6 C 146/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl samosoudkyní JUDr. Zuzanou Barochovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně anonymizována dvě slova údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného anonymizována dvě slova role v řízení jméno příjmení anonymizováno adresa o určení

I. Určuje se, že žalobkyně [celé jméno žalobkyně] je dědičkou zůstavitele [jméno] [příjmení], [datum narození], [anonymizováno] [datum], posledně bytem [adresa], [anonymizována dvě slova] [číslo].

II. Žaloba v části, aby bylo určeno, že závěť ze dne [datum] ve prospěch žalovaného [celé jméno žalovaného] je neplatná, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobkyně a žalovaný jsou povinni zaplatit každý jednu polovinu svědečného, jehož částka bude uvedena v samostatném soudním rozhodnutí, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně podala dne 15. 4. 2020 u zdejšího soudu žalobu proti žalovanému o určení, že je dědičkou zůstavitele [jméno] [příjmení], a že závěť ze dne [datum] ve prospěch žalovaného [celé jméno žalovaného] je neplatná. Žalobu odůvodnila tím, že zůstavitel [jméno] [příjmení], [datum narození], zemřelý [datum], učinil pro případ smrti dvě závěti. Závětí sepsanou dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka], ustanovil dědicem veškerého svého majetku žalobkyni. Allografní závětí ze dne [datum] ustanovil dědicem veškerého svého majetku žalovaného. Řízení o pozůstalosti po [jméno] [příjmení], vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. 26 D 1471/2018, bylo zastaveno pro nedostatek majetku a nepatrný majetek byl vydán žalovanému. Nebylo vydáno rozhodnutí, kdo je dědicem zemřelého [jméno] [příjmení] a tím jeho univerzálním právním nástupcem. U zdejšího soudu je pod sp. zn. 10 C 134/2013 veden spor mezi žalobcem [jméno] [příjmení] a žalovanou [jméno] [příjmení], [datum narození], o neplatnost kupní smlouvy a o určení vlastnického práva k nemovitosti zapsané na [list vlastnictví], k. ú. [část obce], na adrese [adresa]. V případě, že by předmětná kupní smlouva byla shledána neplatnou, bude určeno, že [jméno] [příjmení], případně jeho dědic, je vlastníkem předmětné nemovitosti. [příjmení] [jméno] [příjmení] a pan [příjmení] [jméno] [příjmení] byli rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 26. 7. 2019, sp. zn. 46 T 2/2019, uznáni vinnými ze spáchání trestného činu podvodu podle § 209 odst. 1, 5 písm. a) zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku. Notářská závěť, kterou byla žalobkyně ustanovena dědičkou veškerého majetku [jméno] [příjmení], je nezpochybnitelná, platnost alografní závěti, kterou byl ustanoven dědicem veškerého majetku [jméno] [příjmení] žalovaný, musí dokázat předkladatel. Jelikož obě závěti nemohou vedle sebe existovat, podala žalobkyně tuto žalobu, neboť má právní zájem na určení, že je dědičkou ze závěti, čímž bude odstraněna nejistota, kdo je s ohledem na existenci dvou závětí dědicem. Žalobkyně spatřuje neplatnost závěti ze dne [datum] v tom, že nebyla zůstavitelem učiněna svobodně a vážně a bylo využito submisivity a lehké manipulativnosti zůstavitelem [jméno] [příjmení] ze strany dědice (žalovaného), v závěti není provedena řádná identifikace svědků datem narození a bydlištěm a je v ní rozhodováno o majetku, který nebyl ke dni sepsání závěti majetkem zůstavitela [jméno] [příjmení]. V následném podání ze dne 10. 12. 2020 uvedla, že závěť ze dne [datum] považuje za neplatnou, jelikož nebyla učiněna svobodně a vážně, přičemž zde existují pochybnosti, že bylo ze strany žalovaného zneužito psychického stavu zůstavitele [jméno] [příjmení], jeho manipulativnosti a„ závislosti“ na medikaci, která mu měla být poskytována paní [příjmení] [jméno] [příjmení], [datum narození], svědkyní závěti ze dne [datum] a současně družkou žalovaného. Paní [příjmení] [jméno] [příjmení] je tzv. relativně nezpůsobilým svědkem závěti ze dne [datum], když je družkou žalovaného, tudíž jemu osobou blízkou, což způsobuje neplatnost této závěti. Nadto pak jsou svědci v závěti ze dne [datum] nedostatečně identifikováni. Podáním ze dne 12. 1. 2021 žalobkyně doplnila svá tvrzení v tom smyslu, že pan [jméno] [příjmení] před svědky závěti neprohlásil, že závěť obsahuje jeho poslední vůli.

2. Žalovaný nárok uplatněný žalobkyní neuznal, popíral tvrzení žalobkyně, že by využil submisivity a lehké manipulativnosti zůstavitelem [jméno] [příjmení] a označil tato tvrzení za nepravdivá a ničím nepodložená. K formální nedokonalosti závěti zůstavitele [jméno] [příjmení] ze dne [datum], kterou byl dědicem povolán žalovaný, uvedl, že je přesvědčen, že takový argument neobstojí, protože předmětná závěť splňuje nároky § 1532 a následující zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákon (dále jen občanský zákon).

3. Soud zjistil tyto skutečnosti:

4. Z kopie opisu notářského zápisu ze dne [datum], sp. zn. [anonymizováno] [rok], [anonymizována dvě slova] [rok] soud zjistil, že pan [jméno] [příjmení], [datum narození], který prohlásil, že je způsobilý samostatně právně jednat v rozsahu právního jednání, o kterém je notářský zápis, požádal notářku [anonymizováno] [jméno] [příjmení] o sepsání projevu jeho osobní vůle, který učinil určitě a srozumitelně, a který výslovně obsahoval jeho závěť, kterou pro případ své smrti pořídil o svém majetku tak, že dědičkou veškerého svého majetku ustanovil žalobkyni a uvedl, že tuto závěť učinil s rozvahou a vážně bez jakéhokoliv nátlaku, vlivu a donucení. Listina je opatřena vlastnoručním podpisem [jméno] [příjmení] a notářky [anonymizováno] [jméno] [příjmení] spolu s otiskem kulatého úředního razítka notářky.

5. Z opisu kopie listiny označené jako Závěť s datem [datum] soud zjistil, že je zde uvedeno, že pan [jméno] [příjmení], [datum narození], po zralé úvaze pořídil závěť o svém majetku takto:„ Odkazuji veškerý svůj majetek a nemovitosti nacházející se v mém výlučném vlastnictví, jakož i nemovitost, o kterou se v současné době vede soudní spor, dům na adrese [adresa], [PSČ], vše zapsané v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu v [obec] na [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí]“ [celé jméno žalovaného], [datum narození]. Listina obsahuje úředně ověřený vlastnoruční podpis [jméno] [příjmení] a vlastnoruční podpis svědků [jméno] [příjmení], RČ [číslo] a [jméno] [příjmení], RČ [číslo]. Listina je psána na počítači, údaje o svědcích závěti rukou.

6. Žalobkyně vypověděla, že zůstavitele [jméno] [příjmení] znala 10 let a jejich vztah byl přátelský. Pomáhala mu spolu s manželem. Věděla, že napsal závěť v její prospěch. Pan [anonymizováno] se jí chtěl odvděčit za to, jak se k němu chovala. Byl snadno ovlivnitelný, submisivní a stále se něčeho bál. Závěť ve prospěch žalobkyně byla sepsána dlouho po té, co byla nemovitost pana [příjmení] prodána a měla být obranou proti panu [příjmení] [jméno] druhé závěti pan [příjmení] žalobkyni neřekl. Se žalovaným se žalobkyně setkala pouze u notářky v rámci projednání dědictví po panu [příjmení] Pan [anonymizováno] neměl žádný majetek kromě domu, který prodal. Závěť ve prospěch žalovaného připadala žalobkyni podezřelá, protože když chtěl pan [příjmení] sepsat závěť v její prospěch, trval na jejím sepsání u notáře. Žalobkyni proto bylo divné, že by dva dny po té sepsal závěť ve prospěch žalovaného, která u notáře sepsána nebyla. Pokud by si pořízení o svém majetku pro případ smrti rozmyslel, jistě by novou závěť nechal opět sepsat u notáře. Pan [anonymizováno] se před žalobkyní o žalovaném a [anonymizováno] [jméno] [příjmení] zmiňoval s tím, že [anonymizováno] [příjmení] je lékařka a vozí mu léky. Druhého svědka závěti žalobkyně nezná.

7. Žalovaný vypověděl, že pana [příjmení] znal tři roky. Navštěvoval ho několikrát týdně, nosil mu pivo, které spolu pili, a vozil mu propanbutanové bomby k topení. Pan [anonymizováno] žalovanému řekl, že podvodem přišel o nemovitost a má strach, že mu ti lidé ublíží. Zhruba ½ nebo ¾ roku před podpisem sporné závěti řekl žalovanému, že by bylo dobré, aby se sepsala závěť, protože by pak pokračoval soudní spor, jelikož by někdo dědil. Žalovaný nevěděl, že pan [příjmení] sepsal závěť ve prospěch žalobkyně. Žalobkyni viděl až u notáře. Pan [anonymizováno] požádal o pomoc se sepsáním závěti kamaráda žalovaného, [jméno] [příjmení], se kterým se zná žalovaný deset až dvanáct let. Žalovaný nebyl u sepisu závěti, byl ale přítomen u podpisu závěti na poště, kde byl panu [příjmení] ověřován podpis. U podpisu závěti byli přítomni i oba svědci závěti. Podle žalovaného před tím, než pan [příjmení] závěť podepsal, ji svědek závěti [jméno] [příjmení] nahlas četl, nebo ji četl nahlas pan [příjmení]. Žalovaný neví, zdali když pan [jméno] [příjmení] podepisoval na poště závěť, na ní již byly podpisy svědků. Žalovaný chodil s [jméno] [příjmení] tři roky, asi před rokem se rozešli. Pan [příjmení] [jméno] [příjmení] znal, byli kamarádi z hospody.

8. Z výslechu a doplňujícího výslechu svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] soud zjistil, že žalobkyni nikdy neviděla a žalovaný je její bývalý přítel. Bydlela s ním u jeho matky zhruba od roku 2017, definitivně se rozešli na konci roku 2019. [příjmení] [příjmení] poznala v hospodě u piva, vídala se s ním spolu se žalovaným, svědkyně panu [příjmení] radila ohledně jeho zdraví, protože měla čerstvě vystudovanou školu, ale žádné léky mu nedávala. [příjmení] [příjmení] nosili se žalovaným jídlo, čaj, apod. Jeho zdravotní stav se zhoršoval a řekl svědkyni a žalovanému, že by rád napsal závěť, ve které by svědkyni a žalovanému odkázal svůj majetek, včetně domu. Spěchal na to a oni souhlasili. Ohledně domu svědkyni řekl, že ho podvedli a vede se soudní řízení. Závěť byla napsána ve prospěch žalovaného, protože svědkyně měla obavy ze soudu. V tu dobu se žalovaným žila a počítala s tím, že spolu nadále žít budou. Připadalo jí rozumné podepsat závěť jako svědkyně, když ji o to pan [příjmení] požádal. O závěti se bavili asi dva měsíce před jejím podpisem s tím, že musí být notářsky ověřena. Poprvé svědkyně (spolu se žalovaným) závěť viděla u pana [příjmení] několik dnů před jejím podpisem a pročítali ji. U sepisu závěti nebyla. K podpisu závěti došlo na poště za účasti pana [příjmení], svědkyně, žalovaného a pana [příjmení]. Jeli tam vozidlem svědkyně, která řídila. Pan [anonymizováno] měl závěť po celou dobu cesty v ruce. Svědkyně podepsala závěť až po podpisu pana [příjmení]. Podle svědkyně si závěť před jejím podpisem na poště všichni pouze četli. Pan [anonymizováno] byl při podpisu závěti při smyslech. O závěti ve prospěch žalobkyně svědkyně ani žalovaný nevěděli. Žalovaný a pan [jméno] [příjmení] byli v době, kdy měla svědkyně se žalovaným vztah, dlouholetí přátelé.

9. Z výslechu a doplňujícího výslechu svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že žalovaného zná více než 10 let a jsou blízcí přátelé. Řeší spolu i soukromé věci a v době, když žil žalovaný s [anonymizováno] [jméno] [příjmení], se všichni vídali. Žalovaný s [jméno] [příjmení] bydlel. Dále svědek vypověděl, že v době podpisu závěti již žalovaný a [anonymizováno] [příjmení] pár netvořili, nebydleli spolu, a proto připadalo svědkovi v pořádku, že druhým svědkem závěti byla právě ona. Nadto znala pana [příjmení]. S panem [příjmení] a žalovaným se svědek několikrát setkal v restauraci. Pan [anonymizováno] po nějaké době začal hovořit o problému se svou nemovitostí, o kterou přišel podvodem a probíhal soudní spor. Svědek se od něj dozvěděl, že hodlá sepsat závěť ve prospěch žalovaného. Zhruba čtyři měsíce před podpisem závěti se pan [příjmení] sešel se svědkem a říkal mu, jak se vyvíjí situace s nemovitostí, že by se chtěl odvděčit žalovanému, a přišla řeč na dědictví. Následně pan [příjmení] svědkovi telefonoval s tím, že by chtěl podepsat závěť. Závěť sepsal svědek za přítomnosti pana [příjmení] ve své kanceláři, pan [příjmení] si ji vytištěnou přečetl a po té se žalovaným a [anonymizováno] [jméno] [příjmení] odjeli svědkovým autem na nejbližší poštu, kde ověřili podpis. U podpisu byl přítomen svědek a žalovaný, kde byla v tu chvíli druhá svědkyně závěti, si svědek již nevybavil. Oba svědkové podepsali závěť současně až po té, kdy ji podepsal pan [příjmení]. Pan [anonymizováno] před podpisem závěti na poště již o závěti nic neříkal, protože už s ní byl seznámen. Při doplňujícím výslechu svědek uvedl, že závěť přečetl nahlas v autě při cestě na poštu a na poště ji pak nahlas přečetl pan [příjmení]. Svědci závěť podepisovali v autě po té, kdy byla podepsána panem [příjmení] Pan [anonymizováno] v době podpisu závěti věděl, že předmětnou nemovitost nevlastní, ale doufal, že se mu podaří vyhrát vedený soudní spor o předmětnou nemovitost. Svědek nevěděl o závěti ve prospěch žalobkyně.

10. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení], manžela žalobkyně, soud zjistil, že panu [příjmení] se žalobkyní pomáhali – prali mu oblečení, vozili jídlo, kávu a čaj. Za to, že se o něj starají, chtěl pan [příjmení] sepsat závěť ve prospěch žalobkyně a trval na tom, že bude sepsána u notáře. Pan [anonymizováno] řekl svědkovi, že se seznámil se žalovaným a [anonymizováno] [jméno] [příjmení], kteří mu také pomáhají, a že mu paní [příjmení] [jméno] [příjmení] dává léky, protože je lékařka. Pár dnů před smrtí pana [příjmení] byli v restauraci, kde pan [příjmení] svědkovi řekl, že se omlouvá, že o závěti ve prospěch žalobkyně řekl žalovanému, který mu řekl, že musí sepsat závěť v jeho prospěch, jinak že mu přestanou s [anonymizováno] [jméno] [příjmení] pomáhat, a že žalovaný pak zhruba za dva dny přišel za panem [příjmení] se sepsanou závětí a jeli ji podepsat na poštu. Pan [anonymizováno] zároveň svědkovi řekl, že je to dobré, že to není závěť od notáře. Podle názoru svědka byl pan [příjmení] submisivní, poddajný, potřeboval, aby se o něj někdo staral.

11. Z výslechu svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], matky žalovaného, soud zjistil, že znala pana [jméno] [příjmení] a věděla, že mu žalovaný pomáhá. Žalovaný a [anonymizováno] [jméno] [příjmení] tvořili pár a bydleli spolu u svědkyně zhruba od podzimu 2016. Uvažovali o založení rodiny. Svědkyně si nepamatuje, kdy se [anonymizováno] [příjmení] odstěhovala. V době, kdy [anonymizováno] [příjmení] bydlela se žalovaným u svědkyně, měli k dispozici dva pokoje, které obývali společně. O okolnostech sepisu a podpisu závěti svědkyně informována není. Dále svědkyně vypověděla, že se žalovaný s [anonymizováno] [příjmení] několikrát rozešli, a také na jaře 2018. Žalovaný a pan [jméno] [příjmení] jsou dlouholetí přátelé, sportují spolu a v roce 2018 se vídali určitě 1x týdně.

12. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení], známého účastníků, majitele baru, soud zjistil, že znal pana [příjmení] asi deset let jako svého zákazníka, několikrát se v baru setkali se žalobkyní a jejím manželem, pan [příjmení] tam chodíval i se žalovaným. Svědek zná i [jméno] [příjmení], byla přítelkyní žalovaného, chodili spolu a navštěvovali společně i svědkův bar. Žalovaný se s [jméno] [příjmení] rozešel asi před rokem a půl (svědek před soudem vypovídal 2.7.2021).

13. Soud zhodnotil v řízení provedené důkazy v souladu s § 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. s. ř.) a dospěl ke zjištění následujícího skutkového stavu:

14. Žalobkyně i žalovaný byli přáteli zůstavitele [jméno] [příjmení]. Žalobkyně se svým manželem panu [jméno] [příjmení] pomáhala v tíživé životní situaci, a stejně tak žalovaný s [anonymizováno] [jméno] [příjmení], která byla v tu dobu jeho partnerkou. Pan [anonymizováno] pořídil dne [datum] formou notářského zápisu pod sp.z.n. [spisová značka], [anonymizována dvě slova] [rok] závěť, kterou ustanovil dědičkou veškerého svého majetku žalobkyni. Dne [datum] podepsal allografní závěť, kterou ustanovil dědicem veškerého svého majetku a nemovitosti [adresa] v [obec a číslo] – [část obce] žalovaného. Jedním ze svědků allografiní závěti ze dne [datum] byla partnerka závětního dědice [jméno] [celé jméno žalovaného] (žalovaného) [anonymizováno] [jméno] [příjmení] Pan [anonymizováno] před podpisem závěti výslovně neprohlásil před oběma přítomnými svědky, že se jedná o jeho závěť.

15. Soud nejprve zkoumal, zda má žalobkyně naléhavý právní zájem na požadovaném určení dědického práva.

16. Podle § 80 o. s. ř., určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

17. Soud vzhledem k výsledku dědického řízení po zůstaviteli, vedeného u zdejšího soudu pod sp.zn. 26 D 1471/2018, které bylo pravomocně ukončeno zastavením řízení z důvodu nepatrného majetku zůstavitele, a tedy nebyl stanoven okruh dědiců, a vzhledem k probíhajícímu řízení, vedenému rovněž u zdejšího soudu pod sp.zn. 10 C 134/2013, jehož předmětem je určení vlastnického práva k nemovitosti, která je předmětem obou závětí, shledal naléhavý právní zájem žalobkyně na takovém určení, protože v případě úspěchu ve věci může vstoupit do řízení sp.zn. 10 C 134/2013 na místo dosavadního žalobce [celé jméno žalovaného] a může se domáhat určení vlastnického práva k předmětné nemovitosti jako její dědička.

18. Podle ust. § 1494 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákon v platném znění (dále jen občanský zákon) závěť je odvolatelný projev vůle, kterým zůstavitel pro případ své smrti osobně zůstavuje jedné či více osobám alespoň podíl na pozůstalosti, případně odkaz. Není-li zřejmé, který den, měsíc a rok byla závěť pořízena a pořídil-li zůstavitel více závětí, které si odporují nebo závisí-li jinak právní účinky závěti na určení doby jejího pořízení, je závěť neplatná.

19. Podle ust. § 1497 občanského zákona zůstavitel musí svou vůli projevit tak určitě, že nestačí, aby jen přisvědčil návrhu, který mu byl učiněn.

20. Podle ust. § 1532 občanského zákona, závěť vyžaduje písemnou formu, ledaže byla pořízena s úlevami.

21. Podle § 1534 občanského zákona, závěť, kterou zůstavitel nenapsal vlastní rukou, musí vlastní rukou podepsat a před dvěma svědky současně přítomnými výslovně prohlásit, že listina obsahuje jeho poslední vůli.

22. Podle § 1539 odst. 1 občanského zákona, svědci se zúčastní pořizování závěti takovým způsobem, aby byli s to potvrdit, že zůstavitel a pořizovatel jsou jedna a táž osoba. Svědek se podepíše na listinu obsahující závěť; k podpisu zpravidla připojí doložku poukazující na jeho vlastnost jako svědka a údaje, podle nichž ho lze zjistit.

23. Podle § 1540 odst. 1 občanského zákona, dědic nebo odkazovník není způsobilý svědčit o tom, co se mu zůstavuje. Stejně není způsobilá být svědkem osoba dědici nebo odkazovníkovi blízká, ani zaměstnanec dědice nebo odkazovníka.

24. Podle § 1540 odst. 2 občanského zákona, k platnosti ustanovení závěti učiněného ve prospěch některé z osob uvedených v odstavci 1 se vyžaduje, aby je zůstavitel napsal vlastní rukou, nebo aby je potvrdili tři svědci.

25. Podle § 1537 občanského zákona, zůstavitel může projevit poslední vůli ve veřejné listině.

26. Podle § 1538 občanského zákona, kdo sepisuje veřejnou listinu o závěti, přesvědčí se, zda se projev poslední vůle děje s rozvahou, vážně a bez donucení.

27. Podle § 22 občanského zákona, osoba blízká je příbuzný v řadě přímé, sourozenec a manžel nebo partner podle jiného zákona upravujícího registrované partnerství; jiné osoby v poměru rodinném nebo obdobném se pokládají za osoby sobě navzájem blízké, pokud by újmu, kterou utrpěla jedna z nich, druhá důvodně pociťovala jako újmu vlastní. Má se za to, že osobami blízkými jsou i osoby sešvagřené nebo osoby, které spolu trvale žijí.

28. Vzhledem k tomu, že allografní závěť zůstavitel nenapsal vlastní rukou a jen ji vlastnoručně podepsal, a že taková listina sama o sobě není - na rozdíl od holografní závěti - spolehlivým dokladem toho, že skutečně obsahuje poslední vůli zůstavitele, zákon u ní požaduje (pod sankcí neplatnosti právního úkonu), aby zůstavitel před dvěma svědky současně přítomnými výslovně projevil, že listina obsahuje jeho poslední vůli, a aby se svědci na závěť podepsali; povolání svědků závěti slouží (mimo jiné) k tomu, aby tyto osoby mohly potvrdit, že jde o zůstavitelovu pravou závěť v případě, objeví-li se po smrti zůstavitele pochybnosti, zda se skutečně jedná o jeho poslední vůli, tedy - řečeno jinak - aby tím bylo věrohodným způsobem osvědčeno, že závěť vskutku obsahuje poslední vůli zůstavitele. (rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 20. 8. 2018, sp. zn. 21 Cdo 1706/2018)

29. Jestliže v průběhu řízení o určení dědického práva vyjde najevo, že u allografní závěti vystupoval někdo, kdo svědkem závěti nemohl být, je závěť neplatná již z tohoto důvodu, aniž by bylo vůbec možné se zabývat také tím, zda je v ní obsažena poslední zůstavitelova vůle. (rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 14. 12. 2011, sp. zn. 21 Cdo 3332/2009)

30. Lze-li žalovat o určení práva nebo právního vztahu, není dán naléhavý právní zájem na určení neplatnosti smlouvy, jež se tohoto práva nebo právního vztahu týká. (Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 2. 4. 2001, sp. zn. 22 Cdo 2147/99)

31. Jestliže právní otázka (platnost smlouvy), o níž má být rozhodnuto, má povahu předběžné otázky ve vztahu k existenci práva nebo právního vztahu (vlastnictví), není dán právní zájem na určení této předběžné otázky, lze-li žalovat přímo na určení existence práva nebo právního vztahu. (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 3. 1996, sp. zn.

II. Odon 50/96)

32. Vedle osob nesvéprávných, osob neznalých jazyka nebo způsobu dorozumívání, v němž zůstavitel projev vůle učinil, nemůže být svědkem (jakékoli) závěti osoba, která má nebo může mít na věci osobní zájem, a proto lze pochybovat o její nezaujatosti. Relativně nezpůsobilými svědky jsou především dědic nebo odkazovník, ale také osoba dědici či odkazovníkovi blízká nebo zaměstnanec dědice či odkazovníka. Ohledně osob, které spolu trvale žijí (např. druh a družka) občanský zákoník stanoví vyvratitelnou právní domněnku, že osobami blízkými jsou. (§ 22, 1541. In: Fiala, Roman, Drápal, Ljubomír a kol. Občanský zákoník IV. Dědické právo. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2015)

33. V řízení bylo prokázáno, že svědek závěti pan [jméno] [příjmení] byl v době podpisu závěti ze dne [datum] dlouholetým přítelem žalovaného, avšak podle názoru soudu jej nelze považovat za osobu blízkou ve smyslu ust. § 22 občanského zákona, a je proto způsobilým svědkem závěti ze dne [datum]. Druhá svědkyně závěti [anonymizováno] [jméno] [příjmení] byla v době podpisu této závěti partnerkou (přítelkyní) žalovaného, žili spolu ve společné domácnosti asi tři roky, rozešli se na konci roku 2019. V době sepsání závěti ze dne 26.7.2018 svědkyně předpokládala, že spolu se žalovaným budou i nadále žít, byl to také důvod, proč byla pouze svědkyní závěti, a nikoli spolu se žalovaným osobou závětí obmyšlenou, jak měl původně zůstavitel [jméno] [příjmení] v úmyslu. Je tedy nepochybné, že svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] byla ve smyslu ust. § 22 občanského zákona v době podpisu závěti ze dne 26. 7. 2018 osobou blízkou žalovanému, v jehož prospěch byla závěť ze dne [datum] sepsána. Žalovaný neprokázal opak, ač byl soudem poučen podle ust. § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. Svědkyně [jméno] [příjmení] ohledně dat soužití žalovaného s [anonymizováno] [příjmení] vypovídala spíše neurčitě a soud vzal při hodnocení objektivity její výpovědi rovněž v úvahu, že je matkou žalovaného a má na výsledku řízení z tohoto důvodu zájem. Soud neuvěřil tvrzení svědka [jméno] [příjmení], že v době podpisu závěti již žalovaný s [anonymizováno] [příjmení] spolu nechodili a rozešli se, protože se svědkova výpověď jeví jako účelová, ve snaze podpořit obranné tvrzení žalovaného, svědkova dlouholetého přítele, po té, kdy byl žalovaný soudem poučen o nutnosti prokázat způsobilost svědkyně závěti [anonymizováno] [příjmení] ve smyslu ust. § 1540 odst. 1 občanského zákona. Svědkova výpověď je kromě toho v přímém rozporu s výpovědí svědkyně [příjmení] [příjmení], jejíž výpověď soud hodnotí jako věrohodnou, protože vypovídala konzistentně, zjevně bez vědomosti o existenci institutu nezpůsobilého svědka závěti. Z výpovědi žalovaného i svědkyně zároveň vyplynulo, že se posléze rozešli v dobrém, a soud proto nemá důvod se domnívat, že by svědkyně [příjmení] [příjmení] svou výpovědí měla v úmyslu žalovaného poškodit. Svědkyně závěti [anonymizováno] [příjmení] je proto ve smyslu ust. § 1540 odst. 1 občanského zákona nezpůsobilou svědkyní závěti ze dne [datum], a tato závět je proto z tohoto důvodu neplatná.

34. Byť jsou již shora uvedená zjištění pro vyřešení předběžné otázky (platnosti závěti ze dne [datum]) dostačující, soud zkoumal i to, zda byly naplněny podmínky platnosti závěti podle ust. § 1534 občanského zákona. V řízení nebylo prokázáno, ač byl žalovaný soudem poučen podle ust. § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř., že by zůstavitel [jméno] [příjmení] před podpisem závěti ze dne [datum] před svědky [jméno] [příjmení] a [anonymizováno] [jméno] [příjmení] současně přítomnými výslovně prohlásil, že listina (závěť), kterou podepisují, obsahuje jeho poslední vůli tak, jak to vyžaduje § 1534 občanského zákona. Svědek [jméno] [příjmení] při jednání dne 14.12.2020 vypověděl, že zůstavitel pan [příjmení] před podpisem závěti na poště již nic svědkům ani žalovanému neříkal, protože už byl se závětí seznámený a nebylo dál co k tomu řešit, při jednání dne 20.9.2021, po té, kdy (jak vypověděl), se měl možnost seznámit prostřednictvím zástupce žalovaného s obsahem protokolu ze dne 14.12.2020, vypověděl, že pan [příjmení] četl na poště před oběma svědky a žalovaným nahlas závěť,„ a to z toho důvodu, že v ní není nic jiného, že to sedí s tím, co jsme si před tím řekli“. Jeho výpověď soud proto považuje za nevěrohodnou, vedenou snahou vypovídat ve prospěch žalovaného. Soud naopak uvěřil svědkyni [příjmení] [příjmení], která uvedla, že pan [příjmení] před podpisem závěti na poště k závěti nic neříkal. I z tohoto důvodu tak trpí závěť ze dne [datum] vadou, která ji činí neplatnou.

35. Naproti tomu soud nesdílí právní názor žalobkyně, že by allografní závěť trpěla vadou spočívající v nedostatečné identifikaci svědků závěti. U obou svědků je uvedeno jejich jméno a příjmení a rodné číslo i jejich postavení– údaj, že jsou svědky závěti. Závěť tedy splňuje, pokud se týká identifikace svědků, náležitosti požadované v ust. § 1539 odst. 1 občanského zákona.

36. Vzhledem ke zjištěné neplatnosti závěti ze dne [datum] z důvodů, uvedených v odstavcích 33 a 34 tohoto rozsudku, se již soud nezabýval další námitkou žalobkyně, totiž, že závěť není výrazem svobodné vůle zůstavitele.

37. Pokud se týká závěti ze dne [datum], sepsané ve formě notářského zápisu, splňuje veškeré náležitosti požadované ust. § 1537 a § 1538 občanského zákona. Ostatně ani žalovaný její neplatnost nenamítá.

38. Soud proto na základě zjištění, popsaných shora, dospěl k závěru, že žalobkyně je dědičkou zůstavitele [jméno] [příjmení], a proto žalobě v této části vyhověl.

39. Žalobkyně se podanou žalobou dále domáhala určení, že závěť ze dne [datum] ve prospěch žalovaného je neplatná. I na této určovací žalobě musí žalobkyně prokázat naléhavý právní zájem. Soud však dospěl k závěru, že žalobkyně na této části žaloby naléhavý právní zájem nemá. Jak plyne z citované konstantní judikatury Nejvyššího soudu (viz odst. 30 a 31), kterou lze vztáhnout i na poměry sporného dědického práva, lze-li žalovat o určení práva nebo právního vztahu, není dán naléhavý právní zájem na určení neplatnosti smlouvy, jež se tohoto práva nebo právního vztahu týká. Otázku platnosti závěti ze dne [datum] řešil soud jako otázku předběžnou při rozhodování o existenci či neexistenci dědického práva. Z tohoto důvodu proto soud žalobu v této části jako nedůvodnou zamítl.

40. Výrok III. tohoto rozsudku, kterým bylo rozhodnuto o nákladech řízení, je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř., podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Protože byla žalobkyně v řízení úspěšná pouze z jedné poloviny a ve stejném poměru tak byl úspěšný i žalovaný, rozhodl soud, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

41. Výrok IV. tohoto rozsudku je odůvodněn ust. § 148 odst. 1 o.s.ř., podle něhož má stát podle výsledku řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Tyto náklady sestávají ze svědečného, které uplatnila svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] za účast při jednání soudu dne 11.10.2021. Vzhledem k tomu, že ke dni vyhlášení rozsudku není výše svědečného známa, formuloval soud výrok o nákladech svědečného tak, jak uvedeno ve výroku IV. tohoto rozsudku. S ohledem na rovnodílný poměr úspěchu a neúspěchu obou účastníků v řízení, rozdělil soud náklady svědečného rovným dílem mezi žalobkyni a žalovaného. Výše přiznaného svědečného bude uvedena v samostatném rozhodnutí soudu.