6 C 347/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl samosoudkyní JUDr. Zuzanou Barochovou ve věci žalobkyně: Anonymizováno , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované společnosti 1/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 1/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 1/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 1/0 o zaplacení částky 200 195 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 200 195 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z této částky od 21. 4. 2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 128 549,83 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet právní zástupkyně žalobkyně.

1. Žalobkyně podala dne 24. 6. 2022 u zdejšího soudu žalobu (návrh na vydání elektronického platebního rozkazu) proti žalované o zaplacení částky 200 195 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z této částky od 21. 4. 2022 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tak, že dne 21. 5. 2021 uzavřela se žalovanou smlouvu, na základě které se žalovaná zavázala umožnit žalobkyni vystavovat její výrobky na žalovanou pořádaném 21. ročníku mezinárodního veletrhu , Anonymizováno, , který se měl konat v Ostravě ve dnech 31. 8. 2021 až 2. 9. 2021 (dále jen „Veletrh“), a poskytnout žalobkyni s tím související služby. V návaznosti na to žalovaná vystavila žalobkyni zálohovou fakturu č. 7026/2021 ze dne 28. 5. 2021 na částku 200 195 Kč vč. DPH, kterou žalobkyně řádně uhradila. Fakturovaná částka zahrnovala registrační poplatek ve výši 7 900 Kč + DPH, poplatek za výstavní plochu pro řadový stánek 12 x 4 m ve výši 152 400 Kč + DPH, poplatek za přípojku el. energie 5,5 kW ve výši 3 350 Kč + DPH a poplatek za zásuvku 230 V ve výši 1 800 Kč + DPH. Z čl.

1. Podmínek, pokynů a informací pro vystavovatele a realizátory expozic 21. ročníku mezinárodního veletrhu , Anonymizováno, (dále jen „Podmínky“) plyne, že předmětem ujednání mj. bylo, že se Veletrh bude konat ve dnech 31. 8. 2021 až 2. 9. 2021 v areálu nákladového areálu železniční stanice Ostrava hl. n. Ze strany žalované došlo k porušení sjednaných podmínek, když nezajistila konání Veletrhu ve sjednaném termínu a místě a zcela jednostranně, bez předchozího ujednání se žalobkyní, a aniž by to bylo odůvodněno nepředvídatelnými okolnostmi, jak předvídá odst. 2k) Podmínek, přesunula termín konání Veletrhu na rok 2022, a to na 14. – 16. 6. 2022. Následně se žalobkyně prostřednictvím webových stránek Veletrhu dozvěděla, že došlo k další jednostranné změně ze strany žalované, a to ke změně místa konání Veletrhu a odložení Veletrhu na neurčito. Tímto žalovaná opakovaně a podstatně porušila smlouvu, když nedostála sjednaným podmínkám ohledně místa a termínu konání Veletrhu, přičemž znalost místa a termínu konání byla pro žalobkyni zcela zásadní. Žalobkyně proto dopisem ze dne 13. 4. 2022 ve smyslu § 2001 a násl. občanského zákona odstoupila od smlouvy pro podstatné porušení smlouvy, neboť žalovaná neposkytla žalobkyni sjednané plnění a žalobkyně již neměla na účasti na opakovaně odkládaném Veletrhu žádný zájem, když žalovaná navíc ani nestanovila nový termín a místo konání. Žalobkyně v tomto dopise rovněž vyzvala žalovanou k vrácení uhrazené částky ve výši 200 195 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovanou k vrácení uvedené částky také prostřednictvím dopisu zástupce žalobkyně ze dne 26. 4. 2022. Žalovaná i přes výzvy neuhradila ničeho. Žalobkyně proto kromě žalované částky požaduje zaplacení zákonných úroků z prodlení od 21. 4. 2022, neboť v dopise žalobkyně ze dne 13. 4. 2022, žalované doručeného téhož dne, byla žalovaná vyzvána, aby dlužnou částku uhradila do 7 dnů ode dne doručení této výzvy.

2. Soud rozhodl dne 26. 7. 2022 elektronickým platebním rozkazem, proti kterému podala žalovaná řádně a včas odpor i vyjádření ve věci. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s odůvodněním, že dle čl. 2. odst. 2b) Podmínek podáním přihlášky vystavovatel akceptuje podmínky účasti v plném rozsahu a zodpovídá za jejich dodržování. Dle čl. 2. odst. 2k) Podmínek, pokud pořadatel v důsledku nepředvídaných okolností nemůže zahájit výstavu, případně dodržet termín nebo místo konání akce, vystavovatel v tomto případě nemá nárok na vrácení již uhrazených poplatků specifikovaných v kapitole 2, odst. i, těchto podmínek, vzhledem k průběžnému využívání těchto prostředků na přípravu samotné akce včetně doprovodného programu. Dle čl.

14. Podmínek, všechny v Podmínkách uvedené zásady jsou bez výjimky závazné pro všechny zahraniční i tuzemské zákazníky. Podáním přihlášky žalobkyně jako vystavovatel v plném rozsahu akceptovala podmínky účasti na Mezinárodním veletrhu drážní techniky, výrobků a služeb pro potřeby železniční a městské kolejové dopravy s názvem , Anonymizováno, („Veletrh“). Nicméně žalovaná v důsledku nepředvídatelných okolností nemohla Veletrh zahájit. Těmito nepředvídatelnými okolnostmi byla pandemie onemocnění COVID-19, kdy vydaná vládní opatření zcela znemožnila jeho pořádání v roce 2021. Dále nepříznivá situace ohledně prostor k podnikání, nešťastný vývoj všech událostí, náklady na přípravu veletrhu v roce 2020 a 2021 a také nekalé praktiky konkurence zapříčinily, že žalovaná neměla k dispozici prostory, ve kterých by mohla vykonávat svou činnost a kde by mohl Veletrh probíhat také v roce 2022. O těchto skutečnostech byla žalobkyně informována dopisem ze dne 9. 6. 2021. O přesunutí data konání veletrhu byli také všichni vystavovatelé včetně žalobkyně informování prostřednictvím sdělení na internetových stránkách Veletrhu https://, Anonymizováno, / jak v roce 2021, tak i v roce 2022. Žalovaná nicméně s ohledem na plánovaný termín Veletrhu využila finanční prostředky na přípravu samotné akce a jejího programu. Na přípravu v roce 2021 se jednalo o náklady ve výši cca 662 520 Kč (režijní materiál, energie, teplo, voda, náklady na jednání s klienty, nájemné za pronájem prostor, služby – manager veletrhu, mzdy, odvody, cestovné ve výši 50 %). Na přípravu v roce 2022 se jednalo o náklady ve výši cca 32 597 Kč (energie, teplo, voda, nájemné za pronájem prostor). Žalobkyně tak byla řádně informována o nepředvídatelných okolnostech, v jejichž důsledku se Veletrh nemohl konat, kdy z tohoto důvodu ve smyslu čl. 2. odst. 2b), 2k) a čl.

14. Podmínek žalobkyně nemá nárok na vrácení žalované částky, jelikož podáním přihlášky v plném rozsahu akceptovala Podmínky, které jsou pro ni závazné a na jejichž základě veškeré závazky žalované vůči žalobkyni zanikly. Zároveň z důvodu vysoké finanční nákladnosti Veletrhu a s ohledem na fakt, že žalovaná předpokládala, že se Veletrh bude konat v jiném termínu, byly finanční prostředky využity a spotřebovány na jeho přípravu. Žalobkyně podala přihlášku k Veletrhu a přistoupila k jeho Podmínkám zcela dobrovolně, kdy obsah Podmínek byl sjednán s ohledem na princip autonomie vůle. K žalované částce žalovaná upozornila, že částka ve výši 200 195 Kč je vč. DPH. Na základě daňového dokladu na přijatou platbu č. 5008/2021, který žalobkyně přiložila k žalobě, si žalobkyně uplatnila odpočet DPH. Ve svém účetnictví tedy žalobkyně eviduje již částku bez DPH a nemůže po žalované požadovat zaplacení částky včetně DPH. K odstoupení žalobkyně od smlouvy žalovaná uvedla, že toto je neoprávněné. Žalovaná nemohla z důvodu pandemie, kterou lze v tomto případě považovat za vyšší moc, zahájit veletrh ve sjednaném termínu 31. 8. – 2. 9. 2021 a jelikož si účastnice v čl. 2. odst. 2k) Podmínek ujednaly, že jestliže v důsledku nepředvídaných okolností nemůže pořadatel zahájit výstavu, případně dodržet termín nebo místo konání akce, vystavovatel v tomto případě nemá nárok na vrácení již uhrazených poplatků. V důsledku tohoto ujednání zanikla povinnost žalované plnit povinnosti dle Podmínek Veletrhu. Tímto ujednáním došlo na základě autonomie vůle a absolutní smluvní volnosti k vymezení důsledků při vzniku nepředvídatelných okolností, kdy žalobkyně toto ujednání akceptovala zcela dobrovolně, stejně jako celé znění obsahu Podmínek. Zároveň žalované není zřejmé, z jakého důvodu by měla být znalost místa a termínu konání Veletrhu pro žalobkyni zcela zásadní. Veletrh se mohl konat v jakýkoli termín a na jakémkoli místě, aniž by to mělo pro žalobkyni zásadní dopad. Žalovaná objektivně nevěděla a nemohla vědět, že by žalobkyně smlouvu neuzavřela, pokud by jakékoli porušení smlouvy předvídala. Podstatné porušení smlouvy zároveň ani nedefinují Podmínky. Navíc ze strany žalobkyně nedošlo k odstoupení od smlouvy bez zbytečného odkladu. Žalobkyně byla o přesunutí termínu informována žalovanou nejdříve dopisem ze dne 9. 6. 2021 a přesunutí odůvodnila nepředvídatelnými okolnostmi. O dalším přesunutí a nemožnosti konání Veletrhu byla žalobkyně taktéž informována. Žalobkyně nicméně zaslala žalované odstoupení od smlouvy až 10 měsíců poté, co nedošlo ke konání veletrhu v termínu 31. 8. – 2. 9. 2021 a předtím, než byla informována o dalším přesunutí termínu. Jelikož žalovaná z těchto důvodů nemohla Veletrh zahájit a zároveň žalobkyni o důvodech nekonání řádně informovala, je nárok žalobkyně neoprávněný. Zároveň nejsou dány podmínky pro odstoupení od smlouvy, neboť ze strany žalované nedošlo k podstatnému porušení smlouvy a žalobkyně neodstoupila od smlouvy bez zbytečného odkladu.

3. Žalobkyně v písemných vyjádření doručených soudu dne 16. 11. 2022, 15. 3. 2023, 20. 6. 2023 a 3. 10. 2023 nad rámec žaloby uvedla, že žalovaná nereflektuje podstatu věci, kterou je prostý fakt, že žalovaná žalobkyni neposkytla sjednané plnění dle smlouvy ze dne 21. 5. 2021, a to i přesto, že žalobkyně řádně uhradila žalované sjednanou zálohu ve výši 200 195 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnout žalobkyni plnění spočívající v možnosti žalobkyně vystavovat její výrobky na Veletrhu v roce 2021. Konkrétní termín i místo bylo předmětem vzájemného ujednání. Je zcela zřejmé, že žalovaná svůj závazek nesplnila. Žalobkyně od žalované neobdržela ani nezískala žádné plnění. Ze strany žalované došlo k porušení sjednaných podmínek, když nezajistila konání Veletrhu ve sjednaném termínu i místě a zcela jednostranně bez předchozího ujednání s žalobkyní, a aniž by to bylo odůvodněno nepředvídatelnými okolnostmi, přesunula termín konání veletrhu na 14. – 16. 6. 2022. Následně se žalobkyně prostřednictvím webových stránek Veletrhu dozvěděla, že došlo k další jednostranné změně ze strany žalované, a to k odložení termínu konání Veletrhu na neurčito, v důsledku čehož se žalobkyně rozhodla z důvodu opakovaného a podstatného porušení smlouvy žalovanou od smlouvy odstoupit a požadovat vrácení uhrazené zálohy. Pokud žalovaná za nepředvídatelnou okolnost považovala pandemii onemocnění COVID-19 ve smyslu čl. 2. odst. 2k) Podmínek, nelze s ní souhlasit. Účastnice uzavřely smlouvu v květnu 2021, což bylo v době, kdy se onemocnění COVID-19 aktivně šířilo v rámci ČR již déle než rok a vládní opatření vztahující se k tomuto onemocnění byla nařizována dlouhodobě a opakovaně. Nemohlo se tak jednat o nepředvídatelnou okolnost. Pokud žalovaná ve svém vyjádření zdůrazňuje, že žalobkyně vstupovala do smluvního vztahu dobrovolně při zachování autonomie vůle, tak totéž je však nutno aplikovat ve vztahu k žalované, která též uzavírala smlouvu dobrovolně při zachování autonomie vůle, zejm. s plným vědomím o probíhající pandemii s tím, že v době konání Veletrhu mohou být nařízena určitá omezení. Žalovaná tyto okolnosti mohla objektivně předvídat a v případě nejistoty ohledně schopnosti splnit své smluvní povinnosti do závazku nevstupovat. Pandemii tak nelze považovat za nepředvídatelnou okolnost ve smyslu čl. 2. odst. 2k) Podmínek. Navíc v termínu, kdy se měl Veletrh původně konat, tj. přelom srpna a září 2021, a také v týdnech předcházejících, tj. v létě 2021, byla vládní opatření minimální a fakticky nebránila plánování ani konání Veletrhu. Rovněž v době, kdy byl naplánovaný odložený termín Veletrhu, tj. v červnu 2022, a také v týdnech předcházejících, byla opatření minimální a fakticky nebránila plánování ani konání Veletrhu. Žalovanou uváděné důvody (nepříznivá situace ohledně prostor, nešťastný vývoj všech událostí, vysoké náklady vynaložené na přípravu Veletrhu a nekalé praktiky konkurentů) jsou zcela irelevantní. Kromě toho, že žalobkyně pochybuje o pravdivosti těchto důvodů, tak tyto vyjmenované důvody je nutno považovat za tzv. podnikatelské riziko, které je s podnikáním neodmyslitelně spojeno a jež nese každý podnikatel. Stejně tak tvrzení o již vynaložených nákladech na konání veletrhu je zcela irelevantní. Pokud žalovaná zpochybňuje, zda lze změnu termínu a místa konání veletrhu považovat za podstatné porušení smlouvy ve smyslu § 2002 o. z., tak žalobkyně uvádí, že termín Veletrhu je pro vystavovatele zásadní, a to především z důvodu organizace příprav spojených s účastí na veletrhu (příprava vystavovaných předmětů, novinek, naplánování dopravy, personál a jeho ubytování). O tom, že se v tomto případě bezpochyby jednalo o podstatné porušení smlouvy, svědčí také skutečnost, že se jednalo o nikoliv první, ale již druhé odložení termínu konání Veletrhu. Navíc v případě tohoto druhého odložení byl Veletrh odložen na neurčito. Žalovaná se přitom zavázala k dodržení termínu i místa konání Veletrhu, přičemž není pochyb o tom, že obsah závazku mezi smluvními stranami lze měnit pouze dohodou smluvních stran, a nikoliv jednostranně podle svévolného rozhodnutí jedné z nich. Skutečnost, že žalobkyně neodstoupila od smlouvy již po prvním podstatném porušení smlouvy, za které lze považovat první odložení termínu a místa konání veletrhu z roku 2021 na rok 2022, nebrání žalobkyni, aby odstoupila od smlouvy při dalším podstatném porušení smlouvy ze strany žalované, kterého se žalovaná dopustila opětovným odložením termínu a místa konání Veletrhu z června roku 2022 na neurčito, což vyplývá i z § 2003 odst. 2 občanského zákona. Dále není pravdivé tvrzení žalované, že žalobkyně odstoupila od smlouvy ještě před tím, než se dozvěděla o opětovném odložení konání veletrhu. Žalobkyně od smlouvy odstoupila oznámením ze dne 13. 4. 2022 bezprostředně poté, co se o tom, že se Veletrh nebude konat ani v již jednou odloženém termínu, dozvěděla náhodně z oznámení zveřejněného na internetových stránkách žalované. Žalobkyně proto odstoupila oprávněně po opětovném podstatném porušení smlouvy žalovanou bez zbytečného odkladu. Pokud jde o DPH, tak žalobkyně v dodatečném daňovém přiznání provedla opravu odpočtu daně z důvodu neuskutečnění zdanitelného plnění, žádnou daňovou výhodu tak nezískala.

4. Žalovaná ve vyjádřeních doručených soudu dne 7. 3. 2023, 24. 4. 2023, 7. 7. 2023 a 16. 10. 2023 nad rámec svých předchozích tvrzení a po poučení soudu ve smyslu § 118a odst. 1, 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) uvedla, že vynaložila na přípravu Veletrhu toliko nutné náklady. Žalobkyně je přitom také podnikatelem a bylo to i její běžné podnikatelské riziko. Navíc není pravdou, že by vládní opatření byla minimální. Připravit, uspořádat a zorganizovat Veletrh takového rozsahu je náročný proces, který je třeba důsledně naplánovat měsíce dopředu. Vládní opatření byla chaotická, měnící se a nekonsistentní. Žalovaná musela znát před pořádáním Veletrhu přesná pravidla aspoň 2 až 3 měsíce před zahájením tak, aby vše bylo řádně připraveno. Pandemie se na území ČR začala šířit od března roku 2020. Od tohoto data začala platit první omezující opatření, která byla zrušena až dne 1. 5. 2022, tedy téměř až po 2 letech pandemie. V roce 2021 i 2022 nebylo možno Veletrh uspořádat i z důvodu, že žalovaná nemohla zajistit služby ostrahy a úklidu v areálu, kde měl Veletrh probíhat. Navíc dne 29. 11. 2021 společnost , právnická osoba, , IČO: , IČO, , oznámila žalované, že není v roce 2022 ochotna pro žalovanou uvolnit skladové prostory, které vždy využívala pro výstavbu expozic vystavovatelů. Přesto se žalovaná rozhodla, že jako náhradní prostory použije montované velké stany, pročež oslovila několik společností, avšak v areálu bylo nezbytné mít koleje. Dne 5. 12. 2021 však žalované oznámil manažer veletrhu , tituly před jménem, , jméno FO, , že ukončuje s žalovanou smlouvu o dílo, protože je pro něj nepřípustné, aby byly vnitřní prostory nahrazeny stany nebo montovanou halou. Hlavní manažer tak náhle ukončil spolupráci s žalovanou a následně navázal spolupráci s jinou společností, se kterou začal pořádat totožné veletrhy, se stejným programem a ve stejném období. Dle žalované se z jeho strany jednalo o velmi neférové jednání a mohlo naplnit i znaky nekalosoutěžního jednání. Další překážkou a zároveň nepříjemným překvapením pro žalovanou bylo, že v Brně bude probíhat , jméno FO, , Anonymizováno, – Největší veletrh železniční techniky na brněnském výstavišti. Jednalo se o převzatý název, pouze pod jinou společností, a to společností , jméno FO, ., IČO: , IČO, (dále jen „, jméno FO, “), kdy garantem tohoto nového veletrhu byl , tituly před jménem, , jméno FO, , bývalý manažer žalované. Program třídenního veletrhu přesně kopíroval program Veletrhu žalované. Via , jméno FO, Motion ve spolupráci s , tituly před jménem, , jméno FO, tak svým jednáním a svou nekalou praktikou de facto „zlikvidovala“ podnikání žalované, když přesně okopírovala její know how a začala pořádat totožné veletrhy. , jméno FO, zveřejnila termín konání jejího veletrhu na 7. – 9. 6. 2022. Termín konání Veletrhu žalované byl již rok stanoven na 14. – 16. 6. 2022. Bylo tedy zcela jasné, že žádný vystavovatel se nezúčastní stejné akce dvakrát během 14 dnů. Takové jednání , jméno FO, mohlo být dle žalované zcela účelové, když zřejmě úmyslně znemožnila pořádání Veletrhu. Žalovaná nemohla předvídat, že , tituly před jménem, , jméno FO, s ní bezdůvodně ukončí spolupráci a sám díky nasbíraným vědomostech začne spolupracovat a garantovat pořádání stejných veletrhů ve stejnou dobu jako žalovaná. Všechny shora uvedené skutečnosti tak byly podstatnými překážkami a nepředvídatelnými okolnostmi, které žalovaná neočekávala.

5. V průběhu řízení žalovaná ve svém prvním vyjádření doručeném soudu dne 8. 9. 2022 vznesla námitku věcné nepříslušnosti zdejšího soudu. Žalobkyně ve svém vyjádření doručeném soudu dne 23. 9. 2022 s námitkou žalované nesouhlasila. Usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 29. 9. 2022, č. j. Ncp 692/2022-33, bylo rozhodnuto, že k projednání a rozhodnutí věci jsou v prvním stupni věcně příslušné okresní soudy.

6. Ze závazné přihlášky žalobkyně k účasti na veletrhu , Anonymizováno, pořádaného žalovanou ve dnech 31. 8. – 2. 9. 2021, závazné objednávky výstavní plochy s datem 21. 5. 2021, objednávky elektrické energie a připojení s datem 21. 5. 2021 pro expozici žalobkyně, objednávky internetového připojení a Podmínek, pokynů a informací pro vystavovatele a realizátory expozic 21. ročníku mezinárodního veletrhu („Podmínky“), má soud za prokázáno, že žalobkyně se závazně přihlásila na Veletrh konaný ve dnech 31. 8. – 2. 9. 2021 v areálu nákladového nádraží železniční stanice Ostrava hl. n. s registračním poplatkem 7 900 Kč + DPH. Současně si žalobkyně objednala výstavní plochu pro řadový stánek 12 x 4 m za částku 152 400 Kč + DPH, přípojku el. energie 5,5 kW za částku 3 350 Kč + DPH a za zásuvku 230 V za částku 1 800 Kč + DPH. Celkem tedy 200 195 Kč vč. DPH. Z čl. 2. odst. 2b) Podmínek plyne, že podáním přihlášky vystavovatel akceptuje podmínky účasti. Z čl. 2. odst. 2e) Podmínek plyne, že od smlouvy lze odstoupit výhradně písemnou formou. Z čl. 2. odst. 2k) Podmínek plyne, že pokud pořadatel v důsledku nepředvídatelných okolností nemůže zahájit výstavu, případně dodržet termín nebo místo konání akce, uvědomí o tom neprodleně vystavovatele. Veškeré závazky pořadatele vůči vystavovateli tímto zanikají. Vystavovatel nemá nárok na vrácení již uhrazených poplatků.

7. Z proforma faktury č. 7026/2021, dodavatel žalovaná, odběratel žalobkyně, datum vystavení 28. 5. 2021 a daňového dokladu č. , hodnota, , vystaveného žalovanou pro žalobkyni, datum vystavení 3. 6. 2021, má soud za prokázáno, že žalovaná vystavila žalobkyni fakturu na částku 200 195 Kč vč. DPH na základě přihlášky k účasti na mezinárodním veletrhu „, Anonymizováno, “ ve dnech 31. 8. – 2. 9. 2021, kterou žalobkyně uhradila dne 3. 6. 2021.

8. Z dodatečného daňového přiznání žalobkyně za měsíc duben 2022, s datem 5. 1. 2023, má soud za prokázáno, že žalobkyně upravila odpočet z důvodu neuskutečnitelného plnění, dodavatel DIČ CZ24256030, v částce 34 745 Kč, kdy základ daně činil 165 450 Kč, tj. celkem 200 195 Kč.

9. Z dopisu ve věci převodu zálohy na veletrh , Anonymizováno, ze dne 9. 6. 2021 má soud za prokázáno, že žalovaná informovala žalobkyni, že vzhledem k přetrvávající nejisté situaci způsobené pandemií byl zrušen Veletrh v roce 2021 a přesunut na rok 2022 v termínu 14. – 16. 6. 2022. Zaplacená záloha 200 195 Kč byla převedena na rok 2022.

10. Z print screenu „Mezinárodní veletrh drážní techniky, výrobků a služeb pro potřeby železniční a městské kolejové dopravy, , Anonymizováno, “, bez data, má soud za prokázáno že z důvodu těžko předvídatelného vývoje v souvislosti s pandemickou situací a souvisejících opatření byl termín 21. ročníku Veletrhu přesunut na rok 2022 v datu 14. – 16. 6. 2022.

11. Z print screenu „Mezinárodní veletrh drážní techniky, výrobků a služeb pro potřeby železniční a městské kolejové dopravy, , adresa, “, bez data, má soud za prokázáno, že žalovaná oznámila, že současné prostory, v nichž se akce obvykle odehrává, nejsou pro tuto významnou mezinárodní událost zcela vyhovující. Proto v současné době jedná o pronájmu nových prostor. Dále oznámila, že již nyní však nemůže již přesunutý 21. ročník , Anonymizováno, zaručit v původně plánovaném termínu 14. – 16. 6. 2022. Se změnou místa bylo spojeno stanovení nového termínu, který byla nucena skloubit s ostatními akcemi, jež se v daných prostorách rovněž uskuteční. O novém termínu a změně místa pořádání veletrhu bude neprodleně informovat.

12. Z Oznámení odstoupení od smlouvy s datem 13. 4. 2022, adresovaného žalobkyní žalované, včetně potvrzení o doručení datové zprávy žalované téhož dne, má soud za prokázáno, že žalobkyně neměla dále zájem se účastnit jako vystavovatel Veletrhu, neboť žalovaná opakovaně a podstatně porušila smlouvu, neboť nedostála sjednaným podmínkám ohledně místa a termínu konání Veletrhu, když odložila Veletrh 2022 na neurčito. Žalobkyně tak odstoupila od smlouvy a vyzvala žalovanou k vrácení zálohy ve výši 200 195 Kč do 7 dnů od doručení dopisu.

13. Z Předžalobní výzvy k úhradě dlužné částky 200 195 Kč ze dne 26. 4. 2022, adresované zástupcem žalobkyně žalované, včetně potvrzení o doručení datové zprávy žalované téhož dne, má soud za prokázáno, že žalobkyně vyzvala prostřednictvím své zástupkyně žalovanou ve smyslu § 142a o. s. ř. k vrácení částky 200 195 Kč.

14. Z Usnesení vlády ČR ze dne 26. 2. 2021, č. 216 o přijetí krizového opatření, má soud za prokázáno, že byl stanoven zákaz opustit území okresu či Prahy a dále i omezeno právo se shromažďovat.

15. Z Mimořádného opatření Ministerstva zdravotnictví ze dne 30. 7. 2021, č. j. MSDR 14601/2021-22/MIN-KAN, má soud za prokázáno, že se „nařizuje provozovateli prostor nebo organizátorovi akce umožnit využití nejvýše 75 % kapacity z maximálního možného počtu návštěvníků daného vnitřního prostoru v jeden čas nebo neumožnit přítomnost více návštěvníků ve vnitřních prostorech, než je 1 osoba na 10 m2 vnitřní plochy, která je přístupná veřejnosti, podle toho, co umožňuje přítomnost více návštěvníků, přičemž návštěvníkům se nařizuje udržovat rozestupy alespoň 1,5 metru, nejde-li o osoby ze společné domácnost.“16. Z Mimořádného opatření Ministerstva zdravotnictví ze dne 26. 8. 2021, č. j. MSDR 14601/2021-23/MIN/KAN, má soud za prokázáno, že „se nařizuje provozovateli prostor nebo organizátorovi akce umožnit pouze takové využití kapacity vnitřního prostoru, aby bylo umožněno účastníkům dodržovat rozestupy 1,5 metru a návštěvníkům se nařizuje tyto rozestupy dodržovat nejde-li o osoby ze společné domácnosti.“17. Z Mimořádného opatření Ministerstva zdravotnictví ze dne 9. 2. 2022, č. j. MSDR 1518/2022-3/MIN/KAN, má soud za prokázáno, že „podle § 2 odst. 2 písm. e) zákona č. 94/2021 Sb., jde-li o konání veřejných nebo soukromých akcí, při nichž dochází ke kumulaci osob na jednom místě, jako jsou zejména spolkové, sportovní, kulturní jiné než uvedené v bodu 1, taneční, tradiční a jim podobné akce a jiná shromáždění, slavnosti, poutě, přehlídky, ochutnávky a oslavy, nejde-li o schůze, zasedání a podobné akce orgánů veřejné moci a právnických osob, které se konají na základě zákona, a shromáždění konaná podle zákona č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím, ve znění pozdějších předpisů, nařizuje organizátorovi akce umožnit v jeden čas přítomnost nejvýše 500 osob“.

18. Z Usnesení poslanecké sněmovny o ukončení stavu pandemické pohotovosti č. 113/2022 Sb. a twitterového příspěvku , jméno FO, ze dne 4. 5. 2022, má soud za prokázáno, že ke dni 5. 5. 2022 byl ukončen stav pandemické pohotovosti vyhlášený 27. 2. 2021.

19. Fakturou č. 18300112, vystaveno společností , právnická osoba, pro žalovanou, má soud za prokázáno, že tato společnost vyfakturovala žalované za Veletrh , Anonymizováno, částku 371 289 Kč.

20. Fakturou č. 19300094, vystaveno společností , právnická osoba, pro žalovanou, má soud za prokázáno, že tato společnost vyfakturovala žalované za Veletrh , Anonymizováno, částku 292 820 Kč.

21. Z dopisu společnosti , právnická osoba, , podepsaného , jméno FO, , obchodním ředitelem, adresovaného , právnická osoba, . ze dne 29. 11. 2021, má soud za prokázáno, že tento oznámil, že vzhledem ke stávající provozní a ekonomické situaci, v případě konání další výstavy na nákladovém nádraží v , adresa, , již nebudou akceptovat požadavek na vystěhování zboží ze skladů. Uvedené odůvodnil rostoucími cenami za pronájmy náhradních prostor, ale i dlouhodobým vymáháním pohledávek a prodlevami s platbami.

22. Z Odstoupení od smlouvy o dílo, datováno 5. 12. 2021, má soud za prokázáno, že , tituly před jménem, , jméno FO, odstoupil od smlouvy o dílo uzavřené dne 1. 10. 2016 mezi ním a žalovanou. Své odstoupení zdůvodnil tím, že situace s pronajímáním areálu pro účely pořádání veletrhu, kdy jakákoliv alternativní varianta znamená ve své podstatě snížení úrovně samotné akce, je proti jeho zásadám a dále v případě pořádání akce v jakémkoliv jiném areálu, který by umožňoval zachovat její úroveň, je již mimo jeho reálné možnosti další spolupráce.

23. Z Nabídky , jméno FO, , právnická osoba, ., má soud za prokázáno, že tato společnost zvala hosty na , jméno FO, , Anonymizováno, 7. – 9. 6. 2022 v areálu brněnského výstaviště, garantem byl , tituly před jménem, , jméno FO, .

24. Z porovnání Abecedního seznamu vystavovatelů a inzerentů na Veletrhu a Průvodce , jméno FO, , Anonymizováno, má soud za prokázáno, že na obou veletrzích byli přihlášeni i titíž vystavovatelé.

25. Ze Sdělení , jméno FO, ze dne 17. 7. 2023, č. l. 88, má soud za prokázáno, že tato společnost organizovala železniční veletrh , jméno FO, , Anonymizováno, v Brně na Výstavišti ve dnech 7. – 9. 6. 2022, kdy se jednalo již o 2. ročník veletrhu. První ročník se konal v , jméno FO, v Kongresovém centru ve dnech 22. – 24. 11. 2021. S nabídkou k účasti a prezentaci na veletrhu oslovili české a zahraniční firmy působící v železničním oboru a dále jejich stávající klienty, pro které dlouhá léta pracují (, jméno FO, , , právnická osoba, , , právnická osoba, , , právnická osoba, , , Anonymizováno, ). , jméno FO, jejich obchodní a akviziční aktivní činnost použili interní databázi kontaktů a veřejně dostupné databáze asociací a sdružení firem působících v železničním průmyslu.

26. Ze souboru e-mailů (e-mail od , jméno FO, pro , jméno FO, , poptávka výstavní plochy ze dne 8. 3. 2022; e-mail z 8. 3. 2022 adresovaný panu , jméno FO, ; e-mail od , jméno FO, pro , jméno FO, s datem 11. 3. 2022; e-mail z 11. 3. 2022 od , jméno FO, pro , jméno FO, ; e-mail z 11. 3. 2022 od , jméno FO, pro , jméno FO, ; e-mail z 8. 3. 2022 psán , jméno FO, ; e-mail od , jméno FO, pro , jméno FO, z 13. 3. 2022; e-mail od , jméno FO, z 11. 3. 2022; e-mail od , jméno FO, pro , jméno FO, s datem 11. 3. 2022; e-mail z 8. 3. 2022 od , jméno FO, panu , jméno FO, ; e-mail psaný , tituly před jménem, Vokatou z 15. 3. 2022; e-mail od , jméno FO, pro , e-mail, s datem 8. 3. 2022), má soud za prokázáno, že v březnu roku 2022 zaměstnanec žalované – pan , jméno FO, poptával náhradní prostor pro konání Veletrhu v polovině černa 2022.

27. Z Potvrzení, podepsaného digitálně , jméno FO, , jednatelem , právnická osoba, , má soud za prokázáno, že z jejich strany nebylo možno provést služby ostrahy a úklid areálu nákladového nádraží na Veletrhu v roce 2021 i 2022 z důvodu proticovidových opatření.

28. Soud zamítl provedení důkazů dalšími mimořádnými opatřeními ministerstva zdravotnictví ČR pro nadbytečnost, neboť tato se netýkala předmětných období před konáním Veletrhu a nebyla tak relevantní.

29. Z dalších provedených důkazů již soud nezjistil žádné podstatné skutečnosti pro rozhodující skutková zjištění nebo právní posouzení věci, a proto je dále nehodnotil.

30. Soud zhodnotil v řízení provedené důkazy v souladu s § 132 o. s. ř. a má za prokázaný tento skutkový stav: žalobkyně se dne 21. 5. 2021 přihlásila na Veletrh , Anonymizováno, pořádaný žalovanou ve dnech 31. 8. – 2. 9. 2021 v areálu nákladového nádraží Ostrava, když dne 3. 6. 2021 zaplatila zálohu ve výši 200 195 Kč vč. DPH, sestávající z registračního poplatku 7 900 Kč + DPH, výstavní plochy pro řadový stánek 12 x 4 m 152 400 Kč + DPH, přípojky el. energie 5,5 kW 3 350 Kč + DPH a zásuvky 230 V 1 800 Kč + DPH. Žalovaná se zavázala uspořádat Veletrh v daném termínu a místě s tím, že si současně v Podmínkách vymínila, že pokud nebude v důsledku nepředvídatelných okolností schopna Veletrh uspořádat, uvědomí o tom vystavovatele s tím, že tito nemají nárok na vrácení uhrazených poplatků. Posléze žalovaná dne 9. 6. 2021 informovala žalobkyni, že Veletrh je přesunut na rok 2022 z důvodu pandemie, a to na termín 14. – 16. 6. 2022. Záloha byla žalobkyni převedena na rok 2022. Následně žalobkyně z webových stránek žalované zjistila, že odložený Veletrh se nebude konat ani v náhradním termínu v polovině června 2022, a to pro nevyhovující prostory s tím, že nový termín ani místo nebyly stanoveny. Žalobkyně proto dne 13. 4. 2022 zaslala žalované odstoupení od smlouvy, neboť neměla dále zájem účastnit se Veletrhu, jelikož žalovaná opakovaně porušila smlouvu, poprvé když přesunula Veletrh z roku 2021 na rok 2022 a podruhé když Veletrh odložila v podstatě na neurčito. Žalobkyně současně vyzvala žalovanou k vrácení zaplacené zálohy 200 195 Kč vč. DPH ve lhůtě 7 dnů. Poté dne 26. 4. 2022 vyzvala žalobkyně opětovně žalovanou k vrácení zálohy předžalobní výzvou, avšak žalovaná neuhradila ničeho. Nouzový stav byl na území ČR vyhlášen dne 12. 3. 2020, přičemž pandemická pohotovost trvala od 27. 2. 2021 do 5. 5. 2022. V období před konáním Veletrhu v původním termínu 31. 8. – 2. 9. 2021, tj. v létě 2021 platilo omezení, že organizátoři akcí mohou umožnit využití max. 75 % kapacity z maximálního počtu návštěvníků ve vnitřních prostorech s dodržováním rozestupů. Posléze bylo zrušeno omezení ohledně maximální kapacity, toliko bylo nutno dodržovat rozestupy. V období před konáním Veletrhu v posunutém termínu 14. 16. 6. 2022 již neplatila žádná omezení, dne 5. 5. 2022 byla zrušena pandemická pohotovost i všechny zbývající minimální omezení. V listopadu 2021 bylo žalované oznámeno, že společnost , právnická osoba, není ochotna uvolnit žalované skladové prostory pro pořádání Veletrhu a že hlavní manažer Veletrhu, , tituly před jménem, , jméno FO, , dne 5. 12. 2021 odstoupil od smlouvy o dílo, kterou měl uzavřenou se žalovanou. Žalovaná v březnu roku 2022 začala shánět náhradní prostory, neměla však zajištěnu ostrahu a úklid areálu předchozím dodavatelem těchto služeb z minulých ročníků Veletrhu. Společnost , jméno FO, pořádala obdobný veletrh s názvem , jméno FO, , Anonymizováno, termínu 7. – 9. 6. 2022 v areálu brněnského výstaviště, když garantem byl původní hlavní manažerem Veletrhu žalované , tituly před jménem, , jméno FO, . Jednalo se již o 2. ročník akce, když 1. ročník se konal v Kongresovém centru v Praze ve dnech 22. – 24. 11. 2021.

31. Podle § 1764 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), změní-li se po uzavření smlouvy okolnosti do té míry, že se plnění podle smlouvy stane pro některou ze stran obtížnější, nemění to nic na její povinnosti splnit dluh. To neplatí v případech stanovených v § 1765 a 1766.

32. Podle § 2002 odst. 1 o. z., poruší-li strana smlouvu podstatným způsobem, může druhá strana bez zbytečného odkladu od smlouvy odstoupit. Podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není.

33. Podle § 2003 odst. 2 o. z., mohla-li strana odstoupit od smlouvy pro podstatné porušení smluvní povinnosti a nevyužila své právo, nebrání jí to odstoupit od smlouvy později s odkazem na obdobné jednání druhé strany.

34. Podle § 2006 odst. 1 a 2 o. z., stane-li se dluh po vzniku závazku nesplnitelným, zaniká závazek pro nemožnost plnění. Plnění není nemožné, lze-li dluh splnit za ztížených podmínek, s většími náklady, s pomocí jiné osoby nebo až po určené době. Nemožnost plnění prokazuje dlužník.

35. Podle § 2991 odst. 1 a 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

36. Po právní stránce soud posoudil věc podle shora uvedených ustanovení a po zhodnocení provedených důkazů dospěl k následujícím závěrům.

37. Účastnice uzavřely dne 21. 5. 2021 smlouvu, na jejímž základě žalovaná zavázala uspořádat Veletrh v termínu 31. 8. – 2. 9. 2021 v areálu nákladového železničního nádraží v Ostravě a žalobkyně se zavázala uhradit registrační poplatek a další související služby. Žalobkyně svůj závazek dodržela, když dne 3. 6. 2021 uhradila na podkladě zálohové faktury částku 200 195 Kč vč. DPH. Naopak žalovaná svůj závazek nesplnila, když Veletrh v původním termínu neuspořádala, ale posunula ho na rok 2022 v termínu 14. – 16. 6. 2022, o čemž žalobkyni informovala dne 9. 6. 2021. Posléze veletrh odložila na neurčito, o čemž žalobkyni napřímo neinformovala, když tato se dozvěděla informaci o odložení z webových stránek žalované. Nebylo přitom prokázáno, že by se žalobkyně o odložení Veletrhu na neurčito dozvěděla od žalované dříve. Žalobkyně proto bez zbytečného odkladu platně odstoupila od smlouvy ve smyslu § 2002 odst. 1 o. z., když soud nemá důvod pochybovat o tom, že žalobkyně tak učinila ihned poté, co se o „druhém“ porušení smlouvy ze strany žalované dozvěděla (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 3. 2006, sp. zn. 32 Odo 616/2005 či nález Ústavního soudu ze dne 15. 8. 2005, sp. zn. IV. ÚS 314/05). Nadto žalovaná netvrdila ani neprokazovala, že by žalobkyni o odložení konání Veletrhu na neurčito informovala dříve. Pokud pak jde o námitku žalované, že neporušila smlouvu podstatným způsobem, tak tato námitka není přiléhavá. Podstatnost porušení vyplývá z významu porušené povinnosti i intenzity jejího porušení (viz Výtisk, M. In Petrov, J., Výtisk, M., Beran, V. a kol. Občanský zákoník. Komentář. 2. vydání (2. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2023, komentář k § 2002 o. z.). V tomto případě soud shledal odložení Veletrhu na neurčito jako podstatné porušení smlouvy, neboť žalovaná se zavázala uspořádat Veletrh v určitém termínu a místě, avšak toto nedodržela, když nestanovila datum ani místo konání podruhé posunutého termínu Veletrhu. V kontextu smlouvy šlo přitom o zásadní a základní ujednání účastnic a je zřejmé, že pokud by žalobkyně takové porušení předvídala, smlouvu by zcela zjevně neuzavřela.

38. Soud má tak za prokázáno, že žalobkyně ze zákonných důvodů ve lhůtě bez zbytečného odkladu odstoupila od smlouvy. Uvedenému závěru nijak nebrání to, že žalobkyně v případě prvního porušení smlouvy (přesun Veletrhu z roku 2021 na rok 2022) od smlouvy neodstoupila, neboť důvodně očekávala, že Veletrh se bude v posunutém termínu konat. Pokud jde o platnost (oprávněnost) odstoupení, tedy námitku žalované, že tato Veletrh nejdříve posunula a následně i odložila na neurčito z důvodů nepředvídatelných okolností, tak tato není taktéž důvodná. Za nepředvídatelné okolnosti žalovaná označila pandemii onemocnění COVID-19 a s ní související vládní opatření, odchod hlavního manažera ke konkurenci, nedostupnost prostor areálu nákladového nádraží v Ostravě, nezajištění ostrahy a úklidu areálu, pořádání konkurenčního veletrhu. V této souvislosti je třeba upozornit na základní zásadu občanského práva, že smlouvy mají být dodržovány (pacta sunt servanda) s tím, že plnění smlouvy není nemožné, lze-li plnit za ztížených podmínek, vyšších nákladů či po určité době. Pokud jde o pandemii, tak „potenciál pandemie naplnit předpoklady institutu podstatné změny okolností či jiného institutu umožňujícího řešit následnou změnu okolností je ve velké míře již vyčerpán.“ (viz Pilík, V., Kašný, J., Nový, D., Sedláček, M., Dobiáš, P. a kol. Změna okolností ve smluvním právu. Wolters Kluwer, 2/2022, s. 39). Soud proto dospěl k závěru, že za nepředvídatelnou okolnost nelze označit pandemii a s ní související vládní opatření koncem léta 2021, když smlouva byla uzavřena v květnu 2021, tedy v době, kdy pandemie na našem území probíhala již od března roku 2020. Smlouva tak byla uzavřena po více než roce od propuknutí pandemie. Účastnice si probíhající pandemie byly vědomy při uzavírání smlouvy, přičemž si ve smlouvě nedohodly možnost posunutí či odložení Veletrhu na neurčito z důvodu nejistých vládních opatření. Lze přisvědčit žalobkyni, že pokud žalovaná pochybovala o svých možnostech a schopnostech Veletrh uspořádat v době pandemické, neměla do smluvního vztahu vůbec vstupovat. Pokud jde o vládní opatření, tak ta v době posunutého termínu Veletrhu v roce 2022 navíc již nebyla žádná. Nelze proto klást k tíži žalobkyně, že žalovaná nebyla schopna zorganizovat a uspořádat Veletrh v původním, potažmo posunutém termínu, a to případně za ztížených podmínek. Za nepředvídatelné okolnosti nelze podle soudu rovněž považovat ty okolnosti, které jsou projevem tzv. podnikatelského rizika, přičemž „hledisko rozumnosti vylučuje z nepředvídatelných změn zejména ty, jež jsou projevem běžných rizik vývoje smluvního vztahu; v případě podnikatelů to znamená změny přičitatelné běžnému podnikatelskému riziku.“ (viz Pilík, V., Kašný, J., Nový, D., Sedláček, M., Dobiáš, P. a kol. Změna okolností ve smluvním právu. Wolters Kluwer, 2/2022, s. 38). Soud je proto toho názoru, že všechny žalovanou uváděné okolnosti, jako odchod hlavního manažera ke konkurenci, nedostupnost prostor areálu nákladového nádraží v Ostravě, nezajištění ostrahy a úklidu areálu či pořádání konkurenčního veletrhu, resp. dokonce jeho 2. ročníku, je nutno podřadit pod běžné podnikatelské riziko žalované. Pouhý fakt, že se žalovaná musela vypořádat s nastalými události běžné podnikatelské činnosti, což všechny jí tvrzené skutečnosti jsou, nezbavuje žalovanou smluvní odpovědnosti, resp. povinnosti plnit smlouvu za ztížených okolností. Vzhledem k tomu, že smlouva zanikla, resp. od ní žalobkyně platně odstoupila, vznikl žalobkyni nárok na vrácení bezdůvodného obohacení v celkové výši 200 195 Kč. Jedná se o částku včetně DPH, neboť žalobkyně prokázala dodatečným daňovým přiznáním, že neuplatnila odpočet DPH a nezískala žádnou daňovou výhodu. Není přitom relevantní námitka žalované, že žalovanou částku již spotřebovala v rámci přípravy Veletrhu, neboť na platnosti odstoupení od smlouvy a povinnosti vrátit bezdůvodné obohacení tato skutečnost ničeho nemění.

39. S ohledem na shora uvedené dospěl soud k závěru, že žaloba je v celém rozsahu důvodná. Proto jí vyhověl a rozhodl tak, jak ve výroku I. tohoto rozsudku uvedeno. Příslušenství v podobě úroků z prodlení soud žalobkyni přiznal ode dne následujícího po splatnosti žalované částky specifikované v odstoupení od smlouvy ze dne 13. 4. 2022 v souladu s § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

40. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 128 549,83 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 8 008 Kč (nepodléhajícího DPH) a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 200 195 Kč sestávající z částky 9 140 Kč za každý z 9 úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, žaloba, vyjádření k námitce věcné nepříslušnosti, vyjádření ze dne 16. 11. 2022, jednání dne 15. 3. 2023, 21. 6. 2023, 4. 10. 2023 a 27. 11. 2023) včetně 9 paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. Dále cestovní výdaje podle § 13 a. t. v částce 10 667,96 Kč za cestu ze sídla kanceláře k jednání soudu a zpět, tj. 4 x 334 km (, adresa, – , jméno FO, a zpět), konkrétně za cesty uskutečněné ve dnech 15. 3. 2023 a 21. 6. 2023 – při spotřebě 7,1 litru na 100 km, a to základní náhrady za používání silničních motorových vozidel dle vyhlášky č. 467/2022 Sb. za 1 ujetý km ve výši 5,20 Kč a náhrady výdajů za spotřebovanou pohonnou hmotu dle vyhlášky č. 467/2022 Sb. ve znění účinném do 30. 6. 2023 ve výši 44,10 Kč za 1 litr motorové nafty; celkem tedy 8,33 Kč na 1 ujetý km a za cesty uskutečněné ve dnech 4. 10. 2023 a 27. 11. 2023 – při spotřebě 7,1 litru na 100 km, a to základní náhrady za používání silničních motorových vozidel dle vyhlášky č. 467/2022 Sb. za 1 ujetý km ve výši 5,20 Kč a náhrady výdajů za spotřebovanou pohonnou hmotu dle vyhlášky č. 467/2022 Sb. ve znění účinném od 1. 7. 2023 ve výši 34,40 Kč za 1 litr motorové nafty; celkem tedy 7,64 Kč na 1 ujetý km. Dále náhrady za promeškaný čas podle § 14 odst. 1, 3 a. t. ve výši 4 000 Kč sestávající z 4 x 10 půlhodin (4x cesta ze sídla kanceláře k jednání soudu a zpět) x 100 Kč. Celkem tedy částka 99 627,96 Kč + DPH 21 % z částky 99 627,96 Kč + soudní poplatek 8 008 Kč nepodléhající DPH. Naopak soud nepřiznal žalobkyni odměnu za vyjádření ze dne 14. 3. 2023, 20. 6. 2023 a 2. 10. 2023, neboť v nich nebyly uvedeny žádné nové skutečnosti, tyto toliko rekapitulovaly předchozí vyjádření a ani soud k jejich podání nevyzýval. Soud dle § 149 odst. 1 o. s. ř. uložil žalované zaplatit žalobkyni náklady řízení na účet jejího právního zástupce.