6 C 169/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl samosoudkyní JUDr. Zuzanou Barochovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně anonymizována dvě slova údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované anonymizována tři slova jméno příjmení anonymizována dvě slova adresa o zaplacení částky 25 823 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 25 823 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,25% p.a. od 16. 12. 2020 do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 12 843,60 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně podala dne 24. 3. 2021 u zdejšího soudu návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, kterým se domáhala uložení povinnosti [právnická osoba] uhradit žalobkyni částku ve výši 25 823 Kč s příslušenstvím a částku ve výši 1 200 Kč jakožto náklady spojené s uplatněním pohledávky s odůvodněním, že dne 22. 10. 2019 zavinila řidička [příjmení] [příjmení] s vozidlem [značka automobilu], [registrační značka] (dále také jen„ vozidlo“), dopravní nehodu. Toto vozidlo je pojištěno žalovanou, a to tzv. povinným ručením, pojistnou smlouvou [číslo] (dále také jen„ pojistná smlouva“). Při této dopravní nehodě došlo ke zranění jak řidiče pana [příjmení], tak i k pracovnímu úrazu pana [jméno] [příjmení], zaměstnance [právnická osoba] + [právnická osoba] Řidička trestnou činnost doznala, přičemž žalované oznámila škodnou událost, kterou žalovaná eviduje pod [číslo] ([anonymizováno]). Z titulu zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání podle vyhlášky č. 125/1993 Sb., vyplatila žalobkyně v rámci pojistné události [číslo] pojistné plnění ve výši 17 823 Kč za náhradu za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti pana [jméno] [příjmení] od 22. 10. 2019 do 30. 11. 2019, pojistné plnění ve výši 7 500 Kč za bolestné za 30 bodů (250 Kč/bod), a pojistné plnění ve výši 500 Kč za náhradu účelně vynaložených nákladů spojených s léčbou. Zaměstnavatel má právo, aby za něj pojišťovna nahradila škodu, která vznikla jeho zaměstnanci při pracovním úrazu. Žalobkyně tak vyplatila pojistné plnění za zaměstnavatele a vznikl jí nárok na vyplacení pojistného plnění vůči tomu, kdo za takovou škodu odpovídá, tedy škůdci, který byl pojištěným žalované na základě pojistné smlouvy. Pasivní legitimace žalované je zde dána, protože újma byla způsobena vozidlem pojištěného u žalované pojistnou smlouvou. Nárok poškozeného na pojistné plnění představuje originární právo, které je možné uplatnit u pojistitele. Za poškozeného je možné považovat žalobkyni, jelikož výplatou pojistného plnění na ni tento nárok přešel. Žalobkyně má za to, že regresní nároky, likvidní z titulu pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, vyjmenované v ustanovení § 6 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla (dále jen„ ZPOV“), nejsou taxativně vyjmenované. Žalobkyně nevidí žádný důvod, proč by měla být existence závazku pojistitele závislá na poměrně nahodilé okolnosti, zda poškozený byl v době nehody v zaměstnání či nikoliv. V důsledku výše uvedeného vznikl žalobkyni nárok na vyplacení toho, co plnila, tedy na náhradu vyplaceného pojistné plnění ve výši 25 823 Kč. K úhradě této částky byla žalovaná prostřednictvím právního zástupce žalobkyně písemně vyzvána předžalobní výzvou, ale do dnešního dne neuhradila ničeho.

2. Dne 30. 3. 2021 rozhodl soud podle žaloby elektronickým platebním rozkazem č. j. EPR 69438/2021-5, proti kterému žalovaná řádně a včas podala odpor. Žalovaná nárok žalobkyně neuznává, a to ani částečně. Nesouhlasí, že by byla v projednávané věci osobou pasivně legitimovanou, neboť uplatněný nárok není likvidní z pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Žalovaná není osobou odpovědnou za způsobenou újmu, byť byla ke dni škodní události pojistitelem odpovědnosti z provozu vozidla a nemůže být osobou odpovědnou za újmu způsobenou poškozenému, neboť je toliko pojistitelem odpovědnosti z provozu vozidla škůdce (pojištěného), která nevstupuje do postavení škůdce, a to ani tehdy, pokud z uzavřeného pojištění vyplatí pojistné plnění. Vůči žalované tudíž nelze ani uplatnit nárok na náhradu způsobené újmy. Podle § 11 odst. 1 vyhlášky č. 125/1993 Sb. na žalobkyni nepřechází nárok na náhradu toho, co plnila. Poškozený [jméno] [příjmení] uplatnil svůj nárok na náhradu újmy u svého zaměstnavatele, který objektivně odpovídá za újmu, která poškozenému zaměstnanci vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Ve vztahu k poškozenému zaměstnanci je tedy osobou odpovědnou za škodu jeho zaměstnavatel. Z tohoto zaměstnavatele pak na pojišťovnu přechází právo na náhradu vůči přímému škůdci. Vzhledem k tomu, že ani zákoník práce, ani jiný pracovněprávní předpis, neobsahuje zvláštní právní úpravu postihu (regresu) zaměstnavatele vůči přímému škůdci, může zaměstnavateli vůči přímému škůdci vzniknout toliko obecný regres. Na žalobkyni přechází postih vůči přímému škůdci, nikoliv právo na náhradu škody, a už vůbec ne právo na náhradu pojistného plnění. Poškozený tedy může uplatnit vůči pojistiteli odpovědnosti z provozu vozidla přímý nárok na pojistné plnění. Zároveň však platí, že z pojištění odpovědnosti z provozu vozidla lze uspokojit výhradně nároky taxativně vyjmenované v ustanovení § 6 ZPOV. Avšak postih pojišťovny, u které je zaměstnavatel ze zákona pojištěn pro případ své odpovědnosti za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, mezi nimi uvedený není.

3. Žalovaná v podání ze dne 1. 9. 2021 navrhla vydání usnesení o procesním nástupnictví, jelikož původní žalovaná [právnická osoba] zanikla v důsledku přeshraniční fúze sloučením a nástupnickou společností se stala žalovaná. Soud usnesením ze dne 21. 9. 2021, č. j. 6 C 169/2021-32, návrhu vyhověl a rozhodl podle § 107 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.), že v řízení bude pokračováno se žalovanou jako procesní nástupkyní původní žalované.

4. Soud zjistil tyto skutečnosti:

5. Mezi účastnicemi je nesporné, a v řízení bylo prokázáno listinnými důkazy, uvedenými v tomto odstavci, že dne 22. 10. 2019 došlo dopravní nehodě, a to střetu vozidla [značka automobilu], [registrační značka] a vozidla [značka automobilu], [registrační značka], při které utrpěl pracovní úraz [jméno] [příjmení], zaměstnanec [právnická osoba] [právnická osoba] (kopie listiny Hlášení o pojistné události [číslo] detail relace o dopravní nehodě, kopie usnesení státního zástupce Okresního státního zastupitelství v [obec] ze dne 3. 1. 2020, kopie čestného prohlášení [jméno] [příjmení] ze dne 21. 9. 2020, Záznam o úrazu – hlášení změn s datem [datum]). Dopravní nehodu zavinila řidička vozidla, které bylo ke dni vzniku škodní události pojištěno u žalované (Potvrzení o účasti na dopravní nehodě ze dne 22. 10. 2019, [číslo jednací]). Společnost [anonymizováno] [právnická osoba] je pojištěna u žalobkyně. Náhrada ztráty na výdělku po dobu pracovní neschopnosti pana [příjmení] činila částku 17 823 Kč (kopie listiny Náhrada ztráty na výdělku po dobu pracovní neschopnosti [jméno] [příjmení]), bolestné 7 500 Kč (za 30 bodů (250 Kč/bod) (kopie listiny Posudek o bolestném č. pojistné události [číslo]), náhrada účelně vynaložených nákladů spojených s léčením 500 Kč. Pracovní neschopnost pana [příjmení] trvala od 22. 10. 2019 do 30. 11. 2019 (Potvrzení lékaře o trvání pracovní neschopnosti v příčinné souvislosti s pracovním úrazem p. [jméno] [příjmení]). Žalobkyně uhradila poškozenému [jméno] [příjmení] z titulu zákonného pojištění zaměstnavatele celkovou částku 25 823 Kč. Žalobkyně žalovanou vyzvala k uhrazení této částky (předžalobní upomínka ze dne 3. 12. 2020), avšak žalovaná jí ničeno neuhradila.

6. Z kopie listiny Prohlášení ze dne [datum] soud zjistil, že nároky z poškození zdraví, které jsou uplatňovány u žalobkyně ze zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu za pracovní úraz pana [jméno] [příjmení], neuplatnili a nebudou uplatňovat z pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem motorového vozidla, kterým byla způsobena předmětná dopravní nehoda, [jméno] [příjmení] a [právnická osoba] [právnická osoba]

7. Z ostatních v řízení provedených důkazů již soud nezjistil žádné podstatné skutečnosti pro rozhodující skutková zjištění nebo právní posouzení věci a proto je dále nehodnotil.

8. Soud zhodnotil v řízení provedené důkazy v souladu s § 132 o. s. ř. a dospěl ke zjištění následujícího skutkového stavu:

9. Dne 22. 10. 2019 došlo k dopravní nehodě, kterou zavinila řidička vozidla, jehož pojistitelem je na základě pojistné smlouvy žalovaná (zákonné pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla). Řidička se k trestné činnosti doznala. Při předmětné dopravní nehodě došlo ke střetu vozidel, při kterém utrpěl pracovní úraz [jméno] [příjmení], zaměstnanec [právnická osoba] [právnická osoba], která je pojištěna u žalobkyně. Žalobkyně z titulu zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu vyplatila [jméno] [příjmení], zaměstnanci [právnická osoba] [právnická osoba], jako poškozenému pojistné plnění za vzniklý pracovní úraz, které činilo celkem 25 823 Kč. Žalobkyně následně vyzvala žalovanou k úhradě vyplaceného pojistného plnění jakožto regresního nároku podle § 6 ZPOV. Žalovaná však tento nárok žalobkyně neuznala a požadovanou částku žalobkyni nezaplatila.

10. Mezi účastnicemi zůstalo sporným, zdali je žalovaná v projednávané věci pasivně legitimována a zdali je uplatňovaný nárok žalobkyní likvidní podle § 6 ZPOV.

11. Podle § 11 odst. 1 vyhlášky č. 125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti organizace za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání (dále také jen„ vyhláška“), pokud pojišťovna nahradila za zaměstnavatele škodu, přechází na ni právo zaměstnavatele na náhradu vůči tomu, kdo poškozenému za takovou škodu odpovídá.

12. Podle § 2 písm. f) ZPOV se pojištěným rozumí ten, kdo uzavřel s pojistitelem smlouvu o pojištění odpovědnosti.

13. Podle § 6 odst. 1 ZPOV se pojištění odpovědnosti vztahuje na každou osobu, která je povinna nahradit újmu způsobenou provozem vozidla uvedeného v pojistné smlouvě.

14. Podle § 6 odst. 2 písm. a) a c) ZPOV nestanoví-li tento zákon jinak, má pojištěný právo, aby pojistitel za něj uhradil v rozsahu a ve výši podle občanského zákoníku poškozenému a) způsobenou újmu vzniklou ublížením na zdraví nebo usmrcením, a za c) ušlý zisk.

15. Podle § 9 odst. 1 ZPOV má poškozený právo uplatnit svůj nárok na plnění podle § 6 u příslušného pojistitele nebo u Kanceláře, jedná-li se o nárok na plnění z garančního fondu podle § 24. Při uplatnění nároku je povinen předložit společný záznam o dopravní nehodě, jedná-li se o dopravní nehodu nepodléhající oznámení Policii České republiky podle zákona upravujícího provoz na pozemních komunikacích 16. Ustanovení § 6 odst. 2 ZPOV obsahuje taxativně vypočtené nároky, když pojistné plnění poskytované z pojištění odpovědnosti z provozu vozidla není neomezené a nehradí se z něj veškeré újmy, které poškozenému v důsledku škodní události vznikly (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 10. 2018, sp. zn. 25 Cdo 3501/2018).

17. Pojištění je podle ZPOV ze zákona povinným pojištěním odpovědnosti za škodu, která byla způsobena při provozu silničních motorových vozidel. Obecnou zásadou a smyslem tohoto typu pojištění je právo osoby odpovědné za škodu, aby pojistitel za ni poskytl poškozenému pojistné plnění odpovídající rozsahu jeho povinnosti hradit škodu (JANDOVÁ, L., VOJTEK, P. Zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2012, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2015, sp. zn. 23 Cdo 4210/2013). Pokud tedy došlo k dopravní nehodě, kterou zavinila řidička vozidla, které bylo pojištěné u žalované, má právo, aby za ni žalovaná plnila pojistné plnění odpovídající rozsahu povinnosti hradit škodu poškozenému [jméno] [příjmení], který při předmětné dopravní nehodě utrpěl pracovní úraz. Poškozený je aktivně legitimován vůči pojišťovně/pojistiteli k přímému uplatnění nároku na plnění, a to na základě § 6 a 9 ZPOV, pro ty nároky, které nejsou vypláceny z garančního fondu (rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 31. 5. 2005, sp. zn. 32 Odo 1338/2004). Toto právo poškozeného je totiž originárním právem založeným zvláštním právním předpisem (rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 21. 3. 2014, sp. zn. 25 Cdo 1002/2012). Poškozený pan [příjmení] by tak mohl po žalované požadovat plnění podle § 6 a 9 ZPOV, jakožto plnění na základě vzniklé pojistné události – dopravní nehody, při které utrpěl úraz, a byla mu způsobena újma. Nicméně v době, kdy se stala předmětná dopravní nehoda, byl pan [příjmení] zaměstnancem [právnická osoba] [právnická osoba], která je pojištěna u žalobkyně, a uplatnila proto u ní nárok na pojistné plnění. Žalobkyně za zaměstnavatele plnila v rámci pojistného plnění, kdy poškozenému [jméno] [příjmení] uhradila náklady spojené s pracovní neschopností, kterou si vyžádal pracovní úraz, který utrpěl při předmětné dopravní nehodě. Podle § 11 citované vyhlášky má žalobkyně vůči tomu, kdo poškozenému odpovídá za způsobenou škodu, právo na náhradu toho, co plnila namísto zaměstnavatele. Soud proto dospěl k závěru, že žalobkyně má právo požadovat po žalované náhradu podle § 6 a 9 ZPOV, protože lze mít za to, že na ni takové právo přešlo z poškozeného [jméno] [příjmení]. Ten by totiž, pokud by neuplatňoval nároky na úhradu újmy z pracovního úrazu u svého zaměstnavatele, měl originární právo vůči žalované požadovat plnění podle § 6 a 9 ZPOV, když mu při předmětné dopravní nehodě byla způsobena újma, která si vyžádala pracovní neschopnost. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2015, sp. zn. 23 Cdo 4210/2013, pokud pojistitel jedné z osob, která společně s dalšími osobami odpovídá za škodu způsobenou při dopravní nehodě motorových vozidel, poskytl poškozenému pojistné plnění za způsobenou škodu v plném rozsahu, má výplatou takového plnění právo na vypořádání podle míry účasti jednotlivých osob na dopravní nehodě, a to přímo proti pojistitelům ostatních účastníků nehody. Poškozený má přímý nárok na pojistné plnění, a to v plném rozsahu vůči pojistiteli kteréhokoliv ze škůdců, a přestože nejde o plnění z titulu náhrady škody, je kterýkoliv pojistitel povinen poskytnout pojistné plnění odpovídající plnému rozsahu způsobené škody bez ohledu na to, jaká je míra účasti osoby u něj pojištěné. Pokud tedy pojistitel, který plnil poškozenému v plném rozsahu, má právo na vypořádání podle míry účasti vůči jiným pojistitelům, pak soud neshledal žádný důvod, proč by žalobkyně jakožto pojišťovna nemohla požadovat vůči žalované, jakožto pojišťovně škůdce, plnění, které poskytla poškozenému [jméno] [příjmení]. Soud proto dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, a v celém rozsahu jí vyhověl, když, jak shora uvedeno, výše plnění byla mezi účastnicemi nesporná.

18. Výrok II. tohoto rozsudku, kterým bylo rozhodnuto o nákladech řízení, je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., podle něhož soud přiznal žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch, náhradu nákladů řízení. Ty sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 034 Kč a nákladů za zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif z tarifní hodnoty ve výši 25 823 Kč za čtyři úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, sepis žaloby, účast na jednání dne 5. 11. 2021) ve výši 2 140 Kč za jeden úkon. V souladu s § 13 odst. 3 citované vyhlášky soud přiznal i hotové výdaje advokáta spojené se čtyřmi úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, sepis žaloby, účast na jednání dne 5. 11. 2021) ve výši 300 Kč za jeden úkon. V souladu s § 137 odst. 1, 3 o. s. ř. zvýšil soud odměnu za úkony právní služby a hotové výdaje advokáta o 21 % DPH v částce 2 049,60 Kč, protože zástupce žalobkyně je plátcem této daně. Celkové náklady řízení tak činí přiznaných 12 843,60 Kč.

19. V souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. uložil soud žalobkyni zaplatit žalované náklady řízení na účet jejího právního zástupce.