6 C 117/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl samosoudkyní JUDr. Zuzanou Barochovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovaným: 1. celé jméno žalovaného, datum narození bytem adresa žalovaného 2. celé jméno žalované, datum narození bytem adresa žalované oba zastoupeni advokátkou JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o určení vlastnictví

I. Žaloba s návrhem, aby bylo určeno, že paní jméno příjmení, datum narození, zemřelá dne datum, posledně bytem adresa, část obce, byla ke dni své smrti vlastníkem členského podílu v bytovém družstvu příjmení jméno příjmení jméno příjmení 6, IČO, se sídlem adresa, PSČ obec a číslo, spojeným s užívacím právem k bytu číslo o velikosti 2+1 s příslušenstvím, který se nachází ve 4. podlaží domu adresa na adrese adresa, PSČ obec a číslo, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit 1. žalovanému náklady řízení ve výši 23 171,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet právní zástupkyně 1. žalovaného.

III. Žalobce je povinen zaplatit 2. žalované náklady řízení ve výši 15 790,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet právní zástupkyně 2. žalované.

1. Žalobce podal dne datum u zdejšího soudu žalobu proti prvnímu žalovanému celé jméno žalovaného, kterou se domáhal, aby bylo určeno, že paní jméno příjmení, datum narození, zemřelá dne datum, posledně bytem adresa, část obce, byla ke dni své smrti vlastníkem členského podílu v bytovém družstvu příjmení jméno příjmení jméno příjmení anonymizováno, IČO, se sídlem adresa, PSČ obec a číslo, spojeným s užívacím právem k bytu číslo o velikosti 2+1 s příslušenstvím, který se nachází ve 4. podlaží domu adresa na adrese adresa, PSČ obec a číslo. Žalobu odůvodnil tím, že je synem paní jméno příjmení, nar. dne datum, zemřelé dne datum, která byla členkou bytového družstva příjmení jméno příjmení jméno příjmení 6, k členství v družstvu se vázalo právo nájmu k družstevnímu bytu číslo o velikosti 2+1 s příslušenstvím, který se nacházel ve 4. podlaží domu adresa na adrese adresa, část obce. příjmení jméno příjmení jako převodce, uzavřela dne datum s paní celé jméno žalované, svou dcerou, narozenou datum a celé jméno žalovaného, svým zetěm, datum narození jako nabyvateli Dohodu o převodu práv a povinností spojených s členstvím v anonymizována dvě slova ulice ulice obec a číslo, ve které se konstatuje, že převodce touto dohodou převádí svá členská práva a povinnosti, včetně práva nájmu k bytu číslo o velikosti 2+1 s příslušenstvím, který se nachází ve 4. podlaží domu adresa na adrese obec a číslo v anonymizováno ulici na oba nabyvatele a dále na ně převádí svůj členský podíl v družstvu. Prohlášením vlastníka budovy ze dne datum byly v budově vymezeny jednotky a podíly na společných částech budovy a na pozemcích parc. číslo parc. číslo v k. ú, část obce, územní celek. Následně družstvo převedlo ve prospěch nabyvatelů smlouvou o převodu vlastnictví bytové jednotky ze dne datum vlastnické právo k předmětným nemovitostem. Byt je v současné době zapsán na list vlastnictví pro k.ú. část obce u stát. instituce, stát. instituce. Nabyvatelé dále převedli vlastnické právo k bytu ve prospěch žalovaného, svého syna a vnuka paní jméno příjmení darovací smlouvou ze dne datum. Členská schůze družstva rozhodla dne datum o zrušení družstva s likvidací ke dni datum. Likvidace byla ukončena a družstvo bylo vymazáno z obchodního rejstříku ke dni datum Dohoda o převodu práv a povinností spojených s členstvím v anonymizována dvě slova ulice ulici obec a číslo ze dne datum byla uzavřena v režimu zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2007. Jelikož obchodní zákoník neupravoval smlouvu o převodu členských práv a povinností v bytovém družstvu jako samostatný smluvní typ, řídila se jeho úprava ust. § 269 o nepojmenovaných smlouvách. V odst. 2 pak toto ustanovení říkalo, že účastníci mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není upravena jako typ smlouvy. Jestliže však účastníci dostatečně neurčí předmět svých závazků, smlouva uzavřena není. Žalobce dále odkázal na rozsudek Nejvyššího soudu, sp. zn. 29Co 1402//99 ze dne 7. 2. 2001, podle něhož v ust. § 269 odst. 2 obchodního zákona je stanoven minimální obsah tzv. nepojmenované smlouvy. Pokud by se smluvní strany nedohodly na takovém obsahu, jednalo by se o úkon, který nevznikl, a dále dohoda o převodu členských práv a povinností podle § 229 a § 230 obchodního zákona není v obchodním zákoníku upravena jako smluvní typ, proto se jedná o smlouvu nepojmenovanou. V případě dohody o převodu práv a povinností spojených s členstvím v bytovém družstvu bude nezbytným (minimálním) obsahem dohody určení práv a povinností spojených s členstvím v bytovém družstvu, určení hodnoty družstevního podílu, stanovení úplatnosti či bezplatnosti převodu a dohoda o vzájemném vypořádání. Z dohody je patrné, že žádným způsobem z ní nevyplývají konkrétní práva a povinnosti spojená s členstvím v bytovém družstvu, která měla být převedena, stejně jako z ní nevyplývá určení hodnoty družstevního podílu, stanovení úplatnosti či bezplatnosti převodu, ani dohoda o vzájemném vypořádání, jak požaduje Nejvyšší soud v citovaném rozsudku. Absentuje tak minimální obsah innominátní smlouvy, vyžadovaný ust. § 269 odst. 2 obchodního zákona a i zde, stejně jako v Nejvyšším soudem řešené věci, se v případě specifikované dohody jedná o úkon, který ani nevznikl. V bodu III. dohody je uvedeno, že převodce jako členka družstva prohlašuje, že ve smyslu zákona 42/92 Sb. požádala v zákonné lhůtě o převod uvedeného družstevního bytu do vlastnictví a touto dohodou postupuje své právo na uzavření smlouvy o převodu do vlastnictví nabyvatelům. Pakliže nelze hovořit ani o relativní ani o absolutní neplatnosti dohody, ale je nutné považovat ji za úkon, který nevznikl, nemohli nabyvatele nabýt ani vlastnické právo k členskému podílu v družstvu spojeném s užívacím právem k bytu číslo právo na uzavření smlouvy o převodu vlastnictví. Jako takoví tedy nabyvatelé nebyli oprávněni uzavřít s družstvem smlouvu o převodu vlastnictví bytové jednotky ze dne datum, tedy nenabyli řádně vlastnické právo k bytu, a toto vlastnické právo tak nemohli řádně převést darovací smlouvou ze dne datum ve prospěch žalovaného. Paní jméno příjmení tak zůstala až do dne své smrti vlastníkem členského podílu v bytovém družstvu příjmení družstvo ulice ulice obec a číslo, spojeným s užívacím právem k předmětnému bytu číslo jelikož jej za svého života platně nepřevedla na žádnou další osobu. V rámci dědického řízení po zemřelé paní jméno příjmení nebyl uvedený členský podíl v družstvu projednáván, čehož chce žalobce dosáhnout. Žalobce spatřuje svůj naléhavý právní zájem na určení podle této žaloby ve skutečnosti, že je dědicem po své zemřelé matce, tedy po paní jméno příjmení.

2. První žalovaný v písemném vyjádření k žalobě navrhoval její zamítnutí s odůvodněním, že žalobce se určení, že jméno příjmení byla ke dni svého úmrtí jedinou členkou bytového družstva příjmení družstvo ulice ulice obec a číslo a určení neplatnosti/nicotnosti dohody o převodu práv a povinností spojených s členstvím v anonymizována dvě slova ulice ulice obec a číslo v likvidaci ze dne datum mezi jméno příjmení a žalovanou celé jméno žalované a jejím manželem (jejichž je žalovaný procesním nástupcem) domáhal již v řízení u Krajského soudu v Praze, č.j. 47Cm 18/2017-29. Rozsudkem ze dne datum ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Praze, č.j. 6Cmo 39/2018-45 ze dne 12. 9. 2018 byla ve výroku I. v části týkající se neplatnosti dohody o převodu práv a povinností spojených s členstvím v anonymizována dvě slova ulice ulici obec a číslo v likvidaci ze dne datum mezi jméno příjmení a žalovanou celé jméno žalované a jejím manželem celé jméno žalovaného (rodiči žalovaného) žaloba zamítnuta, v části výroku o určení, že jméno příjmení byla ke dni svého úmrtí jedinou členkou bytového družstva příjmení družstvo ulice ulice obec a číslo v likvidaci byla žaloba rovněž zamítnuta. Žalovaný tedy namítl překážku rei judicatae. Žalovaný dále uvedl, že již v pravomocně skončeném řízení u Krajského soudu v Praze sp. zn. 47Cm 18/2017 soud vyšel ze zjištění, že účastníci považovali uzavření dohody o převodu členských práv a povinností ze dne datum za nesporné, žádný z účastníků předmětnou dohodu nepředložil, rovněž tak nebylo předloženo písemné oznámení převodce jméno příjmení a písemné oznámení nabyvatele členství (celé jméno žalované a jejího manžela) o uzavření takové dohody. Je tedy nesporné, že samo bytové družstvo příjmení družstvo ulice ulice obec a číslo v likvidaci dohodu o převodu členských práv a povinností spojených s členstvím v novém družstvu ulice shledalo jako platnou a ve vztahu k nabyvatelům členských práv a povinností (právních předchůdců žalovaného) postupovalo jako k členům bytového družstva. Dále žalovaný poukázal na to, že obchodní zákon neurčoval u dohody o převodu členských práv a povinností, resp. u smlouvy o převodu členství, povinnost písemné formy a rovněž tak neurčoval ani náležitosti uvedené dohody, resp. smlouvy, když podle názoru žalovaného i ze žalobcem předkládané kopie dohody je jasné, kterých účastníků a kterého družstva se týká, když případná absence vzájemného vypořádání vzhledem k tomu, že dohodu o převodu členských práv a povinností spojených s členstvím lze nahradit písemným oznámením převodce a souhlasem nabyvatele členství, nemůže způsobit neplatnost či nicotnost takové dohody. Žalovaný dále namítal nedostatek naléhavého právního zájmu žalobce na požadovaném určení s odkazem na judikaturu obecných soudů, podle které naléhavý právní zájem na určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není dán, je dán zejména zpravidla tam, kde by bez tohoto určení bylo ohroženo právo žalobce nebo kdyby se bez tohoto určení jeho právní postavení stalo nejistým. Podle žalovaného žalobce naléhavý právní zájem na požadovaném určení nemá a není aktivně legitimován k podání takovéto žaloby. Dosavadní judikaturu Nejvyššího soudu u dědiců po zůstavitelce zemřelé po datum s ohledem na novou úpravu řízení u pozůstalostních řízení, zakotvenou v zákoně č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, nelze použít. Žalobce v průběhu dědického řízení nesporoval aktiva pozůstalosti a neuplatnil, že do aktiv pozůstalosti patří i členský podíl v bytovém družstvu příjmení družstvo ulice ulice obec a číslo spojený s užívacím právem k bytu číslo to i přesto, že žalobci bylo známo, že důsledky dohody o převodu členských práv a povinností ve vztahu k bytovému družstvu nastaly již v roce 2006 ulice právní úprava řízení o pozůstalosti i s poukazem na ust. § 193 odst. 1 věty za středníkem z.ř.s. zásadně vylučuje, aby nová sporná aktiva pozůstalosti, která se objeví po právní moci rozhodnutí o pozůstalosti, byla následně dodatečně projednána. Žalovaný dále poukázal na to, že nabyl vlastnické právo k bytové jednotce na základě darovací smlouvy ze dne datum od svých rodičů, právních předchůdců žalovaného, celé jméno žalované a celé jméno žalovaného a poukázal na pravidla o nabývání nemovitostí od neoprávněného na základě dobré víry nabyvatele v zápis práva předchůdce v katastru nemovitostí, která je výjimkou z obecně platné zásady, že nikdo nemůže na jiného převést více práv než sám má. Poukázal zejména na nález Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. I. ÚS 2219/2012 a rozsudek velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia NS ČR sp. zn. 31Cdo 353/2016. Žalovaný byl při nabytí vlastnického práva k předmětné bytové jednotce zcela nepochybně v dobré víře a poukazuje na fakt, že musí být zaručena ochrana dobré víry v pravdivost a úplnost zápisů ve veřejné knize, tj. katastru nemovitostí, neboť při nabytí vlastnického práva k bytové jednotce číslo v části obce Dejvice postupoval s důvěrou v určitý, druhou stranou prezentovaný, skutkový stav, tj. vlastnictví jeho rodičů jako dárců, který byl mimo vší pochybnost potvrzen údaji z veřejné, státem vedené evidence. I kdyby tak dohoda o převodu členských práv a povinností, tak jak se snaží žalobce dovodit, nevznikla, žalovaný zcela nepochybně jednal v plné důvěře, že dárci, jeho rodiče, jsou podle zápisu v katastru nemovitostí vlastníky bytové jednotky číslo v části obce Dejvice, a že byli oprávněni s těmito nemovitými věcmi nakládat.

3. Žalobce v písemném vyjádření ze dne datum setrval na žalobních tvrzeních. Pokud se týká tvrzené dobré víry žalovaného, poukázal na nález Ústavního soudu ČR ze dne 17. 4. 2014 sp. zn. I. ÚS 2219/2012, ve kterém Ústavní soud deklaroval, že jednou z podmínek, za kterých lze chránit dobrou víru při nabytí vlastnického práva k nemovitosti od neoprávněného, je úplatnost právního jednání. Zároveň v tomto podání navrhl přistoupení další účastnice na straně žalované, a to paní celé jméno žalované, datum narození.

4. Soud usnesením, č.j. 6C 117/2020-28 ze dne 30. 9. 2020, které nabylo právní moci dne 22. 10. 2020, připustil, aby do řízení na straně žalované jako další účastnice přistoupila celé jméno žalované, datum narození, bytem adresa.

5. I druhá žalovaná navrhovala, z týchž důvodů jako první žalovaný, zamítnutí žaloby.

6. Soud zjistil z usnesení Obvodního soudu pro Prahu 3, č.j. 13D 162/2014-59 ze dne 22. 7. 2014, které nabylo právní moci téhož dne, ve věci řízení o pozůstalosti po jméno příjmení, nar. dne datum, zemřelé dne datum, že tímto usnesením byla určena obvyklá cena aktiv a pasiv pozůstalosti a čistá hodnota pozůstalosti, a dále byla tímto usnesením schválena dohoda o rozdělení pozůstalosti mezi synem zůstavitelky celé jméno žalobce (žalobce v tomto řízení) a dcerou zůstavitelky celé jméno žalované (druhou žalovanou v tomto řízení), a to tak, že syn zůstavitelky nabývá z pozůstalosti veškerý majetek a dcera zůstavitelky nenabývá ničeho, a to ani výplatou na dědický podíl.

7. Z Dohody o převodu práv a povinností spojených s členstvím v anonymizována dvě slova ulice ulice obec a číslo ze dne datum soud zjistil, že byla uzavřena mezi jméno příjmení, rodné číslo jako převodcem a celé jméno žalované, rodné číslo a celé jméno žalovaného, rodné číslo jako nabyvateli. Obsahem dohody byl převod členských práv a povinností, včetně práva nájmu k bytu číslo o velikosti 2+1 s příslušenstvím ve 4. podlaží domu v adresa v obec a číslo anonymizováno ulici, na nabyvatele s tím, že nabyvatelé tímto členská práva a povinnosti spojená s členstvím v anonymizována dvě slova ulice ulice obec a číslo, včetně práva nájmu k družstevnímu bytu číslo od převodce přijímají. Předmětem dohody byl i převod členského podílu v Novém družstvo ulice věci v obec a číslo na nabyvatele, kteří tento členský podíl přijímají (článek II.). jméno příjmení v článku III. dohody jako členka družstva prohlásila, že požádala v zákonné lhůtě o převod uvedeného družstevního bytu do vlastnictví a touto dohodou postupuje své právo na uzavření smlouvy o převodu vlastnictví nabyvatelům. Dohoda je opatřena úředně ověřenými podpisy smluvních stran.

8. Z Darovací smlouvy uzavřené mezi celé jméno žalovaného, rodné číslo a celé jméno žalované, rodné číslo jako dárci na straně jedné a synem dárců celé jméno žalovaného, rodné číslo soud zjistil, že byla uzavřena dne datum Touto smlouvou celé jméno žalovaného celé jméno žalované darovali obdarovanému, svému synovi, do jeho výlučného vlastnictví jednotku číslo byt, s příslušenstvím skutkovým i právním, nacházející se v bytovém domě s adresa, stojící na pozemku parc. číslo zastavěná plocha a nádvoří, o výměře 225 m². Zároveň dárci darovali obdarovanému i k této jednotce číslo neoddělitelně patřící spoluvlastnický podíl ve výši číslo k celku na společných částech shora uvedeného domu adresa a stejný spoluvlastnický podíl ve výši 147/ 2710 Kč k pozemku parc. číslo to vše podrobně popsáno v Dohodě o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví ze dne datum, a dále zapsané na list vlastnictví a list vlastnictví pro k.ú. část obce, obec Praha, okres Hlavní město Praha. Obdarovaný zároveň prohlásil, že popsaný dar do svého výlučného vlastnictví od dárců přijímá. Ze smlouvy je patrné, že vklad vlastnického práva byl povolen Katastrálním úřadem pro hlavní město Prahu, Katastrálním pracovištěm Praha dne datum, s právními účinky vkladu datum.

9. Soud zjistil z rozsudku Krajského soudu v Praze, č.j. 47Cm 18/2017-29 ze dne 20. 12. 2017, že předmětem řízení byla žaloba na určení, že dohoda o převodu práv a povinností spojených s členstvím v anonymizována dvě slova ulice ulice obec a číslo, uzavřená dne datum mezi jméno příjmení, datum narození, zemřelou dne datum a žalovanou celé jméno žalované a jejím manželem celé jméno žalovaného je neplatná, a tedy jedinou členkou bytového družstva příjmení družstvo ulice ulice obec a číslo byla ke dni svého úmrtí jméno příjmení. Tímto rozsudkem byla žaloba zamítnuta. Dále soud zjistil z rozsudku Vrchního soudu v Praze, č.j. 6Cmo 39/2018-45 ze dne 12. 9. 2018, že tímto rozsudkem byl rozsudek Krajského soudu v Praze, č.j. 47Cm 18/2017-29 ze dne 20. 12. 2017 ve výroku I. v části týkající se neplatnosti dohody o převodu práv a povinností spojených s členstvím v anonymizována dvě slova ulice ulice obec a číslo v likvidaci ze dne datum změněn tak, že se zamítá žaloba na určení, že dohoda o převodu práv a povinností spojených s členstvím v anonymizována dvě slova příjmení ulice obec a číslo v likvidaci, uzavřená dne datum mezi jméno příjmení, datum narození zesnulou dne datum a žalovanou celé jméno žalované a jejím manželem celé jméno žalovaného je nicotná, a v části výroku, kterým soud zamítl požadavek na určení, že jméno příjmení byla ke dni svého úmrtí jedinou členkou bytového družstva příjmení družstvo ulice ulice obec a číslo v likvidaci, rozsudek Krajského soudu v Praze potvrdil, včetně výroku o nákladech řízení.

10. Z ostatních v řízení provedených důkazů již soud nezjistil žádné podstatné skutečnosti pro rozhodující skutková zjištění nebo pro právní posouzení věci, a proto je dále nehodnotil.

11. Soud zhodnotil v řízení provedené důkazy v souladu s ust. § 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád ve znění pozdějších předpisů (dále jen o.s.ř.) a dospěl ke zjištění následujícího skutkového stavu: žalobce je synem paní jméno příjmení, datum narození, zemřelé dne datum, druhá žalovaná je dcerou paní jméno příjmení, první žalovaný je synem druhé žalované. příjmení jméno příjmení jako členka bytového družstva příjmení družstvo ulice ulice obec a číslo uzavřela se celé jméno žalované, svojí dcerou a celé jméno žalovaného, svým zetěm dne datum Dohodu o převodu práv a povinností spojených s členstvím v anonymizována dvě slova ulice ulice obec a číslo, jejímž předmětem byl převod členských práv a povinností spojených s členstvím v anonymizována dvě slova ulice ulice obec a číslo, včetně práva nájmu k bytu číslo o velikosti 2+1 s příslušenstvím v domě adresa v obec a číslo anonymizováno ulice a dále převod členského podílu v anonymizována dvě slova ulice ulice na nabyvatele. celé jméno žalovaného celé jméno žalované darovali předmětné nemovitosti darovací smlouvou ze dne datum, uzavřenou mezi nimi jako dárci a celé jméno žalovaného, jejich synem, jako obdarovaným, s právními účinky vkladu do katastru nemovitostí datum, prvnímu žalovanému. Řízení o pozůstalosti po jméno příjmení bylo vedeno u Obvodního soudu pro Prahu 3 pod sp. zn. 13D 162/2014 a bylo pravomocně ukončeno usnesením ze dne datum, kterým byla schválena dohoda dědiců celé jméno žalobce a celé jméno žalované o rozdělení pozůstalosti, podle které celé jméno žalobce nabyl z pozůstalosti veškerý majetek, a celé jméno žalované nenabyla ničeho. Předmětné nemovitosti nebyly do pozůstalosti zahrnuty.

12. Soud se nejprve zabýval žalovanými uplatněnou námitkou věci rozhodnuté a dospěl k závěru, že žalobcovo žalobní žádání není totožné se žalobou, projednávanou Krajským soudem v Praze pod sp. zn. 47Cm 18/2017, neboť v tamním řízení se žalobce domáhal určení neplatnosti dohody o převodu práv a povinností spojených s členstvím v anonymizována dvě slova ulice ulici obec a číslo, uzavřené dne datum mezi jméno příjmení a žalovanou celé jméno žalované jejím manželem celé jméno žalovaného a určení, že jedinou členkou bytového družstva příjmení družstvo byla ke dni svého úmrtí paní jméno příjmení, tedy žádání odlišného od žalobního petitu v tomto řízení. Ust. § 159a odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. s. ř.) tak nebylo naplněno.

13. Dále soud zkoumal naléhavý právní zájem žalobce na požadovaném určení.

14. Podle ust. § 80 zákona o.s.ř., určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

15. Podle ustálené judikatury naléhavý právní zájem na určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, je dán zejména tam, kde by bez tohoto určení bylo ohroženo právo žalobce nebo kdyby se bez tohoto určení jeho postavení stalo nejistým (viz např. rozsudek NS ČR sp. zn. 31Cdo 1836/2005). Tzn., že u žalobce musí jít buď o právní vztah již existující alespoň v době vydání rozhodnutí, nebo o takovou jeho procesní, případně hmotněprávní situaci, v níž by objektivně v již existujícím právním vztahu mohl být ohrožen, případně by pro své nejisté postavení mohl být vystaven konkrétní újmě (viz rozsudek NS ČR sp. zn. 22Cdo 2589/98, nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 17/95).

16. Po 1. 1. 2014, kdy nastala účinnost občanského zákona č. 89/2012 Sb., je však stávající judikatura, týkající se naléhavého právního zájmu dědiců po zůstavitelích, zemřelých po datum, v případě žalob na určení, že zůstavitel byl ke dni úmrtí vlastníkem určité věci, již nepoužitelná.

17. Podle ust. § 1479 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákon v platném znění, dědické právo vzniká smrtí zůstavitele. Kdo zemře před zůstavitelem, nebo současně s ním, nedědí.

18. Podle ust. § 1475 odst. 1 občanského zákona dědické právo je právo na pozůstalost nebo na poměrný podíl z ní.

19. Podle ust. § 1475 odst. 2 občanského zákona pozůstalost tvoří celé jmění zůstavitele, kromě práv a povinností vázaných výlučně na jeho osobu, ledaže byly jako dluh uznány nebo uplatněny u orgánu veřejné moci.

20. Podle ust. § 1475 odst. 3 občanského zákona komu náleží dědické právo, je dědic, a pozůstalost ve vztahu k dědici je dědictvím.

21. Podle ust. § 172 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen z.ř.s.), aktiva pozůstalosti soud zjistí především ze soupisu pozůstalosti nebo ze seznamu pozůstalostního majetku, anebo ze společného prohlášení dědiců o pozůstalostním majetku.

22. Podle ust. § 172 odst. 2 z.ř.s., nebyla-li zjištěna podle odst. 1, soud aktiva pozůstalosti objasní z údajů dědiců a uvede je v seznamu aktiv. Neshodnou-li se dědici na rozhodných skutečnostech o tom, co vše patří do aktiv pozůstalosti, ke spornému majetku se v řízení a při projednání pozůstalosti nepřihlíží.

23. Podle ust. § 189 odst. 1 z.ř.s., nepřihlíží-li se v řízení a při rozhodování o pozůstalosti k majetku nebo dluhům zůstavitele v důsledku postupu podle § 162 odst. 2 věty druhé, § 172 odst. 2 věty druhé nebo § 173 věty druhé, mohou se účastníci domáhat svých práv žalobou.

24. Podle ust. § 193 odst. 1 z.ř.s., objeví-li se po právní moci rozhodnutí o pozůstalosti majetek, který tvoří aktivum pozůstalosti, případně též pasivum pozůstalosti, soud o ně doplní v dosavadním řízení vyhotovený soupis nebo seznam o aktivech a pasivech pozůstalosti; to neplatí, jde-li o aktiva nebo pasiva, k nimž se v důsledku postupu podle § 162 odst. 2 věty druhé, § 172 odst. 2 věty druhé nebo § 173 věty druhé nepřihlíží.

25. Ust. § 189 odst. 1 z.ř.s. dopadá na situaci, kdy při projednání pozůstalosti vzniknou spory o aktiva pozůstalosti, ke kterým se podle tohoto zákonného ustanovení jako ke spornému majetku v řízení o pozůstalosti nepřihlíží. Ten, kdo tvrdí, že do aktiv pozůstalosti patří i další majetek, může své nároky uplatnit samostatnou žalobou, předpokládanou ust. § 189 odst. 1 z.ř.s., a to i po právní moci rozhodnutí o pozůstalosti. Taková žaloba může znít, jde-li o nemovitosti, které se zapisují do katastru nemovitostí, na určení vlastnického práva dědice k této nemovité věci, a její formulace musí odpovídat konkrétnímu právu dědice, respektujícímu konečné rozhodnutí v pozůstalostním řízení. Současná úprava řízení o pozůstalosti, i vzhledem k ust. § 193 odst. 1 věty za středníkem z.ř.s., tak vylučuje dodatečné projednání sporných aktiv pozůstalosti, která se objeví po právní moci rozhodnutí o pozůstalosti. Jak uvedeno, práva k tomuto spornému majetku je třeba uplatnit žalobou, o které nalézací soud, právě s ohledem na pravomocné konečné rozhodnutí o pozůstalosti, rozhodne ve vztahu k účastníkům tohoto sporného řízení bez toho, aby bylo následně nutné tato aktiva projednávat v řízení o dodatečném projednání pozůstalosti (k tomu viz. např. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 17.9.2019 sp.zn. 22 Co 84/2018). V projednávané věci to znamená, že ačkoliv žalobce má naléhavý právní zájem na určení svého vlastnického práva, když na základě rozhodnutí v pozůstalostním řízení nabyl pozůstalost, nemůže mít naléhavý právní zájem na v tomto řízení uplatněném požadovaném určení, že předmětné nemovitosti byly ke dni smrti ve výlučném vlastnictví zůstavitelky, protože jde o sporné aktivum. Vzhledem k tomu, že nesprávně uplatněný žalobní petit není kryt poučovací povinností soudu, protože by se jednalo o poučení hmotněprávní, nezbylo soudu, než pro nedostatek naléhavého právního zájmu žalobce na požadovaném určení žalobu zamítnout.

26. Výrok II. o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. protože první žalovaný byl ve věci zcela úspěšný. Náklady řízení prvnímu žalovanému soud přiznal za náklady jejího právního zastoupení podle § 9 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif) ve znění pozdějších předpisů, z punkta 35 000 Kč, a to odměnu za 3 úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, písemné vyjádření k žalobě ze dne datum, písemné vyjádření ze dne datum) výši 2 500 Kč za 1 úkon. Dále soud přiznal odměnu za 5 úkonů právní služby (účast při jednání soudu dne datum, dne datum, dne datum, dne datum a dne datum), přičemž odměnu za tyto úkony snížil v souladu s ust. § 12 odst. 4 citované vyhlášky o 20 % za dva zastoupené. V souladu s ust. § 13 odst. 3 citované vyhlášky soud přiznal i hotové výdaje advokáta spojené se třemi úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, písemné vyjádření k žalobě ze dne datum, písemné vyjádření ze dne datum) ve výši 300 Kč za 1 úkon a dále hotové výdaje spojené se v pěti úkony právní služby (účast při jednání soudu dne datum, dne datum, dne datum, dne datum a dne datum) ve výši 150 Kč (dva zastoupení). V souladu s ust. § 137 odst. 1, 3 o.s.ř. soud zvýšil odměnu za úkony právní služby a hotové výdaje advokáta o 21% DPH v částce 4 021,50 Kč, protože zástupkyně prvního žalovaného je plátkyní této daně. Celkové náklady řízení prvního žalovaného tak činí přiznaných 23 171,50 Kč.

27. Výrok III. je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. protože i druhá žalovaná byla ve věci zcela úspěšná. Náklady řízení představují náklady právního zastoupení 2. žalované za 1 úkon právní služby z punkta 35 000 Kč podle § 9 odst. 3 citované vyhlášky (příprava a převzetí zastoupení) ve výši 2 500 Kč. Dále soud přiznal odměnu sníženou o 20 % podle § 12 odst. 4 citované vyhlášky za 5 úkonů právní služby (účast při jednání soudu dne datum, dne datum, dne datum, dne datum a dne datum). V souladu s ust. § 13 odst. 3 citované vyhlášky soud přiznal hotové výdaje spojené s jedním úkonem právní služby (příprava a převzetí zastoupení) v plném rozsahu ve výši 300 Kč a dále soud přiznal hotové výdaje advokáta spojené s pěti úkony právní služby (účast při jednání soudu dne datum, dne datum, dne datum, dne datum a dne datum) ve výši 150 Kč za 1 úkon (2 zastoupení). V souladu s ust. § 137 odst. 1, 3 o.s.ř. soud zvýšil odměnu za úkony právní služby a hotové výdaje advokáta o 21% DPH v částce 2 740,50 Kč, protože zástupkyně druhé žalované je plátkyní této daně. Celkové náklady řízení druhé žalované tak činí přiznaných 15 790,50 Kč.

28. V souladu s ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. uložil soud žalobci zaplatit žalovaným náklady řízení na účet jejich právní zástupkyně. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího.