6 C 217/2018

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl samosoudkyní JUDr. Zuzanou Barochovou ve věci žalobců: a) celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa žalobkyně b) celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa žalobkyně c) celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa žalobce všichni zastoupeni advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o určení dědického práva

I. Žaloba s návrhem, aby bylo určeno, že žalovaná, sestra zůstavitele [celé jméno žalované], [rodné číslo], bytem [adresa], není dědičkou po zůstaviteli [jméno] [celé jméno žalobce], zemř. [datum], se zamítá.

II. Žalobci jsou povinni zaplatit žalované na nákladech řízení společně a nerozdílně částku 16 940 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet právního zástupce žalované.

1. Žalobou, doručenou soudu dne 8.8.2018, se žalobci domáhají určení, že žalovaná není dědičkou po zůstaviteli [jméno] [celé jméno žalobce], zemřelém dne [datum] („ zůstavitel“). V žalobě tvrdili, že dědičkou zůstavitele byla ustanovena žalovaná, a to na základě závěti ze dne 24.2.2015. Žalobkyně a) je manželkou zůstavitele, žalobkyně b) je vnučkou zůstavitele a žalobce c) vnukem zůstavitele, oba v postavení nepominutelných dědiců. Žalobci v průběhu dědického řízení vznesli námitku dědické nezpůsobilosti žalované z důvodu podezření ze spáchání trestného činu. Podané trestní oznámení bylo sice příslušným policejním orgánem odloženo z důvodu, že v jednání žalované nebyl shledán úmysl, nicméně žalobci trvají na tom, že jednání žalované mělo povahu úmyslného trestného činu. Žalobci byli usnesením zdejšího soudu ze dne 11.6.2018, č.j. 26 D 1300/2015-150, odkázáni, aby podali žalobu na určení, že žalovaná není dědičkou po zůstaviteli, a to ve lhůtě dvou měsíců od právní moci usnesení. Žalobci v průběhu dědického řízení zjistili, že na bankovním účtu, který byl součástí SJM zůstavitele a žalobkyně a) došlo k neoprávněným pohybům finančních prostředků v hodnotě více než 1 000 000 Kč, a to v době, kdy byl zůstavitel již zcela nepohyblivý a následně i hospitalizovaný v [anonymizováno] a LDN v [část obce], kde [datum] zemřel. K těmto pohybům na účtu docházelo v období července až září 2015, tedy i po smrti zůstavitele. Tyto transakce prováděli [jméno] [příjmení] a žalovaná. Žalovaná vybrala z bankomatu 20 x 10 000 Kč během jednoho měsíce, dále platební kartou zůstavitele hradila benzín na čerpacích stanicích a nákupy v OD Tesco. Tyto peníze nikdy nevyúčtovala. Žalovaná tak neoprávněně užívala cizí platební prostředek. Po smrti zůstavitele pak žalovaná vybrala z jeho účtu částku 240 000 Kč. Žalobci mají za to, že užívání cizí platební karty a výběr finančních prostředků bez souhlasu vlastníka má povahu úmyslného trestného činu. Jednání žalované přitom směřovalo proti zůstaviteli i žalobkyni a), neboť zatížilo finanční prostředky ve společném jmění manželů.

2. Žalovaná nárok uplatněný žalobou neuznala a navrhla zamítnutí žaloby. Ve věci se vyjádřila tak, že zůstavitel a žalobkyně a) vedli fakticky finance odděleně. Žalobkyně b) převedla z účtu v SJM zůstavitele a žalobkyně a) celkem 2 000 000 Kč ve prospěch účtu neznámé osoby, ačkoli s touto transakcí zůstavitel nesouhlasil. Poté, co zůstavitel tyto převody zjistil, vyzval žalobkyni b) prostřednictvím právního zástupce k vrácení této částky. Žalovaná nesporuje, že vybírala peněžní prostředky z účtu zůstavitele, přičemž z těchto peněz měla hradit náklady na zůstavitelův byt. Veškeré vybrané peníze žalovaná použila k úhradě nákladů spojených s užíváním zůstavitelova bytu a s náklady na uložení ostatků zůstavitele, nikoli ke svému obohacení. Zbylé peníze vrátila na účet zůstavitele, jakmile si uvědomila rizikovost svého jednání.

3. Žalobci ve své replice uvedli, že k rozdělení společného jmění zůstavitele a žalobkyně a) nikdy nedošlo. Pokud jde o vrácení části vybraných peněz ze strany žalované, došlo k němu až v návaznosti na vyšetřování orgány činnými v trestním řízení.

4. Soud zjistil tyto skutečnosti: Z usnesení zdejšího soudu ze dne 11.6.2018, č.j. 26 D 1300/2015-150, soud zjistil, že soud odkázal manželku zůstavitele (žalobkyni a), vnučku zůstavitele (žalobkyni b) a vnuka zůstavitele (žalobce c), aby do 2 měsíců od nabytí právní moci tohoto usnesení podali žalobu na určení, že sestra zůstavitele (žalovaná) není dědičkou po zůstaviteli. Usnesení nabylo právní moci dne 10.7.2018.

5. Z účastnického výslechu žalované soud zjistil, že v lednu 2015 volal žalované cizí muž a do telefonu pomlouval zůstavitele, že se nestará o rodinu, kouří a pije. Po tomto telefonátu žalovaná začala zůstavitele navštěvovat každý týden. Nakupovala mu potraviny a nutriční nápoje, které ho držely při životě. Od března 2015 nebyly zůstavitelem placeny poplatky do fondu domu, proto je začala platit žalovaná. Šlo o 5000 Kč měsíčně. Do srpna 2015 je platila hotově z vybraných peněz, po smrti zůstavitele pak tyto platby hradila žalovaná ze svého účtu, a to až do prosince 2015. Žalovaná rovněž platila zůstavitelův pohřeb a mramorovou urnu. Zůstavitel udělil 2.7.2015 žalované plnou moc na výběry z účtu, aby měla na potřebné náklady. S veškerými výběry zůstavitel souhlasil. Žalovaná měla k dispozici kartu k účtu vydanou na základě plné moci. Částku 240 000 Kč vrátila žalovaná zpět na účet zůstavitele v srpnu 2016 proto, že byt byl již placen a žalovaná tak peníze dále nepotřebovala. Žalovaná uskutečnila platby do fondu společenství vlastníků v celkové výši 20 000 Kč, od ledna do července 2015 prováděla žalovaná pro zůstavitele pravidelné nákupy každý týden, v celkové výši 77 500 Kč, dále za cesty k zůstaviteli vynaložila částku 21 450 Kč, náklady na pohřeb činily 13 556 Kč, náklady na mramorovou schránku pro urnu činily 13 000 Kč, náklady na mobil a hygienické potřeby do nemocnice 3000 Kč a uložení urny 2000 Kč Celkem tedy žalovaná vynaložila částku 150 000 Kč. Žalovaná věděla o závěti sepsané v její prospěch zůstavitelem.

6. Z doplňujícího výslechu žalované pak soud zjistil, že výběry z účtů po 10 000 Kč v srpnu 2015 žalovaná prováděla v době, kdy byl již zůstavitel hospitalizován. Sám ji požádal o to, aby vždy byly peníze na zaplacení poplatků za byt. Navíc se mluvilo o domově důchodců, kam by zůstavitel případně mohl přejít po ukončení hospitalizace, žalovaná mu zařizovala [obec] u [obec]. Toho se však zůstavitel již nedožil. Z vybraných peněž žalovaná zejména hradila náklady na byt, cesty za zůstavitelem a věci osobní potřeby pro zůstavitele. Rovněž z těchto peněz financovala jeho pohřeb. 7. [právnická osoba] ze dne 4.3.2019 soud zjistil, že dispoziční právo k účtu č. [bankovní účet] (majitelem je zůstavitel) má mimo majitele od založení do současnosti žalobkyně a). 8. [právnická osoba] ze dne 13.3.2019 soud zjistil, že k výše uvedenému účtu zůstavitele nebyla vydána žádná platební karta na jméno žalované. 9. [právnická osoba] ze dne 8.7.2019 soud zjistil, že od 11.8.2015 do 2.9.2015 bylo z výše uvedeného účtu zůstavitele vybráno celkem 440 000 Kč. Z výpisu [právnická osoba] ze dne 1.8.2019 pak soud zjistil, že výběr hotovosti v částce 240 000 Kč byl uskutečněn na pokladně [právnická osoba] dne [číslo] [právnická osoba] ze dne 17.9.2019 soud zjistil, že tento výběr byl proveden žalovanou na základě plné moci vystavené zůstavitelem jako majitelem účtu žalované jako zmocněnci dne 2.7.2015.

10. Z účastnického výslechu žalobkyně b) soud zjistil, že zůstavitel se v posledním období života velmi změnil, zřejmě vlivem hospitalizace žalobkyně a). Začal výrazně více pít alkohol a kouřit. Zůstavitel sdělil žalobkyni b), že jej žalovaná navštěvuje. Žalobkyně b) věděla o závěti, kterou zůstavitel pořídil ve prospěch žalované. Byly dny, kdy zůstavitel nechtěl žalobkyni b) vůbec pustit do bytu. Pokud jde o částku 2 000 000 Kč, převedla si tuto žalobkyně b) na svůj účet na pokyn žalobkyně a).

11. Ze svědecké výpovědi [jméno] [příjmení], dcery žalované, soud zjistil, že svědkyně byla přítomna nákupům, které činila žalovaná pro zůstavitele, dle jeho přání. Zůstavitel se obrátil o pomoc na žalovanou v době, kdy vznikly problémy mezi zůstavitelem, jeho manželkou a vnoučaty. Dále soud z tohoto výslechu zjistil, že žalovaná zaplatila za urnu 13 000 Kč. Svědkyně byla přítomna rozhovorům mezi zůstavitelem a žalovanou, ze kterých bylo zřejmé, že zůstavitel měl žalované zaplatit veškeré věci, které od ní žádal.

12. Ze svědecké výpovědi [jméno] [příjmení], syna žalované, soud zjistil, že žalovaná začala jezdit za zůstavitelem do [obec] po telefonátu, z jehož obsahu vyplynulo, že byl zůstavitel obviněn kvůli neposkytnutí pomoci žalobkyni a). Svědek navštívil zůstavitele několikrát v roce 2015. Hygienické podmínky v bytě byly špatné, byt byl plný zbytečností nakoupených z e-shopu, jídlo si zůstavitel nechal vozit taxíkem. Zůstavitel směřoval k tomu, že se upije. Svědku je známo, že zůstavitel měl oblíbeného taxikáře jménem [jméno], ten o něj pečoval, resp. zásoboval ho. Zůstavitel utrácel značné množství peněz za hlouposti. Pokud by je však nekoupila žalovaná, koupil by je taxikář. Svědek vždy dostal od zůstavitele peníze např. na benzín nebo za ostříhání.

13. Ze svědecké výpovědi [jméno] [příjmení] soud zjistil, že svědek znal zůstavitele šest měsíců před smrtí zůstavitele. Svědek je taxikářem a zůstavitel mu byl přidělen jako běžná zakázka s dovětkem, že je špatně pohyblivý a potřebuje pomoci. Zpočátku vozil zůstavitele obden, později jednou týdně. Svědek pomáhal zůstaviteli do schodů, doprovázel ho na úřady, do banky, kde zůstavitel vyřizoval trvalé platby a vybíral peníze. Svědek vezl zůstavitele i na jednání, kde sepisoval závěť. Žalovanou potkal u zůstavitele asi třikrát, jezdila mu uklízet do bytu. Svědek pomáhal žalované vyřizovat zůstavitelův pohřeb. Svědek měl přístup k účtu zůstavitele, ale vybíral z něj jen jednou nebo dvakrát, a to za přítomnosti zůstavitele. Zůstavitel se již ke konci života nebyl schopen podepsat. Zůstavitel měl problém s alkoholem, chtěl se upít k smrti. O smrti zůstavitele se svědek dozvěděl od žalované. Svědkovi zůstavitel platil za jeho služby vždy hotově, peníze byly vybírány z bankovních účtů. Zůstavitel měl vždy doma dost peněz. Svědek se domnívá, že zůstavitel měl u sebe kartu k účtu, ale tuto nepoužíval. Svědek má za to, že žalovaná byla v podstatě jediná z celého příbuzenstva, která se zůstavitelem komunikovala. Ještě s ním komunikovala žalobkyně a), ta však byla dlouhodobě hospitalizovaná. Svědkovi je známo, že mezi zůstavitelem a žalobkyní a) byl nějaký problém, avšak nezná podrobnosti. Svědkovi není známo, zda žalovaná čerpala nějaké peníze z účtů zůstavitele.

14. Z e-mailu [jméno] [příjmení] ze dne 15.10.2015 adresovaného [celé jméno žalobce] soud zjistil, že v lednu a únoru 2015 byly náklady na byt uhrazeny z účtu žalobkyně a), za březen až srpen téhož roku bylo zaplaceno zůstavitelem v hotovosti. [ulice] platba (5000 Kč) přišla z osobního účtu žalované.

15. Z výpisu z účtu žalované vedeného u [anonymizováno] banky soud zjistil, že v období září – prosince 2015 hradila měsíční platby spojené s užíváním bytu zůstavitele ve výši 5000 Kč žalovaná bezhotovostně.

16. Z čestného prohlášení [jméno] [příjmení], syna žalované, ze dne 12.12.2019 soud zjistil, že [jméno] [příjmení] se v roce 2015 podílel spolu se žalovanou a sestrou [jméno] [příjmení] na péči o zůstavitele, zejména pomáhal s nákupy, údržbou bytu a úklidem. [jméno] [příjmení] odhaduje, že jeho samotného stála péče o zůstavitele asi 20 000 Kč, přičemž veškeré tyto výdaje mu byly uhrazeny buď zůstavitelem, nebo žalovanou. Průměrný nákup pro zůstavitele se pohyboval mezi jedním a dvěma tisíci korun.

17. Z čestného prohlášení [jméno] [příjmení], dcery žalované, ze dne 11.12.2019 soud zjistil, že byla se žalovanou vyzvednout mramorovou urnu v kamenosochařství a že žalovaná za ni zaplatila 13 000 Kč.

18. Z dopisu JUDr. [jméno] [příjmení], advokáta, ze dne 31.3.2015, adresovaného žalobkyni b) soud zjistil, že JUDr. [příjmení] v právním zastoupení zůstavitele vyzval žalobkyní b) k vrácení částky 2 000 000 Kč, kterou dvěma transakcemi dne 21.1.2015 a 22.1.2015 převedla z účtu na jméno žalobkyně a) na zůstaviteli neznámý účet. Šlo přitom o peníze v SJM zůstavitele a žalobkyně a).

19. Z usnesení Policie České republiky, Obvodního ředitelství policie [obec a číslo], Služba kriminální policie a vyšetřování, odbor obecné kriminality, 3. oddělení obecné kriminality, ze dne 5.12.2016, [číslo jednací], soud zjistil, že tímto usnesením jmenovaný policejní orgán odložil trestní věc podezření ze spáchání zločinu krádeže podle ust. § 205 odst. 1 písm. a), odst. 4 písm. c) trestního zákoníku, kterého se měli dopustit žalovaná a [jméno] [příjmení]. Z tohoto usnesení soud zjistil, že dle trestního oznámení se žalovaná a [jméno] [příjmení] měli trestného činu dopustit tím, že převedli/vybrali peněžní prostředky v hodnotě více než 1 000 000 Kč v době, kdy byl zůstavitel pro svůj celkový zdravotní stav během první poloviny roku 2015 zcela imobilní, upoután na invalidní vozík, poté od 17.7.2015 hospitalizován v [anonymizováno] a dále v LDN ve Fakultní nemocnici v [obec a číslo] – [část obce], kde [datum] zemřel, a k výběrům mělo docházet i krátce po tomto datu jeho úmrtí. Důvodem pro odložení věci byl závěr policejního orgánu, že ve věci nešlo o podezření ze zločinu a věc nebylo na místě vyřídit jinak. Po provedeném dokazování policejní orgán uzavřel, že zcela jistě žalovaná a [jméno] [příjmení] nejednali v úmyslu, ať už přímém či nepřímém, obohatit se, nebo se zmocnit finanční hotovosti nebo jiného majetku.

20. Z usnesení státního zástupce Obvodního státního zastupitelství pro [část Prahy] dne 20.1.2017, č.j. [spisová značka], soud zjistil, že stížnost poškozených (v tomto řízení žalobců) proti výše uvedenému usnesení policejního orgánu byla zamítnuta. Státní zástupce se ztotožnil se závěrem policejního orgánu, že v jednání podezřelých nelze spatřovat zákonné znaky trestného činu krádeže a navíc nelze v jejich jednání spatřovat ani naplnění zákonných znaků jakéhokoli trestného činu uvedeného ve zvláštní části trestního zákoníku. Dle státního zástupce by pouze jednání žalované spočívající ve výběru částky 240 000 Kč po smrti zůstavitele mohlo být označeno za jednání v rozporu se zákonem, současně však přisvědčil obraně žalované, že nešlo o jednání ve zlém úmyslu a že poté, co si uvědomila, že toto není„ po právu“, peníze na účet vrátila. Rovněž státní zástupce uvěřil žalované, že peníze měla použít na náklady pohřbu, které činily řádově desítky tisíc korun.

21. Z vyrozumění o výsledku provedeného dohledu Městského státního zastupitelství ze dne 11.4.2017, [spisová značka], soud zjistil, že se státní zástupkyně Městského státního zastupitelství v [obec] ztotožnila se závěry dozorového státního zástupce i policejního orgánu, tedy že ve věci nedošlo k naplnění skutkové podstaty některého trestného činu.

22. Z odpovědi [obec] spořitelny ze dne 13.6.2016 soud zjistil, že dispoziční oprávnění k účtům zůstavitele měl [jméno] [příjmení] a žalobkyně a). Dne 2.7.2015 provedl výběr z účtu ve výši 150 000 Kč zůstavitel a dne 31.8.2015 provedla výběr ve výši 240 000 Kč z účtu zůstavitele žalovaná.

23. Z úředního záznamu k výsledkům jednání policejního orgánu v notářské kanceláři u Mgr. [jméno] [příjmení] ze dne 7.9.2016, soud zjistil, že dědické řízení po zůstaviteli má jednu dědičku ze závěti sepsané před notářem, a to žalovanou.

24. Z úředního záznamu o podaném vysvětlení žalované, ze dne 12.8.2016, [číslo jednací], soud zjistil, že žalovaná se v lednu 2015 dozvěděla, že je zůstavitel podezřelý z domácího násilí. Od té doby začala za zůstavitelem jezdit do [obec] každý týden. Zůstavitel byl pohybově indisponován a potřeboval pomoc, neboť jeho manželka (žalobkyně a) byla hospitalizovaná. V té době zůstavitel zjistil, že z účtu vedeného na jeho manželku někdo vybral celkovou částku 2 000 000 Kč, přičemž manželka to být nemohla, neboť byla hospitalizovaná. Zůstavitel z tohoto výběru podezříval právě vnoučata. Následně se zůstavitel dozvěděl od správce SVJ, že za byt, ve kterém zůstavitel bydlel, nejsou hrazeny náklady spojené s užíváním bytu, a to za pět měsíců zpětně, a že mu hrozí exekuce. Na základě toho pak dal zůstavitel žalované svou platební kartu a dovolil jí s penězi na svém účtu disponovat. Žalovaná tak provedla několik výběrů, uhradila dlužnou částku za byt a po smrti zůstavitele pak prováděla platby za byt ze svého účtu, a to až do prosince 2015. Veškeré vybrané peníze žalovaná použila pro potřeby zůstavitele. Vzhledem k tomu, že se v průběhu roku 2015 výrazně zhoršily vztahy mezi zůstavitelem a jeho vnoučaty, ustanovil zůstavitel svojí dědičkou ze závěti žalovanou. Následně jí rovněž udělil plnou moc ze dne 2.7.2015 k jeho účtu u [obec] spořitelny. Žalovaná naposledy zůstavitele viděla v den jeho smrti, tedy 30.8.2015, druhý den pak vybrala z jeho účtu částku 240 000 Kč Tyto peníze chtěla žalovaná použít na náklady pohřbu zůstavitele a na náklady, které bylo třeba hradit po smrti zůstavitele, zejména náklady na byt. Když se pak od policie dozvěděla, že výběr těchto peněz je problematický, vrátila tyto peníze zpět na předmětný účet.

25. Z notářského zápisu ze dne 24.2.2015, č. N 110/2015, NZ 78/ 2015 soud zjistil, že tohoto dne sepsal zůstavitel Ing. [jméno] [celé jméno žalobce] závěť formou notářského záznamu sepsaného JUDr. [jméno] [příjmení], notářkou se sídlem v [obec], [ulice a číslo], [obec a číslo], kterou zůstavil veškerý svůj majetek své sestře, [celé jméno žalované]. V případě, že by jeho sestra z jakéhokoli důvodu nedělila, zůstavil veškerý svůj majetek své vnučce, Ing. [celé jméno žalobkyně].

26. Z úředního záznamu o podaném vysvětlení žalobce c), ze dne 17.5.2016, [číslo jednací], soud zjistil, že žalobce c) s žalobkyní b) zjistili po smrti zůstavitele, že z jeho účtu byly různou formou provedeny výběry či platby z jeho účtu v částce přesahující 1 000 000 Kč, které však neprovedl ani zůstavitel, ani žalobkyně a). Šlo o výběr v [obec], platby na cizí účet, platby v obchodech. Rovněž došlo k výběru částky 240 000 Kč den po smrti zůstavitele, a to na pokladně banky. Významné pohyby na účtu se odehrály i 2.7.2015, kdy došlo k výběru částky 150 000 Kč a k převodu částky 500 000 Kč na jiný účet. Po smrti zůstavitele se u něj v bytě nenašla žádná hotovost, ačkoli zůstavitel měl v bytě svazek bankovek v hodnotě 200 000 – 500 000 Kč a rovněž se nenalezly švýcarské franky v hodnotě 200 000 Kč. Žalobce c) nevylučuje, že zůstavitel tyto peníze mohl někomu dát.

27. Z úředního záznamu o podaném vysvětlení žalobkyně b) ze dne 26.9.2016, [číslo jednací], soud zjistil, že o vztahu mezi zůstavitelem a žalovanou má žalobkyně b) jen zprostředkované informace. V roce 2015 se dle žalobkyně b) žalovaná stýkala se zůstavitelem častěji, možná jednou za týden. Od hospitalizace žalobkyně a) začal zůstavitel hodně kouřit a pít alkohol. [jméno] [příjmení] sdělil žalobkyni b), že v červenci 2015 vynesl z bytu zůstavitele asi 200 ks lahví od tvrdého alkoholu. Žalobkyně b) se dozvěděla o existenci závěti zůstavitele ve prospěch žalované v únoru 2015.

28. Z úředního záznamu o podaném vysvětlení [jméno] [příjmení] ze dne 14.10.2016, [číslo jednací], soud zjistil, že zůstavitele znal asi od března 2015. [jméno] [příjmení] vozil svým taxíkem zůstavitele za žalobkyní a) do nemocnice [anonymizována dvě slova]. Se zůstavitelem se seznámil tak, že mu byl přidělen od taxislužby jako běžná zakázka. Zůstavitel přestal jezdit za žalobkyní a) v červenci, kdy ona to již nechtěla. [příjmení] [jméno] [příjmení] měli oba manželé (zůstavitel a žalobkyně a) ještě za života rozdělený majetek. [jméno] [příjmení] doprovázel zůstavitele i do banky, kde došlo k rozdělení jeho účtu, kdy zůstavitel zřídil dispoziční oprávnění panu [příjmení] k jednomu ze svých účtů. Zůstaviteli šlo o to, že když bude potřebovat další peníze, nebude muset jezdit do banky. Zůstavitel se svou vnučkou nevycházel, dokonce na své příbuzné jednou volal policii. [příjmení] [jméno] [příjmení] vyprávěl, že vnučka na něj podala trestní oznámení, že měl své ženě ublížit na zdraví. Z rodiny zůstavitele se [jméno] [příjmení] znal pouze se žalovanou, tedy sestrou zůstavitele, se kterou se setkal asi třikrát. Je mu známo, že zůstaviteli vozila jídlo, prala mu prádlo. [jméno] [příjmení] věděl o existenci závěti ve prospěch žalované.

29. Z úředního záznamu o podaném vysvětlení [jméno] [příjmení] ze dne 8.8.2016, [číslo jednací], soud zjistil, že šlo o souseda zůstavitele. [jméno] [příjmení] vídal v domě žalovanou, která jezdila zůstaviteli uklízet, asi tak jednou za měsíc. [jméno] [příjmení] vídal u zůstavitele, jak mu pomáhá, vozí jej za manželkou do LDN. Poplatky spojené s užíváním bytu hradil zůstavitel z účtu, avšak následně došlo k tomu, že mu tento účet někdo vybral, proto nemohly být platby z tohoto účtu hrazeny.

30. Z ostatních v řízení provedených důkazů již soud nezjistil žádné podstatné skutečnosti pro rozhodující skutková zjištění nebo pro právní posouzení věci, a proto je dále nehodnotil.

31. Soud zhodnotil v řízení provedené důkazy v souladu s ust. § 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (o. s. ř.) a dospěl ke zjištění následujícího skutkového stavu:

32. Žalobci byli usnesením zdejšího soudu ze dne 11.6.2018, č.j. 26 D 1300/2015-150, které nabylo právní moci dne 10.7.2018, odkázáni, aby podali proti žalované žalobu o určení, že není dědičkou po zůstaviteli [jméno] [celé jméno žalobce], a to ve lhůtě 2 měsíců od právní moci tohoto usnesení, neboť v průběhu dědického řízení vznikl spor o to, zda je u žalované dána dědická nezpůsobilost ve smyslu ust. § 1481 občanského zákoníku. Žalobci podali žalobu v této věci dne 8.8.2018. Žalovaná byla sestrou zůstavitele, přičemž zůstavitel v její prospěch sepsal závěť ve formě notářského zápisu ze dne 24.2.2015, č. N 110/2015, NZ 78/ 2015 Touto závětí jí zůstavil veškerý svůj majetek, přičemž pro případ, že by žalovaná z jakéhokoli důvodu nedědila, zůstavil veškerý svůj majetek žalobkyni b). Žalovaná o této závěti věděla. Žalovaná jezdila za zůstavitelem v první polovině roku 2015 do [obec], neboť v této době byl již nepohyblivý a v bytě žil sám. Obstarávala mu nákupy, uklízela mu. Dne 2.7.2015 udělil zůstavitel žalované plnou moc, na základě které byla oprávněna vybírat hotovost z jeho bankovního účtu. Žalovaná disponovala platební kartou zůstavitele, vybírala z jeho účtu hotovost, platila nákupy a benzín. Zůstaviteli pomáhal s vyřizováním jeho záležitostí dále taxikář, [jméno] [příjmení], kterému následně zůstavitel zřídil i dispoziční oprávnění ke svému bankovnímu účtu. Žalobci podali ve věci trestní oznámení původně na neznámého pachatele pro podezření z trestného činu, který měl spočívat v tom, že neznámý pachatel převedl/vybral peněžní prostředky v hodnotě více než 1 000 000 Kč z účtu zůstavitele v době, kdy byl zůstavitel pro svůj celkový zdravotní stav během první poloviny roku 2015 zcela imobilní, upoután na invalidní vozík, poté od 17.7.2015 hospitalizován v [anonymizováno] a dále v LDN ve Fakultní nemocnici v [obec a číslo] – [část obce], kde [datum] zemřel, a k výběrům mělo docházet i krátce po tomto datu jeho úmrtí. Jako podezřelí byli následně vyšetřováni [jméno] [příjmení] a žalovaná. Policejní orgán věc odložil, neboť ve věci nešlo o podezření ze spáchání trestného činu.

33. Po právním zhodnocení prokázaného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

34. V projednávané věci se nejprve soud zabýval zkoumáním včasnosti podání žaloby na určení dědického práva.

35. Podle ust. § 170 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (z.ř.s.), v případě, že pro vyřešení sporu o dědické právo je třeba prokázat skutečnosti, které jsou mezi dědici sporné, soud usnesením odkáže toho z účastníků, jehož dědické právo se jeví se zřetelem k okolnostem případu jako nejslabší, aby své právo uplatnil žalobou; k podání žaloby určí lhůtu, která nesmí být kratší než 2 měsíce.

36. Žalobci byli vyzváni k podání žaloby podle ust. § 170 odst. 1 z.ř.s. usnesením zdejšího soudu ze dne 11.6.2018, č.j. 26 D 1300/2015-150, které nabylo právní moci dne 10.7.2018, a to ve lhůtě 2 měsíců od právní moci usnesení. Žalobci podali žalobu dne 8.8.2018, tedy ve stanovené lhůtě.

37. Podle ust. § 1481 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, z dědického práva je vyloučen, kdo se dopustil činu povahy úmyslného trestného činu proti zůstaviteli, jeho předku, potomku nebo manželu nebo zavrženíhodného činu proti zůstavitelově poslední vůli, zejména tím, že zůstavitele k projevu poslední vůle donutil nebo lstivě svedl, projev poslední vůle zůstaviteli překazil nebo jeho poslední pořízení zatajil, zfalšoval, podvrhl nebo úmyslně zničil, ledaže mu zůstavitel tento čin výslovně prominul.

38. V dané věci žalobci tvrdili, že žalovaná je vyloučena z dědického práva po zůstaviteli, neboť se dopustila činu povahy úmyslného trestného činu jak proti zůstaviteli, tak proti jeho manželce. Po provedeném dokazování však soud u žalované naplnění předpokladů ustanovení § 1481 občanského zákoníku neshledal. Bylo sice prokázáno, že žalovaná před smrtí zůstavitele vybírala z jeho bankovního účtu relativně vysoké peněžní částky, avšak z žádných důkazů provedených jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti nevyplynulo, že by tak činila proti vůli zůstavitele či bez jeho vědomí. Naopak, zůstavitel udělil žalované plnou moc, na základě které byla žalovaná oprávněna peníze z jeho bankovního účtu vybírat. Obdobně pak postupoval i ve vztahu k další osobě, panu [příjmení], kterému zřídil dispoziční oprávnění ke svému účtu. Zůstavitel tak v posledních měsících před smrtí projevil vůli, aby osoby jemu blízké vyřizovaly jeho záležitosti, a za tímto účelem jim i umožnil disponovat svými penězi. Jak vyplynulo ze svědecké výpovědi [jméno] [příjmení], zůstaviteli šlo o to, aby měl k dispozici vždy hotovost v době, kdy byl již sám nepohyblivý. To ostatně koresponduje s tím, že zůstavitel nechtěl být nikomu nic dlužen a za veškerou pomoc vždy zaplatil. Jak bylo prokázáno např. výpovědí svědka [příjmení], zůstavitel mu zaplatil i za ostříhání, uhradil mu vždy benzín i nákupy. Skutečnost, že žalovanou vybírané částky byly vysoké, na tom nic nemění. Naopak, provedenými důkazy bylo prokázáno, že zůstavitel v posledních měsících života utrácel vysoké částky za alkohol, jídlo, ale i různé„ cetky“ nakupované přes TV shop. V této souvislosti se pak jednání žalované nevymyká tomu, jak s penězi nakládal sám zůstavitel. Současně bylo prokázáno, že žalovaná hradila v období září až prosince 2015 (tedy po smrti zůstavitele) náklady spojené s bytem zůstavitele a zařizovala rovněž jeho pohřeb. Je tak zřejmé, že se o zůstavitele starala a s péčí o něj výdaje nepochybně měla. Pouhá nehospodárnost s nakládáním s penězi zůstavitele však nenaplňuje znaky jednání povahy úmyslného trestného činu. Z provedených důkazů nevyplynulo, že by žalovaná vybrané prostředky použila pro sebe, ani že by se na úkor zůstavitele obohacovala. Ostatně, neměla ani žádný důvod takto zkracovat majetek zůstavitele, neboť tento majetek měl dle jeho poslední vůle připadnout právě jí. Pokud jde o výběr hotovosti ve výši 240 000 Kč na pokladně banky dne 31.8.2015 (tedy již po smrti zůstavitele), soud se jím nezabýval, neboť čin povahy úmyslného trestného činu spáchaný proti zůstaviteli či některé z osob vyjmenovaných v ust. § 1481 odst. 1 občanského zákoníku způsobuje dědickou nezpůsobilost pachatele pouze v případě, že byl spáchán ještě za zůstavitelova života. Tento výběr tak je pro účely tohoto řízení právně irelevantní, neboť by k dědické nezpůsobilosti žalované vést ani nemohl. Vzhledem k tomu, že nebylo prokázáno, že by se žalovaná dopustila vůči zůstaviteli nebo některé z osob vyjmenovaných v ust. § 1481 odst. 1 občanského zákoníku činu povahy úmyslného trestného činu, soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

39. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky soud rozhodl podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., protože žalovaná měla ve věci plný úspěch. Náklady řízení tvoří náklady jejího právního zastoupení. Soud přiznal žalované v souladu s ustálenou judikaturou odvolacího soudu (viz např. usnesení Městského soudu v Praze č. j. 12Co 290/2015-302 ze dne 19.1.2016, č. j. 28Co 229/2016-236 ze dne 21.9.2016) odměnu za úkony právní služby ve výši sazby odměny 2 500 Kč za jeden úkon právní služby podle ust. § 9 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve spojení s ust. § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) advokátního tarifu, a to za 5 úkonů právní služby (převzetí a příprava právního zastoupení, účast při jednání soudu dne 14.8.2020, písemné vyjádření ze dne 23.9.2020, účast při jednání soudu dne 16.12.2020 a účast při jednání soudu dne 17.5.2021). V souladu s ust. § 13 odst. 3 citované vyhlášky soud přiznal i hotové výdaje advokáta spojené s 5 úkony právní služby (převzetí a příprava právního zastoupení, účast při jednání soudu dne 14.8.2020, písemné vyjádření ze dne 23.9.2020, účast při jednání soudu dne 16.12.2020 a účast při jednání soudu dne 17.5.2021) ve výši 300 Kč za jeden úkon V souladu s ust. § 137 odst. 1,3 o.s.ř. zvýšil soud odměnu za úkony právní služby a hotové výdaje advokáta o 21% DPH v částce 2 940 Kč, protože zástupce žalované je plátcem této daně. Celkové náklady tak činí přiznaných a žalovanou požadovaných 16 940 Kč.

40. V souladu s ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. uložil soud žalobcům zaplatit žalované náhradu nákladů řízení na účet jejího právního zástupce.