6 C 377/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl samosoudkyní JUDr. Zuzanou Barochovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení se sídlem adresa o zaplacení částky 10 285 Kč

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 4 747 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Co do částky 5 538 Kč se žaloba zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 13 287,20 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet právního zástupce žalobce.

1. Žalobce podal dne 18. 6. 2021 u zdejšího soudu žalobu (návrh na vydání elektronického platebního rozkazu) proti žalované [právnická osoba], kterým se domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit mu částku ve výši 17 538 Kč. Uvedl, že pan [příjmení] [příjmení], [datum narození] (dále také jen„ právní předchůdce žalobce“), se stal jako poškozený dne 18. 6. 2018 účastníkem dopravní nehody, v důsledku které mu na jeho motorovém vozidle [anonymizováno], [registrační značka], vznikla škoda ve výši 56 725 Kč. Žalobce dne 11. 7. 2018 jako pronajímatel uzavřel nájemní smlouvu k náhradnímu vozidlu, [anonymizováno], [registrační značka], s paní [jméno] [příjmení] jako nájemkyní. Téhož dne také došlo k předání vozidla. Vozidlo bylo vráceno dne 26. 7. 2018. Na základě této smlouvy byla dne 16. 8. 2018 za užívání vozidla po dobu 16 dnů žalobcem panu [příjmení] vyúčtována částka ve výši 17 600 Kč (1 100 Kč za 1 den užívání). Následně byla žalobcem dne 16. 8. 2018 panu [příjmení] vystavena faktura č. 2018, zahrnující rovněž výši nájemného za užívání předmětného vozidla. [příjmení] [příjmení] jako poškozenému z výše uvedené dopravní nehody vznikla vůči řidiči, provozovateli vozidla, a pojišťovně škůdce, pohledávka na náhradu vzniklé škody. Škůdce měl se žalovanou uzavřenou Pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem bylo havarijní pojištění na předmětné motorové vozidlo, pan [příjmení] svůj nárok na náhradu škody uplatnil u žalované, která pojistnou událost vede pod [číslo]. Žalovaná však odmítla uhradit vzniklou škodu v plné výši a panu [příjmení] uhradila pouze pojistné plnění v celkové výši 38 804 Kč. Mimo jiné zkrátila pojistné plnění v rozsahu 10 285 Kč včetně DPH, což bylo žalovanou odůvodněno tím, že náhradní vozidlo bylo zapůjčeno na delší dobu, než je s ohledem na rozsah a charakter poškození obvyklé. Náhradní vozidlo bylo zapůjčeno na dobu 16 dní, obvyklá doba zapůjčení náhradního vozidla při srovnatelném poškození je podle názoru žalované 13 dní. Žalovaná dále uvedla, že vozidlo bylo vypůjčeno za vyšší denní sazbu půjčovného, než která odpovídá obvyklým sazbám pro vozidlo nižší kategorie než je vozidlo, které bylo poškozeno. Podle žalobce ze strany autoservisu byla poskytnuta oprava vozidla v nejkratším možném termínu, který byl z hlediska kapacitních důvodů autoservisu možný. S ohledem na provedení prohlídky, následné přijetí vozidla k opravě, provedení oprav na vozidle, kdy jednotlivé fáze na sebe musí navazovat a vyskytují se mezi nimi běžné krátké prodlevy, je délka zapůjčení náhradního vozidla v délce 16 dnů zcela v normě a jedná se o účelný výdaj poškozeného související se škodou způsobenou na vozidle. Pan [anonymizováno] svou pohledávku následně postoupil na žalobce, a to Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 10. 6. 2021. Žalobce za pana [příjmení] žalované zaslal dokument označený jako Reklamace výplaty pojistné události č. [číslo]. Dne 11. 6. 2021 žalované zaslal předžalobní upomínku, která obsahovala rovněž oznámení o postoupení pohledávky z pana [příjmení] jako postupitele na žalobce jako postupníka.

2. Soud rozhodl podle návrhu elektronickým platebním rozkazem č.j. EPR 147232/2021-6 ze dne 28.7.2021, proti kterému podala žalovaná včasný odpor a následné včasné vyjádření k žalobě, ve kterém nárok uplatněný žalobou neuznala. Učinila nesporným, že dne 18. 6. 2018 došlo ke škodní události – střetu vozidla [značka automobilu], [registrační značka], s vozidlem [značka automobilu], [registrační značka], a že ke dni vzniku škodní události byla pojistitelem odpovědnosti z provozu vozidla [značka automobilu], [registrační značka] Náklady vynaložené právním předchůdcem žalobce na pronájem náhradního vozidla nebyly podle žalované vynaloženy nutně a účelně. Uvedla, že žalobce žalobou uplatňuje žalovanou částku s odkazem na fakturu vystavenou žalobci dne 16. 8. 2018, č. 2018, kterou bylo právnímu předchůdci žalobce vyúčtováno nájemné za náhradní vozidlo. Žalovaná před zahájením řízení vyplatila právnímu předchůdci žalobce na tomto nároku částku ve výši 11 011 Kč. Právní předchůdce žalobce si od žalobce pronajal náhradní vozidlo [značka automobilu] na dobu 16 dnů za denní nájemné ve výši 1 100 Kč bez DPH. Uvedenou sazbu denního nájemného žalovaná považuje za hrubě nepřiměřenou poměrům v daném místě a čase obvyklým. Žalovaná v rámci likvidace pojistné události stanovila jako obvyklé nájemné částku ve výši 700 Kč bez DPH. Pronájem náhradního vozidla za částku 1 331 Kč vč. DPH/den se žalované nejeví jako nutný a účelný za situace, kdy autopůjčovny v místě bydliště právního předchůdce žalobce nabízejí pronájmy náhradních vozidel za podstatně nižší ceny a právní předchůdce žalobce najezdil s náhradním vozidlem minimální vzdálenost (v důsledku čehož vychází taxislužba levněji, než pronájem náhradního vozidla).

3. Žalobce v písemné replice uvedl, že právní předchůdce žalobce nedisponoval vlastním náhradním vozidlem, přičemž vozidlo potřeboval k dojíždění na nákup, k lékaři, do zaměstnání atd. Náklady za pronájem náhradního vozidla jsou proto bezpochyby nezbytně a účelně vynaložené náklady. Autoservisy na rozdíl od půjčoven vozidel nedisponují jejich velkým množstvím, musí si proto půjčovné kompenzovat vyššími sazbami denního nájemného. Není spravedlivé požadovat po žalobci, aby jeho autoservis pronajímal vozidla za stejnou nebo obdobnou sazbu nájemného jako místní autopůjčovny. Nesouhlasí s tím, že by částka 1 100 Kč za pronájem vozidla v roce 2018 byla nepřiměřená nebo neobvyklá. Zároveň vzal žalobce žalobu zpět co do částky 7 253 Kč, která mu byla žalovanou zaplacena po podání žaloby.

4. Soud usnesením ze dne 23. 9. 2021, č. j. 6 C 377/2021-31, rozhodl, že v řízení bude na místo původní žalované [právnická osoba] pokračováno se žalovanou jako její procesní nástupkyní.

5. Usnesením zdejšího soudu ze dne 23. 11. 2021, č. j. 6 C 377/2021-41, soud řízení co do částky 7 253 Kč zastavil pro částečné zpětvzetí žaloby.

6. Soud zjistil tyto skutečnost:

7. Mezi účastníky řízení je nesporné, že dne 18. 6. 2018 došlo ke škodní události – střetu vozidla [značka automobilu], [registrační značka], s vozidlem [značka automobilu], [registrační značka], a že ke dni vzniku škodní události byla pojistitelem odpovědnosti z provozu vozidla [značka automobilu], [registrační značka], žalovaná. Dále je mezi účastníky nesporné, že přiměřená doba opravy vozidla a tedy také zapůjčení náhradního vozidla, byla 16 dnů.

8. Z kopie nájemní smlouvy k zakázce č. [rok] [číslo] soud zjistil, že společnost žalobce [příjmení] [celé jméno žalobce] půjčila nájemci [jméno] [příjmení] vozidlo [značka automobilu], [registrační značka], za sazbu 1 100 Kč + DPH/den, přičemž vozidlo bylo půjčeno od 11. 7. 2018 do 26. 7. 2018.

9. Z kopie faktury č. 2018 vystavené společností žalobce [příjmení] [celé jméno žalobce] soud zjistil, že právnímu předchůdci žalobce vyúčtoval za zapůjčení náhradního vozidla částku 17 600 Kč za 16 dnů.

10. Z kopie dopisu žalované ze dne 3. 6. 2021, adresovaného právnímu předchůdci žalobce, soud zjistil, že nárok na náhradní vozidlo byl uznán ve výši 11 011 Kč z 21 679 Kč z důvodu, že vozidlo bylo zapůjčeno na dobu delší, než je rozsah a charakter poškození vozidla, a bylo vypůjčeno za vyšší denní sazbu.

11. Z kopie Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 10. 6. 2021 soud zjistil, že [příjmení] [příjmení] postoupil na žalobce pohledávku za žalovanou, která je předmětem podané žaloby.

12. Z kopie Reklamace výplaty pojistné události [číslo], adresované žalobcem původní žalované, soud zjistil, že ji vyzval k doplacení faktury a zaslání krycího dopisu k částce 27 793 Kč.

13. Z kopie Výzvy k plnění ze dne 11. 6. 2021, adresované právním zástupcem žalobce původní žalované, vč. podacího lístku, soud zjistil, že žalobce prostřednictvím svého právního zástupce vyzval původní žalovanou k úhradě dlužné částky ve výši 22 668,40 Kč.

14. Z kopií listin Přehled obvyklých denních sazeb náhradních vozidel pojišťoven [anonymizováno] a [anonymizováno] soud zjistil, že tyto pojišťovny akceptují denní sazby za půjčení náhradního vozidla [anonymizována tři slova] na 15 – 19 (30) dnů 1000 Kč resp. 1 200 Kč, pojišťovna [anonymizováno] čátku 1 200 za den.

15. Z kopie sjetin webových stránek jednotlivých autopůjčoven soud zjistil, že autopůjčovna [právnická osoba], [ulice] [spisová značka], půjčuje vozidlo [značka automobilu] [anonymizováno] za částku 500 - 900 Kč/den; autopůjčovna [anonymizováno], půjčuje vozidlo [značka automobilu] II. za částku 490 – 1 300 Kč/den; autopůjčovna [právnická osoba] půjčuje vozidlo [značka automobilu] [anonymizováno] za částku 800 Kč/den; autopůjčovna 001 půjčuje vozidlo [značka automobilu] [anonymizováno] za částku 790 Kč/den; autopůjčovna [anonymizováno] půjčuje vozidlo [značka automobilu] [anonymizováno] za částku od 400 Kč/den; autopůjčovna [obec] půjčuje vozidlo [značka automobilu] [anonymizováno] za částku 700 – 1 000 Kč/den; autopůjčovna [anonymizováno] půjčuje vozidlo [značka automobilu] [anonymizováno] za částku od 390 - 530 Kč/den; autopůjčovna [anonymizováno] půjčuje vozidlo [značka automobilu] [anonymizováno] za částku od 450 Kč/den; a autopůjčovna [obec] půjčuje vozidlo [značka automobilu] [anonymizováno] za částku od 399 - 550 Kč/den.

16. Z kopie Přehledu obvyklých denních sazeb náhradních vozidel platného od 1. 6. 2018 pojišťovny [anonymizováno] soud zjistil, že akceptuje sazbu denního půjčovného pro vozidlo [anonymizována dvě slova] za výpůjční dobu 16 dnů 750 Kč/den.

17. Z emailu od společnosti [právnická osoba] ze dne 1. 3. 2022 adresovaného žalobci, soud zjistil, že společnost [právnická osoba] uvedla, že v roce 2018 cena 500 Kč za den půjčovného u vozidla [anonymizována dvě slova] neodpovídá a je nízká.

18. Z ostatních v řízení provedených důkazů již soud nezjistil žádné podstatné skutečnosti pro rozhodující skutková zjištění nebo právní posouzení věci a proto je dále nehodnotil.

19. Soud zhodnotil v řízení provedené důkazy v souladu s § 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) a dospěl ke zjištění následujícího skutkového stavu:

20. Právní předchůdce žalobce byl dne 18. 6. 2018 jako poškozený účastníkem dopravní nehody. Pojistitelem odpovědnosti z provozu vozidla škůdce této dopravní nehody byla ke dni vzniku této škodní události žalovaná. Právní předchůdce žalobce proto u žalované uplatnil pohledávku na náhradu škody vzniklé při dopravní nehodě, včetně náhrady za užívání náhradního vozidla po dobu 16 dnů. Žalovaná odmítla uhradit celou částku za pronájem náhradního vozu. Právnímu předchůdci žalobce uhradila toliko 11 011 Kč, v částce 10 258 Kč (vč. DPH) úhradu odmítla. Právní předchůdce žalobce svoji pohledávku za žalovanou, spočívající v dosud neuhrazené částce za pronajaté náhradní vozidlo, postoupil na žalobce. Tato skutečnost byla žalované oznámena. Žalobce výzvou ze dne 11. 6. 2021 vyzval žalovanou k úhradě původně žalované částky, žalovaná v průběhu řízení žalobci zaplatila částku 7 253 Kč.

21. Podle § 6 odst. 1 a 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti“), pojištění odpovědnosti se vztahuje na každou osobu, která je povinna nahradit újmu způsobenou provozem vozidla uvedeného v pojistné smlouvě. Nestanoví-li tento zákon jinak, má pojištěný právo, aby pojistitel za něj uhradil v rozsahu a ve výši podle občanského zákoníku poškozenému a) způsobenou újmu vzniklou ublížením na zdraví nebo usmrcením, b) účelně vynaložené náklady spojené s péčí o zdraví zraněného zvířete a způsobenou škodu vzniklou poškozením, zničením nebo ztrátou věci, jakož i škodu vzniklou odcizením věci, pozbyla-li fyzická osoba schopnost ji opatrovat, c) ušlý zisk, d) účelně vynaložené náklady spojené s právním zastoupením při uplatňování nároků podle písmen a) až c); v souvislosti se škodou podle písmene b) nebo c) však jen v případě marného uplynutí lhůty podle § 9 odst. 3 nebo neoprávněného odmítnutí anebo neoprávněného krácení pojistného plnění pojistitelem, pokud poškozený svůj nárok uplatnil a prokázal a pokud ke škodné události, ze které tato újma vznikla a kterou je pojištěný povinen nahradit, došlo v době trvání pojištění odpovědnosti, s výjimkou doby jeho přerušení.

22. Podle § 9 odst. 1 věty první zákona o pojištění odpovědnosti, má poškozený právo uplatnit svůj nárok na plnění podle § 6 u příslušného pojistitele nebo u Kanceláře, jedná-li se o nárok na plnění z garančního fondu podle § 24.

23. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 30. 3. 2010, sp. zn. 25 Cdo 3911/2007, výše náhrady účelně vynaložených nákladů na vypůjčení či pronájem vozu po dobu opravy vlastního poškozeného vozidla zásadně nesmí přesahovat obvyklou cenu pronájmu obdobných aut v daném místě a čase. Důkazní břemeno o výjimečných okolnostech odůvodňujících v konkrétním případě náhradu v částce vyšší, než odpovídá nákladům na pronájem srovnatelného vozu, nese poškozený.

24. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 28. 2. 2013, sp. zn. 25 Cdo 232/2012, rozsah plnění, k němuž je žalovaná povinna podle § 6 odst. 2 písm. b) zákona o pojištění odpovědnosti, je dán rozsahem způsobené škody. Jak již dříve dovodila judikatura, újma spočívající v tom, že poškozený vynaložil vyšší náklady na„ vypůjčení“ osobního automobilu ve srovnání s náklady, jež by jinak vynaložil na provoz svého automobilu, který nemohl použít v důsledku poškození, je skutečnou škodou, kterou je škůdce povinen nahradit v rozsahu nutně a účelně vynaložených nákladů. Jde o náklady na vypůjčení věci, která má nahradit věc v důsledku poškození dočasně nepoužitelnou. Poškozený má právo na náhradu nákladů účelně vynaložených na vypůjčení či pronájem vozu (zejména po dobu opravy vlastního motorového vozidla, je-li skutečně opravováno); tato náhrada zásadně nesmí přesahovat obvyklou cenu pronájmu obdobných vozidel v daném místě a čase. Skutečnou škodu, spočívající v nákladech na vypůjčení náhradního vozu, jež převyšují náklady na provoz vlastního vozu, je odpovědný subjekt povinen nahradit jen v rozsahu, v jakém náklady byly vynaloženy nutně a účelně na vypůjčení (nájem) náhradní věci, odpovídající věci poškozené. I u srovnatelného náhradního vozidla platí, že rozsah náhrady, k níž je škůdce povinen, je omezen hlediskem účelnosti. Výši náhrady škody, za níž škůdce odpovídá, je třeba stanovit s ohledem na obvyklé ceny pronájmu obdobných osobních automobilů v daném místě a čase; výše náhrady není totiž dána částkou skutečně vyplacenou v jakékoliv výši, ale výší částky účelně vynaložené. Otázka, zda náklady na nájem náhradního vozidla byly nutné a účelné, závisí na posouzení konkrétních okolností případu.

25. V řízení bylo prokázáno, že dne 18. 6. 2018 došlo ke škodní události a že ke dni jejího vzniku byla pojistitelem odpovědnosti z provozu vozidla škůdce žalovaná. Právní předchůdce žalobce jakožto poškozený uplatnil u žalované svůj nárok, mimo jiné za nájemné náhradního vozidla, které měl pronajaté po dobu trvání opravy poškozeného vozidla. Mezi účastníky již není sporu, že 16 dnů, po které trvala oprava vozidla, a po kterou bylo právnímu předchůdci žalobce zapůjčeno náhradní vozidlo, je doba přiměřená. Soud má dále za prokázané, že náklad na nájem náhradního vozidla byl vynaložen nezbytně, když právní předchůdce žalobce potřeboval vozidlo k zajištění svých běžných záležitostí, což žalovaná zjevně, co do základu, akceptovala, když před podáním žaloby právnímu předchůdci žalobce za vypůjčení náhradního vozidla zčásti plnila. Její obrana v rámci vyjádření k žalobě, že účelnější by bylo využít služeb taxislužby, se proto jeví jako účelová. Spornou otázkou dále zůstalo, zdali nájemné ve výši 1 100 Kč/den bylo v daném místě a čase za pronájem shodného typu vozidla obvyklé, a zdali zásadně nepřesahovalo cenu obvyklou. Po pečlivé úvaze a zhodnocení provedených listinných důkazů soud dospěl k závěru, že nikoliv. Z provedených důkazů vyplývá, že cena nájemného za vozidlo, které měl právní předchůdce žalobce pronajaté, se v jiných autopůjčovnách a autoservisu v blízkosti autoservisu žalobce, pohybuje v rozmezí částek 390 – 1 300 Kč, přičemž její výše je ovlivněna délkou výpůjční doby (s přibývající délkou se snižuje). V průměru nájemné za 16 dnů činí částku cca 700 – 800 Kč. V rozmezí této denní sazby se ostatně pohybuje i žalovaná, jak plyne z citovaného přehledu obvyklých denních sazeb za náhradní vozidla platného od června 2018. Soud proto dospěl k závěru, při respektování skutečnosti, že autoservis žalobce si stanovil denní sazbu za půjčení vozidla vyšší, čímž si kompenzuje nízký počet vozidel k pronájmu, že nelze tuto jeho obchodní politiku klást k tíži žalované. Jak již bylo shora uvedeno, podle ustálené judikatury má poškozený právo na náhradu nákladů účelně vynaložených na vypůjčení či pronájem vozu zásadně ve výši obvyklé ceny pronájmu obdobných vozidel v daném místě a čase (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 2. 2013, sp. zn. 25 Cdo 232/2012). Částka 1 100 Kč/den není částka v místě a čase obvyklá, když dosahuje částky v horní polovině shora uvedeného rozmezí. Soud tak nemá za prokázané, že částka vyúčtovaná žalobcem ve výši 1 100 Kč/den byla v daném místě a čase cenou obvyklou, a že se tak jednalo o účelně vynaložený náklad. Žalobce, ač byl soudem poučen podle ust. § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř., neprokázal, že by tato částka byla účelně vynaloženým nákladem v místě a čase obvyklým. Na tomto závěru nemění nic ani skutečnost, že některé jiné pojišťovny akceptují částky za pronájem náhradních vozidel vyšší. Právnímu předchůdci žalobce nic nebránilo v pronájmu náhradního vozidla od kterékoliv autopůjčovny za nižší částku, volba služeb, poskytovaných žalobcem, byla jeho rozhodnutím. Jako částku v místě a čase obvyklou za pronájem vozidla [značka automobilu] [anonymizováno] na dobu 16 dnů považuje soud, vycházeje z provedeného dokazování (viz odstavec 15 rozsudku) 750 Kč/den. Návrh žalované na vypracování znaleckého posudku, kterým by byla stanovena obvyklá cena za pronájem vozidla, soud pro nadbytečnost i nehospodárnost řízení zamítl, neboť měl dostatek podkladů pro její stanovení soudcovskou úvahou a přihlédl rovněž k výši předmětu sporu a předpokládaným nákladům spojeným se znaleckým zkoumáním.

26. S ohledem na shora uvedené soud dospěl k závěru, že žaloba po částečném zpětvzetí co do částky 7 253 Kč je co do částky 4 747 Kč důvodná, přičemž tato částka odpovídá denní sazbě za nájem vozidla ve výši 750 Kč, kdy pronájem předmětného vozidla trval 16 dnů, tj. 12 000 Kč, žalovanou byla uhrazena částka ve výši 11 011 Kč, tudíž k doplacení zbývá částka 4 747 Kč tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, a proto soud výrokem II. tohoto rozsudku žalobu co do částky 5 538 Kč zamítl.

27. Výrok III. tohoto rozsudku, kterým bylo rozhodnuto o nákladech řízení, je odůvodněn § 142 odst. 3 o. s. ř., podle něhož soud přiznal žalobci, který měl ve věci částečný úspěch, plnou náhradu nákladů řízení, když rozhodnutí záviselo na úvaze soudu a žalobní nárok byl co do základu oprávněný. Náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a z nákladů za zastoupení advokátem. Tomu náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a. t.), z tarifní hodnoty ve výši 17 538 Kč za 4 úkony právní služby podle § 11 odst. 1 a.t. (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva k plnění ze dne 11.6.2021, žaloba – návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, písemné vyjádření ze dne 19. 11. 2021) ve výši 1 820 Kč za jeden úkon, a z tarifní hodnoty ve výši 10 285 Kč za 1 úkon právní služby podle § 11 odst. 1 a.t. (písemné vyjádření ze dne 2. 3. 2022) ve výši 1 540 Kč za jeden úkon. V souladu s § 13 odst. 3 citované vyhlášky soud přiznal i hotové výdaje advokáta spojené s 5 úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva k plnění ze dne 11.6.2021, žaloba – návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, písemné vyjádření ze dne 19. 11. 2021, písemné vyjádření ze dne 2. 3. 2022ve výši 300 Kč za jeden úkon V souladu s § 137 odst. 1, 3 o. s. ř. zvýšil soud odměnu za úkony právní služby a hotové výdaje advokáta o 21 % DPH v částce 2 167,20 Kč, protože právní zástupce žalobce je plátcem této daně. Celkové náklady řízení tak činí přiznaných 13 287,20 Kč.

28. V souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. uložil soud žalované zaplatit žalobci náklady řízení na účet jeho právního zástupce.