6 C 128/2019

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl samosoudkyní JUDr. Zuzanou Barochovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená anonymizováno údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované za účasti vedlejšího účastníka pojišťovna , IČO anonymizováno adresa vedlejší účastnice o zaplacení částky 1 054 797,40 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na bolestném částku 217 029,40 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,05% p.a. od 15.5.2017 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na ztížení společenského uplatnění částku 837 768 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,05% p.a. od 15.5.2017 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaná a vedlejší účastnice jsou povinny zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně náklady řízení ve výši 137 214 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet právního zástupce žalobkyně.

IV. Žalovaná a vedlejší účastnice jsou povinny zaplatit společně a nerozdílně České republice na účet zdejšího soudu náklady znalečného ve výši 32 374 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně podala dne 2. 8. 2019 u zdejšího soudu žalobu proti žalované o náhradu újmy ve výši 1 054 797,40 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že si jak více rok stěžovala na bolesti v oblasti levé bederní krajiny, zhubla o cca od 13 kg. Na základě rozhodnutí jejího interního lékaře [anonymizováno] [příjmení] jí byla dne 4. 8. 2016 provedena gastroenterologie CT ledvin, a to v zařízení žalované. V popisu tohoto CT ledvin bylo uvedeno …“ z parenchymu horní třetiny levé ledviny v oblasti dorsálního retu je patrný ze sytící se útvar poměrně nepravidelných okrajů a velikosti 45 × 27 mm, lehce se vyklenující do perinerálního tuku….“ Z tohoto popisu se žalobkyně od svého ošetřujícího internisty dozvěděla, že má na levé ledvině tumorózní útvar. Dostala doporučení na urologické oddělení žalované, na které se dostavila po objednání dne 23. 8. 2016. Zde byla vyšetřena pod diagnózou C64 – zhoubný novotvar ledviny mimo pánvičku. Na indikační vizitu byla zařazena až na 27. 10. 2016, a když namítala dlouhý termín, byla tato vizita posunuta na 24. 8. 2016 se závěrem, že nález je vhodný k nefrektomii a lymphadeectomii. Při indikační vizitě nebylo ale odhaleno diagnostické pochybení a termín operace nebyl stanoven. Dne 23. 9. 2016 již měla žalobkyně takové bolesti, že se nechala manželem odvézt do zařízení žalované, kde byla vyšetřena, včetně laboratorních vyšetření na akutním příjmu a byla jí podána analgetika a odeslána do domácího ošetřování. Dne 3. 11. 2016 opětovně navštívila zařízení žalované a žádala o pomoc, neboť trpěla úpornými bolestmi v oblasti ledviny. Lékařem [anonymizováno] [příjmení] byla uklidňována s tím, že tento stav může nastat a byla opětovně odeslána domů. Vzhledem k úporné bolesti nebyla schopna odporu a pokyn lékaře respektovala. Do zařízení žalované se však vrátila ten den v noci, kdy jí zdravotní sestra na příjmu položila na chodbě na lehátko a čekala na [anonymizováno] [příjmení]. Následně byla žalobkyně přijata na lůžkové oddělení neurologie a pak si již na nic nepamatovala. Při příjmu zkolabovala a byla převedena na anesteziologické oddělení intenzivní péče, kde byla v umělém spánku cca 14 dní. Prodělala urosepsi a septický šok, který byl výsledkem nesprávné diagnózy, pod kterou byla vyšetřována a hospitalizována. Žalobkyně měla být vždy léčena a umístěna na urologickém oddělení a její umístění na neurologii lze jen těžko pochopit. Po propuštění jí bylo sděleno, že lékaři se zmýlili v diagnóze a že je netypický případ, kdy se mohla ledvina zachránit, kdyby z ní vyoperovali zánět s hnisem. Žalobkyně má za to, že se jí jako pacientce dostatečně nikdo nevěnoval a že pokud by byla lépe a včas vyšetřena, mohlo být přistoupeno k záchraně její ledviny. Péči ze strany žalované proto hodnotí jako liknavou a neprofesionální. Od operace trpí žalobkyně nespavostí, má před očima sny, že z nedbalosti lékařů zemřela, je v péči psychiatra. Po léčbě u ní přetrvávají bolesti zad – bederní krajiny, trvá kýla v pooperačním poli, opakované infekce močových cest, selhávání funkce zbylé ledviny, psychické potíže ze stresu (prožitého i očekávaného – hrozba dialýzy). Žalobkyně je nucena nosit i nadále kýlní pás, který ji výrazně omezuje v základní každodenní činnosti, musí se podrobovat půlročním kontrolám a vynakládat nemalé investice do potravinových doplňků, výživového poradce, apod. Žalobkyně si nechala ve věci zpracovat znalecký posudek soudním znalcem pro obor zdravotnictví odvětví urologie [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [titul za jménem] z urologické kliniky [anonymizována dvě slova] v [obec] pro posouzení možného pochybení lékařů při léčbě. Dne 28. 5. 2018 vypracoval soudní znalec [příjmení] [jméno] [příjmení], [titul za jménem] po vyšetření žalobkyně na urologické klinice [anonymizována dvě slova] znalecký posudek č. [anonymizováno] [číslo] se závěry, že žalobkyně nebyla po dobu od 4. 8. do 3. 11. 2016 léčena adekvátně, byla jí přiřazena nesprávná diagnóza a tudíž i léčba. Lékař popisující CT při bolestech v levé bederní krajině popsal nepřesně zvětšení levé ledviny jako expanzi a ne jako fokální nefritidu. Ošetřující lékař změnil tuto dikci za tumorózní expanzi a přijímající lékařka za zhoubnou tumorózní expanzi. Indikační vizita tuto diagnózu potvrdila a nijak nezpochybnila. Pacientka neměla základní symptomy zánětu – teploty, vysokou sedimentaci, zvýšení C reaktivního proteinu, významné zvýšení leukocytů, avšak tuto diagnózu naproti tomu podporovala bolest chronického charakteru, koliky a krev v moči. Nález bakteriurie byl dobrým symptomem, který však byl v pozadí diagnózy tumor. Lékaři tak pracovali se zadanými vstupními daty a termín lege artis lze vztahovat jen v časoprostorovém okamžiku, a ne k tomu, co bylo zjištěno až následně. Postup lékařů v taktice řešení akutního stavu pacientky pokládá soudní znalec za správný. Komplikace při odstranění ledviny vycházely z možností, které zdravotní stav pacientky postihoval. Rentgenodiagnostik popisující CT vyšetření dne 4. 8. 2016, [anonymizováno] [příjmení] [příjmení], se závěrem expanzivní proces levé ledviny, nezaujal k tomuto závěru žádné stanovisko a nedoporučil došetření nebo konzultaci což, jak se ukázalo, byla zásadní chyba. Na závěr soudní znalec [příjmení] [jméno] [příjmení], [titul za jménem] ve svém znaleckém posudku uvedl, že pacientka byla poškozena na zdraví. Dne 28. 3. 2019 vypracoval na žádost žalobkyně soudní znalec [příjmení] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], znalec z oboru zdravotnictví, odvětví chirurgie, specializace neurochirurgie a neurotraumatologie a znalec z odvětví stanovení nemateriální újmy na zdraví znalecký posudek, který klasifikoval poškození celkem 820 body, tedy celkem 217 029,40 Kč. Dále týž znalec vyhotovil dne 12. 3. 2019 znalecký posudek ke ztížení společenského uplatnění, kdy vypočetl ztížení společenského uplatnění u žalobkyně na částku 837 768 Kč. Právní zástupce žalobkyně uplatnil u žalované nárok na náhradu újmy na zdraví dopisem ze dne 4. 4. 2017, avšak žalovaná nárok žalobkyně odmítla s odůvodněním, že pracovníci dotčených pracovišť žalované neshledali žádné pochybení při poskytování zdravotní péče žalobkyni a postup zdravotnického personálu žalované tak byl hledán lege artis. Žalovaná nárok opětovně odmítla i dopisy ze dne 22. 5. 2017 a 23. 7. 2018 a 31. 10. 2018. Dopisem ze dne 4. 4. 2019 vyzval právní zástupce žalobkyně žalovanou předžalobní výzvou k zaplacení žalované částky, avšak opět se nesetkal ze strany žalované s kladnou odezvou.

2. Žalovaná v písemném vyjádření ze dne 4. 9. 2019 žalobou uplatněný nárok zcela neuznala s odůvodněním, že žalobkyně byla do zdravotnického zařízení žalované (dále jen [anonymizováno]) odeslána praktickým lékařem k vyšetření v ambulanci Urologického oddělení pro náhodný nález na levé ledvině, zjištěný při CT vyšetření břicha ze dne 4. 8. 2016. Tato návštěva urologické ambulance proběhla 23. 8. 2016. Nález z CT vyšetření byl popsán jako tumor levé ledviny. Další návštěva žalobkyně proběhla dne 23. 9. 2016 cestou Emergency [anonymizováno], kde po vyšetření byla žalobkyni podána spasmolytická infuze, po které obtíže odezněly a z důvodu zánětlivého nálezu v moči byla předepsána antibiotika a odeslána do domácího léčení. Na doporučenou kontrolu na urologické ambulanci se však nedostavila. Dne 3. 11. 2016 se žalobkyně dostavila na pracoviště Emergency večer před indikační vizitou. Opět bylo provedeno fyzikální a laboratorní vyšetření, podána spasmolytická infuze, po které potíže odezněly. Žalobkyně opouštěla pracoviště Emergency ve stabilizovaném stavu s tím, že v případě opakujících se obtíží má přijet v jakoukoliv dobu a bude přijata na urologické oddělení. Žalobkyně se opět dostavila v noci 4. 11. 2016, kdy byla pro přetrvávající bolest v levém boku přijata na lůžko urologického oddělení. Pro rozvoj septického stavu při dlouhodobě dekompenzovaném diabetu byla indikována ke kontrolnímu CT vyšetření břicha. Na základě provedeného vyšetření bylo rozhodnuto o drenáži perinerálního abscesu a přeložení žalobkyně na [jméno] [příjmení] (klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny). Přes intenzivní zdravotní péči poskytnutou žalobkyni progradoval septický stav a bylo proto rozhodnuto o provedení levostranné nefrektomie z lobotomie dne 7. 11. 2016. Po této operaci došlo ke stabilizaci zdravotního stavu žalobkyně, dne 25. 11. 2016 k přeložení na standardní lůžko urologického oddělení a 28. 11. 2016 k propuštění do domácího léčení. Následně proběhly dvě kontroly žalobkyně na urologické ambulanci (20. 12. 2016 a 21. 3. 2017) s nálezem herniace v ráně a odesláním ke konzultaci na chirurgii. V žalobním návrhu je pominuta skutečnost, že zdravotní obtíže žalobkyně trvají již několik měsíců, byla vyšetřována praktickým lékařem, neurologem a gastroenterologem cca 1 rok, a to bez závěru. Současně je žalobkyně diabetičkou, která v době řešení zdravotních komplikací v [anonymizováno] měla dlouhodobě dekompenzovaný diabetes mellitus prvního typu, nebyla z jasného důvodu dovyšetřena svými lékaři a adekvátně léčena příslušnými specialisty. Současně žalobkyně v žalobě neuvedla, že při návštěvě na Emergency [anonymizováno] dne 23. 9. 2016 byla žalobkyni předepsána antibiotika a doporučena návštěva urologické ambulance, na kterou se nedostavila. Dále žalobkyně opomenula vyšetření a akutní řešení bolestí břicha, které se zklidnily a též nezmiňuje důležité informace ohledně nepřítomnosti zánětlivých parametrů, včetně teploty v laboratorním vyšetření při ošetření žalobkyně na Emergency dne 3. 11. 2016. Ve spojitosti s touto návštěvou je v žalobě uvedeno„ vzhledem k úporné bolesti nebyla schopna odporu a odjela domů“, přičemž z lékařské zprávy ze dne 3. 11. 2016 vyplývá, že žalobkyni po podané infuzi obtíže odezněly. Žalobkyně byla od počátku hospitalizována na urologickém oddělení, uvedení neurologického oddělení v žalobě tak není pravdivé. Žalovaná rovněž popírá, že by se jí nikdo ze strany pracovníků žalované dostatečně nevěnoval a jejich péče byla liknavá nebo neprofesionální. U žalobkyně, polymorbidní pacientky, byla při akutním zdravotním stavu s febriliemi provedena doplňková vyšetření, včetně SONO a CT břicha, přeložena na monitorované lůžko, provedena drenáž retroperitonea a následně nefrektomie. V konečném důsledku musela pacientka podstoupit operační výkon akutně, ale postup lékařů vždy reagoval na aktuální stav pacientky a vedl k záchraně jejího života. Žalovaná je proto toho názoru, že při určení diagnózy žalobkyně postupovala správně. Závěr ze strany lékařů byl učiněn s ohledem na aktuální zdravotní stav pacientky a symptomy zjištěné při vyšetřeních. Všechny nálezy CT nebo MRI, nejen podezřelé z malignity na ledvinách, procházejí na urologickém oddělení [anonymizováno] rentgenovou vizitou. Během vizity jsou jednotlivé nálezy hodnoceny přítomnými urology a rentgenologem, a to z důvodu, aby bylo možné předejít mylným závěrům. Stejný proces proběhl i při hodnocení CT nálezu žalobkyně. Původně léčebný návrh na resekci ledviny byl v průběhu rentgenové vizity změněn na provedení nefrektomie s lymfadenektomií, tedy radikální odstranění celé ledviny s obaly a spádovými uzlinami. Zdravotní obtíže udané žalobkyní při ambulantním vyšetření dne 3. 11. 2016 – spontánní odchod nevelkých koagul s kolikovitými bolestmi, bez elevace zánětlivých parametrů, podporují diagnostický závěr tumorózního procesu ledviny. I závěry znaleckého posudku [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [titul za jménem], který byl předložen žalobkyní, potvrzují, že při péči poskytované žalobkyni postupovali lékaři [anonymizováno] podle posledních poznatků vědy, tedy lege artis. Taktéž znalec v předloženém posudku uvádí, že žalobkyni bylo třeba posuzovat jako nemocnou s mnoha chorobami, jejichž léčba mohla mít vliv na projev symptomů. Lékaři žalované při stanovení diagnózy postupovali správně s ohledem na informace, které měli a mohli mít v době rozhodování k dispozici. V rámci předžalobního řešení sporu, které probíhalo od dubna 2017, se právní zástupce žalobkyně obrátil mimo [anonymizováno] také na [stát. instituce] [země] a [anonymizována tři slova] se stížností na poskytnutí zdravotní péče žalobkyni. [stát. instituce] řešilo stížnost proti postupu [anonymizováno] a v dopise ze dne 20. 3. 2018 pod [číslo jednací] adresovaném právnímu zástupci žalobkyně, neshledal žádné pochybení ze strany [anonymizováno] při poskytování zdravotní péče žalobkyni. V rámci řešení stížnosti adresované [obec] [anonymizována dvě slova] byl vypracován znalecký posudek z oboru zdravotnictví, zdravotnická odvětví různá se zvláštní specializací urologie [anonymizováno] [jméno] [jméno], který byl jedním z podkladů ve věci podané stížnosti, který rovněž shledal postup pracovníků žalované jako postup lege artis a stížnost označil za nedůvodnou. Žalovaná proto navrhla zamítnutí žaloby.

3. Žalobkyně v písemné replice ze dne 30. 9. 2019 setrvala na žalobních tvrzeních a ke stanovisku [stát. instituce] se vyjádřila tak, že jde v podstatě o snahu ospravedlnit situaci, při které byla žalobkyni způsobena újma na zdraví, a pokud žalovaná odkazuje na šetření [obec] [anonymizována dvě slova], pak [anonymizována dvě slova] [obec] [anonymizována dvě slova] k námitkám žalobkyně rozhodnutí revizní komise zrušila a věc vrátila k novému projednání, když v odůvodnění mimo jiné konstatovala, že závěry revizní komise považuje minimálně za předčasné. Pokud žalovaná tvrdí, že se žalobkyně nedostavila k návštěvě urologické ambulance, ke které byla objednána, pak se toto tvrzení nezakládá na pravdě, neboť na SONO ledviny se žalobkyně dostavila na radu [anonymizována dvě slova] a toto vyšetření podstoupila při své hospitalizaci v [anonymizováno] z důvodu gastroskopie. Dne 27. 10. 2016 se měla žalobkyně dostavit na urologii, kdy jí telefonovala [anonymizováno] [příjmení] s tím, že nemá chodit, že se ozvou sami, nemá se nervovat a počkat, a že na operaci jsou dlouhé čekací lhůty. Žalobkyně pro silné bolesti navštívila pohotovost několikrát, většinou byl přivolán [anonymizováno] [příjmení], který se žalobkyní jednal vždy arogantně a dával ji najevo, že ho obtěžuje. Obdobný přístup měla k žalobkyni [příjmení] [příjmení], která dávala žalobkyni najevo, že si vymýšlí. Teprve po akutním příjmu byla žalobkyně správně diagnostikována, a poté léčena lege artis. Do té doby ale žalobkyně nebyla léčena adekvátně, respektive nebyla jí stanovena správná diagnóza, a z tohoto důvodu přišla o ledvinu a má s tím související další zdravotní problémy popsané v žalobě.

4. Žalovaná v doplňujícím vyjádření ze dne 28. 2. 2020 setrvala na tvrzení, že žalobkyně byla vyšetřována pro obtíže dlouhodobě praktickým lékařem a jinými specialisty, do péče [anonymizováno] se dostala poprvé až 23. 8. 2016, kdy byla vyšetřena, a byl vydán termín indikační vizity ve standardním termínu. Dále byla vyšetřena dne 21. 9. 2016, kdy po infuzní terapii obtíže odezněly, a s předepsanými antibiotiky byla odeslána do domácího léčení. Další kontakt proběhl až 3. 11. 2016, kdy po vyšetření a podání infuzní terapie obtíže odezněly a současně bylo pacientce sděleno, aby se dostavila k přijetí v jakoukoliv denní dobu v případě zhoršení obtíží. Tato situace nastala dne 4. 11. 2016, kdy byla žalobkyně přijata k hospitalizaci na urologické oddělení a dále ošetřována. Žalobkyně tak byla vždy při každém kontaktu s [anonymizováno] vyšetřena a akutní obtíže řešeny s pozitivním výsledkem. Lékaři urologického oddělení [anonymizováno] postupovali standardně jako u ostatních pacientů s podezřením na nádorové onemocnění, rozhodnutí o provedení výkonu do dvou měsíců lze pokládat za standardní. Pacienti s nezhoubným onemocněním jsou objednáváni podle propustnosti operačních sálů za 4-6 měsíců. Obtíže, uváděné žalobkyní, spočívající v bolestech jsou též v některých případech příznakem nádorového onemocnění. Žalobkyně tedy zjevně nepopisuje své dojmy zcela pravdivě a objektivně, ač jí to bylo ze strany lékařů [anonymizováno] opakovaně vysvětleno.

5. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení], manžela žalované, soud zjistil, že před odnětím ledviny netrpěla žalobkyně, kromě diabetu, žádným jiným chronickým onemocněním, nebyla tak nijak omezena v péči o domácnost. Navštěvovala divadla, kina, přátele, jezdili na výlety na kolech a ve volném čase také na lyže. Po operaci musel manželku všude doprovázet, včetně i na toaletu a z toalety až do doby, než byla trošku schopna chodit. I poté ji musel po při chůzi podpírat. Společenské aktivity manželů ustaly, protože manželka není schopna dlouho chodit. Svědek kromě toho musí obstarávat domácnost. Žalobkyně stanovenou diagnózou zhoubného nádoru psychicky trpěla, a i po propuštění z hospitalizace z tohoto důvodu musela navštěvovat psychiatra. Před hospitalizací manželka zvládala všechny domácí práce, chodila se psy na procházku, pracovala na zahradě. Svědek však není schopen posoudit, zdali současný zdravotní stav žalobkyně je pouze v přímé souvislosti s hospitalizací a odnětím ledviny. Připustil, že potíže s chůzí jsou způsobeny neuropatií, která má spíše původ v diabetu. Zdravotní stav žalobkyně se zhoršil především po psychické stránce po„ anabázi s ledvinou“, protože jí bylo v [anonymizováno] řečeno, že má rakovinu, pak se zjistilo, že ji nemá, a v propouštěcí zprávě byl zase popsán rakovinový nádor. Po návštěvě Emergency u žalované (v době před hospitalizací) žalobkyni částečně odezněly bolesti, avšak opakovaně se vracely.

6. Z výslechu svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], lékařky na urologickém oddělení [anonymizováno], soud zjistil, že si na žalobkyni jako pacientku příliš nepamatuje, tedy ani na to, zda se s ní setkala poprvé na ambulanci nebo až na lůžkovém oddělení. Když svědkyně ošetřovala žalobkyni na Emergency, měla k dispozici informace o jejím zdravotním stavu a jejích vyšetřeních z informačního systému [anonymizováno], kde bylo popsáno i CT vyšetření. Svědkyně poslala žalobkyni na ambulantní odběry, na kontrolní CT vyšetření ji neposílala, protože stav, který žalobkyně popisovala, se svědkyni jevil jako infekce, a proto vyhodnotila, že žalobkyně v tu chvíli opakované CT vyšetření nepotřebovala. Z vyšetření žalobkyně bylo zjištěno, že má zvýšené zánětlivé parametry, žalobkyně také popisovala bolesti, a proto jí byla po vyhodnocení závěru z vyšetření předepsána antibiotika a analgetika, a byla jí doporučena kontrola zdravotního stavu na urologické ambulanci. To se odehrálo v září 2016. Není povinností svědkyně kontrolovat, zda pacient, kterému byla doporučena další návštěva na ambulanci, ji skutečně absolvuje, takže se dále již o žalobkyni nezajímala. Znovu se pak se žalobkyní setkala až na lůžkovém oddělení, a to bylo pouze v den, kdy byla přijata k hospitalizaci. V době, kdy ošetřovala svědkyně žalobkyni na Emergency, neměla ještě atestaci a pracovala na urologickém oddělení asi jeden rok. V tu dobu měla, a dosud má, garanta, a v době, kdy ošetřovala žalobkyni na ambulanci, byl tímto garantem primář [anonymizováno]. Na to, zda s ním svědkyně v tu dobu konzultovala zdravotní stav žalobkyně, si svědkyně nevzpomněla. Žalobkyně byla léčena s diagnózou C64, což je novotvar ledviny. Svědkyně si nevzpomněla, zdali proběhla nějaká diagnostická porada poté, co žalobkyně navštívila ambulanci Emergency, ani si nepamatuje, zdali se sama zúčastnila nějaké diagnostické porady v době, kdy již byla žalobkyně hospitalizována v [anonymizováno]. Svědkyně překlasifikovala diagnózu na zhoubný nádor na základě předchozích zpráv z urologické ambulance, kde byla diagnóza uvedena jako C64 a svědkyně pak dále s touto diagnózou pracovala. Žádné symptomy po vyšetření žalobkyně na Emergency svědkyni nenavedly k tomu, že by diagnóza měla být jiná. Na přesný závěr CT vyšetření, které proběhlo už za hospitalizace žalobkyně, si svědkyně již nepamatuje, ale bylo tam zřejmě slovo absces. Patologickou zprávu o nefrektomii provedené u žalobkyně svědkyně nečetla, takže jí není známo, zda bylo potvrzeno či vyvráceno maligní onemocnění. Svědkyně sepisovala propouštěcí zprávu žalobkyně, ale neuvědomuje si, že by do ní napsala malignitu nádoru. Do doby, než lékař dostane výsledek histologie, pracuje s diagnózou, která byla stanovena do té doby. Když byla žalobkyně propouštěna z hospitalizace, bylo podle svědkyně stanoveno, že se jednalo o zánětlivých proces. K přehodnocení diagnózy žalobkyně z C64 na zánětlivý proces došlo podle svědkyně zřejmě na základě CT vyšetření. Na Emergency žalované je poskytována taková péče, aby byly odhaleny případy, kdy je nutná okamžitá intervence a hospitalizace. Problémy žalobkyně při vyšetření na Emergency byly podle svědkyně řešitelné analgetickou a antibiotickou terapií s následnou doporučenou kontrolou na urologické ambulanci. Ve zdravotnické dokumentaci žalobkyně svědkyně nenalezla žádný záznam o tom, že by taková kontrola na urologické ambulanci proběhla.

7. Z výslechu svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], lékařky na urologickém oddělení žalované, soud zjistil, že u žalované pracuje od 1. 10. 2015 jako lékařka bez atestace. Žalobkyni viděla poprvé 23. 8. 2016 v urologické ambulanci, kam byla odeslána praktickým lékařem. Svědkyně měla k dispozici popis CT vyšetření, na kterém byl popsán sytící se útvar na levé ledvině, a svědkyně postupovala podle toho, že praktický lékař indikoval urologické vyšetření pro suspektní nález na levé ledvině. Svědkyně vydala indikační vizitu pro žalobkyni s tím, že snímky budou ještě prohlédnuty na radiologické vizitě a podle výsledku buď bude provedeno radikální odstranění ledviny, nebo pouze resekce tumoru. Byla to první návštěva žalobkyně na urologii, nikoliv na Emergency. Poté se svědkyně setkala se žalobkyní ještě jednou, a to 27. 10.2016, kdy měla mít původně indikační vizitu, kdy však bylo zjištěno, že žalobkyně z programu vypadla, což se občas stává, protože to je počítačový program, a proto byla žalobkyně informována, aby se dostavila následující týden v pátek na indikační vizitu, a do té doby že dostane nový termín na operaci. Svědkyně na Emergency žalobkyni nikdy neošetřovala. Žalobkyně pak byla 3. 11. 2016 vyšetřena [anonymizováno] [příjmení] na Emergency s domluvou, že se vrátí 4. 11. a bude hospitalizována, což se také stalo. Žalobkyně se vrátila ještě v noci a byla hospitalizována na urologickém oddělení. Svědkyně sama se žádné indikační vizity žalobkyně neúčastnila. Při ambulantním vyšetření dne 23. 8. 2016 si žalobkyně stěžovala jenom na to, že měla celý rok potíže, ale v tu chvíli se na nic jiného nestěžovala. Na vyšetření do [anonymizováno] žalobkyně přišla na doporučení svého ošetřujícího lékaře. Ke svědkyni na ambulanci žalobkyně nepřišla s žádnými akutními problémy, ale k řešení nálezu, který se objevil na CT, kde bylo uvedeno, že se jedná o sytící se expanzi na ledvině, což ovšem nemusí být nádor zhoubný, ale i benigní etiologie. A svědkyně podle popisu CT uvedla, že se jedná o diagnózu C64, tedy zhoubný nádor. Podle svědkyně se na CT často stává, že to vypadá na zhoubný názor, ale histologicky pak vyjde jako benigní. Nicméně podle postupu zavedeného v [anonymizováno] musí lékaři postupovat tak, jako by to byl zhoubný nádor, protože mohou poškodit pacienty víc, když ho neposoudí jako zhoubný nádor, ale ve skutečnosti zhoubným je, než naopak. I kdyby na CT byl popsán tumor nejasné etiologie, postupovali by lékaři úplně stejně. Žalobkyně kromě toho zhubla o 13 kg, měla bolesti a krev v moči, což jsou také, resp. mohou být, známky tumoru ledviny. Podle svědkyně všichni v [anonymizováno] klasifikují sytící se expanzi jako diagnózu C64. Svědkyně už si nepamatuje, zdali před tím, než uvedla do diagnózy žalobkyně C64, tento svůj závěr konzultovala, ale uvedla, že následující den to zcela jistě na vizitě konzultovala s celým urologickým oddělením, a kdyby jí kolegové řekli, že si to nemyslí, pak by diagnózu změnila. Na radiologické vizitě, kde proběhla konzultace, byl přítomen tehdejší primář [anonymizována dvě slova], dále [anonymizováno] [příjmení], zřejmě [anonymizováno] [obec] a [anonymizováno] [příjmení] a [anonymizováno] [příjmení] z radiologického oddělení, ti všichni si CT prohlédli a s diagnózou souhlasili, a doporučení svědkyně na resekci nebo nefrefektomii zpřesnili na nefrektomii a žalobkyně dostala první možný termín. I v případě, že by byl nález na ledvině žalobkyně popsán jako absces, pak by, vzhledem k tomu, že žalobkyně je polymorbidní s cukrovkou, lékaři na začátku postupovali konzervativně, od počátku by dostala antibiotika, ale stejně není vyloučeno, že by muselo dojít k odstranění ledviny. Po zjištění, že se jedná o zánět, neboli perineální absces, zkoušelo se 1 nebo 2 dny konzervativní řešení zavedením stentu a drenáže, ale to nevedlo ke zlepšení stavu, a proto bylo přistoupeno k radikálnímu odstranění ledviny. Svědkyni není známo, že by na urologickém oddělení pracoval přímo specialista u oboru radiologie a zároveň urologie.

8. Z výslechu svědka [příjmení] [jméno] [příjmení], radiologa u žalované, soud zjistil, že je u žalované zaměstnán od roku 1996 a stále na radiologickém oddělení, má dvě atestace, ale v jejich rámci se nespecializuje. Svědek popisoval CT vyšetření ledviny žalobkyně, ale vzhledem k množství pacientů si již na případ konkrétně nepamatuje. Díval se do zdravotní dokumentace a zjistil, že popis CT dělal na začátku léčby, další CT pak již nepopisoval. Praxe v [anonymizováno] je taková, že lékaři, kteří chodí na vizitu, konzultují popisy s radiology, ale se svědkem osobně nikdo tento popis CT nekonzultoval. Na vizity vždy radiologické oddělení vyšle jednoho ze svých členů. Svědek popsal v CT patologický nález, který uvedl jako expanzivní nádor ledviny, který se tam i projevoval, protože se vyklenoval mimo ledvinu do perinefriktického tuku, což nádory podle svědka většinou dělají. Sledovat homogenitu nádoru je značně nespolehlivé, protože i malý nádor může mít rozpadovou složku. Z toho důvodu svědek diagnózu uzavřel jako expanzivní nádor ledviny, a pak už s tím, že to ve skutečnosti zhoubný nádor nebyl, konfrontován nebyl. V počátečních stadiích se těžce odlišuje od jiné jednotky, svědek spoléhal na to, že objevil patologii, a že další péče bude v rukách kliniků urologů, a že pacientka bude zvána určitě na nějakou kontrolu. Byl to nález, který se musel ihned řešit a rentgenologové jsou„ cvičení“ v tom, že musí vždy hledat diagnózu, která je pro pacienta horší, a spoléhají, že dalšími vyšetřeními se může modifikovat. Expanzivní proces v ledvině se popisuje jako zhoubný nádor, který má tendenci růst a musí se to řešit, proto tento nález v popisu zdůraznil. Nádor může být zhoubný i nezhoubný, ale v tom případě je to otázka další kontroly, ale to je věc klinická. Pokud by svědek popsal nádor jako benigní, mohla to být trochu lež, protože benigní od maligního nádoru se velice těžko odlišuje a záleží pak na dalších kontrolách. V počátečních stadiích se velice těžko rozlišuje nádor a zánět. Vzhledem k tomu, že má svědek dvě atestace, nepotřebuje už nad sebou žádnou kontrolu, a proto ji ani nemá.

9. Z výslechu svědka [příjmení] [jméno] [příjmení], lékaře urologa u žalované, soud zjistil, že se se žalobkyní setkal na Emergency den před indikační vizitkou, a tehdy ji viděl poprvé, ale předtím ji již viděli kolegové asi 3×. Svědek byl přivolán k případu s tím, že žalobkyně je vyšetřována na Emergency. Tam svědek prostudoval její zdravotní dokumentaci, a to jednak z urologické ambulance a jednak z Emergency z předchozích vyšetření. Na indikační vizitě se schází všichni pacienti, kteří jsou operování následující týden, a protože měl svědek vést indikační vizitu, procházel všechny pacienty krátce předtím, takže necelou hodinu poté, co tyto záznamy procházel s primářem, pak žalobkyni osobně viděl na Emergency. Žalobkyně byla indikována k revizi ledviny, kdy bylo podezření na expanzivní nádorový proces a byla plánovaná k revizi nebo k nefrektomii. Když pak žalobkyni viděl, měl k dispozici laboratorní vyšetření, která byla provedena na Emergency a výrazně nevybočovala představám lékařů. Pacientka si stěžovala na pobolívání v bedru, kde se měl nacházet daný útvar, a zároveň viděla i krev v moči. Byla bez teplot, zánětový marker, který ukazuje zánětlivý proces, byl nízký. Obraz bolesti z bedra je mnohdy právě jeden z příznaků nádorového onemocnění ledviny, když je provázen hematurií, tedy krví v moči, protože drobné sraženiny imitují ledvinovou koliku. Proto svědek žalobkyni příslušným způsobem ošetřil a podal ji léky na bolest a sdělil jí, že ji očekávají následující den na indikační vizitě, a že pokud se obtíže znovu vrátí nebo zhorší, má lékaře vyhledat ihned. Žalobkyně se pak v nočních hodinách skutečně na Emergency dostavila a byla přijata k hospitalizaci. Pokud by svědek zjistil nějaké výrazné změny v laboratorním vyšetření, pak by určitě žalobkyni při její návštěvě na Emergency poslal na CT, ale podle svědka k tomu nebyla v tu dobu indikována. Obraz zánětu, který se nakonec nalezl, nebyl verifikován, neměla ani teplotu ani třesavku, takže se svědek k CT vyšetření nerozhodl. V době hospitalizace žalobkyně už nebyl svědek jejím ošetřujícím lékařem. Při hospitalizaci žalobkyně, když se objevily vysoké zánětlivé parametry a provedlo se CT vyšetření, bylo vysloveno podezření na zánětlivý proces, a proto lékaři změnili diagnózu na zánětlivé abscedující onemocnění, ale do té doby byla vedena pod diagnózou suspektní nádorový proces, tedy diagnózou C64. Při stanovení této diagnózy lékaři vycházeli především z rentgenového zobrazení. Svědkovi není známo, kdo stanovil diagnózu C64, avšak neznamená to podle svědka nutně, že se jedná o nádor, avšak pro lékaře je to varování. Pacient má prioritu, že to bude něco vážnějšího, a vyplynulo to i z popisu rentgenologa a posléze si to potvrdili, když svědek ještě před indikační vizitkou procházel s primářem [anonymizováno] snímky. Svědek sám večer před hospitalizací žalobkyni informoval o podezření na nádor. K nádorovému onemocnění ukazují příznaky, které svědek na žalobkyni ten večer pozoroval, tzn. že neměla teplotu, neměla zánětlivé parametry, stěžovala si dlouhodobě na bolesti v bedru, svědek viděl i velké sraženiny v moči, které mohou být důsledkem nádoru do močových cest a mohou právě vyvolávat intermitentní bolesti. Pokud by měl svědek při vyšetření žalobkyně podezření na akutní stav, pak by byla žalobkyně operována ihned. Žalobkyně byla podle svědka indikována k revizi, nikoli k nefrektomii. Na otázku, z jakého důvodu někdo z oddělení doplnil CT do popisu diagnózu C64, svědek odpověděl, že je to z toho důvodu, že je to nejvážnější varování, aby mohl u pacienta proběhnout co nejdříve operační výkon. Nádor ještě neznamená zhoubný nádor, znamená to expanzi v ledvině, může to být karcinom, sarkom, apod. Žalobkyně byla v průběhu roku opakovaně vyšetřována a nikde není zaznamenán obraz zánětu nebo sepse a z toho se vycházelo. Žalobkyně byla objednána k revizi pro suspektní expanzivní proces na ledvině. I vlastní revize je do jisté míry diagnostika. Mnohdy se nedá poznat, o co se jedná, dokud lékař orgán nevidí a nepošle ho k rozboru na histologii. Podle svědka stanovení diagnózy C64 u žalobkyně není systémové selhání, ale pracovní diagnóza, lékařům šlo o to, aby byla žalobkyně co nejrychleji vyšetřena. Dvouměsíční termín, který byl stanoven, je u žalované luxusní. Svědkovi bylo při vyšetření žalobkyně na Emergency známo, že je žalobkyně polymorbidní, že trpí diabetem, že brala antibiotika a věděl, že to může určitým způsobem ovlivnit výsledky laboratorní, ale hodnoty CRP byly velmi nízké, takže svědek v ten moment nepomyslel na zánět.

10. Ze znaleckého posudku soudem ustanoveného znalce [celé jméno znalce], znalce z oboru zdravotnictví, odvětví radiodiagnostika, ze dne 19. 4. 2021 soud zjistil, že podle názoru znalce byl postup žalované při stanovení diagnózy žalobkyně na základě zadaného požadavku na CT vyšetření správný. Provedení CT vyšetření je dostatečné, stejně tak stanovený všeobecný závěr – expanze – v rámci zobrazení je dostatečný. Pokud by klinik vyslovil jiné diferenciálně diagnostické úvahy na základě dalších klinických a laboratorních vyšetření a nutnosti dalšího upřesnění diagnózy, může klinik požadovat celou řadu jiných zobrazovacích modalit. V provedeném popisu CT břicha a pánve chybí označení dalších hypodenzních ložisek předmětné ledviny, která by při uvedení jiných klinických souvislostí mohla mít vliv na další diagnostický postup. Zobrazovací metody jsou velkým pomocníkem v diagnostickém procesu klinických onemocnění, žádná zobrazovací metoda ale nemůže stanovit explicitní histologickou diagnózu. V kombinaci s jinými, jak zobrazovacími, tak hlavně klinickými a laboratorními výsledky se může velmi dobře přiblížit správné diagnóze. Radiolog je zodpovědný za správné technické provedení vyšetření, za dodržení postupů opravňujících použití lékařského ozáření, je zodpovědný za provedení popisu vyšetření, ke kterému má – nebo nemá- dostatečné informace. Pokud má dostatek informací (klinických a laboratorních), může se v závěru svého popisu přiklonit k určité diagnóze nebo uvést diferenciální diagnostické úvahy. Pokud tyto informace nemá, použije co nejvšeobecnější název nalezené skutečnosti.

11. Z výslechu znalce [celé jméno znalce], který setrval na závěrech svého znaleckého posudku, soud zjistil, že podle jeho názoru obecný pojem použitý v popisu CT byl správný, protože v něm nezaznělo, že se jedná o maligní tumor, popsána byla jen expanze, a ta může být jak zánětlivá tak nádorová, přičemž rozpadový nádor a rozpadový zánět mají na vyšetřeních stejný obraz. Každému lékaři je známo, že se neléčí jen podle zobrazení CT. I z tohoto důvodu jsou stanoveny onkologické indikační komise, v současnosti existuje 12 krajských onkologických center, ve kterých se všechny tyto záležitosti probírají a všichni onkologičtí pacienti by měli projít touto onkologickou indikační komisí, které byly zřízeny již v roce 2016. Na těchto komisích se konzultují pochybnosti a rozhodne se o dalším postupu léčby.

12. Ze znaleckého posudku soudem ustanoveného znalce [příjmení] [celé jméno znalce], [anonymizována dvě slova], [titul] ze dne 31. 8. 2021, znalce z oboru zdravotnictví, specializace urologie soud zjistil, že znalec na otázku, zda byl postup žalované při stanovení diagnózy žalobkyně správný vzhledem k provedené zobrazovací metodě a klinickému vyšetření odpověděl, že problém spatřuje zejména v nedostatečné počáteční komunikaci radiodiagnostika, který původně provedené CT vyšetření hodnotil a popisoval ([anonymizováno] [příjmení]) s klinickými specialisty urology. Při bezprostředním hodnocení CT snímků zřejmě neměl [anonymizováno] [příjmení] k dispozici dostatek klinických informací, které by ho mohly ve své rozvaze podstatně poposunout, proto jeho závěr je velmi obecný, do jisté míry ve svém důsledku až sugestivně zavádějící. Pokud na kolektivní vizitě byl za pracoviště radiologie a zobrazovacích metod následně jiný rentgenolog, nelze se divit, že se nadále pracovalo s touto diagnózou (ne jako s pouhou pracovní diagnózou ve smyslu podezření na ni, avšak víceméně jako s diagnózou definitivní). Nelze pak vytýkat [anonymizováno] [příjmení], že s diagnózou C64 (zhoubný novotvar ledviny) nadále pracovala a neiniciovala další doplňující vyšetření pro diferenciálně diagnostickou precizaci nálezu. K tomuto závěru došel i znalec [anonymizována dvě slova] [příjmení], [titul za jménem], který, podle znalce [příjmení] [celé jméno znalce], svoji velmi srozumitelně a pregnantně formulovanou argumentaci uzavřel konstatováním, že další postup urologů hodnotí jako medicínsky správný, avšak s nesprávnou diagnózou. S tímto závěrem je znalec [příjmení] [celé jméno znalce] zcela konformní. Podle znalce došlo k naplnění rizika majícího původ ve vlastnostech biologické hmoty. Na otázku, zda mohly ovlivnit stanovení diagnózy v srpnu 2016 jiné zdravotní obtíže udávané žalobkyní uvedené ve zdravotnické dokumentaci, znalec odpověděl, že nesporně. Zejména trvalé podávání kortikoidů. Kromě nálezu na levostranné ledvině jsou podrobně uvedeny další vedlejší diagnózy, které samy o sobě a zvláště ve svém souhrnu představují klinicky relevantní skutečnosti, z nichž lze dovodit jednak zřetele hodnou kompromitaci celkového somatického stavu pacientky, dále pak kterými lze vysvětlit potlačení klinických příznaků rozvíjejícího se zánětlivého procesu obecně (jak z podstaty toho kterého onemocnění samotného, tak i v důsledku působení medikamentů, jejichž dlouhodobé, respektive trvalé podávání tato onemocnění vyžadují), konkrétně explicitně je uveden především vysoký krevní tlak, cukrovka (s nutností aplikací inzulinu), astmoidní stavy spojené s chronickým dráždivým kašlem, revmatoidní artritida, snížená funkce štítné žlázy (vyžadující trvalou hormonální substituci). Na otázku, zda další léčba žalobkyně byla adekvátní vzhledem ke stanovené diagnóze, znalec odpověděl, že po té, co na základě popisu CT nálezu radiodiagnostika bylo pracováno s diagnózou C64 (zhoubný novotvar ledviny), čímž, bohužel, nebylo pokračováno v dalších doplňujících vyšetřeních, které by onen nejasný CT nález náležitě upřesnila. Avšak i tak by zřejmě nemuselo dojít k oné fatální septické komplikaci s následkem multiorgánového selhání a kritického, život bezprostředně ohrožujícího stavu, vyžadujícího vícero operačních intervencí a pobytu na jednotce intenzivní péče, včetně nutnosti založení tracheostomie a napojení na řízenou ventilaci, kdyby byla indikační vizitou stanovená operace postižené ledviny provedena dříve. Operace zhoubných nádorů mají být plánovány nikoliv jako výkon elektivní, nýbrž potenciálně akutní. Prodleva prakticky jedenáct týdnů je neomluvitelně dlouhá. Na otázku, kdy došlo k ustálení zdravotního stavu žalobkyně, znalec odpověděl, že ke stabilizaci celkového stavu došlo dne 26. 11. 2016, kdy byla přeložena na standardní lůžko urologického pracoviště [anonymizováno]. Uspokojivý celkový stav žalobkyně vyplývá i z ambulantní lékařské zprávy ze dne 20. 12. 2016 (kontrola po propuštění do domácího ošetřování). Na otázku, zda by znalec navrhl došetření nálezu žalobkyně na snímcích CT ze srpna 2016 a ultrazvukového vyšetření ze září a října 2016, případně jak, znalec odpověděl, že podle jeho názoru zobrazený expanzivní proces nečiní jednoznačný dojem typického solidního nádoru. Konzultoval by radiologa s návrhem doplnění o provedení magnetické rezonance, která by mohla být v diferenciální diagnostice bezpochyby přínosná. Při setrvání nejasností by CT vyšetření i s aplikací kontrastní látky maximálně s pěti až šesti týdenním odstupem nechal zopakovat a v mezidobí by pacientku překontroloval sonograficky. Pokud by diagnostické rozpaky i po té přetrvávaly, neotálel by s operační revizí postižené ledviny. Pokud žadatel o provedení CT vyšetření (internista [anonymizováno] [jméno] [příjmení]) v žádance explicitně formuloval otázku, která měla být zodpovězena„ k vyloučení neo“ neměl být podle názoru znalce výsledný popis tak obecný, umožňující několikerý výklad. V medicínské klinické praxi je výrazem neoplazma (ve zkratce neo) míněno nádorové bujení zpravidla zhoubného (maligního) charakteru. I když pojem expanze je následně vyložen jako zvětšování, rozšiřování, rozpínání, v kontextu údajů na žádance o provedení CT vyšetření uvedených měl být smysl tohoto vyšetření chápán tak, že jeho smyslem je diagnostika„ per exclusionem“ jako první krok v diferenciálně diagnostické rozvaze a závěrečný popis měl být formulován srozumitelněji. Eventualita zánětlivé etiologie prokázané expanze měla být brána rovněž v potaz už proto, že termínem„ tumor“ nejsou označovány pouze solidní nádory, ale i zánětlivé zduřeniny. Na otázku, zdali může urolog bez dalšího označit nález popsaný jako expanze za maligní tumor, znalec odpověděl, že nikoli, pouze jako diagnózu pracovní ve smyslu podezření na malignitu. Jakákoliv diagnóza maligního (i benigního) tumoru musí být verifikována histologicky (mikroskopickým vyšetřením operačního preparátu).

13. Z výslechu znalce [příjmení] [celé jméno znalce], [anonymizováno], který setrval na závěrech svého znaleckého posudku, soud zjistil, že podle názoru znalce postup žalované nebyl sám o sobě nesprávný, nelze v něm postihnout vyložené pochybení jedince, je to něco, co se stává a čemu se nelze vyhnout, kdy zpočátku došlo k nesprávné interpretaci určitého údaje, se kterým bylo nadále pracováno, a tyto nesrovnalosti se pak řetězily. O to snadněji se mohly řetězit, pokud se na tomto procesu klinického vývoje podílelo více na sobě nezávislých hodnotitelů, tedy lékařů. Podstatou problému je, že bylo správně pracováno s nesprávnými údaji. Původní zkreslený směr byl, že naprosto správně popsaný nález expanzivní proces byl dále interpretován jako nádor a dále pak už dokonce jako diagnóza C64, což znamená zhoubný nádor ledvinné tkáně. Tento vývoj je spojen ne s jedním, ale s různými posuzujícímu lékaři, kteří tento závěr přebírali. Došlo tedy k nešikovnému řetězení omylů. Diagnóza zhoubného nádoru je v klinické medicíně prakticky bez výjimky jako taková oprávněna být uváděna až na základě histopatologického vyšetření, kdy patolog má poslední slovo, zdali se skutečně jedná či nikoli o zhoubný nádor, což zároveň neodporuje klinické praxi, aby v průběhu diagnostickém a indikaci terapie se již předpokládalo, že jde o nádor, ale v tom případě by měly být indikace uváděny adekvátně, tedy jako suspekce na tumor nebo jako neoplazma. Z dostupných podkladů (zdravotní dokumentace) klinikovi, nikoliv radiologovi, byly známy komorbidity, tedy vedlejší diagnózy, pro které byla žalobkyně léčena, i klinický dopad spektra pravidelně užívaných léků, zejména kortikoidů, o nichž je všeobecně známo, že potlačují laboratorní zvýšení zánětlivých markerů při laboratorních vyšetřeních. To je další aspekt, proč na možnost zánětlivého postižení ledviny zřejmě nebylo pomýšleno a byla preferována prakticky jediná alternativa nádorové etiologie. Pokud však bylo pracováno s diagnostikou zhoubného nádoru ledviny, pak téměř tří měsíční interval pro stanovenou operaci je nepřijatelný. Kdyby byla operační revize se záměrem odstranit ledvinu s nádorem provedena v přijatelném časovém intervalu (podle znalce měsíc až 6 týdnů), bylo by rozpoznatelné hned, že se nejedná o solidní nádor, nýbrž o nádorový proces, respektive rozpadlé zánětlivé ložisko, které na zobrazovacím vyšetření nádor imponuje a stav by byl řešitelný operací – orgán záchovnou resekcí postižené části, případně vypuštěním hnisu apod., ale stále by byla šance ledvinu uchovat. I přítomnost jedné, ne zcela plně funkční ledviny, může nutnou dialýzu posunout i o několik let. Podle znalce je nesporné, že stav, ve který diagnosticko terapeutický postup žalované vyústil, znamená pro pacientku újmu. Medicínská příčinná souvislost je nesporná.

14. Ze znaleckého posudku [číslo] ze dne 13. 2. 2022 zpracovaného znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení], [příjmení], znalcem z oboru zdravotnictví urologie a stanovení nemateriální újmy na zdraví soud zjistil, že podle názoru znalce není pravdivé tvrzení, že hned od začátku byla diagnóza stanovena chybně, podle CT popisu na ledvině nebyly známky zánětu, abscesu atd. Vše, i krvácení do moči, se podle znalce více klonilo k diagnostice nádoru ledviny nežli k zánětlivému onemocnění. Zprvu se jednalo o komplikovanou prokrvácenou cystu, u které nelze vyloučit i nádorové bujení, která se následně zkomplikovala jejím infikováním a tvorbou abscesu, septického šoku s nutností akutního odejmutí ledviny. Podle názoru znalce nelze vytýkat lékařům chybné stanovení diagnózy na začátku léčení. Lékaři měli k dispozici pouze CT nález, který jasně stanovoval nejasný útvar na levé ledvině, podezřelý z nádorového bujení, proto bylo správně přistoupeno k indikaci – operační revizi odstranění ložiska. Znalec se přiklonil k závěrům posudku znalce [příjmení] [jméno]. Podle stanoviska znalce byl postup při stanovení diagnózy správný a správné bylo i poskytování zdravotní péče žalobkyni.

15. Z výslechu znalce [příjmení] [jméno] [příjmení], [příjmení] soud zjistil, že při vypracování znaleckého posudku měl k dispozici pouze znalecké posudky, na které v posudku odkazoval, nikoli tedy zdravotní dokumentaci žalobkyně. Tyto podklady považuje za dostatečné. Podle názoru znalce k jakékoliv expanzi na ledvině se musí chirurg postavit jasně a nelze zajistit žádnou jinou léčbu. Pokud [anonymizováno] [příjmení] vypověděl, že spoléhal na další dovyšetření, pak měl takové vyšetření navrhnout on, protože žádné vyšetření, než opakované CT vyšetření s kontrastní látkou, není, protože magnetická rezonance nebo PET/CZ stejně podle znalce jasně neukáže, zdali se jedná o nádor či nikoliv.

16. Ze znaleckého posudku [číslo] ze dne 11.5.2018 zpracovaného znalcem z oboru zdravotnictví urologie [anonymizováno] [jméno] [jméno] soud zjistil, že podle závěru znalce byl postup lékařů urologického oddělení i jednotky intenzivní péče žalované, pokud se týká léčby, racionální a správný. Nález zprvu imitoval nádor ledviny a tak bylo v léčbě postupováno, teprve kontrolní vyšetření po náhlém zhoršení stavu prokázalo, že se u paní [celé jméno žalobkyně] rozvinul ledvinný absces. Nález byl průběžně konzultován s přednostou urologického oddělení, primářem [anonymizována dvě slova]. Další vývoj byl velmi prudký, konzervativní léčba nezabírala a tak akutní levostranná nefrektomie byla při život ohrožujícím septickém stavu nutnou procedurou zachraňující život pacientky. Podle znalce nebyly porušeny povinnosti uložené zákony či jinými právními předpisy, ani povinnost řádu Komory. Znalec tedy neshledal pochybení na straně ošetřujících lékařů a ostatního zdravotnického personálu, veškerý postup byl podle znalce lege artis, jakkoli bylo nutno jej, vzhledem k nejasné diagnóze a závažným aktuálním život ohrožujícím komplikacím žalobkyně, modifikovat.

17. Z výslechu znalce [příjmení] [jméno] [jméno], který setrval na závěrech svého znaleckého posudku, soud zjistil, že podle jeho názoru lékařská diagnostika i terapie byly provedeny lege artis, nedošlo k žádnému pochybení. Změna diagnózy z nádoru na abscesové ložisko byla dána vývojem a změnou stavu. Podle názoru znalce byl postup lékařů dostatečně rychlý a správný, i počáteční diagnóza tumor ledviny byla správná, protože odlišení je někdy obtížné. Prvotní příznaky mnohem spíše svědčily pro nádorovou etiologii a teprve další vývin stavu ukázal pravou příčinu, která pak byla adekvátně a včas léčena. Podle znalce expanze se ve většině případů terminologicky rovná nádoru. Na otázku, zda, pokud rentgenolog spoléhal při stanovení diagnózy, kterou stanovil jako nejhorší a další vyšetření pak nebyla provedena a diagnóza nebyla upřesněna, zda se jedná o chybu, odpověděl, že kontrolní vyšetření provedeno být mělo. Na otázku, zdali bylo v pořádku, že rentgenolog popsal nejhorší možnou variantu, znalec odpověděl, že nikoli.

18. Ze znaleckého posudku z oboru zdravotnictví, odvětví stanovení nemateriální újmy na zdraví ze dne 28. 3. 2019 zpracovaného soudním znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] soud zjistil, že u žalobkyně zjistil post stresovou psychickou stigmatizaci s pokračujícím stresem, progredující nedostatečnost zbylé ledviny, progresi cukrovky, opakované močové infekce, kýlu v operačním poli, algický syndrom, a stanovil bolestné ve výši 820 bodů. Ze znaleckého posudku téhož znalce ze dne 12. 3. 2019 soud zjistil, že stanovil ohodnocení ztížení společenského uplatnění žalobkyně na částku 837 768 Kč, když neuplatnil žádný modifikační koeficient. Z nálezu posudku se podává, že pacientka měla více než rok bolesti v levé bederní krajině, zhubla asi o 12 kg, byla vyšetřena gastroenterologem a bylo jí doporučeno CT vyšetření. To bylo provedeno 4. 8. 2016 s popisem expanzivního procesu v levé ledvině. Nález byl pacientce interpretován jako nádor levé ledviny a bylo jí doporučeno urologické oddělení [anonymizováno] [obec]. Tam byla vyšetřena 23. 8. 2016 pod diagnózou C64 – zhoubný novotvar ledviny mimo pánvičku. Po určitých administrativních peripetiích prošla žalobkyně 24. 8. 2016 tzv. indikační vizitou se závěrem, že nález je vhodný pro nefrektomii (odstranění ledviny) a lymfadetektomii (odstranění mízních uzlin) bez stanovení data operace. Ještě 2krát, v září a listopadu byla urgentně vyšetřena pro bolesti na akutním příjmu a vždy po vyšetření odeslána do domácí péče. Při posledním vyšetření upadla do septického šoku – urosepse, byla přijata na lůžko intenzivní péče, následně podstoupila řadu chirurgických výkonů v celkové anestezii, včetně nefrektomie a tracheostomie. Po odstranění infekčního ložiska (absces – hlíza ledviny vlevo) se stav upravil a 28. 11. 2016 byla propuštěna do domácí péče. Následně byla ještě operována pro kýlu v jizvě po operaci ledviny a musí nosit kýlní pás. U pacientky přetrvávají bolesti zad – bederní krajiny, trvá kýla v pooperačním poli, má opakované infekce močových cest s léčením antibiotiky, selhávání ledvinné funkce. Po propuštění jí bylo sděleno, že došlo k omylu v diagnóze a že jde o netypický případ. Po této zkušenosti trpí psychickými potížemi ze stresu (prožitého, očekávaného – dialýza).

19. Z výslechu svědka [příjmení] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] soud zjistil, že zkoumal zdravotní stav žalobkyně bez ohledu na to, aby posuzoval, zda žalovaná pochybila při péčí o žalobkyni či nikoli. Měl k dispozici i dokumentaci od praktické lékařky žalobkyně z předchorobí a měl k dispozici i znalecký posudek znalce [příjmení] [příjmení]. Ve svém znaleckém posudku zohledňoval i stav žalobkyně před péčí poskytovanou žalovanou. Žalobkyně byla klinicky kompletně vyšetřena, znalec měl tedy dostatek podkladů pro vypracování znaleckého posudku.

20. Ze znaleckého posudku ze dne 28. 5. 2018 zpracovaného znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení], [titul za jménem], znalcem z oboru zdravotnictví odvětví urologie soud zjistil, že základním onemocněním žalobkyně byl zánět močových cest. Jiný zdroj infekce se dosud nepodařilo prokázat. Žalobkyně trpí více chorobami, které snižují imunitu, je léčena mnoha léky, které mění obranyschopnost a zastírají některé symptomy infekce. Tyto všechny faktory vedly k mylné diagnóze, k čemuž přispěla ne zcela přesná interpretace špatně formulovaného nálezu a neúplně popsaného nálezu na CT. CT vyšetření patří svojí vypovídací schopností k tvrdým datům, na kterých se staví diagnóza, taktika a strategie léčby. V tomto případě lékaři mající na starosti pacientku CT popis přecenili a pacientka byla léčena od 23. 8. 2016 do 3. 11. 2016 pod špatnou diagnózou a tudíž špatně. Výsledkem je ztráta ledviny, kterou nelze vyloučit ani při správné léčbě, těžký septický stav s multiorgánovým selháním, celkem šest vynucených operací. Po stanovení diagnózy byla péče jak konzervativní, tak operační na vysoké profesionální úrovni. Je možno říci, že jí skutečně byl zachráněn život. Takovéto omyly se v medicíně stávají, a proto se každé zdravotnické zařízení snaží vymyslet všechny možné pojistky, aby k podobným pochybením nedocházelo. Na otázku, zda bylo žalobkyni poskytnuto adekvátní léčení její choroby, znalec odpověděl, že žalobkyně nebyla po dobu od 4. 8. do 3. 11. 2016 léčena adekvátně, byla jí přiřazena nesprávná diagnóza a tudíž i léčba. Na otázku, co vedlo k mýlce v charakteru základního onemocnění, znalec odpověděl, že lékař popisující CT při bolestech v levé bederní krajině popsal nepřesně zvětšení levé ledviny jako expanzi a ne jako fokální nefritidu (tak byl popsán nález dvěma nezávislými rentgenology [anonymizováno] v [obec]). Ošetřující lékař změnil tuto dikci za tumorózní expanzi a přijímající lékařka za zhoubnou tumorózní expanzi. Indikační vizita za přítomnosti rentgenologa tuto diagnózu potvrdila a nijak nezpochybňovala. Na otázku, zda existovaly jiné indicie, které základní diagnózu fokální nefritidy mlžily a proč, znalec odpověděl, že žalobkyně měla problémy asi rok, přestože se jednalo o zánětlivé onemocnění, neměla základní symptomy zánětu – teploty, vysokou sedimentaci, zvýšení C reaktivního proteinu, významné zvýšení leukocytů. Tato fakta hovořila primárně proti zánětu. Při každé akutní návštěvě žalobkyně byla tato data kontrolována. Diagnózu naproti tomu podporovala bolest chronického charakteru, koliky a krev v moči. Nález bakteriurie byl dobrým symptomem, který však byl v pozadí diagnózy tumor. Žalobkyni je třeba posuzovat jako pacientku nemocnou s mnoha chorobami, jejíž léčba mohla symptomy zánětu oslabit – jde především o kortikoidy, které jsou u žalobkyně uvedeny v léčbě bolestí krční páteře a v léčbě astmatu. Dále pak žalobkyně užívala lék Valsacombi, který nemá být používán u diabetiků a u pacientů s poruchou funkce ledvin. Nyní nelze stanovit přesně, co vše oslabilo žalobkyni tak, že nebyla schopna reagovat na opouzdřenou infekcí jasnými příznaky zánětu, a tak upozornit na špatný závěr z rentgenologického vyšetření. Na otázku, zda je možno postup lékařů označit jako non lege artis znalec odpověděl, že tento závěr nelze učinit, lékaři pracovali se špatně zadanými vstupními daty a termín lege artis lze vztahovat jen k časoprostorovému okamžiku a ne k tomu, co bylo zjištěno„ po bitvě“. Za iatrogenní je spíše pokládáno pochybení lékaře, který vychází ze správných informací a špatně je zpracuje. Na otázku, zda byla žalobkyně poškozena na zdraví, znalec odpověděl, ano pacientka byla poškozena na zdraví. Na otázku, zda byl postup lékařů při řešení onemocnění od přijetí žalobkyně do zdravotnického zařízení žalované správný, znalec odpověděl, že postup lékařů v taktice řešení akutního stavu žalobkyně pokládá za správný. Komplikace při odstranění ledviny vycházely z možností, které zdravotní stav žalobkyně postihoval.

21. Z výslechu znalce [příjmení] [jméno] [příjmení], [titul za jménem], který setrval na závěrech svého znaleckého posudku, soud zjistil, že podle znalce diagnóza, která byla stanovena žalobkyni vyšetřovacím týmem, nebyla správná, bylo uvažováno o tom, že se jedná o zhoubný nádor a nebylo odhaleno, že se jedná o zánět. Žalobkyně byla naplánována na operaci odnětí ledviny pro nádor a mezi tím zánětlivé onemocnění pokračovalo až do rozvinutí septického šoku a selhání základních funkcí žalobkyně. Pokud by byla diagnóza stanovena správně, kdyby první CT bylo lékařem rentgenologem, který CT odečítal, vysloveno podezření na zánět, který tam byl, dostala by pacientka antibiotickou terapii a s největší pravděpodobností by vůbec nebyla operována. Vyjádření lékaře, který popisoval první CT, bylo nejasné a bylo následně převzato ošetřujícím lékařem a dalšími lékaři v [anonymizováno] jako nádorové onemocnění. Ochranou proti takto nesprávnému závěru je obvykle indikační jednání kolegia kliniky, které opět prohlédne snímky, obvykle za přítomnosti rentgenologa tohoto zdravotnického zařízení. Tento mechanismus má zabránit tomu, aby se nepřehlédla nějaká závažná skutečnost. Byť takovéto jednání proběhlo, stalo se tak za účasti jiného rentgenologa, než který CT popisoval. K první fázi léčby žalobkyně (od 23. 8. do 3. 11. 2016) byla špatně zadána data a na podkladě tohoto špatného zadání se vyvinul stav ohrožující život žalobkyně, septický šok. K původnímu CT se již nikdo z lékařů nevrátil, po celou dobu až do 3. 11. 2016 byla žalobkyně vyšetřována jen ultrazvukem na urologickém oddělení a ne specialistou, který by omyl musel rozpoznat. Lékaři urologové v prvním období léčby stanovili žalobkyni jednu diagnózu a veškerá následná léčba a vyšetřování bylo směřováno k této diagnóze, která se ukázala jako chybná. Nádor ledviny a bionefros má celou řadu společných symptomů a je potřeba zvážit, že žalobkyně jako diabetička měla nálezy, které by svědčily pro zánět, ale vzhledem k tomu, že byla diabetička, se symptomy považovaly za doprovodný jev k diabetu a neuvažovalo se, že by se mohlo jednat o zánět ledviny. Podle znalce chybou bylo, že se v této době nevyžádalo rentgenologické přešetření nálezu na ledvině, včetně ultrazvuku, event. CT, které by určitě ukázalo dřív zdroj onemocnění, protože při porovnání CT ze 4. 8. 2016 a 11. 11. 2016 je zde zřejmý výrazný rozvoj zánětlivého nálezu. Zánět uzrál, až se provalil mimo ledvinu. Tento proces nebyl záležitostí posledních dvou dnů, ale tří měsíců, v jejichž průběhu žalobkyně několikrát navštívila ambulanci žalované, ale symptomatologie nebyla tak výrazná, aby jasně indikovala k dovyšetření, což se ukázalo jako chyba. Pokud by žalobkyně neprodělala následně šest operací a nepřišla o ledvinu,„ smazalo“ by to předchozí pochybení při diagnóze. Pojem lege artis je ohodnocení situace v daném okamžiku, a to bylo určitě ohodnocení při přijetí a další terapii, ale non lege artis bylo ohodnocení zánětu ledviny jako nádor. Žalobkyně užívala kortikoidy pro výhřez C8 s redikulární symptomatologií, dále inzulin na cukrovku, intermitentně léky na infekci močových cest, léky na hypotiorózu, hypertenzi, hyperlipidemis a astmoidní stavy. Tato plejáda onemocnění je jistě závažná, nicméně nejvýznamnější je užívání kortikoidů a léčba inzulinem. Kortikoidy při diabetu a při zánětu mohou způsobit, že krevní vyšetření nejsou úplně správně vypovídající, ale obraz CT to v žádném případě ovlivnit nemohlo. Podle znalce, pokud je pacientka polymorbidní jako žalobkyně, bylo by vhodné ji nechat vyšetřit skutečně rentgenologem a žádné takové vyšetření podle dostupné zdravotní dokumentace žalobkyně neproběhlo. Podle znalce všichni onkologičtí pacienti musejí procházet takzvaným onkologicko diagnostickým seminářem, kterého se účastní onkolog, urolog, rentgenolog a tam proběhne diskuze o dalším léčebném postupu. V daném případě však takovýto onkologicko urologický seminář neproběhl, nález žalobkyně byl popisován pouze na klinice a druhou chybou podle znalce bylo, že se neprovedl vůbec žádný další krok k ujasnění diagnózy, a to ani ne v době, kdy žalobkyně měla vysoké CRP, vysoké leukocyty, bolesti, zimnici 38,2 stupně.

22. Z přípisů zástupce žalobkyně žalované ze dne 4. 4. 2017, 2. 7. 2018, 14. 6. 2018 a 18. 9. 2018 soud zjistil, že žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce žádala žalovanou o prověření jejího léčebného postupu žalobkyně (dopis ze dne 4. 4. 2017), zaslala žalované znalecký posudek zpracovaný znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení], [titul za jménem] (přílohou dopisu ze dne 14. 6. 2018) a vyzývala žalovanou k mimosoudnímu narovnání újmy (dopis ze dne 14. 6. 2018, 2. 7. 2018 a 18. 9. 2018) a zaslala žalované dne 4. 4. 2019 předžalobní výzvu s pokusem o smír před podáním žaloby, v němž uplatňovala žalovanou částku.

23. Z písemných odpovědí žalobkyně adresovaných zástupci žalobkyně s daty 15. 5. 2017, 23. 7. 2018, 25. 9. 2018, 31. 10. 2018 a 24. 4. 2019 soud zjistil, že z podnětu žalobkyně prošetřila postup lékařů žalované při poskytování péče o žalobkyni a její návrh na odškodnění odmítla s odůvodněním, že jí žalovanou nebyla žádná újma na zdraví způsobena.

24. Ze Sdělení k vyřešení stížnosti proti postupu [ulice] [anonymizováno] nemocnice – [anonymizována tři slova] [obec] ze dne 20. 3. 2018 zpracované ředitelkou Odboru řízení organizací, sekce dozoru a kontroly [stát. instituce] [anonymizováno] [jméno] [příjmení] soud zjistil, že se [stát. instituce] zabývalo stížností žalobkyně proti postupu vojenských poskytovatelů zdravotních služeb v [ulice] [anonymizováno] nemocnici a dospělo k závěru, že v období od 22. 7. 2016, kdy byla paní [celé jméno žalobkyně] vyšetřena gastroenterologickou ambulancí interní kliniky [anonymizována tři slova] a [anonymizováno] [obec] kvůli nechtěné, razantní ztrátě hmotnosti, nechutenství a řadě dalších nespecifických zažívacích, pak spíše i respiračních potíží, byla postupně v [anonymizováno] prováděna diferenciální diagnostická vyšetření, zaměřená na jednotlivé orgánové systémy, jejichž cílem bylo zjistit příčinu pacientčiných vleklých potíží a stanovit léčbu pacientky Onemocnění paní [celé jméno žalobkyně] procházelo individuálním vývojem, v rámci kterého byla pacientka sledována, opakovaně byla prováděna vyšetření a posuzovány jejich výsledky. Zjištěný klinický obraz potíží pacientky odpovídá stanovené diagnóze, respektive jejím možným komplikacím. Vývoj stavu pacientky byl sledován na základě průběžného vyhodnocování byl měněn původně stanovený postup a rozsah poskytované péče.

25. Z propouštěcí zprávy žalobkyně z [anonymizováno] soud zjistil, že jako základní diagnóza je uvedeno C64 zhoubný novotvar ledviny mimo pánvičku. Propouštěcí zpráva je z 28. 11. 2016 podepsána [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno]. Dále je zde uvedeno: dne 4. 11. 2016 přijata pacientka s rozvíjejícím septickým šokem, abscedující pyelonefritidou vlevo a dekompenzací DM, 5. 11. 2016 provedena drenáž perirenálního abscesu, dále zavedení stentu do levého ureteru. Pro přetrvávající septický stav a po revizi retroperitonea (6. 11. 2016), provedena 7. 11. 2016 levostranná nefrektomie, dále observace a postupná stabilizace stavu na velké ICU. Dne 25. 11. 2016 pacientka přeložena na CHIR JIP. 26. 11. 2016 překlad na standardní urologické oddělení. Nyní subjektivně bez větších obtíží, močí volně, bolesti neguje. Objektivně afebrilní, břicho měkké, palpačně nebolestivé, sutura po nefrektomii klidná, jizva po tracheostomii klidná, tapp. bil.neg, dnes k propuštění. Nemocná propuštěna domů ve stabilizovaném zdravotním stavu, odvoz vlastní.

26. Z ostatních v řízení provedených důkazů již soud nezjistil žádné podstatné skutečnosti pro rozhodující skutková zjištění nebo pro právní posouzení věci, a proto je dále nehodnotil.

27. Soud zhodnotil v řízení provedené důkazy v souladu s ust. § 132 zákona č. 99/19 63 Sb., občanský soudní řád ve znění pozdějších předpisů (dále jen o.s.ř.) a dospěl ke zjištění následujícího skutkového stavu: Žalobkyně je polymorbidní pacientka. Původně byla vyšetřována internistou [anonymizováno] [jméno] [příjmení] pro bolesti v levostranné bederní krajině trvající více než rok spojené se ztrátou tělesné hmotnosti asi o 13 kg. V rámci diagnostiky bylo mimo jiné dne 4. 8. 2016 provedeno CT vyšetření oblasti hrudníku, břicha, retroperitonea a malé pánve radiologem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] z radiodiagnostického oddělení žalované. Ten popsal podezřelý nález na levostranné ledvině – sytící se útvar poměrně nepravidelných okrajů a velikosti 45 × 27 mm, lehce se vyklenující do perirenálního tuku. Internista [anonymizováno] [příjmení] odeslal žalobkyni se závěrem expanzivní útvar levé ledviny k další péči na urologické pracoviště žalované. Tam se žalobkyně dostavila dne 23. 8. 2016, kde ji vyšetřila lékařka [anonymizováno] [jméno] [příjmení] se stanovením diagnózy C64 zhoubný novotvar ledviny mimo pánvičku s doporučením resekce, eventuálně nefrektomie levé ledviny. Datum indikační vizity bylo stanoveno na 27. 10. 2016. Další kontrola žalobkyně proběhla na Emergency žalované dne 23. 9. 2016 pro náhlé zhoršení bolestí v levé bederní oblasti. Vyšetření provedla [anonymizováno] [jméno] [příjmení], která převzala původně uvedenou diagnózu C64 a na základě provedeného laboratorního biochemického vyšetření, které prokázalo zvýšené hodnoty zánětlivých parametrů v krvi, i přítomnost leukocytů v moči předepsala žalobkyni antibiotikum. Lékařka provedla i kontrolní vyšetření ultrazvukové se zaměřením především na potvrzení či vyloučením městnání v dutém systému ledvin, samotným nálezem expanzivního procesu na levé ledvině se blíže nezabývala. Tzv. indikační vizita, při které měl být stanoven další terapeutický postup a sdělen konkrétní termín přijetí k hospitalizaci, původně plánovaná na 27. 10. 2016, byla z důvodu na straně žalované přesunuta na pátek 4. 11. 2016. Žalobkyně však dne 3. 11. 2016 opět akutně vyhledala Emergency ambulanci žalované pro levostranné kolikovité bolesti doprovázené přítomností krevních kolagul v moči a nutkáním na časté močení a po aplikaci nitrožilní infuze byla odeslána zpět domů s tím, že k hospitalizaci bude přijata druhého dne. Při této návštěvě kontrolní ultrazvukové vyšetření provedeno nebylo. Žalobkyně se vrátila ještě v noci téhož dne pro znovu vzniklé nesnesitelné bolesti, krátce po přijetí k hospitalizaci se u ní rozvinul septický šok, v důsledku tohoto skeptického šoku s následným rozvojem mnohočetného orgánového selhání se ocitla v nebezpečí bezprostředního ohrožení života. Musela být napojena na umělou ventilaci, podstoupila několik operačních výkonů, včetně nutnosti založení tracheostomie a podrobila se chirurgickému odnětí levostranné ledviny. Její zdravotní stav se kompenzoval až 26. 11. 2016, kdy byla propuštěna do domácí péče. V době od 23.8.2016 do 3.11.2016 nebylo provedeno kontrolní CT vyšetření. Od propuštění z hospitalizace je žalobkyně i v péči psychiatra, přetrvávají u ní četné zdravotní obtíže, je zásadně omezena v péči o domácnost, v kulturním vyžití, ve společenském životě a volnočasových aktivitách.

28. Podle ust. § 2894 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákon v platném znění (dále jen občanský zákon), povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění.

29. Podle ust. § 2910 občanského zákona, škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

30. Podle ust. § 2958 občanského zákona při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy; vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.

31. Podle ust. § 2 odst. 1 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách, v platném znění | (dále jen Zákon) poskytovatelem zdravotních služeb se rozumí fyzická nebo právnická osoba, která má oprávnění k poskytování zdravotních služeb podle tohoto zákona.

32. Podle ust. § 2 odst. 2 písm. a) Zákona zdravotními službami se rozumí poskytování zdravotní péče podle tohoto zákona zdravotnickými pracovníky a dále činnosti vykonávané jinými odbornými pracovníky, jsou-li tyto činnosti v přímé souvislosti s poskytováním zdravotní péče.

33. Podle ust. § 45 odst. 1 Zákona, je poskytovatel povinen poskytovat zdravotní služby na náležité odborné úrovni, vytvořit podmínky a opatření k zajištění uplatňování práv a povinností pacientů a dalších oprávněných osob, zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků při poskytování zdravotních služeb.

34. V řízení bylo prokázáno zejména znaleckými posudky soudem ustanoveného znalce [příjmení] [celé jméno znalce] a znalce [příjmení] [příjmení], a jejich výslechy, že žalovaná v době od 23.8.2016 do 3.11.2016 žalobkyni odbornou péči na náležité úrovni neposkytovala, neboť jí neposkytovala léčbu odpovídající jejímu reálnému zdravotnímu stavu, protože lékaři žalované pracovali po celou tuto dobu s chybnou diagnózou, které přizpůsobili léčbu žalobkyně, včetně stanovení termínu hospitalizace a plánovaného chirurgického výkonu. Popis CT vyšetření žalobkyně byl velmi obecný, ve svém důsledku až zavádějící, zvětšení levé ledviny bylo popsáno nepřesně jako expanze a ne jako fokální nefritida. Ošetřující lékař žalobkyně tuto dikci změnil na tumorozní expanzi a přijímající lékařka žalované na zhoubnou tumorózní expanzi (diagnóza C64), která byla potvrzena na indikační vizitě (za účasti jiného radiologa) a bylo s ní dále pracováno, byť diagnózu zhoubného nádoru je v klinické medicíně téměř bez výjimky možno uvádět až na základě histopatologického vyšetření. Nebylo tedy odhaleno, že se jedná o zánět. Kontrolní CT, které by první nález zpřesnilo a mohlo odhalit, že se jedná o zánětlivý proces, v době od 23.8.2016 do 3.11.2016 provedeno nebylo, stejně tak nebyl stav žalobkyně hodnocen ani na onkologicko urologickém semináři, byť je již tento postup obecně obvyklý. Zánět ledviny se postupem doby rozvinul do septického šoku a multiorgánového selhání, bezprostředně ohrožujícího život žalobkyně. Ošetřující lékaři žalované CT popis přecenili, žalobkyně proto byla v tomto období léčena pod chybnou dignózou, tedy chybně, i termín plánovaného operačního výkonu pro diagnózu C64 byl nepřiměřený, neodpovídající stanovené (byť chybné) diagnóze. Pokud by byl stanoven termín operačního výkonu dříve, nejdéle do 1 měsíce až 6 týdnů po první návštěvě žalobkyně na urologickém pracovišti žalované, bylo by pochybení v diagnóze objeveno včas a mohla být zahájena odpovídající léčba. I ze znaleckého posudku soudem ustanoveného znalce [příjmení] [celé jméno znalce] vyplynulo, že žádná zobrazovací metoda nemůže stanovit explicitní histologickou diagnózu, k jejímu upřesnění jsou potřebná další klinická a laboratorní vyšetření. V důsledku řetězení jednotlivých pochybení (nepřesný popis CT radiologem, přiřazení diagnózy C64 bez dalších relevantních vyšetření, včetně kontrolního CT, stanovení dlouhého termínu pro operační výkon) se u žalobkyně rozvinul septický šok a následně se musela podrobit šesti vynuceným operacím a utrpěla ztrátu levé ledviny. Byť žalovaná žalobkyni po její hospitalizaci poskytovala péči na vysoké odborné úrovni, újmu způsobenou předchozím způsobem léčebné péče to již nemohlo odvrátit. Žalovaná tak způsobila žalobkyni újmu na zdraví. Při stanovení její výše soud vycházel ze znaleckých posudků znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] (viz odstavec 16 rozsudku), žalovaná i vedlejší účastnice při jednání dne 9.9.2022 učinily výši bolestného a ZSÚ (nikoli však základ nároků) nespornými. Objektivní závěry znaleckých posudků znalců [příjmení] [celé jméno znalce] a [anonymizováno] [příjmení] nemohly zvrátit svědecké výpovědi rentgenologa [anonymizováno] [příjmení] ani slyšených lékařů žalované, neboť všichni posuzovali svůj postup při diagnostice a léčbě žalobkyně subjektivně, s logickým zájmem na výsledku sporu.

35. Při hodnocení vzniku újmy a příčinné souvislosti jejího vzniku s jednáním žalované při léčbě žalobkyně v době od 23.8.2016 do 3.11.2016 soud nevycházel ze závěrů znaleckých posudků znalců [příjmení] [příjmení] a [anonymizováno] [jméno], a to z následujících důvodů: znalec [příjmení] [příjmení] neměl při zpracování posudku, jak sám vypověděl, k dispozici zdravotní dokumentaci žalobkyně, znalecký posudek znalce [příjmení] [jméno] je velmi kusý, a v částečném rozporu s jeho výpovědí před soudem, neboť ve znaleckém posudku neshledal pochybení na straně lékařů žalované, při výpovědi před soudem označil za chybu absenci kontrolního CT a popis CT v podobě učiněné rentgenologem [anonymizováno] [příjmení] označil za nikoli v pořádku.

36. Žalovaná, ač soudem poučena podle ust. § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř., neprokázala, že by léčba, kterou poskytovala žalobkyni v období od 23.8.2016 do 3.11.2016 byla správná, odpovídající její zákonné povinnosti coby poskytovatele zdravotní péče. Soud proto důvodné žalobě vyhověl a rozhodl, jak ve výroku I. tohoto rozsudku uvedeno. Příslušenství žalovaných částek soud přiznal v souladu s ust. § 1970 občanského zákona ve výši podle § 2 Nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění ode dne, kdy žalovaná oznámila žalobkyni, že její nárok na odškodnění odmítá.

37. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., protože žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná. Náklady řízení představují náklady právního zastoupení žalobkyně. Ty soud přiznal, v souladu s recentní judikaturou Nejvyššího soudu (viz např. usnesení ze dne 27.5.2021 sp. zn. 25Cdo 3771/2020) z tarifní hodnoty 50 000 Kč za každý nárok (bolestné + ztížení společenského uplatnění) podle § 9 odst. 4 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif) ve znění pozdějších předpisů, tedy z tarifní hodnoty 100 000 Kč, a to za 21 úkonů právní služby (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, sepis žaloby, písemné vyjádření ze dne 30.9.2019, otázky pro soudního znalce ze dne 7.1.2021 a 12.1.2021, písemné vyjádření ze dne 9.4.2021, ze dne 12.5.2021, ze dne 20.9.2021 a ze dne 12.8.2022 a účast při jednání soudu ve dnech 6.12.2019, 6.3.2020 – za dva úkony, jednání přesáhlo dvě hodiny-, při jednání 20.5.2020, 25.9.2020, 4.12.2020, 8.11.2021, 2.3.2022 – dva úkony, jednání přesáhlo dvě hodiny-, 2.5.2022 a 9.9.2022) ve výši 5 100 Kč za jeden úkon. Byť žalobkyně účtovala odměnu za pět předžalobních výzev, soud přiznal pouze jednu z nich s ohledem na opakující se obsah těchto výzev. V souladu s ust. § 13 odst. 3 citované vyhlášky soud přiznal i hotové výdaje advokáta spojené s 21 úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, sepis žaloby, písemné vyjádření ze dne 30.9.2019, otázky pro soudního znalce ze dne 7.1.2021 a 12.1.2021, písemné vyjádření ze dne 9.4.2021, ze dne 12.5.2021, ze dne 20.9.2021 a ze dne 12.8.2022 a účast při jednání soudu ve dnech 6.12.2019, 6.3.2020 – za dva úkony, jednání přesáhlo dvě hodiny, při jednání 20.5.2020, 25.9.2020, 4.12.2020, 8.11.2021, 2.3.2022 – dva úkony, jednání přesáhlo dvě hodiny, 2.5.2022 a 9.9.2022) ve výši 300 Kč za jeden úkon. V souladu s ust. § 137 odst. 1, 3 o.s.ř. soud zvýšil odměnu za úkony právní služby a hotové výdaje advokáta o 21% DPH v částce 23 814 Kč, protože zástupce žalobkyně je plátcem této daně. Celkové náklady řízení tak činí přiznaných 137 214 Kč. Vzhledem ke skutečnosti, že do řízení na straně žalované vstoupila vedlejší účastnice, uložil soud zaplatit náklady znalečného žalované a vedlejší účastnici společně a nerozdílně.

38. V souladu s ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. uložil soud žalované a vedlejší účastnici zaplatit žalobkyni náklady řízení na účet jejího právního zástupce.

39. Výrok o nákladech znalečného je odůvodněn ust. § 148 odst. 1 o.s.ř., podle něhož má stát podle výsledku řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Znalečné sestává z pravomocně přiznaného znalečného ve výši 3 498 Kč znalci [příjmení] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] usnesením, č.j. 6C 128/2019-122 ze dne 18.3.2021, pravomocně přiznaného znalečného znalci [celé jméno znalce] ve výši 5 908 Kč usnesením, č.j. 6C 128/2019-141 ze dne 12.5.2021, pravomocně přiznaného znalečného znalci [celé jméno znalce], [anonymizováno] ve výši 15 770 Kč usnesením, č.j. 6C 128/2019-185 ze dne 9.9.2021, pravomocně přiznaného znalečného znalci [celé jméno znalce], ve výši 13 562 Kč usnesením, č.j. 6C 128/2019-232 ze dne 20.4.2022 a pravomocně přiznaného znalečného znalci [příjmení] [jméno] [příjmení], [příjmení] ve výši 3 636 Kč usnesením, č.j. 6C 128/2019-253 ze dne 25.5.2022. Součet činí částku 42 374 Kč, žalovaná však složila zálohu na znalečné ve výši 10 000 Kč, proto zbývá k doplacení částka 32 374 Kč. Vzhledem ke skutečnosti, že do řízení na straně žalované vstoupila vedlejší účastnice, uložil soud zaplatit náklady znalečného žalované a vedlejší účastnici společně a nerozdílně.