6 C 209/2018

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl samosoudkyní JUDr. Zuzanou Barochovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně anonymizována dvě slova údaje o zástupci proti žalovaným: 1. celé jméno žalovaného , anonymizována dvě slova datum anonymizováno adresa žalovaného 2. celé jméno žalovaného , anonymizována dvě slova datum anonymizováno adresa žalovaného anonymizováno role v řízení příjmení anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova adresa anonymizována dvě slova anonymizováno jméno příjmení anonymizována dvě slova adresa o určení dědického práva

I. Určuje se, že žalobkyně [celé jméno žalobkyně], [datum narození] je dědičkou ze závěti ze dne [datum] zůstavitele [celé jméno žalovaného], [datum narození], zemřelého dne [datum], naposledy s místem trvalého pobytu na adrese [adresa].

II. První žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 12 164 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet právního zástupce žalobkyně.

III. Žalobkyně vůči druhému žalovanému nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. První žalovaný je povinen zaplatit na znalečném České republice na účet zdejšího soudu částku, jejíž výše bude uvedena v samostatném rozhodnutí soudu, a to do tří dnů od právní moci tohoto samostatného usnesení.

1. Žalobkyně podala dne 31.7.2018 u zdejšího soudu žalobu proti žalovaným o určení, že je dědičkou ze závěti ze dne [datum] zůstavitele [celé jméno žalovaného], [datum narození], zemř. dne [datum], naposledy s místem trvalého pobytu na adrese [adresa] [anonymizováno] [číslo]. Žalobu odůvodnila tím, že zůstavitel [celé jméno žalovaného] zemřel dne [datum], žalobkyně je jeho dcerou a žalovaní jsou jeho synové. Žalobkyně předložila dne 17.4.2018 soudní komisařce Mgr. Alexandře Červové, notářce se sídlem v Praze 6, pověřené Obvodním soudem pro Prahu 6 k provedení úkonů ve věci řízení o pozůstalosti po zemřelém pod sp. zn. 26D 1189/2016 dvě listiny o pořízení zůstavitele pro případ smrti s datem [datum]. Obě listiny žalobkyně nalezla dne 7.4.2018 ve své korespondenci, když jí byly zaslány poštou zůstavitelem z věznice. Žalobkyně má za to, že obě listiny jsou identické, s tím, že v listině publikované soudem v řízení sp. zn. 26D 1189/2016 na čl. 276-277 spisu je na místo„ [část obce]“ uvedeno„ [anonymizováno]“ a za podpisem zůstavitele je v této listině uvedeno„ vl.r.“. Žalobkyně prohlásila, že listiny byly sepsány vlastní rukou zůstavitele a podepsané vlastní rukou zůstavitele, přičemž žalobkyně nebyla přítomna sepsání listin a nebyla přítomna podepsání listin zůstavitelem. Soud v pozůstalostním řízení zjistil, že listiny obsahují stejný text s dvěma odchylkami, které žalobkyně popisuje v žalobě. Obě listiny shodně obsahují vydědění pozůstalého syna, prvního žalovaného [celé jméno žalovaného] a pozůstalého syna, druhého žalovaného, [celé jméno žalovaného] a dále shodně obsahují závěť, kterou jako jediného dědice veškerého movitého i nemovitého majetku zůstavitel povolává pozůstalou dceru, tedy žalobkyni. Při jednání konaném před soudní komisařkou dne 17.4.2018 žalobkyně prohlásila, že závěť uznává za pravou a platnou, vyjma vydědění žalovaných, na kterém netrvá a nechce s nimi vést sporné řízení o platnosti vydědění. Oba žalovaní prohlásili, že neuznávají pravost závěti, že mají pochybnost, že listiny psal zůstavitel a že mají za to, že listiny zůstavitel nepsal a ani nepodepsal. V řízení o pozůstalosti bylo zjištěno, že závěť a prohlášení o vydědění obsažená ve stejném věcném znění ve dvou listinách datovaných 24.1.2012 jsou zřízeny v řádné formě a že navenek vykazují skutečnost, že se jedná o pořízení zůstavitele, že v obou listinách je zůstavitel označen jako pořizovatel a v podpisu je uvedené jeho jméno i příjmení, v jedné listině v pořadí příjmení jméno, v druhé listině v pořadí jméno příjmení a připojeno„ vl.r.“, že skutečnost, která z listin dne [datum] byla sepsána později, nebyla zjištěna a že oba žalovaní popírají pravost obou těchto listin, když oba shodně tvrdí, že mají za to, že je zůstavitel nepsal a nepodepsal. Žalobkyně uplatňuje právo na celé dědictví z titulu závěti a žalovaní uplatňují právo na dědictví z titulu zákonné dědické posloupnosti. Právo na dědictví žalobkyně ze závěti a právo na dědictví žalovaných si tak odporují. Obvodní soud pro Prahu 6 proto usnesením ze dne 23.5.2018 uložil žalobkyni, aby do dvou měsíců od právní moci tohoto usnesení podala u Obvodního soudu pro Prahu 6 žalobu proti žalovaným na určení, že žalobkyně je dědičkou ze závěti ze dne [datum].

2. První žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Druhý žalovaný, který je omezen ve svéprávnosti, a zastoupen opatrovníkem a následně zástupcem z řad advokátů, žalobou uplatněný nárok neuznal, uvedl, že závěť i listinu o vydědění považuje za neplatné a navrhl zamítnutí žaloby.

4. Soud zjistil z usnesení zdejšího soudu, č.j. 26D 1189/2016-328 ze dne 23.5.2018, které nabylo právní moci dne 16.6.2018, že tímto usnesením soud uložil pozůstalé dceři zůstavitele [celé jméno žalovaného] [celé jméno žalobkyně], aby do dvou měsíců od právní moci tohoto usnesení podala u zdejšího soudu žalobu proti pozůstalému synovi [celé jméno žalovaného] a proti pozůstalému synovi [celé jméno žalovaného] na určení, že je dědičkou ze závěti ze dne [datum].

5. Z kopie závětí ze dne [datum] soud zjistil, že zůstavitel těmito listinami vydědil oba žalované a veškerý movitý i nemovitý majetek odkázal žalobkyni. Obě listiny s datem [datum] jsou psány rukou a rukou podepsány.

6. Z protokolu o jednání před soudní komisařkou v řízení 26D 1189/2016 ze dne 17.4.2018 soud zjistil, že žalobkyně závěti uznala za pravé a platné vyjma vydědění pozůstalých synů, na kterém netrvá a nechce s nimi vést sporné řízení o platnost vydědění. Zástupkyně pozůstalých synů shodně prohlásily, že pravost závěti neuznávají, neboť mají za to, že listiny zůstavitel nesepsal a nepodepsal.

7. Ze znaleckého posudku z oboru písmoznalectví, specializace ruční písmo ze dne 13.2.2020, zpracovaného znalkyní Ing. Danielou Šilhovou a z výslechu znalkyně soud zjistil, že sporné, ručně psané texty na závětích označených č. 1 a č. 2/155 ze dne [datum] v rovině vysoké pravděpodobnosti vyhotovil [celé jméno žalovaného], jehož srovnávací materiál byl předložen. Lze kategoricky konstatovat, že sporný podpis na závěti označené č. 1/155 ze dne [datum] je pravý podpis [celé jméno žalovaného], jehož srovnávací materiál byl předložen. [příjmení] podpis na závěti označené č. 2/155 ze dne [datum] je v rovině vysoké pravděpodobnosti pravý podpis [celé jméno žalovaného], jehož srovnávací materiál byl předložen.

8. Soud zhodnotil v řízení provedené důkazy v souladu s ust. § 132 o.s.ř. a dospěl ke zjištění následujícího skutkového stavu: Žalobkyně je dcerou a oba žalovaní syny zůstavitele [celé jméno žalovaného], [datum narození], zemř. [datum]. Řízení o pozůstalosti po [celé jméno žalovaného] je vedeno u zdejšího soudu pod sp. zn. 26D 1189/2016 Soudní komisařka usnesením ze dne 23.5.2018, které nabylo právní moci dne 16.6.2018, uložila žalobkyni, aby ve lhůtě dvou měsíců od právní moci tohoto usnesení podala u zdejšího soudu žalobu proti oběma žalovaným na určení, že je dědičkou ze závěti ze dne [datum]. Žalobkyně podala žalobu u zdejšího soudu dne 31.7.2018. Zůstavitel sepsal vlastní rukou dvě listiny označené jako závěť ze shodným datem [datum], ve kterých odkázal veškerý movitý i nemovitý majetek žalobkyni a zároveň oba své syny, tedy oba žalované, vydědil. V průběhu řízení o pozůstalosti, při jednání před soudní komisařkou dne 17.4.2018, žalobkyně uznala závěť za pravou a platnou, vyjma vydědění pozůstalých synů, na kterém netrvá, žalovaní pravost závěti neuznali a vyjádřili pochybnosti, zda zůstavitel obě listiny sepsal a podepsal. Znaleckým posudkem z oboru písmoznalectví – ruční písmo, ze dne 13.2.2020, zpracovaným Ing. Danielou Šilhovou, bylo zjištěno, že sporné ručně psané texty na obou závětích ze dne [datum] vyhotovil zůstavitel v rovině vysoké pravděpodobnosti, že lze kategoricky konstatovat, že sporný podpis na závěti č. 1/155 ze dne [datum] je pravý podpis [celé jméno žalovaného] a že sporný podpis na závěti č. 2/155 ze dne [datum] je v rovině vysoké pravděpodobnosti pravý podpis [celé jméno žalovaného]. Vzhledem k datu pořízení závěti soud aplikoval při právním hodnocení platnosti závětí právní úpravu podle zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákon ve znění účinném do 31.12.2013 (dále jen občanský zákon), byť v ostatním jsou aplikována, s odkazem na ust. § 3069 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákon v platném znění (NOZ) příslušná ustanovení NOZ, neboť zůstavitel zemřel za jeho účinnosti. Podle ust. § 476 odst. 1, 2 občanského zákona zůstavitel může závěť buď napsat vlastní rukou nebo ji zřídit v jiné písemné formě za účasti svědků nebo ve formě notářského zápisu. V každé závěti musí být uveden den, měsíc a rok, kdy byla podepsána, jinak je neplatná.

9. Podle ust. § 476a občanského zákona vlastnoruční závěť musí být vlastní rukou napsána a podepsána, jinak je neplatná.

10. V řízení bylo jednoznačně prokázáno znaleckým posudkem z oboru písmoznalectví – ruční písmo, že obě listiny ze dne [datum] označené jako závěť, sepsal vlastní rukou zůstavitel a také je vlastní rukou podepsal. Obrana žalovaných, že se tak nestalo, byla znaleckým posudkem jednoznačně vyvrácena. Protože obě vyhotovení závěti ze dne [datum] obsahují po formální stránce všechny náležitosti požadované shora citovanými ustanoveními občanského zákona, je žaloba na určení dědického práva, tak jak je specifikována ve výroku I. tohoto rozsudku, důvodná a soud jí proto v celém rozsahu vyhověl. Platností vydědění obou žalovaných se soud v tomto řízení nezabýval, protože žalobkyně již v průběhu pozůstalostního řízení, jak rozvedeno shora, výslovně prohlásila, a učinila to tak i v tomto řízení, že vydědění obou žalovaných obsažené v obou vyhotoveních závěti ze dne [datum] neuznává a že jsou závěti v této části neplatné.

11. Výrok II. rozsudku je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., protože žalobkyně měla ve věci plný úspěch. Náklady řízení představují žalobkyní zaplacený soudní poplatek ve výši 2 000 Kč a náklady jejího právního zastoupení. Ty soud přiznal podle ust. § 9 odst. 3 písm.a) a ust. § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, a to odměnu za tři úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby, účast při jednání soudu dne 12.10.2020) ve výši 2 500 Kč za jeden úkon. V souladu s ust. § 13 odst. 3 citované vyhlášky soud přiznal i hotové výdaje advokáta spojené se třemi úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby, účast při jednání soudu dne 12.10.2020) ve výši 300 Kč za jeden úkon. V souladu s ust. § 137 odst. 1,3 o.s.ř. povýšil soud odměnu za úkony právní služby a hotové výdaje advokáta o 21% DPH v částce 1 764 Kč, protože zástupce žalobkyně je plátcem této daně. Celkové náklady tak činí přiznaných 12 164 Kč. Soud uložil zaplatit náklady řízení v celém rozsahu pouze prvnímu žalovanému, protože se žalobkyně vůči druhému žalovanému jejich přiznání vzdala, a v tomto řízení mají účastníci postavení nerozlučných společníků. V souladu s ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. uložil soud prvnímu žalovanému zaplatit žalobkyni náklady řízení na účet jejího právního zástupce.

12. Výrok III. rozsudku je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. a contrario, protože žalobkyně se přiznání nákladů řízení vůči druhému žalovanému, vzhledem k jeho nepříznivému zdravotnímu stavu a sociální situaci, vzdala.

13. Výrok IV. rozsudku je odůvodněn ust. § 148 odst. 1 o.s.ř., podle něhož má stát podle výsledku řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Tyto náklady státu jsou tvořeny znalečným, přiznaným znalkyni Ing. Daniele Šilhové za vypracovaný znalecký posudek a její výslech při jednání soudu dne 12.10.2020. Vzhledem ke skutečnosti, že v den vyhlášení rozsudku nebylo o znalečném rozhodnuto pravomocně, formuloval soud tento výrok, jak v něm uvedeno. Protože byla žalobkyně v řízení zcela úspěšná, jsou povinni zaplati náklady znalečného žalovaní. Vzhledem k tomu, že u druhého žalovaného jsou dány předpoklady pro osvobození od soudních poplatků, uložil soud povinnost zaplatit tyto náklady pouze prvnímu žalovanému, avšak pouze ve výši ½ vzniklých nákladů. Druhou polovinu těchto nákladů ponese Česká republika. Výše částky, kterou je první žalovaný povinen na znalečném zaplatit, bude stanovena v samostatném rozhodnutí soudu.