6 C 192/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl samosoudkyní JUDr. Zuzanou Barochovou ve věci žalobců: a) Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 b) Jméno zainteresované osoby 1/0 Datum narození zainteresované osoby 1/0 Adresa zainteresované osoby 1/0 oba zastoupeni advokátkou Jméno zástupce zainteresované osoby 1/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 1/0 proti žalovanému: Anonymizováno , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 zastoupený advokátkou Anonymizováno sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 za účasti vedlejšího účastníka Anonymizováno IČO Anonymizováno sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/1 o určení vlastnického práva

I. Určuje se, že , Jméno zainteresované osoby 1/0, , Datum narození zainteresované osoby 1/0, , bytem , adresa, , jméno FO, 6 a , Jméno zainteresované osoby 0/0, , Datum narození zainteresované osoby 0/0, , bytem , adresa, , jméno FO, 6 jsou podílovými spoluvlastníky každý ideální 1/2 pozemku parc. č. , Anonymizováno, o výměře 98 m2, způsob využití: ostatní komunikace, druh pozemku: ostatní plocha, zapsaného na LV č. , hodnota, v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro hl. m. , jméno FO, , Katastrálním pracovištěm , jméno FO, , k. ú. , jméno FO, .

II. Žalovaná a vedlejší účastnice jsou povinny zaplatit žalobcům náklady řízení ve výši 43 187,60 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet právní zástupkyně žalobců.

1. Žalobci podali dne 21. 6. 2023 u zdejšího soudu žalobu proti žalované za účasti vedlejšího účastníka , Anonymizováno, , jméno FO, , Anonymizováno, na určení vlastnického práva, kterou odůvodnili tím, že jsou nespornými spoluvlastníky každý ideální jedné poloviny pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, o výměře 653 m², druh pozemku: zahrada, zapsaného na LV č. , hodnota, v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro hl. m. , jméno FO, , Katastrálním pracovištěm , jméno FO, , k. ú. , jméno FO, (dále jen pozemek). Domáhají se určení svého spoluvlastnického práva k sousednímu pozemku parc. č. , Anonymizováno, o výměře 98 m² způsob využití: ostatní komunikace, druh pozemku: ostatní plocha zapsaného na LV č. , hodnota, v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro hl. m. , jméno FO, , Katastrálním pracovištěm , jméno FO, , k. ú. , jméno FO, (dále jen předmět sporu). Podle údajů zapsaných v katastru nemovitostí je vlastníkem předmětu sporu žalovaná, přičemž správu předmětu sporu má za žalovanou vykonávat vedlejší účastník Městská část , jméno FO, 17. Rada , právnická osoba, v , jméno FO, 6, , jméno FO, dne 2. 1. 1973 vydala rozhodnutí, kterým se zrušila část vozovky , Anonymizováno, v úseku od ulice , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, po , adresa, v k. ú. , jméno FO, . Po vydání tohoto rozhodnutí bylo vlastníkům sousedních nemovitostí umožněno, aby nabyli do osobního vlastnictví pozemky odpovídající jednotlivým úsekům bývalé vozovky. Dne 12. 5. 1974 otec žalobce a) podal na , Anonymizováno, , jméno FO, 6 , jméno FO, žádost o rozšíření parcely. Obdobně se zachovali i jiní dotčení sousedé. K formulaci „odkoupení“ či „odprodej“, kterou ve svých písemnostech používala jak rada , Anonymizováno, , tak otec žalobce a) žalobci poznamenali, že se s největší pravděpodobností jednalo nikoliv o úplatný převod vlastnického práva v pojetí současné právní úpravy, nýbrž o povolení práva osobního užívání předmětu sporu ve smyslu tehdejší právní úpravy. Pozemky ve státním vlastnictví se poskytovaly k osobnímu užívání ve smyslu § 198 a násl. SOZ, a to zejména za účelem zřízení zahrádky. Toto právo se následně v souladu s § 1872 odst. 1 SOZ ve znění zákona č. 509/1991 Sb. ke dni účinnosti tohoto zákona změnilo na vlastnictví fyzické osoby. Doklad o tom, že žádost otce žalobce ad a) byla schválena se nedochoval. Z pozemkové mapy z roku 1975 však vyplývá rozdělení vozovky na jednotlivé pozemky a jejich přičlenění k sousedním pozemkům. Na začátku sedmdesátých let otec žalobce a) pan , jméno FO, postavil na pozemku rodinný dům. Pozemek i spornou nemovitost využil ke stavbě rodinného domu čp.

599. Přes spornou nemovitost vede část příjezdové cesty, respektive přístupu k suterénu (podzemní garáži) rodinného domu. Tento rodinný dům byl zkolaudován rozhodnutím odboru výstavby ONV, č.j. 7693/75 ze dne 20. 6. 1975. Přinejmenším od roku 1975 užívala rodina žalobců předmět sporu jako nedílnou součást pozemku, a to jako část své oplocené zahrady. Rodiče žalobce a) se v sedmdesátých letech nezaobírali stavem zapsaným v katastru nemovitostí, jelikož v této době vklad do katastru nemovitostí nebyl nezbytným předpokladem pro nabytí vlastnického práva k nemovité věci. V pozdějších letech (po změně zákona) žalobce a) ani jeho rodiče se svým vlastnickým právem k nemovitostem v k. ú. , jméno FO, nijak nedisponovali a neměli důvod do katastru nahlížet. , jméno FO, tedy v dobré víře nepřetržitě užíval pozemek parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, až do své smrti v roce 2008, kdy se jeho právními nástupci v předmětné věci stali žalobci. Žalobce a) obdržel od , Anonymizováno, , jméno FO, 17 dopis zpochybňující právní titul k předmětnému pozemku až dne 17. 6. 2008 a následně dne 15. 8. 2008. Žalobci však v držbě nadále pokračovali v dobré víře a s přesvědčením, že ze strany právního předchůdce , Anonymizováno, , jméno FO, 17 došlo k úřední chybě. Žalobci nabyli pozemek v rámci dědictví v dobré víře, že s ním nabyli též předmět sporu. V době, kdy rodiče začali předmět sporu užívat, bylo žalobci a) 18 let, od té doby neměl důvod pochybovat o tom, že předmět sporu je součástí zahrady vedle rodinného domu. S názorem, že by žalobce a) nemusel být vlastníkem předmětu sporu, byl poprvé konfrontován v roce 2008 ze strany odboru správy obecního majetku , jméno FO, , který se jak na žalobce a) tak na jeho souseda , jméno FO, obrátil s komunikací, že žalobce a svědek využívají bývalé úseky zrušené vozovky , Anonymizováno, bez právního důvodu. Toto stanovisko žalobci od počátku považují za mylné a způsobené hrubě nedostatečnou péčí o vedení dokumentace o majetku města (dříve státu), respektive o dispozicích s tímto majetkem ve druhé polovině minulého století. Vzhledem k tomu, že po vyjádření žalobce a) ze strany , jméno FO, nenásledovaly žádné výzvy, pokračovali žalobci i nadále v užívání předmětu sporu beze změny. , Anonymizováno, , jméno FO, 17 opětovně projevila zájem o předmět sporu až v roce 2022, kdy vyzvala žalobce a) k jeho odkoupení. Obdobnou výzvu , jméno FO, adresovala též , jméno FO, ve vztahu k úseku bývalé vozovky držené tímto mužem. Žalobci i , jméno FO, vyzvali prostřednictvím své právní zástupkyně , Anonymizováno, , jméno FO, , Anonymizováno, k uzavření dohody o narovnání, v rámci které by smluvní strany učinily prohlášení o nabytí vlastnického práva žalobců k předmětu sporu, potažmo , jméno FO, k sousedícímu bývalému úseku vozovky. Právní oddělení úřadu , jméno FO, zpočátku vydalo k žádosti žalobců o uzavření dohody o narovnání kladné stanovisko a výslovně uvedlo, že „současný rozdíl mezi faktickým a právním stavem (v neprospěch žalobce) je důsledkem nečinnosti tehdejších totalitních orgánů státní moci a správy a že je zřejmé, že (žalobce) získal vlastnické právo k předmětným pozemkům mimořádným vydržením“. Po několikaměsíční odmlce právní oddělení úřadu , jméno FO, náhle a nepochopitelně změnilo názor a na dotaz o stavu věci sdělilo, že uzavření dohody o narovnání nepřipadá v úvahu, aniž by přitom zpochybnila, že žalobci předmět sporu vydrželi. Žalobci prostřednictvím své právní zástupkyně následně adresovali žalované předžalobní výzvu. Žalovaná sdělila žalobcům, že není oprávněna dohodu s nimi uzavřít, jelikož správa předmětu sporu byla svěřena , jméno FO, a vyzvala žalobce k pokračování jednání s , jméno FO, Komunikace s , jméno FO, se však bezvýsledně táhne již několik let a žalobci mají legitimní zájem o obnovení právní jistoty ve věcech jejich práv k předmětu sporu. Proto se rozhodli podat žalobu. Žalobci mají v prvé řadě za to, že jejich právní předchůdci (rodiče, respektive prarodiče) nabyli vlastnictví k předmětu sporu ex lege přeměnou práva na osobní užívání pozemku na vlastnické právo a oni se stali spoluvlastníky předmětu sporu, jakožto jejich právní nástupci. In eventum s ohledem na důkazní nouzi ve věci nabytí práva na osobní užívání v roce 1975 žalobci tvrdí, že jejich právní předchůdci nabyli vlastnické právo k předmětu sporu vydržením, a to v souladu s ustanovením § 134 odst. 1 SOZ, načež se žalobci stali spoluvlastníky předmětu sporu, jakožto jejich právní nástupci. Právní předchůdci žalobců byli oprávněnými držiteli ve smyslu ustanovení § 134 SOZ, jelikož se zřetelem ke všem okolnostem, a to mimo jiné též k informacím zjištěným z katastru a od Magistrátu hl. m. Prahy v roce 2003, drželi předmět sporu v dobré víře, že jim patří. Žalobci odkázali na rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 22Cdo 1646/2018, nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 360/06, rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22Cdo 469/2004 a rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 2Cdon 1134/1996. Držba žalobců a jejich právních předchůdců trvá již 47 let a tato tržba byla po celou dobu nerušená. Žalobci mají za to, že komunikaci ze strany , jméno FO, za rušení držby považovat nelze, jelikož se jednalo o pouhou výzvu k jednání, přičemž , jméno FO, nijak fyzicky nezasahovala do předmětu sporu, nesnažila se s předmětem sporu jakkoliv nakládat, neučinila ve vztahu k předmětu sporu žádné pravomocné správní rozhodnutí, které by držbu žalobců omezilo, ani na žalobce či jejich právní předchůdce nepodala soukromoprávní žalobu. Vzhledem k tomu se žalobci domnívají, že jelikož desetiletá doba pro vydržení uplynula již v roce 1985 a jelikož s přihlédnutím ke všem skutkovým okolnostem případu lze tuto držbu považovat za řádnou, nabyli jejich právní předchůdci vlastnické právo k předmětu sporu dne 1. 1. 1992, a oni nabyli vlastnické právo k předmětu sporu, jakožto jejich právní nástupci. Žalobci mají dále za to, že pokud nenabyli vlastnické právo k předmětu sporu ex lege či vydržením ještě za účinnosti předchozího občanského zákona, tak jej nabyli v době účinnosti současného občanského zákona, a to mimořádným vydržením v souladu s ustanovením § 1095 a § 3066 občanského zákona, podle kterých platí, že držitel vydrží vlastnické právo i tehdy, když neprokáže právní důvod, na kterém se jeho držba zakládá, ledaže se mu prokáže nepoctivý úmysl. Tato doba však neskončí dříve než uplynutím pěti let ode dne nabytí účinnosti občanského zákona jde-li o věc nemovitou. Mimořádné vydržení nemovité věci je tedy možné nejdříve ode dne 1. 1. 2019, pokud k tomuto dni žalobci drželi nemovitou věc po dobu nejméně 20 let. Jelikož se do doby držby podle § 1096 odst. 2 občanského zákona započítává také vydržecí doba právních předchůdců žalobců, je zákonná podmínka doby držby pro mimořádné vydržení splněna. K otázce nepoctivého úmyslu žalobci odkázali na rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 22Cdo 1686/2021. Poukázali dále na to, že důkazní břemeno ohledně nepoctivého úmyslu držitele tíží toho, kdo vydržení popírá.

2. Žalovaná v písemném vyjádření ze dne 28. 8. 2023 navrhla zamítnutí žaloby. Uvedla, že je vlastníkem pozemku parc. č. , Anonymizováno, o výměře 98 m² v k. ú. , jméno FO, , obec , jméno FO, , vše zapsané na LV č. , hodnota, u Katastrálního úřadu pro hl. m. , jméno FO, , Katastrálnío pracoviště , jméno FO, (dále jen předmět sporu). Žalobci jsou spoluvlastníky pozemku parc. č. 1118/1 o výměře 653 m², zapsaného na LV č. , hodnota, u Katastrálního úřadu pro hl. m. , jméno FO, , Katastrálního pracoviště , jméno FO, . Nemovitost nabyli v dědickém řízení po panu , jméno FO, v roce 2008. Podle žalované právní předchůdce žalobců neměl řádný právní titul k nabytí předmětného pozemku a nemohl být tedy ani v dobré víře. Dopis právního odboru Úřadu městské části , jméno FO, 17, který žalobci zmiňují, není relevantním právním dokumentem a , jméno FO, žalobce následně informovala, že právní stanovisko ze dne 21. 9. 2022 není relevantní. Žalovaná je přesvědčena, že ani právní předchůdci žalobců nemohli být objektivně v dobré víře, že jsou vlastníky předmětného pozemku. Ze žaloby také není zcela patrné, kdy a z jakého důvodu došlo k připlocení. , jméno FO, v květnu 1974 podával žádost o rozšíření parcely a o rok později, tedy v roce 1975, sice došlo ke kolaudaci domu, ovšem na jiném pozemku. Žalovaná odkázala na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, , podle něhož posouzení toho, zda držitel je se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře, že mu věc nebo právo náleží, nemůže vycházet jen z posouzení subjektivních představ držitele. , adresa, víra držitele se musí vztahovat i k okolnostem, za nichž vůbec mohlo věcné právo vzniknout, tedy i k právnímu důvodu (titulu), který by mohl mít za následek vznik práva. , adresa, víra musí být podložena konkrétními okolnostmi, z nichž lze soudit, že toto přesvědčení držitele je opodstatněné. Okolnostmi, které mohou svědčit pro závěr o existenci dobré víry, jsou zpravidla okolnosti týkající se právního důvodu nabytí práva a svědčící o poctivosti nabytí, tedy tzv. titul uchopení držby (objektivní oprávněný důvod nabytí držby, například existence smlouvy, která je pro určitou vadu neplatná). Povinnost tvrdit a prokázat tyto okolnosti přitom tíží toho, kdo tvrdí, že došlo k nabytí vlastnického práva vydržením. Žalovaná byla po celou dobu tvrzené držby žalobců zapsána jako vlastník předmětného pozemku v katastru nemovitostí. S ohledem na zásadu materiální publicity má tak žalovaná za to, že i tato skutečnost je při posouzení dobré víry relevantní. Nad to vlastnické právo žalované, tj. věcná správnost zápisu v katastru nemovitostí, nebyla po celou dobu nikým zpochybňována. Po smrti pana , jméno FO, dnes 17. 6. 2008 byl žalobce , Jméno zainteresované osoby 0/0, obeslán Úřadem městské části , jméno FO, 17, odborem správy majetku a bylo mu sděleno, že spolu s panem , jméno FO, užívá jako spoluvlastník předmětný pozemek, který je ve vlastnictví hlavního města Prahy a svěřen do správy , jméno FO, 17. Dále je v dopise uvedeno, že s panem , jméno FO, nebyla uzavřena žádná kupní smlouva a z tohoto důvodu byla panu , jméno FO, dne 9. 1. 1997 zaslána k podpisu nájemní smlouva, která však nebyla uzavřena. Následně pan , Jméno zainteresované osoby 0/0, byl dne 15. 8. 2008 opětovně obeslán se sdělením, že po převzetí dopisu nijak nereagoval, avšak majetkoprávní vztah je nutno vyřešit. Není tedy možné namítat, že se žalobci domnívali, že došlo k úřední chybě a pokračovali v dobré víře. Žalovaná je přesvědčena, že žalobci s ohledem na veškeré uvedené okolnosti nemohli být nikdy v objektivní dobré víře v to, že jsou vlastníky předmětného pozemku, neboť při zachování náležité opatrnosti jsou tyto skutečnosti způsobilé vyvolat pochybnosti o vlastnickém právu k předmětnému pozemku. Případné subjektivní přesvědčení žalobců na této skutečnosti nemůže nic změnit. V projednávané věci nelze hovořit v případě žalobců o řádné držbě, neboť takový právní důvod v tomto případě chybí. Putativní titul však podle úpravy současného občanského zákoníku k řádnému vydržení nestačí. Žalovaná má za to, že zásadní otázkou pro posouzení otázky vydržení v tomto sporu je, zda žalobci a jejich právní předchůdci byli poctiví držitelé, tedy, zda byli se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře o tom, že jsou vlastníky předmětného pozemku. Otázku dobré víry je třeba vždy hodnotit objektivně, a nikoliv pouze ze subjektivního hlediska držitele. K tomu, aby dosud oprávněný držitel pozbyl dobrou víru, že mu držená věc patří, nemusí její skutečný vlastník své právo aktivně bránit, například soudní žalobou. Dobrá víra zaniká již ve chvíli, kdy se držitel od kohokoli či jakýmkoli způsobem dozví o skutečnostech, které u něj objektivně musí vyvolat pochybnosti o tom, že mu věc po právu patří. Žalobci ani jejich právní předchůdci nemohli být objektivně v dobré víře, že jsou vlastníky předmětného pozemku, neboť po dobu jejich tvrzené držby jim byly známy takové skutečnosti, které ve svém souhrnu u každého z nich musely při zachování náležité opatrnosti nutně vyvolat důvodné pochybnosti o tom, že jsou vlastníky předmětného pozemku. Jejich případné subjektivní přesvědčení není rozhodné. Žalobci tak nemohli vydržet vlastnické právo k předmětnému pozemku. Žalovaná proto navrhla zamítnutí žaloby.3. , Anonymizováno, , jméno FO, , v písemném vyjádření k žalobě ze dne 3. 10. 2023 rovněž navrhoval zamítnutí žaloby. Uvedl, že není postaveno najisto, že dne 2. 1. 1973 , jméno FO, , Anonymizováno, , jméno FO, vydal rozhodnutí, kterým se zrušila část vozovky, kde se nacházel předmětný pozemek. Přiložená listina ze dne 2. 1. 1973 nazvaná „pověření k vyměření a přidělení pozemků“ se tak týká pověření třetí osoby (otce , jméno FO, ), a to zajištěním prací. Není rozhodnutím, tak jak je uváděno v žalobě. Avizování budoucího zrušení části ulice a deklarovaný záměr o přidělení vyměřených pozemků není rozhodnutím jak o zrušení, tak o přidělení a vůbec neznamená, že skutečně bylo vydáno rozhodnutí o osobním užívání tak, jak předesílá strana žalující. Pokud by vůbec byla připuštěna existence rozhodnutí o osobním užívání, které však není nikterak prokázáno, tak by samotným rozhodnutím stejně vzniklo pouze právo k uzavření dohody o osobním užívání pozemku a nikoliv právo osobního užívání, které bylo podmíněné uzavřením dohody, tedy dvoustranného právního aktu. Tato dohoda musela mít písemnou formu a bylo k ní třeba registrace státním notářstvím s tím, že právo osobního užívání vznikne právě až registrací dohody u státního notářství. Právní předchůdce žalobce a) nebyl neznalý formy a procesního postupu ve věci zřízení práva osobního užívání, jelikož podle výpisu z katastru nemovitostí na LV č. , hodnota, pro k. ú.. , jméno FO, je uvedeno, že v rozhodné době, tedy právě v roce 1973, uzavřel (spolu s manželkou) dohodu o zřízení práva osobního užívání R II 113/1973 za účelem výstavby rodinného domu, která byla zapsána záznamem v roce 1974 Z – 11700008/1974–101. Dohoda navíc musela obsahovat zejména označení pozemku přiděleného do osobního užívání, účel a rozsah užívání a výši úhrady. Dále bylo právo osobního užívání vždy zřizováno za úhradu. V žalobě však není tvrzeno, že by cokoliv bylo uhrazeno, ačkoliv toto bylo podmínkou takových dohod, a naopak je tvrzeno, že se jednalo s největší pravděpodobností nikoliv o úplatný převod. Objektivní i subjektivní představa právního předchůdce – otce žalobce a), že mu svědčí jakékoliv právo osobního užívání pro cizí pozemek, je tímto od samého počátku vyvrácena. Nebyly zjevně vůbec naplněny obligatorní podmínky (vydání rozhodnutí o přidělení do osobního užívání, uzavření dohody o osobním užívání, úhrada registrace státním notářstvím, záznam – založení, LV pro předmětný pozemek) a chybí tak jakýkoliv právní důvod a zároveň i dobrá víra, a to i s ohledem na souběžně probíhající zřízení práva osobního užívání na manžele , jméno FO, jako právní předchůdce žalobců. Právní předchůdce žalobců tedy nečinil ničeho v dané věci, a tak tedy nemohl ani ničeho očekávat. Dále například již v roce 1997 obdržel otec žalobce a) , jméno FO, jako právní předchůdce výzvu ze strany Městské části , jméno FO, 17, pod č.j. SOM/33/97/PŠ ze dne 9. 1. 1997 ve věci navázání nájemní smlouvy, výzvu k dostavení se na tehdejší místní úřad MČ , jméno FO, , jméno FO, spolu s návrhem smlouvy o nájmu signovanou ze strany MČ , jméno FO, 17 jako pronajímatele a spolu se složenkou předvyplněnou na výši ročního nájmu. Výzva byla doručena prostřednictvím , právnická osoba, a byla převzata oproti podpisu dne 14. 1. 1997 osobně právním předchůdcem jako nájemcem, tedy otcem žalobce a). Na tuto výzvu nebylo ze strany nájemce reagováno. Podobně byl obeslán a zachoval se tedy nekonáním i žalobci navrhovaný svědek , jméno FO, či jeho právní předchůdce. O nečinnosti žalobců svědčí také skutečnost, že vlastník sousedního pozemku parc. č. , Anonymizováno, k. ú. , jméno FO, , , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , jehož součástí je stavba čp. 611 v k. ú. , jméno FO, , LV č. , hodnota, , který zakoupil v roce 1997, již v roce 2001 navíc zakoupil první část pozemku parc. č. 1410/9 v k. ú. , jméno FO, po zrušené ulici přiléhající přímo k jeho pozemku a v roce 2018 druhou část (parc. č. , Anonymizováno, v k. ú. , jméno FO, ) po zrušené ulici přiléhající přímo k první části. Navíc oba prodeje byly schváleny zastupitelstvem Městské části , jméno FO, 17, a to vždy na veřejném zasedání a usnesení byla zveřejněna na veřejně přístupném místě a rovněž způsobem umožňujícím dálkový přístup. Navíc v roce 2000, tedy ještě za života otce žalobce a) jako právního předchůdce, když byl pro potřeby změny vlastnictví ze strany žalované ve svěřené správě vedlejšího účastníka na kupujícího jako vlastníka pozemku parc. č. , Anonymizováno, v k. ú. , jméno FO, vyhotoven geometrický plán pro rozdělení pozemku parc. č. , Anonymizováno, v k. ú. , jméno FO, na pozemky parc. č. , Anonymizováno, vše v k. ú. , jméno FO, , přičemž byly hranice zaměřovány na místě samém a v terénu byly také hranice označeny, tedy opět by měla být straně žalující, a to jak právnímu předchůdci žalobce a), tak i žalobci a) tato skutečnost známa. Je dále zjevné, že ani žalobce a) nemohl být v nevědomosti až do roku 2008, jak je tvrzeno v žalobě. Již v rozhodné době tvrzeného získání pozemku (1973) se žalobce a) blížil zletilosti a bez ohledu na události v letech 1997, 2000 atd., tak najisto projednal a přijal dědictví po obou rodičích, tedy i po , jméno FO, a uzavřel dvě dědické dohody, jednu již v roce 2004 a druhou v roce 2007, z čehož mu muselo být zřejmé, že vlastníkem je strana žalovaná a nikoliv žalobce. Pokud se týká právního stanoviska odboru správní právního , jméno FO, , pak se jednalo pouze o stanovisko pracovníka zařazeného do , jméno FO, , , tituly před jménem, , jméno FO, , pověřeného vedením odboru právního, který zjevně nedisponoval důkazy, stejně jako strana žalující, jež jsou nyní předkládány a který sám poukázal na to, že rozhodnutí ve věci přísluší výlučně do pravomoci zastupitelstva , jméno FO, . Předmětné stanovisko tedy ani nemohlo vyvolat jakékoliv legitimní oprávněné očekávání žalobců. Na pozemku parc. č. , Anonymizováno, v k. ú. , jméno FO, nebylo a není ničeho, ani žádné vedlejší stavby, co by vyžadovalo kolaudaci či jakékoliv jiné rozhodnutí ze strany vedlejšího účastníka. Ten tak opakovaně a pravidelně činil kroky k narovnání stavu, ať už výzvou k pronájmu, či výzvou ke koupi vůči straně žalující, ale žalobci nebylo nikterak reagováno a nechávali po celou časovou osu věc vydržet nečinností – nekonáním.

4. Soud zjistil z listiny Informace o pozemku prokazující stav k datu 31. 8. 2023, že vlastnické právo k pozemku parc. č. , Anonymizováno, o výměře 653 m² zapsanému na LV č. , hodnota, , katastrální území , jméno FO, je zapsáno pro žalobce , Jméno zainteresované osoby 1/0, a , jméno FO, , každému ve výši jedné ideální poloviny.

5. Z listiny Informace o pozemku prokazující stav k datu 31. 8. 2023 soud zjistil, že vlastnické právo k pozemku parc. č. , Anonymizováno, výměře 98 m² zapsanému na LV č. , hodnota, je zapsáno pro Hlavní město , jméno FO, se svěřenou správou nemovitosti , jméno FO6. Z Pověření k vyměření přidělení pozemků ze dne 2. 1. 1973, adresovaného radou , právnická osoba, v , jméno FO, 6 , jméno FO, , soud zjistil, že rada , právnická osoba, v , jméno FO, 6 , jméno FO, pověřila , jméno FO, zajištěním prací, které souvisejí s vyměřením a převodem části zrušené Otlíkovské ulice. V dopisu je uvedeno, že ke zrušení ulice bylo přistoupeno z toho důvodu, že zde nevedou inženýrské sítě a že zrušená část ulice připadne majitelům parcel, jejichž hranice se přimykají k této ulici.

7. Ze žádosti o rozšíření parcely opatřené razítkem rady , Anonymizováno, v , jméno FO, 12. 5. 1974, adresované Místnímu národnímu výboru , jméno FO, 6, , jméno FO, , jméno FO, soud zjistil, že , jméno FO, požádal , právnická osoba, , jméno FO, o odkoupení části , adresa, , která se ruší z rozhodnutí stavební komise, a to o část podle parcely číslo katastrální 1118.

8. Z Dohody o zřízení práva osobního užívání, uzavřené mezi , adresa, národním výborem v , jméno FO, 6 , jméno FO, a , jméno FO, a , jméno FO, dne 13. 6. 1973, soud zjistil, že touto dohodou bylo pro , jméno FO, a , jméno FO, zřízeno právo osobního užívání k pozemku číslo katastrální 208/46, katastrálním území , jméno FO, o výměře 798 m² za účelem výstavby rodinného domu. Tento pozemek ve vlastnictví státu byl jmenovaným přidělen do osobního užívání rozhodnutím finančního odboru ONV v , jméno FO, 6, č.j. Fin/, spisová značka, – My ze dne 14. 5. 1973, a to za úhradu 6 Kč za 1 m².

9. Z dopisu Místního úřadu Městské části , jméno FO, , jméno FO, ze dne 9. 1. 1997, adresovaného , jméno FO, ve věci navázání nájemní smlouvy, soud zjistil, že Úřad městské části sdělil , jméno FO, , že mu chybí doklad o navázání nájemní smlouvy na pozemek č. , hodnota, část c,d, který , jméno FO, užívá od doby zrušení části Otlíkovské ulice. Vyzval proto , jméno FO, , aby se dostavil na úřad k navázání nájemní smlouvy.

10. Z geometrického plánu č. , hodnota, –65/2000 ze dne 26. 10. 2000, vypracovaného , tituly před jménem, , jméno FO, soud zjistil, že tímto geometrickým plánem byl rozdělen pozemek parc. č. 1410/9 na pozemky parc. č. 1410/9, 1410/12, 1410/13, 1410/14, vše v k. ú. , jméno FO, , obec , jméno FO, .

11. Z dopisu odboru správy obecního majetku Úřadu městské části , jméno FO, 17 ze dne 17. 6. 2008 adresovaného manželům , jméno FO, soud zjistil, že městská část manžele , jméno FO, informovala o tom, že užívají pozemek parc. č. 1410/13, který je ve vlastnictví hlavního města , jméno FO, a užívají tedy tento pozemek bez právního důvodu. Městská část , jméno FO, 17 nabídla manželům , jméno FO, uzavření nájemní smlouvy nebo odkoupení pozemku.

12. Z dopisu , jméno FO, , odboru správy obecního majetku ze dne 15. 8. 2008, adresovaného , jméno FO, značka OSOM/H/08/021219/Ze ve věci: opakovaná informace, žádost o vyjádření se k užívání pozemku parc. č. 1410/14 v k. ú. , jméno FO, soud zjistil, že městská část urgovala vyjádření , jméno FO, k dopisu ze dne 17. 6. 2008- zaslané informaci o pozemku parc. č. 1410/14, který jako spoluvlastník jedné ideální poloviny pozemku parc. č. 1118/1 a jedné ideální poloviny pozemku parc. č. 1118/2 spolu s budovou užívá bez právního důvodu, neboť pozemek parc. č. 1410/14 je ve vlastnictví hlavního města , jméno FO, a správa nemovitosti svěřena Městské části , jméno FO, 17. Městská část zopakovala, že majetkoprávní vztah je nutno řešit, a to co nejdříve, a městská část požádala o informaci, zda , Jméno zainteresované osoby 0/0, pozemek koupí, nebo uzavře nájemní vztah, anebo pozemek nebude nadále užívat.

13. Z listiny Vyjádření k pozemku 1410/14 ze dne 31. 8. 2008, adresované , jméno FO, Úřadu městské části , jméno FO, 17 soud zjistil, že , Jméno zainteresované osoby 0/0, sdělil Úřadu městské části , jméno FO, 17, že rodinný dům a jeho umístění bylo řádně schváleno odborem výstavby ONV dle č.j. 7693/75 ze dne 20. 6. 1975 a byl postaven na pozemku parc. č. 1410/14 a že skutečnost, že pozemek ani dům žalobce nebyl řádně zapsán a zaevidován, nebyla jeho vina, ale vina , právnická osoba, . , Jméno zainteresované osoby 0/0, vyjádřil očekávání, že Úřad městské části , jméno FO, 17 předmětný pozemek bezúplatně převede na žalobce a připojí k pozemkům tak, jak měl tento úkon provést stavební odbor ONV v , jméno FO, 6 před 35 lety, nebo zda případně MČ , jméno FO, 17 navrhne nový cenový návrh na odkoupení.

14. Z dopisu Úřadu městské části , jméno FO, 17 ze dne 27. 2. 2023 adresovaného právní zástupkyni žalobců ve věci: sdělení k Vašemu dotazu ze dne 6. 2. 2023, značka 1430/03 a návrh na konečné řešení užívání pozemků parc. č. 1410/13 a parc. č. 1410/14 v k. ú. , jméno FO, soud zjistil, že se MČ , jméno FO, 17 snažila najít vhodné řešení, které by uvedlo do souladu skutečný stav se stavem zapsaným v katastru nemovitostí. Uvedla, že jedním z úkolů městské části je pečovat o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů, se svěřeným majetkem, je však povinna hospodařit s péčí řádného hospodáře. Protože se jedná o obecnou zásadu, kterou je nutné respektovat při rozhodování o jakékoliv majetkové dispozici, není možné použít dříve navrhované řešení k nabytí vlastnického práva vydržením, a proto také nelze, aby tento postup byl příslušnými orgány městské části odsouhlasen a dále i schválen Magistrátem hlavního města , jméno FO, . Nabídla proto odprodej přilehlého pozemku za cenu podle znaleckého posudku, eventuálně uzavření nájemní smlouvy.

15. Z předžalobní výzvy ze dne 13. 4. 2023 adresované právní zástupkyní žalobců žalované soud zjistil, že žalobci vyzvali žalovanou jako osobu označenou v katastru nemovitostí jako vlastník sporné nemovitosti, aby uzavřela se žalobci dohodu o narovnání, jejímž obsahem by byl vklad vlastnických práv žalobců k pozemku parc. č. 1410/14 o výměře 98 m², způsob využití ostatní komunikace, druh pozemku ostatní plocha zapsaného na LV č. , hodnota, v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro hl. m. , jméno FO, , Katastrálním pracovištěm , jméno FO, , k. ú. , jméno FO, , a to formou souhlasného prohlášení o nabytí vlastnického práva vydržením podle § 66 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 357/2013 Sb. o katastru nemovitostí v platném znění.

16. Z dopisu Magistrátu hlavního města , jméno FO, , odboru hospodaření s majetkem, oddělení právních činností ze dne 21. 4. 2023, adresovaného , tituly před jménem, , jméno FO, , zástupkyni žalobců – reakce na předžalobní výzvu, soud zjistil, že žalovaná přislíbila kontaktovat ve věci požadavku žalobců Městskou část , jméno FO, 17 s odkazem na vymezení postavení hlavního města , jméno FO, a městských částí k majetku svěřenému městské části, jak vyplývá ze zákona č. 131/2000 Sb. a prováděcích předpisů.

17. Z výpisu z katastru nemovitostí LV , Anonymizováno, prokazujícího stav evidovaný k datu 1. 10. 2001 soud zjistil, že vlastnické právo k pozemkům parc. č. , Anonymizováno, o výměře 647 m² zahrada a , Anonymizováno, o výměře 156 m² zastavěná plocha a nádvoří, bylo k tomuto datu zapsáno pro , jméno FO, a , jméno FO, (SJM), jako nabývací titul je uvedena Dohoda o zřízení práva osobního užívání R II 113/1973.

18. Z výpisu z katastru nemovitostí LV , Anonymizováno, prokazujícího stav evidovaný k datu 27. 9. 2023, vedeného Katastrálním úřadem pro hlavní město , jméno FO, , Katastrálním pracovištěm , jméno FO, , pro katastrální území , jméno FO, , soud zjistil, že vlastnické právo k pozemkům parc. č. , Anonymizováno, je zapsáno pro , Jméno zainteresované osoby 1/0, a , jméno FO, , pro každého ve výši jedné ideální poloviny. Jako nabývací tituly jsou zde uvedeny usnesení soudu o schválení dědické dohody u Obvodního soudu pro , jméno FO, 6, č.j. , spisová značka, ze dne 23. 8. 2004 pro , jméno FO, , usnesení soudu o schválení dědické dohody, č.j. , spisová značka, ze dne 21. 11. 2007 pro , jméno FO, , darovací smlouva ze dne 1. 10. 2008 s právními účinky vkladu práva ke dni 8. 10. 2008 pro , Jméno zainteresované osoby 1/0, a smlouva darovací ze dne 7. 10. 2010 s právními účinky vkladu ke dni 7. 10. 2010 pro , Jméno zainteresované osoby 1/0, .

19. Z výslechu svědka , jméno FO, , souseda žalobců, soud zjistil, že mu není nic známo o tom, že by žalobci, resp. jejich právní předchůdci, od roku 1969, kdy svědek začal s rodiči užívat vedlejší pozemek, měnili hranice svého pozemku. Uvedl, že , právnická osoba, v 70. letech, v souvislosti s výstavbou sídliště , jméno FO, , rozhodl o rozdělení veřejné komunikace mezi čtyři majitele sousedních pozemků a pověřil svědkova otce, aby zabezpečil geodetické zaměření těchto částí, a ten se tohoto úkolu ujal. Svědkova rodina ale nemá k dispozici žádné rozhodnutí nebo jiné listiny, stejně tak nebylo ničeho nalezeno ani v archivech, svědkovi právní předchůdci žili v domnění, že převod vlastnického práva nastane automaticky.

20. Z ostatních v řízení provedených důkazů již soud nezjistil žádné podstatné skutečnosti pro rozhodující skutková zjištění nebo pro právní posouzení věci, a proto je dále nehodnotil.

21. Soud zhodnotil v řízení provedené důkazy v souladu s ust. § 132 zákona č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád ve znění pozdějších předpisů( dále o. s. ř.) a má za prokázaný tento skutkový stav : žalobci jsou podílovými spoluvlastníky, každý z ideální 1/2, pozemku parc.č. 1118/1 o výměře 653m2, zapsaného na LV č. , hodnota, v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro hl.m. , jméno FO, , Katastrálním pracovištěm , jméno FO, , k.ú. , jméno FO, . Žalovaná má zapsáno vlastnické právo k sousednímu pozemku par.č. 1410/14 o výměře 98 m2, zapsanému na LV č. , hodnota, v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro hl.m. , jméno FO, , Katastrálním pracovištěm , jméno FO, , k.ú. , jméno FO, , svěřená správa nemovitosti zapsána pro , jméno FO, . Právním předchůdcům žalobců byl pozemek par.č. 1118/1 přidělen do osobního užívání v roce 1973 Dohodou o zřízení práva osobního užívání uzavřenou s , adresa, národním výborem v , jméno FO, 6 , jméno FO, dne 13.6.1973, a to pro výstavbu rodinného domu. Ten právní předchůdci žalobců postavili, v roce 1975 zkolaudovali a od té doby užívali k bydlení. Dne 2.1.1973 pověřila rada , právnická osoba, v , jméno FO, 6, , jméno FO, souseda právních předchůdců žalobců , jméno FO, zajištěním prací souvisejících s vyměřením a převodem části zrušené , adresa, s odůvodněním, že zrušená část této ulice připadne majitelům parcel, jejichž hranice se k této ulici přimykají. Dne 12.5.1974 požádal pan , jméno FO, , právní předchůdce žalobců, , právnická osoba, v , jméno FO, o odkoupení části zrušené , adresa, přiléhající k jeho pozemku parc. č. , hodnota, . V roce 1997 vyzval Místní úřad , jméno FO, k uzavření nájemní smlouvy na sporný pozemek. Dne 15.8.2008 informoval Úřad městské části , jméno FO, 17 žalobce a), že užívá sporný pozemek bez právního důvodu a vyzval jej k uzavření nájemní smlouvy nebo k odkupu sporného pozemku nebo k ukončení užívání pozemku. Žalobce a) , Jméno zainteresované osoby 0/0, v odpovědi ze dne 31.8.2008 vyjádřil očekávání, že Úřad městské části , jméno FO, 17 na něj sporný pozemek bezúplatně převede, případně navrhne finanční částku pro jeho odkoupení. Před podáním žaloby žalobci vyzvali žalovanou k uzavření dohody o narovnání, jejímž obsahem by byl vklad vlastnického práva ke spornému pozemku pro žalobce, a to formou souhlasného prohlášení o nabytí vlastnického práva.

22. Po právním zhodnocení prokázaného skutkového stavu soudu dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.

23. Podle ust. § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. s. ř.), určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

24. Podle ust. § 130 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákon, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen občanský zákon), je-li držitel se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře o tom, že mu věc nebo právo patří, je držitelem oprávněným. V pochybnostem se má za to, že držba je oprávněná.

25. Podle ust. § 134 odst. 1 občanského zákona, oprávněný držitel se stává vlastníkem věci, má-li ji nepřetržitě v době po dobu tří let, jde-li o movitost, a po dobu 10 let, jde-li o nemovitost.

26. Podle ust. § 1095 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník v platném znění (dále jen OZ), uplyne-li doba dvojnásobně dlouhá, než jaké by bylo jinak zapotřebí, vydrží držitel vlastnické právo, i když neprokáže právní důvod, na kterém se jeho držba zakládá. To neplatí, pokud se mu prokáže nepoctivý úmysl.

27. Podle ust. § 1096 odst. 2 OZ při mimořádném vydržení se nástupci započte vydržecí doba poctivého předchůdce bez dalšího.

28. Soud nejprve zkoumal, zda mají žalobci naléhavý právní zájem na požadovaném určení a dospěl ke kladnému závěru, neboť podle žalobních tvrzení stav zapsaný v katastru nemovitostí neodpovídá skutečnému stavu (vlastnické právo má svědčit žalobcům), a proto mají žalobci naléhavý právní zájem na požadovaném určení.

29. Soud má v řízení za prokázáno, a mezi účastníky není sporu, že právní předchůdci žalobců se ujali držby sporného pozemku nejpozději v roce 1975 po té, kdy v roce 1973 oznámil , právnická osoba, v , jméno FO, zrušení části , Anonymizováno, ulice a přičlenění jejích částí uživatelům sousedících pozemků, a zajištěním prací souvisejících s vyměřením a převodem pozemků pověřil souseda právních předchůdců žalobců , jméno FO, . V tu dobu také požádal , jméno FO, , právnická osoba, v , jméno FO, o „odkoupení“ sporného pozemku. V roce 1975 proběhla kolaudace domu právních předchůdců žalobců a od té doby je i sporný pozemek užíván v nezměněném rozsahu (výpověď svědka , jméno FO, ). Je tak nepochybné, že žalobci i jejich právní předchůdci jsou držiteli sporného pozemku, protože naplňují oba předpoklady pro vznik držby – vůli s věcí nakládat jako s vlastní (subjektivní prvek) a faktické ovládání věci (objektivní prvek). , adresa, víra právních předchůdců žalobců, že jim svědčí vlastnické právo ke spornému pozemku, byla následně zpochybněna dopisem Místního úřadu městské části , jméno FO, , jméno FO, ze dne 9.1.1997, adresovaným , jméno FO, , kterým jej úřad vyzval k navázání nájemního vztahu ke spornému pozemku, dobrá víra žalobců je zpochybněna dopisem , jméno FO, adresovaným žalobci a), kterým jej úřad vyzval k navázání nájemního vztahu, odkupu nebo vzdání se užívání sporného pozemku, i reakcí , jméno FO, ze dne 31.8.2008, v níž sice žádá o bezúplatný převod sporného pozemku, ale nevylučuje ani jeho koupi, k níž by jako (domnělý) vlastník sporného pozemku neměl důvod.

30. Žalobci se však dovolali mimořádného vydržení a soud proto zkoumal, zda pro ně byly naplněny zákonné podmínky. Tyto podmínky i možnosti obrany skutečného vlastníka formuloval Nejvyšší soud ve svých rozsudcích sp. zn. 22Cdo 2307/2022 ze dne 10. 5. 2023 a sp. zn. 22Cdo 3387/2021 ze dne 19. 4. 2022. Podle těchto rozhodnutí i komentářové literatury (Spáčil J., Králík M. a kol. Občanský zákoník III, Věcná práva § 976-1474, Komentář. 2. vydání Praha: C.H.Beck, 2021, str. 101) občanský zákoník pro mimořádné vydržení implicitně zavedl nový druh držby, a to držby nikoliv v nepoctivém úmyslu (§ 1095), přičemž důkaz nepoctivého úmyslu leží na protistraně držitele, který se mimořádného vydržení dovolává. K naplnění držby nikoliv v nepoctivém úmyslu postačí držba v přesvědčení, že se jí nepůsobí nikomu újma. Jedná se o kritérium obdobné dobré víře v nejméně přísném pojetí. Nepoctivým ve smyslu § 1095 OZ je v zásadě úmyslné jednání naplňující znaky nepravé držby, tedy pokud se držitel úmyslně vetřel v držbu svémocně nebo se v ní vloudil potajmu nebo lstí, anebo usiluje proměnit v trvalé právo to, co mu bylo povoleno jen výprosou. Současně Nejvyšší soud uvádí, že samotný, nikoli nepoctivý úmysl, se nemusí změnit v úmysl nepoctivý jen tím, že držitel zjistí okolnosti, ze kterých se podává, že vlastníkem věci je ve skutečnosti někdo jiný, a ani vědomost o tom, že držitel nemovitosti není jako vlastník evidován ve veřejném seznamu, nevylučuje nikoliv nepoctivý úmysl, což platí tím spíše pro zápisy v takovém seznamu, které mají původ v letech 1948–1990, eventuálně i později, v dobách, kdy nebyla vedena řádná evidence práv k nemovitostem. K otázce, k jakému okamžiku se posuzuje držba „nikoliv v nepoctivém úmyslu“ pro mimořádné vydržení, Nejvyšší soud uzavřel, že podmínkou mimořádného vydržení je, že držiteli není prokázán nepoctivý úmysl při uchopení držby. To, že snad později zjistí, že vlastníkem věci je někdo jiný, nemá bez dalšího za následek zánik podmínek mimořádného vydržení. Vlastník může v průběhu vydržecí doby zabránit mimořádnému vydržení v zásadě jen žalobou napadající držbu nebo tvrdící nepoctivý úmysl držitele při jejím nabytí, tedy zpravidla žalobou na ochranu vlastnického práva (§ 1040 OZ). Podle recentní judikatury Nejvyššího soudu shora uvedené, pro splnění podmínek mimořádného vydržení vlastnického práva tedy postačí, pokud se držitel držby ujal v přesvědčení, že držbou nepůsobí nikomu újmu. Pokud později zjistí, že není vlastníkem (není v katastru nemovitostí evidován jako vlastník), nemá to na podmínky mimořádného vydržení vliv (k tomu viz rozsudek Městského soudu v Praze č.j. 70 Co 121/2014-148 ze dne 23.5.2024 ve věci projednávané u zdejšího soudu pod sp.zn. , spisová značka, ).

31. V předmětné věci soud zjistil, jak již shora uvedeno, ze sdělení rady , právnická osoba, v , jméno FO, 6 , jméno FO, ze dne 2. 1. 1973, že předseda rady , právnická osoba, v , jméno FO, 6 , jméno FO, informoval , jméno FO, , souseda žalobců a jejich právních předchůdců, že rada MNV rozhodla o zrušení části , adresa, a že zrušená část ulice připadne majitelům parcel, jejichž hranice se k této ulici přimykají, a zajištěním prací souvisejících s vyměřením a převodem této části zrušené ulice rada pověřila , jméno FO, . Právní předchůdci žalobců byli o této skutečnosti nepochybně informováni, neboť , jméno FO, požádal v roce 1974 , Anonymizováno, v , jméno FO, o „odkoupení“ sporného pozemku právě v souvislosti se zrušením části , Anonymizováno, ulice. Za této situace nelze dovodit, že by právní předchůdci žalobců jednali v nepoctivém úmyslu, svémocně nebo lstí a nelze jim proto přičítat nepoctivý úmysl v přičlenění sporného pozemku. Naopak legitimně předpokládali, že přičleněním sporného pozemku nepůsobí nikomu újmu, když rada MNV v , jméno FO, sama přidělení jednotlivých částí zrušené , Anonymizováno, ulice uživatelům přimykajících se pozemků avizovala. Skutečnost, že sporný pozemek byl v geometrickém plánu vyznačen jako samostatný pozemek a nebyl připojen k pozemku právních předchůdců žalobců, není pro otázku mimořádného vydržení podstatná. Jak již bylo uvedeno, ani následná vědomost právních předchůdců žalobců (dopis Místního úřadu , jméno FO, ze dne 9. 1. 1997) a žalobců samotných (dopis Úřadu městské části , jméno FO, 17 ze dne 15.8.2008), že skutečným vlastníkem je někdo jiný, resp. tímto dopisem vyvolaná pochybnost o rozsahu jejich vlastnického práva, nemá za následek zánik držby nikoliv v nepoctivému úmyslu. Jedinou možností, jak zabránit mimořádnému vydržení, kterou má skutečný vlastník, pokud se s držitelem nedohodne na předání držby, je, jak shora uvedeno, podání žaloby na ochranu vlastnického práva. To však žalovaná neučinila, omezila se pouze na dvě výzvy z roku 1997 a 2008, ale žalobu proti právnímu předchůdci žalobců ani proti žalobcům samotným nepodala, a nezabránila tak běhu lhůty mimořádného vydržení. Právní předchůdci žalobců se ujali držby sporného pozemku nejpozději v roce 1975, a tato držba trvá nepřetržitě dosud. Žalobcům jako držitelům, kteří se dovolávají mimořádného vydržení, se započítává i vydržecí doba jejich předchůdců, kteří drželi věc nikoliv v nepoctivém úmyslu, a přitom není třeba, aby byl předchůdce držitelem poctivým (§ 992 odst. 1 OZ) nebo oprávněným (§ 130 odst. 1 občanského zákona). Vydržecí doba, která u mimořádného vydržení činí 20 let, tak byla v daném případě dosažena, čímž došlo k vydržení vlastnického práva žalobců. Soud proto důvodné žalobě vyhověl, a rozhodl, jak ve výroku I. tohoto rozsudku uvedeno. Soud dále poznamenává, že rozhoduje shodně s obdobnou věcí projednávanou u zdejšího soudu (o určení vlastnického práva) pod sp.zn. , spisová značka, (viz ust. § 13 OZ).

32. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., protože žalobci byli ve věci zcela úspěšní. Náklady řízení představují žalobci zaplacený soudní poplatek ve výši 5 000 Kč a náklady právního zastoupení žalobců. Ty soud přiznal podle § 7 a § 9 odst. 4 písm. b) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif) v platném znění, a to za 12 úkonů právní služby (šest úkonů pro dva zastoupené) – příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, sepis žaloby, účast při jednání soudu ve dnech 12. 2. 2024, 25. 3. 2024 a 5. 6. 2024 – ve výši 3 100 Kč za jeden úkon. V souladu s ustanovení § 12 odst. 4 citované vyhlášky soud snížil odměnu o 20 % za dva zastoupené. V souladu s ust. § 13 odst. 4 citované vyhlášky soud přiznal i hotové výdaje advokáta spojené se šesti úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, sepis žaloby, účast při jednání soudu ve dnech 12. 2. 2024, 25. 3. 2024 a 5. 6. 2024) ve výši 300 Kč za jeden úkon. V souladu s ust. § 137 odst. 1, 3 o. s. ř. soud zvýšil odměnu za úkony právní služby a hotové výdaje advokáta o 21 % DPH v částce 6 627,60 Kč, protože zástupkyně žalobců je plátkyní této daně. Celkové náklady řízení tak činí přiznaných 43 187,60 Kč.

33. V souladu s ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. uložil soud žalované a vedlejšímu účastníku zaplatit žalobcům náklady řízení na účet jejich právní zástupkyně.