6 C 240/2019

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl samosoudkyní JUDr. Zuzanou Barochovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částky 18 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 18 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 9,50% ročně od 10. 10. 2018 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na nákladech řízení částku ve výši 54 428,76 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet právní zástupkyně žalobce.

1. Žalobce podal dne 20. 2. 2019 u Městského soudu v Praze žalobu proti žalované o zaplacení částky 18 000 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že vykonával od 4. 11. 2009 do 23. 10. 2018 funkci jednatele ve [právnická osoba] centrum [anonymizováno] [právnická osoba] Od 15. 10. 2012 byla druhou jednatelkou také [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Předmětem činnosti společnosti je provozování nestátního zdravotnického zařízení ve formě zdravotní [anonymizováno] péče, kterou fyzicky vykonávala osobně [anonymizováno] [jméno] [příjmení] v České republice, přičemž provozuje tuto lékařskou činnost jako fyzická osoba i ve Spolkové republice Německo. Po celou dobu výkonu funkce jednatele ze strany žalobce nevznesla [anonymizováno] [příjmení] k jeho práci jakoukoliv výhradu. Kromě toho, že žalobce vykonával pro žalovanou jednatelskou funkci, na základě Smlouvy o poskytnutí výkonu – služby ze dne 1. 3. 2010 uzavřené podle obchodního zákoníku mezi žalovanou jako objednatelem a žalobcem jako dodavatelem poskytoval žalobce činnost organizačního a ekonomického poradce. Doktorka [příjmení] bez jakéhokoliv předchozího jednání a dohody ukončila jako jediná společnice žalované výkon jednatelské funkce žalobce jeho odvoláním z funkce ke dni 23. 10. 2018. Důvod náhlého odvolání žalobce z jeho funkce žalovaná žalobci nesdělila. Vztahy mezi účastníky a jejich rodinami byly do té doby velmi přátelské. Na společném jednání dne 21. 11. 2018 navrhoval žalobce právnímu zástupci žalované ukončení smlouvy o poskytnutí výkonu – služby ze dne 1. 3. 2010 dohodou ke dni 30. 10. 2018, avšak na to žalovaná nejprve nereagovala. Po celou dobu trvání smluvního vztahu žalovaná faktury vystavené žalobcem hradila a nikdy ničeho nenamítala proti smluvnímu závazku mezi účastníky. Tyto námitky poprvé vznesla až na jednání dne 21. 11. 2018. K ukončení smlouvy nakonec došlo dohodou ke dni 30. 10. 2018. Žalobce dosud eviduje neuhrazenou fakturu [číslo] ze dne 2. 10. 2018 na částku 18 000 Kč se splatností 9. 10. 2018. Žalobce vyzval žalovanou doporučenou výzvou ze dne 27. 12. 2018 k zaplacení dlužné částky, avšak na tuto výzvu nebylo nijak reagováno.

2. Vrchní soud v Praze usnesením č.j. Ncp 466/2019-16 ze dne 6. 8. 2019, které nabylo právní moci dne 9. 9. 2019, rozhodl, že k projednání a rozhodnutí věci jsou v prvním stupni věcně příslušné okresní soudy a postoupil věc zdejšímu soudu. Z odůvodnění tohoto usnesení se podává, že žalovaná částka představuje neuhrazené faktury za poskytnuté služby, které žalobce vykonával pro žalovanou na základě smlouvy o poskytnutí výkonu – služby – činnost organizačního a ekonomické poradce. Tuto činnost tedy žalobce vykonával pro žalovanou jako podnikající fyzická osoba, nikoliv z titulu funkce jednatele společnosti. Nejedná se tak o spor mezi obchodní korporací a jejím členem týkajícím se výkonu funkce člena orgánu obchodní korporace.

3. Žalovaná v písemném vyjádření k žalobě navrhla její zamítnutí. Uvedla, že žalobce uzavřením smlouvy o poskytnutí výkonu – služby ze dne 1. 3. 2010 porušil zákaz konkurence, který byl povinen jako jednatel žalované respektovat. Žalobce ve funkci jednatele žalované uzavřel smlouvu za žalovanou jako objednatelem na straně jedné a na straně druhé jako dodavatel služeb. Souhlas nejvyššího orgánu žalované s uzavřením takové smlouvy žalobce neměl a nejvyšší orgán žalované takový souhlas nikdy nedal. Tím, že žalobce uzavřel smlouvu tímto způsobem, znemožnil žalované hájit a prosazovat při uzavírání smlouvy její zájmy. Pokud tedy žalobce uzavřel smlouvu jako dodavatel žalované se žalovanou jako objednatelem, za kterou jednal jako její jednatel, byly jeho zájmy v rozporu se zájmy žalované. Žalovaná považuje smlouvu za neplatnou pro rozpor se zákonem a případný prospěch žalobce z jeho popsaného jednání za jeho bezdůvodné obohacení na úkor žalované ve výši, ve které si žalobce jako jednatel žalované bez vědomí žalované jednotlivé částky v souvislosti se smlouvou vyplácel. Podle žalované žalobce práce specifikované ve smlouvě pro žalovanou neprovedl a svým jednáním způsobil žalované škodu nejméně ve výši 4 011 687 Kč a 2 400 EUR.

4. Žalobce v písemné replice ze dne 11. 11. 2019 akcentoval, že před podpisem smlouvy ze dne [datum] byla v [anonymizováno] [příjmení] o této skutečnosti informována jako jediný společník, a to jak ústně, tak i písemnou cestou. Cílem uzavření smlouvy byla úspora nákladů pro žalovanou. Takováto forma výkonu služeb byla pro ni výrazně výhodnější, a proto [anonymizováno] [příjmení] s uzavřením této smlouvy bez výhrad souhlasila. Po celou dobu výkonu funkce jednatele ze strany žalobce nevznesla [anonymizováno] [příjmení] k jeho práci jakoukoliv výhradu. Průměrná hrubá měsíční mzda v kategorii 13425 řídícího zdravotního pracovníka nelékařských povolání v roce 2018 podle statistiky průměrných mezd, vydané Ministerstvem práce a sociálních věcí a Českým statistickým úřadem činila 58 985 Kč. Z toho je zřejmé, že náklady spojené s prací žalobce pro žalovanou podle smlouvy ze dne [datum] jsou pro žalovanou podstatně výhodnější. Vzhledem k tomu, že žalobce ze své pozice jednatele věděl, že společnost má určité ekonomické problémy, fakturoval v roce 2018 pouze základní odměnu podle smlouvy ve výši 18 000 Kč, včetně DPH. Po odečtu DPH ve výši 21 % a odečtu daně z příjmů ve výši 15 % a odečtu minimálních plateb na sociální a zdravotní pojištění zůstával žalobci čistý příjem ve výši 8 431 Kč. Žalovaná po celou dobu předmětný smluvní vztah akceptovala a nic proti němu nenamítala. Až po podání žaloby vznesla svoji argumentaci, kterou žalobce považuje za ryze účelovou s cílem nezaplatit ničeho. Tvrzení žalované, že o smlouvě nevěděla, nebo že byla pro společnost nevýhodná, není pravdivé. Smlouva trvala 8 let a bylo by přinejmenším zvláštní, aby žalovaná nevěděla, jakým způsobem byl žalobce tak dlouhou dobu odměňován, kdyby neměl uzavřenou smlouvu o výkonu funkce. Tvrzení žalované, že žalobce žádnou činnost nevykonával, je zcela smyšlené a nepravdivé. Pokud žalovaná argumentuje zákazem konkurence, pak žalobce odkázal na § 65 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákona v tehdy platném znění, podle něhož byla společnost oprávněna požadovat, aby osoba, která zákaz porušila, vydala prospěch z obchodu, při kterém porušila zákaz konkurence, anebo převedla tomu odpovídající práva na společnost. Tato práva zanikala, nebyla-li uplatněna u odpovědné osoby do tří měsíců ode dne, kdy se společnost o této skutečnosti dozvěděla, nejpozději však uplynutím jednoho roku od jejich vzniku. Tyto lhůty pro žalovanou tak uplynuly 1. 3. 2011. Žalobce neporušil ani žádnou povinnost jednatele ve smyslu ust. § 199 odst. 1 zákona o obchodních korporacích. Žalobce vykonával pro žalovanou veškerou administrativní činnost v rozsahu práce vedoucího pracovníka, tj. od vlastního založení společnosti, vyřízení potřebných povolení k provozování nestátního zdravotnického zařízení, vedení veškeré administrativy související s běžným provozem společnosti, správu datové schránky, internetových stránek, facebookového profilu, vypracovávání zákonem požadovaných statistických výkazů, personalistiku, realizaci reklamy, kontrolu a vypracování smluv, včetně smluv pracovních a dalších činností, v neposlední řadě také zápisy do zdravotní dokumentace pacientů podle pokynů [anonymizováno] [příjmení] při vyšetřeních jí prováděných. Žalobce také zajišťoval inzerci reklamy, včetně plateb, to se dělo od roku 2015 až do okamžiku, kdy byl žalobce odvolán z funkce jednatele žalované. Tvrzení o vybrání částek z pokladny žalované ve výši 4 011 687 Kč a 2 400 EUR je zcela smyšlené a vychází z nepodloženého vyjádření [anonymizováno] [příjmení], že od žalobce nikdy nepřijala žádné finanční prostředky. [anonymizováno] [příjmení] byly finanční prostředky vždy vyplaceny řádným způsobem na základě vystavených pokladních dokladů.

5. Žalovaná v podání ze dne 11. 2. 2020 uvedla, že Specializovaným finančním úřadem, oddělením cenové kontroly I. byla žalované za nesplnění její povinnosti uchovávat evidenci o cenách podle ust. § 11 odst. 2 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách v období od 1. 1. 2017 do 31. 12. 2018 uložena pokuta ve výši 30 000 Kč. Vedení evidence o cenách za žalovanou bylo kromě jiných výlučnou povinností a odpovědností žalobce jako jednatele žalované vyplývající z rozdělení kompetencí mezi jednateli žalované a povinností a odpovědností žalobce vyplývající pro něj ze Smlouvy o poskytnutí výkonu – služby ze dne 1. 3. 2010. Z toho důvodu žalovaná vyzvala žalobce výzvou ze dne 24. 1. 2020, aby jí škodu ve výši 30 000 Kč, představující žalovanou uhrazenou pokutu, nahradil. Z předávacího protokolu ze dne 29. 10. 2018 a z jeho příloh podle žalované jednoznačně vyplývá, že žalobce po skončení jeho funkce žalované nepředal žádnou evidenci o cenách, když současně v předávacím protokolu prohlásil, že jinou dokumentaci, než tu, kterou žalované podle předávacího protokolu předal, nemá. Dále bylo hloubkovou kontrolu účetnictví žalované, provedenou po odvolání žalobce z funkce jejího jednatele zjištěno, že žalobce vybral z pokladny žalované v období od roku 2010 do roku 2018 na základě výdajových pokladních dokladů celkem částky ve výši 4 011 687 Kč a 2 400 EUR, které měl předat [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. [příjmení] těchto peněz byly v účetnictví žalované zaúčtovány [jméno] [příjmení], pracovníci společnosti [právnická osoba], která pro žalovanou zajišťovala vedení účetnictví, jako splátky půjček [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Ta však odmítá, že by uvedené prostředky od žalobce obdržela. Další osud těchto žalobcem vybraných peněz není žalované znám. Žalovaná výzvou ze dne 27. 2. 2019, uvedenou pod bodem 3 článku II. jejího vyjádření ze dne 27. 2. 2019 ve věci projednávané u Městského soudu v Praze pod sp. zn. [spisová značka] vyzvala žalobce, aby jí částku 4 011 687 Kč a částku 2 400 EUR vydal, tedy, aby jí nahradil škodu, kterou jí svým jednáním způsobil, žalovaný jí však nezaplatil ničeho. Žalovaná pro případ, že by soud uznal jako oprávněnou pohledávku žalobce uplatňovanou v tomto řízení, uplatnila tímto podáním proti žalobci své pohledávky, a to pohledávku ve výši 30 000 Kč, pohledávku ve výši 4 011 687 Kč a pohledávku ve výši 2 400 EUR k započtení ve výši, ve které soud případně pohledávku žalobce uzná.

6. Žalobce v písemném vyjádření ze dne 5. 3. 2020 k námitce započtení částky 30 000 Kč vznesené žalovanou uvedl, že kontrolované období podle příkazu vydaného Oddělením cenové kontroly Specializovaného finančního úřadu bylo od 1. 1. 2017 do 31. 12. 2018. Žalobce byl z funkce jednatele společnosti [příjmení] centrum [anonymizováno] [právnická osoba] odvolán dne 23. 10. 2018 a smlouva o poskytnutí výkonu služby byla ukončena dohodou formálně ke dni 30. 10. 2018, avšak žalobce již fakticky od 23. 10. 2018 neměl přístup do podnikatelských prostor žalované. Tvrzení žalované, že by mohl za této situace odpovídat za konání společnosti po celé uvedené období je proto podle žalobce zcela zcestné. Žádné rozdělení působnosti jednatelů, o kterém hovoří žalovaná, neexistovalo a existovat nemohlo, neboť jednatelé mají práva a povinnosti uložené zákonem, a za tyto povinnosti odpovídají společně a nerozdílně. Ani zakladatelská listina nijak speciálně tuto záležitost neupravovala. Smlouva o poskytnutí výkonu služby zahrnovala výkon sekretářských a kancelářských prací a ekonomicko – organizačního poradenství, kam evidence tvorby a kalkulace cen a jejich uchovávání rozhodně nespadá, jedná se o povinnost jednatelů, kteří musí ceny určovat s péčí řádného hospodáře. Nicméně evidence o cenách uplatňovaných ve společnosti byla vedena a uchovávána PC v prostorách sídla [právnická osoba] centrum [anonymizováno] [právnická osoba] Stejně tak byly v PC, a to jak na recepci, tak na vyšetřovně uloženy další vypracované dokumenty pro potřeby [právnická osoba] centrum [anonymizováno] [právnická osoba] Je chybou současné jediné jednatelky společnosti, paní [příjmení] [jméno] [příjmení], že žalobce v souvislosti se zmiňovanou kontrolou Specializovaného finančního úřadu nekontaktovala, neboť by jí poskytl součinnost a veškeré potřebné doklady s evidencí a kalkulací cen by pomohl doložit, když toho nebyla schopna sama [anonymizováno] [příjmení] jako jednatelka společnosti, která navíc výši cen stanovovala a určovala i z pozice jediného společníka společnosti. Pokud žalovaná vychází z„ předávacího protokolu“ ze dne 29. 10. 2018, pak předmětem jednání bylo předání dokumentace týkající se chodu [právnická osoba] centrum [anonymizováno] [právnická osoba], které měl žalobce jako jednatel společnosti u sebe. Vzhledem k tomu, že evidence cen a kalkulací byla trvale uložena v PC v sídle [právnická osoba] centrum [anonymizováno] [právnická osoba], nemohl ji mít žalobce u sebe, a tudíž ji nemohl na tomto jednání fakticky ani předat. Tato evidence, stejně jako další žalobcem vypracované dokumenty na základě smlouvy nebo z pozice jednatele společnosti, byly vždy uloženy v PC v sídle společnosti. Žalovaná měla k těmto dokumentům vždy trvalý a ničím a nikým neomezený přístup. O tom, že tyto dokumenty jsou v PC uloženy, žalovaná věděla. Žalobce nemůže odpovídat za to, že [anonymizováno] [jméno] [příjmení] jako jednatelka společnosti možná nedisponuje dostatečnými vědomostmi souvisejícími s užíváním výpočetní techniky a prací v příslušném softwaru, jako je Microsoft office a další, aby si potřebné soubory v PC dohledala a dokázala s nimi pracovat. Pokud by žalovaná oslovila žalobce s potřebnou součinností při doložení dokladů Specializovanému finančnímu úřadu, byl by jí žalobce vyhověl a všechny požadované dokumenty týkající se evidence a kalkulace cen by jí pomohl doložit. Ke spáchání přestupku by tak nedošlo a žádná pokuta by žalované nebyla uložena. Žalovaná však nevyvinula žádnou snahu se kontaktovat se žalobcem, ačkoliv její právní zástupce věděl, že je právně zastoupen a mohl se v této věci také kdykoliv na právní zástupkyni žalobce obrátit. Žalobce tedy žalované žádnou škodu nezpůsobil, a proto se necítí povinen k jakémukoliv plnění v tomto smyslu. Pokud se týká započítávaných pohledávek ve výši 4 011 687 Kč a 2 400 EUR, pak tyto pohledávky započítává žalovaná vůči žalobci ve všech čtyřech sporech, které žalobce vůči žalované vede v celkové výši 1 171 002,3 Kč u Městského soudu v Praze. Toto tvrzení žalované však nemá žádný reálný základ, žalovaná o tyto částky žalobce nikdy nežalovala a její tvrzení jsou smyšlená a ničím nepodložená. Podle žalobce mají sloužit pouze ke zkomplikování soudních řízení a dokazování v nich.

7. Žalovaná potvrdila, že proti rozhodnutí Finančního úřadu o udělení pokuty ve výši 30 000 Kč nepodala opravný prostředek.

8. Žalobce v písemném vyjádření ze dne 14. 11. 2020 k zápočtu částky 30 000 Kč akcentoval, že žalovaná tím, že nepodala proti udělené sankci ve výši 30 000 Kč opravný prostředek, zabránila možnosti nechat přezkoumat rozhodnutí o udělení sankce a nelze s jistotou tvrdit, že by v rámci opravného prostředku nebylo možné docílit zrušení této sankce. Nejednala tedy s péčí řádného hospodáře, nevyvinula sebemenší snahu o kontakt se žalobcem, který by jí tehdy mohl informaci poskytnout obratem. Uvedl, že žalovaná po té, co vznesl vůči uplatněné pohledávce ve výši 30 000 Kč námitku věcné nepříslušnosti zdejšího soudu k jejímu projednání, zaslala dne 9. 10. 2020 žalobci další výzvu k úhradě této částky s odůvodněním, že odpovědnost žalobce dovozuje nejen z výkonu jednatelské funkce, ale i s ohledem na výkon jeho činnosti podle smlouvy o poskytnutí výkonu – služby. Otázka tvorby a uchování cen a kalkulací nemůže však podle názoru žalobce spadat pod sekretářské práce ani práce kancelářské nebo organizační. Tvorba cen spadá do působnosti vedení společnosti, a tedy jsou jednatelé odpovědni i za její archivaci, analogicky jako v případě zápisu z valné hromady či evidence účetní. K posouzení toho je však věcně příslušný krajský soud. Žalobce dále akcentoval, že žalovaná zároveň tvrdí, že smlouva o poskytnutí výkonu – služby ze dne 1. 3. 2010 je neplatná a zároveň se na ni odvolává při uplatnění námitky k započtení ve výši 30 000 Kč. Z toho je zřejmé, že žalovaná o uzavření této smlouvy nejen věděla, ale i s ní souhlasila.

9. Žalovaná podáním ze dne 30. 11. 2020 znovu uplatnila k započtení proti žalované částce pohledávku ve výši 30 000 Kč jako náhradu škody, která žalované vznikla v důsledku vadného plnění žalobce ze smlouvy o poskytnutí výkonu – služby ze dne 1. 3. 2010 (pokuta za přestupek) podle zákona o cenách.

10. Žalovaná v písemném vyjádření ze dne 6. 7. 2021 uvedla, že vyzvala žalobce k zaplacení svých pohledávek ve výši 4 011 687 Kč a 2 400 EUR uplatněných žalovanou k započtení v tomto řízení výzvou ze dne 27. 2. 2019 uvedenou v článku II. bod 3 podání žalované ze dne 27. 2. 2019 označeném jako vyjádření žalované k žalobě. Toto podání bylo doručeno žalobci dne 4. 4. 2019 prostřednictvím Městského soudu v Praze v řízení vedeném pod sp. zn [spisová značka]. Skutečnost, že podání žalované ze dne 27. 2. 2019, a tedy i její výzva z téhož dne v něm uvedená, byly žalobci doručeny, vyplývá mimo jakoukoliv pochybnost i z reakce žalobce uvedené v jeho podání ze dne 25. 4. 2019, označeném jako vyjádření žalobce k podání žalované ze dne 27. 2. 2019, doručeném žalované prostřednictvím Městského soudu v Praze v řízení pod sp. zn. [spisová značka], ve kterém na tuto výzvu žalobce reaguje. Vzhledem k tomu, že lhůta pro zaplacení pohledávek žalované byla žalovanou ve výzvě ze dne 27. 2. 2019 stanovena neprodleně, nejpozději do tří dnů ode dne doručení podání žalované ze dne 27. 2. 2019, ve kterém byla výzva ze dne 27. 2. 2019 uvedena, a podání žalované z tohoto dne bylo doručeno žalobci dne 4. 4. 2019, nastaly hmotněprávní důsledky výzvy ze dne 27. 2. 2019, spočívající v zesplatnění pohledávek žalované ve smyslu ust. § 1958 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákona, dne 7. 4. 2019. Žalobce však žalované na tuto výzvu nezaplatil ničeho, ale navrhl žalované uzavření smíru v soudních sporech vedených se žalovanou na základě jeho návrhu o zaplacení jeho údajných pohledávek za žalovanou v celkové výši 1 171 002,13 Kč. Pohledávky, které žalovaná uplatňuje k započtení, tak jsou splatné a podle žalované i způsobilé k započtení.

11. Žalovaná podáním ze dne 15. 12. 2021 uplatnila vůči žalobci k započtení pohledávku ve výši 100 000 Kč odpovídající částce, na kterou žalobce vyhotovil výdajový pokladní doklad s datem 2. 5. 2012 [číslo], kterou nechal zaúčtovat v účetnictví žalované jako splátku půjčky [anonymizováno] [jméno] [příjmení], přičemž [anonymizováno] [jméno] [příjmení] tuto částku nikdy neobdržela, přičemž, jak se podává ze znaleckých posudků ze dne 31. 5. 2021 a 15. 7. 2020, údajný podpis [anonymizováno] [jméno] [příjmení] na tomto dokladu je jednoznačně padělkem napodobeného charakteru, dále pohledávku ve výši 200 000 Kč odpovídající částce, na kterou žalobce vyhotovil výdajový pokladní doklad s datem 17. 7. 2012 [číslo], kterou nechal zaúčtovat v účetnictví žalované jako splátku půjčky [anonymizováno] [jméno] [příjmení], přičemž [anonymizováno] [jméno] [příjmení] tuto částku nikdy neobdržela, přičemž, jak se podává ze znaleckých posudků ze dne 31. 5. 2021 a 15. 7. 2020, údajný podpis [anonymizováno] [jméno] [příjmení] na tomto dokladu je jednoznačně padělkem napodobeného charakteru, dále pohledávku ve výši 100 000 Kč odpovídající částce, na kterou žalobce vyhotovil výdajový pokladní doklad s datem 12. 12. 2011, kterou nechal zaúčtovat v účetnictví žalované jako splátku půjčky [anonymizováno] [jméno] [příjmení], přičemž [anonymizováno] [jméno] [příjmení] tuto částku nikdy neobdržela, přičemž, jak se podává ze znaleckého posudku ze dne 15. 7. 2020, údajný podpis [anonymizováno] [jméno] [příjmení] na tomto dokladu je s největší pravděpodobností technickým padělkem napodobeného charakteru.

12. Soud zjistil z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 6, sp. zn. [spisová značka] ze dne 10. 8. 2022, že tímto rozsudkem byl žalobce mimo jiné zproštěn z obžaloby pro skutky specifikované ve výrocích III. až V. tohoto rozsudku, kterými se měl dopustit přečinu zpronevěry podle § 206 odst. 1 trestního zákoníku mimo jiné tím, že měl vyhotovit fiktivní výdajový pokladní doklad evidovaný pod [číslo] s datem 12. 12. 2011 na částku 100 000 Kč, podle kterého mělo dojít k vyplacení této částky [anonymizováno] [jméno] [příjmení], přičemž na dokladu měl napodobit její podpis i podpis zaměstnankyně [právnická osoba] [příjmení], která měla uvedenou peněžní částku vyplatit dále, že měl vyhotovit fiktivní výdajový pokladní doklad evidovaný pod [číslo] s datem 2. 5. 2012 na částku 100 000 Kč, podle kterého mělo dojít k vyplacení této částky [anonymizováno] [jméno] [příjmení], přičemž na tomto dokladu měl napodobit její podpis i podpis zaměstnankyně [právnická osoba] [příjmení], která měla uvedenou peněžní částku vyplatit a tím, že měl pozměnit výdajový pokladní doklad evidovaný pod [číslo] s datem 17. 7. 2012 dopsáním spodního tahu u číslice 1, čímž původní částku 100 000 Kč měl změnit na částku 200 000 Kč, a tak v rozporu se skutečností navýšit částku, která měla být vyplacena [anonymizováno] [jméno] [příjmení] o 100 000 Kč. Z odůvodnění rozsudku vyplývá, že měl soud za jednoznačně prokázáno, že u výdajových pokladních dokladů došlo jednak k vyhotovení fiktivních pokladních dokladů na částky, které měly být vypláceny [jméno] [příjmení] a na těchto fiktivních dokladech byly uvedeny napodobeniny podpisu [anonymizováno] [příjmení] a ve dvou případech [jméno] [příjmení] a v dalších případech byly pozměněny výdajové pokladní doklady tak, že byla navýšena částka, která tam byla původně dopsána, avšak zřejmě v [anonymizováno] centru docházelo i k tomu, že se sestry podepisovaly za [anonymizováno] [příjmení] recepty nebo lékařské zprávy a znalec z oboru písmoznalectví jednoznačně uvedl, že není možno písmoznalecky identifikovat pisatele padělků typu věrné napodobeniny podle vzoru, což jsou všechny napodobeniny podpisů uvedené na sporných výdajových pokladních dokladech. Soud proto dospěl k závěru, že došlo k tomu, že si někdo přisvojil cizí věc tím, že se zmocnil peněz a způsobil tak na majetku [anonymizováno] centra škodu, tak jak je uvedeno pod bodem I. až V., není však jednoznačně možné dojít k závěru, že se tohoto jednání dopustil obžalovaný [celé jméno žalobce] (žalobce).

13. Z usnesení Městského soudu v Praze sp. zn. [spisová značka] ze dne 8. 12. 2022 soud zjistil, že tímto usnesením byla podle § 256 tr. ř. zamítnuta odvolání státního zástupce i obžalovaného proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 10. 8. 2022, sp. zn. [spisová značka] a zároveň bylo podle § 253 odst. 1 tr. řádu zamítnuto odvolání poškozené [právnická osoba] centrum [anonymizováno] [právnická osoba]

14. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku obchodní firmy [anonymizováno] centrum [anonymizováno] [právnická osoba], [IČO] soud zjistil, že žalobce byl jednatelem této společnosti v době od 4. 11. 2009 do 23. 10. 2018, druhou jednatelkou byla od 15. 10. 2012 a je dosud [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Jedinou společnicí této firmy byla od 4. 11. 2009 zapsána [anonymizováno] [jméno] [příjmení], a je jí dosud.

15. Z listiny Souhlas s uzavřením smlouvy ze dne [datum] podepsaného [anonymizováno] [jméno] [příjmení] soud zjistil, že [anonymizováno] [jméno] [příjmení] jako jediný společník [právnická osoba] centrum [anonymizováno] [právnická osoba] se sídlem [adresa žalované], aby [právnická osoba] centrum [anonymizováno] [právnická osoba] uzavřela s [celé jméno žalobce], [IČO] se sídlem [adresa], smlouvu o poskytnutí výkonu a služby.

16. Ze Smlouvy o poskytnutí výkonu – služby ze dne [datum] soud zjistil, že byla uzavřena mezi [celé jméno žalobce], [IČO] jako dodavatelem a [anonymizováno] centrem [anonymizováno] [právnická osoba] [IČO] jako objednatelem, přičemž předmětem smlouvy je vedení administrativní agendy odběratele v rozsahu sekretářských a kancelářských prací, v souvislosti s jeho podnikatelskými aktivitami v České republice, poskytování organizačního a ekonomického poradenství, s cenou ve výši měsíčního paušálu 18 000 Kč, včetně DPH se splatností na základě vystavené faktury dodavatelem na jeho účet u [anonymizováno] banky [obec] zde uvedený. Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou s výpovědní lhůtou 1 měsíc. Smlouva je opatřena za obě smluvní strany podpisy [celé jméno žalobce] jako fyzické podnikající osoby za dodavatele a jednatele žalované jako objednatele.

17. Z faktury [číslo] vystavené žalobcem pro [anonymizováno] centrum [anonymizováno] [právnická osoba] s datem vystavení 2. 10. 2018 soud zjistil, že byla vystavena na částku 18 000 Kč s datem splatnosti 9. 10. 2018 podle článku I. smlouvy o poskytnutí výkonu – služby.

18. Ze stejnopisu notářského zápisu [anonymizována dvě slova] [rok], [anonymizováno] [spisová značka] ze dne 23. 10. 2018 soud zjistil, že tímto zápisem učinila [anonymizováno] [jméno] [příjmení] jako jediný společník [právnická osoba] centrum [anonymizováno] [právnická osoba] rozhodnutí, kterým odvolala z funkce jednatele společnosti s okamžitou účinností [celé jméno žalobce], [datum narození] a změnila zakladatelskou listinu [právnická osoba] centrum [anonymizováno] [právnická osoba], o tak, že jediným společníkem této společnosti je [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [datum narození].

19. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku žalované soud zjistil, že způsob jednání společnosti byl upraven tak, že jednatel je oprávněn jednat jménem společnosti ve všech věcech samostatně bez omezení (od 4. 11. 2009 do 4. 9. 2014) a tak, že jednatel zastupuje společnost samostatně od 4. 9. 2014 dosud).

20. Z výzvy k úhradě před podání žaloby ze dne 27. 12. 2018 adresované zástupkyní žalobce zástupci žalované soud zjistil, že žalobce před podáním žaloby vyzval žalovanou mimo jiné k úhradě faktury [číslo] ze dne 2. 10. 2018 na částku 18 000 Kč se splatností 9. 10. 2018. Žalovaná nesporovala doručení této předžalobní výzvy.

21. Z listiny Zápis z jednání ze dne 29. 10. 2018 soud zjistil, že předmětem jednání bylo předání dokumentace týkající se chodu [právnická osoba] [celé jméno žalobce] [právnická osoba] centrum [anonymizováno] [příjmení], které měl [celé jméno žalobce] jako jednatel společnosti u sebe. [celé jméno žalobce] do protokolu sdělil, že kompletní účetnictví, včetně veškerých účetních dokladů, je uloženo u společnosti [právnická osoba], a že předal společnosti (žalované) smluvní dokumentaci uvedenou v soupisu, která je přílohou zápisu, a dále zde specifikované klíče a platební karty. Zároveň prohlásil, že jinou dokumentaci než tu, která jím byla tohoto dne společnosti předána, nemá.

22. Z Dohody o ukončení smlouvy o poskytnutí výkonu – služby ze dne 1. 3. 2010 ze dne 30. 10. 2018 soud zjistil, že byla uzavřena mezi [celé jméno žalobce], [IČO] jako dodavatelem a [anonymizováno] centrem [anonymizováno] [právnická osoba], [IČO] jako objednatelem. Na základě této dohody byla ukončena platnost smlouvy o poskytnutí výkonu – služby, na jejímž základě [celé jméno žalobce] vykonával činnost organizačního a ekonomického poradce pro [právnická osoba] centrum [anonymizováno] [právnická osoba], a to ke dni 30. 10. 2018.

23. Z odpovědi [právnická osoba], s.r.o. ze dne 5. 8. 2020 soud zjistil, že podle předávacího protokolu ze dne 29. 10. 2018, na jehož základě tato společnost převzala účetnictví žalované, neobsahovalo účetnictví žalované žádnou evidenci o cenách lékařských výkonů podle zákona č. 526/1990 Sb., o cenách.

24. Z výpisu z účtu u [anonymizováno] v za období 1. 3. 2020 31. 3. 2020 bylo prokázáno, že z tohoto účtu s názvem [anonymizováno] centrum [anonymizováno] [právnická osoba] byla dne 2. 3. 2020 odepsána částka 30 000 Kč.

25. Z Příkazu [číslo jednací] ze dne 10. 12. 2019 vydaného Specializovaným finančním úřadem, Oddělením cenové kontroly I. soud zjistil, že jím byla žalovaná: [anonymizováno] centru [anonymizováno] [právnická osoba] uznána vinnou z přestupku podle § 16 odst. 1 písm. g) zákona o cenách, neboť porušila povinnosti tím, že neuchovala kalkulace cen zdravotních služeb nehrazených z veřejného zdravotního pojištění poskytovaných v oboru oftalmologie v kontrolovaném období od 1. 1. 2017 do 31. 12. 2018, čímž se dopustila porušení ust. § 11 odst. 2 zákona o cenách a byla jí uložena pokuta podle § 16 odst. 4 písm. a) zákona o cenách ve spojení s ust. § 90 odst. 1 přestupkového zákona ve výši 30 000 Kč splatná do 30 dnů od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. Žalovaná potvrdila, že proti tomuto příkazu nepodala odpor a pokutu zaplatila.

26. Z listiny Výzva k plnění ze dne 26. 6. 2021 adresované zástupcem žalované žalobci soud zjistil, že s odkazem na výzvu ze dne 27. 2. 2019 vyzvala žalovaná žalobce, aby jí zaplatil od doručení této výzvy škodu v celkové výši 400 000 Kč s odkazem na výdajový pokladní doklad [číslo] ze dne 2. 5. 2012 (100 000 Kč), na výdajový doklad [číslo] ze dne 17. 7. 2012 (200 000 Kč) a s odkazem na číslem neidentifikovaný pokladní doklad s datem 12. 12. 2011 na částku 100 000 Kč s odůvodněním, že jednáním žalobce vznikla žalované škoda, neboť částky patrné z těchto pokladních dokladů, které měly být údajně předány [anonymizováno] [jméno] [příjmení], jí nikdy předány nebyly.

27. Z kopie výdajového pokladního dokladu s datem 12. 12. 2011 soud zjistil, že byl vystaven na částku 100 000 Kč [anonymizováno] centrem [anonymizováno] [právnická osoba] pro [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Z kopie výdajového pokladního dokladu [číslo] ze dne 2. 5. 2012 soud zjistil, že byl vystaven na částku 100 000 Kč [anonymizováno] centrem [anonymizováno] [příjmení] ve prospěch [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Z kopie výdajového pokladního dokladu [číslo] ze dne 17. 7. 2012 soud zjistil, že byl vystaven na částku 200 000 Kč [anonymizováno] centrem [anonymizováno] [právnická osoba] ve prospěch [anonymizováno] [jméno] [příjmení].

28. Z ostatních v řízení provedených důkazů již soud nezjistil žádné podstatné skutečnosti pro rozhodující skutková zjištění nebo pro právní posouzení věci, a proto je dále nehodnotil.

29. Soud zhodnotil v řízení provedené důkazy v souladu s ust. § 132 o.s.ř. a dospěl ke zjištění následujícího skutkového stavu: žalobce vykonával od 4. 11. 2009 do 23. 10. 2018 funkci jednatele ve společnosti žalované, druhou jednatelkou byla [anonymizováno] [jméno] [příjmení], která byla po celou dobu také jedinou společnicí této firmy. Účastníci uzavřeli dne 1. 3. 2010 smlouvu o poskytnutí výkonu – služby, na jejímž základě se žalobce zavázal vést pro žalovanou administrativní agendu v rozsahu sekretářských a kancelářských prací v souvislosti s jejími podnikatelskými aktivitami v ČR, poskytovat jí organizační a ekonomické poradenství, a to za částku 18 000 Kč měsíčně včetně DPH se splatností na základě vystavené faktury žalobcem. Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou s výpovědní lhůtou jeden měsíc. Ukončena byla písemnou dohodou smluvních stran ze dne 30. 10. 2018 k témuž dni. Žalobce vyfakturoval žalované fakturou [číslo] ze dne 2. 10. 2018 s datem splatnosti 9. 10. 2018 za činnost podle této smlouvy částku 18 000 Kč, avšak žalovaná mu tuto fakturu neproplatila. Rozsudkem zdejšího soudu sp. zn. [spisová značka] ze dne 10. 8. 2022 byl žalobce mimo jiné zproštěn z obžaloby pro skutky specifikované ve výrocích III. až V. tohoto rozsudku, kterými se měl dopustit přečinu zpronevěry podle § 206 odst. 1 trestního zákoníku tím, že měl vyhotovit fiktivní výdajový pokladní doklad evidovaný pod [číslo] s datem 12. 12. 2011 na částku 100 000 Kč, podle kterého mělo dojít k vyplacení této částky [anonymizováno] [jméno] [příjmení], přičemž na dokladu měl napodobit její podpis i podpis zaměstnankyně [právnická osoba] [příjmení], která měla uvedenou peněžní částku vyplatit, dále že měl vyhotovit fiktivní výdajový pokladní doklad evidovaný pod [číslo] s datem 2. 5. 2012 na částku 100 000 Kč, podle kterého rovněž mělo dojít k vyplacení této částky [anonymizováno] [jméno] [příjmení], přičemž na tomto dokladu měl napodobit její podpis i podpis zaměstnankyně [právnická osoba] [příjmení], která měla uvedenou peněžní částku vyplatit a dále tím, že měl pozměnit výdajový pokladní doklad evidovaný pod [číslo] s datem 17. 7. 2012 dopsáním spodního tahu u číslice jedna, čímž původní částku 100 000 Kč měl změnit na částku 200 000 Kč a tak v rozporu se skutečností navýšit částku, která měla být vyplacena [anonymizováno] [jméno] [příjmení] o 100 000 Kč. Specializovaný finanční úřad pravomocným příkazem ze dne 10. 12. 2019 uložil [anonymizováno] centru [anonymizováno] [právnická osoba] pokutu ve výši 30 000 Kč za přestupek podle § 16 odst. 1 písm. g) zákona o cenách za porušení povinnosti tím, že neuchovala kalkulace cen zdravotních služeb nehrazených z veřejného zdravotního pojištění poskytovaných v oboru oftalmologie v období od 1. 1. 2017 do 31. 12. 2018. Žalovaná nepodala proti tomuto příkazu opravný prostředek a pokutu zaplatila. Žalobce vyzval žalovanou předžalobní výzvou ze dne 27. 12. 2018 k zaplacení částky 18 000 Kč, avšak bezvýsledně. Žalovaná uplatnila proti žalované částce podáním ze dne 11.2.2020 k započtení částky 4 011 687 Kč, 2 400 EUR a částku 30 000 Kč coby žalovanou zaplacenou pokutu uloženou Specializovaným finančním úřadem, a dále podáním ze dne 15. 12. 2021 částku 100 000 Kč podle výdajového pokladního dokladu ze dne 2. 5. 2012, částku ve výši 200 000 Kč podle výdajového pokladního dokladu ze dne 17. 7. 2012 a částku 100 000 Kč podle výdajového pokladního dokladu ze dne 12. 12. 2011. Žalobce tyto částky neuznal.

30. Po právním zhodnocení prokázaného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Účastníci uzavřeli dne 1.3.2010 platnou smlouvu o poskytnutí výkonu-služby, na základě které vykonával žalobce pro žalovanou práce v této smlouvě specifikované a v souladu s touto smlouvou vyúčtoval žalované částku 18 000 Kč jako odměnu za vykonané práce. Pokud žalovaná namítala, že smlouvu za obě smluvní strany podepsal pouze žalobce, a že o její existenci nevěděla, pak soud odkazuje na recentní judikaturu Nejvyššího soudu (viz např. rozsudky sp.zn. 29 Cdo 3864/2008, 29 Cdo 3418/2008), podle které nelze vyvozovat neplatnost smlouvy jen ze samotné skutečnosti, že smlouvu podepsala za obě smluvní strany jedna osoba, jednající za obě smluvní strany. Skutečnost, že žalovaná tuto smlouvu akceptovala, byla prokázána listinou Souhlas s uzavřením smlouvy ze dne 15.11.2009, podepsanou jednatelkou žalované, a také chováním žalované, která až do konce října 2018 tuto smlouvu akceptovala tím, že přijímala žalobcem vykonávané práce a služby a žalobci proplácela vystavené faktury. Nelze také přehlédnout, že žalovaná v rámci uplatněného zápočtu částky 30 000 Kč v podobě pokuty udělené Specializovaným finančním úřadem, na tuto smlouvu sama odkázala a vyvozovala z ní odpovědnost žalobce za škodu vzniklou zaplacením této pokuty žalovanou. Žalobci tak vznikl nárok na zaplacení sjednané odměny ve výši 18 000 Kč (s úroky z prodlení specifikovanými ve výroku I. tohoto rozsudku) a jeho žaloba je proto důvodná.

31. Dále se soud zabýval námitkami započtení, vznesenými žalovanou v průběhu řízení. Pokud se týká započítávané částky 30 000 Kč coby náhrady škody za zaplacení pokuty udělené žalované [příjmení] finančním úřadem pravomocným Příkazem ze dne 10.12.2019, pak oprávněnost této pohledávky žalovaná neprokázala, byť byla soudem poučena podle ust. § 118a odst. 1,3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád v platném znění. Pokuta byla žalované vyměřena za přestupek podle § 16 odst. 1 písm. g) zákona o cenách, s odůvodněním, že žalovaná porušila povinnosti tím, že neuchovala kalkulace cen zdravotních služeb nehrazených z veřejného zdravotního pojištění poskytovaných v oboru oftalmologie v kontrolovaném období od 1. 1. 2017 do 31. 12. 2018. Žalovaná se v rámci započtení této pohledávky dovolávala obsahu Smlouvy o poskytnutí výkonu-služby ze dne 1.3.2010, avšak z této smlouvy neplyne, že by to byl žalobce, kdo měl povinnost uchovávat tuto kalkulaci. Gramatickým výkladem smlouvy nelze seznat, že by tato činnost byla zahrnuta v činnostech, ke kterým se žalobce v této smlouvě zavázal. Pokud žalovaná odkazovala na Zápis z jednání ze dne 29.10.2018, při kterém žalobce předával žalované dokumentaci týkající se chodu společnosti žalované, pak z jeho obsahu plyne, že žalobce předával žalované pouze dokumenty, kterými fyzicky disponoval, nelze z něj vyvodit, že by cenové kalkulace držel a odmítl je žalované odevzdat. Žalované, resp. jednatelce [příjmení] [příjmení], kromě toho nic nebránilo v tom, aby vyzvala žalobce k součinnosti a proti Příkazu Specializovaného finančního úřadu podala opravný prostředek. To však neučinila. Pokud žalovaná podpůrně tvrdila, že povinnost uchovávat kalkulaci cen vyplývala i z rozdělení kompetencí mezi jednateli žalované (žalobcem a [anonymizováno] [jméno] [příjmení]), pak žádné takové rozdělení kompetencí žalovaná neprokázala, a odpovídá tak za vzniklou škodu spolu se žalobcem. Posouzení nároků mezi jednateli žalované vyplývající z jejich činnosti statutárních zástupců žalované však nespadá do věcné příslušnosti zdejšího soudu. Soud proto tuto tvrzenou pohledávku k započtení neuznal.

32. Žalovaná dále podáním ze dne 11. 2. 2020 vznesla námitku započtení částky 4 011 687 Kč a 2 400 EUR s odůvodněním, že bylo hloubkovou kontrolou účetnictví žalované provedenou po odvolání žalobce z funkce jejího jednatele zjištěno, že žalobce vybral z pokladny žalované v letech 2010 2018 na základě výdajových pokladních dokladů celkem tyto částky, které měly být vyplaceny jednatelce žalované, avšak nestalo se tak a další osud těchto částek není žalované znám. K zaplacení těchto částek žalovaná žalobce vyzvala v rámci řízení vedeného u Městského soudu v Praze pod sp. zn. [spisová značka] výzvou ze dne 27. 2. 2019 obsaženou v podání žalované ze dne 27. 2. 2019 a označeném jako vyjádření žalované k žalobě. Toto podání bylo žalobci doručeno dne 4. 4. 2019 v rámci tohoto řízení. V řízení sp.zn. 79 Cm 165/2018 tyto částky rovněž uplatnila k započtení. Mezi účastníky řízení je nesporné, že žalovaná uplatnila k započtení částku 4 011 687 Kč a 2 400 EUR i v dalších řízeních, vedených mezi účastníky u Městského soudu v Praze. Dále žalovaná podáním ze dne 15. 12. 2021 uplatnila k započtení pohledávky specifikované v odst. 11 tohoto rozsudku.

33. Pokud se týká uplatnění pohledávky k započtení v souhrnné částce 4 011 687 Kč 2 400 EUR soud konstatuje, s odkazem na rozsudek Vrchního soudu v Praze, č.j. 4Cmo 117/2022-138 ze dne 10. 1. 2023, že započítává-li se více pohledávek, jejichž součet přesahuje započítávanou pohledávku, je třeba specifikovat, na které se započítává, jinak je projev vůle směřující k započtení neurčitý. Jedním z předpokladů zániku pohledávek jednostranným započtením (§ 1982 občanského zákona) je kompenzační projev, který vyhovuje požadavkům na právní jednání podle ust. § 551-553 občanského zákona. U aktivně započítávaných pohledávek, jejichž součet převyšuje pasivně započítávanou pohledávku, tu, proti které je započtení uplatněno, je tento požadavek splněn, jestliže kompenzační projev obsahuje prohlášení, v němž je určitě a srozumitelně určeno, které započítávané pohledávky, případně která jejich část, se uplatňuje k započtení, a tedy započtením zanikne. V opačném případě jde o právní jednání neurčité, a tedy zdánlivé ve smyslu ust. § 553 odst. 1 občanského zákona. Lze tedy konstatovat, že v případě podání, kterým žalovaná započetla své pohledávky paušálně proti pohledávce žalobce, je podle § 553 odst. 1 zdánlivým právním jednáním, které nemůže vyvolat předpokládané právní následky. Kromě toho lze konstatovat, že pohledávky, které tímto způsobem žalovaná uplatnila k započtení, nejsou podle § 1982 odst. 2 občanského zákona způsobilé k započtení. Pokud se týká zápočtů částek specifikovaných žalovanou podáním ze dne 15. 12. 2021, kterým uplatnila vůči žalobci započtení pohledávky ve výši 100 000 Kč podle výdajového pokladního dokladu [číslo] ze dne 2. 5. 2012, částku 200 000 Kč podle výdajového pokladního dokladu [číslo] ze dne 17. 7. 2012 a částku 100 000 Kč podle výdajového pokladního dokladu ze dne 12. 12. 2011, pak ani tyto pohledávky nejsou podle § 1982 odst. 2 občanského zákona způsobilé k započtení s ohledem na pravomocný rozsudek zdejšího soudu sp. zn. [spisová značka] ze dne 10. 8. 2022 ve spojení s usnesením Městského soudu v Praze sp. zn. [spisová značka] ze dne 8. 12. 2022, neboť tímto rozsudkem byl žalovaný zproštěn obžaloby pro skutky, které jsou totožné s těmi, kterými se žalovaná v tomto řízení brání žalobcově žalobě, a je proto evidentní, že v této projednávané věci by bylo dokazování vedeno k existenci a výši započítávaných pohledávek s velmi nejistým výsledkem. Ani tyto pohledávky proto nejsou způsobilé k započtení ve smyslu ust. § 1982 odst. 2 občanského zákona.

34. Podle ust. § 1982 odst. 1 a 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákon v platném znění, dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh. Započtením se obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí; nekryjí-li se zcela, započte se pohledávka obdobně jako při splnění. Tyto účinky nastávají v okamžiku, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení.

35. Podle ust. § 1987 odst. 1, 2 občanského zákona, k započtení jsou způsobilé pohledávky, které lze uplatnit před soudem. Pohledávka nejistá nebo neurčitá k započtení způsobilá není.

36. Jak již konstatoval Vrchní soud v Praze v rozsudku, č.j. 4Cmo 117/2022-138 ze dne 10. 1. 2023, Nejvyšší soud v řadě svých rozhodnutích vyložil, že nejistou a neurčitou ve smyslu ust. § 1982 odst. 2 je zásadně pohledávka nelikvidní, tj. pohledávka, která je co do základu či výše sporná (nejistá), a jejíž uplatnění vůči dlužníku (věřiteli pasivní pohledávky) formou námitky započtení vyvolá (namísto jednoznačného, tj. oběma dotčenými stranami akceptovaného zániku obou pohledávek v rozsahu, v jakém se kryjí) spory o existenci či výši aktivní pohledávky. Aktivně započítávaná pohledávka nebude jistá a určitá ve smyslu ust. § 1987 odst. 2 občanského zákona zpravidla tehdy, jeví-li se aktivní pohledávka jako objektivně sporná, tj. má-li žalobce proti této pohledávce relevantní věcné argumenty a vyžaduje-li zjištění (prokázání) této pohledávky co do důvodu nebo výše rozsáhlejší či složitější dokazování, které by vedlo k neúměrnému prodloužení řízení o žalobou uplatněné (pasivní) pohledávce (k tomu např. rozsudek velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu sp. zn. 31Cdo 684/2020 ze dne 9. 9. 2020, dále rozsudek sp. zn. 28Cdo 5711/2017 ze dne 1. 10. 2018, usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 23Cdo 900/2020 ze dne 27. 10. 2020). Soud proto ani tyto pohledávky k započtení žalované neuznal.

37. Vzhledem ke skutečnosti, že žaloba o zaplacení částky 18 000 Kč s příslušenstvím je důvodná co do základu i výše a pohledávky k započtení uplatněné žalovanou jsou k započtení nezpůsobilé, rozhodl soud, jak ve výroku I. tohoto rozsudku uvedeno a žalobě v celém rozsahu vyhověl.

38. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., protože žalobce byl ve věci zcela úspěšný. Náklady řízení představují žalobcem zaplacený soudní poplatek ve výši 1 000 Kč a dále náklady právního zastoupení žalobce. Ty soud přiznal podle § 7 a § 11 vyhl. č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif) ve znění pozdějších předpisů, a to odměnu za 20 úkonů právní služby (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, sepis žaloby, písemné vyjádření ze dne 9. 4. 2019, písemné vyjádření ze dne 11. 11. 2019, písemné vyjádření ze dne 5. 3. 2020, písemné vyjádření ze dne 7. 7. 2020, písemné vyjádření ze dne 4. 9. 2020, písemné vyjádření ze dne 14. 11. 2020, písemné vyjádření ze dne 3. 4. 2023, účast při jednání soudu ve dnech 12. 2. 2020, 13. 5. 2020, 30. 9. 2020, 30. 11. 2020, 9. 6. 2021, 22. 9. 2021, 15. 12. 2021, 21. 10. 2022, 22. 2. 2023 a 24. 4. 2023) ve výši 1 820 Kč za jeden úkon. Dále soud přiznal odměnu ve výši 50% za odvolání ze dne 19. 4. 2023 ve věci přerušení řízení, s odkazem na ust. § 11 odst. 2 pícm. c) citované vyhlášky. Soud nepřiznal požadovanou odměnu za písemné vyjádření ze dne 25. 4. 2019, protože takové do spisu založeno nebylo. V souladu s ust. § 13 odst. 3 citované vyhlášky soud přiznal i hotové výdaje advokáta spojené s 21 úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, sepis žaloby, písemné vyjádření ze dne 9. 4. 2019, písemné vyjádření ze dne 11. 11. 2019, písemné vyjádření ze dne 5. 3. 2020, písemné vyjádření ze dne 7. 7. 2020, písemné vyjádření ze dne 4. 9. 2020, písemné vyjádření ze dne 14. 11. 2020, písemné vyjádření ze dne 3. 4. 2023, odvolání proti usnesení o přerušení řízení, účast při jednání soudu ve dnech 12. 2. 2020, 13. 5. 2020, 30. 9. 2020, 30. 11. 2020, 9. 6. 2021, 22. 9. 2021, 15. 12. 2021, 21. 10. 2022, 22. 2. 2023 a 24. 4. 2023) ve výši 300 Kč za jeden úkon. V souladu s ust. § 137 odst. 1, 3 o.s.ř. soud zvýšil odměnu za úkony právní služby a hotové výdaje advokáta o 21% DPH v částce 9 272,76 Kč, protože zástupkyně žalobce je plátkyní této daně. Celkové náklady řízení tak činí přiznaných 54 428,76 Kč.

39. V souladu s ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. uložil soud žalované zaplatit žalobci náklady řízení na účet jeho právní zástupkyně.