toho, že po řadě let odsloužených ve veřejné službě Armády ČR jím po právu uplatněné nároky nejsou řešeny, ale měla dopad i do sféry majetkové. Žalobce odkázal na rozsudek zdejšího soudu sp. zn. 19 C 201/2024 ze dne 27. 5. 2025, jehož závěry v replice citoval. Žalobce poukázal na to, že soud v rozsudku ve věci 19 C 201/2024 základní částku nějak neupravoval, když zvýšení a snížení významu se vyrovnala.

5. Žalovaná ve vyjádření k replice žalobce namítla, že proti rozsudku v řízení vedeném po sp. zn. 19 C 201/2024 bylo podáno odvolání.

6. Soud má za prokázány tyto skutečnosti :

7. Ze Žádosti o zaplacení přiměřeného zadostiučinění za průtahy správního řízení ze dne 27. 11. 2024 adresované zástupcem žalobce žalované soud zjistil, že žalobce požadoval zaplacení přiměřeného zadostiučinění za předmětné průtažné řízení za dobu od 26.6.2007, kdy podal u Okresního soudu v Přerově žalobu proti žalované o zaplacení částky 900 000 Kč s příslušenstvím, do 16.6.2024, kdy bylo řízení pravomocně ukončeno rozhodnutím velitele Vojenského útvaru , adresa, č.j.MO 481002/2024-, Anonymizováno, , kterým bylo jeho žádosti zčásti vyhověno a žalobci bylo přiznáno doplacení hrubého platu ve výši 348 796,36 Kč s přísl., a část jeho nároku byla zamítnuta z důvodu jeho promlčení.

8. Z podstatné části obsahu spisu žalované týkající se žalobce ve věci služebního poměru sp. zn. SpMO 43848/2022–, Anonymizováno, /1 soud zjistil, tyto skutečnosti:

9. Žalobce podal dne 26.5.2007 u Okresního soudu v Přerově žalobu proti žalované o náhradu škody na ušlé mzdě ve výši 900 000 Kč s přísl.

10. Okresní soud v Přerově usnesením ze dne 15. 8. 2007 č.j. 9 C 246/2007-8 řízení zastavil s tím, že po právní moci usnesení bude věc postoupena ministru obrany České republiky a rozhodl o nákladech řízení. Usnesení nabylo právní moci 17. 10. 2007.

11. Z rozhodnutí Vojenského útvaru , adresa, ze dne 19. 2. 2008 č. j. 371/2008–, Anonymizováno, soud zjistil, že jím byla žádost žalobce o doplatek platu v částce 900 000 Kč zamítnuta.

12. Z odvolání ze dne 26. 2. 2008 s podacím razítkem Velitelství společných sil s datem 10. 3. 2008, soud zjistil, že se žalobce proti rozhodnutí ze dne 19.2.2007 odvolal.

13. Z rozhodnutí velitele společných sil č. j. 29–133/2008–, Anonymizováno, /OsŠ ze dne 16.5.2008 soud zjistil, že jím bylo odvolání žalobce zamítnuto a napadené rozhodnutí potvrzeno.

14. Z rozsudku Městského soudu v Praze č. j. 7 Ca 63/2009–39–44 ze dne 28. 3. 2012, který rozhodoval o žalobě žalobce na přezkoumání rozhodnutí Velitelství společných sil ze dne 16.5.2008, soud zjistil, že žalobou napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalované k dalšímu řízení s odůvodněním, že je naprosto nepřezkoumatelné pro nedostatek skutkových zjištění. Rozsudek byl doručen Velitelství společných sil dne 30.4.2012.

15. Z listiny Zaslání spisu k dalšímu řízení s datem 29. 5. 2012, soud zjistil, že náčelník Skupiny právní služby Velitelství společných sil zaslal spi veliteli Vojenského útvaru , adresa, .

16. Z rozhodnutí o odvolání proti rozhodnutí o zamítnutí žádosti ze dne 16. 5. 2012, č. j. 1–47/2012/DP–, Anonymizováno, /OsŠ, vydaného velitelem Vojenského útvaru , adresa, , soud zjistil, že jím zrušil rozhodnutí velitele VÚ , adresa, ze dne 19.2.2008 s odkazem na rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 28.3.201217. Z dopisu plk. , Anonymizováno, , velitele Vojenského útvaru , Anonymizováno, za dne 4. 6. 2012 adresovaného žalobci, soud zjistil, že žalobce poučil o jeho právech účastníka správního řízení.

18. Z protokolu o výpovědi svědka ve správním řízení s datem 8. 6. 2012 soud zjistil, že tohoto dne byl ve vojenském útvaru , Anonymizováno, vyslechnut svědek , Anonymizováno, . , tituly před jménem, , jméno FO, .

19. Z protokolu o výpovědi svědka ve správním řízení ze dne 22. 7. 2010 soud zjistil, že tohoto dne byl ve vojenském útvaru , Anonymizováno, vyslechnut svědek , Anonymizováno, . , tituly před jménem, , jméno FO20. Z usnesení velitele Vojenského útvaru , Anonymizováno, ze dne 3. 8. 2012 č.j. 371/2008-, Anonymizováno, soud zjistil, že jím přerušil řízení do doby odstranění nedostatků v předkládané podávané žádosti žalobce a vyzval žalobce k doplnění skutkových tvrzení.

21. Z listiny Zaslání kopií popisu pracovní činnosti s datem 28. 8. 2012 adresované Krajským vojenským velitelstvím Olomouc Vojenskému útvaru , adresa, a litiny Popis funkční náplně zaměstnance soud zjistil, že ředitel Krajského vojenského velitelství Olomouc zaslal VÚ , adresa, kopie pracovní činnosti mimo jiné i žalobce.

22. Z listiny Doplnění žádosti, navržení důkazů a připojených tabulek odpracovaných hodin v pohotovostním režimu adresované zástupcem žalobce Vojenskému útvaru , Anonymizováno, s nečitelným datem, s podacím razítkem vojenského útvaru 29. 3. 2013, soud zjistil, že jím právní zástupce žalobce reagoval na předchozí výzvu k doplnění tvrzení a podkladů pro vyřízení žalobcovy žádosti o zaplacení doplatku mzdy.

23. Z protokolu o výpovědi svědka ve správním řízení s datem 29. 4. 2013, soud zjistil, že tohoto dne byl ve vojenském útvaru , adresa, vyslechnut svědek , Anonymizováno, . , tituly před jménem, , jméno FO, .

24. Z listiny Pokyny k žádostem bývalých vojáků z povolání zařazovaných do služeb SAR a LZS s datem 19. 7. 2013, adresované Velitelstvím vzdušných sil Vojenskému útvaru , Anonymizováno, soud zjistil, že veliteli vojenského útvaru , Anonymizováno, jím bylo uloženo okamžitě zahájit pokračování v devíti přerušených řízeních, postupovat v řízení v souladu se správním řádem, umožnit účastníkům seznámit se s podklady, shromáždit veškerou relevantní dokumentaci, a vydat rozhodnutí.

25. Z vyrozumění o pokračování v řízení o žádosti doplatku s datem 26. 7. 2013, adresované Vojenským útvarem , Anonymizováno, žalobci a jeho právnímu zástupci soud zjistil, že jmenovaní byli informováni o pokračování v řízení a byla jim stanovena lhůta do 30.9.2013 k navržení důkazů.

26. Z průvodního dopisu vedoucí , Anonymizováno, . , Anonymizováno, , tituly před jménem, , právnická osoba, jeho příloh, nazvaných Pro služební potřebu, adresovaného Vojenskému útvaru , adresa, , s podacím razítkem 16. 9. 2013, soud zjistil, že se jedná o mzdové listy žalobce.

27. Z přípisu zástupce žalobce adresovaného Vojenskému útvaru , Anonymizováno, ze dne 30. 9. 2013, nazvaného Navržení důkazů a postupu jejich provádění v návaznosti na výzvu správního orgánu ze dne 26. 7. 2013, soud zjistil, že požádal velitele , Anonymizováno, , adresa, o možnost nahlédnout do spisu a navrhl důkazy.

28. Z listiny Vyrozumění o umožnění seznámení se s obsahem dosavadních soustředěných dokumentů v řízení s datem 1. 10. 2013 adresované Vojenským útvarem , Anonymizováno, žalobci a jeho právnímu zástupci, včetně kopie doručenky právnímu zástupci žalobce s datem 31. 7. 2013, soud zjistil, že zástupce velitele |VÚ , adresa, stanovil termín pro nahlížení do spisu na 1.11.2013.

29. Ze záznamu o nahlédnutí do spisu ze dne 1. 11. 2013, soud zjistil, že , tituly před jménem, , jméno FO, bylo tohoto den umožněno nahlédnou do spisu.

30. Z listiny Předání dokumentace ze dne 14. 11. 2013 adresované Vojenskému útvaru , adresa, Vojenským útvarem , Anonymizováno, soud zjistil, že VÚ , adresa, tohoto dne předal spisový materiál Vojenskému útvaru , adresa, vzhledem k zániku VÚ , adresa, .

31. Z listiny Vyrozumění o postoupení spisových materiálů s datem 14. 11. 2013 adresované Vojenským útvarem , adresa, právnímu zástupci žalobce soud zjistil, že jím vyrozuměl zástupce žalobce o předání spisového materiálu VÚ , adresa, .

32. Z listiny Vyrozumění o převzetí řízení vedených u Vojenského útvaru , Anonymizováno, nástupnickou organizací s datem 6. prosince 2013, adresované Vojenským útvarem , Anonymizováno, zástupci žalobce, včetně kopie doručenky, soud zjistil, že velitel VÚ , adresa, , oznámil zástupci žalobce převzetí spisového materiálu tímto vojenským útvarem.

33. Ze záznamu o určení oprávněné úřední osoby ze dne 6. 12. 2013 adresovaného Vojenským útvarem , adresa, zástupci žalobce, soud zjistil, že informoval zástupce žalobce o oprávněné úřední osobě, kterou je , Anonymizováno, . , tituly před jménem, , jméno FO, , vedoucí starší právník.

34. Ze žádosti o vyjádření ve věci žádosti , Jméno žalobce, ze dne 24. 2. 2014, adresované VÚ , adresa, právnímu zástupci žalobce, včetně doručenky, soud zjistil, že , tituly před jménem, , jméno FO, vyzval zástupce žalobce k vyjádření a doplnění důkazů.

35. Z listiny Doplnění důkazů s datem 7. 3. 2014, adresované právním zástupcem žalobce Vojenskému útvaru , Anonymizováno, , soud zjistil, že zástupce žalobce zaslal na CD podrobný přehled skutečně odpracovaných hodin žalobce a urgoval zaslání dříve přislíbených mzdových listů žalobce.

36. Ze žádosti a zaslání dokumentů potřebných k řízení ve věcech vedených pod č. j. 1124/9/1–9/2014–, Anonymizováno, ze dne 12. 3. 2014, adresované Vojenským útvarem , Anonymizováno, Správnímu archivu Armády ČR soud zjistil, že VÚ , adresa, požádal o zaslání úředně ověřených kopií organizačních rozkazů, včetně příloh a plánů zimní údržby letiště , Anonymizováno, . základny vrtulníkového letectva , adresa, , resp. jeho předchůdců, od roku 1999 do roku 2008.

37. Z přípisu VÚ , adresa, ze dne 12.3.2014, adresovaného zástupci žalobce, soud zjistil, že VÚ , Anonymizováno, zaslal právnímu zástupci žalobce jím požadované kopie mzdových listů žalobce.

38. Z usnesení Vojenského útvaru , adresa, ze dne 30. 4. 2014 adresovaného Magistrátu města , adresa, , soud zjistil, že VÚ , Anonymizováno, požádal tamní úřad provedení výslechu svědka , tituly před jménem, , jméno FO, .

39. Z usnesení Vojenského útvaru , adresa, s datem 30. 4. 2014, adresovaného VÚ , adresa, , soud zjistil že VÚ , Anonymizováno, požádal VÚ , Anonymizováno, o provedení výslechu svědka , tituly před jménem, , jméno FO, , adresa, .

40. Z protokolu o výslechu svědka ze dne 2. 6. 2014 č. j. 216–18/2014–, Anonymizováno, , sepsaného Velitelstvím výcviku – Vojenskou akademií, soud zjistil, že tento den byl vyslechnut svědek , tituly před jménem, , jméno FO, .

41. Z listiny Vyrozumění o výslechu svědka s datem 27. 5. 2014 adresované Velitelstvím výcviku - Vojenská akademie , adresa, právnímu zástupci žalobce, soud zjistil, že zástupce žalobce byl vyrozuměn o datu výslechu svědka , tituly před jménem, , adresa, .

42. Z přípisu právního zástupce žalobce adresovaného Velitelství výcviku Vojenské akademie , jméno FO, ze dne 5. 6. 2014 soud zjistil, že zástupce žalobce oznámil svoji neúčast při výslechu svědka z důvodu kolize s jiným jednáním.

43. Z protokolu o výslechu svědka ze dne 5. 6. 2014, sepsaného Magistrátem města , adresa, , soud zjistil, že tohoto dne byl proveden výslech svědka , tituly před jménem, , jméno FO, .

44. Z dopisu ze dne 18.6.2014, nazvaného Možnost vyjádřit se k podkladu před vydáním správního rozhodnutí, adresovaného Vojenským útvarem , adresa, právnímu zástupci žalobce, soud zjistil, že poskytl právnímu zástupci žalobce možnost seznámit se se spisovým materiálem ve dnech 30.6. – 2.7.2014 a vyzval jej k vyjádření do 10 dnů po seznámení se spisem.

45. Z žádosti o prodloužení lhůty ze dne 23. 6. 2014, adresované zástupcem žalobce Vojenskému útvaru , Anonymizováno, soud zjistil, že zástupce žalobce požádal o prodloužení lhůty k vyjádření do 20.7.2014 z důvodu čerpání dovolené.

46. Z úředního záznamu o seznámení účastníka řízení s podklady pro vydání rozhodnutí ze dne 4. 7. 2014 soud zjistil, že tohoto dne se zástupce žalobce seznámil se spisovým materiálem.

47. Ze žádosti ze dne 1.8.2014 o prodloužení lhůty pro podání vyjádření k podkladům a doplnění důkazů, zaslané zástupcem žalobce , tituly před jménem, , jméno FO, na adresu , e-mail, . soud zjistil, že zástupce žalobce požádal o prodloužení lhůty k vyjádření a doplnění důkazů do 2.2.2014 z důvodu kompletace listin.

48. Z Vyjádření k podkladům pro vydání rozhodnutí s vyjádřením k věci samé s datem 20. 7. 2014, adresovaného zástupcem žalobce Vojenskému útvaru , Anonymizováno, , včetně kopie doručenky, soud zjistil, že zástupce žalobce vznesl námitky ke způsobu provedení důkazů, vyjádřil se k obsahu shromážděných důkazů a předložil další podklady.

49. Z listiny Předvolání svědka s datem 2. 10. 2014, adresované Vojenským útvarem , adresa, Veliteli VÚ , adresa, , soud zjistil, že cestou velitele VÚ , Anonymizováno, předvolal k výslechu na 17.10.2014 svědka , tituly před jménem, , jméno FO, .

50. Z listiny Předvolání svědka z 2. října 2014, adresované Vojenským útvarem , adresa, , tituly před jménem, , jméno FO, , soud zjistil, že svědek byl předvolán k výslechu na 17.10.201451. Z listiny Vyrozumění o výslechu svědka, informace o průběhu řízení s datem 7. 10. 2014, adresované Vojenským útvarem , adresa, právnímu zástupci žalobce, včetně doručenky, soud zjistil, že zástupce žalobce byl informován o datu výslechu svědků , tituly před jménem, , adresa, a , tituly před jménem, , jméno FO, .

52. Z protokolu o výpovědi svědka ze dne 17. 10. 2014, sepsaného Vojenským útvarem , adresa, , soud zjistil, že tohoto dne byl proveden výslech svědka , tituly před jménem, , adresa, .

53. Z protokolu o výslechu svědka ze dne 22. 10. 2014 sepsaného Vojenským útvarem , adresa, soud zjistil, že tohoto dne byl proveden výslech svědka , tituly před jménem, , jméno FO, .

54. Z rozhodnutí velitele Vojenského útvaru 2427 ze 6. 1. 2015 č. j. MOCR 221–1/2015–, Anonymizováno, soud zjistil, že zamítl žádost žalobce o přiznání nároku na ušlou mzdu a její doplacení ze dne 25.6.2007 v řízení ve věci služebního poměru jako nedůvodnou a z důvodu promlčení nároku za dobu do 25.6.2004.

55. Z blanketního odvolání ze dne 21.1.2015 proti rozhodnutí velitele Vojenského útvaru , Anonymizováno, ze 6. 1. 2015, adresovaného Vojenskému útvaru , Anonymizováno, právním zástupcem žalobce soud zjistil, že je podal žalobce proti rozhodnutí velitele Vojenského útvaru , Anonymizováno, ze dne 6.1.2015.

56. Z výzvy k doplnění odvolání s datem 28. 1. 2015 adresované Vojenským útvarem , Anonymizováno, právnímu zástupci žalobce, včetně kopie doručenky, soud zjistil, že zástupce žalobce byl vyzván k doplnění předmětného odvolání.

57. Z doplnění odvolání ze dne 10.3.2015 proti rozhodnutí velitele Vojenského útvaru , Anonymizováno, ze dne 6. 1. 2015, adresovaného Vojenskému útvaru , Anonymizováno, právním zástupcem žalobce soud zjistil, že tímto podáním bylo doplněno odvolání ze dne 21.1.2015.

58. Z listiny Postoupení spisu odvolacímu správnímu orgánu s datem 10. března 2015, adresované Vojenským útvarem , Anonymizováno, Velitelství vzdušných sil soud zjistil, že zástupce velitele Vojenského útvaru , Anonymizováno, postoupil odvolání žalobce k odvolacímu řízení.

59. Z rozhodnutí Velitele vzdušných sil o odvolání proti rozhodnutí Velitele VÚ , adresa, , Anonymizováno, s datem 7. 9. 2015 č. j. MOCR 221–6/2015–, Anonymizováno, soud zjistil, že rozhodnutí velitele VÚ , adresa, ze dne 31.12.2014 zrušil a věc vrátil prvoinstančnímu služebnímu orgánu k novému projednání s odkazem na právní názor vyslovený v rozsudku Krajského soudu v Ostravě č.j. 22 Ad 20/2024-69 ze dne 10.7.2015, a pokynem posuzovat žádost žalobce v odlišném právním režimu, a to řádném zjištění skutkového stavu.

60. Z listiny Vrácení spisového materiálu s datem 18. září 2015 adresované Velitelstvím vzdušných sil Vojenskému útvaru , adresa, , soud zjistil, že postoupil spis tomuto vojenskému útvaru k dalšímu řízení.

61. Z výzvy k doložení tvrzených skutečností ze dne 14. 10. 2015 adresované VÚ , adresa, zástupci žalobce soud zjistil, že jej velitel VÚ vyzval k doplnění dalších podkladů ve lhůtě 30 dnů od doručení této výzvy.

62. Z listiny Doplnění tvrzení ve vztahu k otázce promlčení části uplatněného nároku s datem 13. 1. 2016 adresované právním zástupcem žalobce Vojenskému útvaru , Anonymizováno, , včetně příloh, soud zjistil, že zástupce žalobce reagoval na výzvu VÚ , Anonymizováno, ze dne 14.10.2015.

63. Ze Žádosti o stanovisko ve věci počítání náhrady za služby SAR s datem 13. 4. 2016 adresované , Anonymizováno, . základnou vrtulníkového letectva Sekci státního tajemníka MO, soud zjistil, že velitel základny požádal tajemníka o vyjádření k dalšímu postupu ve věci počítání náhrad za služby LZPS/SAR ve věci žádostí bývalých příslušníků AČR, kteří byli do těchto služeb určováni a o návrh postupu realizace finančního vyrovnání ve věci náhrad za služby LZPS/SAR.

64. Ze Stanoviska ve věci výpočtu náhrad za služby SAR s datem 17. 5. 2016 adresovaného Sekcí státního tajemníka ministerstva obrany , Anonymizováno, . základně vrtulníkového letectva , adresa, soud zjistil, že státní tajemník doporučil žadateli formu dalšího postupu.

65. Z přípisu zástupce žalobce adresovaného Velitelství vzdušných sil s datem 7. 11. 2016 ve věci řízení o nevyhovění žádosti o přiznání nároku na příplatek ke mzdě za práci přesčas- podnět k přijetí opatření proti nečinnosti správního orgánu, soud zjistil, že zástupce žalobce poukázal na nečinnost VÚ , adresa, od 13.1.2016 v řízení o žádosti žalobce v této věci a navrhl, aby bylo prvoinstančnímu orgánu přikázáno ve věci vydat rozhodnutí.

66. Ze Žádosti o výpočet náhrady za služby SAR s datem 9. 11. 2016 adresované , Anonymizováno, . základnou vrtulníkového letectva Agentuře finanční , adresa, soud zjistil, že , tituly před jménem, , jméno FO, požádal, starší právník , Anonymizováno, . základny vrtulníkového letectva požádal o dopočet částky náhrad za jednotlivé měsíce pro jednotlivé bývalé vojáky z povolání.

67. Z odpovědi ze dne 16.11.2016 velitele , Anonymizováno, . základny vrtulníkového letectva na žádost o učinění opatření proti nečinnosti ze 16. 11. 2016 adresované plk. , jméno FO, Vojenskému útvaru , Anonymizováno, soud zjistil, že popřel nečinnost v řízení a poukázal na prováděné shromažďování podkladů.

68. Ze žádosti o přiměřené zadostiučinění za průtahy správního řízení podle zákona č. 82/1998 Sb. ze dne 22. 11. 2016 adresované zástupcem žalobce , právnická osoba, soud zjistil, že žalobce požádal o přiměřené zadostiučinění za průtažné řízení v této věci ve výši 100 000 Kč.

69. Z listiny Výpočet náhrad za služby SAR s datem 7. prosince 2016 adresované Oddělením mzdové účtárny Agentury finanční Vojenskému útvaru , Anonymizováno, , včetně tabulek, soud zjistil, že toto oddělení zaslalo VÚ , adresa, podklady doplněné o průměrný hodinový výdělek osob za požadované měsíce.

70. Z přípisu Vojenského útvaru , adresa, adresovaného právnímu zástupci žalobce s datem 19. 12. 2016 - možnost vyjádřit se k podkladům před vydáním správního rozhodnutí, včetně kopie doručenky, soud zjistil, že velitel VÚ , Anonymizováno, vyzval zástupce žalobce k vyjádření k provedenému dokazování a stanovil mu termíny k nahlížení do spisu.

71. Z listiny Vyhodnocení určení zařazení , Jméno žalobce, podle zveřejňovaných denních rozkazů k výkonu služeb PL LZS PL LPZS za období zpětně tří let od podání žádosti o náhradu škody na ušlé mzdě, tj. ze dne 25.6.2007, s datem leden 2017, soud zjistil, že je vypracoval VÚ , adresa, .

72. Z příkazu velitele Velitelství vzdušných sil k vydání rozhodnutí ze dne 3. 1. 2017 adresovaného veliteli Vojenského útvaru , adresa, soud zjistil, že velitel Velitelství vzdušných sil přikázal veliteli VÚ , Anonymizováno, , aby ve lhůtě do 3.2.2017 vydal konečné rozhodnutí ve věci žádostí o přiznání příplatku za práci přesčas, mimo jiných i žádosti žalobce.

73. Z úředního záznamu o seznámení účastníka řízení s podklady pro vydání rozhodnutí ze dne 11. 1. 2017 zpracovaného Vojenským útvarem , Anonymizováno, soud zjistil, že tohoto dne se zástupce žalobce seznámil se spisovou dokumentací žalobce.

74. Z rozhodnutí velitele Vojenského útvaru , Anonymizováno, ze dne 15. března 2017 č. j. MO 51405/2017–, Anonymizováno, , včetně doručenky zástupci žalobce, soud zjistil, že žádosti žalobce o přiznání nároku na ušlou mzdu a její doplacení za celé období, kdy byl určován k plnění úkolů Letecké záchranné služby a Služby pátrání a záchrany na letišti , adresa, bylo zčásti vyhověno a žalobci byla přiznána odměna za práci přesčas ve výši 283 559 Kč, ve zbylém rozsahu byla jeho žádost zamítnuta jako nedůvodná a nároky žalobce za dobu do 25.6.2004 označeny za promlčené.

75. Z odvolání proti rozhodnutí velitele Vojenského útvaru , Anonymizováno, ze dne 15. 3. 2017 podaného právním zástupcem žalobce Vojenskému útvaru , Anonymizováno, dne 29.3.2017 soud zjistil, že žalobce se proti citovanému rozhodnutí odvolal.

76. Z listiny Doplnění podkladů pro účely rozhodnutí o příslušenství s datem 1. 6. 2017 adresované zástupcem žalobce , Anonymizováno, . základně vrtulníkového letectva, soud zjistil, že k němu byla připojena žaloba a náhradu škody za ušlou mzdu s podacím razítkem Okresního soudu v Přerově 25. 6. 2007 a usnesení Okresního soudu v Přerově č. j. 16C 168/2008-25 ze dne 8. 1. 2009.

77. Z listiny Potvrzení o výplatě odměny za práci přesčas ze dne 13. 6. 2017 vypracované Oddělením mzdové účtárny Agentury finanční pro žadatele , Jméno žalobce, soud zjistil, že žalobci byla vyplacena odměna za práci přesčas na základě rozhodnutí velitele Vojenského útvaru , adresa, č.j. 1124/9/4/2014-2427 ve výši 283 559 Kč v hrubém příjmu.

78. Ze sdělení Okresního soudu v , adresa, adresované Sekci právní ministerstva obrany s datem 29. 6. 2017 soud zjistil, že soud informoval ministerstvo obrany o spisových značkách79. Z rozhodnutí velitele 22. základny vrtulníkového letectva ze dne 15. 8. 2017 č. j. MO , č. účtu, –2427 soud zjistil, že žádosti žalobce o přiznání příslušenství pohledávky bylo zčásti vyhověno a žalobci byl přiznán zákonný úrok z prodlení od 15.8.2004 do 13.6.2017 z jednotlivých peněžitých náležitostí přiznaných ve výroku I. rozhodnutí služebního orgánu ze dne 15.3.2017, a to z peněžních náležitostí za jednotlivé měsíce počínaje červencem roku 2004 a konče červencem roku 2008, ve zbylé části byla žádost o přiznání příslušenství jako nedůvodná zamítnuta a nároky do 25.6.2004 označené za promlčené.

80. U opravného usnesení velitele 22. základny vrtulníkového letectva ze dne 24. 8. 2017 č. j. MO , č. účtu, –2427 soud zjistil, že jím bylo opraveno jméno a příjmení žalobce v citovaném rozhodnutí ze dne 15.8.2017.

81. Z odvolání proti rozhodnutí Vojenského útvaru 2427 ze dne 15. 8. 2017 č. j. MO , č. účtu, –2427 ze dne 1. 9. 2017 adresované právním zástupcem žalobce Veliteli vzdušných sil Vojenský útvar 3031 soud zjistil, že žalovaný se proti výroku II. citovaného rozhodnutí blanketově odvolal.

82. Z doplnění odvolání ze dne 5. 10. 2017 soud zjistil, že žalobce navrhl zrušení rozhodnutí velitele Vojenského útvaru , adresa, ze dne 15.8.2017.

83. Z potvrzení o výplatě zákonných úroků z prodlení ze dne 13. 11. 2017 soud zjistil, že žalobci byly vyplaceny úroky z prodlení podle výroku I. rozhodnutí služebního orgánu ze dne 15.3.2017 ve výši 212 321 Kč.

84. Z usnesení Velitele vzdušných sil ze dne 19. prosince 2017 č. j. MO , č. účtu, –3031 soud zjistil, že jím byla spojena do společného řízení řízení o odvolání proti rozhodnutí velitele Vojenského útvaru , adresa, ze dne 15.2.2017 a odvolání proti rozhodnutí velitele Vojenského útvaru , adresa, ze dne 15.8.2017.

85. Z rozhodnutí Velitele vzdušných sil ze dne 18. ledna 2018 č. j. MO , č. účtu, –3031 soud zjistil, že obě odvolání byla zamítnuta a rozhodnutí velitele Vojenského útvaru , adresa, ze dne 15.3.2017 a ze dne 15.8.2017 byla potvrzena.

86. Z rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 31 Ad 4/2019-52 ze dne 27. 8. 2021 o žalobě proti rozhodnutí Velitele vzdušných sil ze dne 18.1.2018 č.j. MO , č. účtu, -3031 soud zjistil, že bylo zrušeno a věc vrácena žalovanému Velitelství vzdušných sil k dalšímu řízení s odůvodněním, že bude třeba, aby žalovaný doplnil spisovou materii o jím odkazované organizační rozkazy a zdůvodnil, proč se vztahují na žalobce v rámci jeho zařazení u LPS a SAR a postavil na jisto, jak konkrétně probíhala v případě žalobce služba a jak doba, na kterou měl mít nařizovánu pohotovost, v čem podle jeho názoru se tato období lišila (jaká činnost nebyla vykonávána v době pohotovosti, avšak v době služby ano, proč tomu tak bylo a z čeho to plyne.

87. Z listiny , Jméno žalobce, - postoupení spisu s datem 13. 9. 2021 adresované Sekcí právní a investiční ministerstva obrany Velitelství vzdušných sil , adresa, soud zjistil, že Sekce právní a investiční Ministerstva obrany postoupila k dalšímu využití spis ve věci soudního přezkumu rozhodnutí Velitele vzdušných sil ze dne 18.1.2018 č.j. MO , č. účtu, -3031 o žádosti na dorovnání platu žalobce.

88. Z rozhodnutí Velitele vzdušných sil ze dne 26. 10. 2021 č. j. MO , č. účtu, –3031 soud zjistil, že jím byla zrušena rozhodnutí velitele Vojenského útvaru , adresa, ze dne 15.3.2017 a rozhodnutí velitele Vojenského útvaru , adresa, ze dne 15.8.2017 a obě vrácena k novému projednání.

89. Z přípisu ze dne 8. 11. 2021 adresovaného Velitelstvím vzdušných sil Vojenskému útvaru 2427 soud zjistil, že byl VÚ 2427 vrácen spisový materiál žalobce po vydání zrušujícího rozhodnutí.

90. Z listiny Žádost o výpočet náhrad za služby LZS/SAR s datem 25. 3. 2024 adresované 22. základnou vrtulníkového letectva Agentuře finanční , adresa, č. j. MO , č. účtu, –2427, soud zjistil, že velitel 22. základny vrtulníkového letectva požádal o dopočet služebního platu a úroků z prodlení pro čtyři účastníky, kteří požádali o doplacení služebního platu za určování do služeb LZS/SAR v období 2005 – 2008.

91. Z listiny Zaslání požadovaných výpočtů náhrad za služby LZS/SAR ze dne 30. 5. 2024 adresované Oddělením mzdové účtárny Agentury finanční Vojenskému útvaru 2427, včetně tabulky soud zjistil, že žádosti o výpočty bylo vyhověno.

92. Z přípisu Vojenského útvaru 2427 ze dne 28. 5. 2024 adresovaného zástupci žalobce č. j. MO , č. účtu, –2427 soud zjistil, že velitel VÚ 2427 stanovil zástupci žalobce termín pro možnost nahlédnout do spisu na 7.6.2024 a vyjádřit se ve věci ve lhůtě 10 od seznámení s podklady ve spisu.

93. Z rozhodnutí velitele 22. základny vrtulníkového letectva ze dne 13. 6. 2024 č. j. MO , RČ, –2427 soud zjistil, že žádosti žalobce bylo vyhověno a žalobci bylo přiznáno doplacení hrubého platu ve výši 348 796,36 Kč a vyčíslený úrok z prodlení, dále bylo rozhodnutu, že nároky uplatněné u služebního orgánu touto žádostí jsou za dobu do 31.5.2004 promlčeny.

94. Z blanketového odvolání ze dne 2.7.2024 proti rozhodnutí Velitele VÚ 2427 ze dne 13. 6. 2024 č. j. MO , RČ, –2427, podaného zástupcem žalobce Veliteli vzdušných sil VÚ 3031 soud zjistil, že žalobce podal proti citovanému rozhodnutí odvolání.

95. Z doplnění odvolání ze dne 16. 8. 2024 soud zjistil, že žalobce blanketové odvolání doplnil a navrhl zrušit rozhodnutí Velitele VÚ , adresa, ze dne 13.6.2024 ve výroku II. a vrátit věc k dalšímu řízení.

96. Z listiny Předání spisu odvolacímu správnímu orgánu s datem 18. prosince 2024 adresované 22 základnou vrtulníkového letectva Velitelství vzdušných sil , adresa, , že spis byl předán k odvolacímu řízení proti shora specifikovanému rozhodnutí ze dne 13.6.2024.

97. Z rozhodnutí Velitele vzdušných sil ze dne 14. 1. 2025 č. j. MO , č. účtu, –3031, které nabylo právní moci 14. 1. 2025, soud zjistil, že výrok II. odvoláním napadeného rozhodnutí velitele VÚ , adresa, ze dne 13.6.2024 byl změněn tak, že jsou nároky uplatněné u služebního orgánu touto žádostí promlčeny za dobu do 30. dubna 2004.

98. Z ostatních v řízení provedených důkazů již soud nezjistil žádné podstatné skutečnosti pro rozhodující skutková zjištění nebo pro právní posouzení věci, a proto je dále nehodnotil.

99. Soud hodnotil důkazy v souladu s ust. § 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění (dále jen o. s. ř.) a dospěl k závěru, že řízení o žádosti žalobce zahájené podáním žaloby k Okresnímu soudu v , adresa, dne 26. 6. 2007 bylo co do své délky zjevně nepřiměřeným. Soud odkazuje na judikaturu Evropského soudu pro lidská práva i Nejvyššího soudu ČR (například rozsudek sp. zn. 30 Cdo 1151/2009 ze dne 12. 1. 2011, sp. zn. 30 Cdo 3889/2009 ze dne 26. 1. 2011 a na stanovisko Nejvyššího soudu ČR ze dne 13. 4. 2011, CPJN 206/2010), ze kterého plyne, že v soudním řízení lze přiznat účastníkům řízení základní částku v rozmezí 15–20 000 Kč za každý další rok řízení, za první dva roky však v částce poloviční.

100. Podle ust. § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen „OdpŠk), stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

101. Podle ust. § 2 OdpŠk se odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona nelze zprostit.

102. Podle ust. § 5 OdpŠk, stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem.

103. Podle ust. § 6 odst. 3 OdpŠk, došlo-li ke škodě nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 vět druhé a třetí a posuzují-li se pro účely náhrady této škody navazující správní a soudní řízení jako jeden celek, jedná za stát příslušný úřad, do jehož působnosti náleží odvětví státní správy, v němž probíhalo správní řízení. Podle § 14 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., nárok na náhradu škody se uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6.

104. Podle ust. § 13 odst. 1 OdpŠk, stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

105. Podle ust. § 14 odst. 3 OdpŠk, uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.

106. Podle ust. § 15 odst. 2 OdpŠk, domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

107. Podle ust. § 31a odst. 1 OdpŠk, bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu.

108. Podle ust. § 31a odst. 2 OdpŠk, zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo.

109. Podle ust. § 31a odst. 3 OdpŠk, v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména ka) celkové délce řízeníb) složitosti řízení,c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení,d) postupu orgánů veřejné moci během řízení ae) významu předmětu řízení pro poškozeného.

110. Soud považuje, vzhledem k celkové délce průtažného řízení, za adekvátní částku finančního zadostiučinění ve výši 18 000 Kč ročně. Ke shodnému závěru dospěl zdejší soud v obdobné věci v řízení vedeném pod sp.zn. 8 C 112/2025. Soud proto neakceptoval požadavek žalobce na stanovení výše finančního zadostiučinění ve výši 20 000 Kč ročně, ani požadavek žalované stanovit částku finančního zadostiučinění ve výši 17 000 Kč ročně. Soud se však ztotožňuje s argumentem žalované, že je na místě redukovat částku 18 000 Kč na poloviční výši za první dva roky řízení, neboť redukce se uplatní i pro správní řízení, protože je odrazem úvahy, že každé řízení nějakou dobu trvá. Z judikatury Nejvyššího soudu nevyplývá jakákoliv výjimka pro správní řízení. Soud tedy přiznal za první dva roky řízení poloviční částku. Za celkovou délku průtažného řízení od 2.2.2008 do 13.6.2024, kterou účastníci v tomto řízení učinili nespornou, tj. 16 let, 4 měsíce a 11 dnů tak činí základní částka náhrady 276 459,61 Kč.

111. Soud dále posuzoval jednotlivá kritéria ve smyslu shora citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že je třeba přisvědčit obrannému tvrzení žalované, že je na místě základní částku snížit z důvodu skutkové i právní složitosti věci, avšak podle názoru soudu pouze o 20 %, nikoliv o 40 %, jak požadovala žalovaná. Soud přihlédl k tomu, že podkladem pro rozhodnutí bylo velké množství listinných podkladů pro výpočet ušlého platu žalobce, ve věci byly vyslýcháni svědci, žalovaná zároveň vyřizovala větší množství obdobných žádostí dalších žadatelů. Pokud se týká právní složitosti věci, pak ze správního spisu vyplynulo, že bylo nutno provést dopočty platu za velké množství přesčasových služeb. Zároveň se však nejedná o mimořádnou, významnou složitost věci, ať již skutkovou, právní nebo procesní, pro kterou by mohla být základní částka snížena o více než 20 %. Soud vzal v úvahu, že v řízení nebylo prováděno dokazování znaleckými posudky, že počet vyslýchaných svědků se pohyboval v jednotkách, nebylo doručováno do ciziny a podobně. Ze správního spisu bylo soudem zjištěno, že délka řízení byla způsobena v zásadě opakovaným rušením správních rozhodnutí, ať již v rámci resortu, tak i správními soudy a v případě správních rozhodnutí pro nepřezkoumatelnost nebo nedostatečná skutková zjištění pro rozhodnutí.

112. Soud dále shledal důvod pro snížení základní částky o 20 % z důvodu, že řízení probíhalo ve třech stupních. Žalovanou navrhované snížení o 40 % soud neakceptuje, protože není adekvátní. Soud přitom vzal v úvahu, že nutnost projednání věci ve třech instancích způsobila do značné míry sama žalovaná tím, že opakovaně zamítala žádosti žalobce a činila tak nepřezkoumatelným způsobem.

113. Soud naopak zvýšil základní částku o 30 % z důvodu zvýšeného významu řízení pro žalobce. Řízení se týkalo doplatku platu, tedy jde o věc obdobnou věci pracovněprávní, přičemž šlo rovněž o poměrně vysokou částku a soud vzal dále v úvahu, že u vojáka z povolání má kromě toho výše poskytovaného platu dopad i do oblasti výsluh. Zvýšení o 30 % akceptovala i žalovaná, jak je patrné i z jejího vyjádření k žalobě.

114. Ze všech důvodů popsaných v odstavcích 111 až 113 tohoto rozsudku proto soud snížil základní částku 276 459,61 Kč o 10 % ( - 20% - 20% + 30%). Žalobci tak vznikl nárok na zaplacení částky 248 813,65 Kč. Po částečném zpětvzetí žaloby o 135 687,56 Kč, které žalovaná žalobci zaplatila po podání žaloby, se žalobce domáhá zaplacení částky 184 312,44 Kč. Soud zároveň zohlednil skutečnost, že žalovaná z částky 135 687,56 Kč zaplatila žalobci za předžalobní období částku 19 822,62 Kč (26.6.2007 – 1.2.2008), tedy za žalované období žalobci zaplatila po podání žaloby pouze částku 115 864,94 Kč. Zbývá tak k doplacení částka 132 948,71 Kč, kterou soud žalobci výrokem I. tohoto rozsudku přiznal. Co do částky 51 363,73 Kč pak výrokem II. žalobu jako nedůvodnou zamítl.

115. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 3 o. s. ř., protože žalobce byl co do základu úspěšný a rozhodnutí o výši plnění záleželo do značné míry na úvaze soudu. Náklady řízení jsou tvořeny žalobcem zaplaceným soudním poplatkem ve výši 2 000 Kč a náklady právního zastoupení žalobce. Ty soud přiznal z punkta 132 948 Kč (přiznaná částka) podle § 6, § 7a § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif) v platném znění za pět úkonů právní služby (příprava a převzetí zastoupení, předběžné uplatnění nároku, sepis žaloby, písemné vyjádření ze dne 21. 7. 2025, účast při jednání soudu dne 10. 11. 2025) ve výši 6 420 Kč za jeden úkon. V souladu s ust. § 13 odst. 4 citované vyhlášky ve znění účinném do 31. 12. 2024 soud přiznal i hotové výdaje advokáta spojené se dvěma úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, předběžné uplatnění nároku) ve výši 300 Kč za jeden úkon. V souladu s ust. § 13 odst. 4 citované vyhlášky ve znění účinném od 1. 1. 2025 soud přiznal hotové výdaje advokáta spojené se třemi úkony právní služby (sepis žaloby, písemné vyjádření ze dne 21. 7. 2025, účast při jednání soudu dne 10. 11. 2025) ve výši 450 Kč za jeden úkon. V souladu s ust. § 14 odst. 1 písm. a) citované vyhlášky v platném znění soud přiznal i náhradu za ztrátu času za osm půlhodin po 150 Kč, tedy celkem 1 200 Kč a v souladu s ustanovením § 13 odst. 1 citované vyhlášky v platném znění soud přiznal i náhradu jízdného za cestu k jednání soudu dne 10. 11. 2025 osobním automobilem , jméno FO, , registrační značky , SPZ, průměrnou spotřebou 7,4 l nafty na 100 km při oboustranné vzdálenosti z advokátní kanceláře v Brně k soudu do Prahy a zpět 408 km, při ceně nafty podle vyhlášky č. 475/2024 Sb. 34,70 Kč za 1 l a výši náhrady 5,80 Kč za 1 km. , právnická osoba, tedy soud přiznal celkem 3 428,21 Kč. V souladu s ust. § 137 odst. 1, 3 o. s. ř. soud zvýšil odměnu za úkony právní služby, hotové výdaje advokáta, náhradu za promeškaný čas a náklady cestovného o 21 % DPH v částce 8 122,43 Kč, protože zástupe žalobce je plátcem této daně. Celkové náklady řízení tak činí přiznaných 48 800,63 Kč. V souladu s ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. soud uložil žalované zaplatit žalobci náklady řízení na účet jeho právního zástupce.