6 C 195/2018

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl samosoudkyní JUDr. Zuzanou Barochovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení se sídlem adresa o zaplacení částky 2 545 042 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba s návrhem, aby žalovaná byla uznána povinnou zaplatit žalobkyni částku 2 545 042 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,5 % p. a. od [datum] do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na nákladech řízení částku 204 732 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet právního zástupce žalované.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit na znalečném České republice na účet zdejšího soudu částku 23 665‬ Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně podala u zdejšího soudu dne [datum] žalobu, kterou se domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 2 545 042 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne [datum] ve 23:00 hodin došlo k požáru skladovací haly hotových výrobků v areálu žalobkyně v [obec] u [obec]. Celá tato situace je řešena u žalované jako pojistná událost ze dne 1. 1. 2018, č. j. 3100000118/002 (dále jen„ pojistná událost“). Na pojistné události nenese vinu žalobkyně. Na místo se dostavil likvidátor žalované a doporučil žalobkyni specializovanou obchodní společnost, která následky požáru odstraní. Detailní prohlídkou budovy likvidátor stanovil rozsah škodní události, což bylo zakouření celého objektu, zničení celého skladu hotových výrobků, zásadní poškození elektroinstalace ve dvou podlažích a škody menšího rozsahu na budově jako takové. Likvidátor se zástupcem obchodní společnosti určené k likvidaci následků detailně kvantifikovali rozsah čištění a oprav budovy. Na základě této prohlídky pak [právnická osoba] sanace spol. s r. o. vypracovala detailní nabídku na sanaci celého objektu od zplodin zahořelého polystyrénu. Rozsah škod a jejich ocenění vyhotovily odborné společnosti na základě revizní zprávy a tato ocenění byla žalovanou akceptována dokumentem Odsouhlasení k likvidaci, které vyhotovil a schválil likvidátor žalované pan [příjmení]. Na základě toho byla zahájena rekonstrukce v rozsahu odsouhlaseném žalovanou. Pojistná částka poškozené nemovitosti byla pojistnou smlouvou sjednána ve výši 10 000 000 Kč. Z dokladů a následného šetření vyplynulo, že částka 10 000 000 Kč neodpovídá skutečné hodnotě nemovitosti. Žalovaná tak obratem objednala zpracování znaleckého posudku na určení hodnoty nemovitosti v době vzniku škodné události u Ing. [příjmení]. Dle tohoto posudku je nová cena nemovitosti určena ve výši 49 965 450 Kč. Podle Všeobecných pojistných podmínek UCZ/Živ/10 (dále jen„ VPP“) článku 14 bodu 1., pojistnou částku stanoví vždy na vlastní odpovědnost pojistník (žalobkyně). S odkazem na článek 15 bod 1 VPP tak žalovaná u výpočtu pojistného plnění za opravu (náklady na uvedení do původního stavu) poškozené nemovitosti uplatnila podpojištění ve výši 79,99 %. Tuto skutečnost, jakož i výpočet pojistného plnění, oznámila žalovaná žalobkyni dopisem ze dne [datum] a následně vyplatila částku 446 463 Kč. Ještě předtím žalobkyni vyplatila zálohu ve výši 400 000 Kč. Žalobkyně s jednáním žalované nesouhlasí, nesouhlasí s vyplaceným pojistným plněním a domnívá se, že jí měla být vyplacena vyšší částka. Požaduje náhradu škody za nevyplacené pojistné plnění, nikoli jeho doplatek. Žalobkyně [příjmení] nikdy neviděla, protože jí nebyly nikdy předány. Žalobkyně tak neměla k dispozici informaci o tom, že by stanovení pojistné částky bylo na její vlastní odpovědnost. Pojištění na tuto hodnotu nemovitosti uzavírala se žalovanou již před mnoha lety. Tedy je to žalovaná, která s hodnotou budovy souhlasila a tuto částku akceptovala. Za celou dobu nevznesla žalovaná jedinou připomínku k ceně budovy dojednané v pojistné smlouvě. Je to žalovaná, která je odpovědná za částku, na kterou je budova pojištěna, neboť případné plnění pojistné události se týká právě a jen žalované. Žalobkyně se domnívá, že postup žalované je v této záležitosti v příkrém rozporu se sjednanou pojistnou smlouvou, jakož i s dobrými mravy. Jak vyplývá z pokynů [obec] národní banky závazných pro pojišťovny, je povinností žalované alespoň jednou ročně se žalobkyní projednat a případně aktualizovat údaje v pojistné smlouvě a o provedeném jednání pořídit písemný zápis. Žalobkyně nesouhlasí ani s cenou určenou žalovanou, neboť si nechala vypracovat svůj vlastní znalecký posudek, který nemovitosti ocenil na částku 34 695 860,30 Kč. Tato částka je o více než 16 000 000 Kč nižší, než byla stanovena znalcem [příjmení] [příjmení]. Žalobkyně se domnívá, že i tato skutečnost je významná pro výplatu pojistného plnění, neboť by při použitém mechanismu výpočtu nedošlo ke krácení o 79,99 %, ale vzhledem k ceně nemovitosti pouze o 71,18 %. Žalobkyni postupem žalované vznikla majetková újma vyjádřitelná penězi, a to v podobě částky 2 545 042 Kč. Nejedná se přitom pouze o škodu skutečnou (výše, o kterou se hodnota majetku snížila), ale i o ušlý zisk (výše, o kterou se hodnota majetku nezvýšila, ačkoliv měla). Požárem ze dne [datum] vznikla žalobkyni škoda nejméně ve výši 4 239 382 Kč, která byla žalovanou uznána (jednotlivé položky na opravy byly schváleny takto: sanace suchou cestou částkou ve výši 213 354 Kč, sanace mokrou cestou částkou ve výši 1 124 735 Kč, ruční dočištění v částce ve výši 82 500 Kč, technická zařízení v částce ve výši 34 500 Kč, vedlejší náklady v částce ve výši 69 900 Kč, oprava stavebních součástí dle cenové kalkulace v částce 1 999 883 Kč). Příčinnou souvislost mezi vznikem škody a porušením smluvní povinnosti spatřuje žalobkyně právě v postupu žalované. Ačkoli byla žalovaná s ohledem na uzavřenou smlouvu povinna vyplatit žalobkyni pojistné plnění, žalovaná toto pojistné plnění neúměrně krátila o 79,99 % (článek 15 bod 1 VPP). Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaná mohla krátit pouze o 20,01 %, tedy o částku 847 876,40 Kč a vyplaceno mělo být 3 391 505 Kč, do současné doby žalovaná žalobkyni vyplatila na pojistném plnění částku 846 463 Kč, zbývá doplatit rozdíl ve výši 2 545 042 Kč. Tento rozdíl považuje žalobkyně za škodu vzniklou v souvislosti s krácením pojistného plnění žalovanou, která tak za ni odpovídá.

2. Žalovaná v písemném vyjádření k žalobě nárok uplatněný žalobou neuznala, považuje jej za nedůvodný, neboť při likvidaci předmětné škodné události postupovala zcela v souladu se zákonem a pojistnou smlouvou, uzavřenou mezi účastnicemi. V dané věci se jedná o spor z majetkového pojištění, jehož předmětem je aplikace institutu podpojištění. V pojistné smlouvě byla sjednána pojistná částka ve výši 10 000 000 Kč, zatímco skutečná hodnota pojištěné nemovitosti v době pojistné události byla posudkem znalce [příjmení] [příjmení] stanovena částkou 49 965 450 Kč. Žalovaná proto v poměru těchto hodnot snížila pojistné plnění podle vzorce: (teoretická výše pojistného plnění, pokud by podpojištění neexistovalo) x (pojistná částka/skutečná pojistná hodnota) a vyplatila žalobkyni pojistné plnění výši 846 463 Kč po odečtení spoluúčasti ve výši 2 000 Kč. Žalobkyně se snaží de facto přenést odpovědnost za stanovení pojistné částky v pojistné smlouvě na žalovanou, jakožto pojistitele, což však odporuje tradičnímu a v zákoně výslovně uvedenému principu, že horní hranice pojistného plnění se určuje na návrh pojistníka. Žalovaná postupovala při uzavírání pojistné smlouvy, i po té, zcela v souladu se zákonem a pojistnou smlouvou a rozhodně tedy není pravdivé tvrzení žalobkyně o tom, že žalovaná jednala v rozporu s pojistnou smlouvou a dobrými mravy. To, že se jedná o dlouhodobý pojistný vztah, neznamená, že by žalovaná byla povinna průběžně kontrolovat skutečnou hodnotu pojištěné nemovitosti, a s ohledem na celkové objemy pojištěných majetků to po ní nelze ani spravedlivě požadovat. V rozporu s dobrými mravy by bylo, pokud by žalobkyně obdržela pojistné plnění v plné výši, ačkoliv měla svůj majetek pojištěný pouze na pětinu skutečné hodnoty a platila tudíž jen zlomek pojistného, které by platila v případě pojištění na reálnou hodnotu. K tomu je nutné podotknout, že pojistná hodnota ani pojistná částka nemají vliv na pojistné riziko, tedy míru pravděpodobnosti vzniku pojistné události. Žalovaná jako pojistitel tedy nese stejné pojistné riziko, ať už je majetek pojištěn na celou hodnotu nebo jen na část skutečné hodnoty, avšak pojistné je kalkulováno z pojistné částky. Institut podpojištění důsledky této disproporce narovnává a měl by motivovat pojistníka (tedy i žalobkyni), aby pojišťoval svůj majetek na jeho skutečnou hodnotu a platil za něj také odpovídající pojistné. Znalecký posudek, kterým žalobkyně v žalobě argumentuje, žalované nikdy nepředložila. Žalovaná nezpůsobila žalobkyni žádnou škodu a při likvidaci pojistné události postupovala zcela v souladu se zákonem a pojistnou smlouvou, a v daném případě rovněž nejsou splněny základní předpoklady odpovědnosti žalované za škodu, když ze strany žalované nebyla porušena žádná právní povinnost, újma na straně žalobkyně není v příčinné souvislosti s postupem žalované, a tvrzená újma vznikla žalobkyni důsledkem škodné události a podpojištění majetku ze strany žalobkyně.

3. Soud zjistil tyto skutečnosti:

4. Mezi účastnicemi řízení je nesporné, že žalovaná uhradila žalobkyni z titulu pojistné události ze dne [datum], kterou žalovaná vyřizovala jako pojistnou událost [číslo] pojistné plnění ve výši 846 463 Kč.

5. Z kopie pojistné smlouvy ze dne [datum], [číslo] jejích příloh a dodatku [číslo] ze dne [datum], platného od [datum], soud zjistil, že byla uzavřena mezi účastnicemi, jednatelka žalobkyně svým podpisem potvrdila, že převzala, mimo jiné, Všeobecné a doplňkové podmínky UCZ/Živ/10 Majetkové pojištění – budova, ostatní stavba, byla s nimi seznámena a souhlasila s nimi. Ve smlouvě byla sjednána pojistná částka ve výši 10 000 000 Kč ve vztahu k předmětné nemovitosti.

6. Z kopie Souborných pojistných podmínek pro pojištění podnikatelů/10, Všeobecné pojistné podmínky pro pojištění majetku pro případ poškození nebo zničení živelní událostí – zvláštní část – UCZ/Živ/10, soud zjistil, že podle čl. 14 bodu 1 pojistná částka vyjadřuje pojistnou hodnotu a je nejvyšší hranicí plnění pojistitele. Pojistná částka se stanoví pro jednotlivé položky věcí movitých a nemovitých a pojištěných nákladů. Pojistnou částku stanoví vždy na vlastní odpovědnost pojistník. Podle čl. 15 bodu 1, je-li v době vzniku pojistné události pojistná částka položky nižší než její pojistná hodnota, poskytne pojistitel pojistné plnění, které je k výši škody ve stejném poměru, jako je pojistná částka k pojistné hodnotě.

7. Z kopie objednávky [číslo] šetření škodné události [číslo] ze dne [datum] adresované žalovanou [jméno] [příjmení], soud zjistil, že si u něj žalovaná objednala zpracování expertní zprávy k určení rozsahu vzniklé škody a stanovení příčiny vzniku škody z předmětné pojistné události. Zároveň byl žalovanou zmocněn k zastupování žalované a jednání za žalovanou při šetření nutném ke zjištění rozsahu povinnosti pojišťovny plnit a při šetření škodní události.

8. Z kopie znaleckého posudku ze dne [datum], [číslo] – [číslo], zpracovaného na objednávku žalované soudním znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení], soud zjistil, že ke dni škodní události stanovil hodnotu předmětných nemovitostí žalobkyně částkou 49 965 450 Kč.

9. Ze znaleckého posudku ze dne [datum], [číslo] zpracovaného na objednávku žalobkyně soudním znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení], soud zjistil, že stanovil hodnotu předmětných nemovitostí žalobkyně ke dni před škodní událostí částkou 34 695 860 Kč.

10. Ze znaleckého posudku ze dne [datum], [číslo] soudem ustanovené znalkyně [celé jméno znalkyně], znalkyně z oboru písmoznalectví, a jejího výslechu soud zjistil, že podpisy na Návrhu pojistné smlouvy [číslo] ze dne [datum] a na přílohách k tomuto návrhu smlouvy jsou s velkou pravděpodobností pravými podpisy [jméno] [příjmení], jednatelky žalobkyně. Pravděpodobnost pravosti podpisu se pohybuje v kladné ose na nejvyšším stupni pravděpodobnosti. Znalkyně měla při zpracování posudku k dispozici dostatečné množství časově adekvátního srovnávacího materiálu, posuzovala pravost podpisů pouze na základě originálů listin a srovnávacího materiálu, byly vyloučeny znaky technického způsobu padělání podpisů na předmětných listinách. Podpisy [číslo] – 46 byly vyřazeny ze zkoumání, protože se jednalo o úmyslně zkomolené podpisy, které byly znalkyni úmyslně předloženy jako úmyslná kontaminace materiálu.

11. Z kopie cenové nabídky P 18 [číslo] Sanace objektu po požáru ze dne [datum], kopie cenové nabídky P 18 [číslo] Likvidace skladových zásob a rozpracované výroby ze dne [datum] a kopie cenové nabídky P 18 [číslo] Sanace strojní technologie ze dne [datum], zpracované [právnická osoba] sanace spol. s r.o., soud zjistil, že tato společnosti stanovila celkovou cenu stavebních a sanačních prací v objektu po požáru částkou 2 830 664 Kč.

12. Z kopie předžalobní výzvy ze dne [datum], adresované právním zástupcem žalobkyně žalované, soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k úhradě částky 2 545 042 Kč z titulu nevyplaceného pojistného plnění. Právní zástupce žalované nesporoval doručení této výzvy.

13. Z kopie Vyřizovacího dopisu ze dne [datum], adresovaného žalovanou právnímu zástupci žalobkyně soud zjistil, že žalovaná odmítla úhradu částky podle předžalobní upomínky a trvala na výpočtu pojistného s odkazem na VPP. Právní zástupce žalobkyně nesporoval doručení tohoto dopisu.

14. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] soud zjistil, že je obchodní zástupkyní žalované a měla na starost pojistné smlouvy žalobkyně. Pojistnou smlouvu se žalobkyní, resp. její jednatelkou, sama nesepisovala. Ještě před pojistnou událostí informovala jednatelku žalobkyně, že by se měla pojistná částka navýšit, avšak ta to odmítla s tím, že je pojistná částka dostačující. Pracovníci žalované jsou finančně motivováni k uzavírání dodatků k pojistným smlouvám (navýšení pojištění). Při podpisu pojistné smlouvy jsou klientovi předávány i pojistné podmínky, přičemž zaměstnanci žalované jsou v tomto směru kontrolováni. O následcích nenavýšení pojištění jsou klienti poučováni. Smlouvy jsou aktualizovány každé dva roky, ale pouze se souhlasem klienta.

15. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] soud zjistil, že pro žalovanou pracovala v letech 2000 – 2017. Pamatuje si na uzavření pojistné smlouvy se žalobkyní. Jednatelka žalobkyně paní [příjmení] chtěla pojistit majetek a stanovila pojistnou částku nemovitosti. Ke všem smlouvám jsou klientům předávány pojistné podmínky, paní [příjmení] je i vyžadovala. Pojistná hodnota 10 000 000 Kč byla stanovena paní [příjmení] s tím, že za tuto částku nemovitost koupila, a že ji na víc pojistit nechce. Byla v průběhu pojištění upozorňována, že má podpojištěnou smlouvu, ale ona vždy sdělila, že nic navyšovat nebude. Svědkyně jednatelku žalobkyně opakovaně upozorňovala na následky nenavýšení pojistné částky, ale nesetkala se z její strany s kladnou odezvou.

16. Jednatelka žalobkyně při účastnickém výslechu vypověděla, že po vzniku pojistné události byla ujištěna paní [příjmení], že je vše v pořádku a kryto pojistnou smlouvou. Po požáru se dostavil likvidátor žalované pan [příjmení], který po prošetření škod zpracoval a žalobkyni zaslal odsouhlasení k likvidaci. Žalovaná však jednatelce žalobkyně sdělila, že nechá vypracovat vlastní znalecký posudek na ohodnocení nemovitosti, a po té žalobkyni informovala, že je nemovitost podpojištěna, což do té doby jednatelka žalobkyně nevěděla. Nebyla na podpojištění pojistné smlouvy upozorněna ani paní [příjmení]. Zároveň žalovaná sdělila, že bude pojištění krátit o 80%. Jednatelka žalobkyně pojistnou smlouvu podepsala, ale neobdržela od žalované pojistné podmínky, a tedy s nimi nebyla seznámena. Pojistná smlouva byla žalobkyni doručena poštou v jednotlivých listech a bez pojistných podmínek. [příjmení] [příjmení] většinou kontaktovala jednatelka žalobkyně, nevybavuje si, že by to bylo naopak. [jméno] jednatelka žalobkyně nikdy nedala podnět k navýšení pojištění, a žalovanou nebyla upozorněna na to, že se může hodnota nemovitosti v čase měnit. Kdyby na to byla upozorněna, pojistnou částku by navýšila. Chápala to tak, že jsou nemovitosti pojištěny na 10 000 000 Kč. Z jednání s paní [příjmení] nebyly pořizovány záznamy. Uvedla dále, že si nevybavuje si, zdali podpis na pojistné smlouvě je jejím podpisem.

17. Z ostatních v řízení provedených důkazů již soud nezjistil žádné podstatné skutečnosti pro rozhodující skutková zjištění nebo právní posouzení věci, a proto je dále nehodnotil.

18. Žalobkyně dále navrhovala provedení důkazu videozáznamem z jednání se žalovanou ze dne [datum] po škodní události, a vypracování revizního znaleckého posudku z oboru písmoznalectví. Tyto důkazní návrhy soud zamítl pro nadbytečnost a bezpředmětnost, neboť videozáznam zachycoval jednání mezi účastnicemi až po škodní události a pokud se týká znaleckého posudku z oboru písmoznalectví, neshledal soud důvod pro jeho revizi, neboť znalkyně se řádně vypořádala se zadáním soudu, k vypracování znaleckého posudku měla dostatek kvalitního srovnávacího materiálu, závěry znaleckého posudku jsou srozumitelné a precizně formulované, řádně odůvodněné, vycházejí ze znalkyní podrobně popsaného znaleckého zkoumání. Zákon nestanoví předpoklady pro nařízení vypracování revizního znaleckého posudku a ponechává je na úvaze soudu; vypracování revizního znaleckého posudku bude přicházet do úvahy zejména tam, kde soud bude mít pochybnosti o správnosti již vypracovaného znaleckého posudku. [příjmení] vždy záležet na konkrétní situaci a na úvaze soudu, zda (zpravidla po slyšení ustanoveného znalce) bude mít pochybnosti za odstraněné. Není to tedy tak, že soud je povinen nařídit vypracování revizního znaleckého posudku jen proto, že některý z účastníků závěry posudku zpochybňuje (k tomu např. usnesení Nejvyššího soudu sp.zn. 22 Cdo 1290/2007, usnesení Ústavního soudu sp.zn. I. ÚS 3684/15 ze dne [datum]).

19. Soud zhodnotil v řízení provedené důkazy v souladu s § 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.) a dospěl ke zjištění následujícího skutkového stavu:

20. Žalobkyně uzavřela dne [datum] se žalovanou pojistnou smlouvu [číslo] dodatek [číslo] jejímž předmětem bylo, mimo jiné, pojištění nemovitostí žalobkyně pro případ požáru nebo jiné živelné pohromy. Součástí pojistné smlouvy jsou mimo jiné VPP UCZ/Živ/10. Dne 31. 12. 2017 došlo k požáru skladovací haly hotových výrobků žalobkyně v pojištěných nemovitostech, žalovaná tuto událost řešila jako pojistnou událost [číslo] vyplatila žalobkyni pojistné v celkové výši 846 463 Kč s odkazem na čl. 14 a 15 VPP UCZ/Živ/10, když krátila pojistné plnění z důvodu zjištěného podpojištění.

21. Podle § 2913 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákon (dále jen „o. z.“), poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit.

22. Podle § 2854 o. z., je-li pojistná částka v době pojistné události nižší než pojistná hodnota pojištěného majetku, sníží pojistitel pojistné plnění ve stejném poměru, v jakém je výše pojistné částky ke skutečné výši pojistné hodnoty pojištěného majetku; to neplatí, ujednají-li strany, že pojistné plnění sníženo nebude.

23. Podle § 2814 odst. 2 o. z., lze-li při pojištění majetku určit jeho pojistnou hodnotu při uzavření smlouvy, určí se na návrh pojistníka horní hranice pojistného plnění pojistnou částkou ve výši odpovídající pojistné hodnotě pojištěného majetku v době uzavření smlouvy. Pojistitel má právo přezkoumat při uzavření smlouvy hodnotu pojištěného majetku.

24. Podle § 2909 o. z., škůdce, který poškozenému způsobí škodu úmyslným porušením dobrých mravů, je povinen ji nahradit; vykonával-li však své právo, je škůdce povinen škodu nahradit, jen sledoval-li jako hlavní účel poškození jiného.

25. Podle § 2910 o. z., škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

26. Podle § 6 odst. 1 zákona č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, pojišťovna nebo zajišťovna je oprávněna provozovat pouze pojišťovací nebo zajišťovací činnost v rozsahu povolení uděleném jí orgánem dohledu, je povinna jednat s odbornou péčí a postupovat obezřetně, zejména neprovádět tyto činnosti způsobem, který poškozuje majetek jí svěřený třetími osobami nebo ohrožuje její bezpečnost a stabilitu nebo bezpečnost a stabilitu osob s ní propojených. Za tímto účelem je tuzemská pojišťovna, pojišťovna z třetího státu, tuzemská zajišťovna a zajišťovna z třetího státu povinna vytvořit a po celou dobu své činnosti udržovat funkční a efektivní řídicí a kontrolní systém, pravidelně z něj vyhodnocovat informace a včas přijímat odpovídající opatření.

27. Podle rozsudku Nejvyššího soudu České republiky ze dne 12. 2. 2013, sp. zn. 32 Cdo 4440/2011, podle všeobecných pojistných podmínek pojistnou částku stanoví ve smlouvě sám pojištěný na vlastní odpovědnost, přičemž pojistná částka má v průběhu trvání pojištění vyjadřovat pojistnou hodnotu pojištěné věci. Plnila-li tedy žalovaná žalobci pojistné plnění podle smlouvy v maximální možné výši, nemůže mít žalobce z téže smlouvy právo na pojistné plnění ve větším rozsahu.

28. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně se žalovanou uzavřely pojistnou smlouvu, která byla, včetně příloh, podepsána jednatelkou žalobkyně, paní [příjmení]. Pravost podpisu jednatelky žalobkyně byla prokázána znaleckým posudkem z oboru písmoznalectví, zpracovaným soudní znalkyní [příjmení] [celé jméno znalkyně] (viz odstavec 10 rozsudku), jehož závěry korespondují i s původními žalobními tvrzeními, neboť žalobkyně pravost podpisu své jednatelky na pojistné smlouvě a jejích přílohách v žalobě nijak nesporovala, resp. tyto pochybnosti nezmínila, vyjádřila je až při svém účastnickém výslechu. Zpochybnění pravosti podpisů jednatelky žalobkyně na smluvních dokumentech se proto jeví ze strany žalobkyně jako účelové. Podpisem pojistné smlouvy jednatelka žalobkyně potvrdila, že převzala, byla seznámena a souhlasí (mimo jiné) i s Všeobecnými a doplňkovými podmínkami UCZ/Živ/10. Pokud jednatelka žalobkyně tvrdí, že tyto VPP nikdy neobdržela a nebyla s nimi seznámena, toto své tvrzení, resp. chybný postup žalované při uzavírání pojistné smlouvy neprokázala, ač byla soudem poučena podle ust. § 118a o.s.ř. Soud má rovněž za prokázáno z výslechu svědkyň [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], jejichž výpovědi hodnotí soud jako věrohodné, že žalobkyně byla informována o skutečnosti, že pojistná smlouva je podpojištěna.

29. Jako pojistná částka byla v pojistné smlouvě sjednána částka ve výši 10 000 000 Kč odpovídající hodnotě pojištěného majetku, což vyplývá přímo z pojistné smlouvy, jejích příloh a dodatku [číslo]. Z čl. 14 bodu 1 VPP pak vyplývá, že pojistná částka vyjadřuje pojistnou hodnotu, je nejvyšší hranicí plnění pojistitele a její výši vždy na vlastní odpovědnost stanoví pojistník (žalobkyně). V projednávané věci tak nastala situace předvídaná ust. § 2814 odst. 2 o. z., kdy byla pojištěná nemovitost k okamžiku uzavírání pojistné smlouvy identifikovaná co do výše pojistné hodnoty a horní hranice pojistného plnění byla určena pojistnou částkou stanovenou v pojistné smlouvě. Z § 2814 odst. 2 věta druhá o. z., vyplývá, že pojistitel (žalovaná) má právo, nikoliv povinnost, přezkoumat, a to při uzavření pojistné smlouvy, hodnotu předmětné nemovitosti (pojištěného majetku). Toto právo může být chápáno jako skryté varování před stanovením nižší pojistné částky, přestože si pojistník byl vědom, že hodnota pojištěného majetku je vyšší. Žalovaná je povinna poskytnout plnění pouze do výše pojistné částky, od které se odvíjí výše pojistného. Stanovení konkrétní výše pojistné částky se vymyká základním charakteristikám a aspektům pojistné smlouvy vyplývajícím ze zákona. Pojistná částka je totiž typicky jedinou obsahovou náležitostí pojistné smlouvy, jež se ze zákona určuje na návrh pojistníka. Toto právní pravidlo je odrazem logické úvahy, že je to právě pojistník, kdo„ zná svůj majetek“ (nejde-li o pojištění cizí hodnoty pojistného zájmu), v jehož majetkové sféře může nastat újma v důsledku potenciální pojistné události, a kdo tedy dokáže tuto nejvyšší možnou majetkovou újmu nejsprávněji určit (srov. komentář k § 2814 odst. 2 o. z., dostupný v Aspi). Přestože § 2814 odst. 2 občanského zákona nestanoví žádnou právní sankci vůči pojistníkovi (žalobkyni) pro případ, že (obvykle s pohnutkou snahy o úspory ve výši pojistného za sjednávané pojištění majetku) určí a navrhne nižší pojistnou částku neodpovídající pojistné hodnotě, je pojistník k dodržení jeho právní povinnosti nepřímo negativně motivován právě tradičním právním institutem tzv. podpojištění.

30. V projednávané věci byly naplněny podmínky pro aplikaci ustanovení čl. 15 bodu 1 VPP žalovanou při vyřizování předmětné pojistné události, neboť hodnota pojištěných nemovitostí žalobkyně byla řádově vyšší (jak bylo prokázáno oběma znaleckými posudky – viz odst. 8 a 9 rozsudku), než byla cena uvedená v pojistné smlouvě a jejím dodatku. Toto ustanovení je zároveň zcela v souladu s § 2854 o. z. Žalovaná tedy v souladu se zákonem, pojistnou smlouvou a VPP, které jsou její součástí, stanovila pojistné plnění, které je k výši škody v poměru, jako je pojistná částka k pojistné hodnotě. Žalovaná tak při uzavírání pojistné smlouvy ze dne [datum], [číslo] dodatku [číslo] ze dne [datum] a při vyřizování předmětné pojistné události postupovala v souladu s právními předpisy, pojistnou smlouvou a VPP a svým jednáním proto žalobkyni nemohla způsobit a nezpůsobila škodu krácením pojistného plnění, jejíž náhrady se touto žalobou domáhá. Pokud žalobkyni vznikla škoda, stalo se tak výhradně v důsledku podpojištění, za jehož důsledky však nese odpovědnost žalobkyně, nikoli žalovaná.

31. Nelze uvěřit ani tvrzení jednatelky žalobkyně, že nevěděla, že se hodnota pojištěných nemovitostí může v čase měnit, neboť vědomost o růstu cen nemovitostí je v běžné populaci všeobecně rozšířena, žalobkyně se kromě toho již řadu let (zapsána do obchodního rejstříku v roce 2003) pohybuje v podnikatelském prostředí. V případě žalobkyně, která má podle sdělení její jednatelky uzavřeno několik pojistných smluv, nelze ani uvěřit, že by nevěděla, že lze v průběhu pojistného vztahu změnit hodnotu pojištěné nemovitosti a změnit tím i výši pojistného (to ostatně i v průběhu trvání pojištění učinila – viz dodatek [číslo] ze dne [datum]). Pokud žalobkyně vytýkala žalované, že vůči žalobkyni jako pojistníkovi nepostupovala s odbornou péčí, že jednatelku žalobkyně neseznámila s VPP, že jí nebylo vysvětleno, co je nová cena, a co podpojištění, že nebyla žalovanou nikdy vyzvána k navýšení pojistné částky, pak, jak již shora uvedeno, nebylo toto její tvrzení prokázáno, naopak bylo vyvráceno výpověďmi svědkyň paní [příjmení] a paní [příjmení] (viz odstavce 14 a 15 rozsudku). Soud zároveň akcentuje, že i kdyby žalovaná na podpojištění nemovitostí žalobkyni (její jednatelku) neupozornila a nevyzvala ji k navýšení ceny pojištěných nemovitostí a pojistného, nepostupovala by v rozporu se zákonem nebo pojistnou smlouvou. Jak již bylo uvedeno shora, je to žalobkyně, kdo stanovuje na vlastní odpovědnost výši pojistné částky. Nelze proto přitakat tvrzení žalobkyně, že žalovaná nepostupovala vůči žalobkyni s odbornou péčí a že jednala v rozporu se zákonem.

32. Ze všech uvedených důvodů proto soud žalobu jako nedůvodnou zamítl, když dále neprováděl dokazování k žalobou tvrzené výši škody, neboť nebyl prokázán základ žalobního nároku.

33. Pokud jde o náhradu nákladů řízení, žalobkyně pro případ svého neúspěchu navrhovala, aby soud nepřiznal žádné z účastnic náhradu nákladů řízení, jelikož je to podle žalobkyně žalovaná, kdo nese odpovědnost za škodu způsobenou žalobkyni. S ohledem na shora uvedené soud neshledal k takovému rozhodnutí žádný relevantní důvod, neaplikoval proto ust. § 150 o.s.ř., podle kterého by žalované odepřel právo na náhradu nákladů řízení.

34. Výrok II. rozsudku, kterým bylo rozhodnuto o nákladech řízení, je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., podle něhož soud přiznal žalované, která měla ve věci plný úspěch, náhradu nákladů řízení. Ty sestávají z nákladů za zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a. t.“), z tarifní hodnoty ve výši 2 545 042 Kč za 9 úkonů právní služby (příprava a převzetí zastoupení, písemné vyjádření ze dne [datum] a [datum], účast na jednání soudu dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum]) ve výši 18 500 Kč za jeden úkon. V souladu s § 13 odst. 3 citované vyhlášky soud přiznal i hotové výdaje advokáta spojené 9 úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, vyjádření ze dne [datum] a [datum], účast na jednání dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum]) ve výši 300 Kč za jeden úkon. V souladu s § 137 odst. 1, 3 o. s. ř. zvýšil soud odměnu za úkony právní služby a hotové výdaje advokáta o 21 % DPH v částce 35 532 Kč, protože zástupce žalované je plátcem této daně. Celkové náklady řízení tak činí přiznaných 204 732 Kč. V souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. uložil soud žalobkyni zaplatit žalované náklady řízení na účet jejího právního zástupce.

35. Výrok III. rozsudku je odůvodněn § 148 odst. 1 o. s. ř., podle něhož má stát podle výsledku řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Žalobkyně nebyla v řízení úspěšná a je proto povinna zaplatit náklady, které stát vynaložil na znalečné. Tyto náklady sestávají ze znalečného ve výši 900 Kč, pravomocně přiznaného znalkyni [celé jméno původní účastnice] usnesením ze dne 13. 9. 2021 č. j. 6 C 195/2018-131, ze znalečného ve výši 20 585 Kč pravomocně přiznaného znalkyni [celé jméno znalkyně] za vypracovaný znalecký posudek usnesením ze dne 14.12.2021 č.j. 6 C 195/2018-173 C, ze znalečného ve výši 1 949 Kč, pravomocně přiznaného této znalkyni usnesením ze dne 18. 3. 2022 č. j. 6 C 195/2018-201 a ze znalečného ve výši 3 231 Kč, pravomocně přiznaného této znalkyni usnesením ze dne 2.8.2022 č.j. 6 C 195/2018-216 za výslech při jednání dne [datum]. Žalobkyně zaplatila na výzvu soudu zálohu na znalecký posudek ve výši 3 000 Kč, k doplacení tak zbývá částka 23 665 Kč.