6 C 320/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl samosoudkyní JUDr. Zuzanou Barochovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovaným: 1. právnická osoba , IČO sídlem adresa žalované zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa 2. právnická osoba , IČO sídlem adresa žalované zastoupená advokátem Mgr. jméno jméno sídlem adresa o zaplacení částky 281 242,92 Kč s příslušenstvím

I. První žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 67 628 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 11,75 % p. a. od [datum] do zaplacení a částku 13 614,92 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 15 % p. a. od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Co do částky 200 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 11,75 % p. a. od [datum] do zaplacení se žaloba vůči první žalované zamítá.

III. Žaloba se vůči druhé žalované zamítá.

IV. Žalobce je povinen zaplatit první žalované na nákladech řízení částku 36 021,90 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalované 1.

V. Žalobce je povinen zaplatit druhé žalované na nákladech řízení částku 14 994,32 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalované 2.

1. Žalobce podal dne [datum] žalobu proti žalovaným o náhradu škody a nemajetkové újmy v celkové výši 281 242,92 Kč s tím, že po první žalované požadoval zaplatit částku 267 628 Kč se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení, a dále po obou žalovaných společně a nerozdílně uhradit částku 13 614,92 Kč se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení. Žalobu odůvodnil tak, že byl dne [datum] účasten na dopravní nehodě v [obec], při níž mu viník nehody, bývalý zaměstnanec 2. žalované způsobil zlomeninu vřetenních kostí na obou rukách a dále zejm. vícečetné pohmožděniny, pro které musel být v dlouhodobé pracovní neschopnosti a podstoupil sérii operačních zákrok, rehabilitací a navazujících léčebných procedur. Viník způsobil dopravní nehodu služebním vozem ve vlastnictví jeho tehdejšího zaměstnavatele, tj. 2. žalované, v pracovní době v rámci cesty uskutečněné za plněním svých pracovních úkolů. O jeho vině rozhodl Obvodní soud pro Prahu 5 rozsudkem ze dne 14. 7. 2021, č. j. 19 T 59/2021, v němž byl žalobce se svým nárokem odkázán na řízení ve věcech občanskoprávních. Žalobce o svých nárocích aktivně jednal s 1. žalovanou, u níž má 2. žalovaná sjednáno povinné ručení k vozidlu, s nímž byla způsobena uvedená dopravní nehoda. První žalovaná z titulu povinného ručení plnila část žalobcem vznesených nároků (náhrada za věcnou škodu, náhrada za léčebné výlohy, bolestné atd.), o zbylé části mezi nimi nedošlo k dohodě. První žalovaná odmítla žalobci uhradit jeho nároky za další nemajetkovou újmu ve výši 200 000 Kč, náhradu ušlého zisku ve výši 67 628 Kč (rozdíl mezi žalobcem požadovanou částkou 74 400 Kč a 1. žalovanou vyplacenou částkou 6 772 Kč) a náhradu za právní zastoupení ve výši 13 614,92 Kč (rozdíl mezi žalobcem požadovanou částkou 48 752,92 Kč a 1. žalovanou vyplacenou částkou ve 35 138 Kč), proto se jich žalobce domáhá touto žalobou. K nemajetkové újmě žalobce uvedl, že při nehodě utrpěl zlomeninu obou zápěstí, což mu zcela náhle a nečekaně naprosto znemožnilo běžné každodenní fungování. Pro komplikovanou zlomeninu musel po nehodě dne [datum] podstoupit operační zákrok a následně další operační zákrok dne [datum] k extrakci šroubů a zpevňujícího materiálu z pravého zápěstí, a dále sérii náročných rehabilitací a léčebných procedur. Povaha tohoto zranění mu zcela znemožnila vykonávat jakékoliv běžné každodenní činnosti (sám se najíst, napít či vykonat osobní hygienu). Žalobce tak byl v důsledku fixace obou rukou pomocí sádry přes 3 měsíce zcela odkázán na pomoc členů rodiny, což ho jako velice aktivního člověka vystavilo nebývalému stresu, pocitům studu, ponížení, bezmoci a méněcennosti. Žalobce nadto utrpěl tato zranění v době, kdy vzhledem k povaze svého povolání jakožto daňový poradce má nejvíce práce z celého kalendářního roku. Žalobci byla znemožněna i komunikace s klienty, aby nastalé komplikace mohl rychle vyřešit. Žalobce nemohl podporovat své potomky v jejich rozvoji, účastnit se společných rodinných aktivit, dovolených, výletů, věnovat se svým sportovním koníčkům a pomáhat svým rodičům na chalupě. V období od června 2020 do května 2021 v rámci své rekonvalescence žalobce absolvoval cca 60 rehabilitací. Žalobce proto vznesl vůči 1. žalované nárok na náhradu nemajetkové újmy 200 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 11,75 % p. a. od [datum] (podle předžalobní výzvy) do zaplacení zahrnující prožité následky poškození zdraví, s tím spojené duševní strádání žalobce a ušlé prožívání rodinného života a sportovních aktivit. První žalovaná tuto částku odmítla uhradit s odůvodněním, že útrapy žalobce nedosahují intenzity nutné pro odčinění další nemajetkové újmy, neboť tato se hradí pouze při specifických okolnostech vymykajících se běžnému průběhu léčby, nadto nárok již považovala za uhrazený v rámci náhrady za ztížení společenského uplatnění. Žalobce toto odmítl, neboť náhlá změna každodenního života, intenzivní více jak rok trvající léčba, ušlé prožívání času s rodinou a dětmi a času stráveného aktivním sportem, který byl do té doby nedílnou součástí žalobcova života, pro něj představovaly velmi citelnou nemajetkovou újmu, která nemůže být svou povahou podřazena pod jiné typy nároků. Navíc 1. žalovaná dříve plnila žalobci nárok na náhradu za ztížení společenského uplatnění, přičemž podkladem pro tento nárok byl znalecký posudek MUDr. [jméno] [příjmení] ze dne [datum]. Žalobce má tedy za to, že na odborném podkladě byla mezi stranami prokázána vysoká závažnost a komplikovanost zranění, které dokonce vedlo k trvalým následkům. Lze tedy dle jeho názoru předpokládat, že intenzita ztížení společenského uplatnění do jisté míry vypovídá i o útrapách, kterými si žalobce musel projít během psychicky i fyzicky náročné léčby a rekonvalescence. Z dikce § 2958 občanského zákona je pak patrno, že zákonodárce prezentuje další nemajetkovou újmu a ztížení společenského uplatnění jako dva rozdílné tituly, které jsou co do svého základu a důvodnosti naprosto odlišné. Nelze je tak dle názoru žalobce v žádném případě smísit dohromady, jak ve své argumentaci činí 1.žalovaná. K ušlému zisku žalobce uvedl, že 1.žalovaná tento nárok uspokojila pouze částečně, a to ve výši 6 772 Kč z původně požadované částky 74 400 Kč v důsledku odlišného způsobu výpočtu ušlého zisku 1. žalovanou, který žalobce nepovažuje za správný. První žalovaná vycházela při výpočtu ušlého zisku z daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob, které zahrnuje inkasované příjmy za kalendářní rok 2019 (rok před nehodou). Samotné inkaso však podléhá dalším vnějším a mnohdy neovlivnitelným faktorům, jako je doba splatnosti faktur, platební morálka, ekonomická situace zákazníka atp. Inkaso příjmů proto nelze bez dalšího užít k výpočtu ušlého výdělku žalobce. Vyčíslení je možné odvodit pouze ze skutečného objemu poskytnutých služeb, které se pravidelně během roku promítají do daňových přiznání k DPH. Za rok 2020 činí tato ztráta po odečtení výdajů částku 74 400 Kč. Žalobce měl zasmluvněných 300 hodin činností pro roky 2019 a 2020. V roce 2020 však místo 300 hodin poskytl pouze 52 hodin, a to pouze z toho důvodu, že ke zranění a léčbě došlo v období května a června, které je z povahy jeho ekonomické činnosti jako daňového poradce naprosto stěžejní. Výpočet provedený 1. žalovanou nelze taktéž akceptovat z důvodu nestandardních ekonomických podmínek v době pandemie. Žalobce doložil 1. žalované daňová přiznání za roky 2019 a 2020, objednávky na celý rok 2019 a rozdílovou tabulku odpracovaných hodin za roky 2019 a 2020. První Žalovaná vyšla rigidně pouze z časového srovnání mezi kalendářními čtvrtletími 2019, které však vzhledem k počátku pandemie koronaviru nelze takto uplatnit. Generálním pardonem ministryně financí ze dne [datum] bylo povoleno odsunutí podání přiznání k daním z příjmu za rok 2019 z prvního na druhé čtvrtletí roku 2020. Toho velká část povinných subjektů využila, podobně jako žalobcovi klienti. Žalobci se tak úraz stal právě v době, kdy měl před sebou nejvíce práce z celého roku. Propad odpracovaných hodin je pak viditelný právě ve srovnávací tabulce. Celkový ušlý objem výdělku žalobce se tak snížil o 248 hodin, což při hodinové sazbě žalobce 750 Kč činí 186 000 Kč. Žalobce využívá systém paušálních výdajů (60 %), po jejichž odečtení z ušlých tržeb činí čistý ušlý výdělek částku 74 400 Kč. Pro porovnání žalobce dodal, že za rok 2021, kdy byl zpět v plné pracovní činnosti, přesahovaly jeho příjmy z podnikatelské činnosti již částku 1,6 mil. Kč. Žalobce proto požaduje ušlý zisk ve výši 74 400 Kč, ponížený o již plněnou částku 6 772 Kč, tj. 67 628 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 11,75 % p. a. od [datum] (podle předžalobní výzvy) do zaplacení. K nákladům právního zastoupení žalobce uvedl, že tyto mu vznikly v rámci uplatňování jeho nároků v trestním řízení a dalším uplatňování těchto nároků vůči samotné 1. žalované. Žalobce předložil 1. žalované fakturu za právní služby svého současného právního zástupce ve výši 48 752,92 Kč s tím, že hodlá uplatnit i další postupně vznikající náklady. První žalovaná uznala a uhradila žalobci pouze 3 úkony právní služby dle advokátního tarifu v celkové výši 35 138 Kč, podle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobci není známo, jakým způsobem stanovila 1. žalovaná tarifní hodnotu pro výpočet úkonů. Nadto počet fakticky provedených úkonů právní služby převyšoval ten uznaný mnohonásobně. Jelikož 1. žalovaná odmítla uhradit zbytek nároku, žalobce se proto z právní opatrnosti obrátil taktéž přímo na 2. žalovanou, aby doplatila zbylou část nároku ve výši 13 614,92 Kč. Ta však pouze opakovaně odkazovala žalobce zpět na 1.žalovanou jako pojistitele. K dohodě však nedošlo. Žalobce proto požaduje tuto nezaplacenou část nároku po obou žalovaných společně a nerozdílně se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 15 % p. a. od [datum] (podle předžalobní výzvy) do zaplacení, neboť má za to, že mu nepřísluší rozhodovat o právním postavení žalovaných v rámci jejich dvoustranného smluvního vztahu, který mu není blíže znám.

2. První žalovaná ve vyjádření doručeném soudu dne [datum] navrhla zamítnutí žaloby. Nárok žalobce v celém rozsahu neuznala s odůvodněním, že nesporuje škodní událost dne [datum], tj. střet vozidla [značka automobilu], [registrační značka], a motocyklu [značka automobilu] [anonymizováno] [číslo] [anonymizováno], [registrační značka], a že ke dni [datum] byla pojistitelem odpovědnosti z provozu vozidla [značka automobilu], [registrační značka]. K další nemajetkové újmě 1. žalovaná uvedla, že tento neuznává a před zahájením řízení na tento nárok neplnila ani částečně, neboť v souvislosti s uplatněnými nároky dle § 2958 občanského zákona bylo žalobci vyplaceno pojistné plnění ve výši 70 980 Kč (bolestné) a 238 506 Kč (náhrada za ztížení společenského uplatnění dle znaleckého posudku MUDr. [jméno] [příjmení]). První žalovaná odkázala na usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 1. 11. 2017, sp. zn. 25 Cdo 2245/2017 a rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 2. 5. 2019, sp. zn. 25 Cdo 2635/2018, které se týkají vymezení kategorie další nemajetkové újmy. Z této judikatury je zřejmé, že obtíže, které lze odčinit v rámci nároku na další nemajetkovou újmu se nesmí překrývat s obtížemi, které byly odčiněny v rámci ostatních nároků dle § 2958 o. z. (tj. v rámci bolestného a ztížení společenského uplatnění). Při úvahách o základu a výši nároku na odčinění další nemajetkové újmy musí být brány v potaz takové okolnosti, které zvyšují intenzitu utrpěné újmy na zdraví nad obvyklou míru, tj. v tom rozsahu, ve kterém tyto okolnosti nebyly brány v potaz při úvaze o výši bolestného a náhrady za ztížení společenského uplatnění. V opačném případě by totiž bylo poškozenému poskytnuto v podstatě duplicitní odškodnění. Žalobce popsal následující omezení, která jej v průběhu léčení limitovala: (i) nemožnost vykonávat každodenní činnosti jako se sám najíst, napít nebo vykonat osobní hygienu – odčiňuje se v rámci ZSU (doména D5); (ii) žalobce utrpěl zranění v době, kdy měl nejvíce práce v průběhu kalendářního roku – v takovém případě se poškozenému poskytuje náhrada za ztrátu na výdělku, příp. ušlý zisk, jedná se o újmu majetkovou, projevující se v majetkové sféře poškozeného (1. žalovaná poskytla žalobci náhradu za ztrátu na výdělku ve výši 223 649 Kč a dále ušlý zisk ve výši 6 772 Kč, zbývající ušlý zisk je předmětem sporu); (iii) nemožnost podporovat potomky v rozvoji (doprovod na kroužky) – odčiňuje se v rámci ZSU (doména D7); (iv) ztráta možnosti účastnit se výletů a dalších rodinných aktivit – odčiňuje se v rámci ZSU (doména D9); (v ) nemožnost věnovat se svým zálibám – odčiňuje se v rámci ZSU (doména D9); (vi) nemožnost zúčastnit se běžeckých závodů – není zřejmé, zda se jednalo o plánovanou aktivitu (již předjednanou účast na běžeckém závodu) – z hlediska DNÚ mají význam jen předjednané aktivity (jinak se jedná o nárok odčinitelný v rámci ZSU), viz shora citovaná judikatura); (vii) odepření letní a zimní dovolené – opět není zřejmé, zda se jednalo o dovolenou již naplánovanou (jinak by se uvedené omezení odškodňovalo v rámci ZSU – doména D9), navíc nelze pominout, že k úrazu došlo v době tzv. první vlny pandemie onemocnění COVID-19 (a léčení pokračovalo v průběhu tzv. druhé vlny) – za těchto okolností je otázkou, zda by se žalobce vůbec (při pravidelném běhu věcí) mohl dovolené účastnit (vyšší moc); (viii) nemožnost vykonávat práce na rodinném domě, příp. na domě rodičů – odčiňuje v rámci ZSU (doména D6), navíc pokud žalobci vznikly dodatečné náklady ve spojitosti s tvrzeným omezením, jedná se o majetkovou škodu, kterou je potřeba odpovídajícím způsobem prokázat. Vzhledem k tomu, že žalobcem tvrzená omezení byla odčiněna v rámci ztížení společenského uplatnění, příp. v rámci bolestného, nelze totožné obtíže (na základě totožných skutkových tvrzení) odčinit v rámci další nemajetkové újmy. Nelze také pominout, že i v případech několikerých těžkých zranění, se výše další nemajetkové újmy pohybuje maximálně v řádech desetitisíců (srov. rozsudek Okresní soud ve [obec] – pobočka [obec] ze dne 13. 1. 2022, sp. zn. 13 C 33/2020 nebo rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 7. 7. 2021, sp. zn. 10 C 67/2021). K ušlému zisku 1. žalovaná uvedla, že poskytla žalobci pojistné plnění ve výši 223 649 Kč (náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti trvající od [datum] do [datum] a dále od [datum] do [datum]) a pojistné plnění (ušlý zisk) ve výši 6 772 Kč, kdy vycházela z daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2019, když jiné podklady žalobce neposkytl. Naopak žalobce při stanovení výše nároku vycházel z daňových přiznání k DPH. Žalovaná dále upozornila, že žalobce nepředložil žádný důkaz k podpoře svého tvrzení, že měl předjednané konkrétní zakázky, které měl pro své klienty provést a které v důsledku škodní události neprovedl. Žalobce sice uvádí, že měl„ zasmluvněných 300 hodin činností“, nelze však určit, na základě čeho měl zajištěných 300 hodin prací pro své klienty. Žalobce nijak nedokládá, jaké konkrétní zakázky byly v důsledku škodní události zmařeny. První žalovaná v této souvislosti odkázala na § 6 odst. 2 písm. c) a § 9 odst. 1 věta první zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ ZPOV“), rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2012, sp. zn. 25 Cdo 4419/2010, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 1. 2009, sp. zn. 25 Cdo 3586/2006, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 11. 2001, sp. zn. 25 Cdo 1920/99. Podle nich je ušlý zisk újmou spočívající v tom, že u poškozeného nedojde v důsledku škodné události k rozmnožení majetkových hodnot, ač se to dalo očekávat s ohledem na pravidelný běh věcí. To musí být najisto postaveno, přičemž povinnost i břemeno důkazní stíhá poškozeného. Zároveň daňové přiznání není samo důkazem o skutečných příjmech a výdajích v souvislosti s výkonem činnosti podnikatele, další z významných okolností je charakter jednotlivých příjmů a výdajů uplatněných v přiznání, údajů v peněžním deníku podnikatele, popř. i jiné další okolnosti. První žalovaná namítala, že žalobce ve vztahu k tvrzenému nároku na ušlý zisk netvrdí žádnou okolnost, ze které by bylo možné usoudit, že skutečně došlo ke zmaření reálné a (smluvně) předjednané obchodní příležitosti. Žalobce netvrdí, které konkrétní zakázky, resp. které obchodní příležitosti, byly v důsledku škodní události zmařeny. [příjmení] přiznání (a to ještě pouze daňové přiznání k dani z příjmů, nikoliv k DPH) může vést maximálně ke stanovení průměrného výdělku – ostatně sám žalobce vychází z určitého průměrného výdělku (hodinová sazba žalobce 750 Kč, snížení objemu výdělku o 248 hodin). Průměrný výdělek hraje přitom roli při stanovení výše náhrady za ztrátu na výdělku, která byla žalobci před zahájením řízení poskytnuta a není předmětem řízení. Ve vztahu k ušlému zisku však žalobce musí tvrdit, které konkrétní obchodní příležitosti byly v důsledku škodní události zmařeny. První žalovaná navíc podotýká, že z daňového přiznání k DPH za první čtvrtletí roku 2020 (čtvrtletí před vznikem újmy) vyplývá, že žalobce vyfakturoval pouze 15 000 Kč, když toto období přitom nebylo škodnou událostí ani generálním pardonem vůbec dotčeno. S přihlédnutím k paušálním výdajům žalobce (60 %) by pak ušlý zisk byl činil dokonce méně, než kolik na ušlém zisku 1. žalovaná vyplatila. Vzhledem k tomu, že při výpočtu výše ušlého výdělku žalobce postupuje z průměrných hodnot, je otázkou, zda se nárok na ušlý zisk (tak jak byl uplatněn žalobcem) nepřekrývá s nárokem na náhradu za ztrátu na výdělku. První žalované je navíc známo, že žalobce působí jako účetní poradce v rámci společnosti [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], kde je jediným společníkem a jednatelem. Tato společnost nemá ve sbírce listin obchodního rejstříku zveřejněnou žádnou účetní závěrku, nicméně z údajů na jejích webových stránkách vyplývá, že disponuje„ týmem poradců“. Je otázkou, zda případné zmařené obchodní příležitosti vůbec byly obchodními příležitostmi žalobce – ve skutečnosti se mohlo jednat o obchodní příležitosti společnosti. Navíc vzhledem k existenci týmu poradců mohl žalobce kdokoliv z tohoto týmu zastoupit. První žalovaná proto z důvodu procesní opatrnosti sporovala i aktivní věcnou legitimaci žalobce k uplatnění nároku na ušlý výdělek. K nákladům právního zastoupení 1. žalovaná uvedla, že dle zákonné úpravy § 6 odst. 2 písm. d) ZPOV mj. platí, že má pojištěný právo, aby pojistitel za něj uhradil v rozsahu a ve výši podle občanského zákoníku poškozenému účelně vynaložené náklady spojené s právním zastoupením při uplatňování nároků. Žalobce uvádí, že mu vznikly náklady v souvislosti s právním zastoupením v trestním řízení, avšak z pojištění odpovědnosti z provozu vozidla lze poskytnout pouze pojistné plnění v souvislosti s uplatněním nároků na pojistné plnění u pojistitele, nikoliv v souvislosti s přibráním zmocněnce poškozeného v trestním řízení, když poukázala na rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 16. 5. 2018, sp. zn. 25 Cdo 5644/2017). Pokud tedy žalobce nárokuje náhradu nákladů spojených s právním zastoupením žalobce v trestním řízení, nelze pojistné plnění z pojištění odpovědnosti z provozu vozidla poskytnout. Nadto mu již bylo vyplaceno na tomto nároku pojistné plnění ve výši 35 138 Kč. První žalovaná vycházela z tarifní hodnoty 260 806 Kč, neboť žalobci bylo vyplaceno pojistné plnění právě v uvedené výši (doplatek bolestného ve výši 2 730 Kč, náhrada za ztížení společenského uplatnění ve výši 238 506 Kč, náklady vynaložené na vypracování znaleckého posudku ve výši 8 000 Kč, náklady léčení ve výši 11 570 Kč). První žalovaná dále při výpočtu výše nákladů právního zastoupení postupovala v souladu s Dohodou o náhradě nákladů právního zastoupení při mimosoudním vyřízení nároků poškozeného z pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla uzavřenou mezi Českou kanceláří pojistitelů a Českou advokátní komorou (dále jen„ dohoda“), ke které žalovaná 1. dne [datum] přistoupila. Podle čl. 2 této dohody jsou poškozenému hrazeny 3 úkony právní služby v souvislosti s právním zastoupením poškozeného při uplatnění nároků u pojistitele. Podle čl. 3 dohody platí, že odměna advokáta se stanoví podle pravidel pro výpočet mimosmluvní odměny dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. První žalovaná tak při likvidaci nároku postupovala zcela v souladu s uvedenou dohodou a žalobci ve zbývajícím rozsahu nárok na náhradu nákladů spojených s právním zastoupením nevznikl. První žalovaná navíc podotkla, že ve vztahu k žalobci postupovala do jisté míry benevolentně, neboť dle aktuální judikatury Nejvyššího soudu činí tarifní hodnota u nároků dle ustanovení § 2958 OZ částku ve výši 50 000 Kč, a to dle § 9 odst. 4 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. dle usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 4. 2021, sp. zn. 25 Cdo 2060/2020. Nadto není zřejmé, za jaké konkrétní úkony jsou náklady spojené s právním zastoupením požadovány, když 1. žalovaná měla povinnost (dle výše uvedené dohody) poskytnout náklady spojené s právním zastoupením v rozsahu 3 úkonů právní služby, což učinila. Pokud žalobce požaduje uhradit náklady svého zastoupení právním zástupcem, 1. žalovaná sporovala jak provedení či účelnost těchto úkonů, tak i přiměřenost odměny zástupce. V případě, že náklady spojené s právním zastoupením žalobce požaduje nikoliv z titulu pojistného plnění, ale z titulu náhrady újmy (ve vztahu k 2. žalované tomu tak pravděpodobně je), 1. žalovaná podotkla, že mezi protiprávním jednání škůdce a vznikem nákladů na právní zastoupení absentuje vztah příčinné souvislosti, neboť bezprostřední příčinnou k vynaložení nákladů na právní zastoupení poškozeného je uzavřená mandátní smlouva, nikoliv protiprávní jednání škůdce (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 3. 2013, sp. zn. 23 Cdo 1773/2011). Nelze se tak domáhat nákladů vynaložených na právní zastoupení z titulu náhrady újmy. Navíc vůči 1. žalované nelze uplatnit nárok na náhradu újmy (pojistitel se totiž namísto škůdce nestává osobou povinnou k náhradě újmy a neposkytuje pojistné plnění z titulu své povinnosti k náhradě újmy dle usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 11. 2014, sp. zn. 25 Cdo 2904/2014 nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 11. 2015, sp. zn. 25 Cdo 4272/2015), proti 2. žalované zase nelze uplatnit nárok na pojistné plnění. První žalovaná a 2. žalovaná proto nejsou solidárně zavázanými dlužníky a žalobní petit nelze koncipovat tak, jak učinil žalobce (tj. uložení povinnosti oběma žalovaným společně a nerozdílně. První žalovaná proto navrhla žalobu zamítnout.

3. Druhá žalovaná ve vyjádření doručeném soudu dne [datum] navrhla zamítnutí žaloby. Nárok žalobce na zaplacení nákladů právního zastoupení v částce 13 614,92 Kč neuznala. Odkázala na vyjádření 1. žalované, nad jehož rámec uvedla, že nárok je požadován v rozporu s obvyklým výkladem právních předpisů i s 1. žalovanou citovanou dohodou mezi pojišťovnami a ČAK. Nadto žalobce tento nárok nijak nepodložil a není tak možné přiměřenost tohoto nároku posoudit.

4. Žalobce v písemných vyjádřeních doručených soudu dne [datum], [datum] a [datum] potvrdil, že mu 1. žalovaná vyplatila shora citovaná pojistná plnění, tj. bolestné ve výši 70 980 Kč, náhradu za ztížení společenského uplatnění ve výši 238 506 Kč, náhradu za ztrátu na výdělku ve výši 223 649 Kč, ušlý zisk ve výši 6 772 Kč, náklady právního zastoupení ve výši 35 138 Kč. Po poučení soudu ve smyslu § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. stran prokázání vzniku další nemajetkové újmy žalobce zdůraznil, že další nemajetková újma je nárokem samostatným, tedy odlišným od náhrady za vytrpěnou bolest a ztížení společenského uplatnění, kdy tyto dva nároky již byly vyřešeny. Důvodnost tohoto nároku spatřuje v tom, že se nemohl účastnit běžeckých závodů, chodu rodiny, měl problémy v zaměstnání, kde jako krizový manažer s oběma rukama v sádře působil až tragikomicky. Stran ušlého zisku uvedl, že mu byla 1. žalovanou vyplacena náhrada za ztrátu výdělku vyplývající z jeho zaměstnaneckého poměru. Žalobce však žalobou mj. požaduje náhradu ušlého zisku vyplývající z jeho podnikatelské činnosti. Žalobce popřel, že by 1.žalované předložil toliko daňová přiznání k dani z příjmu fyzických osob za rok 2019 a 2020, neboť dále předložil daňová přiznání k DPH za rok 2019 a 2020, přehled výkonů z podnikatelské činnosti za rok 2019 a 2020 a smlouvu o dílo se společností [právnická osoba] ze dne [datum]. Opětovně zdůraznil, že jeho příjmy za I. čtvrtletí 2020 byly nižší, než měly být v II. a III. čtvrtletí, jelikož v tento pandemický rok byla prodloužena lhůta pro podání daňových přiznání až do konce června, nikoliv do standardního března. V tu dobu však žalobce utrpěl zranění, pročež nemohl tyto služby pro své klienty poskytnout osobně. Stran nákladů právního zastoupení žalobce předložil tabulku s přehledem poskytnutých služeb ze strany jeho právního zástupce s tím, že po žalovaných nepožaduje uhradit náklady spojené s uplatněním jeho nároku v trestním řízení, ale toliko náklady spojené s mimosoudním jednáním s 1. žalovanou v rozsahu 4 úkonů, tj. pouze 1 úkonu navíc oproti vyplacenému pojistnému plnění (příprava a převzetí právního zastoupení; [datum] a [datum] výzvy 1. žalované k plnění; [datum] další porada s klientem). Navíc i podle stanoviska České advokátní komory jsou 3 úkony právní služby podle dohody ČAK a pojišťoven garantovaným minimem, kdy nelze vyloučit i úhradu dalších úkonů za určitých okolností.

5. Mezi účastníky jsou nesporné následující skutečnosti: dne [datum] se stala škodní událost, kdy došlo ke střetu vozidla [značka automobilu], [registrační značka], a motocyklu [značka automobilu] [anonymizováno] [číslo] [anonymizováno], [registrační značka]. [příjmení] způsobil zaměstnanec 2. žalované, za což byl pravomocně odsouzen rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 14. 7. 2021, č. j. 19 T 59/2021. K datu škodní události byla 1. žalovaná pojistitelem odpovědnosti z provozu vozidla [značka automobilu], [registrační značka] ve vlastnictví 2. žalované. První žalovaná proto vyplatila žalobci pojistné plnění v celkové výši 575 045 Kč, sestávající z bolestného ve výši 70 980 Kč, náhrady za ztížení společenského uplatnění ve výši 238 506 Kč, náhrady za ztrátu na výdělku ve výši 223 649 Kč, ušlého zisku ve výši 6 772 Kč a nákladů právního zastoupení ve výši 35 138 Kč. Uvedené skutečnosti byly rovněž prokázány provedeným dokazováním, a to rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 14. 7. 2021, č. j. 19 T 59/2021, oznámeními o likvidaci pojistné události [číslo] pojistná smlouva [číslo], ze strany 1. žalované adresované žalobci, sděleními 1. žalované o výši pojistného plnění adresované žalobci v období od roku 2020 do roku 2022 včetně e-mailové korespondence.

6. Ze smlouvy o poskytování právních služeb uzavřené mezi advokátní kanceláří [příjmení] [příjmení], advokátní kancelář s.r.o. a žalobcem ze dne [datum], faktury č. 2022 vystavené dne [datum] na částku 48 752,92 Kč, včetně rozpisu úkonů, potvrzení o poradě s advokátem s datem [datum] a výpisu z účtu žalobce u [příjmení] [příjmení] – detaily k transakci s datem [datum], má soud za prokázáno, že právní zástupce uzavřel se žalobcem smlouvu o poskytování právních služeb s hodinovou sazbou 2 500 Kč + DPH, za poskytnuté služby mu zástupce vyúčtoval částku 48 752,92 Kč, kterou žalobce uhradil. Jednalo se úkony v období listopad 2021 až leden 2022, a to příprava a převzetí zastoupení, porada s klientem dne [datum], prostudování podkladů od klienta (lékařské zprávy, zdravotnické dokumentace atp.), příprava dopisů pro pojišťovnu.

7. Z listin týkajících se ceny právních služeb (odměna za naše služby [webová adresa], ceník advokátní kanceláře JUDr. [jméno] [příjmení], ceník advokátní kanceláře [příjmení] a [příjmení], ceny právních služeb AZlegal advokátní kancelář, popis advokátní kanceláře LegalList – advokátní kancelář [právnická osoba], ceník právních služeb advokátní kancelář JUDr. [jméno] [příjmení], ceník advokátní kancelář Seddons, čestné prohlášení Mgr. [jméno] [příjmení], advokáta ze dne [datum], čestné prohlášení JUDr. [jméno] [příjmení] s datem [datum]), má soud za prokázáno, že odměna za právní služby v hodinové sazbě 2 500 Kč je v místě a čase odměnou obvyklou. V řadě případů advokátní kanceláře účtují vyšší částku.

8. Z dopisů – uplatnění nároku na náhradu škody ze dne [datum] a rekapitulace nároku k č. pojistné událost [číslo] ze dne [datum], zaslaných tehdejším právním zástupcem žalobce 1. žalované, má soud za prokázáno, že žalobce uplatnil u 1. žalované nároky na náhradu škody na zdraví a na majetku.

9. Z dopisů – uplatnění nároku poškozeného ze dne [datum] a [datum] adresovaných současným zástupcem žalobce 1. žalované, jejichž doručení 1. žalovaná nesporovala, má soud za prokázáno, že žalobce uplatnil u 1. žalované věcnou škodu, náhradu léčebných výloh, bolestné, náhradu ušlého zisku, náhradu nákladů právního zastoupení, další nemajetkovou újmu a ztížení společenského uplatnění. Z dopisu – výzva k doplacení zbytku uplatněného nároku ze dne [datum] adresovaného za žalobce [příjmení] [příjmení] 1. žalované, včetně datové zprávy s datem dodání [datum], má soud za prokázáno, že žalobce dále uplatnil u 1. žalované náhradu nákladů právního zastoupení v žalované výši.

10. Z kopie stvrzenky [číslo] na částku 600 Kč s razítkem FN v [část obce] [datum] – bolestné, kopie ambulantního vyšetření ze dne [datum], I. ortopedická klinika, I. lékařská fakulta UK a FN [část obce], kopie propouštěcí zprávy z FN [část obce], kopie záznamu o ambulantním vyšetření žalobce ze dne [datum] FN [část obce], I. ortopedická klinika, traumatologická ambulance, kopie znaleckého posudku v oboru zdravotnictví – odvětví stanovení nemateriální újmy na zdraví [číslo] ze dne [datum], vypracovaného znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení] ve věci [celé jméno žalobce], kopie propouštěcí zprávy z I. ortopedické kliniky FN [část obce], propouštěcí zprávy s datem [datum], přijetí, datum propuštění [datum] s podpisem MUDr. [jméno] [příjmení], záznamu z ambulantního vyšetření žalobce ze dne [datum], čestného prohlášení s datem [datum] s podpisem MUDr. [jméno] [příjmení], Ph.D., FN v [část obce], má soud za prokázáno, že žalobce utrpěl dne [datum] v důsledku škodní události zlomeninu dolní části vřetenní kosti vpravo, zlomeninu dolního konce vřetenní kosti vlevo, zhmoždění hrudníku vpravo lehkého stupně. Dne [datum], tj. po 5 dnech od nehody, podstoupil operaci, propuštěn dne [datum], následně rehabilitoval a dne [datum] byla provedena extrakce osteosyntetického materiálu. V důsledku zranění je žalobce hendikepován ve sportovních a volnočasových aktivitách. Znalec vypočetl ztížení společenského uplatnění v částce 238 506 Kč.

11. Ze smlouvy o dílo uzavřené mezi objednatelem [právnická osoba] a zhotovitelem žalobcem ze dne [datum], úplného výpisu z OR – [právnická osoba] a výpisu z jejich webových stránek, má soud za prokázáno, že jediným společníkem a jednatelem společnosti je žalobce, přičemž dle webových stránek disponuje týmem poradců. Žalobce měl se společností uzavřenou smlouvu o dílo, jejímž předmětem bylo ekonomické poradenství a příprava daňových přiznání v rozsahu minimálně 300 hod./rok v hodinové sazbě 750 Kč.

12. Z faktur [číslo] dodavatel [celé jméno žalobce] a Partners, odběratel [právnická osoba], má soud za prokázáno, že odběrateli bylo vyfakturováno zpracování účetnictví vč. vyhotovení daňových přiznání klientů v sazbě 750 Kč/hod + DPH za období 01/ 2019 v částce 108 900 Kč (15 člověkodnů, tj. 120 hodin), 02/ 2019 v částce 36 300 Kč (5 člověkodnů, tj. 40 hodin), 03/ 2019 v částce 14 520 Kč (2 člověkodny, tj. 16 hodin), 04/ 2019 v částce 7 260 Kč (1 člověkoden, tj. 8 hodin), 05/ 2019 v částce 14 520 Kč (2 člověkodny, tj. 16 hodin), 06/ 2019 v částce 7 260 Kč (1 člověkoden, tj. 8 hodin), 07/ 2019 v částce 7 260 Kč (1 člověkoden, tj. 8 hodin), 08/ 2019 v částce 36 300 Kč (5 člověkodnů, tj. 40 hodin), 09/ 2019 v částce 7 260 Kč (1 člověkoden, tj. 8 hodin), 10/ 2019 v částce 14 520 Kč (2 člověkodny, tj. 16 hodin), 11/ 2019 v částce 36 300 Kč (5 člověkodnů, tj. 40 hodin), 12/ 2019 v částce 7 260 Kč (1 člověkoden, tj. 8 hodin), 01/ 2020 v částce 7 260 Kč (1 člověkoden, tj. 8 hodin), 03/ 2020 v částce 10 890 Kč (1,5 člověkodne, tj. 12 hodin), 04/ 2020 v částce 14 520 Kč (2 člověkodny, tj. 16 hodin), 10/ 2020 v částce 7 260 Kč (1 člověkoden, tj. 8 hodin), 12/ 2020 v částce 7 260 Kč (1 člověkoden, tj. 8 hodin).

13. Z přehledové tabulky poskytnutých služeb 2019 2020 zpracované žalobcem, soud zjistil, že tato odpovídá fakturám uvedeným v předchozím odstavci, tj. za rok 2019 celkem 328 hodin: I. čtvrtletí – 176 hodin, II. čtvrtletí – 32 hodin, III. čtvrtletí – 56 hodin, IV. čtvrtletí 64 hodin, za rok 2020 celkem 52 hodin: I. čtvrtletí – 20 hodin, II. čtvrtletí – 16 hodin, III. čtvrtletí – 0 hodin, IV. čtvrtletí 16 hodin.

14. Z daňových přiznání žalobce k dani z přidané hodnoty za I., II., III a IV. čtvrtletí 2019 a za I., II., III a IV. čtvrtletí 2020, soud zjistil, že tyto odpovídají fakturám i přehledové tabulce uvedené v předchozím odstavci.

15. Z listiny – Odpracované hodiny – DPP, MICON Finance a [jméno] [příjmení], má soud za prokázáno, že za rok 2019 odpracovala 36 hodin, za rok 2020 celkem 238 hodin. Z čestného prohlášení Ing. [jméno] [příjmení] s datem [datum], má soud za prokázáno, že z důvodu pracovní neschopnosti žalobce musela v rámci své pracovní činnosti vykonat v roce 2020 o 104 hodin více než bylo plánováno.

16. Z listiny – Odpracované hodiny – DPP, MICON Finance a [jméno] [příjmení], má soud za prokázáno, že za rok 2020 odpracovala 171 hodin. Z čestného prohlášení Ing. [jméno] [příjmení] s datem [datum], má soud za prokázáno, že z důvodu pracovní neschopnosti žalobce musela v rámci své pracovní činnosti vykonat v roce 2020 o 48 hodin více než bylo plánováno.

17. Z faktur č. FV20066, FV20037, FV20032, FV20027, dodavatel [právnická osoba], odběratel [právnická osoba], má soud za prokázáno, že odběrateli bylo vyfakturováno ekonomické poradenství za období 05/ 2020 v částce 12 100 Kč, 06/ 2020 v částce 12 100 Kč, 07/ 2020 v částce 12 100 Kč a 12/ 2020 v částce 7 260 Kč.

18. Z vyjádření [právnická osoba] s.r.o. pro účely soudu, podepsán Ing. [jméno] [jméno], soud zjistil, že žalobce nastoupil dne [datum] do společnosti s cílem nastartovat a podpořit pozitivní změny (pozměnit interní procesy účetního oddělení, nastavit nový reportingový balík apod.), tyto změny se měly provést co nejdříve po nástupu do zaměstnání, avšak v důsledku zranění žalobce byly tyto činnosti po dobu jeho rekonvalescence významně zpomaleny či některé dokonce pozastaveny. Žalobce dokázal splnit tyto činnosti v rámci zkušební doby, pročež s ním spolupracují dodnes.

19. Z předžalobní upomínky ze dne [datum] adresované za žalobce [příjmení] [příjmení] 1. žalované, včetně datové zprávy s datem dodání [datum], a předžalobní upomínky ze dne [datum] adresované za žalobce [příjmení] [příjmení] 2. žalované, včetně datové zprávy s datem dodání [datum], má soud za prokázáno, že žalobce prostřednictvím svého zástupce vyzval obě žalované k úhradě žalovaných částek před podáním žaloby.

20. Z Dohody o náhradě nákladů právního zastoupení při mimosoudním vyřízení nároku poškozeného z pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla uzavřené mezi ČKP a ČAK dne [datum], k níž žalovaná 1. přistoupila, soud zjistil, že podle čl. 2 platí, že„ Dojde-li k mimosoudnímu vyřízení nároků vznesených poškozeným, který je uplatnil prostřednictvím advokáta, nahradí ČKP poškozenému jako účelně vynaložené náklady spojené s právním zastoupením poškozeného tři úkony právní služby mimosoudní odměny advokáta stanovené podle pravidel uvedených v článku 3, popřípadě v článku 4 této dohody a hotové výdaje advokáta vymezené v článku 5 této dohody.“, dále podle čl. 3 a 3.4„ Odměna advokáta se stanoví podle pravidel pro výpočet mimosmluvní odměny podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen "advokátní tarif") s tím, že tarifní hodnotou bude celková výše pojistného plnění dohodnutá mezi poškozeným a ČKP v rámci mimosoudního vyřízení nároků poškozeného. Poškozený je oprávněn požadovat odměnu advokáta za 3 úkony právní služby bez ohledu na skutečný počet advokátem provedených úkonů.“ 21. Ze stanoviska JUDr. [jméno] [příjmení], vedoucího odboru vnější a vnitřní legislativy ČAK ze dne [datum] k dohodě mezi ČAK a pojišťovnami, soud zjistil, že„ Účelem smlouvy naopak nebylo krátit odměnu advokáta za poskytnuté právní služby při mimosoudním vyřízení nároků poškozeného z pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Je zřejmé, že tyto služby mohou v individuálních případech s ohledem na skutkové okolnosti zahrnovat víc úkonů právní služby než tři, které jsou garantované smlouvou. V takových případech je podle našeho názoru nutné v souladu s § 6 odst. 2 písm. d) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění pozdějších předpisů, posuzovat účelnost těchto vynaložených nákladů spojených s právním zastoupením poškozeného advokátem, obdobně jako je tomu při určování odměny advokáta v rámci rozhodování soudu o nákladech řízení – viz např. sp. zn. I. ÚS 3923/11, podle něhož„ v případě rozhodování o náhradě nákladů řízení je třeba přihlížet ke všem okolnostem v projednávané věci, které mohou mít vliv na stanovení povinnosti k náhradě nákladů řízení, jež účastník vynaložil k účelnému uplatňování nebo bránění práva.“ Podle obdobného principu by měla být posuzována otázka náhrady účelně vynaložených nákladů spojených s právním zastoupením poškozeného advokátem ve smyslu § 6 odst. 2 písm. d) cit. zákona“ 22. Z účastnického výslechu žalobce vyplynulo, že důvodnost vzniku další nemajetkové újmy spatřuje v tom, že v době nehody byl ve zkušební době v nové práci, pročež byla jeho činnost pečlivě posuzována. Navíc byl výrazně znevýhodněn i kvůli pandemii, obhajoba jeho činnosti se stala složitou kvůli úrazu, měl zlomené obě ruce. Práci nemohl vykonávat 2 měsíce po úrazu a poté ještě 1 měsíc ke konci roku 2020, neboť podstoupil 2 operace. Ve firmě se udržel, ale stálo ho to velké úsilí. Nyní zde pracuje jako OSVČ. Tehdy chodil hodně po rehabilitacích, často soukromých, neboť provoz nemocnic, poliklinik apod. byl kvůli pandemii omezen a místa byla limitovaná. Pokud by nerehabilitoval, zřejmě by léčba nebyla tak účinná. Celá rodina mu tehdy musela pomáhat, obě ruce měl nefunkční zhruba 2 měsíce. S rodinou nemohli jet na každoroční dovolené, děti (kluci 12 a 15 let) se mu posmívaly. Při výkonu hygienických úkonů a při obchodních jednáních pociťoval stud a trapnost, když přišel na jednání s oběma zlomenýma rukama. Rovněž se nemohl účastnit běžeckých závodů, bolely ho ruce, přešlo to zhruba až po roce. Na motorce od úrazu již nejezdí, na kole už nejezdí v terénu. Ohledně ušlého zisku uvedl, že měl uzavřenou smlouvu o dílo, kterou vykonával. Oproti roku 2019 v roce 2020 kvůli zranění nemohl vykonat značnou část činností, nešlo o vymyšlené hodiny, to je zřejmé i z provedených činností v roce 2019. První žalovaná mu vyplatila necelých 7 000 Kč, což odpovídalo 9 hodinám činnosti, ačkoliv byl 3 měsíce v pracovní neschopnosti. Podnikat jako OSVČ začal v roce 1994, tj. má 28letou praxi, dlouhodobé klienty. Výpočet 1. žalované taktéž podle žalobce není správný, protože v prvním kvartále 2020 byly díky covidu pozastavené uzávěrkové operace a odkládání podání daňových přiznání z důvodu covidu, a posun termínu na léto 2020. Veškeří klienti využili tento odklad, aby odložili podání a zpracování svých daňových povinností na léto 2020. Probíhala pandemie, lockdown, nikdo neřešil účetnictví a daně. Tudíž stěžejní práce se posunula minimálně o čtvrt roku. Jako OSVČ začal po úrazu pracovat až někdy v září 2020, bylo to po uplynutí doby pro podání daňových přiznání, tudíž musel vyřešit, kdo zpracuje daňová přiznání místo něj. [příjmení] mu dávali najevo, že po úrazu pracuje pomaleji, při jednáních byli překvapeni jeho zdravotním stavem, cítil se méněcenně.

23. Z dalších provedených důkazů již soud nezjistil žádné podstatné skutečnosti pro rozhodující skutková zjištění nebo právní posouzení věci, a proto je dále nehodnotil.

24. Soud zhodnotil v řízení provedené důkazy v souladu s § 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. s. ř.) a má za prokázaný tento skutkový stav: dne [datum] byl žalobce zraněn při dopravní nehodě způsobené střetem vozidla [značka automobilu], [registrační značka], a motocyklu [značka automobilu] [anonymizováno] [číslo] [anonymizováno], [registrační značka]. [příjmení] byla způsobena zaměstnancem 2. žalované, který byl za toto jednání pravomocně odsouzen rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 14. 7. 2021, č. j. 19 T 59/2021. Druhá Žalovaná byla k datu pojistné události pojištěna z titulu odpovědnosti z provozu vozidla ve vlastnictví 2. žalované u 1. žalované. Žalobce při nehodě utrpěl několikerá zranění, a to konkrétně zlomeninu dolní části vřetenní kosti vpravo, zlomeninu dolního konce vřetenní kosti vlevo, zhmoždění hrudníku vpravo lehkého stupně. Pátý den po nehodě podstoupil operaci, po dalších 2 dnech byl propuštěn z hospitalizace. Následně žalobce absolvoval značné množství rehabilitací a jiných léčebných procedur. Dne [datum] byl žalobci extrahován kovový materiál, který byl použit při první operaci. V důsledku utrpěných zranění byl žalobce handicapován v rodinných, sportovních i pracovních aktivitách, 2 měsíce měl obě ruce v sádře. Jelikož měl zlomená obě zápěstí, musela mu rodina pomáhat i při hygieně, cítil stud i pocity méněcennosti. Začínal v nové práci, úraz utrpěl ve zkušební době, bylo tak pro něj složité obhájit svou práci a pracovat ve standardním tempu. Navíc nebyl schopen vykonávat ani činnost jako OSVČ v době, ve které byla podávána daňová přiznání v prodloužených termínech kvůli pandemii. Kvůli tomu jeho kolegyně musely odpracovat přesčasové hodiny a na část agendy si najal externí firmu. Oboje mu způsobilo vícenáklady. Náklady právního zastoupení neuhradila 1. žalovaná žalobci v požadovaném rozsahu. První žalovaná postupně (před podáním žaloby) uznala některé nároky žalobce, pročež mu vyplatila pojistná plnění složená z bolestného ve výši 70 980 Kč, náhrady za ztížení společenského uplatnění ve výši 238 506 Kč, náhrady za ztrátu na výdělku ve výši 223 649 Kč, ušlého zisku ve výši 6 772 Kč a nákladů právního zastoupení ve výši 35 138 Kč. Žalobce před podáním žaloby vyzval obě žalované k úhradě žalovaných částek, avšak bezvýsledně.

25. Podle § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákon v platném znění (dále jen o.z.), pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné.

26. Podle § 2811 o.z., při škodovém pojištění poskytne pojistitel pojistné plnění, které v ujednaném rozsahu vyrovnává úbytek majetku vzniklý v důsledku pojistné události.

27. Podle § 2952 o.z., hradí se skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). Záleží-li skutečná škoda ve vzniku dluhu, má poškozený právo, aby ho škůdce dluhu zprostil nebo mu poskytl náhradu.

28. Podle § 2956 o.z., vznikne-li škůdci povinnost odčinit člověku újmu na jeho přirozeném právu chráněném ustanoveními první části tohoto zákona, nahradí škodu i nemajetkovou újmu, kterou tím způsobil; jako nemajetkovou újmu odčiní i způsobené duševní útrapy.

29. Podle § 2958 o.z., ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy; vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.

30. Podle § 6 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), (dále jen„ OdpŠk“), nestanoví-li tento zákon jinak, má pojištěný právo, aby pojistitel za něj uhradil v rozsahu a ve výši podle občanského zákoníku poškozenému a) způsobenou újmu vzniklou ublížením na zdraví nebo usmrcením, b) účelně vynaložené náklady spojené s péčí o zdraví zraněného zvířete a způsobenou škodu vzniklou poškozením, zničením nebo ztrátou věci, jakož i škodu vzniklou odcizením věci, pozbyla-li fyzická osoba schopnost ji opatrovat, c) ušlý zisk, d) účelně vynaložené náklady spojené s právním zastoupením při uplatňování nároků podle písmen a) až c); v souvislosti se škodou podle písmene b) nebo c) však jen v případě marného uplynutí lhůty podle § 9 odst. 3 nebo neoprávněného odmítnutí anebo neoprávněného krácení pojistného plnění pojistitelem, pokud poškozený svůj nárok uplatnil a prokázal a pokud ke škodné události, ze které tato újma vznikla a kterou je pojištěný povinen nahradit, došlo v době trvání pojištění odpovědnosti, s výjimkou doby jeho přerušení.

31. Podle § 9 odst. 1 OdpŠk, poškozený má právo uplatnit svůj nárok na plnění podle § 6 u příslušného pojistitele nebo u Kanceláře, jedná-li se o nárok na plnění z garančního fondu podle § 24. Při uplatnění nároku je povinen předložit společný záznam o dopravní nehodě, jedná-li se o dopravní nehodu nepodléhající oznámení Policii České republiky podle zákona upravujícího provoz na pozemních komunikacích.

32. Po zhodnocení provedených důkazů soud dospěl k těmto závěrům ohledně nároků žalobce.

33. Nárok na náhradu nemajetkové újmy na zdraví dle § 2958 o. z. tvoří jednotlivé, dílčí, samostatné nároky na (1) náhradu za bolest = bolestné, (2) ztížení společenského uplatnění a (3) další nemajetkovou újmu. Nárokem na odškodnění bolesti se rozumí odškodnění bolesti v tzv. širším smyslu, tedy jak bolesti fyzické, tak i duševního strádání; běžné obtíže spojené s ublížením na zdraví určitého typu jsou zahrnuty již v ohodnocení bolesti (viz Ryška, M. In Petrov, J., Výtisk, M., Beran, V. a kol. Občanský zákoník. Komentář. 2. vydání (2. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2023, komentář k § 2958 o. z.). Další nemajetkové újmy při ublížení na zdraví jsou spojeny se zásahem do zdraví, který nespočívá v přechodné bolesti ani ve fyzické či psychické újmě dlouhodobého (trvalého) charakteru, nýbrž jde o specifické okolnosti vymykající se obvyklému průběhu léčby a stabilizace zdravotního stavu, které nenastávají pravidelně, ale zvyšují intenzitu utrpěné újmy na zdraví nad obvyklou míru (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. 11. 2017, sp. zn. 25 Cdo 2245/2017). Další nemajetková újma může kupříkladu spočívat v tom, že poškozený není dočasně schopen se postarat o osobu blízkou, závislou na jeho péči, a má důvodnou obavu, že se o takovou osobu nepostará někdo jiný; dále že poškozený nemůže strávit s osobami blízkými Vánoce. K posouzení existence a rozsahu další nemajetkové újmy není zpravidla zapotřebí znalecký posudek ani odborné vyjádření z oboru zdravotnictví (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 2. 5. 2019, sp. zn. 25 Cdo 2635/2018). Z citované judikatury je zřejmé, že další nemajetková újma je specifickou kategorií nemajetkové újmy, která je spojena se zvláštními okolnostmi, které nenastávají pravidelně a jsou natolik ojedinělé, že je nelze opomenout při odškodnění nemajetkové újmy v širším smyslu. Další nemajetkovou újmu však není možno neomezeně rozšiřovat, neboť to by vedlo k vynětí standardních situací z rámce odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění, a tím k nesystémovému stírání rozdílů mezi jednotlivými druhy nemajetkových újem na zdraví. První žalovaná vyplatila žalobci pojistná plnění týkající se nemajetkové újmy, a to konkrétně náhradu za bolest v částce 70 980 Kč a náhradu za ztížení společenského uplatnění v částce 238 506 Kč. Ohledně nároku na další nemajetkovou újmu v částce 200 000 Kč dospěl soud k závěru, že tento nárok žalobci nevznikl. Obtíže, které žalobce uváděl v souvislosti s léčbou zranění po nehodě, nebyly natolik nestandardní, aby odůvodňovaly přiznání nároku na další nemajetkovou újmu. V tomto ohledu lze přisvědčit první žalované, že relevantní omezení uváděná žalobcem již byla odčiněna v rámci náhrady za ztížení společenského uplatnění (nemožnost sám vykonávat každodenní činnosti jako jíst, pít, vykonat osobní hygienu; nemožnost se věnovat dětem a rodině či se účastnit rodinných dovolených; věnovat se sportovním aktivitám či zálibám; pracovat na zahradě apod.). Soud nepopírá, že omezení spočívající v souběžném zranění obou zápěstí bylo pro žalobce jistě zatěžující a nelehké, avšak jím uváděné obtíže jsou zcela standardní a obvyklé při takovémto druhu zranění. Ani žalobcem akcentovaná aktivita při zařizování nadstandardní rehabilitace není důvodem pro odškodnění mimořádné újmy, stejně tak ani žalobcem prezentovaný pocit trapnosti před kolegy v novém zaměstnání. Vzhledem k věku, vzdělání, pracovním zkušenostem a odbornému zaměření žalobce lze předpokládat, že takovou životní (pracovní) situaci zvládne bez zvláštní újmy na psychickém stavu. Soud proto dospěl k závěru, že v případě žalobcovy léčby a následné stabilizace jeho zdravotního stavu nenastaly žádné specifické okolnosti vymykající se obvyklému průběhu léčby a stabilizaci jeho zdravotního stavu. Nárok na odškodnění další nemajetkové újmy mu tak nevznikl a žaloba v této části není důvodná. Soud ji proto v této části zamítl.

34. Nárok na náhradu ušlého zisku je ve své podstatě nárokem na náhradu škody spočívající v tom, že u poškozeného nedojde v důsledku škodní události k rozmnožení majetkových hodnot (očekávaného přírůstku), ač se to dalo s ohledem na pravidelný běh věcí očekávat. Ušlý zisk musí být vždy specifikován konkrétně a nemůže jít jen o hypotetickou zamýšlenou možnost dosažení nějakého zisku (viz [příjmení], M. In [obec], J., Výtisk, M., [příjmení], V. a kol. Občanský zákoník. Komentář. 2. vydání (2. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2023, komentář k § 2952 o. z.). V daném případě žalobce konkrétně specifikoval, že jde o ušlý zisk z jeho podnikatelské činnosti jako OSVČ pro společnost [právnická osoba], s níž má uzavřenou smlouvu o dílo s min. počtem 300 hodin ročně se sazbou 750 Kč/hod. Stejně tak doložil, že v roce 2019, tj. v roce předcházejícím nehodě a zraněním, odpracoval celkem 328 hodin v rámci této podnikatelské činnosti. Naopak v roce 2020 odpracoval toliko 52 hodin (I. čtvrtletí – 20 hodin, II. čtvrtletí – 16 hodin, III. čtvrtletí – 0 hodin, IV. čtvrtletí 16 hodin). Lze tak žalobci přisvědčit, že v důsledku zranění (zejm. obou zápěstí v sádře a absolvování 2 operací) nebyl schopen vykonat činnost ve stanoveném rozsahu min. 300 hodin za rok spočívající ve vypracování daňových přiznání v posunutém termínu v důsledku pandemických úlev. I výpočet provedený žalobcem vycházející z daňových přiznání k DPH s výsledným ušlým ziskem ve výši 74 400 Kč je správný, neboť tato přiznání přesvědčivě odrážejí právě podnikatelskou činnost žalobce, nikoliv jeho příjmy ze zaměstnání. Soud ověřil správnost jeho výpočtu na podkladě daňových přiznání k DPH, faktur, smlouvy o dílo a tomu korespondujícímu přehledu odpracovaných hodin za rok 2019 a 2020. Je zřejmé, že žalobce v roce 2019 odpracoval jako OSVČ celkem 328 hodin, v roce 2020 toliko 52 hodin, ačkoliv smlouva o dílo obsahovala závazek na min. 300 hodin ročně v hodinové sazbě 750 Kč. Rozdíl tak činí 248 hodin v sazbě 750 Kč/hod., tj. 186 000 Kč, které musely odpracovat buď kolegyně či externí firma. Jelikož žalobce hradí paušální náklady ve výši 60 %, bylo nutno částku 186 000 Kč ponížit o tyto paušální výdaje, tedy výsledná částka činí 74 400 Kč. Vzhledem k tomu, že první žalovaná vyplatila žalobci na ušlém zisku částku 6 772 Kč, žalobce správně ponížil požadovanou částku o vyplacené pojistné plnění v uvedené výši. Soud proto shledal nárok žalobce na zaplacení ušlého zisku vůči první žalované ve zbývající výši 67 628 Kč důvodným.

35. Nárok na zaplacení nákladů právního zastoupení podle § 6 odst. 2 písm. d) OdpŠk představuje speciální kategorii pojistného plnění, kdy pojistitel nahrazuje poškozenému mj. způsobenou újmu vzniklou ublížením na zdraví, ušlý zisk a dále účelně vynaložené náklady spojené s právním zastoupením při uplatňování těchto nároků. V daném případě první žalovaná uhradila žalobci na nákladech právního zastoupení částku 35 138 Kč, tj. 3 úkony právní služby vycházející z tarifní hodnoty 260 806 Kč v souladu s Dohodou ČAK a pojistitelů. Z této dohody vyplývá, že pojistitelé vyplatí poškozenému při mimosoudním vyřešení nároků účelně vynaložené náklady spojené s právním zastoupením poškozeného v rozsahu 3 úkonů právní služby mimosoudní odměny advokáta stanovené podle advokátního tarifu s tím, že tarifní hodnotou bude celková dohodnutá výše pojistného plnění. Podle nezávazného stanoviska ČAK není vyloučeno, aby v individuálních případech bylo vyplaceno i více úkonů právní služby s ohledem na specifické okolnosti individuálního případu. V této souvislosti je nutno upozornit, že účelně vynaloženými náklady podle § 6 odst. 2 písm. d) OdpŠk jsou náklady vynaložené při uplatnění nároku na pojistné plnění vůči pojistiteli, nikoli náklady vynaložené v adhezním řízení při uplatnění nároku na náhradu škody proti škůdci (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11. 4. 2018, sp. zn. 25 Cdo 4112/2017), a to bez ohledu na okolnost, zda poškozený případně uplatnil nárok na náhradu i proti škůdci (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 2. 2020, sp. zn. 32 Cdo 4191/2019). V tomto případě však žalobce nepožadoval zaplacení úkonů právní služby týkajících se uplatnění jeho nároků v adhezním řízení, ale toliko úhradu 4 úkonů právní služby spočívajících v (1) přípravě a převzetí zastoupení, (2) poradě s klientem, (3) výzvy pojistiteli ze dne [datum] a (4) výzvy ze dne [datum], když v návaznosti na tyto výzvy pojistitel – první žalovaná postupně uznala a vyplatila žalobci několikeré nároky. Soud všechny uvedené úkony seznal jako přiměřené a účelné, neboť vedly k uspokojení nároků žalobce první žalovanou jako pojistitele, nadto žalobce nepožadoval úhradu celé vynaložené částky, ale toliko částky 13 614,92 Kč. Dále je soud toho názoru, že při výpočtu těchto nákladů měla první žalovaná vycházet z tarifní hodnoty všech vyplacených pojistných plnění žalobci, tj. částky 533 812 Kč (součet bolestného 70 980 Kč, náhrady za ztížení společenského uplatnění 238 506 Kč, náhrady za ztrátu na výdělku 223 649 Kč a ušlého zisku 6 772 Kč), kdy sazba za 1 úkon činí 10 460 Kč + 300 Kč paušál + DPH 21 % Celkem tedy 52 078,40 Kč. Soud proto shledal nárok žalobce na zaplacení nákladů zastoupení v požadované výši 13 614,92 Kč důvodným vůči první žalované z titulu pojistného plnění podle § 6 odst. 2 písm. d) OdpŠk.

36. Vzhledem k tomu, že nárok žalobce na zaplacení nákladů právního zastoupení je nárokem z titulu pojistného plnění, není druhá žalovaná, po níž se žalobce plnění z tohoto nároku rovněž domáhá, v řízení věcně pasivně legitimována. Soud proto žalobu vůči druhé žalované z tohoto důvodu zamítl.

37. Soud pro úplnost uvádí, že neshledal důvodnou námitku první žalované, že by soud při případném výpočtu nákladů právního zastoupení podle § 6 odst. 2 písm. d) OdpŠk měl vycházet z judikatury týkající se výpočtu nákladů řízení ve věcech peněžité náhrady nemajetkové újmy při ublížení na zdraví. V těchto případech činí tarifní hodnota 50 000 Kč podle § 9 odst. 4 písm. a) advokátního tarifu. Uvedená judikatura se týká pouze nákladů řízení před soudem. Naopak podle Dohody mezi ČAK a pojistiteli při mimosoudním řešení věci je třeba vycházet z tarifní hodnoty odpovídající součtu vyplacených pojistných plnění.

38. Zároveň soud neshledal důvodnou ani další námitku první žalované, že není povinna k náhradě nákladů právního zastoupení, resp. že mezi protiprávním jednání škůdce a vznikem nákladů na právní zastoupení absentuje vztah příčinné souvislosti, neboť bezprostřední příčinnou k vynaložení nákladů na právní zastoupení poškozeného je uzavřená mandátní smlouva, nikoliv protiprávní jednání škůdce. V daném případě se však žalobce nedomáhal náhrady škody spočívající ve vzniku nákladů na právní zastoupení, ale pojistného plnění podle § 6 odst. 2 písm. d) OdpŠk, k jehož plnění je povinna právě první žalovaná.

39. S ohledem na shora uvedené dospěl soud k závěru, že žaloba je vůči první žalované důvodná co do nároku na ušlý zisk a nákladů právního zastoupení žalobce. Proto jí v tomto rozsahu vyhověl, a rozhodl, jak ve výroku I. tohoto rozsudku uvedeno. Příslušenství v podobě úroků z prodlení soud žalobci přiznal vždy ode dne následujícího po splatnosti jednotlivých částek specifikovaných v předžalobních výzvách v souladu s ust. § 1970 o. z., ve spojení s ust. § 2 Nařízení vlády č. 351/2013 Sb. v platném znění.

40. O náhradě nákladů řízení převážně úspěšné první žalované rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že jí přiznal nárok na náhradu nákladů řízení v částce 36 021,90 Kč. Tato částka představuje 42,22 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu žalované 1. v řízení v rozsahu 71,11 % - 200 000 Kč a úspěchu žalobce v rozsahu 28,89 % - 81 242,92 Kč). Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 281 242,92 Kč sestávající z částky 9 460 Kč za každý ze 4 úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (příprava a převzetí zastoupení, vyjádření ze dne [datum] a [datum], závěrečný návrh) včetně 4 paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 a. t. z tarifní hodnoty ve výši 281 242,92 Kč sestávající z částky 7 568 Kč za každý ze 4 společných úkonů ve smyslu § 12 odst. 4 a. t. s druhou žalovanou uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (jednání dne [datum], [datum], [datum], [datum]) včetně 4 paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a DPH 21 % z částky 70 512 Kč ve výši 14 807,52 Kč. Naopak soud nepřiznal první žalované odměnu za vyjádření ze dne [datum], neboť v něm nebyly uvedeny žádné nové skutečnosti a žalovaná toliko krátce reagovala na účastnický výslech žalobce.

41. O náhradě nákladů řízení zcela úspěšné druhé žalované rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že jí přiznal náklady řízení v částce 14 994,32 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 a. t. z tarifní hodnoty ve výši 13 614,92 Kč sestávající z částky 1 660 Kč za každý ze 3 úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (příprava a převzetí zastoupení, vyjádření ze dne [datum], závěrečný návrh) včetně 3 paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 a. t. z tarifní hodnoty ve výši 13 614,82 Kč sestávající z částky 1 328 Kč za každý ze 4 společných úkonů ve smyslu § 12 odst. 4 a. t. s první žalovanou uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (jednání dne [datum], [datum], [datum], [datum]) včetně 4 paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a DPH 21 % z částky 12 392 Kč ve výši 2 602,32 Kč.

42. V souladu s ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. uložil soud žalobci zaplatit žalovaným náklady řízení na účet jejich právních zástupců.