6 C 147/2016

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl samosoudkyní JUDr. Zuzanou Barochovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částky 2 042 828,20 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 316 402,20 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,05% p.a. od 27.3.2016 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Co do částky 726 426 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 2 042 828,20 Kč od 9.12.2015 do 26.3.2016 ve výši 8,05% p.a. a se zákonným úrokem z prodlení z částky 726 426 Kč od 27.3.2016 do zaplacení ve výši 8,05% p.a., se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení v částce 187 801,20 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet právního zástupce žalobkyně.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit na znalečném České republice na účet zdejšího soudu částku 7 257,80 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žalovaný je povinen zaplatit na znalečném České republice na účet zdejšího soudu částku 25 969,20 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně podala dne 2. 5. 2016 u zdejšího soudu žalobu proti žalovanému o zaplacení částky 2 072 047,46 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že uzavřela se žalovaným dne 19. 3. 2015 smlouvu o dílo, na základě které se zavázala provést pro žalovaného revitalizaci panelového domu na adrese [adresa žalované], která byla v čl. 5 smlouvy sjednána ve výši 18 088 883,64 Kč. Podle článku VI. smlouvy se žalovaný zavázal hradit žalobkyni cenu díla podle pravidelné měsíční fakturace se splatností faktur 30 dnů počínaje od vyhotovení faktury. Žalovaný byl oprávněn z každé faktury zadržet pozastávku ve výši 10 % z fakturované částky, včetně DPH a tuto částku byl povinen žalobkyni vyplatit po uplynutí dvou měsíců od předání díla a obdržení kolaudačního rozhodnutí za předpokladu, že v daném okamžiku budou odstraněny veškeré zbývající vady díla. V článku XI. smlouvy se žalovaný zavázal uhradit smluvní pokutu ve výši 0,25 % z dlužné částky za každý, byť jen započatý den prodlení s úhradou ceny díla. Nárok na smluvní pokutu si účastníci oboustranně omezili částkou 8 % z ceny díla, včetně DPH podle čl. 11 smlouvy. Smlouva o dílo byla měněna dodatky [číslo] [číslo] dalšími změnami, které vyústily v závěrečný souhrn provedených prací podle skutečnosti, který obě strany podepsaly. Dílo bylo zkolaudováno, a tedy způsobilé užívání dne 9. 12. 2015. Dne 26. 1. 2016 byl podepsán předávací protokol, nicméně od první poloviny prosince 2015 se žalobkyně snažila žalovanému dílo předat. Žalovaný však odmítal podepsat předávací protokol. Lhůty běžící ode dne předání díla (zejména úhrada zádržného) počaly běžet od 9. 12. 2015. Žalobkyně vyfakturovala žalovanému celkově částku ve výši 17 080 042,33 Kč, z této částky žalovaný do 12. 4. 2017 (?) uhradil částku 13 249 990,67 Kč a dne 13. 4. 2017 (?) doplatil 1 708 004 Kč. Neuhradil tedy 2 122 047,66 Kč Z uvedené tabulky je zřejmé, že žalovaný do 12.4.2017 (?) na: a) fakturu [číslo] splatnou dne 30.6.2015 uhradil částku ve výši 895 330,64 Kč a neuhradil částku ve výši 99 481,18 Kč, b) fakturu [číslo] splatnou dne 31.7.2015 uhradil částku ve výši 3 169 565,46 Kč a neuhradil částku ve výši 352 173,94 Kč, c) fakturu [číslo] splatnou dne 29.8.2015 uhradil částku ve výši 1 844 420,41 Kč a neuhradil částku ve výši 204 935,60 Kč, d) fakturu [číslo] splatnou dne 30.9.2015 uhradil částku ve výši 1 853 478 Kč a neuhradil částku ve výši 205 942 Kč, e) fakturu [číslo] splatnou dne 30.10.2015 uhradil částku ve výši 3 242 034 Kč a neuhradil částku ve výši 360 226 Kč, f) fakturu [číslo] splatnou dne 29.11.2015 uhradil částku ve výši 1 814 793,3 Kč a neuhradil částku ve výši 201 643,30 Kč, g) fakturu [číslo] splatnou dne 13.2.2016 uhradil částku ve výši 428 345,86 Kč a neuhradil částku ve výši 1 598 285,34 Kč, h) fakturu [číslo] splatnou dne 13.2.2016 uhradil částku ve výši 2 023 Kč a neuhradil částku ve výši 807 364,30 Kč. Dne 13. 4. 2017 (?) žalovaný uhradil částku 1 708 004 Kč. Žalobkyně neúčtovala celou cenu díla ve smluvené výši 18 088 883,64 Kč včetně DPH, ale pouze částku 17 080 042,33 Kč, neboť výsledná plocha, na které byly práce prováděny, se lišila od smlouvy o dílo a projektu. Konečná cena díla byla sjednána a potvrzena v závěrečném souhrnu provedených prací, který společně se dvěma dodatky tvoří přílohu B smlouvy. Žalobkyně zároveň odečetla z celkové ceny částku 122 714 Kč, na které se se žalovaným shodla. Od celkové ceny díla odečetla i částku 50 000 Kč jako slevu za jediný nedostatek uvedený v předávacím protokole, když podle žalobkyně tento nedostatek je v malém rozsahu, nemá vliv na funkčnost, ale jedná se pouze o estetickou vadu. Žalobkyně odkázala na vyjádření soudního znalce [příjmení] [jméno] [příjmení], podle kterého by dokonce sleva měla být do 20 000 Kč. V předávacím protokolu se žalovaný vyslovil tak, že nepožaduje opravu, ale slevu. Podle žalobkyně se kromě toho nejedná o vadu díla. K úhradě z vyfakturované částky 17 080 042,33 Kč po odečtení 50 000 Kč za slevu za vadu uvedenou v předávacím protokolu a po odečtení úhrad ze strany žalovaného zbývá k doplacení žalovaná částka 2 072 047,46 Kč. Žalovaný se proti nároku na úhradu dlužné částky snažil uplatnit slevu z ceny díla, kterou si vyčíslil na částku 726 426 Kč. Tato částka je však podle žalobkyně nesmyslně vysoká. Dále žalovaný tvrdí, že má vůči žalobkyni nárok na smluvní pokutu ve výši 1 366 403 Kč, kterou si vyčíslil za prodlení žalobkyně s provedením díla ve výši 31 469 979 Kč a omezil ji limitem sjednaným ve smlouvě, tj. na 8 %. Podle žalobkyně však zpoždění činilo pouze 1 měsíc a 11 dnů a je tedy podle žalobkyně nesmyslné, aby za tuto dobu vznikl žalovanému nárok na smluvní pokutu ve výši 31 469 979 Kč. Podle žalobkyně kromě toho nárok žalovanému na smluvní pokutu vůbec nevznikl, protože k tomuto prodlení došlo z důvodu neposkytování součinnosti žalovaným a z důvodu nepříznivých klimatických podmínek. Žalobkyně opakovaně vyzývala žalovaného k úhradě dlužné částky, rovněž i dopisem jejího právního zástupce ze dne 11. 2. 2016, avšak žalovaný ničeho nezaplatil.

2. Soud rozhodl podle žaloby platebním rozkazem, č.j. 6C 147/2016-9 ze dne 16. 5. 2016, proti kterému podal žalovaný včasný odpor a následné včasné písemné vyjádření k žalobě, ve kterém navrhl její zamítnutí. Učinil nesporným, že uzavřel se žalobkyní smlouvu o dílo, na jejímž základě žalobkyně pro žalovaného prováděla dílo„ Revitalizace panelového domu na adrese [adresa žalované]. Fakturace díla měla probíhat po částech (čl. 6 smlouvy o dílo), a to vždy po předání a potvrzení převzetí příslušné části díla. Faktury tak měly mít splatnost 30 dnů po vystavení, z každé faktury mělo být navíc žalovaným zadrženo 10 %, a tato zadržená část měla být splatná až po uplynutí dvou měsíců po předání díla za splnění dalších předpokladů. Podle čl. 6, 6.4-6.5 smlouvy o dílo byl žalovaný oprávněn pozastavit úhradu kterékoli platby v průběhu plnění této smlouvy o dílo, jestliže zhotovitel neplní kterýkoliv termín v této smlouvě stanovený. Dále byl žalovaný oprávněn podmínit úhradu jakékoli dílčí faktury odstraněním dosavadních vad a nedodělků. Žalovaný proti žalobkyni uplatnil a započetl své nároky ze smlouvy o dílo, a to nárok na zaplacení smluvní pokuty ke dni 15. 1. 2016 ve výši 1 366 403 Kč. Podle čl. 11 uzavřené smlouvy o dílo je žalobkyně povinna zaplatit žalovanému smluvní pokutu ve výši 0,25 % z ceny díla za každý, byť i jen započatý den prodlení se splněním díla. Totéž platí pro případ prodlení zhotovitele s provedením dílčí etapy díla, to je nesplněním kterékoli sjednané dílčí lhůty pro plnění zhotovitele, je-li taková lhůta uvedená v článku III. této smlouvy nebo v harmonogramu prací v příloze smlouvy. Celková výše smluvní pokuty byla limitována 8% ceny díla. Stačilo tedy 32 dnů prodlení na to, aby smluvní pokuta dosáhla svého stropu, který žalovaný proti žalobkyni uplatnil (1 366 403 Kč). I k datu 11. 12. 2015, o kterém žalobkyně tvrdí, že se k tomuto datu snažila žalovanému předat dílo, již byla v prodlení 41 dnů. Podle podepsaného předávacího protokolu však bylo dílo předáno a převzato až 26. 1. 2016 a v tomto okamžiku byla žalobkyně v prodlení nejméně 87 dnů. Do toho ještě nejsou započtena dílčí prodlení v průběhu provádění stavby, která jsou taktéž zatížená smluvní pokutou. Žalovaný uplatnil smluvní pokutu vůči žalobkyni výzvou ze dne 22. 1. 2016. Žalovaný dále uplatňuje slevu z ceny díla ve výši 29 219,20 Kč za neprovedenou dohodnutou kompenzaci za závady podle inspekční zprávy východní fasády. Na této kompenzaci se účastníci dohodli. Dále žalovaný uplatnil slevu z ceny díla ve výši 726 426 Kč za chybně provedenou fasádu na západní straně domu [adresa] [číslo] a východní straně domu [adresa] – oblast garsonek. Existenci vadného provedení fasády potvrzuje sama žalobkyně, když nabízí slevu ve výši 50 000 Kč.

3. Žalobkyně v písemné replice ze dne 13. 7. 2016 setrvala na žalobě, uvedla, že k jejímu prodlení nedošlo a nelze akceptovat pozastavení úhrad za dobu, kdy již bylo dílo zkolaudováno, připraveno k předání a žalovaný nepožadoval odstranění žádných vad (ohledně jediné existující vady požadoval slevu, nikoliv její odstranění). Žalobkyně však nebyla v prodlení vůbec s odkazem na čl. 11 odst. 1 smlouvy o dílo, podle kterého se lhůta pro provedení díla a dílčích etap prodlužuje: a) o dobu vyvolanou událostí, kdy nebylo možné z důvodu nepřízně počasí provádět práce na díle, b) o počet pracovních dnů, kdy je objednatel v prodlení s úhradou některé z faktur, c) o počet pracovních dnů, kdy objednatel nebude poskytovat součinnost potřebnou pro pokračování v provádění díla. K prodloužení o 41 dnů došlo v intervalu od 5. 8. 2015 do 15. 9. 2015 – posunutí započetí druhé etapy, kdy žalobkyně nejprve prováděla první etapu spočívající v zateplení lodžií a fasády východní a jižní strany a následovala etapa severní a západní. Žalovaný zabránil žalobkyni, aby mohla druhou etapu začít dělat souběžně s etapou první. Jednalo se o podstatné omezení v činnosti žalobkyně, která nemohla v pracích pokračovat bez poskytnutí součinnosti ze strany žalovaného. K prodloužení o 10 dnů v době od 6. 8. 2015 do 16. 8. 2015 došlo při předělávání soklů lodžií. Projekce dodala návrh na izolaci soklů lodžií, toto se nesneslo s krycí vrstvou, kdy izolace prosvítala a vytvářely se žluté fleky. Projevilo se to po 24hodinách, tj. žalobkyně nejdříve udělala cca 12 lodžií, druhý den po příchodu na stavbu zjistila, že je tam tento problém. Zastavila proto práce a požadovala vyjádření projektanta, protože se jednalo o chybu projekce, přičemž si projekt zajišťoval žalovaný. Sama žalobkyně přesto zjišťovala řešení s dodavatelem, nakonec řešení nalezla, sdělila ho projektantovi a objednateli, a oba toto řešení odsouhlasili. Objednatel uznal, že se jedná o vícepráce a jako vícepráce žalobkyni tyto práce zaplatil. Toto projednávání trvalo 10 dnů. Po tuto dobu nebylo možné pokračovat v práci. To je evidováno zápisem ve stavebním deníku ze dne 6. 8. 2015 [číslo] [číslo]. Žalobkyně se nejdříve snažila překrýt izolaci po dohodě s objednatelem soklovou barvou, to však nefungovalo. Tři dny prodloužení etapy od 20.7.2015 do 23.7.2015 - vyrovnání podkladu pro oplechování stříšek lodžií vznikly proto, že podklad pro oplechování stříšek lodžií nebyl rovný, toto bylo možné zjistit až po stavbě lešení, nikoliv před uzavřením smlouvy. Žalobkyně zvedala spád s celoplošným štěrkováním, aby voda mohla odtékat. Dokládá to zápis ze stavebního deníku ze dne 20.7.2015 [číslo]. Zpoždění 11 dnů od 18.6.2015 do 29.6.2015 - vyrovnání podlah lodžií. Týkalo se všech lodžií na východní straně. Lodžie vytvářely„ lavor". Protože se voda při dešti zdržovala uprostřed, muselo dojít k vyrovnání. Tyto práce nebyly v tomto rozsahu součástí smlouvy o dílo. Zejména bylo třeba s projekcí vyřešit problém, aby bylo dodrženo maximální možné zatížení konstrukce. Dokonce žalovaný tyto vícenáklady uznal a zaplatil. Tento problém se zjistil 18. 6. 2015 a se žalovaným se do 23. 6. 2015 dohodl způsob provedení, práce byly dokončeny dne 29.6.2015. Téhož dne ještě žalovaný nad rámec smlouvy požadoval zaměření. To je patrno ze zápisů ve stavebním deníku 18.6.2015 - 29.6.2015 [číslo] 19 dnů od 18.6.2015 do 7.7.2015 - řešení parapetů. Dne 4. 5. 2015 bylo domluveno, že místo neděrového parapetu bude objednán parapet s dírami. Jednalo se o požadavek žalovaného. O tom svědčí zápis ve stavebním deníku ze dne 4.5.2015 [číslo]. Následně se projednávalo, jakým způsobem mají být parapety nainstalovány, což trvalo až do 7. 7. 2015. To je patrno ze zápisů ve stavebním deníku ze dne 4.5.2015 – 7.7.2015 [číslo] 54 dnů od 24.4.2015 do 17.6.2015 (v tomto rozsahu žalovaný prodloužení termínu uznal, žalobkyně má za to, že se jednalo o 60 dnů) - řešení finální podoby zábradlí včetně doplňků. Žalovaný požadoval doplňky k zábradlí jinak, než bylo sjednáno ve smlouvě. To znamená například, kde mají být otvory pro satelit, hromosvod, držáky. Žalovaný však specifikaci žalobkyni dodal až dne 17.6.2015 (řešilo se ode dne 4.4.2015). To je patrno z emailové komunikace mezi žalovaným a společností [právnická osoba] (emaily z 1.7.2015 a 9.6.2015) a emailu žalovaného ze dne 16.6.2015 (návrh dodatku). Žalovaný uznal prodloužení termínu o 54 dnů, což je patrno z emailu žalovaného ze dne 30.12.2015 21 dnů od 9.4.2015 do 30.4.2015 - zasklení lodžií. Jednalo se o problém, kdy podle původního projektu měla žalobkyně pouze zasklení demontovat, udělat práce a zasklení vrátit. Vzhledem k tomu, že se instalovaly izolanty, otvor u prosklení se zmenšil, takže to bylo nutné řešit. Dne 9. 4. 2015 žalobkyně vyzvala projektanta a žalovaného k vyřešení tohoto problému. Dne 30. 4. 2015 žalobkyně obdržela finální řešení, které spočívalo v tom, že se musí zúžit zasklení a tedy bylo potřeba udělat zasklení nové, a to zajistila žalobkyně na své náklady, protože se na tom žalovaný odmítl podílet. Po celou tuto dobu 21 dnů nebyla žalobkyně schopna pokračovat v práci, protože čekala na projekci. To je patrno ze zápisů ve stavebním deníku [číslo] 11 dnů - nevhodné počasí. Žalobkyně uplatňovala 11 dnů, žalovaný uznal 9 dnů. Jedná se o tyto dny: [číslo] - stavba lešení, oplocení, zař.stavby, apod. (od 13h přerušeny práce): žalovaný akceptoval 0,5 dne, [číslo] přeháňky - 8°C, [číslo] hodin, 12 osob, pouze nelze provádět penetraci, probíhají bourací práce. Zastaveny zemní práce: žalovaný akceptoval 1 den, [číslo] přeháňky - zastaveny zemní práce, ostatní práce probíhají [číslo] v počtu 12 osob. žalovaný akceptoval 1 den na zemních pracích. [číslo] přeháňky - Déšť +10°C, provádění ETICS. Zastaveny zemní práce: žalovaný akceptoval 1 den na zemních pracích. 9.6. přeháňky - 15°C, 14 osob - provádění ETICS. Zastaveny zemní práce: žalovaný akceptoval 1 den na zemních pracích. [číslo] vysoké teploty - žalovaný akceptoval 2 dny. [číslo] vysoké teploty - 22 osob. V 10:30h přerušeny práce, žalovaný akceptoval 1 den. [číslo] vysoké teploty - 15 osob, práce 7: [číslo]. Přerušení části prací, žalovaný akceptoval 1 den. [číslo] přeháňky - 21 osob, 13°C, práce 7:30 - 18:00 [číslo] přeháňky - přerušení prací na soklu jih, ostatní práce v rozsahu 7-18h. 7 dnů od 24.8.2015 do 31.8.2015 - vícepráce. Jednalo se o problém sesunutí izolantů soklu pod úroveň terénu. Toto byl problém projekce. Žalobkyně sondy skutečně prováděla, nicméně v těch místech se tento problém nevyskytl, a žalobkyně tak nemohla tušit, že na jiných místech bude. Tato vícepráce spočívala ve znovu vykopání podsoklové části a založení podkladním úhelníkem. To musela žalobkyně průběžně řešit s projekcí. Projekce tento postup odsouhlasila, ale důsledkem bylo dlouhé zpoždění. Na problém se přišlo dne 24.8.2015 a vyřešen byl až dne 31.8.2015. To je patrno ze zápisů ve stavebním deníku [číslo]. Pokud žalovaný namítá slevu ve výši 726.426 Kč za chybně provedenou fasádu na západní straně, žalobkyně ji v této výši neakceptuje a setrvává na částce 50 000 Kč.

4. Žalovaný v písemném vyjádření ze dne 14.9.2016 setrval na svém předchozím stanovisku a doplnil, že absentují podstatná skutková tvrzení - tedy tvrzení okamžiku, kdy žalobkyni vzniklo právo část provedeného díla fakturovat, specifikace této části, a uvedení splatnosti každé konkrétní části - tak, aby bylo možné vyjádřit se ke každé části a případně o každé části a faktuře zvlášť rozhodnout. Pokud jde o tvrzení žalobkyně, že nelze akceptovat pozastavení za dobu, kdy již bylo dílo zkolaudované, připravené k předání a„ kupující“ nepožadoval odstranění žádných vad - pak je nutno konstatovat, že kolaudace byla jen jednou z podmínek pro dokončení díla - nikoli jedinou a rozhodně nikoli konečnou. Zhotovení díla je záležitostí žalobkyně a je na ní, aby uvedla dílo do takového konečného stavu, jaký byl sjednán smlouvou. Je čistě na žalobkyni, aby tvrdila a prokázala, že dílo k určitému datu v takovém konečném stavu bylo. Pokud jde o paralelní počítání pokut - smluvní pokuta utvrzovala nejen dodržení termínu splnění celého díla, ale každé sjednané dílčí etapy a dílčí lhůty. I smluvní pokuta bez paralelního počítání pokut by bezpečně několikrát překračovala sjednaný limit výše smluvní pokuty. Dokonce i pokuta za samotné prodlení s předáním celého díla k termínu údajného„ pokusu o předání“ bezpečně překračuje limit celkové smluvní pokuty (nehledě na termín skutečného předání díla). Pokud žalobkyně odkazuje na email ze dne 30.12.2015, kterým měl být údajně žalovaným uznán velký počet dní, o které se prodlužuje termín pro dokončení díla, pak je nutno konstatovat, že se jednalo pouze o shrnutí jednání - nikoliv o uznání dnů prodlení. Navíc se nemůže jednat o dokument, který by mohl měnit smlouvu nebo její část (harmonogram) - elektronická a ústní forma ujednání měnících smlouvu jsou výslovně vyloučeny (čl. 13 smlouvy o dílo). Nehledě na to, že uvedený email se týká pouze 9 dnů z důvodu počasí, které mohlo pozdržet pouze dílčí práce (obvykle zemní) a ostatní práce probíhaly bez omezení, až na jeden den, kdy vysoké teploty bránily pracím na fasádě. Pokud jde o jednotlivé žalobkyní uváděné důvody pro prodloužení lhůt: 41 dnů od 5.8.2015 do 15.9.2015 — neumožnění provedení souběžně první a druhé etapy: dohodnutý harmonogram stavby (součást smlouvy) jasně upravoval návaznosti jednotlivých etap. Zohledňoval nezbytnou nutnost větrat byty vždy alespoň z jedné strany (když pro nic jiného, tak z důvodu umístění a provozu plynových spotřebičů). Z uvedeného důvodu byl harmonogram sestaven tak, aby se pracovalo vždy jen na jedné straně domu a žalobkyně jej akceptovala. Posun realizace severní a západní etapy provedení zateplení nezpůsobilo stanovisko žalovaného, ale nedodržení termínů jižní a východní etapy ze strany žalobkyně. Povinnost zpřístupnit jednotlivé byty nebyla ve smlouvě o dílo stanovena (dle smlouvy o dílo měla žalobkyně veškeré požadavky na žalovaného zakotvit do smlouvy o dílo). Naopak veškeré práce probíhaly z lešení a zázemí stavby a přístup do jednotek nebyl potřebný. 10 dnů od 6.8.2015 do 16.8.2015 — předělání soklů lodžií: Dodatek [číslo] ze dne 12.8.2015 ke smlouvě o dílo stanovil postup a cenu opravy vzniklé vady a předcházení jejímu výskytu. Současně však stanovil, že se ostatní podmínky smlouvy o dílo (tedy ani termín) nemění. Není tedy důvod pro prodloužení doby realizace díla. Na údajnou chybu v projektové dokumentaci měla podle podmínek smlouvy o dílo upozornit žalobkyně žalovaného předem. 3 dny od 20.7.2015 do 23.7.2015 — vyrovnání podkladu pro oplechování stříšek lodžií: Projektová dokumentace, která je součástí smlouvy o dílo a kterou žalobce odsouhlasil, uvádí:„ Plochá střecha - Atika, ukončení u atiky..... Z důvodu eliminace tepelných mostů je nutné zateplit i stříšku nad lodžiemi. Po demontáži a likvidaci stávajícího oplechování bude opravena podkladní spádová vrstva a nalepena izolace EPS 100 S tl. Hrana izolace u kraje betonové konstrukce bude zpevněna impregnovanou dřevěnou fošnou. V případě, že by stávající betonová konstrukce nebyla v požadovaném spádu je potřeba EPS 50mm nahradit izolací ve tvaru spádových klínů. Po provedení izolací bude provedena plechová falcovaná krytina srovnávací standard Lindab. Barva šedá.“ Oprava a vyspádování podkladní vrstvy tedy byly součástí díla od počátku. Navíc ze zápisu ve stavebním deníku ze dne 20.7.2015 strana [číslo] vyplývá, že bylo rozhodnutím žalobkyně provést vyspádování stříšek vyrovnávací hmotou namísto projektem navrhovaného využití spádových klínů z polystyrénu. Žalobkyně tedy musela s nutností vyspádování stříšek od počátku počítat. V této souvislosti odkazuje žalovaný také na povinnosti žalobkyně dle článku 7.5 smlouvy o dílo. 11 dnů od 18.6.2015 do 29.6.2015 — vyrovnání podlah lodžií: postup a cenu pro opravy a vyrovnání spádu lodžií upravoval Dodatek [číslo] ze dne 3.6.2015 ke smlouvě o dílo. Tento dodatek však zároveň obsahoval ujednání, že se ostatní podmínky smlouvy o dílo nemění. 19 dnů od 18.6.2015 do 7.7.2015 — řešení parapetů: tvrzení žalobkyně jsou v této části zcela nepravdivá. V zápisu ze dne 23.4.2015 ve stavebním deníku strana [číslo] žalobkyně uvádí, že bezděrové parapety mají dlouhé dodací lhůty (2 měsíce) a navrhla předložení vzorků alternativního řešení do příštího kontrolního dne. Téhož dne žalovaný potvrzuje, že trvá na bezděrových parapetech, dle projektové dokumentace (SD strana [číslo]). (Objednatel nepřijímá nabídku změny dodavatele). Dne 25.4.2015 žalobkyně opět sděluje, že navrhne alternativní řešení - parapety s otvory, a současně se zavazuje k zaměření parapetů, aby byly známy šířky a délky (SD strana [číslo]). Zápis ve stavebním deníku ze dne 4.5.2015 strana [číslo] pak přímo uvádí„ celá východní strana a jižní lodžiová strana bude na návrh zhotovitele provedena z parapetů děrovaných. Objednatel s tímto řešením souhlasí.“ Ještě 25.5.2015 však žalobkyně nemá parapety zaměřeny, celou dobu žalobkyně tedy vlastně„ nevěděla“, jaké parapety přesně shání. Teprve dne 15.6.2015 žalobkyně vyzvala žalovaného ke kontrolnímu dni s prověřením zkušebního osazení jednoho kusu parapetu, který však následně žalobkyně těsně před realizací odvolala (stavební deník strana [číslo]). Znovu pak žalobkyně vyzvala 18.6.2015 k potvrzení způsobu instalace na pondělí 22.6.2015 (stavební deník strana [číslo]). Vzorový parapet pak byl po dalším odkladu instalován až dne 25.6.2015. Následujícího dne 26.6.2015 upozornil žalovaný písemně žalobkyni na chyby v osazení a vzorovou instalaci nepřevzal (stavební deník strana [číslo], [číslo]). Dne 29.6.2015 byly žalovaným zjištěny vady vlastního materiálu parapetu (nadměrné odchylky otvorů pro šrouby) a další vady osazení - a žalovaný tedy opět vzorovou instalaci nepřevzal a znovu připomínkoval vady alternativního řešení žalobkyně. (stavební deník strana [číslo]). Teprve dne 7.7.2015 bylo dokončeno řešení těsnění napojení parapetu, které bylo z důvodu změny bezděrového parapetu (projekt) za parapet s otvory (na žádost žalobkyně - neboť nebyla schopna zajistit původně projektované bezděrové parapety). (stavební deník strana [číslo]). 54 dnů od 24.4.2015 do 17.6.2015 — řešení finální podoby zábradlí včetně doplňků: dne 21.4.2015 navrhla žalobkyně alternativní provedení zábradlí, které neodpovídalo projektové dokumentaci. Přesto se toto řešení snažila prosazovat ještě 8.5.2015. Dne 15.5.2015 (13:39) poté, co se ukázalo, že alternativní řešení nabízené žalobkyní nesplňuje, a ani po případných úpravách nemůže splnit, požadavky projektové dokumentace, obdržel žalovaný první orientační návrh výrobní dokumentace od žalobkyně (tato dokumentace zpracovaná žalobkyní je podmínkou schválení finálního vzhledu objednatelem - a je povinností žalobkyně ji předložit). Tento návrh však obsahoval pouze jednotný rozměr zábradlí, což neodpovídalo skutečnosti (zábradlí na domě má různé šířky). Na chyby v dokumentaci byla žalobkyně upozorněna emailem ze dne 17.5.2015. Dne 19.5.2015 upřesnila žalobkyně rozměry zábradlí - žalovaný obratem reagoval a upozornil na trvající chyby v dokumentaci - emailem. Žalobkyně měla ve výrobní dokumentaci závažné chyby, které by v případě, že by na ně žalovaný neupozornil, způsobily následnou nemožnost instalace vyrobených zábradlí na dům (což by vedlo k tomu, že by žalobkyně musela vyrobené zábradlí předělat, respektive nechat vyrobit znovu). Připomínky k zásadním chybám ve výrobní dokumentaci činil žalovaný zcela nad rámec svých povinností pro zabránění budoucím škodám - tuto dokumentaci měla kompletně zpracovat žalobkyně vlastními prostředky. Pokud jde o zmiňované„ doplňky“ - pak se jednalo pouze o změnu pozic pro osazení držáku antén, která se však tvoří až v pozdější fázi výroby. Konzole antén jsou samostatným příslušenstvím, a na zábradlí se montovaly až dodatečně po skončení prací prováděných žalobkyní - jejich specifikace tedy nemohla žalobkyni nijak blokovat. 21 dnů od 9.4.2015 do 30.4.2015 — zasklení lodžií: zasklení lodžií mělo být dle smlouvy a projektové dokumentace demontováno, upraveno a namontováno zpět. Žalobkyně měla možnost ověřit si reálnost této operace před podpisem smlouvy o dílo. Žalobkyně však teprve následně zjistila, že zpětná montáž vyžaduje úpravu výšky všech skel, neboť se světlá výška otvoru příliš zmenšila. Toto však měla žalobkyně s ohledem na svoji odbornou kvalifikaci předpokládat, případně tomu mohla vhodným postupem zabránit. Žalovaný proti původnímu řešení (úprava stávajícího systému zasklení) nic nenamítal, nicméně žalobkyně se rozhodla provést kompletní výměnu namísto úpravy stávajícího systému. Žalovaný s návrhem žalobkyně souhlasil. 11 dnů — nevhodné počasí: je zcela na žalobkyni, aby prokázala, že v uvedených dnech počasí neumožňovalo práci v takovém rozsahu, že je odůvodnitelné prodloužení termínu dokončení o celý den. K jednotlivým případům žalovaný poukázal na: 13.8.2015 od 13h přerušeny práce na montáži lešení, ostatní práce probíhaly (oplocení, zařízení stavby, atd.) - nicméně žalovaný akceptuje 0,5 dne. (stavební deník strana [číslo]). 4.5.2015 nebylo možné provádět pouze penetraci. Probíhaly bourací práce na lodžiích. Zastaveny pouze zemní práce. Ostatní práce na lodžiích probíhaly celý den od 8 do 18 hod., žalovaný neakceptuje. Zastaveny pouze zemní práce - všechny ostatní práce probíhaly bez omezení od 8 do 18hod - 12 osob. Žalovaný neakceptuje. (stavební deník [číslo]). [číslo] zastaveny pouze zemní práce, ostatní práce probíhají od 8 do 18 hodin - 10 osob. Žalovaný neakceptuje. (stavební deník [číslo]) . 9.6. zastaveny pouze zemní práce, ostatní práce probíhaly od 8 do 18 hodin - 14 osob. Žalovaný neakceptuje (stavební deník [číslo]) . 3.7. zastaveny pouze práce, které nelze provádět za vysokých teplot - probíhají pouze dílčí etapy jako je zajištění stavby proti dešti. Žalovaný akceptuje 1 den. 4.7. po celý den probíhaly ostatní práce. (Například kolem 12h byl zástupce žalovaného žádán o zpřístupnění skladu materiálu z důvodu nepřítomnosti zástupců žalobkyně - tak aby mohly pokračovat práce na lodžiích). Žalovaný neakceptuje (stavební deník [číslo]). [číslo] dle stavebního deníku v 11:00 hod měly být přerušeny práce, které nelze provádět při teplotách nad 25C. Při kontrole stavby ve 14:00 práce stále probíhaly - přestože teplota překročila 25C. Žalovaný neakceptuje (stavební deník [číslo]). [číslo] dle zápisu ve stavebním deníku měly být přerušeny práce, které nelze provádět při teplotách nad 25C. Tento zápis žalobkyně však obsahoval nepravdivé údaje. Práce (lepení izolantů, vyrovnávání lodžií, lepení soklů atd.) byly prováděny po celý den, a to i přes rozpor s technologickými předpisy výrobců - v teplotách dosahujících až 35C. Žalovaný neakceptuje (stavební deník [číslo]). [číslo] ve stavebním deníku není zapsáno žádné omezení prací. Naopak je uvedeno nasazení 21 pracovníků v době od 7:30 do 18 hod. Ve 14 hod proběhla kontrola stavby zástupcem žalovaného a byla provedena kontrola prováděné pokládky vrstev podlah lodžií. Žalovaný neakceptuje (stavební deník [číslo]). [číslo] práce probíhaly celý den bez omezení. Žalovaný neakceptuje (stavební deník [číslo]). Žalovaný proto akceptuje prodlení z důvodu nepřízně počasí v délce 1,5 dne. 7 dnů od 24.8.2015 do 31.8.2015 – vícepráce: před sesunutím soklových izolantů provedla žalobkyně nejprve sondy (výkopem) a poté provedla výkop po celé délce stěny, na kterou následně izolant instalovala. Žalobkyně tak měla plný přístup k celému prostoru, kde byly prováděny izolace soklového izolantu, který se následně sesunul, a mohla odborně posoudit stav okolní zeminy a celého prostředí. Pokud jde o námitku vady projektu - pak dle čl. 7 smlouvy o dílo:„ Zhotovitel je povinen písemně upozornit objednatele nejpozději k datu uzavření této smlouvy o dílo na nevhodnost, případně nepřípustnost podkladů (zejména projektové dokumentace) předaných mu objednatelem a tutéž povinnost má i u později objednatelem předaných podkladů a udělených pokynů v průběhu provádění díla, ať už z hlediska důsledků pro jakost a provedení díla či z hlediska rozporu s podklady pro uzavření smlouvy, ustanoveními smlouvy nebo s platnou právní úpravou.“ Žalobkyně žalovaného neupozornila ani při uzavírání smlouvy o dílo ani později (po provedení výkopu) na jakýkoliv problém v projektové dokumentaci.„ Vícepráce“ - respektive dodatečné práce jsou čistě chybou žalobkyně - dílo provádí na své nebezpečí.

5. Žalobkyně podáním ze dne 13. 7. 2016 vzala žalobu zpět co do částky 29 219,20 Kč, včetně úroků z prodlení. Soud proto usnesením, č.j. 6C 147/2016-79 ze dne 31. 3. 2017, které nabylo právní moci dne 27. 6. 2017, řízení co do částky 29 219,20 Kč s úroky z prodlení ve výši 8,05 % p.a. z této částky od 9. 12. 2015 do zaplacení zastavil.

6. Soud usnesením, č.j. 6C 147/2016-66 ze dne 31. 3. 2017 nařídil účastníkům první setkání se zapsaným mediátorem, kterým určil mediátorku [příjmení] [jméno] [příjmení]. Setkání s mediátorkou proběhlo dne 21. 6. 2017, avšak žalovaný odmítl v mediaci pokračovat.

7. Žalobkyně v písemném podání ze dne 17. 7. 2017 akcentovala, že slevu z ceny díla nelze v daném případě odvozovat od nákladu na opravu vady díla způsobem, který uvádí žalovaný, neboť pokud by výše nákladů na opravu byla podstatně neúměrná intenzitě projevu vady, nelze v takovém případě dokonce ani opravu vady požadovat, a při uplatnění nároku na slevu při určení výše slevy není možné vycházet z ceny opravy. Výše slevy z ceny díla je určována rozdílem hodnoty díla bez vad a hodnotou vadného díla, a časovým okamžikem pro určení těchto hodnot je uskutečnění plnění (dodání). Výchozími skutečnostmi pro posouzení výše slevy bude zejména rozsah vadnosti díla, závažnost vad, popřípadě jak vada omezuje či komplikuje užívání nebo snižuje životnost věci (žalobkyně odkázala na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 1299/2008 a 23 Cdo 1991/2008. Dílo bylo připraveno k předání ve smyslu čl. 4 smlouvy o dílo, bylo bez vad a nedodělků, s výjimkou estetických odstranitelných vad, již od první poloviny prosince 2015. Od té doby se žalobkyně snažila žalovanému dílo předat. S ohledem na předávací protokol je zřejmé, že účinky předání musely nastat minimálně dne 26. 1. 2016, kdy bylo předání žalobkyní i žalovaným potvrzeno. Dvouměsíční lhůta tak uplynula nejpozději 26. 3. 2016. Jak vyplývá z předávacího protokolu, žalovaný uplatnil pouze jedinou vadu, a to vadné stočení omítky (šmouhy na fasádě západní strany domu). Nepožadoval odstranění vady, ale slevu z ceny díla, s čímž žalobkyně souhlasila a výše slevy je také předmětem tohoto řízení. Tato vada nemůže být důvodem pro nezaplacení ceny díla, protože žalovaný opravu nepožadoval, ani ji neumožnil a zajistil ji prostřednictvím jiné osoby. Kolaudační souhlas byl vydán dne 9. 12. 2015 a právních účinků nabyl dne 10. 12. 2015. Je v něm výslovně uvedeno, že Stavební úřad neshledal žádné vady či nedodělky. Ze zápisu ve stavebním deníku ze dne 11. 12. 2015 je pak zřejmé, že tohoto dne byl předán kolaudační souhlas žalovanému. Ve smyslu čl. 6 smlouvy o dílo tak nejpozději k datu 26. 3. 2016 (tj. 2 měsíce od předání díla) vzniklo žalobkyni právo na úhradu doplatku celkové ceny díla, která činila 16 942 764,13 Kč. Na tuto cenu díla až do 13. 4. 2016 žalovaný dlužil částku 3 692 773,46 Kč a počínaje dnem 14. 4. 2016, kdy část z této částky uhradil, dlužil žalobkyni částku 1 984 769,46 Kč. V důsledku této skutečnosti vznikl žalobkyni nárok na smluvní pokutu podle čl. 11 smlouvy o dílo ve výši 0,25 % za každý den prodlení. Smluvní pokuta je limitována do výše 8% z ceny díla, včetně DPH, tj. do výše 1 355 421 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě smluvní pokuty dne 27. 3. 2017. Žalobkyni tak vznikl nárok nejen na úhradu částky minimálně ve výši 1 984 769,46 Kč, ale rovněž na smluvní pokutu ve výši 1 355 421 Kč, která však není předmětem tohoto řízení. Proti tomuto nároku postavil žalovaný jednak slevu z ceny díla za vady na fasádě ve výši přesahující částku určenou znalcem, a proti nároku žalobkyně staví i svůj nárok na smluvní pokutu za prodlení žalobkyně, který podle tvrzení žalovaného započetl vůči nároku žalobkyně na doplatek ceny díla. Podle žalobkyně je však toto započtení neplatné. Žalovaný se pokusil započtení provést v dopisu datovaném dnem 22. 1. 2016. V tomto dopisu však uplatnil smluvní pokutu a zároveň se pokusil provést započtení. Takový zápočet je však neplatný, neboť podle § 1958 odst. 2 občanského zákona platí, že pokud není sjednán termín splnění dluhu, je dlužník povinen plnit bez zbytečného odkladu po výzvě věřitele. Pohledávka se tedy nestává splatnou již jejím uplatněním, ale musí uběhnout lhůta„ bez zbytečného odkladu“, aby dlužník měl vůbec možnost plnit. Jak vyplývá ze smlouvy o dílo, doba splatnosti smluvních pokut sjednána ve smlouvě nebyla, a tedy se aplikuje ust. § 1958 odst. 2 občanského zákona. Ve smyslu ust. § 1987 odst. 1 občanského zákona jsou k započtení způsobilé pohledávky pouze ty, které lze uplatnit před soudem. Až na zákonné výjimky, které se na tuto věc však nevztahují, je možné uplatnit u soudu, a tedy i započíst, pohledávku pouze tu, která je splatná. Žalovaný nemohl platně v jednom dopise uplatnit smluvní pokutu a zároveň ji započíst vůči pohledávce žalobkyně. K tomu žalobkyně odkázala na konstantní judikaturu Nejvyššího soudu ČR (sp. zn. 32Cdo 973/2012, 23Cdo 3327/2017 a 23Cdo 3028/2008). Žalobkyně při jednání soudu dne 31. 3. 2017 předala žalované a jejímu právnímu zástupci zápočet pohledávek z téhož dne, ve kterém započetla pohledávku na smluvní pokutu vůči žalovaným tvrzené pohledávce na smluvní pokutu z důvodu prodlení žalobkyně. Tímto zápočtem žalobkyně neuznává existenci pohledávky žalovaného na smluvní pokutu, zápočet učinila pouze pro případ, že by pohledávka žalovaného existovala. Dále žalobkyně z důvodu opatrnosti provedla započtení zápočtem dne 6. 4. 2017, který byl doručen právnímu zástupci žalovaného prostřednictvím pošty dne 7. 4. 2017, a z opatrnosti dne 7. 4. 2017 provedla žalobkyně další započtení, které dne 7. 4. 2017 doručila právnímu zástupci žalovaného osobně a předsedovi výboru žalovaného panu [příjmení] dne 7. 4. 2017 kurýrní službou a členovi výboru [příjmení] dne 7. 4. 2017 rovněž kurýrní poštou. Žalovaný se pokoušel rovněž provést zápočet, a to zápočet jeho nároku na smluvní pokutu z důvodu prodlení žalobkyně s dokončením díla vůči nároku žalobkyně na doplacení ceny díla, a to takto: zápočet v dopise ze dne 22. 1. 2016, který je neplatný z důvodů výše uvedených a zápočet v dopisu ze dne 31. 3. 2017, který si žalobkyně převzala na poště dne 10. 4. 2017. Teprve tímto dnem by nastaly ve smyslu čl. 13 smlouvy o dílo účinky započtení. Ty však nenastaly, protože pohledávku za žalobkyní z titulu smluvní pokuty v té době již žalovaný neměl, protože ta zanikla v důsledku započtení provedeného žalobkyní. Účinky započtení nenastaly i z toho důvodu, že zápočet žalovaného není podepsán a obsahuje pouze vytištěný elektronický podpis, což podle § 561 odst. 1 občanského zákona není přípustné, protože elektronický podpis je možné připojit pouze u právního jednání, které je činěné elektronickými prostředky. Tento dopis byl však zaslán poštou a nikoli elektronicky. Chronologicky lze tedy shrnout takto: dne 9. 12. 2015 byl vydán kolaudační souhlas, dne 22. 1. 2016 učinil žalovaný neplatný zápočet, dne 26. 1. 2016 byl podepsán předávací protokol, žalobkyni dne 26. 3. 2016 nejpozději vznikl nárok na doplatek ceny díla, dne 27. 3. 2017 žalobkyně s elektronickým podpisem zaslala žalovanému výzvu k úhradě smluvní pokuty, dne 30. 3. 2017 žalovaný tuto výzvu převzal, při jednání soudu dne 31. 3. 2017 zástupce žalovaného převzal výzvu k úhradě smluvní pokuty i zápočet, dne 7. 4. 2017 právní zástupce žalovaného i žalovaný převzali další započtení učiněné žalobkyní, dne 10. 4. 2017 žalobkyně převzala započtení učiněné žalovaným, které je však neplatné, protože pohledávka žalovaného zanikla započtením učiněným již dříve žalobkyní, dopis není podepsán a pohledávka žalovaného nevznikla.

8. Žalovaný v písemném vyjádření ze dne 15. 2. 2018 uvedl, že smluvní pokutu za prodlení v celkové výši 1 366 403 Kč uplatnil v dopisu Uplatnění smluvní pokuty, uplatnění slev z ceny pro vady díla, zápočet ze dne 22. 1. 2016, který žalobkyně převzala dne 1. 2. 2016. Dále žalovaný odkázal na čl. 11 smlouvy o dílo, podle něhož smluvní pokuty hrazené zhotovitelem objednateli uhradí zhotovitel přednostně formou slevy z ceny díla. Podle žalovaného tedy již uplatnění smluvní pokuty žalovaným mělo za následek, že povinnost žalobkyně zaplatit smluvní pokutu měla být splněna snížením ceny díla. Uplatněním smluvní pokuty se v rozsahu žalovaným uplatněné smluvní pokuty snížila cena díla o částku smluvní pokuty, tj. o částku 1 366 400 Kč a žalobkyně tedy v tomto rozsahu nemá nárok na zaplacení ceny díla. V případě, že by nedošlo ke snížení ceny, a zápočet provedený spolu s uplatněním smluvní pokuty a slevy ze dne 22. 1. 2016 byl vadný, provedl žalovaný další zápočet smluvní pokuty dopisem ze dne 31. 3. 2017. Zásilka byla pro žalobkyni uložena dne 3. 4. 2017 a žalobkyně ji převzala 10. 4. 2017. Nejpozději tímto zápočtem by povinnost žalovaného zaplatit část ceny díla ve výši 1 366 400 Kč zanikla. Žalovaný dále uvedl, že žalobkyně se proti němu pokouší uplatnit nárok na zaplacení smluvní pokuty za údajné prodlení se zaplacením ceny díla, a to od 27. 3. 2016 do 13. 4. 2016 z částky 3 692 773,46 Kč a od 14. 4. 2016 do 26. 3. 2017 z částky 1 984 769,46 Kč, a ten započíst proti nároku žalovaného na zaplacení smluvní pokuty. Podle žalovaného nárok žalobkyně na zaplacení smluvní pokuty neexistuje a neexistoval. Žalovaný nikdy nebyl v prodlení se splacením částky 1 708 004 Kč (záruční pozastávka) zahrnutá v žalobkyní uváděné částce 3 692 773,46 Kč (částka před vrácením záruční pozastávky). Podle žalovaného pro vyplacení záruční pozastávky musela být navíc splněna podmínka, že v rozhodné době – tj. 26. 3. 2016 neexistovaly žádné vytčené vady díla, ani žádné záruční vady. V rozhodné době však tato podmínka splněna nebyla, když takové vady existovaly a byly vytčeny dopisem ze dne 4. 3. 2016 – vadné oplechování madla zábradlí u bytu [číslo] sesedání a poklesávání žlabu pro odvod srážkové vody, a dopisem ze dne 6. 4. 2016 – vadné oplechování madla zábradlí u bytu [číslo]. Vady byly odstraněny až 11. 4. 2016, dne 12. 4. 2016 žalovaný uvolnil záruční pozastávku a dne 13. 4. 2016 žalobkyně potvrdila, že záruční pozastávku ve výši 1 708 004 Kč obdržela. Ohledně této částky tedy jakýkoliv nárok na smluvní pokutu žalobkyni vzniknout vůbec nemohl. Podle žalovaného z prodlení z další částky 1 366 400 Kč (smluvní pokuta uplatněná žalovaným) nárok žalobkyně na zaplacení smluvní pokuty také nemohl vzniknout, neboť nárok na zaplacení této části ceny díla zanikl již uplatněním smluvní pokuty a tedy snížením ceny díla o tuto částku. Ani pokud by nedošlo k automatickému snížení ceny díla, pak co do této částky povinnost žalovaného zanikla provedeným zápočtem ze dne 22. 1. 2016, když ten se opíral o smlouvou dohodnutý způsob placení smluvní pokuty. I v případě, že by neplatilo ani jedno z výše uvedeného, pak smluvní pokuta žalobkyně by byla přinejmenším v rozporu s dobrými mravy, a to z důvodu, že její vznik zapříčinila sama žalobkyně tím, že nesplnila svoji povinnost zaplatit smluvní pokutu dohodnutým snížením ceny podle čl. 11 smlouvy o dílo. Z prodlení ze zbývající částky 618 366,46 Kč nárok na zaplacení smluvní pokuty žalobkyni také nevznikl, neboť v tomto rozsahu nárok na zaplacení ceny díla zanikl snížením ceny díla o nároky žalovaného z vady fasády. Žalobkyně tedy neměla žádný nárok na zaplacení smluvní pokuty, který by mohla použít k započtení proti nároku žalovaného na zaplacení smluvní pokuty. Pokud se týká vady fasády, žalobkyně na ni byla žalovaným opakovaně upozorňována, a to ještě v době před odstraněním lešení v zasažených místech. Žalovaný opakovaně požadoval odstranění těchto vad, žalobkyně však neměla zájem vadu odstranit, navrhovala pouze odstranění vady přetřením fasádní barvou, což by však vadu neodstranilo. Žalovaný však požadoval plnohodnotné odstranění vady (tedy barevnost i strukturu), které však žalobkyně nehodlala provést a lešení odstranila. Žalovaný jako objednatel má především právo na to, aby dílo bylo provedeno zcela bez vad. Vzhledem k tomu, že v daném případě se jednalo o pohledovou vadu, pak žalovanému nezbylo, než dílo s touto vadou převzít, to však neznamená, že je povinen existenci takové vady strpět. Žalobkyně nehodlala vadu řádně a plnohodnotně odstranit. Žalovaný nechal vady díla odstranit způsobem podle vyhotoveného znaleckého posudku, kdy náklady na toto odstranění činily celkem, včetně DPH 911 163 Kč a žalovaný u žalobkyně uplatnil slevu ve výši 726 426 Kč, tedy méně, než kolik činily skutečné náklady na opravu. Žalovaný dále uvedl, že jeho nárok na smluvní pokutu se netýká pouze samotného konečného termínu provedení díla, ale i dílčích termínů v průběhu provádění díla.

9. Žalobkyně v podání ze dne 22. 2. 2018 akcentovala, že se s provedením díla ani v jednotlivých etapách neocitla, důsledkem nedodržení termínů byl nedostatek součinnosti ze strany žalovaného a klimatické vlivy. Podle žalobkyně ani nelze sčítat jednotlivé pokuty běžící paralelně. Pokud žalovaný poukazuje na čl. 11 smlouvy o dílo, podle kterého smluvní pokuty hrazené zhotovitelem objednateli uhradí zhotovitel přednostně formou slevy z ceny díla, pak podle žalobkyně je toto ustanovení absolutně nesmyslné a nelze se jím jakkoli řídit. Smluvní pokuta a sleva jsou dva různé právní instituty. Toho si byl žalovaný vědom, když smluvní pokutu uplatnil, jak měl, tedy výzvou k úhradě smluvní pokuty bez ohledu na toto nesmyslné ustanovení čl. 11 smlouvy o dílo. Nárok na slevu z ceny díla vzniká až v okamžiku, kdy je nárok objednatelem vůči zhotoviteli uplatněn. Protože však nebyla nijak sjednána splatnost takového nároku, vždy je třeba výzvy k úhradě podle § 1958 odst. 2 občanského zákona. Tedy ani v takovém případě nebylo možné jedním dopisem nárok uplatnit a zároveň provést započtení.

10. Ze znaleckého posudku znalce [příjmení] [jméno] [příjmení], znalce z oboru ekonomika ceny a odhady, obor stavebnictví, odvětví stavby obytné a stavby průmyslové ze dne 3. 1. 2017, který si nechala vypracovat žalobkyně k posouzení kvality provedení vrchní vrstvy fasádní omítky nově provedeného kontaktního zateplovacího systému, zejména struktury povrchu omítky bez měření její rovinnosti, soud zjistil, že znalec stanovil výši slevy na částku 89 304,64 Kč a vadu posoudil jako pouze vadu estetickou, nemající vliv na funkci a životnost omítky. Z výslechu znalce [příjmení] [jméno] [příjmení], který odkázal na svůj znalecký posudek, soud zjistil, že prováděl prohlídku pouze ze země a na vzdálenější plochu použil dalekohled. Šetření provedl dvě, a to dne 13. 4. 2016 a 2. 1. 2017. Výši slevy vyjádřil z částí díla, na kterém se projevily vady, cena se pohybuje obvykle v rozpětí 5- 10 %, znalec ji vyčíslil na spodní hranici intervalu, protože vady se vyskytují lokálně a pouze na části fasády. Slevu ale spočetl z ceny celé fasády. Znalec nevěděl, ani si nepovšiml, že mezi prvním a druhým místním šetřením byla fasáda opravena. Uvedl, že zlepšení stavu přikládal časovému vývoji a atmosférickým vlivům. Podle jeho názoru se fasáda opravovala zbytečně a žalovaný tak zbytečně vynaložil částku na opravy, protože fasáda byla funkční a hlavním kritériem povrchové omítky je to, že nevpustí vodu do systému.

11. Ze znaleckého posudku [číslo] 2016 ze dne 15. 11. 2016, vypracovaného znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení], znalcem z oboru stavebnictví, odvětví stavby obytné, průmyslové, zemědělské a z oboru projektování, vypracovaného na objednávku žalovaného, soud zjistil, že znalec vyčíslil slevu z ceny prací za vadně provedený finální povrch fasády, včetně DPH částkou 486 700 Kč. Podle znalce vady zjištěné posudkem byly jednoznačně způsobeny při provádění stavby nedodržením pokynů a doporučení, uvedených v montážním návodu a malou pečlivostí při realizaci konečné povrchové úpravy. Z výslechu znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] soud zjistil, že stav nemovitosti zjišťoval ke dni 6. 9. 2016, kdy byl na místním šetření. Tato prohlídka byla provedena před započetím oprav fasády. Při vypracování tohoto posudku měl k dispozici znalecký posudek vypracovaný Technickým a zkušebním ústavem stavebním v [obec], který popisoval rovněž stav fasády a doporučoval možnosti opravy. Částka, ke které ve znaleckém posudku dospěl, zahrnuje náklady na uvedení věci do původního stavu. Znalec vzal v úvahu i stavbu a demontáž lešení.

12. Z revizního znaleckého posudku ze dne 22. 5. 2019, zpracovaného soudem ustanoveným znalcem – znaleckým ústavem [právnická osoba], kterému soud uložil posoudit, zdali je stočení omítky na západní straně domu [adresa] [číslo] na adrese [adresa žalované], v kladném případě určit výši slevy z ceny díla a posoudit, zdali je oplechování madla zábradlí u bytu [číslo] na předmětném domě a oplechování madla zábradlí u bytu [číslo] v předmětném domě vadou a dále vypracovat revizi znaleckého posudku znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] ze dne 3. 1. 2017 a jeho doplňku ze dne 20. 3. 2017, soud zjistil, že stočení omítky je vadou, postup výpočtu slevy zvolený znalcem [příjmení], tj. s využitím závěrů [název soudu], považuje znalecký ústav za jedno z možných řešení. Podle znaleckého ústavu by výše slevy měla být stanovena jako přiměřená, částku 1 000 000 Kč, jako částku potřebnou pro uvedení posuzované fasády do bezvadného stavu považuje za nadhodnocenou, o přiměřenosti ceny by měl rozhodnout soud. Znalecký ústav nesouhlasí s tvrzením ve znaleckém posudku znalce [příjmení], že rozdíly v zrnitosti zanikly, ty mohou být pouze méně patrné vzhledem ke znečištění a atmosférickým vlivům. Použitý typ povrchové úpravy fasády umožňuje její čištění, a po takových operacích rozdíly v zrnitosti a zpracování znovu vyniknou. Znalecký ústav považuje cenu slevy stanovenou znalcem [jméno] [příjmení] za podhodnocenou. Pokud se týká oplechování madel zábradlí, podle znaleckého ústavu je nelze považovat za vadné, je provedeno obvyklým způsobem. Z Dodatku [číslo] k reviznímu znaleckému posudku zpracovanému znaleckým ústavem [anonymizováno] ze dne 10. 2. 2022, kterému bylo uloženo zodpovědět, o jakou částku se snížila hodnota provedeného díla v důsledku vad fasády, a to ke dni předání díla (leden 2016) soud zjistil, že znalecký ústav vyčíslil náklady v cenové úrovni roku 2016 na částku 1 020 000 Kč s tím, že při provádění opravy cca do jednoho roku po dokončení by nemusela být fasáda mechanicky ani jiným způsobem čištěna ani penetrována, a náklady by byly cca o 10 % nižší, tj. 900 000 Kč. Z Dodatku [číslo] k tomuto reviznímu znaleckému posudku ze dne 25. 3. 2022 soud zjistil, že hodnota díla se k datu předání díla snížila o 1 020 000 Kč, tj. o náklady potřebné pro uvedení díla do bezchybného stavu v cenové úrovni roku 2016 a k vypracování tohoto dodatku o 1 390 000 Kč. Z výslechu zpracovatelů revizního znaleckého posudku znaleckého ústavu [anonymizována dvě slova] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] a [jméno] [jméno], kteří setrvali na závěrech znaleckého posudku, soud zjistil, že podle jejich názoru nelze vyčíslit estetickou vadu, protože to není ekonomická hodnota. Znalecky lze posuzovat buď stavební provedení v rámci profese, nebo náklady na provedení prací. Zjištěnou vadu fasády hodnotí znalci jako vadu díla. Dílo je sice technicky způsobilé k užívání, ale vykazuje jasné vady. Při případném prodeji nemovitosti s takovou vadou, by nebyly nemovitosti bezvadné a vadné stejně obchodovatelné, ale byl by tam rozdíl minimálně v ceně opravy omítky.

13. Ze znaleckého posudku č. [číslo] 2016 ze dne 22. 6. 2016 zpracovaného [anonymizováno 5 slov] [obec], s.p. k zadání žalovaného, když jeho předmětem bylo posouzení vad na fasádě bytového domu západní strany (ložnice) a východní strany (garsonky), včetně stanovení způsobu a rozsahu odstranění vad na uvedených fasádách bytového domu [adresa] [číslo], [obec a číslo] [část obce], soud zjistil, že ústav navrhl tři možné způsoby zjednání nápravy vad fasády, když zjistil, že zejména na západní straně fasády (v atriu) je lokálně nesprávně zpracovaná povrchová úprava vnějšího tepelně izolačního kompozitního systému (ETICS), resp. struktura omítky Carbopor. Lokálně jsou vizuálně patrná příliš uhlazená místa (tzv. lišeje), nerovnoměrně rozmístěné prakticky po celé ploše fasády. V kombinaci s poměrně výraznou barevností je výsledný estetický výraz oproti původnímu záměru narušen. Nic nenasvědčuje tomu (bez provedení sond), že při realizaci systému došlo k porušení technologického postupu, takže na základě odborného vizuálního posouzení lze konstatovat, že investorem, resp. objednatelem posudku reklamované vady mají charakter estetický bez dopadu na funkčnost a životnost aplikovaného vnějšího, tepelně zateplovacího kompozitního systému-ETICS Capatect. Ústav dospěl k závěru, že posuzované závady mají charakter drobných poruch (vad), které nesníží funkčnost, životnost a použitelnost díla, jedná se o závady pohledového, estetického, staticky bezvýznamného charakteru, které není nutné bezpodmínečně okamžitě opravit.

14. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení], obchodního a technického zástupce žalobkyně, soud zjistil, že je v této profesi u žalobkyně zaměstnán od jara roku 2009, na zakázce na základě předmětné smlouvy o dílo uzavřené mezi účastníky vykonával funkci stavbyvedoucího. Důvodů pro prodlužování termínu jednotlivých etap stavby byla podle svědka celá řada. Pokud se týká první etapy od 5. 8. 2015 do 15. 9. 2015, žalobkyně začala s pracemi v dobré víře, že stavbu provede rychle a kvalitně, avšak již po několika týdnech byla stavba přerušovaná, například z toho důvodu, že žalovaná měla různé výhrady. Etapy měly na sebe navazovat. Skluz byl zaviněn nutností předělání soklů lodžií, kdy žalobkyně postupovala v souladu s projektovou dokumentací, avšak v průběhu prací došlo k tomu, že na snížené soklové části byl použit podkladový materiál podle projektové dokumentace, který se však neslučuje s finální omítkou. Bylo proto navrženo náhradní řešení, které žalobkyně předložila investorovi, a to způsobilo zdržení s prováděním těchto prací. Investor tento postup odsouhlasil. K dalším časovým posunům došlo při vyrovnávání podkladů pro oplechování stříšek lodžií, při vyrovnávání podlah lodžií, při řešení parapetů, finální podoby zábradlí, včetně jeho doplňků, při zasklívání lodžií, svoji roli hrálo i nevhodné počasí. Podle názoru svědka investor (žalovaný) uměle natahoval jednotlivé termíny, aby měl nárok na smluvní pokutu. Svědek se za svoji letitou praxi s desítkami staveb s takovým postupem ještě nesetkal. Projektovou dokumentaci přitom dodával investor. Žalobkyně předala žalovanému kompletní dokumentaci, protože to bylo i podmínkou pro převzetí kompletního díla ze strany žalovaného. Všechny tyto listiny svědek předával žalovanému v den zahájení kolaudace, tedy 8. 12. 2015, tedy ještě před předáním díla. V den předání díla měla žalovaná již tyto listiny k dispozici, a také nikdo ze strany žalovaného nenamítal, že by tyto listiny v držení neměl. K předání díla došlo elektronickou komunikací dne 26. 1. 2016.

15. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že si ho žalovaný najal jako technický dozor a provozní dozor v průběhu stavby. Svědek v objektu pracuje již 15 let jako domovník, a z toho pak vyplynulo i jeho pověření. U stavby byl od jejího zahájení až do jejího ukončení, účastnil se i podpisu smlouvy o dílo, předání podkladů ke smlouvě a pak každý den v průběhu stavby. Podle svědka začala být žalobkyně již od počátku v drobných zpožděních, byť na to byla upozorňována ve stavebním deníku. Prodlevy vznikly nedodržením technologického postupu nebo nedostatkem materiálu nebo lidí na stavbě. K většímu zpoždění pak docházelo při opravách vad prováděného díla. Svědek se účastnil každého kontrolního dne, ty byly stanoveny v intervalu jednou týdně. Před podpisem smlouvy o dílo byla žalobkyni předána kompletní projektová dokumentace, o které ve smlouvě o dílo prohlásila, že je s ní seznámena a že ji bude dodržovat. V průběhu stavby však žalovaný zjistil, že některé body projektové dokumentace si žalobkyně vykládá po svém, a například otázku dodávky parapetů řešila až v okamžiku, kdy k ní mělo dojít, a projektovou dokumentací předepsané parapety si v dostatečném předstihu neobjednala od dodavatele, a poté muselo být nalezeno náhradní řešení. Podle svědka žalobkyně předělávala lepení izolačních desek v různých fázích stavby, protože nebyly nalepeny podle technologického předpisu dodavatele, dále, pokud se týká svislých izolací, nebyly žalobkyní provedeny sondy a po následném izolování ve svislé části pod úrovní země došlo k sesednutí izolací a zásypu a práce se musela opakovat, lepení okenních parapetů neprobíhalo podle technického předpisu, další problémy se vyskytly při lepení dlažeb na lodžiích a z těchto malých nedostatků se sčítala velká prodlení. Nicméně podle stavebního deníku tato drobná prodlení nevedla dodavatele k tomu, aby žalovaného požádala alespoň o dílčí odklad termínu dokončení. Žalovaný v polovině stavby, kdy bylo hotovo téměř 50 % bytů, nabídl žalobkyni ukončení smlouvy z obavy, že žalobkyně nemůže v žádném případě dodržet konečný termín, který už zasahoval do zimních měsíců, nicméně žalobkyně zápisem do stavebního deníku tuto nabídku odmítla a přislíbila, že termín dodrží. Jednotlivé dílčí harmonogramy ukončení jednotlivých etap však od začátku nebyly dodrženy. Svědek se účastnil převzetí stavby, byl vyhotoven písemný seznam nedodělků, které ale žalovaný nepovažoval k datu, kdy jednání proběhlo, za překážku, která by se nedala dodatečně odstranit po převzetí. Toto jednání však proběhlo téměř tři měsíce po datu stanoveném ve smlouvě. Na tomto jednání se žalovaný pokoušel se žalobkyní domluvit na odškodnění vad, jednatel žalobkyně však prohlásil, že na toto téma nebude diskutovat, vady na fasádě neodstraní a nechce, aby mu bylo účtováno penále. Toto vše se odehrávalo při převzetí stavby a byl o tom vyhotoven písemný zápis. Všech kontrolních dnů se pravidelně účastnil i [anonymizováno] [příjmení], který provádí účetní a daňovou správu nemovitosti a pro městskou část výkon funkce stavebního dozoru investora. Žalovaný ještě před podpisem smlouvy o dílo, a je to také ve smlouvě zaneseno, trval na tom, že žalobkyně nebude pracovat na dvou protilehlých stranách domu současně, a to z toho důvodu, že se práce prováděly v letních měsících a musela by být kompletně utěsněna všechna okna. Proto žalovaný stanovil, že nejprve žalobkyně dokončí jednu stranu domu a teprve poté bude pracovat na druhé straně domu. Návrh žalobkyně, aby mohly být provedeny tyto práce současně, žalovaný odmítl. Podle názoru svědka si žalobkyně zvolila špatný technologický postup při zhotovování soklů lodžií a následně odlišný technologický postup v souladu s doporučením výrobce způsobil zpoždění stavby zhruba o 14 dnů. Pokud se týká vyrovnání podkladu pro oplechování stříšek lodžií, pak podle názoru svědka se žalobkyně neseznámila s podkladem pod stříškami a po jejich demontáži zjistila nutnost vyrovnávání tohoto podkladu, a i tato skutečnost způsobila prodlení cca o 3 dny oproti předpokládanému časovému rozsahu těchto prací. Žalovaný v žádném případě nebránil žalobkyni v tom, aby se před uzavřením smlouvy detailně seznámila se stavem domu, naopak dodala žalobkyni projektovou dokumentaci cca měsíc před podpisem smlouvy, a jak stavbyvedoucí, tak jednatel žalobkyně se účastnili prohlídky domu před podpisem smlouvy. Do doby podpisu smlouvy žalobkyně neměla žádné výhrady k této projektové dokumentaci, až v průběhu stavby žádala o doplnění detailů výkresů. Projekční kancelář reagovala v podstatě okamžitě. Z těchto důvodů se stavba zdržela maximálně o 2 dny. Pokud se týká vyrovnání podlah lodžií, ani v tomto případě se žalobkyně neseznámila se stávajícím stavem i přesto, že lešení stálo okolo lodžií a teprve, když začala pokládat vyrovnávací hmotu, zjistila, že jí bude potřebovat několikanásobně více. Z tohoto důvodu byly stavební práce prodlouženy cca o tři týdny vinou žalobkyně. Prodlení o cca o 4 týdny vzniklo i v souvislosti s okenními parapety. S jejich zajištěním měla žalobkyně problém, byť k jejich technickým parametrům při uzavírání smlouvy o dílo žádné výhrady neměla. K prodlevě došlo i při osazování zábradlí, pokud se týká jeho počtu a barevné skladby. V této souvislosti došlo ke zpoždění o dalších 14dní. Pokud se týká zasklení lodžií, pak žalobkyně nedodržela světlou výšku zasklívaných ploch, proto nebylo možno vrátit na původní místo demontované zasklívací systémy a musely být objednané nové. Podle svědka byl žalovaný poprvé vyzván k převzetí stavby již na počátku listopadu, avšak žalovaný převzetí odmítl vzhledem k vadám, které se neslučovaly s uvedením stavby do provozu, například obrácený sklon lodžie. Žalovaný především řešil a chtěl vyřešit otázku zásadních vad na fasádě domu, na které si již v průběhu dokončovacích prací nechal vypracovat znalecký posudek, protože žalobkyně tyto vady bagatelizovala. Žalovaný požadoval předělání fasády, dokud stojí lešení, avšak žalobkyně reagovala tak, že lešení demontovala a oznámila, že žádné vady nevidí. Žalovaný si pak nechal posoudit fasádu dalším nezávislým odborníkem a vyzval žalobkyni v předávacím protokolu k odstranění vad, žalobkyně však na tyto výzvy nereagovala, a proto žalovaný provedl výběrové řízení na opravu fasády, vítězi výběrového řízení zadal opravu, a tu také dodavatel provedl. Za ni zaplatil žalovaný cca 800 000 Kč, byla to pouze oprava fasády. Žalobkyně žalovaného nežádala o prodloužení termínu dokončení díla, a proto také prodlouženo se souhlasem žalovaného nebylo. Cca 2 měsíce před uzavřením smlouvy o dílo předal žalovaný žalobkyni stavební dokumentaci, jednalo se o projektovou dokumentaci pro stavební povolení a teprve v průběhu stavby požádala žalobkyně o vypracování detailů v provedení prováděcí dokumentace, takže se jednalo o kompletní prováděcí dokumentaci. Důvodem, proč žalovaný nesouhlasil s paralelními pracemi na obou stěnách domu zároveň, bylo umožnit vlastníkům bytů větrání bytů v letním období a dále žalovaný bral ohled na skutečnost, že v domě je plynový rozvod a je potřeba odvětrávat zplodiny a také to, že dům nemá na chodbách žádné okenní otvory, a v případě jakéhokoliv požáru by bylo téměř nemožné zajistit okamžité odvětrání domu. Žalobkyně to však podpisem smlouvy o dílo akceptovala, protože tento harmonogram byl součástí smlouvy o dílo.

16. Z výslechu svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] soud zjistil, že na stavbě vykonával funkci dozoru investora. U uzavírání smlouvy o dílo přítomen nebyl, na stavbě se začal pohybovat až po jejím zahájení. Podle svědka se na stavbě vyskytovaly problémy, protože žalobkyně nedodržovala řadu věcí, nikdy nedodržovala technologické postupy výrobce na 100 %, podle svědka se některé postupy zaměstnanci žalobkyně učili až na místě. Žalobkyně se snažila vady odstraňovat, avšak aby stavba vůbec mohla pokračovat, musel žalovaný některé drobné vady žalobkyni odpustit, protože jinak by žalobkyně podle svědka dílo nedokončila nikdy. Potíže s realizací byly zapsány ve stavebním deníku. Při kontrolních dnech zástupci žalobkyně většinou žalovaným vytýkané vady uznávali. Zda žalobkyně žádala žalovaného o prodloužení termínu jednotlivých dílčích etap stavby nebo dokončení díla, si již svědek nepamatuje. Neuvědomuje si ani, zdali byl u předání celého díla, protože žalovaný svědka ke všem jednáním nepřibíral. Svědek připustil, že v průběhu stavby byla doplňována i projektová dokumentace. Ani jedna stěna fasády nebyla podle svědka dokonalá, vyskytovala se na nich nesprávně roztočená omítka. Svědkovi je známo, že si tyto vady žalovaný nechal odstranit jinou firmou. Podle svědka, pokud se týká této záležitosti, se s žalobkyní nedalo komunikovat, vztahy v tu dobu byly vyhrocené.

17. Ze smlouvy o dílo ze dne 19. 3. 2015 soud zjistil, že byla uzavřena mezi účastníky, objednatelem byl žalovaný, zhotovitelem žalobkyně. Předmět díla byl vymezen v článku II. jako závazek zhotovitele na svůj náklad a nebezpečí provést pro objednatele dílo„ Revitalizace panelového domu na ulici [ulice a číslo], [obec a číslo] – [část obce]“, tak jak je specifikováno touto smlouvou, včetně jejích příloh. Dílo zahrnuje veškeré práce, dodávky a služby nezbytné k jeho řádnému zhotovení v souladu s přílohami smlouvy, zejména pak podle podmínek a rozsahu stanovených projektovou dokumentací, výkazem výměr a dle postupů stanovených v pravidlech provádění ETICS stanovených jeho výrobcem. V článku III. se zhotovitel zavázal, že na výzvu objednatele převezme od objednatele staveniště, a to protokolárně a nejpozději do pěti pracovních dnů ode dne uzavření této smlouvy a objednatel se zavázal předat zhotoviteli staveniště v této lhůtě. Zhotovitel se zavázal provést dílo ve lhůtě nejdéle do 31. 10. 2015, přičemž v této lhůtě zhotovitel řádně ukončí dílo, obstará pro stavbu vydání kolaudačního souhlasu, uvede staveniště do náležitého stavu a předá předmět díla objednateli. Zhotovitel se zavázal dodržet veškeré lhůty stanovené v harmonogramu prací v příloze této smlouvy, a to i dílčí termíny stanovené v tomto harmonogramu. Podle článku IV. zhotovitel splní svou povinnost provést dílo jeho řádným ukončením bez zjevných vad a nedodělků předáním jeho předmětu objednateli, obojí v souladu s ustanoveními této smlouvy, včetně jejích příloh. Zhotovitel splní svou povinnost řádně ukončit dílo tak, že splní řádně veškeré své povinnosti z této smlouvy, zejména řádně zhotoví předmět díla podle platných právních předpisů, technických norem, a podle příslušných ujednání této smlouvy, včetně jejích příloh a v rozsahu umožňujícím řádné a úplné užívání předmětu díla. Nedílnou součástí řádného ukončení díla je předání všech dokladů souvisejících s předmětem díla objednateli, kterými jsou zejména revizní zprávy, atesty o funkčnosti, prohlášení o shodě pro použité materiály a na dílo jako celek, doklady o požární odolnosti komponent díla, doklady o způsobu likvidace všech odpadů, včetně potvrzení o výkupu odpadů, doklady od lešení, statické posudky (zábradlí, mříže, apod.), výsledky odtrhových zkoušek, včetně odborného posudku, záruční listy, doklady o vyřízení a potvrzení o úhradě poplatků za zábory pozemků návody k obsluze a údržbě, instrukce pro zaškolení obsluhujících osob, rezervy materiálů a výrobků, náhradní díly a montážní prostředky dodávané s výrobky. Povinnost zhotovitele provést dílo je splněna dnem, kdy je dílo řádně ukončeno bez zjevných vad a nedodělků a předmět díla je převzat objednatelem. O předání předmětu díla objednateli se pořizuje zápis o předání a převzetí díla podepsaný oběma smluvními stranami. Zápis má právní účinky pouze v tom případě, že obsahuje prohlášení objednatele, že dílo přejímá, včetně všech potřebných, sjednaných a povinných dokladů a bez zjevných vad a nedodělků. V případě, že jsou v článku III. této smlouvy nebo v příloze smlouvy uvedeny lhůty dílčích plnění zhotovitele při provádění díla, může objednatel převzít předmět díla po částech. V tomto případě se o převzetí části předmětu díla sepisuje dílčí zápis obdobný zápisu uvedenému v odst. 4.3 tohoto článku. Platby za dílčí plnění uvedená v článku III. této smlouvy jsou prováděny v návaznosti na převzetí dílčích plnění objednatelem a dle faktur vyhotovených a zaslaných zhotovitelem objednateli. Dílo, které není řádně ukončeno, dílo s vadami a nedodělky (s výjimkou estetických odstranitelných vad) či dílo, ohledně jehož předmětu zhotovitel neodevzdal objednateli potřebné, sjednané a povinné doklady a dokumentaci, není objednatel povinen převzít. Žádná platba provedená objednatelem podle této smlouvy nebo částečné užívání díla objednatelem se nepovažují za převzetí díla nebo jeho části. K sepsání zápisu o předání a převzetí díla vyzve zhotovitel objednatele nejpozději deset pracovních dnů přede dnem, kdy bude dílo připraveno k odevzdání. Současně zhotovitel vyzve objednatele, k předpřejímce díla, která bude provedena pět pracovních dnů před předáním díla, nedohodne-li se zhotovitel a objednatel jinak. Vady vytčené na této předpřejímce se zhotovitel zavazuje odstranit nejpozději do tří pracovních dnů od jejich vytyčení objednatelem, pokud případná vada je odstranitelná dle jednotlivých technologických předpisů. Je-li objednatelem převzato dílo s vadami oznámenými objednatelem v předávacím protokolu, které nejsou odstraněny ani ve lhůtě shodné se lhůtou uvedeném v článku IX. odst. 9.4 či podle tohoto ustanovení smlouvy dohodnutou, má objednatel práva z vadného plnění podle článku IX. odst. 9.

5. V článku V. byla cena díla sjednána, včetně DPH, na částku 18 088 883,64 Kč jako celková cena za kompletní splnění předmětné zakázky po celou dobu provádění díla a jako cena dle cenové nabídky zhotovitele, která jako závazný rozpočet se zaručenou úplností tvoří součást smlouvy. Cena nesmí být zvýšena bez písemného souhlasu objednatele jinak, než formou písemného dodatku k této smlouvě. V článku VI. byly sjednány platební podmínky, podle kterých zhotovitel provádí fakturaci měsíčně na základě jím provedených, předaných a objednatelem převzatých prací, které budou osvědčeny předávacími protokoly a přesnou kalkulací provedených prací s cenami definovanými výkazem výměr, podepsanými oprávněnou osobou objednatele. Každá faktura bude vždy označena číslem smlouvy o dílo. Zhotovitel má nárok na proplacení faktury i v případě, že fakturované práce provede bez vad a nedodělků (s výjimkou estetických odstranitelných vad) a kalkulace provedených prací bude odpovídat skutečnosti a objednatel přesto práce nepřevezme nebo nepodepíše protokol. Zhotovitel má rovněž v předchozím případě nárok na proplacení faktury, pokud práce nebudou provedeny bez vad a nedodělků, nebo pokud kalkulace provedených prací nebude odpovídat skutečnosti a zároveň objednatel ve lhůtě sedmi pracovních dnů od obdržení faktury nesdělí zhotoviteli konkrétní důvody neproplacení faktury tak, aby měl zhotovitel možnost fakturu opravit. Pokud zhotovitel upraví fakturu podle sdělení objednatele, je objednatel povinen takto upravenou fakturu proplatit. Faktury jsou splatné do 30 dnů ode dne písemného vyhotovení každé faktury zhotovitele za předpokladu, že faktura bude doručena objednateli do tří dnů ode dne jejího písemného vyhotovení. Mezi účastníky byla dále smluvená pozastávka ve výši 10 % z celkové částky každé faktury, včetně DPH, jako záruční pozastávka, která bude zhotoviteli vyplacena ve výši 100 % po uplynutí dvou měsíců po předání díla (za předpokladu, že v daném okamžiku budou odstraněny veškeré do té doby vytčené vady díla a záruční vady) a po obdržení platného kolaudačního rozhodnutí vydaného stavebním úřadem [anonymizováno] [obec] [část obce]. Rozhodující je ta skutečnost, která nastane později. Dále byly v článku VII. sjednány podmínky pro provádění díla, přičemž v bodě 7.5 na sebe zhotovitel převzal povinnost k datu podpisu smlouvy předat objednateli závazný harmonogram provádění díla odpovídající harmonogramu provádění díla v nabídce zhotovitele, řádně překontrolovat předanou projektovou dokumentaci, řádně prověřit místní podmínky na staveništi, seznámit se s geologickými průzkumy a veškerou s tím související předanou dokumentací, všechny nejasné podmínky pro realizaci stavby si vyjasnit s oprávněnými zástupci objednatele a místním šetřením, všechny technické a dodací podmínky díla zahrnout do kalkulace cen a veškeré své požadavky na objednatele uplatnit v této smlouvě. Objednatel na sebe převzal povinnost k datu podpisu smlouvy předat zhotoviteli platné stavební povolení, předat zhotoviteli seznam dodavatelů a prací, které zajistí objednatel a budou prováděny současně s prováděním díla zhotovitelem, včetně podmínek pro koordinaci prací s těmito dodavateli a zapůjčit zhotoviteli jeden výtisk projektové dokumentace potvrzené stavebním úřadem v tištěné podobě. V článku IX. byla sjednána záruční doba v délce 72 měsíců s výjimkou svítidel a elektroinstalačních přístrojů (24 měsíců) a nátěru kovových konstrukcí (24 měsíců) s tím, že záruční lhůta počíná běžet dnem protokolárního předání a převzetí předmětu díla bez vad a nedodělků a v případě dílčích plnění záruční doba počíná běžet až dnem předání a převzetí celého předmětu díla podle smlouvy. V průběhu záruční doby objednatelem oznámené vady zhotovitel odstraní do 30 dnů od doručení písemné reklamace objednatele zhotoviteli, není-li dohodnuta jiná lhůta. V odst. 9.5 bylo dojednáno, že neodstraní-li zhotovitel reklamované vady ve lhůtě stanovené v odst. 9.4 nebo oznámí před jejím uplynutím, že vady neodstraní, objednatel může u zhotovitele uplatnit přiměřenou slevu ze sjednané ceny díla nebo zadat provedení oprav jinému zhotoviteli – opravci, přičemž v tomto případě je zhotovitel povinen objednateli uhradit náklady vynaložené objednatelem na cenu takových plnění zhotovitele – opravce nebo objednatel může od smlouvy odstoupit. Provedenou volbu může objednatel změnit i bez souhlasu zhotovitele. Toto odstranění vady žádným způsobem neovlivňuje záruční lhůtu a odpovědnost za vady zhotovitele, nárok objednatele účtovat zhotoviteli smluvní pokutu nezaniká. Podle odst. 9.7 se nároky z odpovědnosti za vady nedotýkají nároků na náhradu škody nebo na smluvní pokutu. V článku XI. si strany sjednaly smluvní pokutu ve výši 0,25 % z ceny díla za každý, byť i jen započatý den prodlení, a to platí i pro případ prodlení zhotovitele s provedením dílčí etapy díla, tj. nesplněním kterékoliv sjednané dílčí lhůty pro plnění zhotovitele, je-li taková lhůta uvedená v článku III. smlouvy nebo v harmonogramu prací v příloze smlouvy. Lhůta pro provedení celého díla nebo jeho dílčí etapy (stanovené harmonogramem provádění díla) se prodlužuje o dobu vyvolanou událostí, kdy nebylo možné, z důvodu nepřízně počasí, provádět práce na díle. Lhůta pro provedení celého díla se prodlužuje o počet pracovních dnů, kdy bude objednatel v prodlení s úhradou některé z faktur nebo nebude poskytovat součinnost potřebnou pro pokračování v provádění díla. V případě, že objednatel bude v prodlení s úhradou některé platby, je povinen zaplatit zhotoviteli smluvní pokutu ve výši 0,25 % z dlužné částky za každý, byť i jen započatý den prodlení. Podle odst. 11.3 nárok na smluvní pokutu je omezen maximální částkou 8% z ceny díla, včetně DPH u každé ze smluvních stran. Tímto ujednáním se rozumí součet všech smluvních pokut podle této smlouvy pro jednu ze stran. V dalších odstavcích tohoto článku pak byly sjednány další smluvní pokuty pro případ porušení povinností sjednaných v článku VII. a IX. této smlouvy a v odstavci 11.11 tohoto článku bylo uvedeno, že smluvní pokuty hrazené zhotovitelem objednateli uhradí zhotovitel přednostně formou slevy z ceny díla. V článku XIII. odst. 13 je stanoveno, že smlouvu lze měnit pouze písemnými dodatky v listinné formě číslovanými postupnou nepřerušenou číselnou řadou, podepsanými oprávněnými zástupci obou smluvních stran na jedné listině. Elektronická forma právního jednání či forma za pomocí jiných technických prostředků umožňujících zachycení obsahu, jsou vyloučeny. Neplatnost právního jednání z důvodu nedodržení formy lze namítnout, i když již bylo započato s plněním. V odst. 13.7 bylo sjednáno, že písemnosti mezi stranami této smlouvy, s jejichž obsahem je spojen vznik, změna nebo zánik práv a povinností upravených touto smlouvou (zejména odstoupení od smlouvy) se doručují do vlastních rukou. Povinnost smluvní strany doručit písemnost do vlastních rukou druhé smluvní straně je splněna při doručování poštou, jakmile pošta písemnost adresátovi do vlastních rukou doručí. Účinky doručení nastanou i tehdy, jestliže pošta písemnost smluvní straně vrátí jako nedoručitelnou a adresát svým jednáním doručení zmařil, nebo přijetí písemnosti odmítl. Ke smlouvě je připojena jako příloha č. 1 cenová nabídka zhotovitele, výkazy výměr, jako příloha č. 2 pravidla provádění ETICS stanovená jeho výrobcem„ Capatect Montážní postup“, příloha č. 3 certifikát o proškolení k odborné aplikaci zateplovacího systému CAPATECT, příloha č. 4 osvědčení o proškolení pro technický dozor stavebníka při zateplování budov, příloha č. 5 certifikát pro školení na téma: zateplovací systémy PCI MultiTherm a balkonové systémy PCI, příloha č. 6 definice skladby systému (použité materiály), příloha č. 7 harmonogram prací, příloha č. 8 přehled subdodavatelů nebo prohlášení zhotovitele, že nebude využívat subdodavatelů, příloha č. 9 návod k údržbě díla, příloha č. 10 potvrzení o pojištění, příloha č. 11 výpis z obchodního rejstříku zhotovitele, příloha č. 12 výpis z živnostenského rejstříku zhotovitele, příloha č. 13 čestné prohlášení zhotovitele, příloha č. 14 stavební povolení, příloha č. 15 seznam externích dodavatelů objednatele a jejich činností, příloha č. 16 technologický postup montáže doplňků a příloha č. 17 projektová dokumentace.

18. Ze závěrečného protokolu o předání a převzetí díla ze dne 26. 1. 2016 soud zjistil, že toho dne došlo mezi účastníky k předání díla vyhotoveného žalobkyní na základě smlouvy o dílo uzavřené mezi účastníky. Z obsahu protokolu plyne, že objednatel (žalovaný) uplatnil nárok z vady díla – slevu z ceny ve výši 726 426 Kč za chybně provedenou fasádu (vadné stočení omítky) na západní straně domu [adresa] [číslo] a východní straně domu [adresa] – oblast garsonek s tím, že sleva odpovídá předpokládaným nákladům na odstranění vady fasády vypočteným podle nejnižší cenové nabídky prvních třech uchazečů ve výběrovém řízení, a dále, že objednatel trvá na uvedené slevě z ceny díla a odmítá opravu této závady zhotovitelem. Dílo převzal [jméno] [příjmení], předseda výboru žalovaného a [jméno] [příjmení], místopředsedkyně výboru žalovaného, za zhotovitele dílo předal [jméno] [příjmení], jednatel žalobkyně.

19. Z dopisu ze dne 22. 1. 2016 adresovaného [anonymizováno] [jméno] [příjmení], zástupcem žalovaného žalobkyni ve věci uplatnění smluvní pokuty, uplatnění slev z ceny pro vady díla a zápočet soud zjistil, že tímto dopisem žalovaná uplatnila smluvní pokutu v maximální výši 1 366 403 Kč za prodlení s provedením díla a jeho dílčích částí podle smlouvy o dílo uzavřené mezi účastníky dne 19. 3. 2015, a to 0,25 % z ceny díla za každý, byť započatý den prodlení blíže specifikovaných v tomto dopisu. Dopis, který je opatřen digitálním podpisem zástupce žalovaného, obsahuje zároveň uplatnění nároku z vad díla – slevu ve výši 29 219,20 Kč za neprovedenou dohodnutou kompenzaci za závady podle inspekční zprávy východní fasády, nárok z vady díla – slevu z ceny ve výši 726 426 Kč za chybně provedenou fasádu na západní straně domu [adresa] [číslo] a východní straně domu [adresa] – oblast garsonek s tím, že sleva odpovídá předpokládaným nákladům na odstranění vady fasády vypočteným podle nejnižší cenové nabídky prvních třech uchazečů ve výběrovém řízení. Zároveň žalovaný tímto dopisem započetl svůj nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 1 366 403 Kč proti části faktury žalobkyně [číslo]. Z připojené doručenky soud zjistil, že byl doručen žalobkyni dne 1. 2. 2016.

20. Z dopisu ze dne 31. 3. 2017, adresovaného [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokátem, zástupcem žalované žalobkyni, soud zjistil, že tímto dopisem žalovaný znovu započetl svůj nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 1 366 403 Kč za významné zpoždění při realizaci díla na základě smlouvy o dílo ze dne 19. 3. 2015, uplatněný dopisem ze dne 22. 1. 2016, proti části faktury žalobkyně [číslo] ve výši 1 366 403 Kč. Z připojené doručenky žalobkyni soud zjistil (a žalobkyně nesporuje), že tento zápočet převzala a byl jí doručen dne 10. 4. 2017. Zápočet není vlastnoručně podepsán, obsahuje pouze digitální podpis [anonymizováno] [jméno] [příjmení].

21. Z dopisu [anonymizováno] [jméno] [příjmení], zástupce žalobkyně adresovaného [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a žalovanému ze dne 27. 3. 2017 soud zjistil, že tímto dopisem vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě smluvní pokuty ve výši 1 355 421 Kč nejpozději do 30. 3. 2017. Z emailu ze dne 27. 3. 2017, adresovaného [jméno] [příjmení] [jméno] [příjmení] a žalovanému soud zjistil, že i touto formou vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě smluvní pokuty ve výši 1 355 421 Kč nejpozději do 30. 3. 2017. Výzva v písemné podobě byla, jak soud zjistil z připojené doručenky, doručena žalovanému dne 30. 3. 2017.

22. Z dopisu právního zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] ze dne 31. 3. 2017, adresovaného [anonymizováno] [jméno] [příjmení], zástupci žalovaného a žalovanému soud zjistil, že tímto dopisem žalobkyně započetla svoji pohledávku (smluvní pokutu ve výši 1 873 767 Kč) za doplatek ceny díla proti pohledávce žalovaného, uplatněné dopisem ze dne 22. 1. 2016 na zaplacení smluvní pokuty ve výši 1 366 403 Kč za prodlení s provedením díla a jeho dílčích částí.

23. Mezi účastníky není sporu, že žalobkyně předala žalovanému dílo formou písemného předávacího protokolu dne 26.1.2016, tedy po uplynutí lhůty sjednané ve smlouvě o dílo, a že žalovaný ve lhůtě 2 měsíců od předání díla žalobkyni nezaplatil pozastávky z jednotlivých dílčích faktur.

24. Z ostatních v řízení provedených důkazů již soud nezjistil žádné podstatné skutečnosti pro rozhodující skutková zjištění nebo pro právní posouzení věci, a proto jej dále nehodnotil.

25. Soud zhodnotil v řízení provedené důkazy v souladu s ust. § 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád ve znění pozdějších předpisů (dále jen o.s.ř.) a dospěl ke zjištění následujícího skutkového stavu:

26. Účastníci uzavřeli dne 19. 3. 2015 smlouvu o dílo, na jejímž základě se žalobkyně zavázala provést na svůj náklad a nebezpečí pro žalovaného dílo: revitalizaci panelového domu na ulici [ulice a číslo], [obec a číslo] [část obce], a to nejdéle do 31. 10. 2015 za sjednanou cenu díla, včetně DPH, 18 088 883,64 Kč. Ve smlouvě byly sjednány 10% pozastávky z každé dílčí faktury a smluvní pokuta ve výši 0,25 % z ceny díla za každý, byť i jen započatý den prodlení i pro případ prodlení zhotovitele s provedením dílčí etapy díla, i za celkovou dobu prodlení. Výše smluvní pokuty byla omezena maximální výší 8 % z ceny díla, včetně DPH u každého z účastníků. Smluvní strany vyloučily elektronickou formu právního jednání a sjednaly si, že písemnosti mezi stranami této smlouvy, s jejichž obsahem je spojen vznik, změna nebo zánik práv a povinností upravených touto smlouvou, se doručují do vlastních rukou. Dne 9. 12. 2015 proběhla kolaudace, při které žalobkyně předala žalovanému veškerou dokumentaci. Dne 22. 1. 2016 uplatnil žalovaný u žalobkyně smluvní pokutu za prodlení s předáním, resp. zhotovením díla a zároveň provedl její započtení oproti doplatku ceny díla. Žalobkyni byl tento dopis doručen dne 1. 2. 2016. Dne 26. 1. 2016 podepsaly smluvní strany předávací protokol, ve kterém žalovaný uplatnil pouze vady fasády a s touto vadou související nárok na slevu z ceny díla, když opravu po žalobkyni výslovně nepožadoval. Žalobkyně podáními ze dne 27. 3. a 28. 3. 2017 uplatnila u žalovaného smluvní pokutu z důvodu prodlení s úhradou doplatku ceny díla, tento dopis byl doručen žalovanému v období 27. 3. až 31. 3. 2017, při jednání soudu dne 31. 3. 2017 předal zástupce žalobkyně zástupci žalovaného jednostranný zápočet smluvních pokut a dne 7. 4. 2017 žalobkyně opakovaně doručila žalovanému jednostranný zápočet smluvních pokut. Dne 10. 4. 2017 byl žalobkyni doručen jednostranný zápočet smluvní pokuty, učiněný žalovaným v dopisu ze dne 31. 3. 2017, který není podepsaný, obsahuje pouze informaci, že byl podepsán elektronickým podpisem právního zástupce žalovaného. Při jednání dne 6. 10. 2017 účastníci učinili nesporným, že práce, které žalobkyně vyfakturovala na základě smlouvy o dílo, byly žalobkyní provedeny a žalovaný práce vyčíslené v jednotlivých fakturách převzal. Žalovaný si nechal opravit vady fasády po té, kdy žalobkyně opravu odmítla provést, třetím subjektem a v řízení uplatňuje slevu za tuto vadu ve výši 726 426 Kč.

27. Podle ust. § 2586 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákon v platném znění (dále jen občanský zákon), smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.

28. Podle ust. § 2604 občanského zákona, dílo je provedeno, je-li dokončeno a předáno.

29. Podle ust. § 2610 odst. 1 a odst. 2 občanského zákona, právo na zaplacení ceny díla vzniká provedením díla. Je-li dílo přejímáno po částech, vzniká právo na zaplacení ceny za každou část při jejím provedení.

30. Podle ust. § 2615 odst. 1 a 2 občanského zákona, dílo má vadu, neodpovídá-li smlouvě. O právech objednatele z vadného plnění platí obdobně ustanovení o kupní smlouvě. Objednatel však není oprávněn požadovat provedení náhradního díla, jestliže předmět díla vzhledem k jeho povaze nelze vrátit nebo předat zhotoviteli.

31. Podle ust. § 2107 odst. 1 občanského zákona, je-li vadné plnění nepodstatným porušením smlouvy, má kupující právo na odstranění vady, anebo na přiměřenou slevu z kupní ceny.

32. Podle ust. § 2107 odst. 3 občanského zákona, neodstraní-li prodávající vadu věci včas nebo vadu věci odmítne odstranit, může kupující požadovat slevu z kupní ceny, anebo může od smlouvy odstoupit. Provedenou volbu nemůže kupující změnit bez souhlasu prodávajícího.

33. Podle ust. § 1958 odst. 2 občanského zákona, neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

34. Podle ust. § 1982 odst. 1 a 2 občanského zákona, dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh. Započtením se obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí; nekryjí-li se zcela, započte se pohledávka obdobně jako při splnění. Tyto účinky nastávají k okamžiku, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení.

35. Podle ust. § 1987 odst. 1 občanského zákona, k započtení jsou způsobilé pohledávky, které lze uplatnit před soudem.

36. V řízení bylo prokázáno předávacím protokolem ze dne 26.1.2016, a mezi účastníky je nesporné, že žalovaný převzal od žalobkyně provedené dílo s jedinou vytčenou vadou –vadným stočením omítky, přičemž výslovně prohlásil, že trvá na slevě z ceny díla ve výši 726 426 Kč a odmítá opravu této závady zhotovitelem. Dodatečně vytčené vady - oplechování madel zábradlí – nebyly znaleckým ústavem [anonymizováno] shledány vadami, v této části bylo dílo provedeno obvyklým způsobem. Žalobkyni tak předáním díla vznikl nárok na doplacení pozastávek z jí vystavovaných a žalovaným jinak nesporovaných faktur v žalované výši (po částečném zpětvzetí žaloby (viz odst. 5 rozsudku). Žalovaný však v průběhu řízení uplatnil slevu za vadu díla a soud se proto zabýval její oprávněností a výší. Revizními znaleckými posudky zpracovanými soudem ustanoveným znaleckým ústavem [anonymizováno], znaleckým posudkem zpracovaným [anonymizována čtyři slova] [obec], s.p., i znaleckým posudkem zpracovaným znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení] bylo prokázáno, že fasáda vykazovala vadu – chybně stočenou omítku, která sice nebrání v užívání díla, nesnižuje jeho funkčnost a životnost, je ale vadou estetickou. Pokud znalec [příjmení] [příjmení] vadu s odůvodněním, že je pouze estetická, bagatelizoval a vyjádřil názor, že fasáda nemusela být opravována (byť výši slevy vyčíslil na částku 89 304,64 Kč), zůstal s tímto názorem, i s výší slevy, osamocen a soud proto k jeho znaleckému posudku při hodnocení důkazů nepřihlížel, a to i z důvodu pochybnosti o pečlivosti jeho znaleckého šetření, když znalec nezaznamenal, že při jeho druhém ohledání na místě samém již byla fasáda opravena. Soud při rozhodování o výši slevy vycházel z revizních znaleckých posudků soudem ustanoveného znaleckého ústavu [anonymizováno], které se vypořádaly se všemi zadanými úkoly, jejich závěry jsou v souladu i s dalšími v řízení provedenými důkazy a jsou konzistentní, a dospěl k závěru, že žalovaným uplatněná sleva z ceny díla je přiměřená. Tento závěr vychází z porovnání znalcem odhadnutých nákladů na opravu fasády (doložených rozpočtem) a skutečnosti, že i cena následně žalovaným provedené opravy nebyla v hrubém nepoměru k částce uplatněné slevy z ceny díla (dokonce byla vyšší). I z dalších v řízení provedených znaleckých posudků plyne, že vadu fasády nelze odstranit jinak, než opravou, a to způsobem, který žalovaný fakticky nechal provést. Požadavek (oprávněný) na dílo v dohodnuté, bezvadné kvalitě žalovaný ostatně deklaroval již v průběhu provádění díla, kdy neakceptoval žalobkyní navržené jednodušší řešení pouhého„ přetření“ nekvalitně provedených částí fasády v průběhu provádění díla.

37. Oproti dřívější právní úpravě slevy z ceny díla v obchodním zákoníku, která vycházela primárně z rozdílu hodnot vadného a bezvadného díla (podle ust. § 439 odst. 1 obchodního zákona by sleva z ceny měla odpovídat rozdílu mezi hodnotou, kterou mělo zboží bez vad a hodnotou, kterou mělo zboží s dodanými vadami), občanský zákon v § 2615 odst. 2 a § 2107 odst. 1 hovoří o slevě přiměřené. Při stanovení výše přiměřené slevy z ceny tak je třeba zohlednit více okolností. Kromě zmíněného rozdílu hodnot (vadného a bezvadného díla) je nutné zejména přihlédnout i k výši nákladů na odstranění vady. Nelze přisvědčit argumentaci žalobkyně, že předmětný dům je panelák na sídlišti, nikoliv prémiová nemovitost reprezentačního charakteru, že jeho smyslem je především jeho funkce – poskytování bydlení velkému množství osob a že dům samotný má z důvodu doby svého vzniku a svého stáří celou řadu estetických vad i tak, a stejně jsou na tom další domy v okolí, že vada není trvalá, fasáda je vystavena povětrnostním vlivům a po několika letech je zašlá a špinavá natolik, že původní vady zcela splynou se zbytkem stěny. Žalovaný má nepochybně právo na bezvadně provedené dílo - na bezvadně provedenou fasádu bez jakýchkoli, tedy i estetických, vad. Stáří nemovitosti, způsob určení jejího užívání (rodinný nebo bytový dům) event. lokalita, ve které se nachází, na právo žalovaného na bezvadné plnění nebo na výši slevy za vady nemají žádný vliv. Vzhledem ke skutečnosti, že částka 726 426 Kč, kterou ve formě slevy z ceny díla uplatňuje žalovaný, je nižší, než znaleckým ústavem [anonymizováno] odhadnutá výše slevy, i než žalovaný na odstranění vad fasády vynaložil, soud žalovaným požadovanou slevu v částce 726 426 Kč akceptoval a vzhledem k tomu, že byla žalovaným v průběhu řízení řádně uplatněna k započtení, o tuto částku žalobu zamítl.

38. Dále se soud zabýval účastníky uplatňovanými námitkami započtení smluvních pokut. Jak plyne i z recentní judikatury Nejvyššího soudu ČR (viz např. rozsudek ze dne 29. 1. 2009, sp. zn. 23Cdo 3028/2008) jednostranně nelze započítat nesplatnou pohledávku vůči splatné pohledávce, v jedné listině nelze vyzvat k zaplacení pohledávky a zároveň tuto pohledávku platně započítat. Započtení může být provedeno platně až poté, kdy je započítávaná pohledávka splatná.

39. Pokud se týká uplatnění smluvní pokuty žalovaným a jeho zápočet, učiněné dopisem ze dne 22. 1. 2016, pak z čl. 13 smlouvy o dílo uzavřené mezi účastníky lze dovodit, že pro započtení byla smluvena a je vyžadována písemná forma a doručení do vlastních rukou (jedná se o písemnost, jejímž obsahem je vznik, zánik nebo změna práva a povinností podle smlouvy). Podle § 561 občanského zákona se k platnosti právního úkonu vyžaduje podpis jednajícího. Dopis ze dne 22.1.2016 je opatřen pouze elektronickým podpisem (respektive informací, že dokument byl podepsán digitálně), ale chybí podpis rukou. Tento způsob podle judikatury není dostatečný a může způsobit neplatnost takového jednání. Žalobkyně však námitku neplatnosti podle § 586 občanského zákona neuplatnila, to se stalo až u započtení žalovaného ze dne 31. 3. 2017. Tím, že žalobkyně námitku neplatnosti z tohoto důvodu neuplatnila, je třeba toto jednání považovat za platné pokud se týká formy (§ 586 odst. 2 občanského zákona). Bylo však učiněno v rozporu s ust. § 1982 odst. 1 a 2 občanského zákona a ust. § 1987 odst. 1 občanského zákona, neboť žalovaný žalobkyni zároveň vyzval k zaplacení smluvní pokuty a zároveň provedl vlastní započtení, a je z tohoto důvodu neplatné. Pokud se týká opakovaného pokusu žalovaného o zápočet ze dne 31. 3. 2017, doručeného žalobkyni dne 10. 4. 2017, pak ani tento zápočet není opatřen řádným podpisem (znovu byl podepsán pouze digitálně, ač doručován poštou), žalobkyně se neplatnosti takto učiněného právního jednání, jak uvedeno shora, dovolala, soud proto k této námitce musí přihlížet a konstatovat, že toto právní jednání je neplatné. I kdyby se však žalobkyně jeho neplatnosti nedovolala, pak tím, že dříve započetla svoji splatnou pohledávku na smluvní pokutu za prodlevu s doplacením ceny díla proti žalovaným započítávané pohledávce na smluvní pokutu za prodlení s předáním díla, pohledávka žalovaného na smluvní pokutu střetem obou pohledávek zanikla a žalovaný ji tak nemůže uplatnit proti žalované částce. I žalobkyně omezila výši uplatňované smluvní pokuty do stropu ujednaného ve smlouvě o dílo. Pokud se týká uplatnění smluvní pokuty žalobkyní ze dne 27. 3. 2017, pak ji žalobkyně řádně uplatnila u žalovaného v souladu s čl. 11 smlouvy o dílo, a to za období od 27. 3. 2016 (2 měsíce po předání díla) do 26. 3. 2017 (den před uplatněním smluvní pokuty). Soud jen podotýká, že žalovanému vznikl nárok na smluvní pokutu za prodlení s předáním díla, protože výslechy svědků [jméno] [příjmení] a [anonymizováno] [jméno] [příjmení] (i záznamy ve stavebním deníku) bylo prokázáno, že žalobkyně zavinila prodlení s provedením díla minimálně v rozsahu, pokrytém smluvně zastropovanou částkou ve smlouvě o dílo (zjevně nedostatečné seznámení s projektovou dokumentací, kterou však měla od žalovaného k dispozici cca měsíc před uzavřením smlouvy, a s tím spojené prodlevy v jednotlivých etapách díla – např. osazování parapetů, vyrovnávání podlah lodžií, zasklení lodžií, sesunutí izolantů soklu pod úroveň terénu, dodávka zábradlí, disharmonie se žalovaným ohledně harmonogramu prací).

40. Pokud žalovaný argumentuje tím, že již samotným uplatněním smluvní pokuty (byť sám vyjádřil vůli k započtení) došlo k poskytnutí slevy z ceny díla žalobkyní s odkazem na čl. 11 smlouvy o dílo, jeho argumentace neobstojí. Čl. 11.11 smlouvy zní:„ smluvní pokuty hrazené zhotovitelem objednateli uhradí zhotovitel přednostně formou slevy z ceny díla“. Podle názoru soudu toto ustanovení není terminologicky zcela jasné a spojuje v sobě právní pojmy, které označují různé právní instituty. Nelze tak pouze z obsahu textu dovodit, jaká byla vůle smluvních stran při sjednání tohoto ustanovení. Sleva z ceny díla je označení pro specifický nárok kupujícího či objednatele v případě vady na koupené věci či díle. Není to tedy způsob plnění. Podle judikatury (např. rozhodnutí Vrchního soudu v Praze sp. zn. 1Cmo 744/96) jsou smluvní pokuta a nárok na úhradu ceny díla dva samostatné nároky. Smluvní strany si mohou sjednat, že dojde ke vzájemnému zániku obou závazků dohodou (§ 1981 občanského zákona), případně pohledávky započíst (§ 1982 a násl. občanského zákona). Ujednání čl. 11 smlouvy o dílo, která navíc uvádí termín„ přednostně“, což připouští i možnost jiného způsobu úhrady smluvní pokuty, nelze za takovou dohodu či zápočet považovat. Pravidla pro výklad právních jednání stanoví ust. § 555 a násl. občanského zákona. Kromě základního principu, že se právní jednání posuzuje podle svého obsahu, uvádí výklad podle úmyslu jednajícího, pokud takový úmysl byl druhé straně znám, anebo musela-li o něm vědět. Dalším pomocným kritériem pro zjištění obsahu právního jednání je význam, který jednání přisuzuje osoba, které je jednání určeno. Žalovaný sám v rámci uplatnění smluvní pokuty ze dne 22. 1. 2016 vyjádřil svoji vůli, aby k zániku jeho nároku na smluvní pokutu došlo započtením vůči jeho závazku na doplatek ceny díla. Takový postup smlouva nevylučuje. Lze tak dovodit, že i žalobkyně (osoba, které bylo právní jednání žalovaného ze dne 22. 1. 2016 a z 31.3.2017 určeno) mohla důvodně předpokládat, že vůlí žalovaného není, aby mu poskytla slevu z ceny díla, ale aby došlo k započtení nároku na smluvní pokutu proti doplatku ceny díla. Naopak lze dovodit, že pokud by žalovaný měl zájem na uplatnění čl. 11, uplatnil by svůj nárok na slevu z ceny díla vůči žalobkyni s odkazem na tento článek.

41. Ze všech shora uvedených důvodů proto soud shledal žalobu důvodnou a vyhověl jí po odečtení slevy za vadu fasády v částce 726 426 Kč, když v rozdílu mezi částkou žalovanou a částkou přiznanou žalobu jako nedůvodnou zamítl. Pokud se týká příslušenství pohledávky, žalobkyni vzniklo ve smyslu článku 6.2 smlouvy o dílo právo na doplatek 100% pozastávky po uplynutí dvou měsíců od předání díla. K tomu došlo dne 26.1.2016. Žalovaný se tak ocitl v prodlení s úhradou doplatku ceny díla od 27.3.2016. Soud proto žalobkyni přiznal úroky z prodlení až od tohoto data a ve zbývající části, specifikované ve výroku II. rozsudku, žalobu i v této části zamítl.

42. Výrok III. rozsudku, kterým bylo rozhodnuto o nákladech řízení, je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř., podle něhož soud přiznal žalobkyni, která měla ve věci úspěch – 63,5 %, náhradu nákladů řízení ve výši 27 %, tj. rozdíl mezi úspěchem žalobkyně (63,5 %) a žalovaného (36,5 %). Ty sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 103 603 Kč a z nákladů za zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, z tarifní hodnoty ve výši 2 072 047,46 Kč za 7 úkonů právní služby (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, žaloba, vyjádření ze dne 13. 7. 2016, 22. 11. 2016, 26. 1. 2017, účast na jednání dne 31. 3. 2017) ve výši 16 620 Kč za jeden úkon, a dále z tarifní hodnoty ve výši 2 042 828,20 Kč za 21 úkonů právní služby (vyjádření ze dne 17. 7. 2017, 22. 2. 2018, 24. 8. 2018, 7. 1. 2019, 30. 8. 2019, 16. 12. 2019, 25. 5. 2022, 15. 9. 2022, účast na jednání soudu dne 6. 10. 2017, 12. 1. 2018, 4. 4. 2018, 28. 5. 2018, 3. 10. 2018, 19. 11. 2018, 13. 11. 2019, 17. 6. 2020, 26. 8. 2020, 9. 11. 2020, 1. 11. 2021, 20. 7. 2022, 17. 10. 2022) ve výši 16 500 Kč za jeden úkon. V souladu s § 13 odst. 3 citované vyhlášky soud přiznal i hotové výdaje advokáta spojené se 28 úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, žaloba, vyjádření ze dne 13. 7. 2016, 22. 11. 2016, 26. 1. 2017, 17. 7. 2017, 22. 2. 2018, 24. 8. 2018, 7. 1. 2019, 30. 8. 2019, 16. 12. 2019, 25. 5. 2022, 15. 9. 2022, účast na jednání soudu dne 31. 3. 2017, 6. 10. 2017, 12. 1. 2018, 4. 4. 2018, 28. 5. 2018, 3. 10. 2018, 19. 11. 2018, 13. 11. 2019, 17. 6. 2020, 26. 8. 2020, 9. 11. 2020, 1. 11. 2021, 20. 7. 2022, 17. 10. 2022) ve výši 300 Kč za jeden úkon. Celkové náklady řízení tak činí 574 843 Kč bez DPH, a po zohlednění úspěchu ve věci 155 207,6 Kč (tj. 27 % z 574 843 Kč). V souladu s § 137 odst. 1, 3 o. s. ř. zvýšil soud odměnu za úkony právní služby a hotové výdaje advokáta o 21 % DPH v částce 32 593,60 Kč, protože zástupce žalobkyně je plátcem této daně. Celkové náklady řízení tak činí přiznaných 187 801,20 Kč. V souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. uložil soud žalovanému zaplatit žalobkyni náklady řízení na účet jejího právního zástupce.

43. Výroky IV. a V. rozsudku jsou odůvodněny ust. § 148 odst. 1 o. s. ř., podle něhož má stát podle výsledku řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Tyto náklady sestávají ze znalečného, které uplatnil [anonymizováno] [jméno] [příjmení] za účast na jednání soudu dne 4. 4. 2018, a kterému bylo usnesením ze dne 21. 5. 2018, č. j. 6 C 147/2016-135, přiznáno znalečné ve výši 1 692 Kč, dále ze znalečného, které uplatnil znalecký ústav [právnická osoba], za vypracovaný znalecký posudek ze dne 22. 5. 2019, č. ZP [číslo], k jehož vypracování byl ustanoven usnesením zdejšího soudu ze dne 13. 12. 2018, č. j. 6 C 147/2016-181, a zároveň byla žalobkyni uložena povinnost zaplatit zálohu na náklady důkazu znaleckým posudkem ve výši 3 000 Kč, kterou zaplatila dne 11. 3. 2019, a za který mu usnesením zdejšího soudu ze dne 4. 6. 2019, č. j. 6 C 147/2016-224, bylo přiznáno znalečné ve výši 19 067 Kč, ze znalečného, které uplatnil znalecký ústav [právnická osoba], za vypracovaný dodatek [číslo] ke znaleckému posudku ze dne 22. 5. 2019, č. ZP [číslo], k jehož (a zároveň dodatku [číslo]) vypracování byl ustanoven usnesením zdejšího soudu ze dne 13. 12. 2021, č. j. 6 C 147/2016-303, a zároveň byla žalobkyni uložena povinnost zaplatit zálohu na náklady důkazu znaleckým posudkem ve výši 5 000 Kč, kterou zaplatila dne 3. 1. 2022, a za který mu usnesením zdejšího soudu ze dne 26. 4. 2022, č. j. 6 C 147/2016-342, bylo přiznáno znalečné ve výši 16 312 Kč, ze znalečného, které uplatnil znalecký ústav [právnická osoba], za účast na jednání soudu dne 20. 7. 2022, a za které mu usnesením zdejšího soudu ze dne 11. 10. 2022, č. j. 6 C 147/2016-368, bylo přiznáno znalečné ve výši 3 100 Kč a ze znalečného ve výši 1 050 Kč, které bylo přiznáno znaleckému ústavu [anonymizováno] za výslech zpracovatele znaleckého posudku při jednán dne 13.11.2019. Výše plnění účastníků odpovídá jejich úspěchu ve věci. Žalobkyně byla ve věci úspěšná z 63,5 % a žalovaný z 36,5 %, tudíž žalobkyně uhradí znalečné ve výši 36,5 % po zohlednění jí uhrazených záloh ve výši 8 000 Kč, tj. 7 257,80 Kč, a žalovaný 63,5 %, tj. 25 969,20 Kč.