6 C 88/2019
č. j. 6 C 88/2019-298
V PLATNOSTICitované zákony (12)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 132 § 137 § 142 § 148 § 149
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 9
- o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), 182/2006 Sb. — § 13
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 1494 § 1532 § 1535 § 1537 § 1646
Plný text
Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl samosoudkyní JUDr. Zuzanou Barochovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky o určení dědického práva
I. Žaloba s návrhem, aby bylo určeno, že žalovaná není závětní dědičkou zůstavitelky , jméno FO, , rozené , rodné přijmení, , nar. , datum, , naposledy bytem , adresa, , zemřelé dne , datum, , se zamítá.
II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náklady řízení ve výši 57 596 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet právní zástupkyně žalované.
III. Žalobkyně je povinna zaplatit na svědečném České republice na účet zdejšího soudu částku 531 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
IV. Žalobkyně je povinna zaplatit na znalečném České republice na účet zdejšího soudu částku 38 230,68 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně podala dne 28. 2. 2019 u zdejšího soudu žalobu proti žalované o určení, že žalovaná není závětní dědičkou zůstavitelky , jméno FO, . Žalobu odůvodnila tím, že je vnučkou , jméno FO, , zemřelé dne , datum, . V současné době je vedeno u zdejšího soudu pod sp. zn. , spisová značka, dědické řízení pověřenou komisařkou , tituly před jménem, , jméno FO, , a v rámci tohoto řízení byla žalobkyně usnesením ze dne 7. 12. 2018 vyzvána, aby poté, co odmítla dědické právo žalované, uplatnila své dědické právo touto určovací žalobou. K podání žaloby jí byla stanovena lhůta dvou měsíců od právní moci usnesení, které nabylo právní moci dne 29. 12. 2018. Zůstavitelka byla vdova, její jediný syn , jméno FO, zemřel dne , datum, a zanechal dvě dcery, ve vztahu k zůstavitelce pozůstalé vnučky, a to , Jméno žalobkyně, (žalobkyni) a , jméno FO, . Zůstavitelka zanechala celkem pět závětí: závěť sepsanou dne , datum, ve formě notářského zápisu na Státním notářství pro Prahu 6 pod sp. zn. , spisová značka, , , spisová značka, , ve které ustanovila dědicem svého podílu na rekreační chatě ve , adresa, s pozemky svého manžela , jméno FO, , nar. , datum, a v případě, že by nedědil, pak dědičkami tohoto majetku stanovila své vnučky , Jméno žalobkyně, a , jméno FO, , dále závěť sepsanou dne , datum, ve formě notářského zápisu , tituly před jménem, , jméno FO, , notářkou v Praze pod sp. zn. , Anonymizováno, , spisová značka, /, Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , ve které ustanovila dědicem veškerého svého majetku svého manžela , jméno FO, , dále Prohlášení o vydědění sepsané dne , datum, ve formě notářského zápisu , tituly před jménem, , jméno FO, , notářkou v Praze pod sp. zn. , spisová značka, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , ve které zůstavitelka vydědila svého jediného syna , jméno FO, s tím, že vydědění nevztáhla na jeho potomky, dále závěť a prohlášení o vydědění sepsané dne , datum, ve formě notářského zápisu , tituly před jménem, , jméno FO, , notářkou v Praze pod sp. zn. , spisová značka, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , kdy v této listině ustanovila dědicem veškerého svého majetku svého manžela , jméno FO, a v případě, že by nedědil, pak vnučku , Jméno žalobkyně, . Zároveň v listině vydědila svoji vnučku , jméno FO, , a to ve smyslu ust. § 469a odst. 1 písm. a) a b) občanského zákoníku s tím, že vydědění vztáhla i na její potomky, a konečně závěť sepsanou dne , datum, ve formě notářského zápisu , tituly před jménem, , jméno FO, , notářkou v Praze pod sp. zn. , spisová značka, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , ve které povolala za dědičku veškerého svého majetku , tituly před jménem, , Anonymizováno, , jméno FO, , , tituly za jménem, (žalovanou) a v případě, že by dědička nedědila, pak její dceru , jméno FO, , nar. , datum, . Zůstavitelka byla dlouhodobě nemocná, trpěla nemocí srdeční soustavy po operaci infarktu, brala 16 druhů léků, trpěla artrózou kolen, špatně viděla, měla 16 dioptrií, od mládí měla špatné oči díky sklivci, oční lékařkou jí byla předepsána bílá slepecká hůl. Od smrti manžela v roce 2012 po 61letém společném soužití se její stav psychicky zhoršil, více zapomínala, musela si vše psát na papír a dělat si poznámky. Byla více ovlivnitelná a důvěřivá, bylo ji 89 let a všichni nejbližší příbuzní, včetně jejího jediného syna, zemřeli. Zůstavitelka zemřela dne , datum, v , Anonymizováno, , Anonymizováno, nemocnici, předtím ovšem byla na sklonku svého života převezena do domova důchodců. Mělo se tak stát na žádost , Anonymizováno, , anonymizováno, dne 5. 1. 2018, tam byla přijata dne 11. 1. 2018. Zůstavitelka však nikdy nemluvila o tom, že by si přála být umístěna do domova důchodců. Žalobkyně byla tedy jedinou závětní dědičkou zůstavitelky, teprve po smrti zůstavitelky se dozvěděla, že byla sepsána nová závěť, kterou však žalobkyně neuznává. Podle žalobkyně potíže zůstavitelky vylučovaly její způsobilost k právním úkonům, kromě toho zůstavitelka rozhodně nemohla vlastním zrakem vidět, co podepisuje, přičemž sdělit jí mohla žalovaná cokoliv. O nečestných úmyslech žalované svědčí podle žalobkyně fakt, že zorganizovala prodej družstevního bytu zůstavitelky prostřednictvím realitního makléře , tituly před jménem, , jméno FO, . Poté, co se o tom žalobkyně dozvěděla, podala vůči žalované trestní oznámení, věc byla prošetřována Policií ČR, místním oddělení , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, -, Anonymizováno, . Policie trestní oznámení odložila s odůvodněním, že se jedná o občanskoprávní spor. Žalobkyně po celou dobu, již od roku 2004, počítala s tím, že bude dědičkou předmětného bytu. Zůstavitelku pravidelně navštěvovala, starala se o ni, doprovázela ji k lékaři, kupovala léky atd. Zůstavitelku kromě samotné žalobkyně navštěvovaly její kamarádky, kterým ukazovala, kde co v bytě je a jak si to po smrti zůstavitelky zařídí. Pokud se týká žalované, má hypoteční úvěr u banky. Podle žalobkyně učinila žalovaná na zůstavitelku nátlak v souvislosti s jejím onemocněním. Žalovaná znala žalobkyni i její sestru, kterou učila na , Anonymizováno, univerzitě. Zůstavitelka na této univerzitě dlouhou dobu rovněž pracovala jako sekretářka děkana, a zřejmě odtud se znala se žalovanou. Žalovaná věděla, že byt má připadnout žalobkyni.
2. Žalovaná v písemném vyjádření k žalobě navrhla její zamítnutí. Uvedla, že se se zůstavitelkou dlouhodobě přátelila, seznámily se zhruba před 20 lety a vzájemně se oblíbily, rády se spolu setkávaly a trávily čas. Zůstavitelka byla i na druhé promoci žalované v roce 2009. Žalovaná pravidelně zůstavitelku navštěvovala u ní doma. Pokud ještě žil manžel zůstavitelky, byli manželé samostatní, pan , jméno FO, zařídil vše potřebné, když však zemřel, zůstavitelka postupně hůře zvládala povinnosti kolem domácnosti a pomoc žádala od žalobkyně, která jí však pomáhala jen sporadicky, často byla neochotná a nespolehlivá. Za pomoc jí zůstavitelka platila. Protože se zůstavitelka na žalobkyni nemohla spolehnout, stále častěji žádala o pomoc žalovanou, která jí s přibývajícím věkem zůstavitelky všestranně pomáhala, nakupovala jí, zajišťovala potřebné pochůzky, například platila na poště nájem, apod. Nejméně tři roky před smrtí zůstavitelky zajišťovala jí žalovaná velký nákup, posledních několik let pro ni pekla vánoční cukroví, vozila jí pravidelně čerstvá vajíčka z venkova od své maminky a další sezónní produkty ze zahrádky. Manžel žalované pomáhal v bytě zůstavitelky s technickými věcmi. Zůstavitelka se žalované svěřovala se svými starostmi, měla k žalované důvěru. Společně slavily narozeniny, svátky, vzájemně si dávaly dárky. I když jejich vztah nebyl založen na příbuzenských vazbách, byly si velmi blízké. Zdravotní stav zůstavitelky odpovídal jejímu věku (zemřela v 89 letech), ovšem žádné z jejích onemocnění nemělo vliv na stav její mysli. Netrpěla žádným psychickým onemocněním, ani neměla výpadky paměti, a do konce svého života měla zájem o dění kolem sebe. Žalovaná nesouhlasí s účelovým tvrzením v žalobě, že se „psychický stav zůstavitelky po smrti jejího manžela zhoršil“. Manžel zůstavitelky zemřel v roce 2012 a zůstavitelka i poté vedla plnohodnotný život s přihlédnutím k jejímu věku. Není sporu o tom, že závěť zůstavitelky ve prospěch žalované byla sepsána formou notářského zápisu, což znamená, že při formulování závěti byla po celou dobu přítomna notářka, která listinu sepisovala a která osobně mohla posoudit a nepochybně posuzovala, jaký činí zůstavitelka při sepisu příslušné listiny dojem, zejména, zda je její mysl jasná, zda ví, jaký úkon činí a jaké jsou důsledky daného právního jednání. Není proto důvod pochybovat, že do notářského zápisu bylo zapsáno to, co si zůstavitelka přála. Zůstavitelka byla velmi zklamaná z obou svých vnuček, které byly jedinými jejími příbuznými. Ohledně , jméno FO, sepsala dne , datum, prohlášení o vydědění a nebyla s touto vnučkou vůbec v kontaktu. Pokud jde o žalobkyni, zůstavitelka s ní dobře nevycházela. Opakovaně si stěžovala, že o ni žalobkyně nemá zájem, ani ji nenavštívila v nemocnici, když byla hospitalizována. Koncem roku 2017 se na žalobkyni zlobila, protože jí údajně v době hospitalizace v bytě odcizila 8 000 Kč. Podle vyprávění zůstavitelky ji žalobkyně v posledních měsících jejího života slovně napadala, při poslední návštěvě ji prý uhodila. V důsledku jednání žalobkyně se jí zůstavitelka bála, a to byl důvod, proč se rozhodla vyměnit klíče od bytu, obávala se dalšího útoku a také si nepřála, aby do bytu mohla žalobkyně chodit bez jejího vědomí. O výměnu klíčů požádala , tituly před jménem, , jméno FO, , výměnu v přítomnosti zůstavitelky i sousedky paní , jméno FO, zajistil , jméno FO, , makléř realitní kanceláře , tituly před jménem, , jméno FO, , a to bez přítomnosti žalované. V listopadu 2017, po návratu z nemocnice, se zůstavitelka rozhodla prodat byt a jít do domova důchodců. Sama kontaktovala realitní kancelář , tituly před jménem, , jméno FO, se žádostí o zprostředkování prodeje.
3. Soud po provedeném dokazování, kdy vyslechl řadu svědků a nechal vypracovat znalecký posudek z oboru zdravotnictví, psychiatrie ke zjištění psychické způsobilosti zůstavitelky sepsat závěť, žalobě vyhověl v celém rozsahu, když měl v řízení za prokázáno, že zůstavitelka byla při sepisu závěti plně způsobilá takové právní jednání učinit a učinila je ze svobodné vůle, nebyla u ní definována žádná psychická porucha, její psychická kapacita pro vytvoření vlastního úsudku a pro vyjádření svého volního postoje byla dostatečně využitelná pro realizaci samostatných právních jednání. Pokud žalobkyně tvrdila, že si žalobkyně u notářky nemohla sama přečíst text závěti, pak toto tvrzení vzal soud za vyvrácené opakovanou svědeckou výpovědí notářky. V rozsudku soud zároveň uložil žalobkyni zaplatit žalované náklady řízení a zaplatit náklady svědečného a znalečného České republice na účet zdejšího soudu.
4. K odvolání žalobkyně Městský soud v Praze usnesením, č.j. , spisová značka, ze dne 15. 8. 2022 rozsudek soudu I. stupně zrušil a uložil soudu I. stupně provést žalobkyní navržený důkaz znaleckým posudkem z oboru oftalmologie.
5. Soud doplnil dokazování v intencích rozhodnutí Městského soudu v Praze a zjistil tyto skutečnosti:
6. Žalobkyně při účastnickém výslechu vypověděla, že se zůstavitelkou měly velmi vřelý vztah, vídaly se jednou až dva krát týdně, žalobkyně navštěvovala zůstavitelku, protože ta nemohla chodit a návštěvy probíhaly v přátelském ovzduší. Žalobkyně chodila zůstavitelce nakupovat, doprovázela ji k lékaři. O tom, že by napsala poslední závěť, se zůstavitelka žalobkyni nikdy nezmínila, rovněž spolu nikdy nemluvily ani o žalované. Žalobkyně znala žalovanou ještě za života zůstavitelky, několikrát ji viděla při návštěvě u zůstavitelky. Nikdy však na této návštěvě nebyly žalobkyně a žalovaná společně. Po smrti manžela se zůstavitelka nebyla schopna sama o sebe starat, proto žádala žalobkyni, aby jí pomáhala v domácnosti, a ta u ní také někdy přespala. To bylo zejména na začátku po smrti manžela zůstavitelky v roce 2012. Zůstavitelka neměla sjednanou žádnou pečovatelskou službu, protože ji odmítala. Do domova důchodců nikdy jít nechtěla. V době, kdy již v domově důchodců byla, ji žalobkyně nenavštívila, protože tam byla pouze měsíc. Zůstavitelka však zemřela v nemocnici, žalobkyně neví, jak dlouho byla hospitalizovaná. Naposledy ji viděla 26. 12. 2017 a za necelý měsíc se dozvěděla, že je v LDN a 23. 1. pak zůstavitelka zemřela. O tom, že byla zůstavitelka přesunuta z LDN do , Anonymizováno, nemocnice, se žalobkyně dozvěděla od zřízence z , Anonymizováno, , Anonymizováno, nemocnice. Babičku od 26. 12. 2017 žalobkyně nenavštívila, protože měla své osobní nebo pracovní povinnosti. Zůstavitelka neměla žádné přátele, pouze sousedku z domu, paní , jméno FO, , a ještě jednu sousedku, která s ní občas chodila ke kadeřníkovi. Po smrti manžela na tom byla zůstavitelka po psychické stránce hůř, zapomínala a také špatně viděla a hůře chodila. Žalobkyně zůstavitelku nenavštívila ani při její hospitalizaci v listopadu 2017, protože byla v práci. Zůstavitelka měla ráda společnost a byla proto ráda, že k ní do bytu žalobkyně přivedla kamarádky, o které se zůstavitelka zajímala. Žalobkyni proto nepřipadá netaktní, že své kamarádky vodila do bytu a ukazovala jim, jak si byt zařídí, až babička nebude. Žalobkyně na přelomu roku 2017 a 2018 osmnáct dnů nevěděla, kde babička je, ale nepodnikala žádné kroky, aby to zjistila, řešila totiž svůj vztah, který byl v tu dobu pro ni prioritnější, než vztah s babičkou. Zůstavitelka byla osamělý člověk a byla velmi ovlivnitelná. Žalobkyně měla i pochybnosti o psychické způsobilosti zůstavitelky, avšak o omezení její svéprávnosti neuvažovala. Žalobkyně nemá vlastní byt, bydlí u rodičů, a právě byt po babičce měla získat. Uvedla, pokud se týká zraku zůstavitelky, že používala lupu, psala si poznámky, které byla schopna s lupou po sobě přečíst. Na otázku, jaký měla zůstavitelka vztah se svojí rodinou, žalobkyně odpověděla: „slušný. Sestru vydědila, otec už od roku 2004 nežije, babička se s rodinou vzájemně nenavštěvovala“. Žalobkyně neví, zdali byl vyděděn i její otec.
7. Žalovaná při účastnickém výslechu vypověděla, že se se zůstavitelkou znala přes 20 let, poznaly se na , anonymizováno, univerzitě, kde obě pracovaly, byly si velmi blízké, takže již v počátcích se začaly navštěvovat, návštěvy byly pravidelné, žalovaná zůstavitelce často nakupovala. V posledních letech byly nákupy intenzivnější, a to zejména po úmrtí manžela zůstavitelky. Zůstavitelka byla velmi společenská, měla ráda lidi, žalovaná jí vždy přinesla květiny, cukroví, chlebíčky, povídaly si, protože obě znaly stejné prostředí školy, vztah byl obapolně velmi vřelý a čistý. Pro žalovanou byla zůstavitelka druhou maminkou. Manžel žalované se v bytě zůstavitelky staral o drobné technické opravy. Zůstavitelka byla až do poslední chvíle soběstačná. Po operaci srdce se jí již hůře dýchalo a její tempo bylo pomalejší, a také úměrné věku. Byla výborná kuchařka, velmi ráda vařila, a proto nechtěla žádnou péči, bránila se jí do poslední chvíle. V posledním období však začala přemýšlet o tom, že by si nechala vozit třeba obědy. V listopadu 2017 byla zůstavitelka hospitalizována v , Anonymizováno, a Vánoce toho roku byly zlomové. Ještě předtím, než se nechala převézt do nemocnice začátkem ledna 2018, cítila, že už nějakou pomoc bude potřebovat a že všechno už nezvládne, i když se sebevíc snažila, věděla to. K prodeji bytu se rozhodla právě z toho důvodu, že už nebude moci být doma a že bude muset vyhledat nějaký domov, kde se o ni postarají. Když byla zůstavitelka v lednu 2018 v nemocnici, tak i tam s ní promlouvali o jejím zdravotním stavu a společně se domluvili, že požádají o nějaký vhodný domov, takže nemocnice vytipovala zařízení u , adresa, , a tam ji během týdne převezli. Žalovaná navštěvovala zůstavitelku v nemocnici každý den, stejně tak i v zařízení u , adresa, . Nespokojenost zůstavitelky se žalobkyní trvala dlouhou dobu, zůstavitelka si na vnučku stěžovala a byla velmi smutná z toho, že je , jméno FO, nespolehlivá, že měla přijít a nepřišla, nebo že jí dala peníze na nákup a že jí nenakoupila, a že ona s tím počítala. Zůstavitelka uvažovala o tom, že peníze z prodeje bytu použije na péči v seniorském domově. K prodeji bytu nedošlo pouze z toho důvodu, že už to nestihla. Kupní smlouva měla být podepsána právě v ten den, kdy paní , jméno FO, zemřela. Ten den mělo být sepsáno i vydědění žalobkyně, protože ještě předtím zůstavitelka sepsala s notářkou novou závěť a domluvily se, že zrealizují i vydědění. Žalovaná zájem o předmětný byt nikdy neměla, mají s manželem vlastní byt. O tom, že zůstavitelka hodlá sepsat závěť ve prospěch žalované, mluvila zůstavitelka již delší dobu, řekla, že , jméno FO, byt nedá a že ho odkáže žalované. O tom mluvila minimálně půl roku před smrtí. Žalovaná u sepisu závěti nebyla přítomna. Dozvěděla se o tom až od notářky. Před sepisem závěti žalovaná se zůstavitelkou o žádných podrobnostech, týkajících se závěti, nemluvila. Žalovaná nikdy neměla za života zůstavitelky pochybnosti o její psychické způsobilosti, lucidnosti, apod. Zůstavitelka byla v perfektním psychickém stavu. Žalovaná má hypotéku na byt, kterou pravidelně a bez problémů splácí. I dcera žalované byla se zůstavitelkou v dobrých vztazích, zůstavitelka jí kupovala dárky k Vánocům, k Mikuláši, malé drobné dárky k Velikonocům a někdy dcera žalované zůstavitelce odvezla i nákupy. Právě z toho důvodu zůstavitelka do závěti uvedla i dceru žalované. Zůstavitelka byla ze žalobkyně velmi zklamaná, protože právě v poslední době, kdy mnohem více potřebovala její pomoc, tak se jí nedočkala, a proto se stále více obracela na žalovanou i na sousedku. Zůstavitelka řekla žalované, že když u ní byla vnučka naposledy 25. prosince, že zůstavitelku uhodila. Žalovaná viděla, že měla na tváři velkou modřinu. I předtím zůstavitelka žalované říkala, že do ní vnučka několikrát strčila, a že se k ní chová nevhodně, že jí řekla, že je baba zlá, a i jinak ji slovně napadala. Zůstavitelka byla i velmi zklamaná z toho, že ji žalobkyně nenavštívila ani v nemocnici, ani v domově u , adresa, . V době hospitalizace zůstavitelky jí žalobkyně odcizila z bytu 8 000 Kč a tento čin zůstavitelce přiznala s odůvodněním, že si myslela, že se už z nemocnice nevrátí. Tyto informace má žalovaná od zůstavitelky. Zůstavitelka četla s lupou, psala si poznámky pro nákup, stále si něco psala a všude měla lístečky. Žalovaná měla klíče od bytu zůstavitelky, a to z doby asi rok před smrtí zůstavitelky, ale tyto klíče nikdy za jejího života nepoužila. Zůstavitelka byla smutná z toho, že si žalobkyně do jejího bytu vodila kamarádky a ukazovala, jak si to tam zařídí. O tom, že má zůstavitelka záměr vydědit žalobkyni, věděli všichni přátelé paní , jméno FO, , protože byla vždycky velmi sdílná a diskutovala s nimi o tom. Zůstavitelka sice měla slepeckou hůl, ale nosila klasickou hnědou skládací, kterou měla s sebou i v nemocnici a v LDN.
8. Z výslechu svědkyně , jméno FO, , bez příbuzenského poměru k účastníkům, soud zjistil, že zůstavitelka s manželem měli ve , adresa, chalupu vedle svědkyně, byli bezprostřední sousedé od roku 1975-76. , jméno FO, pobývali na chatě od jara do podzimu, v , adresa, se navštěvovali velmi sporadicky. Svědkyně viděla naposledy zůstavitelku asi 2 nebo 3 roky před její smrtí, ale byla s ní v kontaktu telefonickém, a to zejména, když jedna nebo druhá měly narozeniny. Zůstavitelka byla podle svědkyně svérázný člověk, jen tak si něco nepřipustila, limitovaly ji její oči, byla to chytrá sečtělá paní, která věděla, co chce a nenechala si jen tak od někoho něco líbit. Svědkyně žádné změny v jejím psychickém stavu v průběhu doby nezaznamenala. Zůstavitelka používala na čtení lupu. Vzhledem k velkému věkovému rozdílu mezi svědkyní a paní , jméno FO, byl mezi nimi vždy určitý respekt. , jméno FO, při telefonických hovorech se svědkyní se zmiňovala i o žalobkyni, říkala, že jí pomáhá, že jí nakupuje, chodí s ní k lékaři, a že byt napíše , jméno FO, , protože je do podoby jejich rodiny.
9. Z výslechu svědkyně , jméno FO, , kamarádky žalobkyně, soud zjistil, že má veškeré informace o zůstavitelce pouze od žalobkyně. Svědkyně zůstavitelku nikdy osobně ani neviděla, doprovázela pouze žalobkyni, když jela k babičce, na kterou podle svědkyně žalobkyně vždy brala ohled. Svědkyně se žalobkyní dělaly společné nákupy pro babičku. Svědkyně ví od žalobkyně, že měla žalobkyně od babičky tento byt dostat.
10. Z výslechu svědkyně , Jméno žalobkyně, , matky žalobkyně, soud zjistil, že vztah se zůstavitelkou měla dobrý, avšak v kontaktu s ní byla pouze do roku 1985, kdy se rozvedla se synem zůstavitelky, a pak už se nevídaly. O zůstavitelce má proto pouze zprostředkované informace od dcer, žalobkyně se svědkyní bydlí. Podle svědkyně se žalobkyně o babičku dobře starala, často za ní chodila a telefonovaly si, nakupovala jí, doprovázela ji k lékaři a ke kadeřníkovi. Tyto informace má však svědkyně od žalobkyně. Svědkyně se s žalobkyní bavila o tom, že babička jí dá byt, a že to tak je sepsané v závěti. Svědkyně však tuto závěť neviděla. Svědkyně byla informována o vydědění bývalého manžela svědkyně i druhé dcery. Zůstavitelka měla silné dioptrie, ale přesto byla schopna bydlet sama.
11. Z výslechu svědka , jméno FO, , vzdáleného příbuzného žalobkyně ze strany manžela zůstavitelky, soud zjistil, že se vídávali jednou za rok nebo za půl roku. Svědek neví přesně, kdy paní , jméno FO, zemřela, viděl ji naposledy asi půl nebo třičtvrtě roku před její smrtí. Po smrti manžela zůstavitelky pak již svědek zůstavitelku často nenavštěvoval. Byli však spolu zhruba jednou za měsíc či za dva měsíce v telefonickém kontaktu. Svědek ví od zůstavitelky, že žalobkyně za ní velmi často jezdila a nosila jí nákupy, svědek však nic takového osobně neviděl. Když viděl svědek paní , jméno FO, naposledy, byla na tom docela dobře, pouze hůře chodila a horšil se jí zrak, po psychické stránce však byla naprosto v pořádku. Mluvil s ní tehdy o závěti a zůstavitelka svědkovi sdělila, že byt dostane žalobkyně. Zdali však takovou závěť ve prospěch žalobkyně skutečně napsala, svědek neví. O nikom jiném, než o žalobkyni, se zůstavitelka svědkovi nezmiňovala.
12. Z výslechu svědkyně , jméno FO, , bez poměru k účastnicím, soud zjistil, že je předsedkyní bytového družstva v domě, ve kterém je byt zůstavitelky. Žalobkyni zná pouze sporadicky, žalovanou od doby, kdy docházela k zůstavitelce a pomáhala jí s domácností. Svědkyně byla se zůstavitelkou v minimálním kontaktu, ví pouze, že krátce předtím, než paní , jméno FO, zemřela, chtěla byt prodat. Konzultovala tuto záležitost i se svědkyní. Na důvod zamýšleného prodeje bytu se svědkyně zůstavitelky neptala. Ani jedna z účastnic se svědkyní o bytě zůstavitelky nehovořila. To, že chce byt napsat na žalobkyni, řekla svědkyni zůstavitelka asi před pěti lety. Podle svědkyně byla paní , jméno FO, po psychické stránce naprosto v pořádku, pouze hůře chodila. Svědkyni o žádnou pomoc nikdy nepožádala.
13. Z výslechu svědkyně , jméno FO, , známé žalované, soud zjistil, že žalovanou zná asi osm nebo deset let, poznaly se v době, kdy svědkyně uklízela v ekonomické škole v , adresa, . V současné době však už v kontaktu nejsou. Zůstavitelku svědkyně znala od roku 1960, kdy se nastěhovala do stejného domu, jako bydlela zůstavitelka. Poté, co zemřel manžel zůstavitelky, byla svědkyně se zůstavitelkou v častějším kontaktu, na návštěvy chodila svědkyně k zůstavitelce, protože ona hůře chodila. Vídaly se podle toho, jak zůstavitelka potřebovala a pravidelně každých 14 dnů ji vodila k holiči. Pomáhala jí i v jiných věcech, když řekla, že potřebuje nějakou pomoc nebo jí třeba došla nakoupit. Ani v posledním roce před smrtí zůstavitelky nepozorovala na ní svědkyně žádné změny, ať už fyzické nebo psychické, byla to normální stará paní, kterou bolely nohy, měla také bypass, špatně viděla, měla hodně silné dioptrie. Četla, ale používala i lupu. Podle svědkyně zůstavitelka a žalobkyně neměly moc dobrý vzájemný vztah, protože žalobkyně k ní moc nedocházela, spíš to nechávala na ostatních, přišla tak jednou za tři neděle nebo za měsíc. Zůstavitelka se zmínila svědkyni, že by chtěla sepsat závěť, a stalo se tak asi půl nebo tři čtvrtě roku před její smrtí. Zůstavitelka svědkyni ukazovala nějakou závěť a říkala, že vydědila sestru žalobkyně, ale bylo to ještě za života manžela zůstavitelky. Podle svědkyně chtěla zůstavitelka prodat svůj byt , Anonymizováno, a zajistit si tak u nich bydlení, a to podle svědkyně z důvodu, že se zůstavitelka s vnučkou moc nesnášely. O žalované se svědkyní paní , jméno FO, nikdy nemluvila, žalovaná vozila paní , jméno FO, velké nákupy a její manžel občas něco v bytě opravil. Svědkyně oba dva při těchto činnostech viděla. Podle svědkyně byla paní , jméno FO, schopna se sama rozhodovat, ovlivnitelná nebyla. Zůstavitelka řekla svědkyni, že když ji žalobkyně navštívila někdy na , jméno FO, , že se spolu neshodly a že ji žalobkyně uhodila. Svědkyně však u toho přítomna nebyla. , jméno FO, se svědkyni zmiňovala, že by chtěla žalobkyni vydědit, hlavním důvodem bylo, že se k ní žalobkyně nechovala tak, jak by se vnučka měla chovat k babičce.
14. Z výslechu svědkyně , jméno FO, , sousedky zůstavitelky, soud zjistil, že obě účastnice zná prostřednictvím zůstavitelky. Ví tedy, že žalobkyně je vnučka zůstavitelky a žalovaná její bývalá kolegyně, která za ní docházela. Svědkyně znala zůstavitelku přes 60 let, bydlely v jednom domě, byly mezi prvními nájemníky. Když zemřel manžel zůstavitelky, začala ji svědkyně navštěvovat v jejím bytě, a to i proto, že ji zůstavitelka požádala o výpomoc. Zpočátku žalobkyně za zůstavitelkou docházela, ale později se stávalo stále častěji, že jí neposkytla pomoc. Zůstavitelka říkala svědkyni, že žalobkyně nemůže přijít, že jí do toho něco přišlo, nebo že změnila program. Zůstavitelka to nesla velmi špatně, velice ji to mrzelo a stěžovala si, že se nemůže se žalobkyní domluvit a že jí nemůže úplně vysvětlit, že potřebuje pomoc. Když tedy potřebovala paní , jméno FO, nakoupit, napsala svědkyni lísteček a svědkyně jí pak přinesla nákup, došla na poštu, do lékárny nebo rozměnit peníze. Když pak šla svědkyně na operaci, převzala tyto úkoly paní , jméno FO, a paní , jméno FO, . Svědkyni je známo, že pomoc paní , jméno FO, poskytovala i žalovaná, navštěvovala zůstavitelku jako kolegyně, a také jí nosila velké nákupy, a když potřebovala v bytě něco opravit, zastal to manžel žalované. O žalované mluvila zůstavitelka velmi kladně, řekla svědkyni, že měla napsanou závěť, a po smrti manžela ji musela změnit. Napsala závěť ve prospěch žalobkyně, ale pak napsala další závěť, bylo to v době, kdy už měla se žalobkyní problémy. Řekla svědkyni, že závěť pro ni zruší. Zůstavitelka řekla svědkyni, že o Vánocích měla s vnučkou nějaký větší konflikt, že jí vnučka uhodila a že se tedy zůstavitelka rozhodla, že byt prodá, a že si vyřídí nějaký pokoj v domově důchodců z peněz, které bude mít z prodeje bytu. Když už byla zůstavitelka hospitalizována (hospitalizaci zajistila svědkyně), sdělila zůstavitelka svědkyni při telefonickém rozhovoru, že závěť zrušila a že chce vnučku vydědit, resp., že už to vlastně udělala. Když pak byla zůstavitelka v domově v , adresa, , zakázala vstup pro žalobkyni. Svědkyně navštívila zůstavitelku v nemocnici a tehdy jí zůstavitelka řekla, že změnila závěť a že se rozhodla, že vše odkáže žalované, s odůvodněním, že ji vnučka zklamala a že ji to mrzí. Zůstavitelka byla po psychické stránce na tom velmi dobře, byla chytrá, o všechno se zajímala, měla pouze problém s tím, že špatně viděla, ale přesto četla s lupou, měla však potíže s chůzí, která ji velmi unavovala. Ovlivnitelná podle svědkyně nebyla, měla svůj vlastní úsudek. Ani při poslední návštěvě v nemocnici neměla svědkyně pocit, že by se zůstavitelka psychicky změnila.
15. Z výslechu svědka , tituly před jménem, , jméno FO, , majitele realitní kanceláře, soud zjistil, že se na něj zůstavitelka obrátila v době, kdy zemřel její manžel, a potřebovala tržní odhad od realitní kanceláře, to bylo někdy v letech 2012 nebo 2013, a pak se svědkovi ozvala znovu v roce 2017 nebo 2018 s tím, že by chtěla prodat družstevní podíl v družstvu v , adresa, , adresa, . Svědek ji tehdy navštívil spolu s makléřem, panem , jméno FO, . Zůstavitelka svědkovi řekla, že by chtěla byt prodat a že by chtěla jít do nějakého lepšího domova důchodců, a při té příležitosti také řekla, že by chtěla sepsat závěť. Svědek jí doporučil notářku , tituly před jménem, , jméno FO, . Zůstavitelka ještě žádala svědka, zdali by jí dokázal zařídit listinu o vydědění na vnučku , jméno FO, . Říkala, že vztahy s touto vnučkou má velmi špatné. Kupní smlouva na prodej bytu byla připravovaná, stejně tak i listina o vydědění, ale ani jedna z těchto listin už nebyla podepsána, protože paní , jméno FO, zemřela. Zůstavitelka po fyzické stránce na tom nebyla dobře, ale po psychické stránce byla naprosto v pořádku.
16. Z výslechu svědkyně , tituly před jménem, , jméno FO, , notářky, soud zjistil, že si na sepis závěti s paní , jméno FO, pamatuje, bylo to totiž mimo kancelář. Zůstavitelka byla velmi milá a sympatická, hezky si pohovořily, závěť se podepsala a bylo vše v pořádku, svědkyně neměla nejmenší pochybnost o tom, že by to zůstavitelka neměla dobře rozmyšlené, nebo že by ji někdo ovlivňoval v nějakém směru. Závěť byla sepisována v zařízení u , adresa, . Pokud by svědkyně měla pochybnosti o psychickém stavu zůstavitelky, rozhodně by se obrátila na ošetřujícího lékaře. Při této příležitosti viděla svědkyně zůstavitelku poprvé a naposledy. U sepisu závěti byla pouze svědkyně a zůstavitelka, tak to probíhá vždy, když sepisuje závěť svědkyně. Pokud se týká samotného sepisu notářského zápisu, pak pokud zájemce o sepsání závětí dobře vidí, dá mu jej svědkyně přečíst, a když nemá brýle nebo hůře vidí, přečte text závěti sama svědkyně. Jak to bylo v tomto případě, si svědkyně již nepamatuje. V rámci praxe svědkyně nepřipadá v úvahu, aby někdo podepsal závěť, aniž by mu předtím byla přečtena nebo aniž by si ji sám přečetl před svým podpisem. Z doplňujícího výslechu svědkyně soud zjistil, že se vždy každého staršího člověka zeptá, zdali dobře slyší a dobře vidí a bude si moci dokument, který svědkyně sepisuje, sám přečíst. , jméno FO, neříkala svědkyni nic takového, takže si dokument sama přečetla, před svědkyní odsouhlasila a podepsala. Svědkyně si nepamatuje, zdali používala paní , jméno FO, brýle. Svědkyně si uvědomila (u příležitosti projednávání stížnosti, kterou na ni podala u Notářské komory žalobkyně), že se zůstavitelkou projednávala i vydědění, které si zůstavitelka velmi přála a týkalo se to vnučky , Jméno žalobkyně, . Svědkyně o vydědění nejdříve nevěděla, šla s paní , jméno FO, sepsat závěť, a ona jí vyprávěla příběh, na základě kterého svědkyně sepsala listinu, kterou však již paní , jméno FO, nemohla podepsat, protože zemřela. Vydědění nebylo vtěleno do podepsané závěti, protože prvotní objednávka byla na závěť, a protože k podpisu závěti došlo mimo notářskou kancelář, nemohla už svědkyně vydědění do závětí vtělit. Pokud by měla svědkyně jakoukoliv pochybnost, že by si zůstavitelka text závěti nemohla přečíst, nenapsala by do notářského zápisu, že si závěť sama přečetla. Pokud by paní , jméno FO, sdělila svědkyni, že nevidí, pak by svědkyně závěť tímto způsobem nemohla sepsat, ale musela by ji sepsat se svědky.
17. Z výslechu svědka , jméno FO, , jméno FO, , realitního makléře, soud zjistil, že znal zůstavitelku a , tituly před jménem, , jméno FO, jej pověřil prodejem jejího bytu, bylo to někdy v roce 2018. , jméno FO, chtěla prodat byt z toho důvodu, že si chtěla zaplatit nějaký lepší pečovatelský dům. K uzavření smlouvy však nedošlo, protože paní , jméno FO, zemřela ten den ráno, kdy mělo k podpisu smlouvy dojít. Svědek se zůstavitelkou hovořil vícekrát, byla to malá babička drobné postavy, po psychické stránce na tom byla velmi dobře, tělesná jí však již dobře nefungovala, měla pohybové problémy. Jakákoliv komunikace s ní však byla na úrovni, sama říkala, že se chce udržovat v kondici, luštila sudoku. , jméno FO, se svědkovi vyloženě nezmiňovala o závěti, ale zmiňovala svůj vztah k vnučce, se kterou měla nějaký problém a které se obávala, zmiňovala také, že ji vnučka uhodila. V této souvislosti zmiňovala jméno , jméno FO, . Svědkovi je známo, že paní , jméno FO, chtěla sepsat závěť, a že tuto závěť sepisovala , tituly před jménem, , jméno FO, .
18. Z výslechu svědkyně , tituly před jménem, , jméno FO, , řádové sestry v LDN v , adresa, , soud zjistil, že paní , jméno FO, byla do ústavu umístěna na žádost , Anonymizováno, , jako kontaktní osobu uvedla , tituly před jménem, , jméno FO, (žalovanou). Od prvního přijetí na oddělení paní , jméno FO, sdělovala, že má ještě vnučku, ale že s tou není v kontaktu a ani nechce být. LDN proto žádnou vnučku nekontaktovala. Po několika dnech hospitalizace se zdravotní stav paní , jméno FO, prudce zhoršil po srdeční stránce, v mezidobí již proběhlo podání žádosti do domova seniorů při plném vědomí a orientaci paní , jméno FO, , což plyne i ze zápisu z lékařské dokumentace. Pro zhoršený stav byla paní , jméno FO, odvezena do , Anonymizováno, a tam zemřela. Svědkyni se paní , jméno FO, nezmiňovala, že by chtěla sepsat závěť, ale hovořila o tom se sociální pracovnicí. Po celou dobu pobytu v LDN v , adresa, byla paní , jméno FO, zcela orientovaná a nebyla pod vlivem léků, které by ovlivňovaly její psychiku. I na svědkyni po psychické stránce působila úplně dobře.
19. Ze znaleckého posudku z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie, zpracovaného znalkyní , tituly před jménem, , jméno FO, , ze dne 12. 3. 2021, soud zjistil, že v medikaci zůstavitelky nebyly ordinovány preparáty s psychogenním účinkem – a to ani ze skupiny psychofarmak, ani ze skupiny analgetik. Smyslové funkce byly využitelné přiměřeně jejímu věku – celoživotně se potýkala se zrakovým deficitem (s těžkou krátkozrakostí v kombinaci se stařeckou vetchozrakostí), ale ten v průběhu života dobře zadaptovala s využitím kompenzační pomůcky (lupy) a zřejmě i vytříbením dalších smyslových vstupů. Sama vnímala svůj zdravotní stav dlouhodobě se zvýšenou citlivostí k běžným tělesným procesům, takže sama identifikovala a dožadovala se řešení různých bolestivých příznaků, které vnímala intenzivněji mimo zdravotnické zařízení. Správně postihovala příčiny a následky svých zdravotních potíží, v léčebném režimu spolupracovala, význam poskytovaných zdravotnických služeb chápala, takže nikdy nebyl indikován postup bez jejího souhlasu nebo proti její vůli. Lékaři, s nimiž byla v kontaktu, nepopisovali žádné projevy psychické patologie, takže nikdy žádné psychiatrické vyšetření neindikovali, ani z jejího okolí nebyly definovány nápaditosti v jejím chování či komunikaci. Sepsání závěti provedla dne , datum, , tj. v den jejího překladu z kardiologické kliniky , Anonymizováno, do LDN , anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Zůstavitelka měla již ve své minulosti několik vlastních zkušeností s právním úkonem tohoto typu, dlouhodobě projevovala aktivní iniciativu cílenou na vypořádání jejího majetku po její smrti, přičemž zohledňovala osobnostní kvality svých zamýšlených dědiců, i jejich chování ve vztahu k její osobě. Svůj záměr učinit pořízení se svým majetkem podle závěti sepsané v lednu , rok, sdělila několika osobám samostatně s logickým odůvodněním, které odpovídalo realitě, takže nebylo výsledkem chorobných konstruktů myšlení. Ve sledované době byla spontaneita posuzované dostatečná pro sdělení svého přání i pro iniciaci odpovídajícího jednání, volní i osobnostní vlastnosti byly dostatečné pro jeho korekci, rozumové schopnosti byly využitelné pro variabilitu asociací, paměťové schopnosti umožňovaly aplikaci vlastní korektivní zkušenosti. Obsah tohoto právního jednání zůstavitelka komunikovala s několika blízkými a zainteresovanými osobami, takže obsah sporné závěti byl znám již před její smrtí. Měla zjevně pozitivní citovou vazbu ke svému nemovitému majetku, který je předmětem závěti, když jej využívala k bydlení dlouhodobě a opakovaně se aktivně zabývala otázkou vypořádání vlastnictví k němu po její smrti. Rovněž stálou citovou vazbu měla ke svým blízkým vztahovým osobám, od nichž akceptovala poskytované pečovatelské služby. Z dostupné zdravotnické dokumentace lze vytěžit, že zůstavitelka ve sledované době vedla zredukovaný životní styl – omezení na interiéry jejího bytu a na nemocniční prostředí, ve kterém se bez potíží adaptovala, správně vnímala okolní dění, správně chápala vnímané podněty, sledovala své potřeby a zájmy a byla schopna iniciovat jednání k jejich naplnění, provést je v logické následnosti jednotlivých kroků. Měla náhled na svůj zdravotní stav i na deficit z něj plynoucí, i na svou osobní situaci, akceptovala poskytované zdravotnické a pečovatelské služby a spolupracovala s osobami, které je poskytovaly. Přestože se potýkala se seniorskou křehkostí, se závažnými interními nemocemi, se sociální deprivací (následkem chronických bolestí a omezené mobility) a se zrakovým handicapem, měla vytvořené zralé – adaptivní kompenzační strategie pro své fungování v realitě. Až do pobytu v LDN , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, byla schopna používat telefon a věcně komunikovat. Ve sledované době obsahuje zdravotnická dokumentace zůstavitelky prakticky kontinuální kontakt se zdravotníky, s dostatečným množstvím autentických projevů zůstavitelky, z nichž vyplývá její plná zakotvenost v reálném dění, kontinuita jejích hodnotových priorit, pozitivní vztah k lidskému světu. Z psychiatrického hlediska se v širší sledované době jednalo u zůstavitelky o stav ovlivněný chronickými bolestmi a redukovaným životním stylem, ale umožňující fungování v jejím přirozeném sociálním prostředí nebo pobyt ve zdravotnickém zařízení s jejím souhlasem, a to pro dostatečně zachovanou kapacitu rozumových funkcí a stenických osobnostních vlastností. Ze zdravotnické dokumentace vyplývá, že vnímání zůstavitelky bylo přesné ze všech smyslových stupňů, chápání vnímaného bylo adekvátní bez významových posunů, myšlení bylo koherentní, strukturované na konkrétní i na abstraktní úrovni, takže zůstavitelka měla dostatečnou kapacitu pro induktivní logicky svázané asociace a pro vytváření alternativ, i pro chápání následků jejího rozhodnutí a jednání. Ve svém rozhodování se řídila svými prioritami a svou osobní zkušeností, s vyváženým zastoupením racionálního a emočního aspektu. Úsudky měly logickou motivaci, nepodléhaly významně aktuálnímu emočnímu nastavení. Osobnost zůstavitelky ve sledované době jevila známky postupujícího poklesu vlastní autonomie, což bylo podmíněno svalovou slabostí, ale její mentální funkce byly dostatečně výkonné pro vytvoření náhledu na svou osobní situaci i na zdravotní stav. Měla dlouhodobě stálé a předvídatelné pozitivní vazby v lidském světě, jevila stabilní zájem o sociální interakce se svými blízkými vztahovými osobami i o dění v jejím okolí. Rozpoznávací a ovládací schopnosti zůstavitelky ve sledovaném období a ve vztahu ke zkoumanému právnímu úkonu oscilovaly v intervalu širší normy. V jejím myšlení se nevyskytly žádné bizarní obsahy, které by svědčily pro narušení testování reality nebo by ukazovaly na vykloubení myšlení z logických vazeb. Realizovala zkoumaný právní úkon, přestože toto jednání bylo z hlediska jejího zdravotního stavu energeticky náročnější, než ponechání volného průběhu událostem. V širším rámci sledované doby bylo její vlastní rozhodování a sebevyjádření dostatečně spontánní, srozumitelně formulovala souhlasná i nesouhlasná stanoviska. Z projevů jejího chování vyplývá plná orientovanost v jejích vztahových záležitostech a zachovaný pocit známosti ve svém domácím prostředí, dále správné rozeznávání známých osob, adekvátní náhled na své deficity v sebepéči a akceptování jejich kompenzace pomocí pečujících osob. Zdravotní stav zůstavitelky v období blízkém k datu 11. 1. 2018 odpovídal akcelerovanému stárnutí vlivem cévních rizikových faktorů, včetně cévního onemocnění mozku, ale bez kvalitativní změny osobnostního formátu, bez nápadných psychopatologických projevů. Psychické funkce zakládající svéprávnost zůstavitelky byly ve sledované době plně funkční, takže v situacích s nárokem na samostatné rozhodování mohla vytvářet vlastní úsudky, a ty byla schopna svými komunikačními schopnostmi samostatně a srozumitelně sdělit. Způsobilost zůstavitelky k provedení zkoumaného právního úkonu ve sledované době lze proto z psychiatrického hlediska hodnotit jako plně funkční. Zůstavitelka ve sledované době netrpěla žádnou definovanou psychickou poruchou. Z dostupné zdravotnické dokumentace i z dalších spisových materiálů lze proto učinit závěr o plně funkční psychické způsobilosti zůstavitelky pro rozpoznání smyslu zkoumaného právního úkonu a pro posouzení následků jejího jednání v celé jeho komplexnosti. Nejsou identifikovatelné známky žádné definované psychické poruchy. Psychická kapacita zůstavitelky pro vytvoření vlastního úsudku a pro vyjádření svého volního postoje byla dostatečně využitelná pro realizaci samostatných právních jednání. Zůstavitelka měla ve sledované době dostatečně využitelné intelektové schopnosti i astenické osobnostní vlastnosti pro formulování svých samostatných úsudků a osobních postojů, a to v souhlasné i odmítavé polaritě.
20. Z kopie notářského zápisu s vročením 23. 1. 2018, bez specifikovaných spisových značek, koncipovaného notářkou , tituly před jménem, , jméno FO, soud zjistil, že tímto notářským zápisem mělo být sepsáno prohlášení o vydědění, kterým zůstavitelka , jméno FO, měla vydědit podle § 1646 odst. 1 písm. a), b) zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákon v platném znění svoji vnučku , Jméno žalobkyně, , a to z toho důvodu, že nejeví o zůstavitelku žádný zájem, který by jako vnučka projevovat měla, a neposkytuje jí žádnou pomoc. V textu je dále uvedeno, že chování vnučky se změnilo poté, co zůstavitelka vážně onemocněla a potřebovala její pomoc. Vnučka ji přestala navštěvovat, a pokud se tak stalo, nadávala jí do starých bab a používala další vulgární výrazy, opakovaně jí vyhrožovala, napadala ji slovně i fyzicky, a to vše proto, že chtěla, aby jí zůstavitelka za svého života převedla byt v jejím osobním vlastnictví.
21. Z usnesení zdejšího soudu, č.j. , spisová značka, ze dne 7. 12. 2018, které nabylo právní moci dne 29. 12. 2018, soud zjistil, že tímto usnesením bylo uloženo pozůstalé vnučce , Jméno žalobkyně, , aby do dvou měsíců od právní moci tohoto usnesení podala u zdejšího soudu žalobu na určení, že závětní dědička , tituly před jménem, , Jméno žalované, není dědičkou zůstavitelky.
22. Z kopie notářského zápisu sp.zn. , spisová značka, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ze dne 11.1.2018 soud zjistil, že formou toho zápisu učinila zůstavitelka , jméno FO, závěť, kterou povolala za dědičku , Jméno žalované, , nar. , Datum narození žalované, , bytem , adresa, a zůstavila jí veškerý svůj majetek náležející do pozůstalosti, ať se nachází kdekoliv a v případě, že by , tituly před jménem, , Jméno žalované, , , tituly za jménem, z jakéhokoliv důvodu nedědila, povolala této dědičce náhradníka, a to její dceru , jméno FO, , nar. , datum, .
23. Ze znaleckého posudku z oboru zdravotnictví – oftalmologie ze dne 3. 11. 2022, zpracovaného soudem ustanoveným znalcem , tituly před jménem, . , tituly před jménem, , jméno FO, J. , jméno FO, , , tituly za jménem, soud zjistil, že se znalec spíše domnívá, že zůstavitelka mohla text závěti vidět.
24. Z výslechu znalce , tituly před jménem, , jméno FO, jednání dne 6. 1. 2023 soud zjistil, že znalec zčásti relativizoval závěry svého znaleckého posudku a odkázal se na xerokopii Jaegerových tabulek zobrazujících velikosti písma. Uvedl, že od posledního očního vyšetření zůstavitelky v roce 2017 do jejího úmrtí se její zrak mohl zhoršit s pravděpodobností této možnosti 50 %.
25. Z revizního ústavního znaleckého posudku zpracovaného znaleckým ústavem , Anonymizováno, , Anonymizováno, , podezřelý výraz, , Anonymizováno, , Anonymizováno, dne 8. 12. 2023, kterému soud uložil posoudit, zda zdravotní stav zůstavitelky ovlivňoval její schopnost číst a zdali byla schopna sama přečíst před notářkou závěť ke dni jejího sepsání ve formě notářského zápisu, a to dne 11. 1. 2018, č.j. , spisová značka, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a provést revizi znaleckého posudku znalce , tituly před jménem, , jméno FO, , soud zjistil, že zůstavitelka , jméno FO, byla těžce krátkozraká a až do operace šedého zákalu v listopadu a prosinci 2005 musela na dálku používat silné brýle. Při operaci na oční klinice , Anonymizováno, byly vloženy nitrooční čočky takové síly, že následná refrakce se snížila, takže k optimálnímu vizu a do dálky stačily brýle o síle -2,5 dioptrie. Díky tomu mohla po operaci číst bez brýlí, respektive jen se slabou korekcí. Operace ovšem není schopna odstranit degenerativní změny na očním pozadí, které těžkou krátkozrakost doprovázejí a které byly dokumentovány i u zůstavitelky. Změny na očním pozadí mohou zůstat dlouho stabilní, anebo se mohou různou rychlostí zhoršovat, což vede ke zhoršení zrakové ostrosti. Zbytky centrálního vidění jsou pacienti schopni lépe využít zvětšením obrazu, a to buď zesílením brýlí do blízka, anebo použitím lupy. Z dokumentace je zřejmé, že vizus do dálky byl v březnu 2014 a v květnu 2017 stejný, lepší na pravém a horší na levém oku. Vizus do blízka byl v květnu 2017 j.č.8 buď +3,0 dioptriemi nebo s lupou. V žádné výpovědi svědků nebyl zmíněn náhlý pokles vizu ani stížnost na zhoršení vizu od 17. 5. 2017, kdy proběhlo poslední oční vyšetření, do ledna 2018. Zůstavitelka byla na horší vidění adaptována, používala lupu, s ní četla noviny, psala vzkazy, kontrolovala účty. Vše při zachovaném psychickém zdraví. „Vycvičený pacient“ je schopen využít i malé ostrůvky zbylého vidění, jestliže je v klidu a může přesně zaměřit sledovaný text. Při pohybu vlastním, eventuálně okolí, se handicap zvýrazní a vidění je pak horší, někdy i výrazně. Orientaci v prostoru nepochybně zhoršoval i výpad periferního vidění při glaukomu a tím dále zhoršoval možnosti rehabilitace, to ale nemá vliv na stupeň zachovaného centrálního vizu. Ve zdravotnické dokumentaci je opakovaně záznam o nevidomosti, praktické nevidomosti, v listopadu 2017 záznam, že vidí hůře s lupou, vše ovšem hodnoceno zdravotníky bez erudice v posuzování praktické použitelnosti zbytku vizu. Pochybnosti o schopnosti přečíst text neměl realitní makléř, sociální pracovník v , Anonymizováno, , ani notářka při sepisování notářského zápisu. Je pravdou, že zhoršení celkového tělesného stavu může zhoršovat výše zmíněnou schopnost využití zbytků vizu. Přesto se znalecký ústav přiklonil k názoru, že zůstavitelka byla s vysokou pravděpodobností schopna dne 11. 1. 2018 přečíst notářský zápis. Podle závěrů znaleckého posudku znalecký posudek , tituly před jménem, , jméno FO, neodpovídá požadavkům na formální úpravu podle § 28 zákona č. 254/2012 Sb. o znalcích a znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech, z hlediska obsahu je sice stručný, ale obsahuje informace podstatné pro vyslovený názor. S tímto názorem znalecký ústav souhlasí i přes jeho zpochybnění při následném výslechu znalce. Ztotožňuje se i s vysvětlením stran interpretace poruchy zraku neoftalmology. Pomalé zhoršení vizu mezi květnem 2017 a lednem 2018 nelze zcela vyloučit, ale je nepravděpodobné, náhlé zhoršení znalecký ústav vyloučil zcela. Podle přiložené Jaegerovy tabulky odpovídá velikost textu na notářském zápisu velikosti číslo 8.
26. Žalovaná neměla proti reviznímu znaleckému posudku žádné námitky, žalobkyně se k výzvě soudu k posudku nevyjádřila, navrhla pouze výslech zpracovatele znaleckého posudku. K jednání dne 4. 3. 2024 se však žalobkyně, ač předvolána, nedostavila. Zpracovatel znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, zcela odkázal na závěry revizního znaleckého posudku, vypověděl, že zůstavitelka měla změny periferního vidění, které byly příčinou toho, že nebyla schopna se samostatně pohybovat v cizím prostředí, respektive při pohybu v okolí nebo pohybu vlastním. Měla trubicové vidění, tzn., že objekt, na který se zaměřila, byla schopna rozlišit, ale periferie jí unikala. Změny centrální, které jsou důležité pro posouzení centrálního vidění, tedy schopnosti číst, byly dány těžkou degenerativní krátkozrakostí, ale podle všech známek a z výpovědi všech svědků byla schopna do poslední chvíle při optimálních podmínkách rozlišovat detaily, tedy včetně psaného textu. Znalec zcela odkázal na závěry revizního znaleckého posudku.
27. Soud při jednání dne 4. 3. 2024 nevyhlásil rozsudek, aby dal žalobkyni možnost písemného závěrečného návrhu, a ve věci nařídil další jednání na 27. 3. 2024, další na 3. 5. 2024, další na 5. 6. 2024 a další na 17. 7. 2024, když žalobkyně vždy před jednáním požádala o jeho odročení s argumentací nepříznivého zdravotního stavu, který dokládala pracovními neschopenkami. Vzhledem k těmto opakovaným žádostem o odročení jednání ze zdravotních důvodů soud oslovil ošetřující lékařku žalobkyně , tituly před jménem, , jméno FO, s žádostí o sdělení, zda žalobkyni brání její zdravotní stav v účasti při soudním jednání. Z odpovědi lékařky doručené soudu dne 5. 6. 2024 je zřejmé, že pracovní neschopnost vystavená 30. 5. 2024 pro horečnaté a průjmovité onemocnění byla ukončena dne 7. 6. 2024. Dne 16. 7. 2024 (jeden den před nařízeným jednáním) žalobkyně znovu požádala o odročení jednání z důvodu pracovní neschopnosti, kterou nedoložila. Žalovaná oproti tomu založila do spisu prezentaci žalobkyně na Facebooku, ze které se podávají její soukromé aktivity vždy v datech přiléhajících k nařízeným a k jejím žádostem odročeným jednáním. Soud proto poslední žádost žalobkyně o odročení jednání vyhodnotil jako nedůvodnou a proto jí nevyhověl a jednal v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zák. č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. s. ř.) v nepřítomnosti žalobkyně a vyhlásil ve věci rozsudek. Soud připomíná, že žalobkyně je v řízení zastoupena advokátem, kterému nebránila žádná překážka v účasti na jednání soudu.
28. Soud zhodnotil v řízení provedené důkazy v souladu s ust. § 132 o.s.ř., a má za prokázaný následující skutkový stav: žalobkyně je jednou ze dvou vnuček zůstavitelky , jméno FO, , zemřelé dne , datum, , žalovaná je dlouholetou přítelkyní zůstavitelky. Zůstavitelka za svého života sepsala formou notářských zápisů několik závětí, přičemž poslední závětí, sepsanou dne , datum, , rovněž ve formě notářského zápisu, , tituly před jménem, , jméno FO, , notářkou se sídlem v , Anonymizováno, , povolala za dědičku veškerého svého majetku žalovanou a pro případ, že by nedědila, pak její dceru , jméno FO, , narozenou dne , datum, . Zůstavitelka za svého života vydědila svého syna (otce žalobkyně) a svoji druhou vnučku (sestru žalobkyně). Při podpisu závěti ze dne , datum, požádala notářku i o sepis listiny o vydědění žalobkyně. Zemřela však dříve, než mohla tento notářský zápis podepsat. O svém záměru vydědit žalobkyni se zůstavitelka zmínila několika svým přátelům a známým. Zůstavitelka trpěla zdravotními problémy přiměřenými věku (srdeční nedostatečnost, pohybové problémy) a špatně viděla, byla však schopná číst a psát si poznámky, a k tomu používala lupu. V medikaci zůstavitelky nebyly ordinovány preparáty s psychogenním účinkem. Zůstavitelka správně postihovala příčiny a následky svých zdravotních potíží, její úsudky měly logickou motivaci, nepodléhaly významně aktuálnímu emočnímu nastavení, měla dlouhodobě stálé a předvídatelné pozitivní vazby v lidském světě, jevila stabilní zájem o sociální interakce se svými blízkými vztahovými osobami, i o dění ve svém okolí, její rozhodování a sebevyjádření bylo dostatečně spontánní, srozumitelně formulovala souhlasná i nesouhlasná stanoviska, z projevu jejího chování vyplývá plná orientovanost v jejích vztahových záležitostech. Psychické funkce, zakládající svéprávnost zůstavitelky, byly ve sledovaném období (k datu podpisu závěti) plně funkční, takže v situacích s nárokem na samostatné rozhodování mohla vytvářet vlastní úsudky, a ty byla schopna svými komunikačními schopnostmi samostatně a srozumitelně sdělit. Způsobilost zůstavitelky k pořízení závěti byla proto z psychiatrického hlediska plně funkční. Zůstavitelka netrpěla žádnou definovanou psychickou poruchou, psychická kapacita zůstavitelky pro vytvoření vlastního úsudku a pro vyjádření jejího volního postoje byla dostatečně využitelná pro realizaci samostatných právních jednání. Ve sledované době měla dostatečně využitelné intelektové schopnosti i astenické osobnostní vlastnosti pro formulování svých samostatných úsudků a osobních postojů, a to v souhlasné i odmítavé polaritě. Byť zůstavitelka trpěla těžkou krátkozrakostí a stařeckou vetchozrakostí, toto oslabení zraku jí nezpůsobilo slepotu a byla schopna, za pomoci pomůcky, číst a psát si poznámky. Byla schopna přečíst si i závěť, pořízenou dne , datum, formou notářského zápisu. Zůstavitelka byla z chování žalobkyně vůči ní (nedostatek pomoci, péče a zájmu, dokonce /minimálně/ i verbální napadání) zklamaná a v průběhu hospitalizace již ani ona neměla o kontakt se žalobkyní zájem.
29. Po právním zhodnocení prokázaného skutkového stavu soud znovu dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.
30. Podle ust. § 1494 odst. 1 a 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákon v platném znění (dále jen občanský zákon), závěť je odvolatelný projev vůle, kterým zůstavitel pro případ své smrti osobně zůstavuje jedné či více osobám alespoň podíl na pozůstalosti, případně i odkaz. Není-li zřejmé, který den měsíc a rok byla závěť pořízena a pořídil-li zůstavitel více závětí, které si odporují, nebo závisí-li jinak právní účinky závěti na určení doby jejího pořízení, je závěť neplatná. Závěť je třeba vyložit tak, aby bylo co nejvíce vyhověno vůli zůstavitele. Slova použitá v závěti se vykládají podle jejich obvyklého významu, ledaže se prokáže, že si zůstavitel navykl spojovat s určitými výrazy zvláštní, sobě vlastní smysl.
31. Podle ust. § 1532 občanského zákona závěť vyžaduje písemnou formu, ledaže byla pořízena s úlevami.
32. Podle ust. § 1537 občanského zákona zůstavitel může projevit v poslední vůli ve veřejné listině. Pořizuje-li závěť v této formě osoba nevidomá nebo osoba se smyslovým postižením, která nemůže číst nebo psát, použije se § 1535 obdobně.
33. Podle ust. § 1535 odst. 1 občanského zákona je-li zůstavitel nevidomý, projeví poslední vůli před třemi současně přítomnými svědky v listině, která musí být nahlas přečtena svědkem, který závěť nepsal. Zůstavitel před svědky potvrdí, že listina obsahuje jeho poslední vůli.
34. Soud nejprve zkoumal, zda žalobkyně podala u zdejšího soudu žalobu ve lhůtě stanovené v usnesení zdejšího soudu č.j. , spisová značka, ze dne 7. 12. 2018, které nabylo právní moci dne 29. 12. 2018 (dva měsíce od právní moci usnesení) a zjistil, že žalobkyně podala žalobu včas.
35. V řízení bylo prokázáno, že zůstavitelka byla v době sepsání závěti formou notářského zápisu plně svéprávná, zcela jasně si uvědomující význam a právní následky závěti, kterou pořídila na základě svobodného rozhodnutí (prokázáno znaleckým posudkem zpracovaným znalkyní , tituly před jménem, , jméno FO, a podpůrně i výpověďmi slyšených svědků , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, , , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly před jménem, , jméno FO, , , jméno FO, , Anonymizováno, a , tituly před jménem, , jméno FO, ), a byla schopna si také závěť před jejím podpisem přečíst (prokázáno znaleckým posudkem znalce , tituly před jménem, , jméno FO, , revizním znaleckým posudkem z oboru oftalmologie, výpovědí svědkyně , tituly před jménem, , jméno FO, ).
36. V řízení nebylo prokázáno tvrzení žalobkyně, které zůstalo zcela osamocené, že by zůstavitelka pořídila závěť nikoli ze svobodné vůle, nebo že by byla po psychické stránce neschopna takové právní jednání učinit, že by nebyla schopna pochopit smysl, význam a dopad takového právního jednání, ani žalobní tvrzení, že zůstavitelka nebyla schopna si závěť před jejím podpisem přečíst, ač byla žalobkyně soudem poučena podle § 118a odst. 1, 3 o.s.ř. Pokud žalobkyně namítala, že k podpisu závěti ze dne , datum, formou notářského zápisu došlo v rozporu se shora citovanými ustanoveními občanského zákona, pak toto tvrzení neprokázala. Soud vzal v řízení naopak za prokázáno zejména revizním znaleckým posudkem z oboru oftalmologie i svědeckou výpovědí , tituly před jménem, , jméno FO, , notářky, která závěť se zůstavitelkou sepisovala, že průběh, sepisování a podpis závěti zcela odpovídá jeho písemnému zachycení v této veřejné listině, tedy že zůstavitelka si závěť před jejím podpisem přečetla. Notářka kromě toho neměla sebemenší důvod postupovat v rozporu se zákonem a v případě, že by ji zůstavitelka informovala, že není schopna si text závěti sama přečíst, nezajistit účast tří svědků při tomto úkonu, tak jak požaduje ust. § 1535 odst. 1 občanského zákona, navíc ve zdravotnickém zařízení, kdy by oslovení tří osob k svědčení u závěti nepochybně nebylo žádným technickým nebo personálním problémem. Soud kromě toho nemá pochybnosti o pravé a svobodné vůli zůstavitelky povolat za dědičku žalovanou, neboť i výpověďmi svědkyň , jméno FO, a , jméno FO, bylo prokázáno, že zůstavitelka neměla v posledním období života se žalobkyní dobrý vztah, protože žalobkyně za zůstavitelkou nedocházela, nechávala pomoc spíše na ostatních, zůstavitelka se na ni nemohla spolehnout. Výpovědí svědkyně , tituly před jménem, , jméno FO, bylo prokázáno, že si zůstavitelka výslovně nepřála být za svého pobytu v LDN v , Anonymizováno, v kontaktu se žalobkyní s odůvodněním, že s ní už ani v kontaktu není. Výpovědí svědka , tituly před jménem, , jméno FO, bylo prokázáno, že zůstavitelka ho požádala o právní pomoc při vydědění žalobkyně, toto přání zůstavitelky potvrdila i svědkyně , tituly před jménem, , jméno FO, , která je podložila i konceptem notářského zápisu, který na přání zůstavitelky koncipovala, jehož obsahem bylo vydědění žalobkyně z důvodů neposkytnutí pomoci, nadávek, dokonce i odcizení finanční částky ve výši 8 000 Kč. O chování a vztahu žalobkyně k zůstavitelce svědčí i její vlastní výpověď v průběhu tohoto řízení, kdy popisovala, jak vodila do bytu zůstavitelky ještě za jejího života (a za její přítomnosti v bytě) své přátele, a ukazovala jim, jak si byt zařídí po smrti zůstavitelky. Nelze přehlédnout ani skutečnost, že žalobkyně zůstavitelku po vánočních svátcích v roce 2017 vůbec nekontaktovala, nezajímala se o ni, a o její hospitalizaci se dozvěděla až 23.1.2018, kdy zůstavitelka zemřela. Ve prospěch žalobních tvrzení nevypovídaly ani svědkyně, navržené žalobkyní – její matka , anonymizováno, , která se zůstavitelkou nebyla v žádném kontaktu od roku 1985, kdy se rozvedla se synem zůstavitelky a veškeré informace měla pouze od žalobkyně, ani , jméno FO, , kamarádka žalobkyně, která měla veškeré informace o zůstavitelce rovněž jen od žalobkyně, ani svědek , jméno FO, , vzdálený příbuzný žalobkyně, který měl rovněž informace o vztazích mezi žalobkyní a zůstavitelkou pouze z doslechu.
37. Vzhledem tedy k tomu, že bylo prokázáno, že zůstavitelka závěť ze dne , datum, , učiněnou formou veřejné listiny, sepsala na základě svobodného rozhodnutí a zcela způsobilá takové právní jednání učinit, a závěť netrpí ani formální vadou, která by ji činila neplatnou, není žaloba na určení, že žalovaná není závětní dědičkou zůstavitelky , jméno FO, důvodná, a soud ji proto zamítl.
38. Výrok II. o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., protože žalovaná byla ve věci zcela úspěšná. Náklady řízení představují náklady právního zastoupení žalované. Ty soud přiznal podle ust. § 9 odst. 3 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif) ve znění pozdějších předpisů z punkta 35 000 Kč, a to odměnu za 17 úkonů právní služby (příprava a převzetí zastoupení, písemné vyjádření k žalobě ze dne 27. 3. 2019, porada před jednáním dne 6. 9. 2019, účast při jednání soudu ve dne 6. 9. 2019, 15. 11. 2019, 10. 6. 2020 (dva úkony, protože délka jednání přesáhla dvě hodiny), vyjádření ke znaleckému posudku ze dne 19. 4. 2021, účast při jednáních ve dnech 15. 12. 2021 a 2. 2. 2022, písemné vyjádření k odvolání proti rozsudku, písemné vyjádření ke znaleckému posudku ze dne 14. 12. 2022, účast při jednání soudu dne 6. 1. 2023, písemné vyjádření k reviznímu znaleckému posudku ze dne 22. 1. 2024, účast při jednání soudu dne 4. 3. 2024, písemné vyjádření ze dne 9. 6. 2024, účast při jednání soudu dne 17. 7. 2024) ve výši 2 500 Kč za jeden úkon. V souladu s ust. § 13 odst. 4 citované vyhlášky soud přiznal i hotové výdaje advokáta spojené se 17 úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, písemné vyjádření k žalobě ze dne 27. 3. 2019, porada před jednáním dne 6. 9. 2019, účast při jednání soudu ve dne 6. 9. 2019, 15. 11. 2019, 10. 6. 2020 (dva úkony, protože délka jednání přesáhla dvě hodiny), vyjádření ke znaleckému posudku ze dne 19. 4. 2021, účast při jednáních ve dnech 15. 12. 2021 a 2. 2. 2022, písemné vyjádření k odvolání proti rozsudku, písemné vyjádření ke znaleckému posudku ze dne 14. 12. 2022, účast při jednání soudu dne 6. 1. 2023, písemné vyjádření k reviznímu znaleckému posudku ze dne 22. 1. 2024, účast při jednání soudu dne 4. 3. 2024, písemné vyjádření ze dne 9. 6. 2024, účast při jednání soudu dne 17. 7. 2024) ve výši 300 Kč za jeden úkon. V souladu s ust. § 137 odst. 1, 3 o. s. ř. soud zvýšil odměnu za úkony právní služby a hotové výdaje advokáta o 21 % DPH v částce 9 996 Kč, protože zástupkyně žalované je plátkyní této daně. Celkové náklady řízení tak činí přiznaných 57 596 Kč. V souladu s ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. uložil soud žalobkyni zaplatit žalované náklady řízení na účet její právní zástupkyně.
39. Výrok III. rozsudku je odůvodněn ust. § 148 odst. 1 o. s. ř., podle něhož má stát podle výsledku řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Žalobkyně nebyla ve věci úspěšná a je proto povinna hradit náklady svědečného. Částka 531 Kč představuje svědečné pravomocně přiznané svědkyni , tituly před jménem, , jméno FO, .
40. Výrok IV. rozsudku je odůvodněn ust. § 148 odst. 1 o. s. ř. Soud uložil v řízení neúspěšné žalobkyni zaplatit náklady znalečného za znalecký posudek znalkyně , tituly před jménem, , jméno FO, , které bylo přiznáno znalečné pravomocným usnesením, č.j. , spisová značka, ze dne 8. 4. 2021 ve výši 9 400 Kč, dále znalečné přiznané soudem znalci , tituly před jménem, . , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, ve výši 3 600 Kč pravomocným usnesením, č.j. , spisová značka, ze dne 16. 11. 2022, dále znalečné přiznané znalci , jméno FO, pravomocným usnesením dne 6. 1. 2023 ve výši 900 Kč, dále znalečné přiznané znaleckému ústavu , Anonymizováno, , Anonymizováno, , podezřelý výraz, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ve výši 39 334,68 Kč pravomocným usnesením, č.j. , spisová značka, ze dne 5. 1. 2024. Celková výše přiznaného znalečného tak činí částku 53 234,68 Kč, od této částky soud odečetl 15 000 Kč, které složila žalobkyně na zálohách. Zbývá proto k doplacení částka 38 234,68 Kč.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.