6 C 194/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl samosoudkyní JUDr. Zuzanou Barochovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem údaje o zástupci pro zaplacení částky 58 152 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba s návrhem, aby žalovaná byla uznána povinnou zaplatit žalobci částku 58 152 Kč s 10% úrokem od [datum] do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na nákladech řízení částku 22 748 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet právního zástupce žalované.

1. Žalobce podal dne [datum] u zdejšího soudu žalobu proti žalované o zaplacení částky 58 152 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že má se žalovanou uzavřenou pojistnou smlouvu TOP Exclusive [číslo] ze dne [datum] ve znění dodatku ze dne [datum] s limitem odpovědnosti 500 000 Kč. Dne [datum] došlo k zatečení vody k [jméno] [příjmení], a to na strop koupelny v jejím bytě [anonymizována dvě slova] [číslo] v [obec a číslo], který je situován pod bytem žalobce. O zatečení vody u paní [příjmení] žalobce informoval žalovanou telefonicky, a této události bylo přiděleno č. PÚ [číslo], což bylo žalobci potvrzeno na jeho emailovou adresu dne [datum] a dopisem žalované z téhož dne ve věci pojištění z odpovědnosti. Žalovaná dopisem z [datum] žalobce informovala o tom, že není známa příčina úniku a průsaku vody do koupelny paní [příjmení], a že předmětný nárok odkládá bez náhrady pojistného plnění. [jméno] [příjmení] podala na žalobce dne [datum] žalobu u Obvodního soudu pro Prahu 5 o odstranění dlažby v koupelně jeho bytu a opravu potrubí, kdy řízení bylo vedeno pod sp. zn. 42C 154/2019. V době probíhajícího jednání u soudu dne [datum] [jméno] [příjmení] doplnila žalobu a upřesnila na částku 48 200 Kč představující škodu za dobu od [datum] do [datum] ve výši 45 000 Kč na ušlém nájemném pronajímaného bytu a 3 200 Kč související s opravou stropu v koupelně bytu. Žalobce obdržel od žalované dne [datum] dopis o tom, že bude pojistné plnění PÚ [číslo] v částce 2 195 Kč za opravu stropu po zatečení vody v koupelně poukázáno na bankovní účet paní [příjmení]. Žalobce od [datum], kdy došlo k zatečení vody do bytu paní [příjmení], jednal na internetu a telefonicky se sedmi firmami o zjištění příčiny zatékání vody a jejím odstranění, avšak bezvýsledně, například na internetu jednal s firmou [právnická osoba] a kromě těchto firem pozval k problému zatékání vody i instalatéra pana [příjmení], který nespecifikoval místo úniku odpadní vody. Poté žalobce pozval [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], odborné pracovníky [právnická osoba] a věc ještě konzultoval s instalatérem [právnická osoba] [jméno] [příjmení], nikdo z nich nezjistil zdroj zatékání. Teprve jedenáctá [právnická osoba] Servis pomocí mikrokamery zjistila příčinu zatékání a provedla odstranění závady dne [datum]. Příčinou zatékání bylo poškození odpadní trubky v šachtě domu, která není součástí bytu žalobce. Dříve než byla zjištěna příčina zatékání vody a provedeno její odstranění, nemohlo být nic podniknuto z důvodu, že nejsou stávající dlaždice a obkladačky na trhu a firmy by prováděly práci až za dobu přesahující mnoho měsíců, možná i rok, nehledě k tomu, že by to bylo zbytečné z důvodu, že závada byla na potrubí v šachtě domu, která není součástí bytu žalobce. Žalobce jako pojištěný informoval žalovanou po podání žaloby paní [příjmení] v souladu se Všeobecnými pojistnými podmínkami [anonymizováno] pro pojištění domácnosti na území ČR – zvláštní část UCZ/ B/14 Pojištění odpovědnosti občanů čl. 10 odst.

2. Podle tohoto ustanovení měla pojišťovna [anonymizováno] určit advokáta pro zastupování u soudu. Všeobecné pojistné podmínky [anonymizováno] pro pojištění domácnosti na území ČR zvláštní část UCZ/ B/14 pojištění odpovědnosti občanů v čl. 5 uvádí: pokud o náhradě škody nebo újmy rozhoduje oprávněný orgán, platí, že pojistná událost nastala teprve dnem, kdy rozhodnutí tohoto orgánu nabylo právní moci. Takovým oprávněným orgánem je i soud. Protože žalovaná provedla likvidaci škody u [jméno] [příjmení] před rozhodnutím soudu, naplnila tím podmínky pro převzetí nákladů na zjištění a obranu (také před soudem), tedy závazku k náhradě škody nebo újmy uplatňované třetí osobou, a to i v případě neoprávněného nároku, jak vyplývá ze Všeobecných pojistných podmínek [anonymizováno] pro pojištění domácnosti na území ČR – zvláštní část UCZ/ B/14 čl. 11 odst. 2 Pojištění odpovědnosti občanů. Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl dne 23. 9. 2020 pod č.j. 42C 154/2019-100 o povinnosti žalobce zaplatit [jméno] [příjmení] újmu ve výši 45 305 Kč představující ušlé nájemné v jejím bytě od poloviny dubna 2019 do června 2019 a za opravu protečeného stropu a náhradě nákladů řízení ve výši 23 666,40 Kč Městský soud v Praze rozhodl dne 13. 8. 2021 pod č.j. 13Co 386/2020-173 tak, že shledal důvodným v odvolání výši vzniklé škody a určil ji ve výši 36 305 Kč, s náhradou nákladů řízení celkem 13 696 Kč. Tento rozsudek je pravomocný. Protože dovolání v tomto případě není možné, provedl žalobce úhradu podle rozsudku Městského soudu v Praze v celkové výši 55 882 Kč na účet [příjmení] [příjmení]. Žalobce následně uplatnil pojištění z odpovědnosti PÚ [číslo] u žalované dopisem ze dne [datum] a dopisem ze dne [datum], a to na základě Všeobecných pojistných podmínek pro pojištění domácností na území ČR – zvláštní část UCZ/ B/14 čl. 5 a čl. 11 odst. 2 v souladu s citovanou pojistnou smlouvou ve znění dodatku ze dne [datum] a požádal o poukázání zaplacené částky 55 882 Kč a částky 2 270 Kč za soudní poplatek za odvolání k Městskému soudu v Praze, celkem, tedy o částku 58 152 Kč na jeho účet v [právnická osoba] [číslo]. Na tento žalobcův dopis reagovala žalovaná emailem ze dne [datum], kde uvádí věci v rozporu se skutečností. Na tento email žalobce zaslal žalované email ze dne [datum] Kč. Žalovaná emailem ze dne [datum] odmítla požadované plnění ve výši 58 152 Kč. Po [datum], kdy došlo ke zjištění příčiny a odstranění závady zatečení vody na strop koupelny [jméno] [příjmení] [právnická osoba] Servis, nedošlo již k žádnému dalšímu zatékání, nešlo tedy o žádné následné poškození, jak tvrdí žalovaná. Nešlo tedy o žádnou další pojistnou událost v bytě [jméno] [příjmení], ale pouze o jednu pojistnou událost. Žalobce se dne [datum] obrátil na ČOI s návrhem na mimosoudní řešení spotřebitelského sporu se žalovanou. Dne [datum] obdržel email od ČOI s tím, že žalovaná navrhované řešení odmítá. V přiloženém stanovisku žalovaná uvedla, že odškodnila prvotní nárok na náhradu škody poškozené a že následky škody obsažené v žalobě byly způsobeny liknavostí, a že žalobce neučinil nic pro to, aby k průsaku nedošlo, a že podle čl. 7 Všeobecných pojistných podmínek UCZ/ B/14 nejsou pojištěny závazky způsobené úmyslně, ze svévole, lstí nebo škodolibosti, naroveň úmyslu se staví jednání nebo opomenutí, při kterém musel být vznik škody s pravděpodobností očekáván, ale nedbalo se o to, a že pojistný nárok neuznává. Žalobce s tímto názorem nesouhlasí. Je u žalované řádně pojištěn do výše 500 000 Kč, vyvinul maximální úsilí ke zjištění poškození odpadního potrubí a jeho opravě a žalovaná žalobci neprokázala žádné pochybení. Podle rozsudku Městského soudu v Praze č.j. 13Co 386/2000-173 šlo v případě poškození odpadního potrubí a zatečení vody na strop koupelny paní [příjmení] o odpovědnost objektivní, nejde tedy o subjektivní odpovědnost – zavinění podle § 2910 občanského zákona. Žalobce má proto nárok na pojistné plnění.

2. Žalovaná v písemném vyjádření k žalobě učinila nesporným, že účastníci uzavřeli pojistnou smlouvu [číslo] (majetkové pojištění a pojištění odpovědnosti občanů, předmět pojištění: domácnost v bytovém domě, místo pojištění [anonymizována dvě slova] [číslo] [obec a číslo]). Potvrdila, že dne [datum] došlo k zatečení vody z bytové jednotky žalobce do bytové jednotky poškozené, a to na strop koupelny, následkem čehož došlo k promáčení stropu. Jak vyplývá z odůvodnění rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 13. 8. 2021, č.j. 13Co 386/2020-173, k promáčení stropu došlo opakovaně, neboť žalobce odmítl za účelem zjištění příčiny úniku vody vysekat zdivo a obklady ve své koupelně. K průsakům vody tedy docházelo opakovaně, aniž by mohla být příčina úniku vody zjištěna a odstraněna. Odstranění příčiny úniku vody, kterou byla poškozená odpadní trubka v šachtě horizontálního rozvodu, který je součástí bytové jednotky žalobce, došlo až dne [datum]. Skutečnost, že potrubí bylo součástí bytové jednotky žalobce, byla mezi účastníky v řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 5 a před Městským soudem v Praze nesporná. Městský soud v Praze na základě zjištěného skutkového stavu učinil závěr, že žalobce je odpovědný za způsobenou škodu a konstatoval, že žalobce neučinil nic pro to, aby k dalšímu úniku vody nedošlo, neboť nastalou situaci řešil několik měsíců a navrhovaná řešení průsaku vody odmítal. Součástí pojistné smlouvy uzavřené mezi účastníky jsou Všeobecné pojistné podmínky pro pojištění domácnosti na území ČR – zvláštní část UCZ/ B/14 (dále jen VPP). Podle čl. 7 VPP platí, že pojištěny nejsou závazky k náhradě škody způsobené úmyslně, ze svévole, lstí nebo škodolibostí. Naroveň úmyslu se staví jednání nebo opomenutí, při kterém musel být vznik škody s pravděpodobností očekáván, ale nedbalo se na to. Z odůvodnění rozsudku Městského soudu v Praze ze dne [datum] vyplývá, že žalobce po té, co zjistil, že dne [datum] došlo ke vzniku škody v bytové jednotce poškozené (promáčení stropu), neučinil nic pro to, aby k dalším únikům (průsakům) vody nedošlo, respektive celou nastalou situaci řešil velice laxně, neboť k odstranění příčiny úniku vody došlo až dne [datum], to je déle jak čtvrt roku po vzniku škodní události. Žalobce tedy svým nekonáním zapříčinil vznik dalších škod v bytové jednotce poškozené (dalších úniků vody do bytu poškozené). Došlo tak k naplnění výluky z pojištění podle čl. 7 VPP. Pojmovým znakem pojistné události je její nahodilost, jak vyplývá z definice pojistné události obsažené v ust. § 2758 odst. 1 občanského zákona. Žalovaná má proto za to, že znak nahodilosti se v případě vzniku dalších poškození bytové jednotky poškozené (tj. poškození, která vznikla po [datum]) vytrácí, neboť žalobce zcela vědomě dalšího více než čtvrt roku neučinil nic pro to, aby odstranil příčinu úniku vody z jeho bytové jednotky do bytové jednotky poškozené. K odstranění příčiny průsaku vody došlo až po té, co byla poškozenou podána žaloba u Obvodního soudu pro Prahu 5 (řízení vedené pod sp. zn. 42C 154/2019). Události, ke kterým docházelo v období po [datum] do odstranění příčiny úniku vody, tj. do [datum], tedy postrádají znak nahodilosti a nelze o nich hovořit jako o událostech pojistných. Z tohoto důvodu žalovaná poskytla pojistné plnění pouze v souvislosti s prvotním poškozením stropu v bytové jednotce poškozené ze dne [datum], a to pojistné plnění ve výši 2 195 Kč a další pojistné plnění již neposkytla. S ohledem na období, za které poškozené ušlo nájemné, lze konstatovat, že ke vzniku škody došlo v příčinné souvislosti s dalšími průsaky vody do bytové jednotky poškozené a nikoliv již v příčinné souvislosti s prvotním průsakem vody, ke kterému došlo dne [datum]. Nárok na pojistné plnění v souvislosti s dalšími průniky vody do bytu poškozené nemůže být dán jednak s ohledem na uvedenou výluku z pojištění podle čl. 7 VPP, dalším důvodem je také porušení prevenční povinnosti podle ust. § 2901 občanského zákona ze strany žalobce. Žalobce učinil skutečnost, že příčinou úniku vody, kterou byla poškozená odpadní trubka v šachtě horizontálního rozvodu, je součástí bytové jednotky žalobce, jak vyplývá z odůvodnění rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 13. 8. 2021, č.j. 13Co 386/2020-173. Pokud by se nejednalo o součást bytu žalobce, pak by žaloba projednávaná u zdejšího soudu byla zjevně nedůvodná, protože ze strany žalobce by nemohlo dojít ani ke vzniku povinnosti k náhradě škody. Pokud se týká žalobou požadované náhrady nákladů řízení, pak žalovaná uvedla, že ty nevznikly z titulu odpovědnosti za škodu, nýbrž se jedná o nárok, který má oporu v procesním, nikoliv v hmotném právu a vzniká právní mocí rozsudku, takový nárok není ze sjednaného pojištění likvidní, protože se nejedná o náhradu škody. Žalovaná zároveň vznesla námitku promlčení ve vztahu k ušlému nájemnému za období od [datum] do [datum] s odkazem na ust. § 626 odst. 1 občanského zákona, podle něhož platí, že u práva na pojistné plnění počne promlčecí lhůta běžet za jeden rok od pojistné události. To platí i v případě, kdy poškozenému vzniklo přímé právo na pojistné plnění vůči pojistiteli nebo v případě, kdy pojištěný uplatňuje vůči pojistiteli úhradu toho, co poškozenému poskytl při plnění povinnosti nahradit škodu nebo jinou újmu. Zároveň však podle ust. § 635 odst. 2 občanského zákona platí, že právo na pojistné plnění z pojištění odpovědnosti se promlčí nejpozději promlčením práva na náhradu škody nebo újmy, na kterou se pojištění vztahuje. Žalobce se v řízení domáhá pojistného plnění z pojištění odpovědnosti. Právo na náhradu škody – ušlého nájemného za dobu od [datum] do [datum] se promlčelo, neboť k podání žaloby došlo až dne [datum]. Vzhledem k promlčení práva na náhradu škody došlo také k promlčení práva na pojistné plnění z pojištění odpovědnosti, neboť marně uplynula objektivní promlčecí lhůta podle ust. § 635 odst. 2 občanského zákona. Žalobou uplatněný nárok je tedy v rozsahu částky 14 516,13 Kč promlčený.

3. Žalobce v replice ze dne [datum] setrval na žalobě. Uvedl, že odmítl na základě požadavku paní [příjmení] vysekat dlažbu se zdivem a obklady ve své koupelně, protože by pro něho po delší dobu bez vody s ohledem na jeho zdravotní stav a stáří byla situace tíživější než promáčení stropu paní [příjmení]. Pojistnou událost neprodleně oznámil žalované, která mu oznámení pojistné události potvrdila. Dále opakoval žalobní tvrzení, setrval na tom, že si nemohl nechat rozkopat koupelnu k zjištění příčiny úniku vody, nebo i chodbu nebo i šachtu domu, která není jeho majetkem, což mu bylo doporučeno panem [příjmení] a panem [příjmení]. [příjmení] vzít také v úvahu, že není na trhu již stávající dlažba a obkladačky a stavební firmy v té době měly termíny až jeden rok. Žalobci se podařilo zjistit a zajistit [právnická osoba] Servis, která pomocí mikrokamery zjistila příčinu zatékání poškozené odpadní trubky v šachtě domu a provedla odstranění závady dne [datum]. I tato firma má určitou dobu k tomu, aby se dostavila, protože byla a možná i je v [obec] s mikrokamerou jediná. Termín 12. 7. byl tedy první možný. Příčinou poškození odpadní trubky bylo to, že byla poškozena při výstavbě domu a nebyla zalepená, bylo by tedy zbytečné, když závada byla na potrubí v šachtě domu, provádět navrhovaná rozkopaní. Pokud žalovaná argumentuje čl. 7 VPP, pak žalobce její argumentaci považuje za kapciózní. Uvedl, že vznik škody v bytové jednotce paní [příjmení] neřešil laxně. Již od [datum] se staral o zjištění a odstranění příčiny zatékání, nikoliv teprve po podání žaloby paní [příjmení] Obvodnímu soudu pro Prahu 5. Zopakoval, že se jedná o jedinou pojistnou událost, ke které došlo dne [datum] a k další pojistné události již nedošlo. Vyslovil nesouhlas s námitkou promlčení vznesenou žalovanou a setrval proto na žalobě v plném rozsahu.

4. Žalobce jako účastník řízení vypověděl, že odmítl okamžitou nápravu spočívající ve vysekání dlažby se zdivem a obkladů v koupelně, kterou požadovala paní [příjmení], a to s ohledem na svůj zdravotní stav a stáří. Od [datum] však jednal na internetu a telefonicky se sedmi firmami, které by zjistily příčinu zatékání a provedly odstranění škod. Nikdo však nebyl schopen zjistit příčinu zatékání, ani likvidátor pojišťovny. Žalobce nemohl v žádném případě nechat rozkopat svoji koupelnu, ani rozkopávat šachtu, která není jeho majetkem. Žádná jiná kontrola, než mikrokamerou, v šachtě domu nebyla možná, protože tam není žádné okénko nebo otvor k nahlédnutí. Žalobce podle svého názoru vyvinul maximální úsilí, které bylo možno po něm požadovat k zjištění a odstranění poškození odpadního potrubí. K prodlevě mezi vznikem škody (zatečením) a odhalením příčiny ([datum]) došlo, protože žalobce hledal nějakou firmu, která by příčinu zjistila a na základě té příčiny odstranila závadu, tedy zatékání vody. Podle žalobce firma vlastnící mikrokameru je pouze jediná v [obec]. Žalobce tuto firmu našel až někdy koncem června nebo začátkem července 2019. Předchozí žalobcem oslovené firmy závadu nezjistily a například instalatér SVJ doporučil žalobci rozkopat koupelnu a pracovníci Metrostavu, pan [příjmení] a pan [příjmení], pracovníci Metrostavu doporučili rozkopat šachtu. Firma BJ servis odstranila škodu tak, že z bytu žalobce otevřela šachtu a v ní zjistila, že trubka je poškozená, není zalepená, a proto tato firma poškozenou trubku vyměnila a zalepila. Podstatné pro žalobce bylo, že nedošlo k rozkopání ani jeho koupelny ani jeho chodby. Firma stanovila přesné místo, ve kterém se musela šachta rozkopat.

5. Žalovaná v písemném vyjádření ze dne [datum] setrvala na zamítavém stanovisku k žalobě. Pokud se týká aplikace výluky z pojištění podle čl. 7 VPP, pak ta zní:„ pojištěny nejsou závazky k náhradě škody nebo újmy při ublížení na zdraví a při usmrcení též újmy: způsobené úmyslně, ze svévole, lstí nebo škodolibosti. Na roveň úmyslu se staví jednání nebo opomenutí, při kterém musel být vznik škody s pravděpodobností očekáván, ale nedbalo se na to (například s ohledem na výběr způsobu práce, který šetří náklady a čas)“. Žalobce namítá, že uvedenou výluku nelze v projednávané věci aplikovat, neboť nikomu neublížil na zdraví ani nikoho neusmrtil. Tuto skutečnost žalovaná nesporuje, došlo však ke vzniku závazku k náhradě škody. Současný občanský zákon vychází v oblasti napravování újmy z pojmu újma, který v sobě zahrnuje jak majetkovou újmu (tedy škodu, která se projevuje v majetkové sféře poškozeného), tak újmu nemajetkovou. Jednotlivými složkami souhrnného pojmu újma jsou pojmy škoda, nemajetková újma při ublížení na zdraví/při usmrcení. Z tohoto pojmosloví založeného současným občanským zákoníkem žalovaná vychází ve svých pojistných podmínkách. Z jazykového vyjádření předmětné výluky podle názoru žalované jednoznačně vyplývá, že žalovaná zamýšlela vyloučit z pojistné smlouvy závazky k náhradě škody, závazky k náhradě újmy při ublížení na zdraví, závazky k náhradě újmy při usmrcení pokud dojde ke vzniku škody/újmy úmyslně, ze svévole, apod. (to ostatně vyplývá i z použitého slučovacího poměru). Žalovaná se pouze ve slovním vyjádření předmětné výluky snažila pojmově odlišit majetkovou a nemajetkovou újmu, jak činí i občanský zákoník. Pokud by měly být z pojistné ochrany vyloučeny pouze závazky k náhradě újmy v případech usmrcení/ublížení na zdraví (tj. pokud by tomu mělo být tak, jak předmětnou výluku chápe žalobce), pak by byla tato výluka pravděpodobně koncipována následovně: pojištěny nejsou závazky k náhradě škody nebo újmy při ublížení na zdraví a usmrcení a vypuštěna by byla slova uvozovky„ při“ a slovní spojení„ též újmy“. Nicméně takto daná výluka vyjádřena není. Jde proti smyslu samotné podstaty majetkového pojištění (pojištění domácnosti) a pojištění občanské odpovědnosti (sjednáno v rámci jednoho pojistného produktu), aby žalovaná vyloučila z pojistné ochrany pouze závazky k náhradě nemajetkové újmy při usmrcení/ublížení na zdraví (vzniklé úmyslně, lstí apod.) a nevynechala z pojistné ochrany také závazky k náhradě (majetkové) škody, když v této oblasti (pojištění domácnosti a související pojištění odpovědnosti) dochází primárně ke škodám majetkového charakteru. Z těchto důvodů je proto předmětná výluka podle čl. 7 VPP v projednávané věci aplikovatelná.

6. Žalobce v doplnění skutkových tvrzení ze dne [datum] uvedl, že v prvním týdnu dubna 2019 se dostavili do jeho bytu na jeho pozvání odborní pracovníci Metrostavu [příjmení] [příjmení] a [jméno] [příjmení], kteří ke kontrole případného dalšího zatékání doporučili rozkopnout šachtu domu, která není majetkem žalobce a žalobce to odmítl. Dne [datum] se dostavil na žalobcovo pozvání do jeho bytu instalatér, pan [příjmení], který pracuje pro správcovskou [právnická osoba], [adresa] [anonymizována dvě slova], který doporučil rozkopat koupelnu (dlažbu) od vany k šachtě domu ke zjištění příčiny úniku vody. Žalobce rozkopání koupelny odmítl. Dne [datum] v souvislosti s údržbou plynového kotle se dostavil do bytu žalobce pan [příjmení] z [právnická osoba], kterého žalobce seznámil s problémem zjištění příčiny úniku vody, ten doporučil žalobci rozkopat dlaždice chodby bytu, zda tam není porucha na potrubí, to žalobce odmítl. Na základě těchto doporučení by měl žalobce postupně rozkopaný a devastovaný byt, nehledě k tomu, že by po delší dobu nemohl vařit, mýt se a prát, oproti tomu, že by paní [příjmení] určitou dobu nemohla do zjištění problému a jeho odstranění kvůli promočenému stropu koupelny pronajímat byt. V době od [datum] do [datum] žalobce kontaktoval ještě dalších šest firem, které však revizi kamerou, případně opravy odpadního potrubí, neprováděly. Žalobce se tak podle svého názoru dostatečně staral o zjištění a odstranění příčiny úniku vody. V písemném podání ze dne [datum] žalobce doplnil, že nejednal v úmyslu nebo opomenutí, při kterém by vznik škody musel být s pravděpodobností očekáván, ale nedbalo se o to. Žalobce nemohl předvídat, jaký čistý zisk má paní [příjmení] po zdanění příjmů z nájmu 15 %, rovněž nemohl vybírat způsob práce a čas provedení opravy a její náklad, když mu nebyla známa do doby zjištění příčiny úniku vody. Dále setrval na svém výkladu čl. 7 VPP, tedy, že se výluka vztahuje pouze na náhradu škody na zdraví.

7. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení], bez příbuzenského poměru k žalobci, soud zjistil, že od roku 1998 se pohybuje v areálu, kde bydlí žalobce a vyřizuje reklamace bytů. Žalobce svědka požádal, zda by se k němu mohl na něco podívat, bylo to někdy v březnu roku 2019, žalobce svědkovi řekl, že mu někde teče voda. Svědek se podíval v koupelně pod vanu, zkontroloval silikony, pustil vodu a navrhl žalobci, že by měla být otevřena šachta a žalobce s tím nesouhlasil s odůvodněním, že by pak nebyly k dispozici náhradní dlaždičky a muselo by se všechno předělávat a stálo by to hodně peněz. Žalobce svědka informoval, že si jeho sousedka stěžovala, že jí v koupelně zatéká okolo světla, a to z bytu žalobce, který bydlí nad ní. Svědek se byl podívat i v bytě této sousedky a také v tomto bytě s kolegou prováděl opravu. Svědek předpokládal, že problém by mohl být zjistitelný v šachtě, v níž jsou napojeny všechny odvody, odpady a voda. Žádnou kameru, kterou by se to dalo zjistit, jinak než rozkopáním, svědek k dispozici neměl. Svědkovi není známo, zdali v březnu roku 2019 byla žalobci k dispozici nějaká firma, která by rychle provedla zjištění závady a opravu. Pokud by žalobce souhlasil s rozkopáním šachty, svědek by byl schopen tyto práce zajistit.

8. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení], instalatéra, bez příbuzenského poměru k žalobci, soud zjistil, že byl v bytě žalobce dvakrát a při druhé příležitosti to bylo, když mu žalobce sdělil, že si stěžuje jeho sousedka pod ním, že má promočený strop. Svědek pracuje pro [právnická osoba]

58. Svědek už si nevzpomněl, co při této návštěvě bytu žalobce zjistil, ani zda a jak byla závada odstraněna. Svědek zjistil, že sousedka pod bytem žalobce měla promočený strop přímo pod koupelnou žalobce. Svědek zkontroloval v bytě žalobce místo pod vanou a všechny odpady, které byly vidět, ale zatékání stále pokračovalo a opakovalo se pouze při používání koupelny. Svědek proto řekl žalobci, že bude zřejmě někde nějaký prasklý odpad ve zdi a že, pokud se to nevyseká, že to svědek nezjistí, že takto postupoval v dalších domech okolo, které byly stavěny ve stejnou dobu a stejným způsobem. Řekl tedy žalobci, že se závada nedá odstranit jinak, než dokud se odpad nevyseká a neodstraní vada. Žalobce s tím však nesouhlasil, řekl, že si zatím koupelnu sekat nedá a tím to pro svědka skončilo. Vícekrát už v bytě žalobce nebyl a žádnou závadu neopravoval. Správcovská firma, pro kterou svědek pracoval, neměla žádnou mikrokameru, kterou by se dalo do potrubí nahlédnout. Svědek už si nepamatuje, jak dlouho po zjištění závady ho žalobce oslovil k odstranění vady 9. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení], zedníka, bez příbuzenského poměru k žalobci, soud zjistil, že se byl v bytě žalobce podívat kvůli zatékání do bytu sousedů pod žalobcovým bytem. Tehdy tuto návštěvu vykonal s panem [příjmení]. Nezjistili vlastně nic, zkontrolovali místo pod vanou a těsnění kolem vany a veškeré přípojky a nebylo nikde nic viditelného. Svědek s panem [příjmení] nabídli žalobci řešení, že by vybourali dlaždičku a podívali se do šachty. Žalobce však nechtěl nic bourat, vysvětlil, že je to z toho důvodu, že už nejsou stejné obklady. Vybourat by museli více než jednu dlaždičku, protože i když je známo, kde je šachta, nevěděli přesně, kudy v ní vede potrubí. Žádné plánky svědek ani pan [příjmení] k dispozici neměli, i kdyby však měli, nemusely by podle svědka odpovídat skutečnému provedení stavby. Doporučili tedy žalobci kamerovou zkoušku, kterou sami neměli možnost provést. Svědek už si nevzpomněl, jaké řešení navrhoval žalobci jiné, než rozkopání části vlastní koupelny. V bytě poškozené byli s panem [příjmení] a opravovali a malovali jí strop.

10. Z pojistky k pojistné smlouvě [číslo] TOP Exclusive soud zjistil, že pojistná smlouva byla uzavřena dne [datum] s počátkem pojištění [datum], pojištěna byla domácnost v bytovém domě [obec a číslo], [část obce], [anonymizována dvě slova] [číslo] s rozsahem pojištění mimo jiné voda z vodovodního potrubí na pojistnou částku 600 000 Kč se spoluúčastí 1 000 Kč. Z pojistky k pojistné smlouvě [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že pojistná částka činila 440 000 Kč se spoluúčastí 1 000 Kč.

11. Z dopisu žalované adresovaného žalobci ze dne [datum] vztahujícího se k pojistné smlouvě [číslo] škodné události č.j. 3260161619/002 s datem škodné události [datum] poškozená [jméno] [příjmení] soud zjistil, že žalovaná oznámila žalobci odložení nároku z pojištění odpovědnosti za škodu bez náhrady pojistného plnění s odůvodněním, že z místního šetření není známa příčina úniku a průsaku vody do koupelny poškozené paní [příjmení], a ani zavinění pojištěného [celé jméno žalobce].

12. Z dopisu žalované adresovaného žalobci ze dne [datum] k pojistné smlouvě [číslo] škodní události [číslo] soud zjistil, že žalovaná uzavřela škodnou událost tak, že pojistné plnění v částce 2 195 Kč bude poukázáno na bankovní účet zde uvedený [jméno] [příjmení] po odečtení spoluúčasti.

13. Z listiny Revize odpadního potrubí s datem [datum] podepsané [jméno] [příjmení] [jméno] [příjmení] soud zjistil, že byla provedena TV kamerou revize odpadní trubky vody v koupelně [celé jméno žalobce], [anonymizována dvě slova] [číslo], [obec a číslo]. Odpadní trubka vody v odpadní šachtě domu byla poškozená, a to zřejmě již při výstavbě domu, trubka zde nebyla dodavatelem zalepená. Výtok vody způsoboval zamokření v chodbě pana [celé jméno žalobce] i stropu v koupelně bytu pod panem [celé jméno žalobce]. Byla provedena oprava – výměnnou části odpadní trubky.

14. Ze Všeobecných pojistných podmínek pro pojištění domácnosti na území ČR – zvláštní část UCZ/ B/14 soud zjistil z článku 7, že z pojištění jsou vyloučeny závazky k náhradě škody nebo újmy při ublížení na zdraví a při usmrcení též újmy způsobené úmyslně, ze svévole, lstí nebo škodolibosti. Naroveň úmyslu se staví jednání nebo opomenutí, při kterém musel být vznik škody s pravděpodobností očekáván, ale nedbalo se na to (např. s ohledem na výběr způsobu práce, který šetří náklady a čas).

15. Z potvrzení o provedení domácí platby vystavené [právnická osoba] soud zjistil, že z účtu majitele [celé jméno žalobce], č. ú. [bankovní účet] byla odepsána dne [datum] platba ve výši 55 882 Kč, přičemž ve zprávě pro příjemce je uvedeno 13Co 386/2020-173.

16. Z dopisu žalované ze dne [datum] adresovaného žalobci ke škodní události [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná žalobci sdělila, že jím uplatněné náklady soudního řízení se týkají žaloby na odstranění závadného stavu bytové jednotky, z něhož došlo k úniku. Náklady soudního řízení se nevztahují k žalobě o náhradu škody.

17. Z dopisu žalované adresovaného žalobci ze dne [datum] ke škodní události [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná sdělila žalobci, že likvidovala pojistnou událost ze dne [datum], kdy v důsledku závady na odpadním potrubí došlo k jednorázovému vytopení bytu poškozené, které byla řádně poskytnuta náhrada za vzniklou škodu a pojistnou událost žalovaná již považuje za vyřízenou. [obec] po této pojistné události nebyla odstraněna a k vytopení poškozené po této události následně docházelo dlouhodobě opakovaně. Tyto následné škodné události však již nejsou předmětem likvidace PÚ [číslo] ze dne [datum]. Žalovaná se úhradou zdokumentovaného poškození se dne [datum] v následném soudním sporu nezavázala k náhradě následně vznikajícího poškození, ani v soudním sporu nevystupovala jako vedlejší účastník na straně žalovaného. S ohledem na dlouhodobé nekonání žalobce v odstranění závady, kdy důsledkem bylo opakující se vytápění bytu poškozené a nově vzniklé nároky, například ve formě ušlého nájmu od [datum], nejsou tyto následné nároky předmětem pojistného krytí, nejedná se o nároky vyplývající z nahodilé škodní události ze dne [datum], ale o dlouhodobý závadný stav.

18. Z rozsudku Městského soudu v Praze, č.j. 13Co 386/2020-173 ze dne 13. 8. 2021 ve věci žalobkyně [jméno] [příjmení] proti žalovanému [celé jméno žalobce] o náhradu vzniklé újmy soud zjistil, že tímto rozsudkem změnil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 5, č.j. 42C 154/2019-100 ze dne 23. 9. 2020 tak, že žalobu co do částky 9 000 Kč s 10% úroky od [datum] zamítl, jinak jej potvrdil a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů ve výši 13 696 Kč, když vyšel ze skutkových zjištění, že v březnu 2019 došlo opakovaně k promáčení stropu v koupelně bytu žalobkyně, žalovaný za účelem zjištění příčiny úniku vody zajistil prohlídku instalatérem, který sdělil, že se pravděpodobně jedná o vadné odpadní potrubí a za účelem zjištění místa úniku bude nutné vysekat zdivo a obklady v koupelně žalovaného. To však žalovaný odmítl, což vedlo k tomu, že k průsakům docházelo i nadále, aniž by příčina promáčení mohla být odstraněna. Po té, co se objevila mokrá skvrna i v bytě žalovaného, zajistil tento prohlídku [právnická osoba] Servis, a ta pomocí kamery zjistila, že jde o poškození odpadní trubky v šachtě horizontálního rozvodu, který je součástí bytu žalovaného. [příjmení] byla vyměněna dne [datum], v důsledku tohoto stavu vznikla žalobkyni škoda, ušlý zisk z pronájmu bytu, který se přes jeho nabízení pronajmout nepodařilo od [datum], kdy jej opustil původní nájemce, až do [datum], přičemž v řízení bylo prokázáno, že zájemci odmítali nájem právě z důvodu protečeného stropu. V řízení bylo jednoznačně prokázáno, že škodu v bytě žalobkyně způsobil průtok vody z bytu žalovaného prasklým potrubím, přičemž skutečnost, že potrubí bylo součástí bytu žalovaného, byla nesporná. Žalovaný tak za škodu bez dalšího odpovídá, navíc neučinil pro to, aby k průsakům nedošlo, ničeho, když celou situaci řešil několik měsíců a navrhovaná řešení zjištění průsaku vody odmítal. Podle odvolacího soudu soud I. stupně správně aplikoval ust. § 2937 občanského zákona, přičemž jde o absolutní odpovědnost objektivní bez možností liberace. Jedinou možností, jak se odpovědnosti zprostit, je prokázání náležitého dohledu, což však musí prokázat osoba, která tvrdí, že takový dohled nezanedbala. Důkazní břemeno v tomto směru bylo tedy na žalovaném, který přes poučení soudem tuto skutečnost neprokázal.

19. Z dopisu žalované žalobci ze dne 26. 3. 2 019 Kč k pojistné smlouvě [číslo] ve věci škodné události [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná potvrdila žalobci přijetí oznámení o škodné události evidované pod tímto číslem.

20. Z ostatních řízení provedených důkazů již soud nezjistil žádné podstatné skutečnosti pro rozhodující skutková zjištění nebo pro právní posouzení věci, a proto jej dále nehodnotil.

21. Soud zhodnotil v řízení provedené důkazy v souladu s ust. § 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád ve znění pozdějších předpisů (dále jen o.s.ř.) a dospěl ke zjištění následujícího skutkového stavu: žalobce měl se žalovanou uzavřenou pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění domácnosti, mimo jiné i pro pojistné nebezpečí úniku vody z vodovodního potrubí. Počátek pojištění byl sjednán na [datum] s pojistnou částkou 600 000 Kč a od [datum] s pojistnou částkou 440 000 Kč a spoluúčastí 1 000 Kč. Dne [datum] došlo k pojistné události – zatečení vody z bytu žalobce do bytu [jméno] [příjmení], která vlastní byt situovaný pod bytem žalobce. Žalobce jako výlučný vlastník své bytové jednotky nahlásil pojistnou událost u žalované, která mu dne [datum] potvrdila převzetí tohoto oznámení a následně vyplatila [jméno] [příjmení] pojistné plnění v částce 2 195 Kč. Žalobce sice oslovil několik řemeslníků, resp. firem pro zjištění a odstranění závady, avšak k tomu fakticky došlo až [datum], kdy [právnická osoba] Servis, kterou žalobce zajistil, zjistila pomocí mikrokamery, že je poškozená odpadní trubka v odpadní šachtě (horizontální rozvod je součástí bytu ve vlastnictví žalobce), a téhož dne tato firma provedla opravu. Do tohoto data pokračovalo zatékání vody do bytu [jméno] [příjmení]. Předchozí navržené způsoby zjištění závady (rozkopání části koupelny) žalobce odmítal z důvodu věku, zdravotního stavu, nákladů, diskomfortu a nemožnosti obstarat si identickou dlažbu a obklady. Poškozená sousedka [jméno] [příjmení] podala u Obvodního soudu pro Prahu 5 proti žalobci žalobu o náhradu vzniklé újmy za ušlé nájemné, která jí byla přiznána rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 5, č.j. 42C 154/2019-100 ze dne 23. 9. 2020 ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze, č.j. 13Co 386/2020-173 ze dne 13. 8. 2021 ve výši 36 305 Kč s úroky z prodlení od [datum] do zaplacení a dále jí byla přiznána náhrada nákladů řízení v celkové výši 23 666,40 Kč. Žalobce obě tyto částky poukázal na účet právního zástupce [jméno] [příjmení], a tedy podle rozsudku plnil. Všeobecné pojistné podmínky pro pojištění domácnosti na území ČR – zvláštní část UCZ/ B/14 obsahují v čl. 7 výluku z pojištění ve znění, že pojištěny nejsou závazky k náhradě škody nebo újmy při ublížení na zdraví a při usmrcení též újmy způsobené úmyslně, ze svévole, lstí nebo škodolibosti, přičemž naroveň úmyslu se staví jednání nebo opomenutí, při kterém musel být vznik škody s pravděpodobností očekáván, ale nedbalo se na to (např. s ohledem na výběr způsobu práce, který šetří náklady a čas).

22. Po právním zhodnocení prokázaného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

23. Podle ust. § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákon v platném znění, pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné.

24. Podle ust. § 2774 odst. 1 občanského zákona, pojistné podmínky vymezí zpravidla podrobnosti o vzniku, trvání a zániku pojištění, pojistnou událost, výluky z pojištění a způsob určení rozsahu pojistného plnění a jeho splatnost.

25. Podle ust. § 2901 občanského zákona, vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, má povinnost zakročit na ochranu jiného každý, kdo vytvořil nebezpečnou situaci nebo kdo nad ní má kontrolu, anebo odůvodňuje-li to povaha poměru mezi osobami. Stejnou povinnost má ten, kdo může podle svých schopností snadno odvrátit újmu, o níž ví nebo musí vědět, že hrozící závažností zejvně převyšuje, co je třeba k zákroku vynaložit.

26. Podle ust. § 2912 odst. 1 občanského zákona, nejedná-li škůdce, jak lze od osoby průměrných vlastností v soukromém styku důvodně očekávat, má se za to, že jedná nedbale.

27. Podle ust. § 626 občanského zákona, u práva na pojistné plnění počne promlčecí lhůta běžet za jeden rok od pojistné události. To platí i v případě, kdy poškozenému vzniklo přímé právo na pojistné plnění vůči pojistiteli, nebo v případě, kdy pojištěný uplatňuje vůči pojistiteli úhradu toho, co poškozenému poskytl při plnění povinnosti nahradit škodu nebo jinou újmu.

28. Podle ust. § 629 odst. 1 občanského zákona, promlčecí lhůta trvá tři roky.

29. Podle ust. § 635 odst. 2 občanského zákona, právo na pojistné plnění z pojištění odpovědnosti se promlčí nejpozději promlčením práva na náhradu škody nebo újmy, na kterou se pojištění vztahuje.

30. Podle ust. § 636 odst. 1 občanského zákona, právo na náhradu škody nebo jiné újmy se promlčí nejpozději za deset let ode dne, kdy škoda nebo újma vznikla.

31. V řízení bylo prokázáno výpověďmi slyšených svědků a rozsudky Obvodního soudu pro Prahu 5 č.j. 42C 154/2019-100 ze dne 23. 9. 2020 a Městského soudu v Praze č.j. 13Co 386/2020-173 ze dne 13. 8. 2021, že žalobce postupoval po zjištění škodní události liknavě, dbal v prvé řadě o své zájmy, a i když kontaktoval bez zjevného průtahu instalatéry, resp. opraváře, nepřistoupil na jejich nabídky řešení (zjištění závady rozkopáním části koupelny, resp. chodby bytu žalobce) a byl srozuměn s tím, že zatékání do bytu [jméno] [příjmení] v důsledku absence odstranění příčiny zatékání pokračuje, a to až do [datum], kdy byla závada odstraněna. Tímto jednáním žalobce byla naplněna výluka z pojištění specifikovaná v článku 7 Všeobecných pojistných podmínek pro pojištění domácnosti na území ČR – zvláštní část UCZ/ B/14, podle něhož nejsou pojištěny závazky k náhradě škody nebo újmy při ublížení na zdraví a při usmrcení též újmy způsobené úmyslně, ze svévole, lstí nebo škodolibosti, přičemž naroveň úmyslu se staví jednání nebo opomenutí, při kterém musel být vznik škody s pravděpodobností očekáván, ale nedbalo se na to (např. s ohledem na výběr způsobu práce, který šetří náklady a čas). Soud se neztotožňuje s výkladem tohoto ustanovení, prezentovaným žalobcem, tedy, že by se tato výluka vztahovala jen na újmy na zdraví. Gramatickým a logickým výkladem lze určit jednoznačně, že se výluka z pojištění vztahuje nikoli jen na újmu na zdraví, ale i na náhradu škody, tedy majetkovou újmu. Je zjevné, že opačný výklad by byl v rozporu se smyslem podstaty majetkového pojištění a pojištění občanské odpovědnosti, neboť především v této oblasti dochází ke škodám na majetku. Soud proto článek 7 Všeobecných pojistných podmínek pro pojištění domácnosti na území ČR – zvláštní část UCZ/ B/14 v projednávané věci aplikoval a žalobu jako nedůvodnou zamítl. Kromě toho lze přisvědčit žalované, že škoda, způsobená [jméno] [příjmení] zatékáním do bytu z poškozené trubky ve vlastnictví žalobce, není již bezprostředně spojena se škodní událostí ze dne [datum], kterou již žalovaná vypořádala. Je totiž zjevné, že byla způsobena a prohlubována liknavostí žalobce při odstraňování její příčiny, a to minimálně v období, za které poškozená uplatnila nárok na náhradu újmy za ušlé nájemné (od [datum]), když soud bere v úvahu, že žalobce objektivně potřeboval určitý časový prostor ke zjištění a odstranění závady. Žalobce nepochybně porušil prevenční povinnost, stanovenou v ust. § 2901 občanského zákona a jednal, ve snaze ochránit především vlastní zájmy, nedbale ve smyslu ust. § 2912 odst. 1 občanského zákona. I z tohoto důvodu není jeho žaloba důvodná.

32. Pokud žalovaná vznesla námitku promlčení části žalobou uplatněného nároku – náhrady újmy za ušlé nájemné za dobu od [datum] do [datum], soud ji neshledává důvodnou, neboť vznik škody žalobci, a tedy počátek běhu promlčecí lhůty, soud váže na pravomocný rozsudek Krajského soudu v Praze č.j. 13Co 386/2020-173 ze dne 13. 8. 2021, který uložil žalobci zaplatit částky žalované v projednávané věci. Vzhledem k datu podání žaloby ([datum]) proto není žalobní nárok ani zčásti promlčen. Na výsledku sporu to však ničeho nemění.

33. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., protože žalovaná byla ve věci zcela úspěšná. Náklady řízení představují náklady právního zastoupení žalované. Ty soud přiznal podle § 7 a 11, vyhlášky 177/1996 Sb. (advokátní tarif) ve znění pozdějších předpisů z punkta 58 152 Kč za 5 úkonů právní služby (příprava a převzetí zastoupení, písemné vyjádření k žalobě ze dne [datum], účast při jednání soudu dne [datum], písemné vyjádření ze dne [datum], účast při jednání soudu dne [datum]) ve výši 3 460 Kč za jeden úkon. V souladu s ust. § 13 odst. 3 citované vyhlášky soud přiznal i hotové výdaje advokáta spojené s 5 úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, písemné vyjádření k žalobě ze dne [datum], účasti při jednání soudu dne [datum], písemné vyjádření ze dne [datum], účast při jednání soudu dne [datum]) ve výši 300 Kč za jeden úkon. V souladu s ust. § 137 odst. 1, 3 o. s. ř. soud zvýšil odměnu za úkony právní služby a hotové výdaje advokáta o 21% DPH v částce 3 948 Kč, protože zástupce žalované je plátcem této daně. Celkové náklady řízení tak činí přiznaných 22 748 Kč.

34. V souladu s ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. soud uložil žalobci zaplatit žalované náklady řízení na účet jejího právního zástupce.