6 C 126/2019

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl samosoudkyní JUDr. Zuzanou Barochovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení se sídlem adresa o zaplacení částky 251 968 Kč

I. Řízení se co do částky 20 000 Kč zastavuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 231 968 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 142 719 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet právního zástupce žalobkyně.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit na nákladech svědečného České republice na účet zdejšího soudu částku 1 000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žalovaná je povinna zaplatit na nákladech znalečného České republice na účet zdejšího soudu částku 8 643 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně podala u zdejšího soudu dne 5. 4. 2019 žalobu (ve znění její změny připuštěné usnesením zdejšího soudu ze dne 10. 6. 2020, č. j. 6 C 126/2019-51), kterou se domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 251 968 Kč. Uvedla, že mezi žalobkyní jakožto pojištěnou a žalovanou jako pojistitelem byla uzavřena pojistná smlouva [číslo] – stavební pojištění na všechna rizika (dále také jen„ Smlouva“). Na základě Smlouvy vznikla žalované povinnost pojistného plnění ve vztahu k pojistné události. Pojistnou událostí je škodní událost ze dne 17. 2. 2018, kdy dle předané projektové dokumentace se měl provést nátěr stěn ve stejném provedení jako nátěr podlah. Na toto byla kontaktována [právnická osoba], která potvrdila na místě stavby, že z jejich materiálů lze tyto práce bez problémů provést. Na základě tohoto ujištění byla objednána barva na nátěry podlah i stěn dle doporučení zástupce výrobce barev. Nátěry podlah byly provedeny dle požadavku na barevnost bez vad. V případě nátěru stěn však nátěr dodaným materiálem stále nesplňoval požadavky projektanta a investora. Prosvítal podklad, který tvořil nesourodou plochu. V tuto chvíli se do řešení problému vložil nový zástupce [právnická osoba] pan [jméno] [příjmení] a začal již připouštět, že navržený nátěr nemá takovou kryvost, jaká by byla potřeba na nátěr stěn. Následně bylo rozhodnuto, že plocha stěn na chodbě bude polepena folií s návrhem grafických značek dle návrhu architekta. Po dalším pátrání architekt doporučil [právnická osoba], která provedla svým materiálem a na vlastní nebezpečí nátěry stěn WC již s výsledkem, který odsouhlasil jak architekt, tak investor. Veškeré náklady na folii a nátěr hradila žalobkyně. Tato škodná událost byla žalobkyní nahlášena dne 18. 5. 2018 s výší škody 250 000 Kč bez DPH. Tuto částku, resp. pojistné plnění podle výše odpovídající pojistné smlouvy, je žalovaná povinna uhradit žalobkyni. Dlužná částka byla stanovena následovně: po ubezpečení výrobce nátěru [právnická osoba], že další dva nátěry materiálem [příjmení] budou dostačující a stěny budou v pořádku, byly provedeny další dva nátěry (plocha chodby 24,18 m2, plocha příslušenství 35,2 m2, celkem 59,38 m2; jednotková cena 2 050 Kč/m2, odpočet materiálu - 33 100 Kč (materiál, který zbyl z předchozích aplikací), náklady 88 629 Kč). Po nezdařeném výsledku dodavatel, [právnická osoba], navrhl jiný materiál ze své produkce, který musí už vše vyřešit. Toto řešení bylo uvažováno aplikovat jen na prostory příslušenství, tj. na plochu 35,2 m2. Natřená plocha 35,2 m2 x jednotková cena 2 050 Kč/m2 je náklad 72 160 Kč. Vzhledem k tomu, že výsledek nebyl opět uspokojivý, navrhl architekt prostor chodby polepit folií (polep stěny na chodbě v ploše 24,18 m2, náklady 19 400 Kč). Pro špatnou kryvost materiálů [právnická osoba] bylo rozhodnuto realizaci nátěrů na stěnách příslušenství svěřit jiné společnosti. Tato společnost se zavázala k provedení nátěru stěn v daném odstínu s odpovídající kryvostí a zárukou, že tento nátěr bude držet na daném podkladu (nátěr stěn příslušenství v ploše 35,2 m2 je 71 182 Kč). Celkové náklady činí 251 371 Kč bez DPH. Na tuto skutečnost byla žalovaná upozorněna, avšak dosud nic z dlužné částky neuhradila. Namísto toho zaslala žalobkyni oznámení o likvidaci škodné události ze dne 17. 1. 2019, kde konstatuje, že spis škodné události byl dne 17. 2. 2019 odložen bez výplaty pojistného plnění, přičemž jako důvod uvádí, že ke škodě došlo způsobem vyloučeným Všeobecnými pojistnými podmínkami. Žalobkyně však s tímto nesouhlasí a má za to, že se žalovaná snaží pouze vyhnout plnění své povinnosti založené Smlouvou. Jednalo se o odstranění vady a odstranění chybně provedených prací. O výluku ze Smlouvy se podle žalobkyně nejedná. Na základě výše uvedeného byla proto zaslána žalované doporučeně předžalobní upomínka ze dne 27. 2. 2019, ve které byla žalovaná vyzvána, aby dlužnou splatnou částku uhradila nejpozději do 10 dnů od obdržení předžalobní upomínky. To však žalovaná dosud neučinila. Dále žalobkyně poukázala na čl. 9 odst. 1 písm. b) VPP, podle něhož výluka z pojištění nevylučuje ztrátu nebo škodu v důsledku vady materiálu nebo chybně provedené práce.

2. Žalovaná nárok žalobkyně neuznala s odkazem na výluky z pojištění, vyplývající ze Všeobecných pojistných podmínek pro stavební pojištění pro všechna rizika – zvláštní část CAR/05 (dále také jen„ VPP“), které jsou nedílnou součástí Smlouvy. Uvedla, že z textu doplnění žaloby se podává, že v důsledku vady projektu vznikly žalobkyni vícenáklady spojené s nemožností předat zhotovené dílo z důvodu estetických vad. Z ustanovení oddílu II, článku 9, odst. 1. písm. a) VPP vyplývá, že z pojištění nevzniká právo na plnění za škodu způsobenou chybným návrhem, projektem. Vzhledem k uvedené výluce z pojištění proto žalobkyni nárok na pojistné plnění nevznikl a její žaloba tak není důvodná. Žalobkyně podle žalované neprokázala, že ke škodě došlo z jiného důvodu než vadou projektu, a ani neprokazuje výši škody, tedy že danou částku skutečně uhradila investorovi.

3. Soud zjistil tyto skutečnosti:

4. Z kopie Smlouvy o dílo č. [spisová značka] [číslo] k provedení stavby č. [anonymizováno] [číslo]„ [ulice] [anonymizována čtyři slova]. [příjmení] rekonstrukce 4.NP“ uzavřené mezi [územní celek] a žalobkyní dne 4. 5. 2017 soud zjistil, že zadavatelem a investorem bylo [územní celek], zhotovitelem projektu a výkon autorského dozoru [právnická osoba] s.r.o. Předmětem smlouvy byla adaptace a modernizace části interiéru [ulice] [anonymizována čtyři slova]. [příjmení] s malým podílem bouracích a stavebních úprav ve 4. NP, v podrobnostech smlouva odkazuje na přílohu č. 1.

5. Z kopie Projektové dokumentace pro ohlášení stavby STAVEBNÍ ÚPRAVY A ZMĚNA UŽÍVÁNÍ ČÁSTI 4. [právnická osoba] [příjmení], soud zjistil, že podle části B. Souhrnná technická zpráva odst. B. 2. 7. písm. a) je technické řešení s popisem materiálů a technologií uvedeno ve specifikaci (kap. D); části D. Dokumentace objektů a technických a technologických zařízení, odst. D. 1.

2. Stavebně konstrukční řešení písm. a) úprava povrchů: Stávající omítky budou vyspraveny pod malbu nebo pod keramický obklad. Nové zdivo bude opatřeno štukovou omítkou. Stěny budou obloženy do výšky 2m keramickým obkladem s doplňky. Stěny bez obkladu a sádrokartonový podhled bude opatřen novou malbou.; dle tabulky: PUR stěrka – nátěr – chodba 1.05 (barva: žlutá hořčičná RAL 1021) matná – viz stěrka podlaha, PUR stěrka – nátěr – stěna (voděnepropustná) – koupelna – sprchový kout (barva: žlutá hořčičná RAL 1021) matná – viz stěrka podlaha, PUR stěrka – nátěr – strop (voděnepropustná) – koupelna – sprchový kout (barva: žlutá hořčičná RAL [číslo]) matná – viz stěrka podlaha, [příjmení] stěrka – nátěr (voděnepropustná) – koupelna – předstěna (barva: žlutá hořčičná RAL 1021) matná – viz stěrka podlaha.

6. Z kopie Objednávky [číslo], odběratel žalobkyně, dodavatel společnost [právnická osoba], ze dne 28. 3. 2018, soud zjistil, že žalobkyně objednala kompletní nátěr stěn na stávající nátěr stěrkou [příjmení] v barvě RL 1021, za cenu 71 182 Kč.

7. Z kopie faktury [číslo] vystavené dne 15. 9. 2017, dodavatel [právnická osoba] a. s., odběratel žalobkyně, soud zjistil, že žalobkyni vyfakturovala za penetraci [anonymizováno] částku ve výši 25 342 Kč.

8. Z kopie faktury [číslo] vystavené dne 8. 11. 2018, odběratel žalobkyně, dodavatel pan [jméno] [příjmení], soud zjistil, že za provedení práce na akci [anonymizována dvě slova]. [příjmení] žalobkyni vyfakturoval částku 129 450 Kč.

9. Z kopie faktury [číslo] vystavené dne 1. 12. 2017, dodavatel [právnická osoba] a. s., odběratel žalobkyně, soud zjistil, že žalobkyni vyfakturovala za [anonymizováno] částku ve výši 25 994 Kč.

10. Z kopie Výpisu z podnikatelského konta [jméno] [příjmení] spořitelny, číslo účtu [číslo], majitel žalobkyně, soud zjistil, že z tohoto účtu byla provedena platba ve vši 42 709 Kč dne 3. 4. 2018, 28 473 Kč dne 25. 4. 2018, 129 450 Kč dne 19. 11. 2018 a 25 342 Kč dne 29. 9. 2017.

11. Z kopie Prohlášení jednatele žalobkyně ze dne 11. 3. 2020 soud zjistil, že tento prohlásil, že při odstraňování vzhledových nedostatků na nátěru stěn příslušenství ve 4 NP [anonymizována dvě slova]. [příjmení] byly vynaloženy žalobkyní náklady na provedení vzhledu pro převzetí investorem a projektantem ve výši 251 968 Kč.

12. Z kopie listiny Protokol o odstranění reklamační vady ze dne 23. 4. 2018 soud zjistil, že téhož dne bylo [ulice] průmyslové škole stavební [jméno] [příjmení] předáno dodavatelem opravené dílo – byla odstraněna reklamovaná vada dle reklamačního zápisu ze dne 6. 12. 2017, reklamovaná vada byla odstraněna na chodbě polepem folií a v příslušenství epoxidovou stěrkou firmy [anonymizováno].

13. Z Pojistné smlouvy [číslo] uzavřené mezi žalovanou jako pojistitelem a žalobkyní jako pojistníkem/pojištěným dne 27. 4. 2011, soud zjistil, že počátek pojištění nastal dne 1. 5. 2011 a byla uzavřena v souladu s VPP. Pojištění se vztahuje na„ provádění bytových a občanských staveb, inženýrských staveb (včetně tech. vybavenosti sídl. celků)“ se sjednanou spoluúčastí 20 000 Kč Součástí smlouvy jsou VPP: UCZ/05, CAR/05.

14. Z kopie Všeobecných pojistných podmínek pro stavební pojištění pro všechna rizika – zvláštní část – CAR/05 soud zjistil, že podle oddílu II. čl. 7 odst. 1 se pojištění vztahuje na realizaci stavebního díla a podle čl. 9 odst. 1 písm. a), b) z pojištění nevzniká právo na plnění za a) škodu způsobenou chybným návrhem, projektem; b) náklady na výměnu, opravu nebo úpravu vadného materiálu nebo chybně provedenou práci; výluka se však vztahuje pouze na věci přímo postižené a nevylučuje ztrátu nebo škodu na správně zhotovených částech, ke které došlo při nehodě v důsledku vady materiálu nebo chybně provedené práce.

15. Z kopie listiny Oznámení škody/újmy na majetku/z odpovědnosti ze dne 18. 5. 2018 soud zjistil, že se jedná o formulář žalované a vyplývá z něj, že se vztahuje ke Smlouvě, jako příčina škody je uvedena vada projektu s odhadem výše škody 250 000 Kč bez DPH.

16. Ze Zápisu o prohlídce škody způsobené na věcech movitých a nemovitých ze dne 6.9.2018, který se vztahu je ke Smlouvě, soud zjistil, že jako příčina škody je uvedeno: v důsledku vady projektu vznikly pojištěnému vícenáklady.

17. Z kopie Závěrečné zprávy samostatného likvidátora ke škodné události ze dne 14. 1. 2019 soud zjistil, že žalobkyně uplatnila škodu z pojištění podle Smlouvy a úkolem likvidátora bylo zjistit příčinu a celkový rozsah způsobené škody. Likvidátor uzavřel šetření odložením bez vyplacení pojistného plnění, neboť dospěl k závěru, že ke škodě došlo v důsledku vady projektu, na což se vztahuje výluka z pojištění.

18. Z kopie listiny Oznámení o likvidaci škodné události ze dne 17. 1. 2019, soud zjistil, že žalovaná ke škodné události [číslo] sdělila žalobkyni, že byl spis dne 17. 2. 2019 odložen bez výplaty pojistného plnění, protože ke škodě došlo způsobem vyloučeným VPP, konkrétně podle čl. 9 písm. a).

19. Z kopie předžalobní upomínky ze dne 27. 2. 2019, adresované právním zástupcem žalobkyně žalované, soud zjistil, že vyzval žalovanou k úhradě pojistného plnění podle Smlouvy vztahující se škodné události ze dne 17. 2. 2018 ve výši 250 000 Kč bez DPH. Žalovaná nesporovala doručení této výzvy.

20. Ze znaleckého posudku ze dne 11. 3. 2022, [číslo] vypracovaného soudním znalcem [celé jméno znalce], soud zjistil, že z projektové dokumentace je zřejmé, že posuzovaný nátěr stěn měl být ve stejném provedení, jako nátěr podlah, barvou: žlutá hořčičná RAL 1021. S ohledem na vlastnosti použitého nátěru po aplikaci a běžných zvyklostech, bylo použití stejného výrobku na podlahy a stěny v posuzovaném případě akceptovatelné, stejně tak jeho použití na stěny. Z dostupných podkladů je zřejmé, že k prosvítání podkladu nedošlo vadou projektu, ale vlastností nátěru, konkrétně použitého barevného odstínu žlutá hořčičná RAL 1021 s nižší kryvostí i při dodržení pokynů výrobce nátěru. Z dostupných podkladů není zřejmé, že by aplikace materiálu na stěny nebyla provedena správně, tj. podle technologického postupu. Nebyl porušen žádný technologický předpis/postup, v posuzované věci bylo postupováno podle obvyklých zvyklostí a postupů. Po zohlednění projektové dokumentace, technických a estetických požadavků, dokumentace výrobce nátěru a informací od výrobce nátěru bylo použití nátěru (stěrky) zdůvodněné a akceptovatelné. Polyuretanový nátěr může být běžně aplikován na stěny a v posuzovaném případě byl vyhovující. V případě nátěru s nižší kryvostí je nutné podklad barevně sjednotit. Použití polyuretanové stěrky není vadou projektu. Po třech vrstvách nátěru nemohl zhotovitel předpokládat, že bude prosvítat barevně nesjednocený podklad.

21. Z výslechu znalce [celé jméno znalce], který setrval na závěrech svého znaleckého posudku, soud zjistil, že nebylo vadou projektu, pokud byl v projektu uveden přímý typ barvy i odstín, šlo o estetickou a architektonickou stránku projektu. Projektant nic více nespecifikoval, bylo na zhotoviteli, aby vybral odpovídající výrobek. Je nežádoucí, aby byl předepsán konkrétní výrobce, nebyla by možná alternativa. Projektant by měl pracovat pouze s technickými daty a informacemi, což udělal. Projektant neudělal chybu a zhotovitel – žalobkyně- použil v dobré víře výrobek na to vhodný. Problém byl, že výrobce neměl dokonale zpracovanou technickou dokumentaci a neupozornil na nižší kryvost v případě výrazné nehomogenity podkladu, upozornil na to až po aplikaci nátěru.

22. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že vykonával technický servis pro [právnická osoba], která byla dodavatelem materiálu na předmětnou stavbu. Byl přizván k řešení technického problému – nedostatečná kryvost materiálu. Projekt, který by určil materiál, neviděl. [příjmení] [právnická osoba] se dělaly polyuretanové podlahy a požadavek projektanta byl, aby se stejná barva vytáhla i na stěny. Zjistil, že podlaha byla v pořádku, ale na stěnách neměla dostatečnou kryvost, aby zakryla konstrukční prvky. Předpokládá, že to nebylo chybou při míchání. Jednalo se o barvu [příjmení] Floor 305W, odstín RAL 1021, která je primárně určena jako finální, krycí, matná, pečetící vrstva na podlahy. Zkoušeli udělat na stěnách další dvě vrstvy stejnou barvou, ale konstrukční prvky byly stále vidět. Následně to řešil reklamační technik. Tato barva je primárně určena na podlahy, na stěny použít jde, ale není to běžná aplikace. Zde byl problém, že na stěně byly velké barevné rozdíly – sádra a zelený sádrokarton. Chyba byla, že nebyl sjednocený povrch pod stěrkou. Bez sjednocení povrchu by danou barvu na stěnu nenavrhl.

23. Z výslechu svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] soud zjistil, že na předmětné stavbě se účastnil jako technický dozor stavebníka, dříve investora, a jako koordinátor bezpečnosti ochrany zdraví při práci na staveništi. Měl k dispozici projektovou dokumentaci, jejíž součástí je tabulka, podle které se při stavbě postupovalo. Podle projektu měla být na podlahy a stěnu použita polyuretanová stěrka. U každé stěrky na podlahu nebo stěnu do toho vstupuje výrobce s technologickým postupem. Na podlahy se používá jiná stěrka než na stěny. Stěrka, která je určena na podlahy, a která je určena na stěny, má jiný technologický postup, má jiné typové označení, neznamená to, že když je stejná barva na podlahu i stěny, je výrobek totožný. V projektové dokumentaci je uveden typ barvy, není to typ nátěru. Podle svědka nelze použít jeden typ stěrky na podlahu a stěnu. Není možné mezi sebou stěrky zaměnit a v daném případě se to nestalo. Při stěnových stěrkách nastal defekt v barevnosti krycí stěrky, nebyl stejnoměrně barevný povrch, proto stěrku dodavatel aplikoval opakovaně, ale stejně výsledek krytí nebyl v pořádku. Technologický předpis výrobce byl dodržen. Nemohlo dojít k záměně stěrky. Nátěr byl v průběhu stavby kontrolován svědkem. Defekt na stěně se objevil ihned po zaschnutí stěrky. Polyuretanová stěrka je vhodná i na stěny, nepoužívá se ale příliš často. Její použití není v rozporu s technologickými postupy nebo normami. Opakované nátěry byly nad rámec projektu, nebyl zjištěn problém v technologii. Řešením bylo překrytí tapetami, což bylo také nad rámec projektu. Svědek podepsal stavební deník. O opakovaných nátěrech rozhodl svědek za podpory projektanta.

24. Z ostatních v řízení provedených důkazů již soud nezjistil žádné podstatné skutečnosti pro rozhodující skutková zjištění nebo právní posouzení věci a proto je dále nehodnotil.

25. Soud zhodnotil v řízení provedené důkazy v souladu s § 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.) a dospěl ke zjištění následujícího skutkového stavu:

26. Účastnice uzavřely dne 27.4.2011 pojistnou smlouvu [číslo] (Smlouva) s počátkem pojištění dnem 1.5.2011, v níž bylo sjednáno pojištění stavební činnosti ve smlouvě specifikované, se spoluúčastí 20 000 Kč. Žalobkyně uplatnila u žalované škodnou událost, vzniklou při provádění stavebních prací podle smlouvy o dílo č. [spisová značka] [číslo] ze dne 4.5.2017. Žalobkyně provedla podle projektové dokumentace mimo jiné nátěr stěn a podlah, přičemž zvolila materiál od [právnická osoba], která potvrdila jeho vhodnost k požadovanému účelu. Po aplikování nátěru polyuretanovou stěrkou na podlahu a na stěnu bylo zjištěno, že nátěr na stěně nemá dostatečnou kryvost. Po konzultaci se [právnická osoba] žalobkyně aplikovala další dva nátěry, avšak ani ty nebyly dostačující. Vada kryvosti byla následně odstraněna polepem folií od [právnická osoba]. Vzniklé vícenáklady uplatnila žalobkyně u žalované dne 18.5.2018 jako škodnou událost, když za příčinu škody označila chybný materiál a vadu projektu rekonstrukce. Dne 17. 1. 2019 žalovaná rozhodla o odložení pojistné události bez výplaty pojistného plnění z důvodu výluky stanovené v čl. 9 písm. a) VPP. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě částky ve výši 250 000 Kč odpovídající pojistnému plnění, žalovaná však dosud žalobkyni neuhradila ničeho. V průběhu řízení účastnice učinily nespornou výši žalobou uplatněného nároku, nikoli však jeho základ.

27. Podle § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné.

28. Podle § 2774 odst. 1 o. z., pojistné podmínky vymezí zpravidla podrobnosti o vzniku, trvání a zániku pojištění, pojistnou událost, výluky z pojištění a způsob určení rozsahu pojistného plnění a jeho splatnost.

29. Podle § 2796 odst. 1 o. z., nastane-li událost, se kterou ten, kdo se pokládá za oprávněnou osobu, spojuje požadavek na pojistné plnění, oznámí to pojistiteli bez zbytečného odkladu, podá mu pravdivé vysvětlení o vzniku a rozsahu následků takové události, o právech třetích osob a o jakémkoliv vícenásobném pojištění; současně předloží pojistiteli potřebné doklady a postupuje způsobem ujednaným ve smlouvě. Není-li současně pojistníkem nebo pojištěným, mají tyto povinnosti i pojistník a pojištěný.

30. Podle § 2797 odst. 1 o. z., pojistitel zahájí bez zbytečného odkladu po oznámení podle § [číslo] šetření nutné ke zjištění existence a rozsahu jeho povinnosti plnit. Šetření je skončeno sdělením jeho výsledků osobě, která uplatnila právo na pojistné plnění; na žádost této osoby jí pojistitel v písemné formě zdůvodní výši pojistného plnění, popřípadě důvod jeho zamítnutí.

31. V řízení bylo prokázáno, zejména znaleckým posudkem soudem ustanoveného znalce [celé jméno znalce], že škodná událost, spočívající v žalobkyní vynaložených vícenákladech spojených s napravením nedostatečné kryvosti materiálu (stěrky) při stavebních pracích prováděných žalobkyní podle smlouvy o dílo ze dne 4.5.2017, nebyla způsobena vadou projektu, a nevztahuje se proto na ni výluka z pojištění zakotvená v čl. 9 písm. a) VPP. Znaleckým posudkem ze dne 11. 3. 2022 a výslechem znalce bylo prokázáno, že nátěr stěn a podlah podle projektové dokumentace byl s ohledem na jeho vlastnosti a běžné zvyklosti akceptovatelný, že použití polyuretanové stěrky může být běžně aplikováno jak na podlahy tak na stěny (i v případě stavebních prací podle smlouvy o dílo ze dne 4.5.2017), a že její použití nebylo vadou projektu. Vadou projektu nedošlo k prosvítání nátěru na stěně, to bylo způsobeno nedostatečnou kryvostí použitého materiálu, který však sám o sobě vadný nebyl. Aplikace nátěru byla žalobkyní provedena v souladu s technologickým postupem výrobce a žalobkyně nemohla předpokládat, že barevné krytí nebude dostatečné, pokud nebude sjednocen povrch pod nátěrem, protože technologický postup stanovený výrobcem neobsahoval postup v případě nesjednoceného povrchu. Soud proto dospěl k závěru, že ačkoliv je v Oznámení škody/újmy na majetku/z odpovědnosti ze dne 18. 5. 2018 a v Závěrečné zprávě samostatného likvidátora ke škodné události ze dne 14. 1. 2019 uvedeno, že škodná událost (vícenáklady spojené s nedostatečným krytím původního materiálu použitého na stěny) vznikla v důsledku vady projektu, na což se vztahuje výluka z pojistného plnění podle čl. 9 písm. a) VPP, škoda vadou projektu způsobena nebyla, stejně tak ani vadným materiálem nebo chybně provedenou prací, a proto na škodnou událost nelze aplikovat výluku podle čl. 9 písm. a) nebo b) VPP. Žalovaná je proto povinna plnit žalobkyni ze Smlouvy pojistné plnění, odpovídající výši vzniklé škody v podobě vícenákladů vynaložených žalobkyní, po odečtení spoluúčasti stanovené ve Smlouvě Ani z výslechů svědků nevyplynulo ničeho, co by vyvolalo pochybnosti o správnosti závěrů znaleckého posudku. Soud proto důvodné žalobě vyhověl, když žalobkyně prokázala i výši vynaložených nákladů (a tato částka je i mezi účastnicemi nesporná).

32. Výrok II. tohoto rozsudku, kterým bylo rozhodnuto o zastavení řízení co do částky 20 000 Kč, je odůvodněn § 96 odst. 2 věta prvá o. s. ř., podle kterého je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Žalobkyně vzala, se souhlasem žalované, podanou žalobu při jednání soudu dne 15. 7. 2022 částečně zpět, a to v rozsahu 20 000 Kč, která odpovídá výši spoluúčasti sjednané ve Smlouvě. Soud proto řízení v této části zastavil.

33. Výrok III. tohoto rozsudku, kterým bylo rozhodnuto o nákladech řízení, je odůvodněn § 142 odst. 3 o. s. ř., protože neúspěch žalobkyně (částečné zpětvzetí žaloby co do částky 20 000 Kč, představující spoluúčast, aniž by se jí dostalo plnění ze strany žalované), je ve vztahu k výši žalované částky nevýznamný. Náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 12 599 Kč, ze zaplacené zálohy na náklady důkazu znaleckým posudkem ve výši 5 000 Kč, kterou žalobkyně složila na účet soudu dne 16. 11. 2021 (usnesení zdejšího soudu ze dne 8. 11. 2021, č. j. 6 C 126/2019-114), a nákladů za zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a. t.“), z tarifní hodnoty ve výši 250 000 Kč za 5 úkonů právní služby (příprava a převzetí zastoupení, žaloba, účast na jednání dne 13. 11. 2019, 5. 2. 2020 a 10. 6. 2020) ve výši 9 300 Kč za jeden úkon a z tarifní hodnoty ve výši 251 968 Kč za 8 úkonů právní služby (písemné podání ze dne 28. 4. 2021 a 29. 3. 2022, účast na jednání dne 5. 2. 2021, 16. 4. 2021, 25. 8. 2021, 24. 9. 2021, 15. 6. 2022 a 12. 9. 2022) ve výši 9 340 Kč za jeden úkon. V souladu s § 13 odst. 3 citované vyhlášky soud přiznal i hotové výdaje advokáta spojené se shora specifikovanými 13 úkony právní služby ve výši 300 Kč za jeden úkon. Celkové náklady řízení tak činí přiznaných 142 719 Kč. Byť zástupce žalobkyně vyčíslil při jednání dne 12.9.2022 náklady řízení na částku 119 150 Kč, přiznal mu soud částku shora uvedenou, protože se zároveň zástupce žalobkyně ani části nákladů řízení nevzdal. V souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. uložil soud žalované zaplatit žalobkyni náklady řízení na účet jejího právního zástupce.

34. Výroky IV. a V. tohoto rozsudku jsou odůvodněny ust. § 148 odst. 1 o. s. ř., podle něhož má stát podle výsledku řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Tyto náklady sestávají ze svědečného, o kterém bylo pravomocně rozhodnuto usnesením zdejšího soudu ze dne 8. 7. 2021, č. j. 6 C 126/2019-98, a kterým bylo svědkovi [příjmení] [jméno] [příjmení] přiznáno svědečné v celkové výši 1 000 Kč. Dále tyto náklady sestávají ze znalečného, které bylo pravomocně přiznáno znalci [celé jméno znalce] za vypracování znaleckého posudku ve výši 11 963 Kč, a znalečného ve výši 1 680 Kč, které bylo znalci přiznáno za účast při jednání soudu dne 15. 6. 2022. Celkové náklady znalečného tak činí částku 13 643 Kč. Žalobkyně složila na záloze částku 5 000 Kč, k doplacení tak zbývá částka 8 643 Kč.