6 C 379/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl samosoudkyní JUDr. Zuzanou Barochovou ve věci žalobkyně: Anonymizováno IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/1 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované společnosti 1/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 1/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 1/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 1/0 o náhradu majetkové újmy z pojištění majetku

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % p. a. z částky 730 503 Kč od 8. 3. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 142 451,63 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou, podanou u Okresního soudu v Karlových Varech dne 13.7.2022, domáhala po žalované zaplacení částky 994 220,70 Kč se zákonným úrokem z prodlení od podání žaloby do zaplacení s odůvodněním, že se žalovanou prostřednictvím makléřské společnosti , právnická osoba, sjednala pojistnou smlouvu s počátkem pojištění od 1. 12. 2017, včetně dodatků k pojistné smlouvě, kdy v rámci této pojistné smlouvy bylo, mimo jiné, sjednáno pojištění vlastních zásob krádeží, loupežným přepadením a vloupáním na první riziko s pojistnou částkou 5 000 000 Kč v provozovnách specifikovaných v pojistné smlouvě. Žalobkyně tak provozovala, mimo jiné, prodejnu , Anonymizováno, v , adresa, , přičemž pro tuto prodejnu byl s účinností od 29. 8. 2018 sjednán k pojistné smlouvě dodatek, kterým byla pojistná částka upravena odchylně na sublimit plnění 2 000 000 Kč. Pojištění krádeže bylo sjednáno v rozsahu a za podmínek obsažených v přiložených Pojistných podmínkách pro pojištění podnikatelů označených jako , Anonymizováno, a Přílohy číslo 1 - způsoby zabezpečení proti odcizení, mezi které patřilo i střežení objektu formou provozování pultu centrální ochrany s dojezdem k napadené prodejně do pěti minut. V rámci pojistné smlouvy, ani přílohy k pojistné smlouvě nebyl uveden žádný subjekt, který by měl u napadené prodejny ve stanoveném čase uskutečnit jako první potřebný zásah. Uvedenou podmínku střežení poplachovým zabezpečovacím systémem s napojením na centrální pult ochrany, obsluhovaný Policií ČR či bezpečnostní agenturu žalobkyně splnila. Kromě toho sjednala za úplatu střežení svých všech provozoven u společnosti , právnická osoba, . Dne 10. 7. 2019 v 3:27 hodin došlo k pojistné události, kdy dva neustanovení pachatelé rozbili skleněnou výplň výlohy, vnikli do provozovny , Anonymizováno, v , adresa, a odcizili zde zásoby zboží za 821 670 Kč bez DPH, spolu s DPH žalobkyni způsobili majetkovou škodu ve výši 994 220,70 Kč. Žalovaná však nárok žalobkyně z této pojistné události odmítla plnit s tím, že hlídací agentura se na místo pojistné události dostavila až za 14 minut. Pojistné plnění nebyla žalovaná ochotna plnit ani po žádosti žalobkyně o přezkoumání tohoto rozhodnutí.

2. Žalovaná nejprve vznesla námitku místní nepříslušnosti Okresního soudu v Karlových Varech a ve věci samé navrhla zamítnutí žaloby. Učinila nesporným, že mezi účastnicemi byla dne 30. 11. 2017 uzavřena pojistná smlouva, dne 22. 8. 2018 dodatek číslo 1 k této pojistné smlouvě a dne 21. 7. 2020 dodatek číslo 2. Smlouvou bylo, mimo jiné, sjednáno pojištění majetku pro případ krádeže, vloupání a loupežného přepadení v místě pojištění, tedy i na adrese provozovny v Karlových Varech. Žalobkyně však podle žalované nemá nárok na plnění pojistného plnění, neboť nebyla splněna podmínka zabezpečení podle přílohy číslo 1 k pojistné smlouvě ve znění dodatku číslo 1. Pro dané místo pojištění bylo totiž nezbytné zabezpečit místo pojištění tak, aby poplachový, tísňový a zabezpečovací systém byl napojen na pult centrální ochrany s dojezdem do pěti minut. Způsob zabezpečení byl sjednán odchylně od Doplňkových pojistných podmínek pojištění majetku pro případ odcizení , Anonymizováno, . Nebylo ani prokázáno, že by hlídka Městské policie dorazila na místo pojištění skutečně do pěti minut od oznámení z pultu centrální ochrany. Pokud pak žalobkyně argumentuje tím, že příloha číslo 1 k dodatku číslo 1 k pojistné smlouvě nekonkretizovala, která složka (Policie České republiky, obecná policie, soukromá osoba, bezpečnostní agentura) má mít dojezd na místo pojištění do pěti minut od obdržení oznámení z pultu centrální ochrany, přičemž žalobkyně považuje tuto podmínku za splněnou, jakmile se na místo pojištění dostaví kterýkoliv z uvedených subjektů jako první, žalovaná s tímto nesouhlasí. Subjektem, který se má do místa pojištění dostavit do pěti minut od oznámení na pultu centrální ochrany totiž nemůže být obecná či Městská policie, a to z důvodu, že do věcné působnosti obecné policie nespadá povinnost zajišťovat ostrahu majetku fyzických a právnických osob prostřednictvím pultu centrální ochrany. Z logiky věci proto nemůže být subjektem, který se má do pěti minut od obdržení oznámení z pultu centrální ochrany dostavit na místo pojištění, obecní policie, respektive její hlídka. Z uvedeného plyne, že místo pojištění nebylo zabezpečeno ze strany žalobkyně v souladu s podmínkami uzavřené pojistné smlouvy. Z přílohy číslo 1 k dodatku číslo 1 k pojistné smlouvě vyplývá, jaké zabezpečení byla žalobkyně povinna zajistit jako podmínku vzniku nároku na pojistné plnění. Tato povinnost nadto měla být splněna před tím, než došlo k předmětné události. Žalobkyně měla povinnost zajistit subjekt, který bude reálně schopen do pěti minut od obdržení oznámení z pultu centrální ochrany dorazit na místo pojištění. Žalovaná dále nesouhlasila ani s případným názorem žalobkyně, že škodu, která jí vznikla, nebylo možné odvrátit ani v případě explicitního smluvního sjednání času dojezdu s hlídací agenturou. Pokud by byl totiž dojezdový čas dodržen, dostavila by se bezpečností agentura na místo pojištění nejméně ve 3:32 hodin, a nelze, tak s jistotou konstatovat, že by nedošlo k odvrácení škody. Žalobkyni proto nevznikl nárok na pojistné plnění. Žalobkyně se nadto nemůže domáhat majetkové škody včetně daně z přidané hodnoty.

3. V této fázi řízení vyslovil Okresní soud v Karlových Varech usnesením č. j. 14 C 249/2022-91 ze dne 19. 9. 2022, které nabylo právní moci dne 6. 10. 2022, svoji místní nepříslušnost a postoupil věc zdejšímu soudu. Tomu byl spis doručen dne 13. 10. 2022.

4. Vzhledem k částečnému zpětvzetí žaloby soud usnesením č.j. 6 C 379/2022-105 ze dne 28.11.2022, které nabylo právní moci dne 16.12.2022, řízení co do částky 182 550,70 Kč zastavil ( 172 550,70 Kč představuje původně žalovanou DPH a 10 000 Kč povinnou smluvní spoluúčast).

5. Soud po provedeném dokazování (viz odstavce 13 až 23 rozsudku č.j. 6 C 379/2022-156 ze dne 20.9.2023) vzal za prokázaný tento skutkový stav :

6. Účastnice uzavřely pojistnou smlouvu ve znění jejích dodatků. Sjednaly si, že pro případ krádeže vloupáním a loupežného přepadení v místě pojištění, tj. prodejně oděvů , Anonymizováno, , na adrese , adresa, , musí být tato prodejna zabezpečena tak, že poplachový, tísňový a zabezpečovací systém bude napojen na pult centralizované ochrany (PCO) s dojezdem do 5 minut. Pojistná částka činila částku 5 000 000 Kč se spoluúčastí 10 000 Kč. Žalobkyně měla uzavřenou smlouvu o ostraze PCO s bezpečnostní agenturou , právnická osoba, , ve které však nebyla ujednána konkrétní doba dojezdu agentury na místo. Dne 10. 7. 2019 ve 3:27 hod. došlo k pojistné události, kdy dva neznámí pachatelé rozbili palicemi skleněnou výplň výlohy prodejny, což trvalo 30 sekund, následně vnikli do prodejny a odcizili z ní zboží v hodnotě 821 670 Kč bez DPH, tj. 994 220,70 Kč s DPH, což trvalo 90 sekund. Celé vloupání tak trvalo pouhé 2 minuty. Bezpečnostní agentura žalobkyně dostala hlášení z PCO v 03:30 hod., tedy v době, kdy již pachatelé nebyli na místě činu. Na místo se dostavila v 03:44 hod. Policie se na místo činu dostavila zhruba v 03:36 hod., stejně jako prodavačka , jméno FO, . Žalobkyně poté oznámila pojistnou událost žalované, ta však odmítla vyplatit pojistné plnění s odůvodněním, že žalobkyně nesplnila podmínku zabezpečení prodejny tak, že bude napojena na PCO s dojezdem do 5 minut.

7. Po zhodnocení provedených důkazů soud dospěl k závěru, že mezi účastnicemi byla platně sjednána pojistná smlouva, kterou se žalovaná zavázala žalobkyni poskytnout pojistné plnění, nastane-li událost krytá pojištěním. Zároveň si účastnice platně sjednaly, že žalobkyně zabezpečí místo pojištění tak, že bezpečnostní systém bude napojen na PCO s dojezdem do 5 minut. Soud neshledal důvodnou námitku žalobkyně, že se jednalo o absolutně neplatnou podmínku pro nemožnost plnění. Žalobkyni nebránilo ničeho si s bezpečnostní agenturou ujednat konkrétní čas dojezdu v limitu sjednaném v pojistné smlouvě, popř. se s žalovanou smluvně dohodnout na delším časovém úseku dojezdu, který by byl ostatně i v souladu s pojistnými podmínkami žalované. Žalobkyně kromě toho uzavírala se žalovanou pojistnou smlouvu, resp. dodatky k této smlouvě, prostřednictvím pojišťovacího makléře, který měl a mohl hájit její zájmy. Nelze proto souhlasit se žalobkyní, že pojistnou smlouvu uzavírala v pozici „slabší“ strany. Soud přitom zohlednil i autonomii vůle účastnic při sjednání pojistné smlouvy a dodatků k ní (srov. nález Ústavního soudu ze dne 14. 4. 2005, sp. zn. I. ÚS 625/03), když uvedená podmínka byla opakovaně sjednávána a nejednalo se tak o ustanovení, které by se do smlouvy dostalo jednorázovým pochybením jedné ze smluvních stran, potažmo zprostředkovatele. Pokud jde o vznik pojistné události, tato bezesporu nastala, když dne 10. 7. 2019 v 03:27 hod. došlo k vyloupení prodejny trvající pouhé 2 minuty. Pro posouzení důvodnosti nároku žalobkyně soud považuje za rozhodující, že došlo ke vzniku pojistné události a nedošlo k naplnění žádné z předpokládaných výluk. Výše škody přitom byla mezi stranami nesporná. Mimoto žalobkyně nikterak nezavinila, že došlo k pojistné události, ani se na jejím vzniku nepodílela. Naopak žalobkyně měla uzavřenou smlouvu o ostraze PCO s bezpečnostní agenturou, pouze smluvně ani fakticky nezajistila, že čas dojezdu bezpečnostní agentury bude do 5 minut od pojistné události. V této souvislosti neshledal soud důvodnou námitku žalobkyně, že nebylo rozhodující, který subjekt dorazil na místo pojistné události dříve. Úkolem Policie ČR ani obecní policie totiž není ochrana majetku osob za úplatu, nadto ani není napojena na PCO, a především, není a nemůže být smluvní stranou pojistné smlouvy, ze které by jí pak plynuly povinnosti. K zabezpečení prodejny se smluvně zavázala žalobkyně. V daném případě tak nebyla splněna podmínka dojezdu bezpečnostní agentury napojené na PCO na místo pojistné události ve smluveném limitu, když k pojistné události došlo v 03:27 hod. a bezpečnostní agentura se dostavila až v 03:44 hod. Porušení této smluvní povinnosti však nemělo vliv na průběh pojistné události a vznik škody. Vloupání trvalo pouhé 2 minuty podle zjištění policejních orgánů. Takže ani včasný (v limitu 5 minut) příjezd bezpečnostní agentury by nedovedl odvrátit následky vloupání. Za těchto okolností soud shledal porušení smlouvy spočívající v nezajištění včasného příjezdu bezpečnostní agentury jako minoritní. Dospěl proto k závěru, že žalobkyni vznikl nárok na vyplacení pojistného plnění, a žaloba je tak co do základu důvodná. Výši pojistného plnění je však třeba v souladu s § 2800 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákon, v platném znění (dále jen občanský zákon) moderovat s ohledem na okolnosti tohoto případu (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 1. 2014, sp. zn. 23 Cdo 3482/2012). S ohledem na nepodstatné porušení pojistné smlouvy soud shledal jako přiměřené snížení pojistného plnění o 10 %. Uznal proto žalobu důvodnou co do částky 730 503 Kč (odpovídající 90 % pojistného plnění) a v této části, spolu s úroky z prodlení ve výši 11,75% p.a. od 13.10.2022 do zaplacení žalobě vyhověl, a nedůvodnou co do částky 81 167 Kč (odpovídající 10 % pojistného plnění), a proto žalobu v této části výrokem II. (spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 11,75% p.a od 13.10.2022 do zaplacení) zamítl. Výrokem III. uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 78 950,83 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku na účet právního zástupce žalobkyně. Příslušenství pohledávky soud žalobkyni přiznal od 13.10.2022 do zaplacení, když přehlédl, že žalobkyně v průběhu řízení změnila počátek prodlení, od kterého požaduje příslušenství pohledávky, na 8.3.2020.

8. Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně dne 1. 11. 2023 odvolání, a to pouze proti části výroku I. týkajícímu se data přiznaného úroku z prodlení. Toto datum upřesnila, s odkazem na své podání ze dne 28. 3. 2023, tak, že požaduje úrok ve výši 10 % p. a. od 8. 3. 2020 do zaplacení. Rovněž žalovaná podala proti rozsudku včasné odvolání, a to proti výroku I., kterým bylo žalobě zčásti vyhověno a proti výroku III., kterým soud rozhodl o nákladech řízení.

9. Městský soud v Praze rozsudkem, č.j. 25Co 375/2023-191 ze dne 1. 2. 2024 rozsudek soudu I. stupně ve vyhovující výroku o věci samé (I.) ohledně jistiny ve výši 730 503 Kč potvrdil, výrokem II. rozsudek soudu I. stupně ve vyhovujícím výroku o věci samé (I.) ohledně úroku z prodlení z částky 730 503 Kč a ve výroku o nákladech řízení (III.) zrušil a věc v tomto rozsahu vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení, když soudu I. stupně vytkl, že nerozhodl o změnách žaloby týkajících se úroku z prodlení, které žalobkyně učinila v průběhu řízení, a tím nevyjasnil předmět řízení stran požadavku žalobkyně na úrok z prodlení ze žalované částky a řízení tak zatížil vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Uložil soudu I. stupně jednoznačně vymezit požadavek žalobkyně na příslušenství z jí požadované částky a v této části o předmětu řízení znovu rozhodnout a rozhodnout též o nákladech řízení, včetně nákladů řízení odvolacího.

10. Po vyhlášení rozsudku Městského soudu v Praze dosud prokázaný skutkový stav nedoznal žádné změny, a proto soud již neprováděl další dokazování.

11. Žalobkyně v písemném vyjádření ze dne 1.3.2024 odůvodnila počátek běhu prodlení s výplatnou pojistného plnění odkazem na ust. § 2798 občanského zákona, podle něhož není-li splatnost pojistného plnění ujednána, je splatné do 15 dnů ode dne skončení šetření. Žalovaná ukončila šetření společně s vyřizovacím dopisem dne 21.2.2020, patnáctý den po ukončení šetření (7.3.2020) nastala splatnost nároku, žalobkyni tak vznikl nárok na úroky z prodlení ode dne následujícího po dni splatnosti nároku, tj. 8.3.2020.

12. Soud v této fázi řízení usnesením, č.j. 6C 379/2022-202 ze dne 15. 4. 2024 připustil změnu žaloby navrženou žalobkyní v podání ze dne 27. 3. 2023, kterou se domáhala zaplacení částky 811 670 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % p. a. od 8. 3. 2020 do zaplacení (usnesení nabylo právní moci 18. 4. 2024) a poté, kdy žalobkyně k výzvě soudu specifikovala návrh na změnu žaloby, usnesením č.j. 6C 379/2022-207 ze dne 9. 5. 2024, které nabylo právní moci téhož dne, připustil změnu žaloby navrženou žalobkyní v podání ze dne 25. 4. 2024, kterou se domáhá zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % p. a. z částky 730 503 Kč od 8. 3. 2020 do zaplacení.

13. Z vyřizovacího dopisu žalované ze dne 21.2.2020, který byl proveden k důkazu již před vyhlášení rozsudku ze dne 20.9.2023, soud zjistil, že žalovaná odmítla vyplatit žalobkyni pojistné plnění s odůvodněním, že zabezpečení místa pojištění podle pojistné smlouvy nebylo dodrženo.

14. Podle ust. § 2798 odst. 1 občanského zákona, není-li splatnost pojistného plnění ujednána, je splatné do patnácti dnů ode dne skončení šetření.

15. Podle ust. § 1970 občanského zákona, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení zodpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

16. Podle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

17. V řízení bylo prokázáno vyřizovacím dopisem žalované ze dne 21.2.2020 adresovaným žalobkyni, že žalovaná ukončila šetření předmětné pojistné události dne 21.2.2020. Splatnost pojistného plnění tak nastala dne 7.3.2020 a následujícím dnem se žalovaná dostala do prodlení. Pokud se žalobkyně domáhá úroků z prodlení z (dnes již pravomocně přiznané) částky 730 503 Kč od 8.3.2020 do zaplacení, je její žaloba důvodná, a soud jí proto vyhověl.

18. O náhradě nákladů řízení za řízení před soudem I. stupně (do vyhlášení rozsudku ze dne 20.9.2023) rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení převážně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v rozsahu 46,94 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 73,47 % odpovídající částce 730 503 Kč a úspěchu žalované v rozsahu 26,53 % odpovídající částce 81 167 Kč a částce částečného zpětvzetí 182 550,70 Kč). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 49 712 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif), z tarifní hodnoty ve výši 994 220,70 Kč sestávající z částky 12 300 Kč za každý ze 4 úkonů uvedených v § 11 odst. 1 citované vyhlášky (příprava a převzetí zastoupení, výzva k plnění, sepis žaloby, vyjádření ze dne 28. 11. 2023) včetně 4 paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 citované vyhlášky a odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 citované vyhlášky z tarifní hodnoty ve výši 811 670 Kč sestávající z částky 11 580 Kč za každý ze 4 úkonů uvedených v § 11 odst. 1 citované vyhlášky (jednání dne 8. 3. 2023, 14. 6. 2023 a 20. 9. 2023, vyjádření ze dne 27. 3. 2023) včetně 4 paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 citované vyhlášky a DPH 21 % z částky 97 920 Kč ve výši 20 563,20 Kč. Naopak soud nepřiznal žalobkyni odměnu za vyjádření ze dne 3. 8. 2023, neboť v něm nebyly uvedeny žádné nové skutečnosti a žalobkyně toliko reagovala na opakované poučení ze strany soudu).

19. Za odvolací řízení soud přiznal žalobkyni náklady řízení podle ust. § 224 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., protože žalobkyně byla v odvolacím řízení zcela úspěšná. Soud jí proto přiznal odměnu podle ust. § 7 a 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., (advokátní tarif) za dva úkony právní služby z punkta 730 503 Kč (písemné vyjádření k odvolání žalované, účast při jednání u odvolacího soudu dne 1. 2. 2024) ve výši 11 260 Kč za jeden úkon, a dále soud přiznal odměnu za jeden úkon právní služby (odvolání žalobkyně proti stanovenému datu příslušenství pohledávky) z punkta 266 983,83 Kč (kapitalizované úroky z prodlení z částky 730 503 Kč ve výši 10 % p. a. od 8. 3. 2020 do 1. 11. 2023, kdy bylo sepsáno odvolání). Odměna za jeden úkon právní služby tak činí 9 380 Kč. V souladu s ust. § 13 odst. 4 citované vyhlášky soud přiznal i hotové výdaje advokáta spojené se třemi úkony právní služby (písemné vyjádření k odvolání žalované, účast při jednání u odvolacího soudu dne 1. 2. 2024, odvolání žalobkyně) ve výši 300 Kč za jeden úkon. V souladu s ust. § 137 odst. 1, 3 o.s.ř. soud zvýšil odměnu za úkony právní služby a hotové výdaje advokáta o 21 % DPH v částce 6 888 Kč, protože zástupce žalobkyně je plátcem této daně. Náklady za odvolací řízení tak činí 39 688 Kč.

20. Dále soud přiznal žalobkyni náklady řízení za jednání před soudem I. stupně po zrušujícím rozhodnutí v části úroků z prodlení podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., protože v této části řízení byla žalobkyně zcela úspěšná, a to za dva úkony právní služby podle ust. § 7 a 11 vyhl. č. 177/1996 Sb.( advokátní tarif) z punkta 309 012 Kč (kapitalizované úroky z prodlení ve výši 10 % p. a. z částky 730 503 Kč od 8. 3. 2020 do 29. 5. 2024, kdy byl vyhlášen rozsudek), a to za vyjádření žalobkyně k výzvě soudu ze dne 1. 3. 2024 a za účast při jednání soudu dne 29. 5. 2024) ve výši 9 540 Kč za jeden úkon. V souladu s ust. § 13 odst. 4 citované vyhlášky soud přiznal i hotové výdaje advokáta spojené se dvěma úkony právní služby (vyjádření žalobkyně k výzvě soudu ze dne 1. 3. 2024 a účast při jednání soudu dne 29. 5. 2024) ve výši 300 Kč za jeden úkon. V souladu s ust. § 137 odst. 1, 3 o.s.ř. soud zvýšil odměnu za úkony právní služby a hotové výdaje advokáta o 21 % DPH v částce 4 132,80 Kč, protože zástupce žalobkyně je plátcem této daně. Náklady řízení tak za tuto fázi řízení tak činí přiznaných 23 812,80 Kč. Soud nepřiznal žalobkyni odměnu a hotové výdaje za podání ze dne 25.4.2024, protože jím pouze upřesňovala změnu žaloby, přičemž přesnou specifikaci měla uvést již ve vyjádření ze dne 1.3.2024, za které byla honorována).

21. Celkové náklady řízení tak činí přiznaných 142 451,63 Kč.

22. V souladu s ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. uložil soud žalované zaplatit žalobkyni náklady řízení na účet jejího právního zástupce.