6 C 8/2025

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Ondřejem Chalupou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky pro zaplacení částky 115 703 Kč

I. Žaloba s návrhem, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 115 703 Kč, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 14 991 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalované.

1. Žalobou došlou soudu dne 9. 1. 2025 se žalobkyně domáhala na žalované zaplacení částky 115 703 Kč. Svou žalobu odůvodnila tak, že dne 9. 10. 2015 byl prodán byt v , adresa, po jejím otci , jméno FO, a díky prodeji bytu byla schopna zaplatit exekuce. Prodej bytu iniciovala její sestra se svou právní zástupkyní , tituly před jménem, , jméno FO, . Tehdy žalobkyně bydlela v Bechyni a nebylo jí umožněno, aby se do prodeje angažovala. Spolupracovala s p. , jméno FO, , který ji vypočítal, že by měla dostat podíl ve výši žalované částky. Pokoušela se spojit se sestrou, ta jí ale řekla, že na ní nic nezbylo. Psala i na ČAK, ale bohužel nebyla úspěšná. Žádala soud, aby věc prošetřil a urgovaná částka jí byla zaplacena.

2. Žalovaná se k podané žalobě vyjádřila tak, že je skutečností, že účastnice byly podílové spoluvlastnice bytové jednotky č. , hodnota, v obci , adresa, , k.ú. , adresa, , kterou v říjnu 2005 (pozn. soudu: správně 2015) prodali za cenu 2 800 000 Kč, přičemž ve výši 2 710 000 Kč byla kupní cena složena do advokátní úschovy , tituly před jménem, , jméno FO, . Současně bylo v rámci prodeje domluveno, že z podílu žalobkyně budou vypořádány exekuce vedené na žalobkyni a její dluhy. Z podílu připadajícího na žalobkyni ve výši 1 299 000 Kč byly po odečtení daně z nemovitostí uhrazeny exekuce vedené se žalobkyní. Žalobkyně s takovém postupem podpisem svěřenské smlouvy vyjádřila souhlas. Rozhodnutí o tom, jak bude naloženo s podílem žalobkyně neučinila žalovaná, proto podanou žalobu považuje za obtěžování. Navrhla zamítnutí žaloby. V rámci projednání věci pak žalovaná vznesla námitku nedostatku pasivní věcné legitimace na její straně a současně vznesla námitku promlčení, k tomu uvedla, že jde o záležitosti z roku 2015, proto nárok žalobkyně, i kdyby byla dána věcná pasivní legitimace žalované, je spolehlivě promlčen.

3. Po dvou výzvách k odstranění vad žaloby (usnesení č.j. 6 C 8/2025-4 a č.j. 6 C 8/2025-7), na něž podle názoru soudu I. st. žalobkyně nereagovala adekvátně, soud usnesením ze dne ze dne 2. 2. 2026, č.j. 6 C 8/2025-33 žalobu odmítl.

4. Usnesením ze dne 30. 3. 2026, č.j. 55 Co 91/2026-39 rozhodl odvolací soud k odvolání žalobkyně tak, že žaloba se neodmítá. Podle názoru odvolací soudu je z žaloby zřejmé, že žalobkyně se domáhá zaplacení finančního podílu za prodej nemovitosti, kterou měly účastnice v podílovém spoluvlastnictví, kdy po umoření dluhu žalobkyně zbývá k vyplacení na podíl žalobkyně částka 115 703 Kč, kterou jí má žalovaná zaplatit.

5. Soud ve věci nařídil jednání na den 20. 5. 2026, z tohoto jednání se žalobkyně omluvila z „finančních důvodu“ a požádala o odročení. Na to byla samosoudcem s ohledem na nebezpečí z prodlení (žalobkyni je doručováno obálkou prostřednictvím pošty) v emailové komunikaci (č. l. 49) vyrozuměna, že jednání s ohledem na jí sdělené důvody odročováno nebude, neboť nejde o důležité důvody, pro něž může být jednání odročeno.

6. K jednání dne 20. 5. 2026 se žalobkyně nedostavila, soud proto jednal postupem podle § 101 odst 3 o.s.ř. v její nepřítomnosti.

7. Ze shodných tvrzení účastníků, které soud vzal za svá skutková zjištění (§ 120 odst. 3 o.s.ř.), a na základě provedeného dokazování, dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.

8. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalobkyně a žalovaná byly v minulosti rovno-dílnými podílovými spoluvlastníky bytové jednotky č. , číslo, v obci , adresa, , k.ú. , adresa, (dále jen Bytová jednotka), kterou zdědili po svém otci a v říjnu 2015 ji prodali.

9. Z kupní smlouvy uzavřené mezi účastnicemi a , jméno FO, soud zjistil, že účastnice prodali Bytovou jednotku za částku 2 800 000 Kč, přičemž částka 2 710 000 Kč měla být vypořádána prostřednictvím advokátní úschovy u advokátky , tituly před jménem, , jméno FO, . Část odpovídající podílu žalované ve výši 1 299 000 Kč měla být (po odečtení částky odpovídající dani z nabytí nemovitostí) uhrazena na bankovní účet žalované. Zbývající částka připadající na žalobkyni měla být použita na výplatu exekučně vymáhaných dluhů žalobkyně výslovně uvedených v kupní smlouvě, a zbývající část měla být použita na vyplacení případných dalších závazků žalobkyně, které se v mezidobí objeví. Kupní smlouvou bylo dokonce ujednáno, že pokud by závazky žalobkyně, které mají být vyplaceny z jejího podílu, přesahovaly výši jejího podílu na Bytové jednotce, je schovatelka , tituly před jménem, , jméno FO, oprávněna použít na úhradu těchto závazků žalobkyně i finanční prostředky z podílu žalované. Z kupní ceny byla částka 90 000 Kč zaplacena na účet zprostředkovatele za zprostředkování prodeje Bytové jednotky. Kupní cena zahrnovala i daň z nabytí nemovitosti ve výši 112 000 Kč celkem.

10. Ze svěřenské smlouvy o svěření peněz do správy advokáta ze dne 8. 10. 2015 soud zjistil, že tato v podstatě kopíruje ustanovení kupní smlouvy o platbách na exekuční dluhy žalobkyně a případné další dluhy z podílu žalobkyně na kupní ceně, přičemž smluvní strany shodně ve smlouvě prohlásily, že jsou si vědomy, že k okamžiku vyrovnání částek exekučně vymáhaných dluhů mohou být tyto navýšeny oproti vyčísleným částkám exekučních dluhů uvedených ve smlouvě. Mimo ujednání o výplatách z úschovního účtu na závazky žalobkyně, jak jsou uvedeny v kupní smlouvě (viz. shora), svěřenská smlouva obsahovala další ujednání, a to sice povinnost schovatele vyplatit žalované z podílu žalobkyně částku 250 000 Kč z titulu vypořádání podílového spoluvlastnictví bytu č. , hodnota, v Písecké ulici č.p. , adresa, v , adresa, (dále jen Byt , adresa, ), které účastnice měly v podílovém spoluvlastnictví. Návrh na vklad vlastnického práva k Bytové jednotce do katastru nemovitostí se zavázal podat Schovatel (, tituly před jménem, , jméno FO, ) do 10 pracovních dnů poté, co mu bude předložen výpis z katastru nemovitostí prostý jakýchkoliv omezení vlastnického práva k Bytové jednotce a jiných právních vad.

11. Z výpisu úschovního účtu č. , hodnota, soud zjistil, že na dluhy žalobkyně bylo z úschovního účtu vyplaceno v souhrnu celkem 1 310 544,67 Kč v období říjen - listopad 2015. Částka 2 710 000 Kč byla kupujícími , jméno FO, na úschovní účet vložena dne 9. 10. 2015.

12. Z výpisu z katastru nemovitostí soud zjistil, že vlastnické právo k Bytové jednotce bylo ve prospěch , jméno FO, zapsáno s právními účinky ke dni 18. 12. 2015, na základě kupní smlouvy ze dne 2. 10. 2015.

13. Z přípisu žalobkyně ze dne 17. 12. 2015 na č.l. 8 soud zjistil, že tímto přípisem (zjevně určeným České advokátní komoře, jak žalobkyně tvrdila v žalobě) žalobkyně reflektovala svou nespokojenost s , tituly před jménem, , jméno FO, a vyjadřovala přesvědčení, že jí má být z úschovního účtu vyplacena žalovaná částka.

14. Z dalších provedených důkazů soud nezjistil žádné podstatné skutečnosti, a proto je dále hodnotit nebude. Provedené listinné důkazy soud hodnotí jako věrohodné, když nezaznamenal nic, co by mělo jejich věrohodnost zpochybňovat, ostatně stran pravosti a správnosti předložených listin účastníci ničeho nenamítali.

15. Na základě učiněných skutkových zjištění soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci.

16. Žalobkyně a žalovaná byly rovno-dílnými spoluvlastníky Bytové jednotky, kterou kupní smlouvou z října 2015 prodali kupujícímu , jméno FO, za částku 2 800 000 Kč. Po odečtení zprostředkovatelské provize 90 000 Kč a částky připadající na daň z nabytí nemovitosti 112 000 Kč (na žalobkyní připadající podíl na dani 56 000 Kč) připadalo na podíl žalobkyně 1 299 000 Kč. Z této částky však měly být vyplaceny ve smlouvách výslovně uvedené dluhy v tam uvedených částkách, které však nebyly konečné, a dále další dluhy žalobkyně, které se v mezidobí vyjeví a současně i vypořádací podíl žalované v částce 250 000 Kč v souvislosti s vypořádáním podílového spoluvlastnictví účastnic za Byt , adresa, . Za tím účelem účastnice uzavřely jednak kupní smlouvu, na jejím základě kupující , jméno FO, zaplatil kupní cenu, a dále svěřenskou smlouvu s advokátkou , tituly před jménem, , jméno FO, , které povinnosti složení a výplaty kupní ceny za Bytovou jednotku definovaly. Z úschovního účtu , tituly před jménem, , jméno FO, bylo v průběhu měsíce října a listopadu vyplaceno na dluhy žalobkyně celkem 1 310 544,67 Kč, tedy částka přesahující její podíl na kupní ceně Bytové jednotky ve výši 1 299 000 Kč.

17. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.

18. Podle § 2079 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.) platí, že kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.

19. Podle § 1746 odst. 2 o.z. strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena.

20. Podle § 2430 o.z. příkazní smlouvou se příkazník zavazuje obstarat záležitost příkazce.

21. Podle § 2402 o.z. smlouvou o úschově se schovatel zavazuje převzít věc, aby ji pro uschovatele opatroval.

22. Podle § 609 o.z. nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit.

23. Podle § 610 odst. 1 o.z. k promlčení soud přihlédne, jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno.

24. Podle § 629 odst. 1 o.z. promlčecí lhůta trvá tři roky.

25. Vycházeje ze shora uvedené právní úpravy soud dospěl k následujícím právním závěrům.

26. Žalobkyně, žalovaná a , jméno FO, uzavřeli v 2. 10. 2015 kupní smlouvu na Bytovou jednotku ve smyslu ust. § 2079 odst. 1 o.z. Na základě této smlouvy byl , jméno FO, povinen zaplatit sjednanou kupní cenu. Dle ujednání v kupní smlouvě měla být kupní cena (při zohlednění předchozího zaplacení zprostředkovatelské provize 90 000 Kč) ve zbývající výši 2 710 000 Kč vypořádána prostřednictvím advokátní úschovy u , tituly před jménem, , jméno FO, . Za tímto účelem pak žalobkyně, žalovaná, , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, uzavřeli svěřenskou smlouvou ve smyslu ust. § 1746 odst. 2 o.z., jež nese jednak prvky smlouvy o úschově ve smyslu ust. § 2402, jednak prvky smlouvy příkazní ve smyslu ust. § 2402 o.z. , jméno FO, uhradil na úschovní účet částku 2 710 000 Kč dne 9. 10. 2015. Svěřenskou smlouvou převzala , tituly před jménem, , jméno FO, povinnost naložit se složenou kupní cenou způsobem, který stanoví svěřenská smlouva, a to, mimo výplaty exekučně vymáhaných dluhů žalobkyně, jak byly výslovně vyjmenovány v kupní i svěřenské smlouvě, provést též výplatu dalších dluhů žalobkyně výslovně nevyjmenovaných, které budou zjištěny v mezidobí, a současně též vyplatit z podílu žalobkyně vypořádací podíl žalované ve výši 250 000 Kč za vypořádání podílového spoluvlastnictví účastnic k Bytu , adresa, , a to s tím, že pokud se na dluhy žalobkyně nebude dostávat její podíl na kupní ceně, budou k úhradě dluhů použity finanční prostředky z podílu žalované na kupní ceně.

27. V říjnu a listopadu bylo z úschovního účtu , tituly před jménem, , jméno FO, uhrazeno na dluhy žalobkyně celkem 1 310 544,67 Kč, tedy částka zjevně převyšující podíl žalobkyně ve výši 1 299 000 Kč. Je tedy zjevné, že část dluhů žalobkyně musela být uhrazena i z podílu žalované na kupní ceně za Bytovou jednotku, žalované tedy nebyl uhrazen ani vypořádací podíl za vypořádání spoluvlastnictví k Bytu , adresa, .

28. Z ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu vyplývá, že věcnou legitimací (ať již aktivní či pasivní) se rozumí stav vyplývající z hmotného práva (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 12. 2008, sp. zn. 30 Cdo 2634/2007, ze dne 8. 2. 2012, sp. zn. 25 Cdo 397/2011, nebo rozsudek téhož soudu ze dne 24. 1. 2017, sp. zn. 30 Cdo 3411/2016) a že nedostatek pasivní věcné legitimace znamená, že podle hmotněprávních ustanovení není žalovaný subjektem tvrzené povinnosti a že žaloba proti němu nemůže být proto úspěšná, což vede k jejímu zamítnutí (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 8. 1999, sp. zn. 21 Cdo 2588/98, a ze dne 21. 11. 2001, sp. zn. 25 Cdo 1767/2001).

29. V projednávané věci žalobkyně dle jejích skutkových tvrzení v podstatě namítá, že jí v rozporu s ujednáními svěřenské smlouvy nebyla vyplacena část připadající na její podíl na kupní ceně, a to po odečtení uhrazených závazků žalobkyně z úschovního účtu (doložených plateb). Pomine-li soud v řízení zjištěnou skutečnost, že na závazky žalobkyně bylo z úschovního účtu vyplaceno více, než kolik činil její podíl na kupní ceně Bytové jednotky, musí současně konstatovat, že povinnost provést výplatu dle ujednání svěřenské smlouvy z úschovního účtu stíhala , tituly před jménem, , jméno FO, , advokátku, nikoliv žalovanou, která nebyla oprávněna, a tedy ani povinna, s prostředky na úschovním účtu jakkoliv nakládat. Z uvedeného je pak nutno uzavřít, že hmotněprávní povinnost vyplatit prostředky v souladu s uzavřenou úschovní smlouvou stíhala advokátku , tituly před jménem, , jméno FO, , nikoliv žalovanou, pročež na straně žalované není a nemůže být dána věcná pasivní legitimace k uplatněnému nároku, který je nárokem na vyplacení části kupní ceny složené do advokátní úschovy na základě svěřenské smlouvy.

30. Na základě shora uvedeného proto soud žalobu zamítl, a to pro nedostatek věcně pasivní legitimace na straně žalované.

31. Obiter dictum pak soud dodává, že i kdyby věcná pasivní legitimace na straně žalované dána byla, jako že není, byl by nárok žalobkyně spolehlivě promlčen podle § 609 o.z., když žalovaná se podle § 610 o.z. promlčení dovolala. Promlčení lhůta činí 3 roky a počátek jejího běhu lze odvozovat od přípisu žalobkyně ze dne 17. 12. 2015 (č.l. 8), v němž žalobkyně brojí proti tomu, že jí nebyly vyplaceny prostředky z advokátní úschovy ve výši žalované částky. Od takového přípisu lze tedy dovozovat vědomí žalobkyně o konkrétním nároku na výplatu konkrétní částky a lze na něj vázat běh promlčecí lhůty.

32. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 14 991 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 115 703 Kč sestávající z částky 5 740 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. a z částky 5 740 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 20. 5. 2026 včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne 20. 5. 2026 náhrada 2 611 Kč za 226 ujetých km v částce 1 711 Kč (34,70 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,1 l/100 km a 5,80 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 6 × 30 minut v částce 900 Kč podle § 14 a. t.

33. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o.s.ř, o místě plnění náhrady nákladů řízení pak podle § 149 odst. 1 o.s.ř.