6 C 304/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl samosoudkyní JUDr. Zuzanou Barochovou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozená Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 : Jméno zainteresované osoby 1/0 , narozený Datum narození zainteresované osoby 1/0 bytem Adresa zainteresované osoby 1/0 zastoupený advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 1/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 1/0 o zaplacení částky 200 000 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba se v části, aby žalovaný byl uznán povinným zaplatit žalobkyni částku 100 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 1.1.2018 do zaplacení, zamítá.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 100 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,25% p.a. od 24.9.2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba se v části, aby žalovaný byl uznán povinným zaplatit žalobkyni zákonné úroky z prodlení z částky 100 000 Kč od 1.1.2018 do 23.9.2020, zamítá.

IV. Každý z účastníků je povinen zaplatit na svědečném České republice na účet zdejšího soudu částku 547,67 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně podala dne 30. 7. 2020 u zdejšího soudu žalobu proti žalovanému o zaplacení částky 200 000 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že na základě žádosti žalovaného mu poskytla dne 4. 1. 2017 převodem ze svého účtu u , právnická osoba, , číslo účtu , č. účtu, na jeho účet u , právnická osoba, ., číslo účtu , č. účtu, zápůjčku ve výši 100 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit žalobkyni nejpozději do konce roku 2017. Dále na základě žádosti žalovaného mu poskytla dne 31. 7. 2017 převodem ze svého účtu u , právnická osoba, , číslo účtu , č. účtu, na jeho účet u , právnická osoba, ., číslo účtu , č. účtu, další zápůjčku ve výši 100 000 Kč, kterou se žalovaný rovněž zavázal vrátit nejpozději do konce roku 2017. Obě smlouvy byly uzavřeny ústně, protože žalobkyně žalovanému důvěřovala. Žalovaný však žalobkyni dosud zápůjčky nevrátil, i když jej opakovaně o vrácení zápůjček upomínala.

2. Žalovaný v písemném vyjádření k žalobě navrhl její zamítnutí s odůvodněním, že žalobkyně sice poslala tyto finanční prostředky na jeho účet, ale bylo mu jasně řečeno, že se jedná o dar, aby mohli s (dnes již bývalou) manželkou zabezpečit chod domácnosti a pro zkvalitnění péče o jejich společné dítě (vnučku žalobkyně , jméno FO, ). Nikdy nebyla řeč o tom, že by se mělo jednat o půjčku, neexistuje žádný telefonický záznam, kdy by žalobkyně žádala tyto peníze vrátit, ani žádný email, kterým by žalovaného o tyto prostředky žádala. To, že se mělo jednat o půjčku, se žalovaný dozvěděl poprvé až z textu žaloby. Podle názoru žalovaného se jedná jen o předběžné opatření ze strany jeho bývalé manželky, kterou musel při rozvodu odškodnit částkou 1 150 000 Kč s tím, že ji však upozornil, že si bude následně část této částky nárokovat zpět. Nárok uplatněný žalobkyní tedy neuznal, vznesl i námitku promlčení části žalobou uplatňovaného nároku.

3. Žalobkyně v písemné replice ze dne 15. 2. 2021 setrvala na žalobních tvrzeních a obranu žalovaného označila za účelovou. Uvedla, že si žalovaný od žalobkyně zapůjčil peněžní prostředky opakovaně pro účely jeho tehdejšího podnikání, když uváděl, že je dočasně v určitých přechodných problémech s peněžními prostředky, a proto potřebuje vypomoci peněžitou půjčkou, kterou vrátí do konce kalendářního roku. Od žalované si vypůjčoval jako fyzická osoba. Žalobkyni není známo, zda peněžní prostředky použil pro své podnikání jako fyzické osoby, popřípadě, zda je následně poskytl některé ze svých společností, které v té době vlastnil, resp. nově zakládal. Zopakovala, že žalovanému v té době důvěřovala, nepochybovala, že jeho vyjádření jsou pravdivá a že jí zápůjčku řádně vrátí. Nynější tvrzení žalovaného o daru není podle žalobkyně logické, lze si těžko představit, že by žalobkyně jako důchodkyně, která nemá žádný významnější finanční majetek, darovala žalovanému (rodině žalovaného) takto velkou částku a vystavila by se tak finanční nejistotě ve stáří. Skutečnost, že se jednalo o zápůjčky, lze dovodit i z toho, že si žalovaný ve stejném období zapůjčil peněžní prostředky i od , právnická osoba, . a pravděpodobně i od jiných subjektů. Přinejmenším z toho lze dovodit, že žalovaný v rozhodném období peněžité zápůjčky potřeboval. Žalobkyně o vrácení zapůjčených částek žádala žalovaného jednak osobně, jednak prostřednictvím svého syna , tituly před jménem, , jméno FO, . Žalobkyně vyvracela i námitku promlčení uplatněnou žalovaným s tvrzením, že pokud zápůjčka v souhrnné výši 200 000 Kč měla být vrácena až na konci roku 2017, tedy promlčecí doba neuplynula dříve než 31. 12. 2020, když v té době již byl nárok u soudu uplatněn. Doplnila, že argumentace žalovaného majetkovými vztahy po rozvodu s dcerou žalobkyně je účelová a že pohledávka žalobkyně s vypořádáním bývalých manželů nesouvisí.

4. Žalovaný jako účastník řízení nerozporoval připsání žalovaných částek na jeho účet, avšak setrval na tvrzení, že se jednalo o vklad žalobkyně do domácnosti žalovaného a dcery žalobkyně. V tu dobu ještě manželství žalovaného s dcerou žalobkyně trvalo a vychovávali společnou dceru, rozváděli se až na začátku roku 2019. Rozvod byl velmi sporný, proti žalovanému je neustále vedeno nějaké řízení. Žalobkyně však proti žalovanému jiné žaloby nepodávala. K tomu, že žalobkyně daruje žalovanému, resp. jeho rodině, finanční prostředky, bylo podle žalovaného několik důvodů, a to, že i jeho matka dávala do rodiny určité finanční částky, dokonce i ve vyšší výši, než to bylo ze strany žalobkyně. Dalším důvodem bylo i to, že manželka žalovaného odmítala chodit do práce, pracovala za soužití žalovaného s manželkou pouze dva roky a žalovaný proto finanční příspěvek ze strany žalobkyně vnímal tak, že je na všechno vlastně sám. Uvedl dále, že v době tvrzených půjček měl poměrně značné vlastní příjmy, krátce na to, kdy byla poskytnuta druhá částka 100 000 Kč, získal žalovaný z firmy, pro kterou pracoval, cca 560 000 Kč a jeho kamarád mu poslal vratku půjčky 50 000 Kč ve stejném období, takže rozhodně žalovaný v tu dobu nebyl ve finanční nouzi. V době poskytovaných darů 2× 100 000 Kč byly vztahy mezi žalobkyní a žalovaným dobré. S nabídkou, že tyto peníze poskytne, přišla sama žalobkyně, žalovaný po ní žádné peníze nechtěl, ale dar přijal a prostředky převedl na společný účet, který měli s manželkou, protože ona žádné příjmy neměla. Oba účty, na které žalobkyně zaslala žalovanému peněžní prostředky, jsou soukromými účty žalovaného, resp. první platba byla poskytnuta na účet u , právnická osoba, , který je společným účtem žalovaného a jeho bývalé manželky a druhá platba byla zaslána na soukromý účet žalovaného u , právnická osoba, . Ani v jednom případě se nejednalo o firemní účet žalovaného. Žalovaný před podáním žaloby se žalobkyní nikdy nehovořil o vrácení těchto peněz, ani žalovaného o to nežádal syn žalobkyně. Peníze byly použity žalovaným a jeho manželkou na běžný chod domácnosti, i na péči o dítě. Podle žalovaného není pravdivé tvrzení žalobkyně, že by neměla dostatek vlastních finančních prostředků, protože prodala velkých činžovní dům v , právnická osoba, před několika lety a z tohoto prodeje jí zůstalo minimálně 1 000 000 Kč. Kromě toho má žalobkyně v , právnická osoba, dva byty, z nichž v jednom bydlí a druhý pronajímá. Žalovaný považuje žalobu za určitou pomstu ze strany bývalé rodiny a druhým důvodem podle žalovaného je fakt, že se žalobkyní aktuálně rozhodně nemá dobré vztahy, stejně tak jako s bývalou manželkou, dcerou žalobkyně. Podle žalovaného se žalobkyně nikdy v přítomnosti žalovaného nezmiňovala, že by se v případě žalovaných částek jednalo o půjčky. Žalovaný popřel, že by si v období let 2016 - 2017 půjčoval peněžní prostředky od nějakých subjektů. Vypověděl, že v období roku 2016 - 2017 obdržel od vlastní matky částku také kolem 200 000 Kč, možná i více. I matka žalovaného tyto peníze darovala a nepůjčovala. V další části výpovědi žalovaný připustil, že v roce 2017 si s manželkou brali úvěr u , právnická osoba, ve výši cca 400 000 Kč, že u , Anonymizováno, si vzal ke konci roku 2017 úvěr ve výši cca 200 000 Kč, že si v roce 2017 nebo 2018 půjčoval peníze na nákup logistické haly od , tituly za jménem, , Anonymizováno, . Uvedl, že v letech 2016 - 2017 vykonával podnikatelskou činnost a měl příjmy cca 200 000 Kč měsíčně ze společnosti , Anonymizováno, , Anonymizováno, ., jejímž je majitelem. Zejména v první polovině roku 2017 tato společnost prosperovala, na rozdíl od druhého pololetí toho roku. Vypověděl dále, že žalobkyně se po dobu jeho soužití s manželkou skoro s nikým nestýkala, 60-70 % času trávila se žalovaným a jeho rodinou. Žalobkyně byla psychicky nevyrovnaná a bylo velmi složité s ní vyjít. V manickém období podle žalovaného utrácela peníze za úplné nesmysly, byť ji žalovaný s manželkou nabádali, ať tak nečiní. V takovémto období také rodinu žalovaného obdarovávala, opakovaně peníze sama nabízela, a je proto podle žalovaného absurdní považovat žalované částky za půjčky. Vypověděl dále, že žádnou předžalobní výzvu v žádné podobě od žalobkyně neobdržel, ani od jejího syna. Pokud se se synem žalobkyně sešel v roce 2018, týkalo se to vypořádání v rámci ukončení manželství s dcerou žalobkyně, o těchto finančních prostředcích se však vůbec nemluvilo.

5. Z výpovědi svědka , tituly před jménem, , jméno FO, , syna žalobkyně, soud zjistil, že se se žalovaným zná zhruba od roku 2014, kdy se stal partnerem svědkovy sestry. Podle svědka v průběhu doby začal žalovaný jevit známky toho, že se mu nedaří v podnikatelské činnosti. Nejprve se věnoval forexovým obchodům, kdy nabídku na jakési investování učinil i svědkovi, který ji odmítl a následně svědek zjistil, že jeho matka do této věci investovala. Někdy v letech 2016 - 2017 se situace dále komplikovala, matka svědka informovala, že kromě investice realizuje ještě nějaké půjčky, ale že je žalovaný vrací a že to bude v pořádku. Svědek zjistil až při prodeji bytu, někdy v roce 2019, že realizované půjčky nebyly žalovaným vráceny, a protože pomáhal sestře při prodeji nemovitosti, jednal o tom se žalovaným a snažil se vypořádat i tuto pohledávku žalobkyně. Jednání však probíhala hekticky a nepříjemně, svědek proto od svého záměru ustoupil a matčinu pohledávku nevypořádal. Vzhledem k tomu, že po prodeji bytu obdrželi jak svědkova sestra, tak žalovaný finanční prostředky, předpokládal, že se žalovaný vypořádá i se žalobkyní, to se však nestalo. Reakce žalovaného svědka velmi překvapila, pokud tvrdí, že si nikdy od žalobkyně peníze nepůjčil. Svědek připustil, že zdravotní stav žalobkyně je velmi komplikovaný, trpí maniodepresivní poruchou, diabetem a dalšími zdravotními komplikacemi, žije v domě s pečovatelskou službou a je pro ni velkým stresem, že by byla na komkoli finančně závislá, takže i žalovaná pohledávka je pro ni velká psychická zátěž. Svědek vypověděl, že žalovaný před ním uznal vypůjčené částky, které jsou předmětem řízení, pouze neuvedl termín, do kdy je vrátí. U tohoto jednání kromě svědka a žalovaného však nikdo další nebyl. Podle svědka i v předcházejícím období roku 2017 proběhly mezi žalobkyní a žalovaným půjčky, avšak byly vráceny. Svědek viděl i výpisy z účtů žalobkyně za leden a červenec 2017, kdy odesílala žalovanému vždy 100 000 Kč. Podle svědka byly tyto půjčky určené na podnikání žalovaného. Podle jeho názoru manželství žalovaného se začalo komplikovat někdy v roce 2018, kdy svědkova sestra odešla ze společné domácnosti se žalovaným a následně došlo k prodeji jejich společného bytu a manželství bylo rozvedeno. Podle svědka jeho sestra o půjčkách věděla. Žalobkyně podle svědka pobírá starobní důchod a pronajímá své dva byty, když z výnosů si platí náklady spojené s pobytem v domově s pečovatelskou službou. Svědek nemá žádné informace, že by žalobkyně darovala žalovanému nebo žalovanému a své dceři nějaké finanční prostředky. V době, kdy žalobkyně půjčovala žalovanému žalované částky, vycházela s ním velmi dobře, nebyl ani náznak toho, že by mohly nastat nějaké komplikace při vracení půjček, žalobkyně sama svědkovi potvrzovala, že v předcházejícím období už takové akce proběhly, a proto nepředpokládala, že by někdy mohlo dojít ke komplikacím s vracením peněz. Pokud je svědkovi známo, žalobkyně písemně žalovaného k vrácení zápůjček nevyzývala.

6. Žalovaný v doplňujícím výslechu setrval na tom, že si od žalobkyně žádné peníze nepůjčil, popíral, že by se o finančních transakcích bavil se svědkem , tituly před jménem, , jméno FO, . Nikdy se nestalo, že by se zmiňoval svědkovi, že nemá finanční prostředky na vrácení půjček. Akcentoval, že obě zaslané částky byly okamžitě převedeny na společný účet, který měl s dcerou žalobkyně, takže není ani možné, že by se jednalo o zaplacení dluhu z podnikání. Podle žalovaného nedává smysl, aby peníze, které mu přišly na firemní účet, převedl na společný účet a pak zpět na účet firemní. Z toho je zřejmé, že se ze strany žalobkyně jednalo o dar a o vklad do společné domácnosti. Výpověď svědka žalovaný označil za nevěrohodnou. Podle žalovaného dar ze strany žalobkyně souvisí s tím, že bývalá manželka žalovaného měla velmi vysoké náklady, za rok 2016 podle žalovaného utratila částku 424 000 Kč za drogerii, oblečení a potravinové doplňky. Žalovaný žádal několikrát žalobkyni, aby svoji dceru usměrnila, a i z těchto důvodů považoval peníze poskytnuté žalobkyní jako peníze pro domácnost rodiny žalovaného.

7. Žalobkyně vypověděla, že v současné době se žalovaným příliš nevychází, v minulosti však jejich vztahy byly dobré. Manželství dcery žalobkyně a žalovaného nebylo v poslední době v pořádku, a to z důvodu, že se žalovaný dostal do finančních problémů, byl nervózní a podrážděný a mezi manžely začalo docházet k hádkám. Žalobkyně půjčovala peníze žalovanému v době, kdy s ním ještě sama dobře vycházela. Nebyla to první půjčka, stalo se to již v roce 2016, tehdy ji žalovaný peníze vrátil, a proto žalobkyně neměla obavy, že by měla mít nyní s vracením peněz ze strany žalovaného potíže. Peníze půjčovala žalovanému na podnikání, dcera žalobkyně s tím neměla nic společného, s touto půjčkou ale souhlasila. Žalobkyně první půjčku posílala na číslo účtu, které získala od žalovaného, druhou půjčku poskytovala na jiný účet, který jí rovněž sdělil žalovaný. Písemnou formou smlouvu o zápůjčce se žalovaným neuzavírala, protože mu důvěřovala. Před podáním žaloby vyzývala žalovaného k vrácení peněz telefonicky, tehdy jí sliboval, že jí peníze vrátí, a totéž jí slíbil i při osobním rozhovoru, kterému byla přítomna i dcera žalobkyně. O půjčce podle žalobkyně věděla i matka žalovaného. Žalobkyně pobírá starobní důchod a pronajímá dva byty, sama bydlí v domě pro seniory, kde platí 12 000 Kč měsíčně, žádné jiné úspory žalobkyně nemá. Za trvání manželství dcery a žalovaného žalobkyně jim oběma nebo žalovanému samotnému žádné peníze nedarovala, stejně tak půjčku, která je předmětem sporu, poskytla pouze žalovanému. Kromě částek 2× 100 000 Kč půjčila žalobkyně žalovanému ještě dalších 25 000 Kč, ale ty nejsou předmětem sporu. O půjčkách žalovanému byl informován syn žalobkyně. Žalobkyně již nemá informace, zda žalovaný skutečně použil obě půjčky 2× 100 000 Kč na své podnikání.

8. Z výslechu svědkyně , jméno FO, , dcery žalobkyně a bývalé manželky žalovaného, soud zjistil, že byla přítomna u domlouvání půjčky peněz mezi žalobkyní a žalovaným, stalo se tak z toho důvodu, že žalovanému „došly peníze“. Půjčky byly, jedna v lednu 2017 a jedna v červenci 2017. I předtím žalobkyně žalovanému nějaké peníze půjčovala, ale vrátil je. Při těchto dvou posledních půjčkách žalovaný žalobkyni slíbil, že až mu přijdou peníze, půjčku jí vrátí. Svědkyně se žalovaným neměli žádný společný účet, ale svědkyně k jednomu z nich měla přístup a z tohoto účtu platila náklady domácnosti. Svědkyně měla založený i svůj vlastní účet, na kterém měla ještě peníze uspořené před uzavřením manželství. Manželé za trvání manželství neměli oddělený majetek. V současné době jsou vztahy mezi svědkyní a žalovaným napjaté a stejně tak dnes již nejsou dobré ani vztahy mezi žalovaným a žalobkyní, které však dříve byly velmi dobré, ale jak se vyhrotilo manželství svědkyně a žalovaného, změnil žalovaný chování nejen vůči svědkyni, ale následně i vůči žalobkyni. V době, kdy žalobkyně půjčovala žalovanému peníze, věřila mu, že jí je vrátí, a to do konce roku. V době, kdy půjčovala žalobkyně žalovanému peníze, nebyla její finanční situace příliš dobrá, 200 000 Kč je pro ni hodně peněz. Za trvání manželství žalobkyně svědkyni ani oběma manželům žádné peníze nedávala, pouze drobně přispívala, když byli například společně na chalupě, na domácnost. Žalobkyně kromě půjček, které jsou předmětem sporu, půjčila žalovanému ještě něco kolem 20 000 Kč a v roce 2016 100 000 Kč, ale tuto půjčku jí vrátil. O půjčkách věděl bratr svědkyně, ale zřejmě to zjistil až po té, kdy půjčky proběhly. Žalobkyně před podáním žaloby žalovaného vyzvala k vrácení peněz, žalovaný nejprve tento dluh přiznal, ale pak jej začal negovat v době, kdy se změnilo jeho chování jak vůči svědkyni, tak vůči žalobkyni. Podle svědkyně půjčky nebyly v žádném případě na domácnost nebo na jídlo. Od léta 2017 se finanční situace žalovaného zhoršovala, každý z manželů začal žít z peněz ze svých účtů a svědkyně se na jaře roku 2018 od žalovaného odstěhovala. Svědkyně se žalovaným dosud nemají zcela uzavřené vypořádání SJM. Vypověděla dále, že jí žalovaný sdělil, že peníze od její matky použil na svoji režii z podnikání. V červenci 2017 žalovaný už neměl žádné peníze, říkal svědkyni, že nemá na zaplacení zaměstnanců, nájmu a leasingu, jinak by si peníze od žalobkyně nepůjčoval. V tu dobu nebyl žalovaný ani příliš zadobře se svou vlastní matkou. Svědkyně připustila, že matka žalovaného jí přispěla na dceru, protože žalovaný neplatil výživné.

9. Z výslechu svědkyně , tituly před jménem, , jméno FO, , matky žalovaného, soud zjistil, že nebyla u půjček peněz žalovanému. Svědkyně má dva syny, kterým poskytuje dary, protože je sama zajištěna a příliš toho nepotřebuje. Žalovaný je mladší syn svědkyně, ke kterému má ještě silnější citové pouto než ke staršímu synovi. Svědkyně za trvání manželství svého syna rodině přispívala a snažila se jim vylepšovat domácnost, avšak i tak došlo k rozvodu, snacha se vrátila do svého původního bytu. Před svědkyní se nikdy nehovořilo o žádných penězích, které by měla žalobkyně darovat žalovanému a pokud by podle svědkyně žalobkyně nějaké peníze darovala, tak rozhodně celé rodině. I svědkyně takto investovala spoustu peněz jako dar, a to ve výši zhruba, tel. číslo, Kč. Jednalo se o věcné dary i finanční prostředky. Žalovaný svědkyni nikdy o žádnou půjčku nepožádal, svědkyně je rozhodnutá jeho rodinu podporovat finančně i dál. Připustila, že její vztahy se žalovaným byly střídavé, nepohodli se především, když si vzal úvěr na byt, se kterým svědkyně nesouhlasila. O finanční situaci žalovaného v letech 2016, respektive 2017 svědkyně žádnou představu nemá. Žalovaný svědkyni ani nikdy neříkal, že by si půjčoval nějaké peníze od žalobkyně.

10. Z výslechu svědkyně , jméno FO, , bývalé zaměstnankyně žalovaného, soud zjistil, že jsou se žalovaným nadále v přátelských vztazích. Pro žalovaného pracovala ve firmě , právnická osoba, až do doby, než tuto firmu prodal, pro žalovaného přestala pracovat v dubnu 2021. V obou firmách pracovala jako asistentka, která na pokyny žalovaného proplácela faktury. Svědkyni je známo, že žalovaný měl účet u , právnická osoba, , a to jak účet soukromý, tak ještě i účet pracovní nebo služební. Svědkyně není informována o žádných finančních transakcích mezi účastníky řízení. Pokud se týká finanční situace žalovaného v roce 2017, pak podle svědkyně byl žalovaný v dobré kondici, protože pracoval pro firmu VSM, a tam se mu podle svědkyně dařilo dobře, v tu dobu si bral pouze úvěr na byt, ale o tom se svědkyně dozvěděla jen z doslechu. O finančních záležitostech a svém manželství se žalovaný se svědkyní nebavil. Dokud žalovaný nabízel produkty firmy VSM, byl na tom podle svědkyně dobře, problémy se tam vyskytly až někdy začátkem roku 2017 v březnu, dubnu nebo květnu, a teď se žalovaný s tímto klientem soudí. Pokud svědkyně zadávala platby z pokynu žalovaného, pak ale se nejednalo o veškeré platby, některé platby zasílal žalovaný sám a o nich pak svědkyně neměla přehled. Svědkyni je ještě známo, že žalovaný měl účet u , právnická osoba, , ale s tímto účtem svědkyně nepracovala. Vzpomíná si, že mezi fakturami, které dostala od žalovaného k zadání do účtu, byly i faktury na rekonstrukci. V roce 2017 svědkyně od žalovaného nedostávala žádnou mzdu, protože byli domluvení, že jí mzdu dávat nebude a že prostředky, které za práci budou, jí dá hromadně a budou za ně nakoupeny další roboty. O žádných soukromých finančních transakcích se žalovaný svědkyni nezmiňoval.

11. Z periodického výpisu k účtu č. , č. účtu, (majitelka účtu žalobkyně) s datem 10. 1. 2017 soud zjistil, že je zde zaznamenán příchod platby 100 000 Kč s datem 16. 12. 2016, z účtu č. , č. účtu, majitel , jméno FO, , zpráva pro příjemce: vrácení půjčky.

12. Z periodického výpisu k číslu účtu , č. účtu, ze dne 10. 2. 2017 soud zjistil, že dne 4. 1. 2017 byla převedena na číslo účtu , č. účtu, částka 100 000 Kč.

13. Z periodického výpisu z účtů č. , č. účtu, ze dne 10. 8. 2017, majitelka účtu , Jméno zainteresované osoby 0/0, soud zjistil, že z tohoto účtu byla převedena dne 31. 7. 2017 na účet , jméno FO, č. , č. účtu, částka 100 000 Kč.

14. Z odpovědi , právnická osoba, . ze dne 14. 4. 2021 soud zjistil, že žalovaný byl v letech 2016 - 2017 veden v systémech banky jako držitel kreditní karty č. , hodnota, . Tato karta nebyla vydávána k účtu klienta, šlo o úvěrový produkt podle zákona č. 321/2001 Sb. v platném znění.

15. Z odpovědi banky , Anonymizováno, ze dne 14. 4. 2021 soud zjistil, že žalovaný měl v období roku 2016 - 2017 sjednaný spotřebitelský úvěr č. , hodnota, ve výši 250 000 Kč z datem založení 19. 10. 2017.

16. Z odpovědi , právnická osoba, ze dne 14. 4. 2021 soud zjistil, že žalovanému byly v letech 2016 a 2017 poskytnuty dva úvěry, a to úvěr č. , tel. číslo, /, Anonymizováno, ve výši 270 000 Kč a úvěr č. , tel. číslo, /, Anonymizováno, ve výši 600 000 Kč.

17. Z odpovědi , Anonymizováno, , právnická osoba, ze dne 15. 4. 2021 soud zjistil, že žalovanému byla touto společností vydána v dubnu 2017 kreditní karta s úvěrovým limitem 200 000 Kč, v říjnu 2017 tuto částku z karty plně vyčerpal a hradí ji podle předepsaných měsíčních minimálních povinných splátek.

18. Z odpovědi , Anonymizováno, ze dne 16. 4. 2021 soud zjistil, že žalovaný v období let 2016 -2017 využíval kreditní kartu s limitem 100 000 Kč. Tento produkt byl převeden do , právnická osoba, . ze , právnická osoba, .

19. Z přehledu pohybu na bankovním účtu č. , tel. číslo, za období od 1. 1. 2016 do 31. 12. 2017 vedeného u , právnická osoba, . soud zjistil, že na tomto účtu docházelo ke vkladům, výběrům i bezhotovostním převodům poměrně vysokých finančních částek.

20. Z periodického výpisu k účtu č. , č. účtu, ze dne 16. 8. 2017, majitel účtu , Jméno zainteresované osoby 1/0, , účet vedený u , právnická osoba, soud zjistil, že dne 31. 7. 2017 byla připsána platba ve prospěch tohoto účtu ve výši 100 000 Kč od , Jméno zainteresované osoby 0/0, , číslo účtu , č. účtu, a dne 14. 8. 2017 platba od , Jméno zainteresované osoby 0/0, z téhož čísla účtu ve výši 25 000 Kč. Dne 31. 7. 2017 byla z tohoto účtu odepsána částka 100 000 Kč ve prospěch účtu 2200206336/2010 s poznámkou dotace ze soukr. prostředků.

21. Z výpisu z účtu č. , č. účtu, společnosti , právnická osoba, . soud zjistil, že na tento účet byl dne 10. 1. 2017 připsán bezhotovostní příjem 561 809,03 Kč a dne 18. 1. 2017 bezhotovostní vklad v přepočtu 222 396,03 Kč, zároveň však v tomto období byly odepisovány platby 250 000 Kč (15. 1. 2017 100 000 Kč, 17. 1. 2017, 100 000 Kč 18. 1. 2017, 111 000 Kč 21. 1. 2017 a 3. 1. 2017 100 000 Kč). Dne 5. 1. 2017 je zde evidován bezhotovostní příjem od , Jméno zainteresované osoby 0/0, ve výši 100 000 Kč z čísla ú. 86-8635920237/0100.

22. Z periodického výpisu účtu č. , č. účtu, ze dne 16. 8. 2017, jedná se o účet žalovaného, soud zjistil, že dne 31. 7. 2017 byla ve prospěch účtu připsána částka 100 000 Kč od , Jméno zainteresované osoby 0/0, z čísla ú. , Anonymizováno, a téhož dne odepsána částka 100 000 Kč s poznámkou dotace ze soukromých prostředků na účet č. , č. účtu, a dne 14. 8. 2017 byla na tento účet připsána platba 25 000 Kč od , Jméno zainteresované osoby 0/0, z čísla ú. , Anonymizováno, , tel. číslo, /, Anonymizováno, .¨23. Z ostatních provedených důkazů již soud nezjistil žádné podstatné skutečnosti pro rozhodující skutková zjištění nebo pro právní hodnocení věci, a proto je dále nehodnotil.

24. Soud zhodnotil v řízení provedené důkazy v souladu s ust. § 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád ve znění pozdějších předpisů (dále jen o.s.ř.) a dospěl ke zjištění následujícího skutkového stavu: žalobkyně zapůjčila ve dnech 4. 1. 2017 a 31. 7. 2017 žalovanému vždy částku 100 000 Kč, a to pro podnikatelské účely žalovaného. Žalovaný se tyto peníze zavázal žalobkyni vrátit, avšak termín splatnosti nebyl sjednán. Žalovaný tyto zápůjčky přes telefonické a osobní výzvy ze strany žalobkyně žalobkyni nevrátil a označuje je za dar pro rodinu, tedy žalovaného a jeho tehdejší manželku, dceru žalobkyně. V době poskytovaných zápůjček od žalobkyně měl žalovaný nesplacené úvěry u bankovních institucí v řádech statisíců Kč.

25. Pokud žalobkyně tvrdila, že byla sjednána splatnost obou půjček do 31. 12. 2017, pak toto své žalobní tvrzení neprokázala, byť byla soudem poučena podle § 118 a odst. 1,3 o.s.ř.

26. Pokud žalovaný tvrdil, že se jednalo ze strany žalobkyně o dary, nikoliv o zápůjčky, pak rovněž tuto svoji obranu neprokázal, byť byl soudem poučen podle ust. § 118a odst. 1, 3 o.s.ř.

27. Podle ust. § 2390 zákona č. 89/20 012 Sb., občanský zákon v platném znění, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

28. Podle ust. § 609 občanského zákona nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Plnil-li však dlužník po uplynutí promlčecí lhůty, nemůže požadovat vrácení toho, co splnil.

29. Podle ust. § 610 odst. 1 občanského zákona k promlčení soud přihlédne, jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno. Vzdá-li si někdo předem práva uplatnit námitku promlčení, nepřihlíží se k tomu.

30. Podle ust. § 611 občanského zákona promlčují se všechna majetková práva s výjimkou případů stanovených zákonem. Jiná práva se promlčují, pokud to zákon stanoví.

31. Podle ust. § 619 odst. 1 a 2 občanského zákona, jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. Právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty anebo, kdy se o ní dozvědět měla a mohla.

32. Podle ust. § 629 odst. 1 občanského zákona promlčecí lhůta trvá 3 roky.

33. Pokud žalovaný tvrdil, že obě žalované částky byly darem žalobkyně žalovanému, resp. jeho tehdejší rodině, a že v tu dobu jako podnikatel prosperoval (v první polovině roku 2017), a proto žádné zápůjčky nepotřeboval, soud jeho obrannému tvrzení neuvěřil. V řízení bylo prokázáno výpisem z účtu žalobkyně č. , č. účtu, s datem 10. 1. 2017, že žalobkyně poskytla žalovanému zápůjčku ve výši 100 000 Kč i v roce 2016 (tehdy tuto zápůjčku žalovaný žalobkyni vrátil). Není tedy pravdivé tvrzení žalovaného, že mu žalobkyně nikdy žádné finanční prostředky nezapůjčila. Věrohodnost obrany žalovaného, že v podnikání v roce 2017 prosperoval a nepotřeboval žádné zápůjčky nebo úvěry, je rovněž zpochybněna zjištěními soudu, učiněnými k návrhu žalobkyně dotazy bankovním společnostem, z jejichž odpovědí je zřejmé (a žalovaný i sám ve své účastnické výpovědi připustil), že žalovaný měl v rozhodnou dobu uzavřené úvěrové smlouvy (viz odstavce 14 až 17) v řádu statisíců Kč. I výpovědí svědkyně , jméno FO, bylo prokázáno, že obě žalované částky byly zápůjčkou finančních prostředků žalovanému, nikoli darem. Soud si je vědom příbuzenských vztahů této svědkyně ke každému z účastníků, a složitých vztahů po rozvodu manželství žalovaného s touto svědkyní, avšak nelze jen z tohoto důvodu hodnotit její výpověď jako zaujatou a nevěrohodnou. Ani obrana žalovaného, prokázaná výpisy z jeho účtů, že finanční prostředky poukázané žalobkyní převedl na účet, k němuž měla dispoziční oprávnění i dcera žalobkyně, nemůže nic změnit na prokázaném skutkovém stavu, že obě žalované částky byly zápůjčkou žalovanému pro jeho účely. Jakým způsobem žalovaný zapůjčené finanční prostředky nakonec využil, nemohla žalobkyně ovlivnit, obě částky poukazovala na účty, které jí žalovaný sdělil.splatnosti 31.12.2017, pak toto své tvrzení neprokázala, neboť z provedeného dokazování taková skutečnost jednoznačně nevyplývá. Svědek , tituly před jménem, , jméno FO, nebyl sjednávání zápůjček osobně přítomen, dozvěděl se o nich od žalobkyně až ex post a svědkyně , jméno FO, má informaci o splatnosti rovněž od žalobkyně. Další dvě v řízení slyšené svědkyně, , tituly před jménem, , jméno FO, a , jméno FO, , neměly k tomuto žalobnímu tvrzení žádné informace.

35. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný vznesl námitku promlčení zápůjčky ze dne 4.1.2017, soud zkoumal, zda je tento nárok promlčen. Vzhledem ke skutečnosti, že žalobkyně neprokázala, jak shora uvedeno, své žalobní tvrzení, že lhůta splatnosti byla mezi účastníky sjednána na 31. 12. 2017, mohla žalobkyně uplatnit svůj nárok na vrácení půjčky již den následující po jejím poskytnutí, tedy 5. 1. 2017. Žaloba však byla podána u zdejšího soudu dne 30. 7. 2020, a proto je nárok žalobkyně na vrácení zápůjčky poskytnuté dne 4. 1. 2017 promlčen. Druhá zápůjčka byla žalobkyní poskytnuta dne 31. 7. 2017, žalobkyně se mohla domáhat vrácení této zápůjčky dnem následujícím, tedy 1. 8. 2017, žaloba byla podána 30. 7. 2020 a tedy ve tříleté zákonné promlčecí lhůtě. Tento nárok žalobkyně tak byl uplatněn včas a není promlčen. Vzhledem k tomu, že žalobkyně neprokázala, kdy konkrétně ústně, resp. telefonicky, vyzývala žalovaného k vrácení obou zápůjček, přiznal soud žalobkyni úroky z prodlení až od třetího dne od doručení žaloby žalovanému, kterému byla žaloba doručena dne 22. 9. 2020, do prodlení s vrácením žalované částky se tak dostal dne 24. 9. 2020. Soud proto žalobu v části příslušenství pohledávky specifikované ve výroku III. rozsudku zamítl.

36. Vzhledem k tomu, že nárok žalobkyně na vrácení první zápůjčky ze dne 4. 1. 2017 je promlčen, soud žalobu v této části, včetně příslušenství pohledávky, zamítl.

37. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., neboť každý z účastníků měl úspěch co do jedné poloviny. Soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

38. Výrok o zaplacení svědečného je odůvodněn ust. § 148 odst. 1 o.s.ř., podle něhož má stát podle výsledku řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Náklady svědečného představují svědečné pravomocně přiznané svědkyni , jméno FO, v celkové výši 1 095,35 Kč usnesením, č.j. 6C 304/2020-126 ze dne 28. 3. 2022. Soud rozdělil tyto náklady rovným dílem mezi oba účastníky.