6 C 451/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl samosoudkyní JUDr. Zuzanou Barochovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem anonymizováno jméno jméno , anonymizována dvě slova adresa o zaplacení částky 18 633 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba s návrhem, aby žalovaný byl uznán povinným zaplatit žalobkyni částku 18.633 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,5 % p. a., od 10. 2. 2018 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náklady řízení ve výši 20 908,80 Kč, a to do 3 dnů právní moci tohoto rozsudku na účet právního zástupce žalovaného.

1. Žalobkyně podala dne 9. 8. 2020 u zdejšího soudu návrh na vydání elektronického platebního rozkazu proti žalovanému o zaplacení částky 18 633 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný řídil dne 12. 7. 2017 kolem 18:05 hodin v [obec a číslo] - [část obce] [značka automobilu], [registrační značka] (dále jen Vozidlo) a v průběhu jízdy poškodil [značka automobilu], [registrační značka] (dále jen poškozené vozidlo), zaparkované poblíž [anonymizováno] [číslo]. Žalovaný po té z místa odjel, aniž na sebe zanechal nějaký kontakt nebo věc oznámil na Policii ČR. Totožnost žalovaného byla určena až na základě dalšího šetření. Žalobkyně je na základě pojistné smlouvy o škodovém pojištění za škodu způsobenou provozem vozidla [číslo] odpovědnostním pojistitelem Vozidla. Dopravní nehodu ze dne 12. 7. 2017 a nároky z ní vyplývající žalobkyně ve svém informačním systému eviduje jako pojistnou událost č. [rok] [číslo]. V souladu s ustanovením § 6 a 9 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen Zákon) vyplatila společnosti [právnická osoba], dne 16. 1. 2018 částku 18 633 Kč, představující náhradu nákladů vynaložených na opravu poškozeného vozidla. Podle § 10 odst. 1 písm. b) Zákona, ve znění účinném 23. 9. 2016, pojistitel má proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže prokáže, že pojištěný bez zřetele hodného důvodu nesplnil povinnost podle zákona upravujícího provoz na pozemních komunikacích, sepsat společný záznam o dopravní nehodě nebo ohlásit dopravní nehodu, která je škodnou událostí, a v důsledku toho byla ztížena nebo znemožněna možnost řádného šetření pojistitele podle § 9 odst. 3 Zákona nebo možnost pojistitele uplatnit toto právo na náhradu pojistného plnění. Podle § 10 odst. 1 písm. c) Zákona, ve znění účinném 23. 9. 2016, pojistitel má proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže prokáže, že pojištěný bez zřetele hodného důvodu opustil místo dopravní nehody nebo jinak znemožnil zjištění skutečné příčiny vzniku dopravní nehody. Podle § 2 písm. f) Zákona pro účely tohoto Zákona se rozumí pojištěným ten, na jehož povinnost nahradit újmu se pojištění odpovědnosti vztahuje. Žalobkyně v souvislosti se ztížením řádného šetření pojistné události odkázala na rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 15. 4. 2010, sp. zn. 25 Cdo 1791/2008, a na důvodovou zprávu k zákonu č. 304/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Žalobkyně má proti žalovanému v souladu s § 10 odst. 1 písm. b) a písm. c) ve spojení s § 2 písm. f) Zákona právo na náhradu toho, co za něj plnila, neboť žalovaný způsobil dopravní nehodu, a po té z místa nehody bezdůvodně ujel, aniž by věc jakkoliv řešil, nenahlásil dopravní nehodu Policii ČR, nepodrobil se testu na přítomnost alkoholu či jiné návykové látky, nebylo možné zjistit jiné okolnosti dopravní nehody. Žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce zaslala žalovanému dne 22. 1. 2018 předžalobní výzvu, ve které byla po žalovaném požadovaná úhrada částky 18 633 Kč ve lhůtě k plnění do 14 dnů od doručení výzvy. Nezaplacením této částky se žalovaný počínaje dnem 10. 2. 2018 dostal do prodlení, přičemž žalobkyně tento úrok z prodlení také uplatňuje.

2. Soud rozhodl podle návrhu elektronickým platebním rozkazem, č. j. EPR 192963/2020-8 ze dne 30. 9. 2020, proti němuž podal žalovaný včasný odpor a následné včasné vyjádření k žalobě, ve kterém žalobou uplatněný nárok neuznal. Nárok žalobkyně považuje za zaujatý a zcela účelový. Ze spisu [stát. instituce] není patrný jediný důvěryhodný a nezvratný důkaz či úřední záznam o svědectví svědka o tom, že se [značka automobilu], [registrační značka] (Vozidlo) dne 12. 7. 2017 v místě nehody [obec a číslo] – [část obce], [ulice], skutečně nacházel, že nehodu na [značka automobilu], [registrační značka] (poškozené vozidlo), způsobilo právě Vozidlo žalovaného a že řidičem tohoto Vozidla byl právě žalovaný. Žalovaný si stojí za obsahem úředního záznamu o podání vysvětlení, které proběhlo dne 20. 8. 2017 na [stát. instituce], a to na základě výzvy k podání vysvětlení ze dne 10. 8. 2017 podle § 61 odst. 1 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, kde žalovaný uvádí, že je vlastníkem vozidla, že vozidlo řídí převážně žalovaný, v lokalitě místa nehody se pohybuje, není si vědom žádné dopravní nehody a na svém vozidle žádné poškození neeviduje. Vyšetřující policista si následně Vozidlo žalovaného vyfotografoval před služebnou. Na snímcích není patrné žádné poškození, natož poškození odpovídající povaze nehody vyčíslené na 18 633 Kč. Žalobkyně svá tvrzení opírá o sdělení Magistrátu, [číslo jednací], kdy správní orgán [anonymizováno] ve věci podezření z přestupku podle § 125c odst. 1 písm. k ) a § 125c odst. 1 písm. i) bod 2 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, uvádí, že nejsou skutečnosti odůvodňující zahájení řízení proti určité osobě a věc jako takovou odložil. Z úředního záznamu o podání vysvětlení poškozeného je patrné, že celá tato kauza je založena na lístku za stěračem. Žalovaný však zpochybňuje váhu tohoto nepřímého důkazu, a to i z důvodu, že lístek za stěrač mohl umístit téměř kdokoliv z různých pohnutek. Žalovaný nepovažuje tento lístek za věrohodný důkaz a nepovažuje jeho součinnost s Policií České republiky při podání vysvětlení podle § 61 zákona o Policii České republiky za ztotožnění řidiče či vozidla, který/které mělo danou dopravní nehodu skutečně způsobit. Žalovanému rovněž nebyla doručena do vlastních rukou žádná předžalobní výzva, poslední známá komunikace ze strany žalobkyně vůči žalovanému ve věci nehody ze dne 12. 7. 2017 proběhla 16. 1. 2018, kdy žalovanému přišel e-mail o ukončení šetření pojistné události. Od tohoto data žalobkyně ani její právní zástupce prokazatelně žalovaného neoslovili, ač žalobkyně prokazatelně disponuje korespondenční i e-mailovou adresou žalovaného i jeho telefonním číslem. Žalovaný dále poukázal na skutečnost, že ve spisu MHMP chybí fotodokumentace poškozeného vozidla z místa dopravní nehody, že pojistitel plnil pojistné plnění na základě lístku za stěračem poškozeného vozidla, ač je jeho věrohodnosti diskutabilní, že pojistitel zcela ignoroval úřední záznam o podání vysvětlení i vyjádření žalovaného na pobočce pojistitele, i skutečnost, že správní orgán v usnesení ze dne 9. 11. 2017 uvedl, že nejsou skutečnosti odůvodňující zahájení řízení proti určité osobě a věc jako takovou odložil. Tímto rozhodnutím správní orgán potvrdil presumpci neviny, kterou pojistitel evidentně ignoroval, a viní tak pojištěného z neprokázaného přestupku.

3. Žalobkyně v písemném vyjádření ze dne 18. 12. 2020 setrvala na žalobě, uvedla, že z doložené relace Policie ČR, [číslo jednací], jasně vyplývá, že dopravní nehodu skutečně způsobilo vozidlo žalovaného. S ohledem na to, že relace je sepsána státním orgánem, nemá žalobkyně důvod pochybovat o správnosti informací, které jsou v ní uvedeny. Pokud vozidlo neřídil žalovaný, bylo jeho povinností sdělit identifikační údaje této osoby, což žalovaný neučinil. Odpovídá tak z titulu objektivní odpovědnosti za provoz vozidla jako jeho provozovatel v intencích ustanovení § 2927 a § 2930 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákona. Pokud se týká předžalobní výzvy, zaslala ji žalobkyně žalovanému na adresu trvalého pobytu a splnila tak tedy požadavky § 142a o. s. ř.

4. Žalovaný v písemné duplice ze dne 22. 1. 2021 učinil nesporným, že se žalobkyní uzavřel pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem bylo tzv. povinné ručení jím vlastněného osobního vozidla [značka automobilu], [registrační značka], popírá však, že by dne 12. 7. 2017 kolem 18:05 hodin v [obec a číslo] - [část obce] řídil toto vozidlo, a tedy poškodil osobní vozidlo [značka automobilu], [registrační značka], zaparkované poblíž velké [anonymizováno] [číslo]. Popírá tedy i, že by následně z místa nehody odjel, aniž by na sebe zanechal kontakt či věc oznámil policii a sporuje, že mu byla doručena předžalobní výzva žalobkyně. Odkázal na fotodokumentaci svého vozidla, kterou pořídila Policie České republiky při sepisování úředního záznamu. Ta dokládá, že vozidlo žalovaného netrpí žádnými škodami, které by se logicky musely při nehodě popisované žalobkyní objevit. Pokud žalobkyně odkazuje na relaci o dopravní nehodě, [číslo jednací], pak rozebíraný text v relaci je totiž zjevně pouhým opisem oznámení vlastníka poškozeného vozidla. Pokud se týká doručování předžalobní výzvy, pak na adrese [adresa žalovaného], se žalovaný nezdržuje a z toho důvodu již při uzavírání pojistné smlouvy se žalobkyní uvedl adresu korespondenční [obec a číslo], [anonymizována tři slova] [číslo], není tak sporu, že se tato adresa dostala do dispozice žalobkyně, když žalovanému na ni zasílala dopisy (např. pojistku ze dne 27. 7. 2016). Žalovaný ze všech těchto důvodů namítl nedostatek své pasivní legitimace v řízení.

5. Žalobkyně v písemném podání ze dne 9. 3. 2021 uvedla, že žalovaný své procesní tvrzení opírá o úřední záznam o podání vysvětlení ze dne 20. 8. 2017, ve kterém uvedl, že si není vědom skutečnosti, že by byla jeho vozidlem způsobena dopravní nehoda, a toto tvrzení podkládá fotodokumentací vozidla pořízenou Policií ČR při podání tohoto vysvětlení. Jde však o fotografie pořízené zhruba jeden měsíc od dopravní nehody, ty samy o sobě nic relevantního neprokazují, pouze to, jak vypadalo vozidlo žalovaného v den podání vysvětlení. Podstatné však zůstává, jak toto vozidlo vypadalo bezprostředně po dopravní nehodě, což již zjistit nelze. Uvedla dále, že dopravní nehodu viděl svědek [jméno] [příjmení] se svojí manželkou, který byl uveden již v hlášení škodní události žalobkyni poškozeným společně s telefonickým kontaktem. Tato osoba zcela jasně a bez pochyb identifikovala vozidlo žalovaného a pomocí papírku zastrčeného za stěračem vozu s poznávací značkou pomohla poškozenému zjistit vozidlo, kterým byla způsobena škoda.

6. Soud zjistil z Detailu relace o dopravní nehodě [číslo jednací], že tato nehoda byla oznámena dne 16. 7. 2017, a nehoda je vylíčena takto: Dne 12. 7. 2017 kolem 18:05 hodin v [obec a číslo] - [část obce] dosud nezjištěný řidič s vozidlem [příjmení] [jméno], [registrační značka], v průběhu jízdy poškodil vozidlo [anonymizováno], [registrační značka], zaparkované poblíž [anonymizováno] [číslo]. Nezjištěný řidič po té z místa odjel, aniž na sebe zanechal nějaký kontakt nebo věc oznámil na Policii ČR. Alkohol nemohl být u nezjištěného řidiče zjištěn ani vyloučen, místo nehody opustil. Zranění nebylo na místě žádným účastníkem uplatněno. [ulice] závada, jako příčina dopravní nehody, nebyla na místě ohledáním zjištěna ani uplatněna. Jako příčina dopravní nehody bylo uvedeno: Řidič se plně nevěnoval řízení vozidla, místem nehody byla identifikována místní komunikace, [anonymizováno] [číslo], [obec a číslo] – [část obce], [ulice], držitelem škodícího vozidla byl označen [celé jméno žalovaného] pod adresou [adresa žalovaného]. Jako poškozené vozidlo byl identifikován [značka automobilu] [anonymizováno], [registrační značka], jako vlastník a držitel vozidla [jméno] [příjmení], bytem [adresa], jako pojistitel škodícího vozidla je uvedena žalobkyně a pojistitel poškozeného vozidla [právnická osoba]

7. Z dopisu Oddělení správních řízení, Odboru dopravně správních činností [stát. instituce] ze dne 22. 1. 2018, adresovaného zástupci žalobkyně, soud zjistil, že věc přestupku podle § 125c odst. 1 písm. k ), ust. § 125c odst. 1 písm. i) bod 2 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, k jehož spáchání došlo v souvislosti s dopravní nehodou dne 12. 7. 2017 v 18:08 hodin v [obec a číslo] v ulici [ulice], s účastí motorového vozidla [registrační značka] a dále motorového vozidla [registrační značka], z jejichž spáchání je podezřelý [celé jméno žalovaného], [datum narození], byla dne 9. 1. 2017 v souladu s ust. § 76 odst. 1 písm. k) zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, odložena, neboť správní orgán z důkazních prostředků, shromážděných šetřením Policie ČR – protokolu o nehodě v silničním provozu plus fotodokumentace (vozidlo bylo odstaveno z konečného postavení, a to bez vyznačení, řidič vozidla z místa, kde mělo k dopravní nehodě dojít, odjel, dopravní nehoda byla na Policii České republiky nahlášena dodatečně), ohledáním zúčastněných vozidel (škoda vznikla pouze na jednom zúčastněném vozidle, ohledáním druhého zúčastněného vozidla nebylo žádné poškození zjištěno), úředního záznamu o podání vysvětlení řidiče poškozeného vozidla [jméno] [příjmení] (tento uvedl, že v době, kdy mělo dojít k dopravní nehodě, se ve vozidle nenacházel, průběh dopravní nehody tedy neviděl, vozidlo v místě parkoval cca jeden týden), nezjistil do 60 dnů od přijetí oznámení nebo ode dne, kdy se o přestupku dozvěděl, skutečnosti odůvodňující zahájení řízení proti určité osobě.

8. Z Pojistky ke smlouvě [číslo] ze dne 2. 8. 2016 adresované žalobkyní žalovanému na adresu [adresa žalovaného], soud zjistil, že tím potvrdila žalobkyně uzavření pojistné smlouvy [číslo] se žalovaným s počátkem pojištění 11. 7. 2016 na dobu neurčitou se sjednanou pojistnou událostí: újma vzniklá na životě, zdraví, majetku nebo jiná okolnost podle pojistné smlouvy a pojistných podmínek, pojištěno bylo vozidlo [příjmení] [jméno], [registrační značka], s limitem pojistného plnění 150 000 000 Kč.

9. Z kopie mezinárodní automobilové pojišťovací karty vozidla [příjmení] [jméno], [registrační značka], soud zjistil, že v době dopravní nehody bylo pojištěno u žalované a pojištění bylo zaplaceno.

10. Z listiny Výpočet k plnění k pojistné události č. 2017 [číslo] týkající se vozidla [anonymizována dvě slova], [registrační značka], soud zjistil, že skutečná škoda na poškozeném vozidle činí 18 633 Kč.

11. Z kopie listiny Příkaz k platbě, č. pojistné události [rok] [číslo], č. pojistné smlouvy [číslo], soud zjistil, že žalobkyně vyplatila [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] dne 16. 1. 2018 částku 18 633 Kč (poškozený/pojištěný [celé jméno žalovaného]).

12. Z předžalobní výzvy k plnění ze dne 22. 1. 2018, adresované zástupcem žalobkyně žalovanému na adresu [adresa žalovaného], soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení částky 18 633 Kč s odkazem na dopravní nehodu ze dne 12. 7. 2017, kterou měl žalovaný zavinit svým vozidlem [značka automobilu], [registrační značka], a způsobit poškození vozidla [značka automobilu], [registrační značka], ve vlastnictví [jméno] [příjmení]. Z kopie podacího archu advokátní kanceláře zástupce žalobkyně soud zjistil, že advokátní kancelář podala doporučenou zásilku s adresátem [celé jméno žalovaného], [ulice a číslo], [obec a číslo] – [část obce], dne 22. 1. 2018.

13. Z daňového dokladu [číslo] vystaveného [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] dne 12. 1. 2018 pro příjemce [anonymizováno] [jméno] [příjmení], a dále je zde uvedena [právnická osoba], soud zjistil, že společnost [právnická osoba] vyfakturovala za opravu vozidla [registrační značka] částku 18 633,32 Kč s datem splatnosti 22. 1. 2018. Z přiložených fotografií vozidla [anonymizováno], [registrační značka], je patrné poškození levého předního blatníku.

14. Z kopie Záznamu o telefonickém hlášení – povinné ručení, č. pojistné události [rok] [číslo], soud zjistil, že pojistnou událost ohlásil poškozený [příjmení] [jméno] [příjmení] s uvedením, že„ za stěračem jsem měl informaci i SPZ s datem a časem, že mi někdo naboural vozidlo. Viník prý couval a přitom mě naboural.“ [obec] nehody je identifikován na 12. 7. 2017 v 18:05 hodin, místo [ulice a číslo].

15. Z kopie Čestného prohlášení sepsaného [jméno] [příjmení] dne 5. 3. 2021 soud zjistil, že pisatel zde uvedl, že čestně prohlašuje, že„ jsem byl svědkem dopravní nehody dne 12. 7. 2017 okolo 18:05 na [anonymizována dvě slova]. Poškozené vozidlo [značka automobilu], škodícím vozidlem byl [značka automobilu], byla u toho i moje žena I. [příjmení]“. [obec] prohlášení má formu ručně vyplněného předtištěného formuláře.

16. Z kopie technického průkazu motorového vozidla [registrační značka] - [příjmení] [jméno], soud zjistil, že barva vozidla je zde uvedena jako červená.

17. Z kopie protokolu č. [anonymizováno] [číslo], o technické prohlídce, vystaveného dne 11. 10. 2016, soud zjistil, že barva vozidla [příjmení] [jméno], [registrační značka], je uvedena jako červená.

18. Z kopie úředního záznamu o podání vysvětlení, vyhotoveného Oddělením dopravních nehod, Odborem služby dopravní policie PČR, Krajské ředitelství policie hlavního města Prahy, [číslo jednací] [rok] [číslo], soud zjistil, že žalovaný podal vysvětlení k předmětné dopravní nehodě dne 20. 8. 2017, do protokolu PČR uvedl, že je vlastníkem vozidla [příjmení] [jméno] červené barvy.

19. Ze Sdělení Oddělení evidence motorových a přípojných vozidel a odbavování občanů, odboru dopravně správních činností [stát. instituce], ze dne 9. 2. 2022 soud zjistil, že [stát. instituce] potvrdil žalovanému k jeho žádosti, že je veden v evidenci registru silničních vozidel jako provozovatel – vlastník vozidla, tovární značka [příjmení], barva červená, [registrační značka], od 11. 7. 2016 dosud, a že u předmětného vozidla nebylo požádáno o zápis změny barvy vozidla.

20. Z barevných fotografií vozidla [příjmení] [jméno], [registrační značka], soud zjistil, že toto vozidlo je červené barvy.

21. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení], autora Čestného prohlášení ze dne 5. 3. 2021, soud zjistil, že potvrdil sepsání i podpis tohoto čestného prohlášení. K nehodovému ději uvedl, že byl s manželkou a se synem na večeři ve vietnamské restauraci, bylo to kolem páté hodiny nebo spíše po páté hodině, bylo to v létě, seděli venku. Svědek zaparkoval za vozidlo [značka automobilu] bílé barvy, které tam stálo, a šel si sednout ke stolečku, takže byl od vozidla vzdálen asi 4 m a díval se a viděl od svého stolku, jak couvá pán s modrým [anonymizováno] a nacouval do předního blatníku bílého [anonymizováno], toto auto poskočilo, pán najel zpátky do směru, pak se zastavil a odjel. Svědek se šel podívat k autu, volal na manželku, ať si zapíše číslo, a když pán ujel, tak toto číslo s vlastní adresou dal tomu pánovi za stěrač, a ten mu pak telefonoval a děkoval, a od té doby se nic nedělo. K nehodě tedy došlo tak, že škodící vůz parkoval, a stalo se to při vyjíždění z parkování. Škodící vozidlo stálo šikmo předkem vozidla směrem k chodníku a poškozené vozidlo vodorovně k chodníku. Svědek si je jist, že se jednalo o tmavě modrý [anonymizováno]. Na lísteček svědek napsal, že viděl dopravní nehodu, kdo ho naboural, napsal číslo škodícího vozu i svůj telefon. Poškozený pak svědkovi telefonoval zhruba během tří dnů. Dopravní nehodu viděla i svědkova manželka. Syn seděl zády. Policie se na svědka v této věci neobrátila. Žalovaný svědka nikdy nekontaktoval, svědek ho nezná. Pojišťovna svědka kontaktovala za dlouhou dobu. Podle svědka byl poškozený levý přední blatník u řidiče, byl dost promáčklý, žádného jiného poškození si svědek nevšiml. Podle svědka bylo auto téměř nové. Pojišťovna svědka kontaktovala někdy v loňském roce. Čestné prohlášení přinesla svědkovi jeho manželka v době, kdy byl v nemocnici po operaci srdce, nemohl nic psát, takže prohlášení napsala manželka za svědka a on je pouze podepsal. V tomto směru tedy změnil svoji výpověď. Trval na tom, že Čestné prohlášení si ale přečetl. Zřejmě zástupce žalobkyně řekl svědkově manželce, že má sepsat Čestné prohlášení, a ona pak za ním přišla do nemocnice. Svědkovi není známo, odkud čerpala manželka informace do Čestného prohlášení. Svědek dopravní nehodu nehlásil, protože předpokládal, že informace, které poskytl majiteli poškozeného vozidla na lístečku za stěračem, jsou dostačující.

22. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení], bez poměru k žalovanému, soud zjistil, že si již jen pamatuje, že slyšela tlumenou ránu, manžel vyskočil a šel se podívat a asi viděl, že jedno auto narazilo do druhého, to auto odjelo, volal pouze na svědkyni, ať rychle napíše značku. Svědkyně celé záležitosti seděla zády, jen když se otočila, viděla odjíždějící auto. Neví tedy, v jaké pozici bylo auto, které odjíždělo, předtím. Značku auta si svědkyně nevšimla, ví jen, že bylo tmavé, buď černé, modré nebo tmavě modré. Kdo přišel s nápadem sepsat Čestné prohlášení, si již svědkyně nepamatuje, ani na okolnosti sepisu a podpisu tohoto Čestného prohlášení. Po předestření kopie Čestného prohlášení ze dne 5. 3. 2021 si svědkyně vzpomněla, že je vypisovala ona a manžel je pouze podepsal. Stalo se tak zřejmě, protože to chtěl manžel. Svědkyně neví, kdo toto Čestné prohlášení požadoval. Svědkyně ani její manžel v této věci na policii předvoláni nebyli, a tedy ani nevypovídali. Svědkyně už si nepamatuje, odkud čerpala informace k vyplnění Čestného prohlášení, zřejmě jí text diktoval manžel. Zástupce pojišťovny se svědkyní o Čestném prohlášení nehovořil.

23. Z ostatních v řízení provedených důkazů již soud nezjistil žádné podstatné skutečnosti pro rozhodující skutková zjištění nebo pro právní posouzení věci, a proto je dále nehodnotil.

24. Soud zhodnotil v řízení provedené důkazy v souladu s ust. § 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. s. ř.), a zjistil tento skutkový stav: dne 12. 7. 2017 kolem 18:05 hodin v [obec a číslo] došlo k dopravní nehodě, v jejímž průběhu byl poškozen [značka automobilu], [registrační značka], škodící vozidlo z místa nehody ujelo, řidič poškozeného vozidla v době nehody nebyl přítomen. Žalobkyně je na základě pojistné smlouvy o škodovém pojištění za škodu způsobenou provozem vozidla [číslo] uzavřené mezi účastníky, odpovědnostním pojistitelem Vozidla, a z tohoto titulu vyplatila [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], která poškozené vozidlo opravila, dne 16. 1. 2018 částku 18 633 Kč. [jméno] [příjmení], který nehodu viděl, označil za škodící vozidlo automobil žalovaného [značka automobilu], [registrační značka], a tuto informaci vložil na lístku pod stěrač poškozeného vozidla. Přestupkové řízení vedené před [stát. instituce], odborem dopravně správních činností, skončilo odložení věci, neboť správní orgán z důkazních prostředků nezjistil do 60 dnů od přijetí oznámení nebo ode dne, kdy se o přestupku dozvěděl, skutečnosti odůvodňující zahájení řízení proti určité osobě. Na Vozidle Policie ČR nezjistila žádné poškození, Vozidlo je a vždy bylo červené barvy.

25. Podle ust. § 6 odst. 2 písm.b) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozila, v platném znění (dále jen Zákon), nestanoví-li tento zákon jinak, má pojištěný právo, aby pojistitel za něj uhradil v rozsahu a ve výši podle občanského zákoníku poškozenému účelně vynaložené náklady spojené s péčí o zdraví zraněného zvířete a způsobenou škodu vzniklou poškozením, zničením nebo ztrátou věci, jakož i škodu vzniklou odcizením věci, pozbyla-li fyzická osoba schopnost ji opatrovat.

26. Podle ust. § 9 odst. 1 věta prvá Zákona poškozený má právo uplatnit svůj nárok na plnění podle § 6 u příslušného pojistitele nebo u Kanceláře, jedná-li se o nárok na plnění z garančního fondu podle § 24.

27. Podle ust. § 10 odst. 1 písm.b) Zákona pojistitel má proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže prokáže, že pojištěný bez zřetele hodného důvodu nesplnil povinnost podle zákona upravujícího provoz na pozemních komunikacích sepsat společný záznam o dopravní nehodě nebo ohlásit dopravní nehodu, která je škodnou událostí, a v důsledku toho byla ztížena nebo znemožněna možnost řádného šetření pojistitele podle § 9 odst. 3 tohoto zákona nebo možnost pojistitele uplatnit toto právo na náhradu pojistného plnění.

28. Žalobkyni se v řízení nepodařilo prokázat žalobní tvrzení, ač byla soudem poučena podle ust. § 118a odst. 1 a 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o.s.ř.), že škodu na vozidle [anonymizováno], [registrační značka] způsobilo vozidlo žalovaného. Své žalobní tvrzení opírá především o záznam [jméno] [příjmení] na lístku, který dal poškozenému vozidlu za stěrač (k důkazu nepředložila), o Čestné prohlášení [jméno] [příjmení] ze dne 5.3.2021 a o Detail relace o dopravní nehodě č. [anonymizováno] [číslo] [rok] [číslo], který byl však vyplňován dodatečně, po oznámení škodní události poškozeným [jméno] [příjmení], který čerpal údaje o škodícím vozidle z lístku za stěračem. Z výslechu svědků [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] však bylo zjištěno, že oba s jistotou označili barvu škodícího vozidla jako modrou (svědek [anonymizováno]) nebo tmavou, černou, tmavě modrou či modrou ([jméno] [anonymizováno]), přičemž osobní automobil žalovaného je a vždy byl červené barvy, jak je zřejmé z listinných důkazů citovaných v odstavcích 16, 17, 18 a 19 tohoto rozsudku. Z výpovědí těchto svědků bylo zjištěno, že Čestné prohlášení ze dne 5.3.2021 vyplňovala svědkyně [jméno] [příjmení], která je manželovi přinesla již vyplněné do nemocnice a svědek [jméno] [příjmení] je pouze podepsal, avšak svědkyně škodní událost sama neviděla, byla k ní, jak sama vypověděla, zády. Soud proto nemůže hodnotit jako zcela věrohodné údaje uvedené v Čestném prohlášení ze dne 5.3.2021, pokud se týká Vozidla, když oba svědci se mýlili v jeho barvě a svědkyně [jméno] [příjmení], která sepisovala text Čestného prohlášení ze dne 5.3.2021, škodní událost na vlastní oči ani neviděla. Obranu žalovaného, že poškození vozidla [registrační značka] nezpůsobilo Vozidlo žalovaného, podporuje i skutečnost, že Policie ČR při prošetřování škodní události prohlédla osobní automobil žalovaného a nezjistila na něm žádné poškození, jak vyplývá (mimo jiné) z dopisu Oddělení správních řízení, Odboru dopravně správních činností [stát. instituce] ze dne 22. 1. 2018, adresovaného žalobkyni, a že i přestupkové řízení (přestupek podle § 125c odst. 1 písm. k ), ust. § 125c odst. 1 písm. i) bod 2 zákona č. 361/2000 Sb.), k jehož spáchání došlo v souvislosti s dopravní nehodou dne 12. 7. 2017, skončilo odložením věci, protože se nepodařilo ztotožnit pachatele přestupku. V řízení tak bylo pouze prokázáno, že při dopravní nehodě byl poškozen [značka automobilu], [registrační značka], za jehož opravu žalobkyně vyplatila poškozenému (na účet [právnická osoba] [anonymizována dvě slova]) dne 16.1.2018 částku 18 633 Kč na základě pojistné smlouvy o škodovém pojištění, kterou má uzavřenou se žalovaným, nikoli však, že by žalovaný, jako smluvní partner žalobkyně z pojistné smlouvy, tuto škodu svým osobním automobilem způsobil. Žaloba proto není důvodná a soud ji z tohoto důvodu zamítl, aniž se (pro nadbytečnost) dále zabýval prokazováním žalobního tvrzení, že žalovaný svojí nečinností nesplnil povinnost podle zákona upravujícího provoz na pozemních komunikacích, a jsou tak naplněny podmínky ust. § 10 odst. 1 písm. b) Zákona pro uplatnění náhrady toho, co za žalovaného plnila, a oprávněností výše žalobou uplatňovaného nároku.

29. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., protože žalovaný byl v řízení zcela úspěšný. Náklady řízení představují náklady právního zastoupení žalovaného. Ty soud přiznal podle ust. § 7 a 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, a to odměnu za 8 úkonů právní služby (příprava a převzetí zastoupení, písemné vyjádření ze dne 22.1.2021, účast při jednání soudu dne 25.6.2021, 18.10.2021, 7.1.2022, písemné vyjádření ze dne 14.2.2022, účast při jednání soudu dne 18.2.2022 a 4.4.2022) ve výši 1 860 Kč za jeden úkon. V souladu s ust. § 13 odst. 3 citované vyhlášky soud přiznal i hotové výdaje advokáta spojené s 8 úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, písemné vyjádření ze dne 22.1.2021, účast při jednání soudu dne 25.6.2021, 18.10.2021, 7.1.2022, písemné vyjádření ze dne 14.2.2022, účast při jednání soudu dne 18.2.2022 a 4.4.2022) ve výši 300 Kč za jeden úkon. V souladu s ust. § 137 odst. 1,3 o.s.ř. soud zvýšil odměnu za úkony právní služby a hotové výdaje advokáta o 21% DPH v částce 3 628,80 Kč, protože zástupce žalovaného je plátcem této daně. Celkové náklady řízení tak činí přiznaných 20 908,80 Kč. Soud nepřiznal žalovanému uplatňované náklady spojené s jedním úkonem právní služby (nahlížení do spisu dne 23.2.2021), neboť je podle názoru soudu nelze považovat svým významem v tomto stadiu řízení za obdobu prostudování trestního spisu při skončení vyšetřování ve smyslu ust. § 11 odst. 1 písm. f) citované vyhlášky. Jak plyne z judikatury Nejvyššího soudu ČR (viz např. usnesení sp.zn. 22 Cdo 1176/2015 ze dne 8.9.2015) i Ústavního soudu (viz např. nález sp.zn. I. ÚS 4012/18 ze dne 8.3.2021), ne každé nahlížení do spisu v konkrétní procesní situaci je možno analogicky považovat za obdobu prostudování trestního spisu při skončení vyšetřování ve smyslu ust. § 11 odst. 1 písm. f) advokátního tarifu. Ačkoli lze výjimku připustit, je třeba ji vykládat spíše restriktivně. Zástupce žalovaného nahlížel do spisu, který v tu dobu obsahoval 44 listů, po dobu 14 minut, ve stadiu řízení, kdy již zaslal soudu písemné vyjádření ze dne 22.1.2021, a v návaznosti na nahlížení neučinil v řízení ani žádný další úkon (ani k němu nebyl soudem před nahlížením do spisu vyzván). Lze tedy uzavřít, že tento úkon právní služby nebyl v tomto stadiu řízení jako samostatný úkon účelně vynaložený, nelze jej svým významem podřadit pod ust. § 11 odst. 1 písm.f) advokátního tarifu, ale lze jej subsumovat pod úkon přípravy a převzetí zastoupení, za který soud odměnu a hotové výdaje zástupci žalovaného přiznal.

30. V souladu s ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. soud uložil žalobkyni zaplatit žalovanému náklady řízení na účet jeho právního zástupce.